(9.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji. Mám zde ještě dvě faktické poznámky - pana poslance Kučery a pana poslance Grospiče. Prosím pana poslance Kučeru. Máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Vážené dámy, vážení pánové, já nevím, kde se vzalo to přesvědčení, že když bude mít obchod v neděli či o státní svátek zavřeno, že zaměstnanci nebudou pracovat. To by mě velmi zajímalo, kde existuje to rovnítko. V Pondělí velikonoční máme zavřeno, to znamená prodavačky nebudou sedět za kasou, ale proč by nemohly zakládat zboží, proč by nemohly dělat inventury, proč by nemohly připravovat na nějakou novou prodejní akci? A já si myslím, že budou. To znamená, prosím, nepoužívejme argument "obchod má zavřeno, to znamená, zaměstnanci obchodu jsou doma". Nejsou. Pracují na jiných úkolech, které jim určitě zaměstnavatel dá. Tak prosím považujme tento argument za velmi lichý a falešný. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Grospiče s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl reagovat jenom velice krátce na svého předřečníka vaším prostřednictvím, na pana kolegu poslance Svobodu, s tím, že v životě je řada věcí, která se zavádějí a potom se ruší. Například druhý pilíř důchodového pojištění. Kolik států i členských zemí Evropské unie, třeba i Spojené státy americké, ale myslím Spolkovou republiku Německo, nebo i to zmiňované Maďarsko, o kterém jste tu hovořil, nebo Polsko, tento pilíř zavedlo a pak splakalo nad výdělkem a muselo ho zrušit a nést všechny ty ztráty, které s tím byly spojené.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní s přednostním právem pan poslanec Sklenák. Prosím, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré ráno kolegyně a kolegové. Tady se za ta dvě čtení řekla spousta slov a mluvilo se o všem možném, ale já si myslím, že to, o čem my dnes budeme rozhodovat, je poměrně prosté. Zákoník práce říká, že státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu. A zákoník práce říká, že ve dnech pracovního klidu lze zaměstnanci nařídit práci jen výjimečně, a to jen takovou práci, která nemůže být provedena v pracovních dnech. Proto naprostá většina zaměstnanců má ve státní svátky volno. Všichni úředníci mají volno a úřady jsou zavřené, protože prostě se úřadovat dá i ten další následující pracovní den. Mají volno dělníci, mají volno učitelé, protože ti naše děti mohou vzdělávat i následující pracovní den, a máme volno například i my. My také, když je státní svátek nebo ostatní svátek, tak nejednáme. A vedle této většiny společnosti je několik dalších profesí... (Odmlka pro hluk. Řečník se obrací na předsedající.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já s vámi souhlasím, pane kolego, ale přijde mi nedůstojné neustále kolegy okřikovat. Já předpokládám, že si uvědomují, že jsme ve třetích čteních, tak vás poprosím, abyste vydržel, a počkáme, až se Sněmovna úplně zklidní.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, paní místopředsedkyně. A vedle té většiny zaměstnanců a většiny společnosti je několik profesí, ve kterých se pracuje i ve svátcích, protože bez jejich práce se společnost neobejde. To jsou typičtí lékaři, protože samozřejmě i ve státní svátek někdo může dostat infarkt a potřebuje lékařskou pomoc. Jsou to třeba hasiči, protože i ve státní svátek může hořet. Jsou to řidiči hromadné dopravy, protože i ve státní svátek se lidé potřebují přepravovat. A my dnes stojíme před rozhodnutím, jestli ti prodavači a ti pokladní v supermarketech mají patřit do té první skupiny, jestli se bez jejich činnosti společnost obejde a měli by mít nárok na to volno tak jak většina společnosti, anebo jestli patří mezi ty lékaře, hasiče, policisty, protože se bez jejich činnosti společnost neobejde a obchody prostě musí být otevřené i ve státní svátek. My dnes stojíme před prostým rozhodnutím. A ten, kdo bude hlasovat pro tento zákon, tak říká ano, my se obejdeme, když v sedm vybraných dnů v roce budou obchody zavřené, a ať ty desetitisíce pracovníků mají stejný nárok jako ti ostatní. A ti, kteří budou hlasovat proti tomu zákonu, říkají ne, jen ať tam sedí v těch pokladnách, co kdyby někdo na Nový rok dostal hlad a potřeboval si jít něco koupit. Takhle prosté to je.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. Jenom se chci ubezpečit u pana poslance Stanjury, zda chce pro faktickou poznámku přednostní právo. Tři faktické poznámky. Paní poslankyně Adamové, potom pana poslance Svobody a poté pana poslance Kučery. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne dámy a pánové. Ten argument pana kolegy kulhá hned na dvě nohy. Pane kolego Sklenáku prostřednictvím předsedající, když tedy je to tak, jak říkáte, tak proč jste vybrali, nebo proč senátoři, autoři zákona, vybrali jenom pár těch svátků. Vždyť jich není jenom sedm. To je jeden důležitý aspekt toho.
A druhá věc. Vy tady říkáte tedy prodavačky atd. Tak co třeba takové pohostinství? Budeme za chvíli omezovat i otevírací dobu hospod a otevírací dobu restaurací, které jsou ve svátky dost často také otevřené? Copak ty číšnice a číšníci, barmani, kuchaři nemají také tento nárok, jak vy říkáte? Kde se zastavíme? Koho budeme vyčleňovat z toho a určovat zákonem?
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Svobodu, připraví se pan poslanec Kučera a po něm pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Nedalo mi to, abych nepoděkoval kolegovi Grospičovi za jeho reakci na moje sdělení, protože on nám sdělil, že všude ve světě se přijmou špatné zákony a pak to stojí spoustu peněz, když se realizují nebo když se musí rušit. Rozumím tomu tedy tak, že souhlasí se mnou, že v tuto chvíli chceme přijmout špatný zákon. Z té argumentace to logicky vyplývá. Logika byl jeden předmět, který mě na gymnáziu učili.
A na margo dalších příspěvků, které tady zazněly. Samozřejmě ta hranice, koho se to bude týkat, se může rozšiřovat. Ale to, co říkám já, to si musí rozhodnout každý sám. Každý, kdo má obchod, se musí rozhodnout, jestli chce, nebo nechce prodávat na Velikonoční pondělí, jestli chce jít s tou šlehačkou vyplácet ta děvčata, nebo jestli chce prodávat. Je to jeho rozhodnutí. My mu to nemůžeme nařizovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru, pan poslanec Černoch stahuje svoji přihlášku, pan poslanec Kučera také stahuje svoji faktickou, tak tudíž prosím pana poslance Grospiče, který je přihlášen k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně, a prostřednictvím vaším k předřečníkovi. Nechci s ním polemizovat, ale on velice dobře ví, že jsem to myslel úplně jinak. Jsou zde samozřejmě profese, které vyžadují nepřetržitý, 24hodinový výkon práce. Ty patří i ke společnosti. Zcela určitě k tomu nepatří zaměstnanci v supermarketech a umožněme jim, tak jako celé řadě jiných zaměstnanců, kteří toto právo mají a oprávnění, aby mohli čerpat v klidu své volno ve dnech, které jsou státem uznané jako státní svátky nebo dny volna a pracovního klidu. ***