(9.40 hodin)
(pokračuje Farský)
V Rusku, pokud se objeví nějaký bloger, nějaký blog, který zveřejní informace, které jsou nepohodlné a nepříjemné tamnímu vedení, tak ne že v první fázi je tento blog smazán, to by přece vypadalo jako cenzura, ale v debatě pod tímto blogem se objeví třeba návod na to, jak vyrobit bombu, případně výzva k teroristickému útoku, a následně je celý blog včetně jeho veškeré historie zablokován a smazán. Tuto pravomoc chcete dát Ministerstvu financí? Já tedy ne.
Děkuji za pozornost a hlavně za podporu návrhu. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Bendla a připraví se pan poslanec Hovorka. (U řečniště se hlásí poslanec Votava.) Omlouvám se, omlouvám se, zapomněl jsem na pana poslance Votavu s faktickou poznámkou. Prosím, máte dvě minuty.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, chtěl bych se především ohradit proti úvodním slovům pana poslance Farského, vaším prostřednictvím, pane předsedo. Není pravdou, že na rozpočtovém výboru nedostali slovo zástupci Sdružení pro internetový rozvoj. Po prvém čtení, když probíhal rozpočtový výbor, tak vystoupili, dostali slovo, měli možnost se vyjádřit k blokaci stránek, jak to navrhuje Ministerstvo financí. Ano, je pravdou, že poté, co se pozměňovací návrhy z pléna vracely do garančního výboru, tak jsem již neumožňoval, tak jako se to děje běžně, vystoupení veřejnosti, protože jsme vyjadřovali pouze stanoviska a o těchto stanoviscích jsme samozřejmě, hlasovali jsme stanoviska k těmto pozměňovacím návrhům. Já jsem s nimi potom hovořil i jsem jim to vysvětlil, měl jsem je dokonce v kanceláři, kde jsme si některé věci vyjasňovali. Takže prosím neříkejte takové věci, že to předurčuje další časy tak, jak to bude probíhat i v dalších případech. Nebude. Veřejnost dostane prostor, ale po prvém čtení na rozpočtovém výboru, nikoli už když se hlasuje o stanoviscích v garančním výboru po třetím čtení.
Mám ještě půl minuty, takže v krátkosti. Nedělejte prosím ze všeho Velkého bratra jako v tomto případě. To blokování stránek včetně blokování plateb není výmysl České republiky. (Řečník ukazuje mapu.) Pan ministr tady ukazoval mapku, kde je 18 států Evropské unie, kde se tak děje. A chcete říct tedy, že Německo, Francie, Španělsko, Polsko, Belgie, Itálie (upozornění na čas) - to jsou všechno země, které brání svobodnému přístupu na internet? To snad určitě ne. (Potlesk některých poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám zde ještě tři faktické poznámky - pan poslanec Pilný, potom pan poslanec Kalousek a potom pan poslanec Farský.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Chtěl bych jenom říct, že internet je součástí společnosti, která samozřejmě významně ovlivňuje život po všech stránkách. Internet žije do značné míry z reklamy. Všechny tyhle společnosti žijí z reklamy a to procento reklamy v portfóliu se neustále zvyšuje. Je tedy přirozené, že se snaží společnosti, které provozují internet, tohle to nějakým způsobem bránit. Ale někde je nějaká hranice, kterou regulují zákony. A vždycky, když se sáhne na něco na internetu, tak se objeví obrovské bouře, jako omezování svobody na internetu a podobně. Ale je potřeba také říct, že tady žije nějaká společnost a ta těmi zákony musí být nějakým způsobem regulována. Budeme připouštět v rámci svobody na internetu dětskou pornografii a další věci?
Pokud porušuje provozovatel zákon, tak samozřejmě musí být v zákoně nějaké opatření, aby to nemohl dělat. Pochopitelně, že u těch internetových providerů je to problém, protože když Evropská komise přijala pravidlo právo být zapomenut, to znamená, pokud jsou tam nějaké zmínky na internetu, které se vám nelíbí, tak mají být vymazány, je to technicky velmi obtížné, nebo vůbec možná neproveditelné. Ale je potřeba tenhle ten proces zahájit. Internet není médium, které v rámci svobody se vymyká všemu. To není prostě možné vzhledem k tomu, že v dnešní době, a týká se to i ekonomiky, internet hraje obrovskou roli a musí být podřízen pravidlům, která platí pro zbytek společnosti a která platí pro reálný svět. Ta musí platit i v tom světě virtuálním.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana předsedu Kalouska a po něm pan poslanec Farský. Všechno faktické poznámky.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovolte prosím krátkou reakci na pana poslance Pilného i na pana poslance Votavu. Jsme, pane poslanče Pilný, za jedno s vámi, prostřednictvím pana předsedajícího, že pokud provozovatel stránek porušuje zákon, musí být zakročeno. Ale o tom má ve svobodné demokratické zemi rozhodnout soud. A to návrh pana poslance Farského takto navrhuje. To znamená, má to být úředník Ministerstva financí podřízený politickému vedení, anebo to má být nezávislý soud? My jsme přesvědčeni, že nezávislý soud.
A panu poslanci Votavovi bych rád prostřednictvím předsedajícího odpověděl, že my neděláme ze všeho Velkého bratra. To je vaše umanutost dosadit Velkého bratra úplně do každého sektoru a do každé situace, kterou projednáváme. A dáváte-li jako příklad Německo, promiňte, ale to je trochu rozdíl. Ani Peer Steinbrück ani Wolfgang Scheuble neměli žádné vazby na Stasi. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Farský a ještě pan poslanec Chalupa.
Poslanec Jan Farský: Chtěl bych jenom skutečně, aby to bylo zřejmé. Pokud projde můj pozměňovací návrh, bude zachována blokace webových stránek, bude zachována blokace bankovních plateb. Jediné, co se změní, je, že o blokaci internetových stránek nebude rozhodovat Ministerstvo financí, ale soud. Myslím, že tam to rozhodování patří. A to je můj pozměňovací návrh, který jsem navrhl. To je celé. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Chalupu a ještě potom pan poslanec Pilný.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuju za slovo. Já jenom v souvislosti s tím, co se tady hovoří dneska a řeší - internet a svoboda. Chci upozornit na to, že v podstatě nemáme ani vyřešeno to, jak se budeme chovat na internetu, když se v podstatě vede hybridní válka, nebezpečí terorismu a podobné věci. Takže pokud se tady budeme bavit o internetu a omezování svobody, tak vyzývám i kolegy z opozice, ať se zapojí do diskuse na výboru pro obranu a pro bezpečnost v této problematice, jak třeba budeme řešit toto, protože jsme ve stejném problému, kdy uvidíme, že se něco děje zaměřeno proti bezpečnosti občanů České republiky, a budeme muset do toho internetu zasáhnout a nebudeme moci čekat na rozhodnutí soudu. Děkuju.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Pilný a ještě potom pan poslanec Votava. Ano.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Budu velmi stručný. V internetu řídit něco nezávislým soudem, který rozhodne za půl roku nebo za dva roky, prostě nedává žádný smysl. Pokud ta akce nebude hned, tak nedává vůbec žádný smysl. Jistě by o tom mohl rozhodovat nezávislý soud, ale pak bychom museli udělat nějaké stanné soudy, které by prostě rozhodovaly během jednoho dne. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Votava.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Myslím, že pan kolega Pilný mě předešel a řekl v podstatě to, co jsem chtěl říct. Je to rychlost toho rozhodování. Je to správní rozhodování. A samozřejmě tou instancí může být i soud, může se samozřejmě dotčený vlastník webu odvolat k soudu, předběžné opatření a podobně. Takže soud opomenut není v žádném případě. Tady jde o rychlost řešení, jak řekl pan kolega Pilný.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Kučera.
Poslanec Miroslav Kalousek: Jsem velmi rád, že tady pan poslanec Votava zmínil institut předběžného opatření. Ta rychlost tady bude zajištěna. Pokud Ministerstvo financí podá k soudu návrh na předběžné opatření, tak může být rozhodnuto ještě ten den. V několika případech jsem jako ministr financí žádal soud o předběžné opatření a dostal jsem to rozhodnutí během hodin. Nikoliv během dnů, týdnů, nebo půl roku, jak tady zaznělo.
A to, co řekl pan kolega Votava, to je přesně ten rozdíl mezi vztahem stát-občan tak, jak my to cítíme. My vám to nejdřív vlastní zvůlí zařízneme, a když se vám to nelíbí, tak se můžete obrátit na soud. A já si myslím, že takhle se to nedělá. Máme-li pocit, že jste porušili zákon, tak my se obrátíme na soud, aby vám to zastavil. A rozhodněte se, kolegové, jak vy cítíte vztah stát-občan.***