(16.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Já si nemyslím, v souladu se svými kolegy, že je to dobře. A pro tuto změnu, pro nic jiného, nemůžeme podpořit ani senátní ani poslanecký návrh zákona. Chtěl bych vyjádřit svoji úctu a respekt jednomu jedinému významnému sociálnímu demokratu, který ze stejných důvodů nehlasoval pro tento zákon, protože si o tomto návrhu, o tomto názvu a o jeho zneužití myslí totéž co já. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dalším přihlášeným s přednostním právem nejprve pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura, po něm řádně přihlášená paní poslankyně Válková. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych také mohl odsud mohl říkat, co udělá náš klub nebo naše frakce. A já to neudělám. My nepodpoříme ani jednu verzi. Já považuji za neuvěřitelné, kolik času a energie věnujeme, kolegyně a kolegové, tomuto zbytečnému návrhu zákona. My nechceme mluvit o EIA, nechceme o bezvízovém styku s Tureckem. Nechceme mluvit tu o tom, tu o tomhle. A tady projednáváme lidovou tvořivost mnoha našich kolegů. Zákon, který je zcela zbytečný, nikdo ho nepotřebuje, kromě individuálních návrhů jednotlivých poslanců.
Až zase bude vládní koalice fňukat, že jí to nejde podle jejich časového harmonogramu, až se zase ministr bez portfeje - dneska jsem dobře naladěn, nepoužiji oblíbené sousloví, které, všichni víme, patří k ministru Dienstbierovi - bude rozčilovat, tak si vzpomeňte: Vy rozhodujete o tom, co Sněmovna projednává. Vy máte většinu v Poslanecké sněmovně. Takže místo mnoha mnohem důležitějších věcí tady ztrácíme debatu, posloucháme komunistické historiky, kteří nám s vážnou tváří tady říkají, jak to bylo v českém středověku, a my se tváříme, že nic důležitějšího nemáme na práci. Vy možná ano. My jsme navrhovali mnoho jiných bodů, důležitějších. Právě proto, že ten zákon je úplně zbytečný, právě proto, že místo Elišky je tam ten Mezinárodní den studenstva se všemi těmi konotacemi, o kterých mluvil pan předseda Kalousek, tak nebudeme hlasovat pro.
A my bychom nehlasovali pro, ani kdyby tento nápad paní poslankyně Válkové neprošel, protože je to prostě zbytečný návrh zákona. Nic víc, nic míň. A možná vy, kteří tak rádi regulujete, byste mohli příště novelizovat tento zákon a určovat nám, co můžeme dělat nejenom ve dnech, nebo ve vybraných státních svátcích, ale mohli byste nám tedy doporučovat, případně zákonem uložit, co máme dělat ve významných dnech, kterých máme v kalendáři opravdu plno, a za chvíli budeme mít kalendář, kdy bude výjimka, že nebude žádný významný den, nebo takzvaně obyčejný den. A na to se fakt těším.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Pardon, paní poslankyně (Válková), s přednostním právem pan předseda poslaneckého sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Roman Sklenák: Jen dvě poznámky. Já se snažím nevystupovat ke všemu, protože kdybych měl reagovat na všechny ty polopravdy, které tady zaznívají, tak bych tady skutečně byl velmi často. Ale teď jsem se nakonec odhodlal.
Tak za prvé, kdybychom se podívali, jak vystupovali zástupci jednotlivých poslaneckých klubů k tomuto zákonu, tak já mám pocit, pane předsedo Stanjuro prostřednictvím předsedajícího, že ODS by vzhledem k počtu poslanců byla na čele. Tak to za prvé, pokud tady vyčítáte, že s tím ztrácíme čas a věnujeme tomu neúměrně dlouhou dobu. A za druhé, prostě jste to vy a další opoziční strany, které neustále mluvíte o opozičním okénku - takzvaném, ten pojem už zná celý stát. A tohle byl jeden z těch zákonů, který jste si jako opozice vynutili, aby byl projednáván. Prostě to jsme nevybrali my, my jsme se vám snažili vyhovět. Ale děkuji vám za tu připomínku a já vám slibuji, že ode dneška budeme alespoň my za sociální demokracii velmi pečlivě zvažovat, které opoziční návrhy připustíme na projednávání. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové já jsem se jenom chtěla vyjádřit k té demagogické poznámce mého předřečníka, pana kolegy Kalouska, vaším prostřednictvím, pane předsedající, který tady v podstatě ten respekt deklarovaný vůči studentům, kteří položili své životy v roce 1939, obsahem svého sdělení popřel. Chci opravdu upozornit a ujistit vaším prostřednictvím, že se na mě obraceli zejména studenti, vysokoškolská rada studentů, respektive Studentská rada vysokých škol, Parlament dětí a mládeže a další orgány a organizace sdružující mládež, a ti na rozdíl od něj, od pana kolegy Kalouska, vaším prostřednictvím, pane předsedající, nezapomněli na rok 1939 a nevadí jim tolik to, co se - jak jste tady upozornil - stalo s Mezinárodním dnem studenstva po roce 1948. Protože oni znají dobře ty historické kořeny, což mě velice potěšilo. A setkávám se s tím i při výuce na vysoké škole, kde mě na to často upozorňují.
A ještě dovolte poznámku k Elišce Přemyslovně. Já už jsem to tady jednou také emotivně říkala, tak se teď pokusím být jen velmi stručná. Myslím si, že bychom si měli uvědomit, že je to žena, která se - možná že se jí všechno nepovedlo - celým svým životem snažila právě o českou státnost, o to, aby tehdejší historické země české se rozvinuly a aby to, co nyní nazýváme Českou republikou, a to, co zahrnuje alespoň částečně území Čech, Moravy a Slezska, rozkvétalo, dovolíte-li mi tento výraz. Přinejmenším proto si myslím, že jako zatím jediná žena by měla místo, jako označení dne 14. května, po boku svého syna mít. A nějaké takové ty historické analýzy, do jaké míry kdo ji obdivoval nebo neobdivoval, to už si troufnu nazvat spíš kvazihistorickými analýzami, protože na skutečně objektivní fakta těžko přijdeme. A operovat s tím v Poslanecké sněmovně jako s argumentem, proč by ten název měl být změněný, mi připadá přinejmenším nedůstojné poslaneckého vystoupení.
Takže samozřejmě velmi ráda budu hlasovat pro senátní návrh. To znamená, Den Karla IV. a Elišky Přemyslovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Válkové. Omlouvám se svým kolegům Stanjurovi a Kalouskovi, pánům poslancům, jejichž přihlášku jsem opomněl. Prosím - nejprve pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Není třeba se omlouvat, pane předsedající. Já jsem chtěl reagovat na pana kolegu Sklenáka, ale pak bych stejně musel reagovat na paní poslankyni Válkovou. Takže to vezmu jedním vrzem.
Já se nechci přít, každý to cítíme jinak. Ale přece jenom, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, se ohrazuji proti tomu, že má připomínka byla demagogická. Moje připomínka vyjadřovala cítění poměrně velké části veřejnosti, včetně studentů. I na mě se totiž obraceli studenti. I na mě se obracely studentské organizace a říkaly: nedovolte, aby oběti studentů byly zneužity ve prospěch bolševické propagandy. Na vás se zase obraceli jiní studenti. Prostě nemají úplně všichni stejný názor a já tady hájím ten názor, ke kterému se přihlásila demokratická republika v roce 1990, když ten bolševický návrh přejmenovala. A myslím si, že je velmi špatně se k tomu bolševickému návrhu vrátit. Ale prostě Sněmovna rozhodne.
U pana kolegy Sklenáka - jenom chci poděkovat za to, že tady veřejně řekl, že prostě vládní koalice naprosto jednoznačně, bez diskuse s opozicí, se vždycky rozhodne, jakou zákonodárnou iniciativu z Ústavy danou omezí a jakou neomezí. Až si zase někde budete stěžovat, že jsme vám jeden jediný zákon několik měsíců blokovali, tak vy nám blokujete naprosto arogantně desítky zákonů, které vůbec nepřipustíte na program, protože jste se prostě rozhodli, že to pečlivě zvážíte. ***