(18.30 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Proto je navrhováno, aby oslava státních svátků, jejichž připomínka je pevně spojená s určitým místem, byla v určený den vyhrazena právě pro důstojné připomenutí historických událostí na konkrétním místě. Toto omezení se bude týkat pouze úzce vymezených lokalit a státních svátků, které jsou s určitou lokalitou neodlučně spojeny. Nebude se tedy jednat o zásadní zásah do svobody shromažďování. Pokud by účel oznamovaného shromáždění byl v rozporu s oslavou a připomínkou daného státního svátku, pak by bylo postupováno podle zákona o právu shromažďovacím, tedy by bylo možné takové shromáždění zakázat, či v krajním případě v jeho průběhu rozpustit.
V tomto duchu je navrhován následující výčet státních svátků a s nimi spojených lokalit, ve kterých bude možno konat shromáždění pouze za účelem oslavy a připomínky daného státního svátku. Konkrétně se tedy jedná o Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července na území obce Velehrad, dále Den upálení mistra Jana Husa 6. července na území obce Husinec, dále je to Den české státnosti 28. září na území obce Stará Boleslav a konečně Den boje za svobodu a demokracii 17. listopadu v ulicích Národní třída a Albertov v Praze.
V podrobné rozpravě se pak přihlásím ke konkrétnímu pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Plíškovi a nyní pan poslanec Stanislav Grospič. (O slovo se hlásí poslanec Kalousek.) Pardon, pan kolega Kalousek s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Rád bych reagoval na předřečníka před panem poslancem Plíškem, který navrhoval upravit povinnosti novinářů při podobných akcích. V podstatě tím jenom chce legislativou doplnit praxi, které jsme byli svědky. Myslím si, že bychom měli v tomto postupovat svižně a vzhledem k informacím, které se stále objevují, bychom také měli legislativně dohnat praxi. To znamená, hodilo by se navrhnout do tohoto zákona, že shromáždění se povolí pouze tam, kde to nevadí prezidentu republiky. A v případě, že prezident republiky vyjádří nelibost již nad povoleným shromážděním, je Policie České republiky oprávněna povolenému shromáždění zabránit na základě inženýrskotechnického opatření. Myslím si, že kdybychom něco takového schválili, uvedli bychom do souladu ty nehoráznosti, které se tady dějí. Já to sice nenavrhnu, ale ti, kteří hájí to, co se stalo, by to udělat měli. Alespoň by se pak postupovalo podle zákona.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v projednávání bodů. Řádně přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Grospič. Prosím.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že nebudu dlouhý. Nebudu předkládat žádný pozměňovací návrh. Ale diskuze, která se tady odvíjí, mě vede k několika takovým drobným poznámkám.
Za prvé bych chtěl upozornit na to, že zákon č. 84/1990, který tímto měníme, protože se nepředkládá zbrusu nový zákon o právu shromažďovacím, tady relativně dlouho fungoval, téměř 25 let. Možná přinášel v určitých momentech výkladové problémy, ale víceméně fungoval bez problémů. Ano, je pravda, že v některých případech do toho zasáhla i soustava soudní, včetně Ústavního soudu, ale nepřineslo to vážné problémy z hlediska jeho působení. Ty problémy - a nemůžu se ubránit - přišly zejména v minulém roce v souvislosti se 17. listopadem a s problematikou, která se odehrávala ponejvíce v hlavním městě Praze. Čili lze s velkou mírou předpokládat, že možná ještě vedle některých velkých měst nebo některých míst, kde dochází k těmto shromážděním, povětšinou ale z tohoto pohledu církevních a ta jsou z toho návrhu vyjmuta, by nemělo docházet k nějakým výrazným problémům a potřebám, které jsou ošetřeny, na můj vkus až příliš kazuisticky, v této předkládané normě. Rozumím zcela úplně návrhu, který tady přednesl kolega Plíšek, prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně bych byl výrazně opatrný něco tak kazuistického do tohoto zákona dávat, protože si myslím, že se neubráníme situaci, že za tři měsíce, půl roku, rok po nějakých událostech budeme trpět - nebo ti, kteří tady v Poslanecké sněmovně budou sedět, budou trpět naléhavou potřebou rozšiřovat výčet míst, kde v podstatě nelze shromáždění mimo účely, ke kterým ta místa jsou určena, v podstatě konat.
Jsem nakonec rád, že pracovní skupina, která se z politických stran utvořila pod vedením kolegy Vozky, dospěla k určitému kompromisu, který se stal základem ústavněprávního výboru. Pro mě to znamená, že shromažďovací právo v praxi v podstatě zůstane zachováno v té podobě, jak ho známe z roku 1990. Myslím si, že další úpravy, které tady zaznívají, jsou samozřejmě legitimní, jsou oprávněné, ale ve své podstatě by vedly k výraznému omezení shromažďovacího práva. Z tohoto pohledu, pokud by mělo docházet k omezení shromažďovacího práva, říkám upřímně, byl by to velký problém, který by se vytvářel, s možností podpory tohoto zákona i ze strany Komunistické strany Čech a Moravy. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a táži se na závěrečná slova pana zpravodaje a pana navrhovatele. Není tomu tak. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První je pan poslanec Lank a druhý pan poslanec Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Ještě jednou hezké odpoledne. Jak jsem avizoval, chtěl bych se tímto přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uvedený pod číslem sněmovního dokumentu 4122. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Plíšek.
Poslanec Martin Plíšek: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, jak jsem avizoval v obecné rozpravě, přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod sněmovním dokumentem číslo 4114. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se pana navrhovatele nebo pana zpravodaje o závěrečné slovo. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že žádné jiné návrhy nepadly, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji vám.
Otevírám další bod a tím je
12.
Vládní návrh zákona o některých přestupcích
/sněmovní tisk 554/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně připomenul obsah vládního návrhu zákona o některých přestupcích. Důvodem pro předložení vládního návrhu zákona o některých přestupcích je skutečnost, že nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich bude na rozdíl od stávajícího zákona o přestupcích upravovat jednotlivé přestupky. Přestupky upravené dnes ve zvláštní části zákona o přestupcích budou přesunuty do jednotlivých zákonů upravujících výkon veřejné správy, v nichž jsou stanoveny povinnosti, jejichž porušení se trestá. Ty přestupky, u nichž tento postup není možný, jsou předmětem nyní projednávaného vládního návrhu zákona o některých přestupcích. Tyto přestupky zpravidla postihují porušení obecných pravidel, nikoliv povinností obsažených ve zvláštních zákonech. Jedná se například o přestupky proti veřejnému pořádku, majetku nebo občanskému soužití.
Ústavněprávní výbor vznesl k návrhu zákona pozměňovací návrhy, s nimiž souhlasím.
Děkuji za pozornost. ***