(16.30 hodin)
(pokračuje Pelikán)
Nám se již před téměř dvěma lety podařilo upravit část téhle věci, a to změnou advokátního tarifu, protože ta přirážka se skládá ze soudního poplatku, nákladů advokáta, nákladů exekuce. Pokud jde o náklady advokáta, posunuli jsme se z přibližně 8 tisíc na přibližně 1 500 korun. Advokátní komora vyhrožovala, že se přestanou platit dluhy. Nic takového se nestalo, dluhy se platí dál, jenom se začaly platit o něco férověji. No a teď přišla na řadu ta druhá polovina příběhu, protože teď jsme tedy na tom tak, že k těm tisíci korunám na začátku se přičte místo 16 tisíc 10 tisíc, to už se nám povedlo, ale pořád ještě jsme dost daleko od Německa, kde se k těm tisíci korunám na začátku přičtou dva tisíce. No a to je tedy to, co nás nyní čeká.
My jsme postupovali zodpovědně, to znamená, víme, že to nemůžeme udělat najednou, protože je potřeba narovnat celý systém nákladů řízení tak, aby i věřitel se podílel na těch nákladech v případě, že si nechal slíbit nebo poskytl svou pohledávku někomu, kdo nemá peníze, čili choval se nezodpovědně. To je něco, co musíme udělat zřejmě zákonem, takže to razantní snížení bude až časem. Ale již nyní jsme poté, co jsme analyzovali nákladovost a ziskovost exekutorských úřadů, což tady dříve zřejmě nikdo neudělal, a pokud udělal, tak z toho nevyvodil žádné závěry, tak jsme dospěli k závěru, že je tam prostor pro to, aby při zachování slušného zisku na straně exekutorů došlo k poměrně razantnímu snížení exekutorského tarifu. My o tom ještě pořád jednáme s Exekutorskou komorou, chceme přece jenom najít ne-li mír, tak alespoň co nejklidnější řešení na tuto mezifázi. Nicméně je pochopitelné, že exekutoři si nechtějí nechat sáhnout na svoje peníze, tak jako si na ně nechtěli nechat sáhnout advokáti a tak jako by si na ně asi nechtěl nechat sáhnout nikdo. Takže proto je to trochu divočejší. Ale hledáme řešení, které bude zodpovědné a které, a to zdůrazňuji, rozhodně nijak neohrozí vymáhání závazků, dluhů v našem právu. Právě naopak, tím, že se budou vymáhat opravdu ty dluhy, a ne náklady na ně, tak se ta vymahatelnost zvýší. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec nebude pokládat doplňující otázku. Nyní prosím tedy k mikrofonu paní poslankyni Adamovou, aby přednesla svou interpelaci na paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já svou interpelaci chci stáhnout, protože paní ministryně zde opět není. Já už jsem ji stahovala i na minulé schůzi a tehdy jsem žádala předsedajícího, což byl tedy pan předseda Hamáček, o to, aby byla zajištěna pravidelnější a lepší účast ministrů. Bohužel se tedy nepodařilo. Takže nebudu plýtvat časem.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra Jurečku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vaše strana přišla do Poslanecké sněmovny s návrhem na změnu zákona o registru smluv, kdy navrhujete ze subjektů povinných ke zveřejňování smluv vyjmout Budějovický Budvar, který pod váš resort spadá. Chválím tuto snahu, byť měla přijít dříve. Jsem rád, že si Ministerstvo zemědělství konečně uvědomilo, jaká rizika zákon o registru smluv pro státní podnikatelské subjekty přináší, a chce tuto problematiku řešit.
Co mě však, pane ministře, zaráží, je, jak tvrdě si stojíte za tím, aby výjimka padla jen na Budvar. Řekněte mi, v čem se Budějovický Budvar jakožto národní podnik liší od takzvaného státního podniku a v čem se tyto podniky liší od běžných obchodních společností vlastněných státem. Chtě nechtě musíte dojít k závěru, že sice pro každou z těchto skupin zákon používá odlišný název, po faktické stránce jde o jedno a totéž. Jde o podnikatelské subjekty, které se pohybují na konkurenčním prostředí a jež vlastní stát. Nevidím proto žádný důvod, abychom schválili výjimku pouze pro Budějovický Budvar a ostatní státní společnosti přivedli do potíží. Rozumím tomu, že Budvar spadá pod váš resort, a tudíž vám leží na srdci nejvíc. Jako ministr zemědělství jste ale členem vlády České republiky, a proto by vám nemělo ležet na srdci blaho pouze vašeho resortu, nýbrž i těch zbylých.
Táži se vás proto, pane ministře, zda si jste vědom skutečnosti, že zatímco zachráníte svůj Budvar, zničíte řadu jiných podnikajících subjektů vlastněných státem. Apeluji na vás, abyste k problematice registru smluv přistupoval komplexně, a nikoliv zúženým zemědělským pohledem. Přiznejme si, že zákon o registru smluv je špatný a že je potřeba ho změnit. Ne pro jednu společnost, ale pro všechny, které podnikají a jsou vlastněné státem. Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Kučerovi, který je dalším v pořadí, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra Brabce. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, doplnění soustavy Natura 2000, tedy lokalit Porta Bohemica a Slavíkovy ostrovy, vyplývá z našich závazků chránit evropskou přírodu. Vláda opakovaně odložila projednávání bodu o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, čímž vláda výrazně ohrozila nejen ochranu přírody, ale také znejistila naše závazky a ohrozila čerpání evropských dotací na projekty v životním prostředí.
Chtěl bych se vás zeptat, pane ministře, proč na zasedání vlády přicházíte se dvěma stanovisky, ve kterých navrhujete jak lokality Porta Bohemica zařadit do soustavy Natura 2000, a současně projednáváte i body, kdy lokality Porta Bohemica do soustavy Natura 2000 nezařadíte. Zdravý rozum říká, že ministr životního prostředí by měl na zasedání vlády předložit jeden materiál, jedno usnesení, a to na doplnění soustavy Natura 2000. U jiných hlasování by měl být jednoznačně proti. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za ten dotaz. Vážený pane kolego prostřednictvím paní předsedající, to je snadná odpověď. Samozřejmě ministr životního prostředí bude pro doplnění, a opakovaně jsem byl pro doplnění obou lokalit na národní seznam takzvaných evropsky významných lokalit, ale je třeba upozornit vládu, co se stane v obou těch variantách. A to já považuji za odpovědné vůči vládě. Vláda je pak samozřejmě kolektivní orgán, hlasuje většinově, může ministra životního prostředí i přehlasovat, to už se stalo, určitě ne v historii poprvé. Je ale povinností každého ministra, aby popsal obě varianty, respektive všechny varianty, které jsou možné. V tomto případě jsou možné opravdu jenom dvě vámi popsané: buď lokality zařadit, anebo je nezařadit. A já si myslím, že jsem velmi seriózně v tom materiálu popsal, který koneckonců byl k dispozici, co se stane když - to znamená, jaké jsou možnosti i právní, respektive jaká jsou nebezpečí pro Českou republiku vyplývající z nezařazení těchto lokalit, jaké budou velmi pravděpodobně následovat další kroky z pohledu Evropské komise a co je prostě potřeba udělat pro to, abychom tyto podmínky splnili. Já jsem přesvědčen, že tímto materiálem jsem to naplnil, řekl jsem všechna pro a proti obou variant. Samozřejmě v tomto případě opakovaně jsem hlasoval pro zařazení těchto lokalit. Uváděl jsem také určitě víc pozitiv v případě, že budou tyto lokality zařazeny.
Není tajemstvím to, že obava vlády ze zařazení těchto lokalit vyplývá z přesvědčení, že jejich zařazení na seznam bude znamenat automaticky stopku pro případné investiční projekty v těchto dvou lokalitách. Já jsem přesvědčen, že to tak není, a i to tam bylo řečeno, nicméně je pak na vládě, jak se bude rozhodovat dál. Ale věřte, že z pohledu Ministerstva životního prostředí a ministra životního prostředí nemůže být ani postupováno jinak, než aby podpořil a jednoznačně argumentoval pro zařazení těchto lokalit na seznam. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Kučerovi k doplňující otázce. Prosím.***