(9.10 hodin)
(pokračuje Bublan)
Už zde není takové to mylné myšlení o tom, že se jedná o každou neděli. To skutečně ne, jde pouze o těch sedm vybraných svátků. Že se jedná pouze o ty velké supermarkety, které zaměstnávají stovky lidí, kteří touží po tom mít některý den v roce volný. Že nedojde k nějakému velkému poklesu tržeb. Sami obchodníci přiznávají, že ty dny, které budou mít zavřeno, si ty tržby potom nahradí v dalších dnech.
Ta debata skutečně užitečná byla a já chci jenom zdůraznit jednu věc. To, co odpůrci tohoto návrhu zdůrazňují, že jde o nějakou svobodu nakupujících. Ten zákon není o těch nakupujících. Ten zákon je o těch, kteří jsou za pokladnami, kteří jsou ve skladech, a ten zákon je pro ně. Pro ty nakupující budou ostatní dny a já myslím, že veřejnost to přijme celkem s pochopením a nebude s tím velký problém. (V sále je stále velký hluk.)
Pokud bych se chtěl vyjádřit k jednotlivým pozměňovacím návrhům, bohužel nemohu souhlasit s těmi, co byly schváleny, nebo s tím jedním, co byl schválen v hospodářském výboru, protože se domnívám, že by došlo k určitému vykostění tohoto návrhu a nastala by určitá nerovnost mezi těmi velkými prodejnami. A ty ostatní návrhy -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane senátore, já se moc omlouvám, že vás ruším, ale znovu vyzývám kolegy a kolegyně, aby se ztišili a nechali přednést vaši řeč v důstojné atmosféře.
Senátor František Bublan: U těch ostatních návrhů - jeden je minimalistický, to by zase nenaplnilo účel tohoto zákona, druhý zase příliš maximalistický, že zahrnuje všechny státní svátky a ostatní svátky. To si myslím, že by bylo nad míru a bylo by to možná i ke škodě těch, kterých se to vlastně týká. A potom je tam jeden takový návrh, který v tom výčtu zahrnuje i Velikonoční neděli. Tady já mám trošku osobní problém, protože je o určitém přesvědčení a to přesvědčení říká, že bych se k tomu měl přiklonit, protože Velikonoční neděle je určitě silnější státní svátek než Velikonoční pondělí. Nicméně ten střet osobního přesvědčení s politickou odpovědností je silný a já bohužel v tom musím ustoupit a přiznat, že Velikonoční pondělí bylo tak trošku domluveno i s těmi, kteří vládnou těm supermarketům. Takže bych asi zůstal u toho původního návrhu a prosím, abyste k tomu také tak přistupovali. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane senátore, a otevírám rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Karamazova. Prosím, máte slovo.
Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, není to poprvé, co na půdě Poslanecké sněmovny vystupuji, abych předložil argumenty proti omezení otevírací doby obchodů. S nadsázkou řeknu, že mě fascinuje, že tento legislativní paskvil nebyl smeten ze stolu hned v prvním čtení a nyní o tomto tématu diskutujeme už ve čtení třetím. Od příznivců restrikcí jsem zpočátku aspoň během těchto diskusí slyšel argumenty, které sice stály na hliněných nohou, ale byly věcné. Bývá však příznakem řady rozprav, když navrhovateli dojdou argumenty, že se uchyluje k pseudoargumentům.
První z nich patří do kategorie "oni taky". A tak nám tu socialisté a populisté dávají za příklad různé evropské státy, které prodejní dobu určitým způsobem regulují. Když tedy někteří poslanci vyslovují jména zemí, kde omezení prodejní doby platí, nedokazují, že toto opatření je dobré pro Českou republiku. Už Aristoteles věděl, že společnosti jsou různé, a že tedy není dobré automaticky přejímat zákony, které mohou fungovat v jejich zemích. Měli bychom pečlivě pozorovat souvislosti, historický kontext, ve kterém určitá země legislativu přijala. Pochopení hlubších souvislostí přispěje i ke kvalitě zákonů, které přijímáme. A samozřejmě je dobré řídit se také vlastní empirickou zkušeností. Ti, kteří tvrdí, že v Rakousku omezení otevírací doby obchodů existuje, mají pravdu. Už ale nevidí nebo nechtějí vidět problémy, které toto nařízení způsobuje. Stačí se podívat na ten zběsilý úprk pro zboží všeho druhu, dokud jsou obchody otevřeny. Větší počet lidí musí nakoupit za menší čas na stejné ploše. Obchody totiž nafukovací nejsou. Výsledek? Menší komfort pro zákazníky, více stresu pro zaměstnance.
Další z pseudoargumentů, který jsem slyšel, je tento: Dřív lidé trávili svátky se svými blízkými, dnes radši chodí do obchodních center. Pokud obchody zavřeme, lidé se opět vrátí ke svým rodinám. Je to samozřejmě nesmysl. Nepochybuji, že čas lze trávit smysluplněji než bloumáním po obchodních pasážích. Opět se ale jedná o velmi povrchní hodnocení. Životní styl je jiný, celá společnost je jiná, ano, vazby mezi lidmi, mezi členy rodin jsou slabší. To je ale důsledek právě sociálního inženýrství, které levice tak často a ráda používá. Nedovolme, aby náš volný čas opět regulovali politici a úředníci. Silnějších vazeb v rodinách určitě nedosáhneme omezením otevírací doby nákupních center.
A do třetice všeho zlého, v uvozovkách. Argument o prodavačkách, které by rády byly se svými rodinami, ale zaměstnání jim v tom brání. Já na druhé straně mohu jako pedagog vyprávět příběhy studentů, kteří přivýdělek ve svátek vítají. Oba případy jistě existují, ale to ještě zákonodárce neopravňuje, aby komukoliv bránili pracovat v určitý den. Připomínám, že pracovat ve svátek není povinnost, ale možnost. A každá možnost je symbolem naší svobody. Vzpomínám, jak před rokem 1989 komunisté povinně hnali do práce občany ještě na Štědrý den. V jiné svátky se zase každý musel účastnit povinného veselí na manifestacích. Sociální inženýrství tedy nevedlo k možnosti trávit volný čas podle vlastních preferencí. A sociální inženýrství nepřináší lidem nové možnosti ani dnes.
Jak jsem již řekl, možnost znamená i svobodu. Proč tedy podpořit zákon, který nejen že lidem možnosti, tedy svobody nepřinese, naopak o možnosti - nákup nebo práce - nás všechny připravuje. Proto i dnes apeluji na zdravý rozum. Neregulujme jednání, které není nebezpečné, nesnažme se řídit, co mají lidé dělat ve volném čase. Nejednejme proti smyslu instituce, do které jsme byli zvoleni.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Grospič. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Dobrý den, děkuji za slovo. Paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, já si myslím také, že nejsem nijak velkým příznivcem regulace, která se stala součástí dnešního právního řádu. Jenom si dovolím malou repliku na velké množství zákonů, které jsme třeba například v těch posledních dnech zasedání této Poslanecké sněmovny přijímali. A napadá mě třeba zákon o zadávání veřejných zakázek, ale i zákon třeba protikuřácký a spousta jiných zákonů, ve kterých jsme velice vážně regulovali a svazovali tu domnělou svobodu, o které tady hovořil můj předchůdce. Myslím si i v tomto smyslu, že regulace provozní doby velkých supermarketů půjde a bude to vstřícné gesto zejména vůči zaměstnancům, kteří v těchto supermarketech pracují. Tento návrh zákona podpořím, přestože si myslím, že by mohl být mnohem širší, že by klidně tato regulace mohla být vztažena i na dny, které jsou dny volna, tedy třeba na neděle. Ale i v této podobě si myslím, že půjde o první krok, který bude vstřícným gestem této Poslanecké sněmovny vůči zaměstnancům a vůči určité úctě k práci, kterou oni odvádějí. (Potlesk z levé části sálu.)
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Svobodu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, paní předsedající. Faktická poznámka, která reaguje na mého předřečníka, ke kterému bych se rád obrátil vaším prostřednictvím.
Zákaz prodeje o nedělích zavedlo Maďarsko před rokem. Minulý týden ho zrušilo, protože došlo k obrovskému poklesu a krachu malých obchodů, došlo k obrovskému poklesu zaměstnanosti. A ty ekonomické dopady byly tak hrůzné, že po roce zákazu prodeje o nedělích ho minulý týden Maďarsko znovu zavedlo. Já to jenom připomínám, aby to všichni věděli. Zákaz o nedělích znamená zhruba 50 dnů. My zakazujeme sedm dní, čili ty naše ztráty budou sedminové, ale bezesporu budou. Děkuji.***