(19.00 hodin)
(pokračuje Procházka)
Abych problematiku podrobněji vysvětlil: Pokud je dnes na katastru nemovitostí zapsáno právo hospodařit s majetkem státu pro konkrétní státní podnik, tento nabude právní jistoty, že je oprávněn s majetkem hospodařit. Tam, kde je však dodnes na katastru nemovitostí zapsáno právo hospodařit s konkrétním majetkem státu ve prospěch již zaniklého, a tedy již neexistujícího státního podniku, bude se postupovat podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Již běžící soudní spory mezi jednotlivými složkami státu o právo hospodařit s majetkem státu pro jednotlivé státní podniky nebudou tímto pozměňovacím návrhem nikterak dotčeny.
Pozměňovací návrh byl připraven ve spolupráci s Ministerstvem financí a podrobnější odůvodnění je obsaženo v textu pozměňovacího návrhu, ke kterému se pak později přihlásím.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Kotta.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Chtěl bych vás seznámit se svým pozměňovacím návrhem k tisku 600, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a to v článku I bodu 59 § 16 odst. 8 se za větu první vkládají věty: "Pozemek, s nímž má podnik právo hospodařit, na kterém se nachází účelová komunikace, která není ve vlastnictví státu, převede podnik na žádost vlastníka účelové komunikace bezúplatně po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví žadatele. Odloučený lesní pozemek /poznámka pod čarou/, s nímž má podnik právo hospodařit, na kterém se nachází účelová komunikace, převede podnik na žádost vlastníka lesního pozemku majícího nejdelší společnou hranici s převáděným odloučeným lesním pozemkem bezúplatně po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví žadatele, a to v rozsahu odpovídajícím půdorysu stavby účelové komunikace a jejích součástí a příslušenství; geometrický plán určující hranice převáděné části odloučeného lesního pozemku zajišťuje žadatel na vlastní náklady." Poznámka pod čarou zní: "§ 4 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů /lesní zákon/". (Trvalý šum v sále.)
A teď velice stručně odůvodnění. Vládní návrh novely zákona o státním podniku v § 16 odst. 8 zjednodušuje postup státních podniků při převodech pozemků, na kterých jsou vybudovány silnice II. a III. třídy nebo místní komunikace ve vlastnictví územních samosprávných celků. Důvodem této navrhované právní úpravy je především narovnání majetkoprávních sporů, které jsou způsobeny tím, že zákonem byly na územní samosprávné celky převedeny výše uvedené pozemní komunikace, avšak nikoliv pozemky pod těmito komunikacemi, které zůstaly ve vlastnictví státu a hospodaří s nimi zejména Lesy České republiky, státní podnik. Předkládaný pozměňovací návrh má za cíl rozšířit tento postup i na převody pozemků, na kterých jsou účelové komunikace. Navržený text umožní převést i lesní cesty, resp. pozemky pod nimi. V důsledku restitučních procesů a vydávání náhradních pozemků došlo ke stavu, kdy v majetku státu zůstaly lesní cesty, které jsou účelovými komunikacemi, ale neslouží k přístupu a obhospodařování lesních nebo jiných pozemků ve vlastnictví státu. Stát má pouze povinnost je udržovat v řádném stavu. Narovnání majetkoprávních vztahů v této oblasti přinese státu úsporu a vlastníkům cest možnost jejich řádné údržby pro vlastní potřeby.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. (Hlásí se poslanec Hovorka.) Do obecné rozpravy, pane poslanče? (Ano.) Tak prosím. Pan poslanec Hovorka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, díval jsem se na tento návrh zákona. Našel jsem zde jedno sporné ustanovení tohoto návrhu zákona. Jinak bych chtěl říct, že tady vidím absenci právních úprav v tomto návrhu zákona. Především státní podnik nemá povinnost definovat kritéria pro hodnocení účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti, nemá povinnost vést v účetnictví odděleně určený majetek, neupravuje postup při sloučení, splynutí či rozdělení státních podílů. Nově zákon řeší statutem vymezené rozhodnutí ředitele, které vyžaduje souhlas dozorčí rady. Pokud dozorčí rada takový souhlas řediteli nedá, nahradí újmu způsobenou podniku ti členové rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře.
A nyní k těm rizikům. Našel jsem zde sporné ustanovení, a sice zadní vrátka pro administrativní důvod k likvidaci. V § 6, který se zabývá zrušením podniku, je uvedeno, že zakladatel podnik zruší, jestliže a) podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen, nebo b) zaniknou předpoklady vyžadované pro činnost podniku zákonem, nebo c) počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení.
Na jednu stranu se tedy zpřísňují likvidační podmínky pro státní podnik tím, že do § 6 se vkládá nový odstavec 4, který zní: Zakladatel může podnik zrušit zejména, jestliže a) založením nebo přeměnou podniku byl porušen zákon, nebo b) podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se předmětu podnikání, minimální výše kmenového jmění nebo nakládá s majetkem podniku v rozporu s právními předpisy, anebo počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení. Takto zpřesní pravidla hlídající hospodářskou aktivitu podniku, ale ponechávají se zadní vrátka pro administrativní důvod k likvidaci, tj. počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení, přičemž to by měl být především zájem zakladatele státního podniku. Přitom aktivně fungující kontrolní orgán je základní odpovědností zakladatele, který má držet dohled. Zanedbání povinností zakladatele nemůže být přece důvodem likvidace. To je v rozporu s důvodovou zprávou, která tvrdí, že v dozorčí radě musí být odborníci právě z důvodu kontroly.
Proto se hlásím tímto i do podrobné rozpravy, kde chci navrhnout zrušení toho sporného ustanovení v písmenu c), protože to nepovažuji za logické a nikde mi vlastně nevyplynul důvod, proč se toto v § 6 vyskytuje. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, vaši přihlášku eviduji. Dále do obecné rozpravy žádnou přihlášku nemám. Obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Není tomu tak. Otevírám podrobnou rozpravu a první vystoupí pan poslanec Procházka, po něm pan poslanec Kott.
Poslanec Roman Procházka: Ještě jednou děkuji, pane předsedo. Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uložen jako sněmovní dokument číslo 3908. Písemný pozměňovací návrh obsahuje odůvodnění, takže ho zde nemusím číst. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Kotta a po něm pan poslanec Hovorka.
Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane předsedo. Tímto bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 3884.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hovorku. ***