(17.10 hodin)
(pokračuje Chovanec)
Dne 22. 3. oznamuje pan Tomáš R. konání shromáždění do stejného prostoru, a to na dny 29. 3. v době od 17 do 18.30 z důvodu pokojného shromáždění na obranu demokracie a porušování lidských práv Čínské lidové republiky ve vztahu k Tibetu a Tchaj-wanu. Jako osoby, které jsou za něj zmocněné jednat, označuje pana Bursíka a jeho manželku. Dne 29. 3. ten samý svolavatel oznámil změnu místa konání. To jsou oficiálně dohledatelné dokumenty. To znamená, znovu připomínám, 29. 3. mělo tímto svolavatelem dojít k tomu, že by se měnilo místo konání z Hradčanského náměstí na místo jiné.
O tom, kdo vyhodnocuje bezpečnostní rizika, tak to vyhodnocuje pracovní tým, který má velitele zásahu. A ten velitel zásahu rozhodne o opatřeních, která se realizují v rámci těchto návštěv. Já jsem například mluvil s panem Dukou, který mi říkal na schůzce na Pražském hradě, že když tady byl pan prezident Obama, že ta opatření například ve vztahu k Pražskému hradu a k majetku církve byla daleko přísnější. Že například tehdy nemohli církevní hodnostáři po dobu jednoho nebo dvou dnů do svých bytů. To shromáždění, které se uskutečňuje, a bezpečnostní opatření se vyhodnocují na místě podle daných informací, které má policie k dispozici.
Dovolte, abych připomněl některá bezpečnostní opatření z minula.
Bezpečnostní opatření při zasedání měnového fondu v září 2000: Bylo uzavřeno Kongresové centrum, Výstaviště v Holešovicích a další.
Bezpečnostní opatření při Foru 2000 konaném v září 2000: Bylo zavřeno okolí paláce Žofín, tam byla právě účast dalajlámy. A na to navazovaly například stížnosti matek s dětmi, že nemohly užívat dětské hřiště a park.
Bezpečnostní opatření při návštěvě ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové ve dnech 8. a 9. 6. 2008, bylo obdobně režimováno Hradčanské náměstí a Kramářova vila.
Bezpečnostní opatření při návštěvě Baracka Obamy v dubnu 2009, byl bezpečnostím opatřením režimován vstup do oblasti Kongresového centra.
Bezpečnostní opatření v rámci projektu START Obama-Medveděv v roce 2010, opětovně režimován vstup na Hradčanské náměstí, tentokrát Policie České republiky právě na základě žádosti prezidenta Obamy využila oprávnění podle ustanovení § 49 zákona o Policii, zajišťování bezpečnosti chráněných osob, a využila tzv. bezpečností rámy pro zajištění prohlídky osob, zda nejsou ozbrojeny, a mohly vstoupit do chráněného prostoru.
Potom v neposlední řadě to byl bezpečnostní summit Východní partnerství ve dnech 24. a 25. dubna 2014 v Praze, kdy bylo opětovně režimováno Hradčanské náměstí.
Tím chci jenom deklarovat, že tato opatření v rámci návštěvy čínského prezidenta nebyla ojedinělá.
Ve čtvrtek, předpokládám, k tomu povedeme debatu. Do úterka, vážený pane kolego, chci rozeslat zprávu, která se bude detailně týkat i Hradčanského náměstí. A my jsme tady v drobném sporu, protože podle informací, které mám já, tak opravdu svolavatel tohoto setkání se rozhodl změnit místo a změnit 29. 3. Doufám, že o tom existuje písemný nebo jiný dokument nebo jiný záznam, abych vám ho tady mohl přednést, abychom si tady tu drobnou kolizi v názorech vyjasnili.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Ona to možná nebyla kolize v názorech, ale když jim ve čtyři hodiny řekli, že je tam nepustí, tak se prostě potřebovali někam přesunout.
Ale abychom si tady ve čtvrtek nehráli navzájem na hlupáky, pane ministře. To režimové opatření na Hradčanském náměstí, když tu byl pan prezident Obama, já si pamatuji, protože na nádvoří za Matyášovou bránou jsem pana prezidenta Obamu vítal. A celé Hradčanské náměstí bylo plné turistů. Možná že tam byla nějaká bezpečnostní opatření, ale určitě ne, že stáli policajti v ulicích a nikdo nikoho nepustil na Hradčanské náměstí, pokud mu to nedovolil pan Mynář. Jak mi řekl jeden z vašich lidí: "Kdyby vám to povolil pan Mynář, tak vás na to Hradčanské náměstí pustíme. Protože vám to nedovolil..." Já nevím, kdo šéfuje vaší policii. Já si myslím, že to dneska už všichni víme. Vy to trpíte a snižujete tím důvěru Policie České republiky v očích veřejnosti, což je velká škoda, protože ta policie si to nezaslouží. A myslím si, že o tomhle si ve čtvrtek budeme podívat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Pane kolego, já jsem na tu debatu bezesporu připraven. Já i vy jsme žili v době, kdy jsme se chodili ptát, co na to Rusové. Já nechci žít ve světě, kde se budeme ptát, co na to Číňané, případně co na to pan Mynář. Pan Mynář má nějakou funkci, se kterou má jakousi roli, ale není to role, že by řídil policii. A neřídí ani ochrannou službu prezidenta.
Já bych se, vážené poslankyně a poslanci, nerad dožil toho, že při návštěvě jakéhokoli státníka se stane to, co se stalo za návštěvy pana prezidenta Obamy, že ho jeden z přihlížejících pohladí po tváři. Jsme v naprosto jiné bezpečnostní situaci. Svět se dramaticky změnil. A my si nemůžeme v době, kdy nám vybuchují bomby v Bruselu a v Paříži, dovolit, aby lidé přistoupili ke státníkům a mohli je pohladit. Tehdejší doba, to vypadalo nádherně, krásně, ale když přijde člověk, který má nepřátelské úmysly, tak prostě není možné těmto bezpečnostním hrozbám nepředcházet.
Já jsem na tu debatu připraven. Jsem naprosto přesvědčen, že tato policie slouží České republice a jejím lidem. A nemůže sloužit ani Hradu ani Chovancovi ani nikomu v této Poslanecké sněmovně, ale lidem v této zemi a tomhle státu. Takovou policii si myslím, že máme. A jsem naprosto přesvědčen o tom, že ten, kdo řídí Policii České republiky, se jmenuje Tomáš Tuhý.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Oklešťkovi, který bude přednášet interpelaci na pana ministra Brabce.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, v minulém týdnu jsem zaznamenal vaše jednání s vládou v Polsku na téma znepokojujících informací, které přicházejí z Libereckého kraje ohledně hrozby naprostého úbytku vody na Liberecku, a to v důsledku rozšířené těžby na polském dole Turów. Kvůli probíhající těžbě hnědého uhlí na hranicích se lidé na Liberecku dlouhodobě potýkají s problémy souvisejícími zejména s úbytkem podzemní vody, znečištěním povrchových vod a zhoršenými rozptylovými podmínkami. V dubnu 2015 byla Česká republika seznámena s dalším plánovaným rozšířením těžby na dolu Turów. Pro Českou republiku to evidentně znamená, že její voda je ohrožena. A nejen voda, ale i kvalita života lidí na Liberecku, a to v důsledku zhoršeného ovzduší.
O čem jste v Polsku tedy jednali? Co hodláte udělat pro to, aby nedošlo k tak fatálním škodám, o nichž čteme, slyšíme a které mají být podle informací v médiích až ve výši čtyři miliardy korun? Máme nějaké mezinárodněprávní nástroje, jak je možné se proti rozšíření těžby bránit? Jak bude Ministerstvo životního prostředí vůči Polsku vůbec postupovat? Děkuji vám za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za tu otázku, vážený pane kolego. Teď už vím, že vás nemusím oslovovat prostřednictvím paní předsedající, o to to bude snadnější.
Ta jednání probíhala velmi intenzivně v posledních týdnech a byla završena jednáním v rámci mezivládních česko-polských konzultací, kde se nám podařilo téma problematiky dolu Turów a jeho dopady na podzemní vody v oblasti Frýdlantska, Hrádku nad Nisou a dalších oblastí dostat na řekněme nejvyšší úroveň, to znamená i jako téma jednání premiérů obou zemí, což považuji za velký úspěch.
A velmi stručně. Ano, je pravda, že skutečně rozšiřování dolu Turów, které Poláci chystají velmi pravděpodobně, tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou, může ovlivnit, negativně ovlivnit zásoby podzemní vody až pro desítky tisíc lidí v Hrádku nad Nisou a dalších obcích v pohraničí. To nebezpečí je zcela reálné, není to jenom hypotéza, protože ono už k tomu reálně došlo v uplynulých letech, protože na dole Turów se těží uhlí desítky let a negativní vliv tam byl zaznamenán už v minulosti, kdy poklesla voda na území České republiky v příhraniční oblasti až o desítky metrů.
My jsme za prvé polské straně, já na úrovni ministrů životního prostředí, opakovaně na jednání a teď tedy i na úrovni premiérů jsme polské straně jasně řekli, že pro Českou republiku je zcela nepřijatelná varianta, že by za prvé k takovému ohrožení došlo. A za druhé, že by případné kompenzační náklady musela nést Česká republika.
Je ale třeba zdůraznit, že v případě, že by k tomu ohrožení opravdu došlo postupem těžby, tak kompenzace by skutečně stála aspoň řádově tu částku, o které jste hovořil. Tedy hovoří se dneska o dvou, třech až více miliardách korun. Ale co je ještě důležitější, obrovskou roli hraje časový faktor. Protože zajištění náhradních zdrojů pitné vody by znamenalo poměrně velmi složitou technickou akci, tedy přivedení vody z přehradních nádrží v Jizerských horách na poměrně velkou vzdálenost. Je to úkol, který by trval až deset let. ***