Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

231.
Ústní interpelace

Než přejdeme k první interpelaci, mám tady omluvenky. Pan poslanec Robin Böhnisch se omlouvá dnes z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá dnes z odpoledního jednání Poslanecké sněmovny od 14.30 bez udání důvodu. Paní poslankyně Martina Berdychová se omlouvá dnes odpoledne z osobních důvodů a pan poslanec Rostislav Vyzula se omlouvá dnes z rodinných důvodů odpoledne. Paní poslankyně Wernerová se omlouvá z odpoledního jednání z pracovních důvodů a pan poslanec Ivan Gabal se též omlouvá z odpoledního jednání do konce jednacího dne z pracovních důvodů. To byly omluvenky.

Nyní už přejdeme k první interpelaci. První interpelaci na pana premiéra přednese pan poslanec Igor Jakubčík ve věci návštěvy v Afghánistánu a v zahraničních misích. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane premiére, na konci minulého týdne jste navštívil české vojáky v Afghánistánu na základnách v Bagrámu a v Kábulu. Médiím jste sdělil, že Česká republika je i nadále ochotna Afghánistánu pomáhat. Vážený pane premiére, mohl byste nám sdělit, jaký předpokládáte další vývoj česko-afghánských vztahů v dalších dvou letech a jakou roli by v těchto vztazích mělo sehrávat přijetí readmisní dohody Afghánistánu se zeměmi Evropské unie? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi tedy, abych zahájil odpovědí na první dnešní interpelaci, která se týká mé návštěvy Afghánistánu.

Já jsem Afghánistán navštívil ze tří hlavních důvodů. Tím prvním bylo, abych poděkoval přímo na místě našim vojákům, kteří v Afghánistánu slouží a odvádějí tam těžkou práci v nebezpečném prostředí. Ten druhý důvod byl, abych se sešel s prezidentem Afghánistánu a předsedou afghánské vlády, abychom spolu mluvili o tom, jak efektivní je česká rozvojová pomoc, kterou dlouhodobě Afghánistánu poskytujeme, a kam by bylo dobré, abychom ji zaměřili v příštích letech.

Třetí téma se týkalo migrace. Logicky, protože když se podíváte na evropské statistiky, když se podíváte na české statistiky, tak početně po syrských uprchlících v Evropě tou druhou, někdy třetí nejpočetnější skupinou jsou uprchlíci z Afghánistánu, kteří zejména v loňském roce přicházeli do Evropy. A po pravdě řečeno mě docela překvapilo, když jsem viděl statistiky v loňském roce. A když jsem se ptal na Ministerstvu zahraničí a Ministerstvu vnitra, jestli máme s Afghánistánem readmisní dohodu, jestli máme s touto zemí dohodu o navracení uprchlíků v situaci, kdy naši vojáci tam slouží cca patnáct let, kdy tam cca patnáct let poskytujeme rozvojovou pomoc, k mému překvapení se mi dostalo odpovědi, že s Afghánistánem nemáme readmisní dohodu. A není to jenom případ České republiky, je to případ i celé řady evropských zemí. Myslím, že to jenom ukazuje ten fakt, jak vlastně Evropa byla nepřipravena na migrační krizi, jak Evropa byla nepřipravena na ty možné migrační tlaky. Nejde jenom o lidi, kteří by odcházeli přímo z Afghánistánu. Samozřejmě že v Íránu nebo v Pákistánu žije poměrně velké množství lidí, kteří z Afghánistánu utekli v důsledku tamní situace neustálých bojů, a tito lidé dnes z velké části také rozhodují o tom, že by se vydali do Evropy. Takže to třetí důležité téma bylo posílení spolupráce mezi českou a afghánskou vládou v oblasti právě regulace migrace.

Jestli mohu ještě využít čas, který mám k dispozici, myslím si a jsem o tom přesvědčen, rozhovory, které jsem měl se zástupci velení mise ISAF, mise NATO, které my se účastníme, tak musím říci, že velení mise ISAF výrazně oceňuje roli, kterou dneska v této misi hraje Armáda České republiky. My vlastně pomáháme v tom, co je teď nejdůležitější - zlepšit schopnosti afghánské armády. Je zřejmé, že po patnácti letech je potřeba směřovat k tomu, aby se odpovědnost za bezpečnost Afghánistánu předala tamní vládě, aby se odpovědnost předala tamní armádě, aby se jednotky zemí NATO postupně mohly z Afghánistánu stáhnout. Ale pro to je důležité, aby afghánská armáda byla dobře vycvičena, aby byla dobře vyzbrojená. A ta první část našeho působení se zaměřuje na to, abychom školili afghánské piloty vrtulníků. Školíme, cvičíme je jednak na základně v Kábulu, ale jednak je také školíme a cvičíme tady v České republice. Je to významný příspěvek České republiky k tomu, aby se zlepšily schopnosti afghánské armády.

Vedle toho působí naši lékaři v rámci polní vojenské nemocnice na letišti v Kábulu. To je druhá rovina naší pomoci a našeho angažmá. A vedle toho působí naši vojáci při ostraze vojenské základny v Bagrámu. Ta je velmi důležitá pro logistiku celé spojenecké mise ISAF v Afghánistánu. Já jsem Bagrám krátce navštívil, mluvil jsem i s velitelem základny a musím říci, že on velmi ocenil profesionální schopnosti našich vojáků, jejich výcvik, jejich disciplínu, jejich schopnost, s jakou zvládají ten těžký úkol, který oni v Bagrámu mají. Naši vojáci patří mezi ty, kdo musí opouštět základnu, vyjíždějí do okolí základny, zajišťují ostrahu širšího okolí této vojenské základny. To je samozřejmě věc, která je velmi nebezpečná, a naši vojáci to zvládají vysoce profesionálně a zvládají to také s výbornými výsledky.

Jsem rád, že hodnocení působení České republiky bylo takto pozitivní, a pevně věřím, že se nám podaří, abychom misi v Afghánistánu úspěšně dovedli do konce a aby afghánská vláda a afghánské bezpečnostní síly do budoucna zcela převzaly odpovědnost za bezpečnostní situaci v této zemi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Ne. Odpověď byla skutečně vyčerpávající.

Druhou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Valenta, který pana premiéra bude interpelovat ve věci podnikání s ubytováním migrantů v České republice. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane premiére, kapacitní problémy spjaté s migrační vlnou v Německu na sklonku loňského roku až obludným způsobem narostly. Desetitisíce lidí se tam stěhovaly do kostelů či tělocvičen napříč celou zemí, na paluby lodí. Tisíce z nich hostily hangáry bývalého berlínského letiště Tempelhof a tak podobně. Němečtí architekti začali pro migranty údajně navrhovat již i celá nová města. Mohl byste sice v tomto smyslu konstatovat, že jde především o problém, ale také o svobodnou politickou vůli samotného Německa a že vy jste předsedou vlády české. Ano, měl byste samozřejmě pravdu. A tak vám jako takovému po mnoha občanských urgencích nyní pokládám zcela konkrétní otázku, a to zda je faktem, že kvůli přemíře migrantů v Německu a díky nedostatečnosti tamních kapacit jsou tito ubytováváni i na českém území v zařízeních patřících českým podnikatelským subjektům, to vše bez zájmu českých úřadů dle pochybné logiky, proč by si německý podnikatel nemohl ubytovat ve svém majetku v České republice své hosty. Myslím si však v tomto ohledu, že štědré dotace od spolkové vlády na zabezpečení uprchlíků jedněm by neměly způsobovat rozličné problémy a zvyšování bezpečnostních rizik druhým, a to dokonce na suverénním území jiného státu. A jestliže by tomu tak skutečně bylo, nepovažoval byste tento fakt za skandální? Vždyť taková praxe by byla, aspoň podle mého názoru, flagrantním porušením obhajoby národních zájmů, kterými jste i vy ústavně vázán. Věřím, že tomu tak není, ale přece jen bych si nyní já od vás vyslechl zásadní popření těchto - doufejme - poplašných zpráv a váš komentář k tomu.

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Valentovi. Prosím, pane premiére, jsou to jen poplašné zprávy?

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, jenom možná ještě abych dokončil to vystoupení k Afghánistánu, protože to volně navazuje na problematiku migrace, ke které se dostáváme teď. Já jsem využil jednání s afghánskými představiteli, abych je požádal o seriózní zahájení jednání o uzavření readmisní dohody mezi ČR a Afghánistánem, s tím že bychom samozřejmě přivítali, kdyby se podařilo uzavřít návratovou dohodu mezi celou Evropskou unií a Afghánistánem. Takže my jednoznačně budeme podporovat Evropskou komisi při jednání s Afghánistánem a budeme se snažit jednat také paralelně jako Česká republika. Myslím si, že pokud takto významně přispíváme k bezpečnostní stabilizaci Afghánistánu, poskytujeme tam rozsáhlou rozvojovou pomoc, tak bychom měli také dosáhnout toho, aby tady byla návratová dohoda.

K otázce pana poslance, kterou zde položil. Především jaký máme právní rámec. Cizinec, kterému bylo vydáno pobytové oprávnění v jiném členském státě EU, může na území ČR pobývat pouze krátkodobě, resp. 90 dnů ve 180 dnech. To znamená, daný cizinec nemůže v ČR pobývat dlouhodobě bez toho, aby požádal o pobytové oprávnění dle příslušného zákona o pobytu cizinců na území ČR.

Cizinci, kterým nebylo v členském státě EU pobytové oprávnění uděleno, resp. čekají na rozhodnutí ve věci, nejsou oprávněni se volně pohybovat po území schengenského prostoru, tedy ani pobývat na území ČR. Tohle je myslím důležité pravidlo, které by se eventuálně mohlo týkat toho případu, který zde zmiňoval pan poslanec. Ministerstvu vnitra není známo, že by v ČR byli systematicky ubytováváni cizinci, kteří mají pobytové oprávnění vydané pro Spolkovou republiku Německo. To je myslím informace, která je relevantní z pohledu ministerstva vnitra, a současně také platí, že pokud by se jednalo o cizince, kteří požádali o azyl na území Spolkové republiky Německo a čekají nyní na vyřízení příslušného azylového řízení, tak skutečně platí to, co jsem řekl. Nejsou oprávněni se volně pohybovat po území schengenského prostoru.

Ministerstvo vnitra tedy nemá žádné indicie o tom, že by k něčemu takovému docházelo. V případě, že by kdokoli měl takovéto informace, může se obrátit na cizineckou policii a cizinecká policie přirozeně může provést kontrolu dokladů a všech náležitostí, které se týkají pobytu kteréhokoli cizince na území ČR. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

Třetí interpelaci přednese pan poslanec Roman Procházka, který bude interpelovat pana premiéra ve věci platů zaměstnanců v kultuře. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v poslední době jsem zaznamenal vaši snahu nebo prohlášení o tom, že budou navýšeny platy ve zdravotnictví a ve školství, a to asi o 10 %. Já s tím nemám problém, nicméně rád bych upozornil, že je tu ještě jedna oblast, a to je oblast kultury.

V ČR se kulturou zabývá asi 80 tisíc lidí přímo. Pokud vezmeme přímo pracovníky kulturních organizací, jde přibližně asi o 21 tisíc lidí. Průměrný plat v ČR byl v roce 2015 asi 26,5 tisíce korun. Vyhledal jsem si údaje o platech v kultuře a tady máme průměry takové: U organizací zřizovaných Ministerstvem kultury je to 23 760 korun, ale je to průměr, a u organizace, kde je průměr nejnižší, je dokonce plat 17 011 korun. U organizací zřizovaných kraji je průměr 22 103 korun a u organizací zřizovaných městy a obcemi dokonce jen 20 584 korun. Připomněl bych, že to je asi o 6 tisíc korun méně, než je celostátní průměr.

Vážený pane premiére, zajímá mě, zda tuto situaci vnímáte a jestli s tím hodláte něco dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen, že problém je reálně v oblasti pracovníků, kteří působí zejména v příspěvkových organizacích Ministerstva kultury. Existuje, vláda na tu věc byla upozorněna, já osobně jsem byl na tu věc upozorněn. Tento týden, kdy jsme měli jednání se zástupci odborových organizací, které reprezentují zaměstnance ve veřejném sektoru, tak tam byla přítomna i zástupkyně příslušného svazu, který zastupuje pracovníky mj. také v resortu kultury, a skutečně situace v oblasti platů není dobrá.

Ministr kultury Daniel Herman požaduje navýšení finančních prostředků, objemu finančních prostředků pro zlepšení odměňování pracovníků v oblasti kultury v souvislosti s jednáním o státním rozpočtu na příští rok, to znamená, tento požadavek už v tuto chvíli leží na stole. A já jsem přesvědčen, že zlepšení odměňování pracovníků v příspěvkových organizacích ministerstva kultury je oprávněné a je určitě namístě, abychom hledali možnosti, jak těmto lidem přidat.

Pokud jde o mzdová vyjednávání, ta zatím ještě ukončena nebyla. V tuto chvíli panuje v koalici shoda na tom, že pokud jde o řešení krizové situace ve zdravotnictví, měli bychom zvýšit od 1. ledna příštího roku platové tarify pro zdravotní sestry a pro lékaře. Vede se jednání o tom, jak by se měly vyvíjet platy ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Já navrhuji, aby se učitelům zvýšily tarifní platy rovněž o 10 % v příštím roce, a navrhuji, aby u všech dalších zaměstnanců veřejného sektoru včetně pracovníků kultury se tarifní platy v příštím roce zvýšily o 5 %. To znamená, součástí těch jednání jsou konkrétní návrhy na zvýšení platových tarifů zaměstnanců veřejného sektoru.

Domnívám se, že vláda by v této hospodářské situaci, ve které se nacházíme, kdy ekonomika roste, kdy rostou daňové příjmy státu, kdy klesá nezaměstnanost, kdy máme vyšší daňové příjmy, tak si myslím, že je zde prostor, zejména v situaci, kdy je velmi nízká inflace, abychom dali pozitivní signál k tomu, že by se platy zvýšit měly. To se týká i pracovníků kultury, ale i dalších zaměstnanců veřejného sektoru. Současně samozřejmě vláda musí zvažovat, jaké má rozpočtové možnosti, a jednotlivé resorty a ministři musí zvažovat, jaké mají rozpočtové priority z hlediska toho, jaké finanční prostředky si mohou dovolit vynaložit na posílení výdajů v této oblasti.

Myslím si, že základním rozhodnutím, které ve vládě budeme muset učinit, je otázka zvýšení platového tarifu pro zaměstnance veřejného sektoru. Chtěl bych, abychom to rozhodnutí udělali ještě předtím, než budeme definitivně schvalovat změny výdajových rámců, ještě předtím, než budeme schvalovat konvergenční program, tak aby bylo zřetelné, kolik finančních prostředků budeme moci vynaložit na zvýšení platů, a v okamžiku, kdy vláda učiní rozhodnutí o zvýšení platového tarifu, tak by podle mého názoru měl ministr kultury udělat úvahu, co to konkrétně bude znamenat pro jednotlivé zaměstnance v jeho resortu, a měl by eventuálně vládu seznámit s tím, jaký to bude mít dopad na rozpočet Ministerstva kultury.

Situace bohužel, která tam je dnes, je charakteristická tím, že řada zaměstnanců je dlouhodobě pouze na holém tarifu, tzn., že vlastně pro to, aby vůbec organizace, zřizované Ministerstvem kultury byly schopné garantovat zákonný tarif, používají vlastně prostředky, které by měly být běžně použity spíše na nadtarifní složky, tak je požívají pro to, aby profinancovaly tarifní plat. Řada zaměstnanců je na holém tarifu. Čili pak je to otázka ještě úvahy ministra kultury, jestli bude chtít nějaké finanční prostředky na to, aby se tato situace zlepšila. Jsme v procesu přípravy státního rozpočtu na příští rok, jsou tady určité otevřené možnosti na zlepšení odměňování pracovníků a týká se to podle mého názoru i pracovníků v resortu Ministerstva kultury.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Procházka: Děkuji za odpověď. Jsem rád, že to takto vnímáte. Samozřejmě jakákoli složka navíc nad tarif určitě motivuje zaměstnance k tomu, aby se daleko více snažili, a to té kultuře může jen pomoci. Samozřejmě platy v kultuře nejsou jediný problém. Připomněl bych programové prohlášení vlády, kde je závazek výdajů na kulturní služby ve výši 1 % výdajů státního rozpočtu, a my zatím reálně, pokud odečteme výdaje na církve, dosahujeme nějakých 0,6 až 0,7 %. Takže bych rád, kdybyste se tou kulturou skutečně hodně zabýval, protože to řešíme při každém schvalování rozpočtu, kdy máme málo peněz na památky, málo peněz na živé umění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, o vaši doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já už budu velmi stručný. Za prvé si myslím, že není úplně šťastný nápad, a mluvil jsem o tom s ministrem kultury, když nastupoval do resortu, že není úplně šťastný nápad, že vlastně ty finanční prostředky, které jsou určeny na financování církví a souvisí i s finančním narovnáním v rámci církevních restitucí, jsou součástí kapitoly Ministerstva kultury, protože to strašně zkresluje situaci v resortu jako takovém, že v okamžiku, kdy třeba teď v rámci toho narovnání se ty finanční platby zvyšují, tak to fakticky zvyšuje objem prostředků, které procházejí přes rozpočet Ministerstva kultury, aniž by to samozřejmě přímo ovlivňovalo ty priority, které vláda ve své kulturní politice má. Takže já bych pokládal z dlouhodobého hlediska za lepší, kdyby se výdaje spojené s financování církví, s financováním řešení církevních restitucí vyňaly z kapitoly Ministerstva kultury a byly třeba financovány v rámci všeobecné pokladní správy nebo nějaké jiné takovéto neutrální kapitoly státního rozpočtu a nezkreslovaly objem výdajů na kultuře.

Jinak čistě matematicky a účetně předloni byly výdaje Ministerstva kultury 10,42 miliardy, loni to bylo 10,9 miliardy a letos by ty výdaje měly činit 11,7 miliardy korun. To znamená, dochází k nominálnímu nárůstu výdajů v rámci kapitoly Ministerstva kultury, ale je to podle mého názoru zkresleno i těmi výdaji, které jsou používány na financování církví.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za odpověď. Přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat pana premiéra ve věci arbitráže Českých drah a Škody Transportation. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Pane premiére, jistě víte, že České dráhy v závěru loňského roku prohrály arbitrážní soud se společností Škoda Transportation a tento arbitrážní soud, a nechci hodnotit to jeho rozhodnutí, uložil Českým dráhám zaplatit Škodě Transportation částku 1,2 miliardy korun. Nato to komentovali někteří vaši ministři. Například ministr Ťok prohlásil - a cituji: "Je to skandální rozhodnutí, ocitli jsme se v situaci, kdy v přímém přenosu dochází k tunelování Českých drah." První místopředseda vlády Andrej Babiš k tomu říká: "Škoda Transportation má podle Rozhodčího soudu dostat 760 milionů korun za to, že dodala lokomotivy o pět let později, než měla. To si asi dělají srandu." Přesto v dubnu letošního roku České dráhy zaplatily tuto částku Škodě Transportation, ale mezitím vyšlo najevo - server Neovlivní.cz zveřejnil informaci, že došlo ke schůzce mezi šéfem poslaneckého klubu hnutí ANO panem Faltýnkem, poslancem za hnutí ANO panem Volným a předsedou dozorčí rady Českých drah a bývalým manažerem Agrofertu Milanem Ferancem a generálním ředitelem Škody Transportation, a to v únoru letošního roku, což nápadně spíše připomíná situaci, že České dráhy neřídí vláda ani Ministerstvo dopravy, nýbrž někdo úplně jiný.

Proto se vás chci zeptat, pane premiére, zda jste měl informace o této situaci (upozornění na čas), co se od té doby změnilo, že nakonec došlo k zaplacení, a kdo tedy řídí České dráhy. Vláda, ministr, nebo někdo jiný?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě vláda může vykonávat a vykonává svá práva prostřednictvím konstrukce, která je stanovena příslušnými zákony. To znamená, je zde řídicí výbor Českých drah, jehož členy jmenuje a odvolává vláda. V tomto řídicím výboru Českých drah jsou zastoupeni příslušní zástupci jednotlivých ministerstev, kteří jsou tam těmito ministerstvy nominováni. To znamená, vliv vlády a vliv státu na působení Českých drah je uplatňován skrze zástupce jednotlivých resortů v řídicím výboru Českých drah. Současně je také uplatňován skrze zástupce v dozorčí radě Českých drah. Tyto zástupce nominuje právě tento řídicí výbor.

Pokud jde o spor, který zde byl popsán, tak chci jenom říci na úvod velmi stručně, že České dráhy si u Škody Transportation objednaly 20 lokomotiv řady 380, lokomotivy měl železniční dopravce převzít v roce 2009, první lokomotivy obdržel až v roce 2013. To znamená, to je počátek toho sporu, ke kterému došlo. Dnes ta situace je taková, že na základě výroku arbitráže koncem roku 2015 České dráhy podaly žalobu u obecného soudu a rovněž podaly trestní oznámení pro okolnosti, jež provázely vydání rozhodčího nálezu. V žalobě České dráhy žádají zrušení rozhodčího nálezu v plném rozsahu. Soud si vyžádal podklady od žalobce. Zatím podle mých informací v této věci nebylo nařízeno jednání. V případě, že by České dráhy s tímto svým návrhem uspěly, tedy v případě zrušení rozhodčího nálezu, se celý spor vrací na začátek, to znamená, znovu k Rozhodčímu soudu. Jinak také platí, že ministr dopravy se rozhodl podat podnět k Evropské komisi na přezkoumání, jestli rozhodčí nález není v rozporu s veřejnou podporou.

Ten hlavní důvod, který vedl orgány Českých drah k zaplacení částky cca 460 milionů korun, především tím hlavním důvodem byla tedy existence pravomocného rozhodnutí Rozhodčího soudu. České dráhy byly opakovaně vyzvány k platbě a hrozily úroky z prodlení s dalšími škodami. Jednání o smírném řešení skončila neúspěšně. Škoda Transportation odmítla návrh Českých drah. To znamená, České dráhy po posouzení celkové situace se rozhodly k tomu, že tuto částku zaplatí. Nicméně pokračuje spor, který jsem zde popsal a který se týká otázky příslušného rozhodčího nálezu a budeme si muset počkat na výsledek rozhodování soudu o těchto návrzích, které předložily České dráhy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Doplňující otázka pana poslance. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Nicméně, pane premiére, musíte uznat, že po takto silných slovech místopředsedy vlády Babiše a ministra Ťoka, kde mluví o skandální situaci, o tom, že došlo k něčemu, co je téměř řeknu nezákonné apod., a mezitím se sejde zcela mimo oficiální sál skupina lidí, kteří nepředstavují vlastní řízení Českých drah, přesto předseda dozorčí rady, bývalý člen nebo manažer Agrofertu, vedení poslaneckého klubu ANO, zkrátka lidé, kteří nemají přímo co do činění s celou touto kauzou, a najednou dojde k zaplacení celé této miliardové částky, tak to prostě není standardní postup a očekávám od vás, pane premiére, že jej odsoudíte a že přijmete opatření, aby se takovéto věci neděly, neboť v případě Českých drah zcela určitě můžete jako premiér dosáhnout na výměnu například členů dozorčí rady apod.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére o vaši doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já teď skutečně nechci spekulovat na základě článku, který se objevil na Neovlivní.cz. Já nevím, jestli ten článek je pravdivý, do jaké míry se skutečně zakládá na skutečnosti, jestli ti lidé, o kterých se mluví, se skutečně sešli v nějakém tom aranžmá, které je tam popisováno. To, z čeho musím vycházet, jsou relevantní důvody, které popsalo Ministerstvo dopravy na základě stanoviska vedení Českých drah. To znamená, České dráhy uvedly konkrétní důvody, které je vedly k tomu, že se rozhodly zaplatit částku 760 milionů korun ve snaze minimalizovat potenciální další škody, které by mohly vzniknout pro České dráhy, pokud by se rozhodovaly a rozhodly dále tuto finanční částku neplatit.

Já pokládám za logické, jestliže České dráhy shledaly argumenty pro napadení rozhodnutí Rozhodčího soudu, tak pokládám za logické, že se České dráhy obrátily na soud. A jenom nezávislý soud může posoudit, zdali ty argumenty, které České dráhy proti tomu rozhodčímu nálezu uplatňují, jsou relevantní, nebo zda relevantní nejsou. A tady budeme muset počkat na rozhodnutí nezávislého soudu o těch žalobách, které k obecnému soudu České dráhy koncem roku 2015 podaly. Předpokládám, že žádné spekulace, žádná schůzka nemůže zpochybnit tento postup, který se rozhodly České dráhy a jejich statutární orgány zvolit.

Nepochybně vláda se bude prostřednictvím řídicího výboru Českých drah i prostřednictvím dozorčí rady zajímat o to, jak pokračuje vývoj tohoto sporu. Určitě máme zájem na tom, aby celá věc měla minimalizovaný negativní dopad na hospodaření a fungování Českých drah.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Tomio Okamura, který pana premiéra bude interpelovat ve věci migrantů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, mám na vás obligátní a staronové otázky, na které od vaší vlády, pane premiére, stále nedostávám relevantní odpovědi. Za prvé, kolik migrantů hodláte letos přivézt do České republiky a kolik příští rok? Prosím uveďte konkrétní číslo. Na základě vaší poslední odpovědi z prvního března letošního roku jste mi napsal, že do poloviny roku 2017 kývla vaše vláda na trvalé přijetí 3 091 migrantů z arabských či afrických zemí, z toho vaše vláda dokonce 1 500 osob odsouhlasila dobrovolně a zbytek jsou kvóty Evropské unie. Jednáte zcela proti vůli občanů České republiky.

Druhá otázka. Kolik peněz celkem na jejich přesídlení, usazení a integraci do naší země hodláte sebrat českým občanům? Prosím, uveďte aspoň přibližné konkrétní číslo. Slyšel jsem v tuto chvíli, že náklady činí více než 4 mld. korun. Jestli je toto číslo nepřesné, prosím, pane premiére, opravte mě.

Za třetí. Proč jste si vybral platit za cizí migranty, kteří nezákonně pronikli na území Evropské unie, místo našich vlastních českých potřebných občanů?

Za čtvrté. Která konkrétní města a obce, pane premiére, budou muset migranty hostit? Uveďte konkrétní názvy měst a obcí, aby naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, mohlo pomoci občanům těchto obcí bránit se proti těmto krokům vaší vlády. Jak víte, kapacita stávajících migračních center na vaší vládou odsouhlasené tisíce migrantů nestačí. Proto uveďte konkrétně, kam je budete umisťovat.

Za páté se vás ptám, kdo vám dal mandát rozdávat naši zemi proti vůli skutečných majitelů této země, tedy českých občanů. Ve volbách jste o ničem takovém nehovořili, že budete přijímat nezákonné migranty, kteří pronikli do Evropské unie, a naopak jste ještě vloni situaci bagatelizovali.

Závěrem chci zdůraznit, že naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, prosazuje od počátku jako jediná strana v Parlamentu nulovou toleranci nezákonné migraci do Evropské unie a do České republiky a samozřejmě také nulovou toleranci migraci jakýchkoli lidí islámského vyznání. A prosím, pane premiére o zcela konkrétní odpovědi na jednotlivé otázky a alespoň přibližná čísla.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, já chci především odmítnout naprosté nesmysly o tom, že vláda zapomíná na naše vlastní občany a upřednostňujeme před našimi vlastními občany výdaje na uprchlíky. To je přece naprostý nesmysl. Když se podíváte na politiku naší vlády, tak je přece zřejmé, že výrazně posilujeme výdaje, které směřují do oblasti sociální politiky. Posilujeme výdaje, které směřují do oblasti rodinné politiky. Zvyšujeme valorizaci penzí. Jenom tento týden tady prošel návrh vlády, to byl návrh vlády, nikoho jiného, na to, aby vláda mohla valorizovat penze až o 2,7 %. Prošel tady návrh vlády na to, aby horníci z hlubinných dolů mohli odcházet do důchodu dříve. Prošel tady návrh vlády, aby se výrazně snižovalo daňové zatížení rodin s dětmi, které bude pokračovat, to snížení daňového zatížení, i příští rok. Prošel tady návrh vlády na to, abychom zvýšili o 10 % příspěvek na péči, který dostávají lidé, kteří jsou závislí na pomoci někoho jiného. Příspěvek na péči se zvýší o 10 % od srpna letošního roku. Rozhodli jsme se v koalici a připravujeme návrh na to, aby se zvýšily platy zdravotních sester, platy lékařů o 10 %. Chceme, aby se i další platy zaměstnanců veřejného sektoru včetně hasičů, policistů nebo třeba lidí, kteří dělají v kultuře, v sociálních službách, navyšovaly. Zvýšili jsme výdaje na sociální služby v loňském roce i v letošním roce. Čili rozhodně vláda uplatňuje takové priority, které směřují ke zlepšení sociální situace občanů v České republice.

Za druhé. Podílíme se na řešení migrační krize v Evropě. Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem vedla k výraznému snížení počtu uprchlíků, kteří se dneska snaží dostat z Turecka do Řecka. Vedla k tomu, že se konečně ve větším počtu začali vracet uprchlíci z Řecka do Turecka a z Řecka do dalších zemí, které hraničí s Evropskou unií. To znamená, ta dohoda, kterou jsme udělali, to, že jsme podpořili uzavření Balkánu, to, že naši policisté pomáhají v Makedonii a další země V4 pomáhají v Makedonii, zastavilo tu hlavní migrační trasu, která ještě loni směřovala do střední Evropy.

Čili za prvé, naprostou většinu finančních prostředků věnujeme na zlepšení situace a životní úrovně občanů v České republice. Za druhé, podporujeme v Evropě taková opatření, která už mají reálné výsledky a vedla ke snížení migračního tlaku směrem do středu Evropy.

A za třetí - jaká je reálná situace v České republice? Od 1. do 15. dubna letošního roku bylo v České republice evidováno celkem 82 žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu podali tradičně státní příslušníci Ukrajiny v počtu 31 žádostí. Druhý nejvyšší počet podaných žádostí byl zaznamenán u státních příslušníků Iráku, kteří podali 19 žádostí. Tyto žádosti souvisí s programem repatriace křesťanských uprchlíků z Iráku do České republiky. Třetí skupina byli příslušníci Ruské federace a čtvrtá, nejpočetnější skupina byli lidé z Kuby. To bylo pět žádostí, které přišly z Kuby o mezinárodní ochranu tady v České republice. Jinak musím říci, že v tomto termínu od 1. do 15. dubna bylo zjištěno 11 případů tranzitní nelegální migrace.

Ta čísla myslím jasně ukazují, že v České republice nezažíváme v letošním roce žádný dramatický migrační tlak. Ta čísla odpovídají realitě z předcházejících let. Většina žadatelů o azyl tady v České republice nepochází z regionu Blízkého východu, ale pochází z jiných zemí. A největší počet těchto žadatelů i nadále pochází z Ukrajiny a pochází z Ruska.

Kapacity zařízení Ministerstva vnitra dostačují současné migrační situaci, ve které se Česká republika nachází, a já jsem přesvědčený o tom, že i díky aktivnímu přístupu V4, České republiky v rámci řešení migrační krize budeme schopni tuto situaci zvládnout. A platí, že Česká republika je schopna pomáhat v rámci svých možností, ale pomáháme lidem, kteří jsou bezpečnostně prověřeni, a pomáháme lidem, kteří jsou skuteční váleční uprchlíci a tuto pomoc potřebují.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím o doplňující otázku pana poslance. Prosím, pane poslanče, vaše minuta.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, to je neuvěřitelné! Já o voze a vy o koze. Já jsem se ptal na 3 091 imigrantů z afrických a arabských zemí, které vaše vláda odsouhlasila do České republiky, a své závazky musí Česká republika na základě vašeho rozhodnutí naplnit do poloviny roku 2017. Je to dopis od vás z 1. března. A vy odpovídáte úplně na něco jiného? To snad vůbec není možné. Já nevím, jestli se špatně slyšíme, ale vy odpovídáte na Ukrajince, odpovídáte na Rusy, ale neodpovídáte na to, na co se ptám.

Takže jediné čisté řešení z mé strany je, abyste nabídl svou rezignaci, abyste rezignoval, abyste podal demisi, a nové volby spojené s referendem o přijímání migrantů, které vy jste odsouhlasili. Řešením situace je také referendum o vystoupení z Evropské unie a následné vystoupení z Evropské unie. Návrh na referendum o vystoupení České republiky z EU jsme již za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, tady čtyřikrát podali včetně petice, kterou podepsalo více než 100 tisíc občanů, a vy jste vše zamítli. Takže proč odmítáte, aby se občané sami rozhodli o své budoucnosti ve své zemi a s kým tady budou žít? A odpovězte prosím na ty moje otázky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jsem, po pravdě řečeno, zklamán z toho vystoupení pana poslance. A on mě zklame pokaždé, když tady vystupuje k migraci v Poslanecké sněmovně, protože já jsem ho ještě nikdy neslyšel, že by navrhl nějaké reálné konkrétní řešení, že by předložil nějaký konkrétní návrh, něco, co by nám tady reálně v České republice pomohlo. Nic takového jsem nezaznamenal.

Já chci občany ujistit o tom, že to řešení je za hranicemi Evropské unie. Je v dohodě v Sýrii, v ukončení války v Sýrii. Jestliže před válkou v Sýrii uteklo několik milionů lidí za hranice Sýrie, jsou dneska v Turecku, v Jordánsku, tak je potřeba, aby ti lidé měli možnost se vrátit, je potřeba jim dát perspektivu. Cílem je ukončit válku v Sýrii. Cílem je a reálným řešením je porazit Islámský stát, tak aby se uklidnila situace v Iráku. Řešením je stabilizovat situaci v Afghánistánu, začít tam politické dohody mezi vládou a Talibanem, to jsou reálná řešení. A vedle toho je potřeba posílit ochranu vnější hranice Evropské unie. Jasně se ukázalo, tím, co jsme navrhovali a prosadili, že se zavřela balkánská trasa, že se začaly hlídat hranice mezi Makedonií a Řeckem, tak to mělo své konkrétní výsledky, protože se zpomalil a zastavil migrační tlak do Evropy. To je přece jasné. To znamená, musíme dosáhnout toho, aby zmizela ta ohniska, která dneska migraci vyvolávají, musíme posílit ochranu vnějších hranic. A samozřejmě musíme pomáhat lidem, kteří tu pomoc potřebují, utíkají před válkou, přišli o všechno, ale musíme také trvat na zajištění bezpečnosti pro naše občany. A jestliže Česká republika pomáhá konkrétním uprchlíkům ze Sýrie, tak jsou to vždycky lidé, kteří projdou bezpečnostními prověrkami. To je věc, na které nám velmi záleží. Nikdo nepřijde do České republiky v rámci jakékoli pomoci bez toho, aniž by došlo k bezpečnostní prověrce, aniž by byla jasně ověřena jeho identita, a nemohlo dojít k nějakému zvýšení bezpečnostního rizika pro naše občany.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za odpověď. Šestou interpelaci přednese paní poslankyně Miroslava Němcová, která pana premiéra bude interpelovat ve věci nepřítomnosti členů vlády. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, vážené dámy a pánové, už je to takový evergreen, kdy otázka na přítomnost členů vlády, ať už na jednání řádném sněmovním, anebo na bodu, který se jmenuje interpelace, ať už ústní, nebo písemné, tak padá a padá prostě do prázdna.

Pan premiér už tuto otázku slyšel od řady mých kolegů několikrát. Vždycky řekl, že své kolegy ve vládě, tedy ty, v jehož týmu, v jehož čele pan předseda vlády stojí, že je požádá, aby se práce ve Sněmovně zúčastňovali, a k ničemu to nevede. Dnes dopoledne měly být podle pravidelného, podle zákona o jednacím řádu měly být písemné odpovědi na písemné interpelace, byly předloženy čtyři, ani jeden z interpelovaných tady nebyl, takže dvě hodiny, od devíti do jedenácti, se nekonalo nic. Teď jsou tedy odpovědi na ústní interpelace, z ministrů je jich omluvených, tak jak jsem se ptala před přestávkou, tak jich bylo omluvených osm, to znamená, že z těch třiceti položených ústních interpelací na členy vlády více než polovina nebude moci býti zodpovězena.

Já se chci zeptat pana předsedy vlády, jestli si fakt myslí, že tohle dává nějaký smysl, že takhle mají vypadat interpelace, že může za této situace opozice plnit svou kontrolní roli nebo i koaliční poslanci dostávat odpovědi na otázky, které je zajímají a nebo k nimž jsou vyzváni ze svého volebního obvodu. Děkuji za zodpovězení této otázky. Ale ta odpověď asi je snadnější než zjednání nápravy. Ale od toho jste, pane předsedo vlády, předsedou vlády, a já vás tedy žádám, abyste tu nápravu zjednal.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére. Zjednáte nápravu?

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Tak děkuji. Já jsem tedy na základě podnětů, které jsem zaznamenal ze strany opozičních poslanců, vážené poslankyně, vážení poslanci, a patří mezi ně i paní poslankyně Němcová, nechal zpracovat statistiku, přehled účasti členů vlády na těchto interpelacích, které vždycky následují ve čtvrtek, když zasedá schůze Sněmovny, po otázkách na předsedu vlády. Ta tabulka byla zveřejněna, já jsem ji rozeslal do připomínkového řízení, tak aby se k ní všichni členové vlády mohli vyjádřit, a jakmile budu mít vyjádření všech členů vlády, tak to dám na jednání vlády. Bude to součástí programu vlády a budu chtít s ministry mluvit o jejich účasti. U některých je skutečně bídná. Ale já myslím, že je zbytečné, abych tady tu tabulku četl, ona skutečně byla zveřejněna a bude předmětem jednání vlády.

Já si myslím, že každý člen vlády si může zorganizovat svůj program tak, aby tady ve čtvrtek být mohl. Je samozřejmě zbytečné, aby tady členové vlády seděli v okamžiku, kdy na ně žádné interpelace nejsou, ale v okamžiku, kdy se dozvíme, že interpelace jsou, tak si myslím, že by člen vlády měl mít schopnost se ve čtvrtek, když je schůze, tohoto jednání účastnit. Mohou být vážné důvody. Mezi ty vážné důvody já počítám nemoc, mezi ty vážné důvody počítám jednání orgánů, kde je ministr nezastupitelný, tzn. třeba Evropská rada, kde se ministr nemůže nechat zastoupit, nebo jednání, kde musí být on osobně přítomen, ale myslím, že v těchto konkrétních případech je možné se z jednání Poslanecké sněmovny omluvit.

Takže budu usilovat o to, aby se účast ministrů zlepšila. Prvním krokem k tomu je právě ona zpracovaná statistika, která bude veřejně projednávána, bude projednávána na vládě. Každý občan má možnost se s touto statistikou seznámit, to není žádný tajný dokument, a předpokládám, že i tahle veřejná diskuse by mohla sloužit jako užitečná motivace pro členy vlády, aby se ústních interpelací tady v Poslanecké sněmovně účastnili. Takže určitě bude to téma jednání vlády a budeme o tom s kolegy tady na úrovni vládní koalice hovořit tak, aby se ta situace o něco zlepšila.

Jinak samozřejmě chci ocenit ministry, kteří mají dobrou účast, jako je třeba ministr Herman, ministr Brabec, Ťok, Zaorálek, Marksová, Dienstbier, kteří patří k těm, kteří se účastnili těchto interpelací ve větším procentu, tzn. byli tady přítomni na více než 63 % interpelací.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Prosím, paní poslankyně, vaše doplňující otázka.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Já souhlasím s tím, vážený pane premiére, že není potřeba, abyste tady tu tabulku četl, všichni jsme ji viděli a myslím, že ji viděla i veřejnost i novináři. Souhlasím s vámi také v tom, že existují vážné důvody, pro které jsou členové vlády řádně omluveni. Jsou to ty důvody, které vy jste zmínil, a určitě z tohoto důvodu bychom jejich neúčast nenapadali. Ovšem domnívám se, že vy sám nejdete dobrým příkladem. Ne tím, že byste nebyl na interpelacích, to bych nechtěla říci, ale ve chvíli, kdy Sněmovna přijme např. usnesení, které jsme přijímali k migrační krizi, tak vy sám jste řekl hned v závěru poté, kde jsme přijali usnesení např. o tom, že nechceme, aby tureckým občanům byl poskytnut bezvízový styk, tak vy jste hned poté, co Sněmovna většinově toto usnesení přijala, řekl, že prostě to není stanovisko vlády, a mávl jste nad tím rukou. Čili tímto svým příkladem dáváte členům vlády najevo, že si až tak s našimi názory nemusí trápit hlavu. A když si vzpomenu na včerejšek, kdy první místopředseda vlády raději dělá kampaň (předsedající upozorňuje na čas) a vy také nezjednáte nápravu a necháte ho, aby jezdil po kampani a neplnil si své pracovní povinnosti ve Sněmovně, tak to též dobrým příkladem není.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, o vaši doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych skutečně chtěl požádat o to, abychom když mluvíme o otázce liberalizace vízového režimu s Tureckem, věděli, o čem mluvíme, a popisovali to správnými pojmy. Nejde o absolutně bezvízový styk s Tureckem. Jde o to, že vůči občanům Turecka, kteří budou disponovat biometrickými doklady, které budou splňovat parametry Evropské unie, tak budou vůči nim zrušena krátkodobá schengenská víza, tzn. budou zde moci pobývat, nejvýše ale na dobu 90 dnů, bez toho, aniž by museli žádat o vízum do České republiky nebo do některé jiné země Evropské unie. Čili nejde o zrušení vízové povinnosti, jde o liberalizaci vízové povinnosti a týká se pobytu v rámci schengenského prostoru na dobu nejvýše 90 dnů. Čili o tom se jednalo s Tureckem a o tom se jedná s Tureckem.

Turecko zatím ještě nesplnilo všechny podmínky, které by splnit mělo, čili podle mého názoru stanovisko Evropské komise, která říká, že Turecku bude poskytnuta tato liberalizace vízového režimu, je předčasné. Je potřeba počkat na to, až Turecko reálně splní všechny podmínky, které si liberalizace vízového režimu vyžaduje. A samozřejmě my chceme, aby v těchto dohodách do budoucna byla vždycky také doložka, že bude možné pozastavit tuto liberalizaci v případě, že pro to budou důležité bezpečnostní nebo migrační důvody. A mimo jiné součástí té dohody je také jasná readmise, pokud jde o navracení uprchlíků z Evropy do Turecka. Musí tady jasně fungovat možnost navracet uprchlíky z Řecka, z Bulharska a z dalších zemí do Turecka a to musí být nutně součást této dohody.

A jenom chci pro pořádek také připomenout, že ono usnesení Poslanecké sněmovny bylo přijato až ex post. Bylo přijalo ex post, poté, kdy Evropská rada přijala závěr. To usnesení vy jste nepřijali před jednáním Evropské rady. Vy jste ho přijali až ex post (upozornění na čas), čili nemohlo být zohledněno ve vystupování České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Sedmou interpelaci přednese paní poslankyně Dana Váhalová, která bude interpelovat pana premiéra ve věci aktuální situace v OKD. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, situace v OKD je velmi vážná. Jsou ohroženy tisíce pracovních míst. Probíhá řada jednání. Řada jich ještě probíhat bude a v tisku probíhá řada informací. Dle vašich slov je vláda připravena zaměstnancům OKD pomoci. Připravila a dále připravuje několik konkrétních opatření, která by měla pomoci zaměstnancům OKD a potažmo celému regionu. Jedná se o předčasných odchodech do důchodu pro horníky. Dále návrh speciálního sociálního programu, který by měl pomoci propouštěným zaměstnancům. Nejlepší řešení pro udržení sociálního smíru v regionu je zajištění co nejdelšího pokračování těžby co největší části OKD tak, aby byla co nejdéle udržena zaměstnanost.

V kontextu dnešního ranního jednání bych se vás chtěla zeptat, jaká je aktuální situace kolem insolvence OKD a šance, že bude pokračovat těžba co největší části OKD. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já chci především poděkovat ještě jednou Poslanecké sněmovně, protože včera se povedla myslím velmi důležitá věc. Včera Poslanecká sněmovna schválila zákon, který umožní odejít předčasně do důchodu horníkům, kteří odfárali alespoň patnáct let v hlubinném dole. To se samozřejmě netýká jenom lidí, kteří pracují v OKD. Týká se to i třeba horníků na Dolní Rožínce, kteří kopali uran, ale je to myslím velmi důležitý signál. Horníci, kteří za sebou mají patnáct let v hlubinném dole, budou moci odejít do důchodu o sedm let dříve. Když jsme se dívali na statistiky, tak to znamená, že už příští rok bude moci předčasně odejít do důchodu 670 hlubinných horníků a do roku 2018, tzn. příští rok a přespříští rok, bude moci odejít do předčasného důchodu více než tisíc hlubinných horníků. To samozřejmě výrazně snižuje to sociální napětí, které v tuto chvíli existuje kolem možného úpadku OKD. Čili to je první důležité rozhodnutí. Děkuji za to Poslanecké sněmovně.

Vláda přirozeně situaci kolem OKD velmi pozorně sleduje. Čekáme teď na rozhodnutí soudu, protože uvidíme, jaký bude následný režim této společnosti poté, kdy management sám na sebe podal insolvenční návrh. A připravujeme konkrétní kroky. První z nich po předčasných odchodech do důchodu je sociální program, sociální příspěvek, který připravuje Ministerstvo průmyslu. Navazujeme na obdobné programy, které fungují v jiných zemích Evropské unie, včetně Slovenska. V těchto zemích v souvislosti s tím, že postupně zavírali hlubinné doly, tak zaváděli příspěvky, které poskytovali zaměstnancům, kteří museli z důvodu uzavírky dolů z jednotlivých firem odejít. A my chceme, aby takovýto sociální program fungoval i pro zaměstnance OKD, pokud budou muset ze společnosti v příštích letech odejít. Čili to je první materiál, který připravil ministr průmyslu a obchodu a bude předložen příští týden na jednání vlády.

Další důležitá věc se týká aktivní politiky zaměstnanosti. Příští týden bude ministryně Marksová informovat vládu o tom, jak se daří jednat se zaměstnavateli zejména v Moravskoslezském kraji. Máme připravený příspěvek na dojíždění do práce, o který budou moci požádat nezaměstnaní v Moravskoslezském kraji. Máme připravená jednání s firmami, které nabízejí několik set volných pracovních míst. Chci zmínit nabídku ze strany automobilového průmyslu, který oslovil vládu a nabízí zhruba tisíc volných pracovních míst. Tady jsme připraveni v rámci aktivní politiky zaměstnanosti zaplatit rekvalifikace, tak aby tato místa mohla být využita i pro uvolňované pracovníky z OKD.

Je zde šance zaměstnat lidi v průmyslové zóně v Mošnově, kde by se postupně měl uvádět do provozu nový výrobní závod firmy Hyundai Mobis rovněž v rámci automobilového průmyslu. Takže chceme aktivně podpořit nabídky firem, které dneska přichází, a rádi bychom pomohli, zejména pokud jde o rekvalifikaci a zejména pokud jde o otázku podpory dojíždění do zaměstnání. To je další důležitá aktivita, kterou chceme dělat.

Pozvali jsme také šéfa báňského úřadu na příští týden na jednání vlády. Chceme od něj slyšet přesné informace o tom, jak bude báňský úřad dohlížet na zajištění bezpečnosti v OKD, na zajištění v dolech, protože prioritou je, aby tady byla maximálně zajištěna bezpečnost, bezpečný provoz. A samozřejmě budeme dohlížet také na to, aby byly plněny všechny zákonné parametry z hlediska dalšího provozu OKD.

To, co pokládám za důležité, je, aby firma byla schopna plnit své závazky vůči svým zaměstnancům, tzn. aby jim byla schopna vyplácet mzdy, aby jim byla schopna vyplácet eventuálně odstupné, pokud tito zaměstnanci budou muset z firmy odejít. A určitě vláda má silný zájem na tom, aby OKD zůstalo v provozu, aby pokračovala těžba, protože to by nám samozřejmě umožnilo rozložit ten tlak na trh práce v Moravskoslezském kraji do delšího období. Takže i v tomto smyslu je vláda připravena jednat s těmi, kdo budou nyní v této firmě rozhodovat. Ale musíme nejprve vyčkat na posouzení návrhu, který předložil management, a musíme vyčkat na rozhodnutí soudu.

Tolik tedy velmi stručně k těmto opatřením. Jinak platí, že zítra ministr průmyslu a ministryně práce by měli navštívit Moravskoslezský kraj a budou pokračovat v jednáních tak, aby vláda rozhodovala příští středu plně informovaně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně nemá doplňující otázku. Přejdeme k osmé interpelaci. Pan poslanec Václav Klučka bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci programových priorit na státní rozpočet 2017. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Velmi pěkně děkuji, pane místopředsedo. Dvacet sekund, jenom něco ještě k rozpravě, která tady probíhala včera na začátku odpoledního zasedání, kdy jsme byli jako koaliční poslanci napomenuti za to, že si dovolujeme interpelovat i pana premiéra. Já chci pouze na základě této rozpravy sdělit, že my máme stejná práva jako poslanci opoziční a budeme jich využívat. Dnes bylo podáno 37 přihlášek na premiéra, z toho je 24 opozičních a 13 koaličních. Já myslím, že je to spravedlivé.

Pokud jde o moji otázku, kterou, pane premiére, chci na vás vznést. Za chviličku uplyne polovina roku 2016. Koncem září je vláda povinna předložit rozpočet na rok 2017. Myslím si, že všechny občany v tomto státě zajímá, jaké jsou tedy priority vlády pro příští rok. Jak je to se střednědobým plánováním? Platí ten plán, který byl postaven při projednávání rozpočtu na rok 2016, nebo jsou určité změny vzhledem k ekonomickému rozvoji českého státu? Já bych vás velmi poprosil, abyste tohleto sdělil českým občanům, abychom věděli, s čím můžeme v roce 2017 počítat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, s čím můžeme v roce 2017 počítat?

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, možná k tomu, co říkal pan poslanec Klučka na začátku své interpelace. Já myslím, že i v minulých volebních obdobích podávali interpelace všichni poslanci, ať už patřili do vládního, nebo opozičního tábora. Ono to v minulosti bylo trošku komplikovanější tím, že se velmi často vládní strany rozpadaly, vládní většiny se měnily, takže pak to nebylo úplně tak zřetelné, kdo kam vlastně patří. Zejména v minulém volebním období, v samém závěru fungování Nečasovy vlády, která se drolila velmi intenzivním způsobem. Takže já myslím, že to je naprosto přirozené a nelze asi upírat právo podat interpelace kterémukoliv členovi či člence Poslanecké sněmovny.

Začal bych možná tím, v jaké situaci připravujeme rozpočet na příští rok. Připravujeme ho v situaci, kdy máme za sebou rok 2015, který dopadl velmi dobře. Dopadl velmi dobře z hlediska hospodaření státu. My jsme loni měli schodek veřejných rozpočtů 0,4 % hrubého domácího produktu. To byl nejnižší schodek vůbec za dobu, kdy to v metodice Eurostatu Český statistický úřad sleduje. Patřili jsme mezi skupinu zemí v Evropské unii, která skutečně měla ten nejnižší schodek. Měli jsme nižší schodek než Slovensko. Měli jsme nižší schodek než Polsko. Tuším, že jsme měli i nižší schodek než Rakousko. To se samozřejmě projevilo také v tom, že i státní rozpočet hospodařil s nižším schodkem. Loni jsme dosáhli hospodářského růstu, který překročil 4 %, a čísla z jara letošního roku ukazují, že Česká republika má podle údajů Českého statistického úřadu nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie. To je poprvé po 20 letech. Po 20 letech jsme dosáhli nejlepších čísel v oblasti zaměstnanosti a jsme z 28 zemí Evropské unie na tom nejlépe. Historicky to bylo tak, že vždycky Německo nebo Rakousko měly nižší nezaměstnanost, než měla Česká republika. Na jaře letošního roku je to tak, že Česká republika má nižší nezaměstnanost než Německo a nižší nezaměstnanost než Rakousko. O Polsku a Slovensku nemluvě, ty dlouhodobě měly vždycky vyšší nezaměstnanost než my a je to tak i nadále.

Takže sestavujeme rozpočet v situaci, kdy ekonomika roste, kdy se zvyšují daňové příjmy, kdy máme nízkou nezaměstnanost, a máme tedy podle mého názoru k dispozici prostředky pro to, abychom jako vláda zajistili, že se hospodářský růst projeví také na životní úrovni občanů. Vláda má k tomu nástroje, může podpořit růst mezd, může zlepšit životní situaci důchodců, může samozřejmě poskytnout finanční prostředky na zlepšení kvality veřejných služeb.

Čili pokud mám zmínit základní priority, za prvé je důležité, abychom zajistili fungující veřejné služby a kvalitní veřejné služby pro naše občany. Začal bych zdravotnictvím, protože zdraví je na prvním místě. My potřebujeme mít dostatek zdravotních sester, to začíná být velký problém v České republice. Potřebujeme se vypořádat s nedostatkem lékařů, a proto první prioritou, kterou vidím, je stabilizace zdravotnictví v příštím roce, zlepšení odměňování sester, zlepšení také odměňování lékařů, kteří pracují v nemocnicích, a zvýšení plateb za státní pojištěnce tak, abychom skutečně v příštím roce byli schopni zdravotnictví v České republice ekonomicky stabilizovat a vytvořili předpoklady pro to, aby do budoucna bylo nadále tak kvalitní, jako je kvalitní dnes.

Druhá důležitá priorita, kterou já vidím, je rozjezd čerpání evropských fondů. My jsme loni byli tak úspěšní proto, že jsme hodně dočerpávali evropské fondy, to podpořilo hospodářský růst. Musíme vyčlenit finanční prostředky na to, abychom zahájili čerpání evropských fondů v nových programech.

Další prioritou je otázka situace seniorů. Nechceme, aby se opakovala letošní nízká valorizace penzí, proto jsme se už v koalici dohodli na tom, že příští rok by se měly valorizovat penze zhruba o 200 korun v průměru.

Důležitou prioritou zůstává bezpečnost. Posilujeme výdaje na obranu, posilujeme policii, realizujeme nábor nových příslušníků armády, nových příslušníků policie a cílem vlády je, abychom i v příštím roce vytvářeli podmínky pro zlepšování bezpečnosti občanů, a rozpočet na to musí myslet. Teroristické nebezpečí nezmizelo, jsou tady hrozby rizika a my na to musíme být jednoznačně jako Česká republika připraveni.

A samozřejmě chceme nadále, abychom zlepšovali situaci v oblasti financování školství. Rádi bychom zvyšovali i kapacity základních a mateřských škol tam, kde je to v důsledku demografického vývoje potřeba.

Tolik alespoň některé základní priority, které se budeme snažit uplatňovat při přípravě rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec nemá doplňující otázku. Přejdeme tedy k další interpelaci. Pan poslanec Martin Plíšek bude interpelovat pana premiéra ve věci novely zákona o střetu zájmů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, já bych se vás chtěl zeptat na osud vládní novely zákona o střetu zájmů, o které se začalo v Poslanecké sněmovně špitat v tom smyslu, že možná zůstane zaparkovaná v Poslanecké sněmovně a neprojednaná téměř do konce volebního období. Chtěl bych vám připomenout, že na sjezdu vaší politické strany ČSSD jste přijali velmi odvážné usnesení, že chcete zpřísnit střet zájmů u členů vlády a že chcete bojovat proti kumulaci mediální, ekonomické a politické moci. Nedávné předsednictvo vaší politické strany jednomyslně přijalo pozměňující návrh vašeho poslance, který také předložil zpřísnění zákona o střetu zájmů. Když se projednával zákon o veřejných zakázkách, kdy se jednalo i o mém návrhu o vyloučení firem členů vlády z veřejných zakázek, tak jste říkal: Tady to nedávejme do tohoto zákona, předložte to v rámci zákona o střetu zájmů. Což se také stalo a ústavněprávní výbor přijal zásadní úpravy tohoto zákona.

Chci se vás, pane premiére, zeptat, zda ty deklarace o boji proti střetu zájmů, sociální demokracie, jste mysleli vážně, nebo zda jste se zalekli výhrůžek hnutí ANO, že v případě, že projde zpřísnění střetu zájmů, že to může znamenat konec vládní koalice. A pak se chci zeptat, kdy tedy chcete na půdě Poslanecké sněmovny vládní novelu zákona o střetu zájmů projednat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh novely zákona o střetu zájmů je vládní návrh. Předložila ho vláda České republiky. Předložili jsme ho proto, abychom zpřísnili zákon o střetu zájmů. Ne proto, abychom ho rozvolňovali. Proto už v tom návrhu, který sem přišel z vlády, je řada ustanovení, která podle mého názoru jsou rozumná.

První věc je otázka informace o majetku veřejného funkcionáře k datu, kdy nastupuje do veřejné funkce. Víte, že jsme tady v minulosti vedli dlouhé diskuse o tom, jak by vlastně měla vypadat ta prohlášení veřejných funkcionářů, jaké údaje by tam měly být k dispozici. Za uplynulé roky se ustálil systém, že se informuje o přírůstku majetku, to znamená, každý rok veřejný funkcionář informuje o tom, jestli se zvětšil, zmenšil jeho majetek, jaké má půjčky a podobně. Cílem té vládní novely je, abychom hned na začátku dali základní informace, které se týkají majetkových poměrů příslušného veřejného funkcionáře.

Druhá důležitá změna, kterou novela přináší, je zavedení jednotného registru, kde by měly být informace soustředěny v elektronické podobě. Dneska jsou roztříštěny u jednotlivých institucí, ke kterým se podávají ta prohlášení. Je to samozřejmě hodně nepřehledné, složité se k tomu dostat. Takže cílem novely je, aby tady existoval jeden registr, kde všechna prohlášení budou. To je řekněme ten hlavní záměr vlády. Poslali jsme sem novelu, do Sněmovny, a začal proces, který známe i u jiných návrhů zákonů. Jsou zde pozměňující návrhy, které vláda nepředložila, které předkládají poslanci a poslankyně, a s těmi se musíme vypořádat hlasováním.

Doufám, že ten zákon přijde na řadu, předpokládám, že pokud není na téhle schůzi Poslanecké sněmovny, že bude projednán na příští schůzi Poslanecké sněmovny a že jakmile uplynou příslušné lhůty, tak se o těch jednotlivých návrzích bude hlasovat. To, že některé ty návrhy jsou v koalici kontroverzní, to je realita, to myslím pan poslanec popsal. To znamená, budeme i v rámci koalice ještě před hlasováním jednat a budeme hledat nějakou formu koaliční shody nad těmi poslaneckými pozměňujícími návrhy. A já myslím, že je také ještě důležité počkat na to, jaké ty návrhy budou předneseny i ve druhém čtení tady na plénu Poslanecké sněmovny, až to druhé čtení proběhne.

Určitě chci říci sám za sebe a myslím si, že i za sociální demokracii, že není naším cílem projednávání toho návrhu nějak brzdit nebo zdržovat. Předpokládám, že na té příští, přespříští schůzi Poslanecké sněmovny bychom už projednání toho návrhu mohli dokončit tak, aby do parlamentních prázdnin návrh zákona už mohl být přijat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Plíšek: Kouzlo je v detailu. Položím konkrétní otázku. Víte, že když nějaký bod nezařadíme pevně na program dané schůze, tak zpravidla na konci té schůze je vyřazen a je ve frontě těch stovek neprojednaných návrhů. Takže se vás chci, pane premiére, zeptat, zda podpoříte pevné zařazení druhého čtení tohoto návrhu na příští schůzi a třetí čtení tohoto návrhu řekněme buď na příští, nebo nejpozději na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím, že jsou dvě věci. Za prvé myslím, že vůbec nic nebrání tomu, aby ten zákon byl doprojednán do léta, protože už teď je ve fázi, kdy se čeká na druhé čtení. Po druhém čtení jsou tady nějaké zákonné lhůty a pak se můžeme dostat ke třetímu čtení. Podle mého názoru nic nebrání tomu, aby ten zákon byl do léta projednán.

A pokud jde o konkrétní hlasování, tak já se tady těžko mohu vyjadřovat k hlasování v situaci, kdy nevím, jak budou zařazeny jednotlivé zákony a jak budou postaveny priority z hlediska toho, co budeme potřebovat jako vládní koalice projednat. To znamená, budeme hlasovat tak, abychom umožnili projednání toho návrhu zákona, ale pokud jde o jednotlivé priority, tak o těch ještě samozřejmě budeme v koalici mluvit. A nemyslím si, že bychom se měli bránit tomu, aby ten zákon byl pevně zařazen v rámci příští schůze Poslanecké sněmovny. Nevidím pro to důvod. Ale může se stát, že bude pevně zařazen, ale před ním ještě budou zařazeny i jiné body, které bude vláda pokládat za prioritní a za důležité.

Chci připomenout třeba téma, o kterém jsme tady dnes mluvili, to je otázka EIA. Asi víte, a já doufám, že ministři dopravy a životního prostředí měli možnost vás informovat o tom, že vláda chce novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, chtěli bychom ji projednat rychle a budeme usilovat o to, aby byla prioritně zařazena na jednání parlamentu, protože jde o to, abychom co nejdříve mohli pokračovat v důležitých stavbách, kterých se tato novela bude týkat. Takže určitě tady budou i jiné priority, než je zákon o střetu zájmů. Ale nemyslím si, že by ten zákon měl čekat déle než do léta a že bychom ho do léta mohli klidně projednat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Dostáváme se k desáté interpelaci. Paní poslankyně Pavlína Nytrová bude pana premiéra interpelovat ve věci valorizace důchodů 2017. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vláda odstranila nespravedlivě legislativně nastavený systém valorizace penzí. V roce 2012 došlo k zásadní změně pravidel pro zvyšování důchodů přijetím zákona č. 220/2011 Sb. - pravidelný termín leden a mimořádný termín. Nově byl definován způsob stanovení zvýšení důchodů na základě statistických údajů o vývoji cen a mezd bez ponechání možnosti ovlivnit zvýšení důchodů rozhodnutím vlády. Nyní Poslanecká sněmovna vrátila vládě pravomoc, aby mohla zvyšovat důchody nad rámec stanovený současnou legislativou. Byl schválen zvýšený limit zmocnění vlády z 1,7 % na 2,7 % průměrného starobního důchodu. Důchody tak mohou být valorizovány až o 300 korun. Nicméně v situaci, kdy je inflace na nízké úrovni, je i podle stávající úrovně valorizace zvyšování důchodů velmi nízké. Právě projednávaný návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterou schválila vláda, má za cíl zamezit nominálně velmi nízkému zvýšení důchodů.

Vážený pane premiére, dodržíte svůj závazek, aby zvyšování podle novelizovaného zákona bylo již nominálně významné? Chystá vláda nějaká opatření, která pomohou dnešním, ale především budoucím důchodcům naspořit prostředky v takové výši, která jim bude stačit, aby žili v důchodě důstojně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci především potvrdit, že vláda v oblasti valorizace penzí postupuje systematicky. A postupujeme systematicky tak, abychom zlepšili životní podmínky seniorů. Když jsme přišli do vlády, tak situace byla taková, že tady existoval zákon, který prakticky zmrazil růst důchodů, protože on říkal, že se budou důchody valorizovat, ale budou se valorizovat pouze způsobem, který byl omezený oproti tomu předcházejícímu systému, to znamená, že se plně nezohledňovala inflace, ale zohledňovala se pouze zčásti. To vedlo k nízkým valorizacím penzí. My jsme to schéma změnili. A ukázalo se, že i přes přetrvávající nízkou inflaci ani ten obnovený zákonný mechanismus valorizace nepřináší uspokojivé výsledky. Vrátili jsme se k tomu mechanismu, který tady fungoval v minulosti, že se důchody budou valorizovat o sto procent inflace, o jednu třetinu mezd. Ale ukázalo se, že kdybychom ho uplatňovali, tak opět hrozí nízké valorizace.

Pokud šlo o valorizaci, kterou jsme řešili na konci roku 2014, tak kdyby se uplatnil ten mechanismus, tak by v lednu roku 2015 byla valorizace necelých 70 korun. Proto jsme navrhli konkrétní změnu zákona, která umožnila, že valorizace penzí od ledna 2015 byla v průměru o 207 korun. Čili tehdy jsme odmítli tu variantu 70 korun a šli jsme na variantu 207 korun. Pokud šlo o valorizaci v letošním roce, ta podle toho zákonného schématu vyšla pouze na 40 korun a my jsme se rozhodli, že to budeme kompenzovat, a proto jsme v únoru letošního roku vyplatili každému důchodci, a to se týká jak starobních, tak invalidních důchodců, 1 200 korun mimořádné dávky, která měla dorovnat tu nízkou čtyřicetikorunovou valorizaci pro letošní rok.

Ale protože nechceme, aby se ta situace opakovala v příštích letech, vláda předložila nový návrh, který by zabránil tomu, abychom byli v rukách valorizačního automatu a nemohli vlastně nic udělat, jako se to stalo na jaře letošního roku. Protože kdyby vláda chtěla letos zvýšit penze o víc než 40 korun, tak jí to zákon neumožňuje. Myslím si, že to je špatně. Takže jsme předložili novelu zákona, která umožní vládě, aby zvýšila penze až o 1,7 %. A jsem rád, že tady v Poslanecké sněmovně byl schválen pozměňovací návrh, který to vládě umožní až o 2,7 %. Chci poděkovat za to, že ten zákon byl tady v Poslanecké sněmovně schválen. Pokud ho schválí Senát, tak vláda už počínaje příštím rokem bude v jiné situaci, bude mít poměrně široký manévrovací prostor a bude schopna sama rozhodovat o tom, jak vysoká valorizace bude. Pouze zde bude existovat horní limit, který je stanoven ve výši 2,7 %. Přes tento limit se vláda dostat nemůže. Ten limit znamená, že maximální valorizace příští rok by mohla být v částce někde kolem 300 korun.

Pokud jde o rozhodnutí vládní koalice, jestliže tento zákon bude schválen, jsme zatím ve vládě dohodnuti, že by valorizace penzí v příštím roce měla být zhruba 200 korun v průměru, a vedeme jednání o tom - a uvidíme, jestli se podaří dobře příští rok vybírat daně - ale vedeme také jednání o tom, že pokud se daně budou dobře vybírat, že bychom i příští rok mohli vyplatit ten jednorázový příspěvek 1 200 korun každému důchodci. Čili zatím je dohoda na 200 korun valorizace v průměru od 1. ledna příštího roku a budeme v koalici jednat o tom, jestli bude rozpočtový prostor po novém roce, abychom v roce 2017 přistoupili k tomu jednorázovému příspěvku.

To, co je ale klíčové a důležité, je, že včerejším rozhodnutím Sněmovny, které doufám potvrdí i Senát, se zásadně změnil manévrovací prostor vlády a vláda by konečně měla mít možnost valorizovat penze ve větším rozsahu a už by se neměla opakovat situace, kterou jsme zažili na začátku letošního roku, kdy valorizace mohla být nejvýše 40 korun a vláda měla zcela svázané ruce.

Říkám to proto, že není možné, abychom ignorovali sociální situaci seniorů. V přecházející interpelaci jsem mluvil o tom, že ekonomika roste, že se zlepšují parametry, ale do příjmu seniorů se ten růst ekonomiky může promítnout v zásadě jenom tím, že budeme valorizovat penze. Do příjmů domácností se růst promítá vyššími mzdami, vyššími platy, ale seniorům musíme valorizovat penze. A v důsledku hospodářského růstu na to máme peníze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Paní poslankyně nemá doplňující otázku. Vaše odpověď byla vyčerpávající.

Jedenáctou interpelaci přednese pan poslanec Radim Fiala, který bude interpelovat pana premiéra ve věci suverenity České republiky.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, chci vás hned v úvodu požádat, protože jste dnes odmítl odpovědět našemu předsedovi hnutí SPD Tomio Okamurovi na konkrétní otázky. Kolik finálně Česká republika přijme imigrantů? Kolik to bude stát Českou republiku a občany České republiky? A které obce a města ta věc postihne? A já vás žádám, abyste se nevytáčel a odpověděl nejenom mně, Tomio Okamurovi, ale hlavně našim občanům.

Dovolte mi ještě, abych pokračoval ve své vlastní interpelaci. Dovolte mi položit vám dotaz ve věci rezoluce europarlamentu a usnesení Evropské komise, které žádají zavedení povinných kvót pro přijímání imigrantů pro jednotlivé členské země. Žádám vás, pane premiére, aby v této věci vláda zaujala jasně odmítavé stanovisko. Jde o záměr, který hrubým způsobem pošlapává suverenitu České republiky. Nenechme se ukolébat počtem. Jde o princip, který bude znamenat ztrátu naší kontroly nad tím, kdo bude žít v této zemi. Tou zemí je český stát a byl vybudován za mimořádných obětí našeho národa. Není to zatím žádná provincie nebo správní obvod evropských byrokratů. Naše země nikdy neměla žádné kolonie, nemusíme trpět pocitem historické odpovědnosti za problémy v určitých zemích. Nechci zatím soudit, zda imigrační politika Evropské unie je fatální omyl, anebo ďábelský plán, jehož cílem je likvidace národní a sociální struktury Evropy. Nedělejme si však iluze, část imigrantů jsou náboženští fanatici, kteří přinášejí teror a válku, válku, teror a kriminalitu.

Pane premiére, postavme se proti. Pokud bude tento návrh v Bruselu schválen, je třeba reagovat jediným možným způsobem. (Předsedající upozorňuje na čas.) A to je vystoupení z Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já asi pana poslance Fialu zklamu, ale vystupovat z Evropské unie nebudeme. Pokládám členství v Evropské unii za užitečné nejenom pro naši prosperitu, stabilitu, ale také pro naši bezpečnost. To, že jsme členy Evropské unie a že jsme členy Severoatlantické aliance, zvyšuje naše šance uspět v tomhle nebezpečném světě, ve kterém žijeme.

Já myslím, že se shodneme v jedné věci, že bohužel bezpečnostní klima ve světě kolem Evropy se za poslední roky zhoršilo. Před námi nejsou úplně dobré časy, čelíme rizikům nestability. Máme tady terorismus, máme tady globální oteplování, klimatické změny, řada zemí má dneska problém nejenom s náboženskými fanatiky, ale také s tím, že jim začíná chybět voda. To je možná problém, který je ještě větší. Máme tady řadu regionálních konfliktů kolem Evropy, takže se na to musíme připravit. Musíme se chovat rozumně, racionálně. Ale chtěl bych také připomenout, že řada lidí, kteří dneska utíkají do Evropy, utíká právě před těmito konflikty a před těmito válkami. A na rozpoutání těchto konfliktů a válek nebo na jejich iniciaci se velmi často podílely různé země a je potřeba, aby Evropa přijala větší odpovědnost za stabilitu ve svém okolí. Musíme podpořit ukončení válečných konfliktů. To výrazně oslabí migrační tlaky, které dneska do Evropy míří. To je klíčová věc, kterou musíme udělat.

Česká vláda postupuje tak, jak jsme na začátku řekli, to znamená, hájíme naše zájmy, ale hájíme je v rámci Evropské unie, hájíme je v rámci možností, které nám členství v Evropské unii dává. Sedíme u jednoho stolu s ostatními 27 zeměmi, máme právo říkat svoje názory a můžeme také říkat, co se nám nelíbí.

Pokud jde o poslední návrhy Evropské komise, nepokládám je za rozumné. Jsou to návrhy, které z velké části Česká republika podpořit nemůže. Nesouhlasím s tím, aby tady byly kvóty pro trvalé přerozdělování uprchlíků. Nesouhlasím s tím, aby země, které se kvót nebudou chtít účastnit, byly penalizovány drastickými pokutami, které by směřovaly do evropského rozpočtu. Já si myslím, že přistěhovalecká migrační politika je v kompetenci jednotlivých národních vlád a mělo by to tak zůstat a každá země by se měla rozhodnout, kolika lidem může pomoci, kolik má k dispozici prostředků, jak je může integrovat, a sama by se suverénně měla angažovat v rámci pomoci a nějaké solidarity. Ale nemůže to být nařízená solidarita, nemohou to být kvóty a nemůže to být trestání zemí, které nechtějí kvóty, nějakými finančními pokutami, ať už by to byly nějaké pokuty, nebo platby za uprchlíka, nebo dokonce krácení kohezních fondů pro země, které nesouhlasí s návrhy Evropské komise.

Česká vláda tedy bude zastávat nesouhlasné stanovisko ke kvótám a budeme zastávat nesouhlasné stanovisko, pokud by se znovu objevily návrhy na přenášení pravomocí v oblasti migrační azylové politiky z národních zemí na evropské struktury. Tady hájíme pozici, že by Česká republika v tomto měla být suverénní. Nicméně platí, že se musíme podílet na hledání evropského řešení. My jsme součástí schengenského prostoru. Kromě letišť nemáme vnější hranice a musí nás zajímat, co se děje na vnějších hranicích. Musíme vědět, jaký tam bude fungovat režim, a měli bychom jako Česká republika podporovat všechny iniciativy, které pomohou ochránit vnější schengenské hranice a regulovat migrační proud, který dneska byl zejména z Blízkého východu, ale v budoucnu se může objevit třeba ze severní Afriky nebo nějakých jiných směrů. Evropa v tomhle musí prokázat, že je funkční. To se jí minulé dva roky příliš nepovedlo, takže V4 kritizovala na začátku před dvěma léty takový ten naivní přístup řady představitelů zemí Evropské unie k řešení migrační krize. A já jsem rád, že se atmosféra v Evropě změnila. Dneska už bezpečnostní aspekty hrají velmi důležitou roli a Česká republika je připravena podporovat hledání společného evropského řešení na vnější schengenské hranici v pomoci zemím, které jsou dneska zdrojovými státy migrace, včetně Turecka, protože Turecko dneska hostí přes 2 miliony uprchlíků ze Sýrie a my těmto lidem musíme v Turecku vytvořit slušné podmínky a umožnit, aby se mohli do Sýrie vrátit, tím, že tam skončí válka, která v Sýrii už zuří bohužel pět let.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Pane premiére, žádné společné evropské řešení neexistuje a bohužel existovat nebude. Ale o suverenitu přesně jde. Řekněte nám, jestli stojíme před Poslaneckou sněmovnou suverénního státu, nebo před nějakým shromážděním zástupců nějaké kolonie řízené z Bruselu. Řekněte nám, jestli tato vláda má zájem bránit suverenitu České republiky. A jestli ano, tak řekněte občanům stejně jako ve Velké Británii, ať se o tom vyjádří v referendu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, vaše patrně poslední doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolonií jsme byli před rokem 1989. To jsme byli kolonií Sovětského svazu. Neměli jsme samostatnou zahraniční politiku, byla tady ruská vojska od roku 1968, měli jsme tady ruské posádky. Neměli jsme vlastní bezpečnostní politiku a všechno se podřizovalo vůli jedné země, tehdejšího Sovětského svazu. Z té kolonie jsme vystoupili v roce 1989 na základě rozhodnutí našich občanů a na základě rozhodnutí našich občanů v referendu jsme vstoupili do Evropské unie a na základě konsenzu většiny politických stran jsme také vstoupili do Severoatlantické aliance.

Ale tohle není přece žádná otázka kolonií. My jsme suverénní stát. Pokud jde o Evropskou unii, tak jsme se vzdali některých pravomocí ve prospěch integrovaného celku na základě referenda občanů, na základě rozhodnutí občanů. A pokud jde o Severoatlantickou alianci, tak to je instituce kolektivní obrany, kde se země sdružily proto, aby zlepšily možnosti chránit své občany před vážnými bezpečnostními hrozbami. Takže to je jiná situace, než tady byla před rokem 1989. A demokraticky zvolená vláda může jak na půdě Evropské unie, tak na půdě Severoatlantické aliance prosazovat nepochybně zájmy České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vzhledem k tomu, že je 15.59 hodin a již nestihneme další interpelaci na pana premiéra, tak panu premiérovi za jeho odpověď děkuji a my volně přejdeme na ústní interpelace na členy vlády.

První interpelaci by měl přednést pan poslanec Ludvík Hovorka, který by měl interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci důvodů zrušení vzdělávacího oboru praktický lékař pro děti a dorost. Protože ještě není 16. hodina, tak s dovolením chvilku posečkáme, jestli se pan poslanec dostaví, nebo ne. (Vyčkává se.)

Tak. Je 16 hodin. Pan poslanec Ludvík Hovorka bohužel není přítomen, budeme tedy pokračovat další interpelací.

Paní poslankyně Zuzana Šánová bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci Czechia. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den, vážení přítomní. Přednesu svoji interpelaci na ministryni Karlu Šlechtovou.

Vážená paní ministryně, nejen mne, ale celou řadu občanů ČR v Čechách, na Moravě a ve Slezsku překvapila zpráva, že se pan ministr Zaorálek rozhodl přejmenovat Českou republiku na Czechii. Pan ministr Zaorálek si České republice v soukromí jistě může říkat, jak chce. Při oficiálních příležitostech by ale měl respektovat, že mu Česká republika nepatří. Nechci zde rozvíjet diskusi, zda anglické slovo Czechia je správným překladem neoficiálního názvu naší země Česko, nebo se spíše jedná o Čechii, mytickou pramáti všech Čechů. Podstatné je, že ústavním názvem naší země je Česká republika, a domnívám se, že není jednoduše možné, aby jej vláda, byť jen pro zahraniční využití, měnila. Vybudování značky ve světovém měřítku stojí čas a peníze. Investice do značky, která se nápadně podobá jiné, mimochodem momentálně ne zrovna nejlepší pověstí, krom toho asi nemá smysl. Vážená paní ministryně, chci vás požádat o váš pohled na tuto záležitost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, děkuji za tuto interpelaci. Já si dovolím prostřednictvím pana předsedajícího reagovat.

Celá situace vznikla takovým nešťastným způsobem. Já jsem se minulý týden na vládě dotazovala v podstatě, jak je možné, že vláda o tom nebyla informována. Nicméně musím říci, že jediným, kdo mi argumentačně opravdu vysvětlil celou situaci, byl pan premiér, který mi sdělil, že na hradní schůzce došlo k politickému rozhodnutí nejvyšších ústavních činitelů, nicméně nemá to výkonnou pravomoc. Následně požádá Ministerstvo zahraničních věcí, aby předložilo na vládu materiál, kde vše vysvětlí. Ten materiál prošel zúženým meziresortním připomínkovým řízením, kde velice otevřeně říkám, že nebyla vypořádána ani jedna připomínka Ministerstva pro místní rozvoj.

Protože máme agenturu CzechTourism, protože jsme tady budovali logo, to logo stojí pár milionů, nicméně kampaně nestály samozřejmě nízkou částku, a to i z toho důvodu, že na ně byly dávány evropské prostředky. Nebudu hodnotit, jestli to bylo drahé, nebo ne, protože to rozhodl někdo jiný již přede mnou. Samozřejmě já jsem se dotazovala, proč toto politické rozhodnutí nemá ani například nákladovou analýzu, proč tam nevidíme nějakou budoucnost apod. Materiál, který jsme připomínkovali za můj rezort, obsahuje jednu základní informaci, a to je to, že v angličtině se název The Czech Republic zkracuje do databáze OSN na Czechia. Já s tím zásadně nesouhlasím jednak v této funkci, ve které jsem, nelíbí se mi to jako občanovi, mně se ten název opravdu nelíbí, sdělovala jsem to i na vládě, nicméně vláda i přes můj nesouhlas rozhodla o tom, že toto schválila a vzala na vědomí. Čili v tuto chvíli Ministerstvo zahraničních věcí má pověření požádat OSN o zkrácení tohoto názvu České republiky. Samozřejmě to evokuje to, že se pravděpodobně předpokládá jaksi přirozená evoluce tohoto názvu v angličtině i do například sportovních akcí a marketingových akcí, na což jsem právě velice intenzivně reagovala, protože to se netýká jenom politického rozhodnutí, ale to chce i peníze.

Jestli vám to takto stačí, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího? (Ano.) Samozřejmě můžu jít do detailů, ale myslím si, že tímto způsobem to stačí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně je zjevně spokojena s vaší odpovědí, paní ministryně.

My přejdeme k další interpelaci. Paní poslankyně Anna Putnová bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci financování science center.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj dotaz směřuje na paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou ve věci financování science center. V ČR v roce 2015 bylo osm science center, která jsou rozprostřena po celé ČR, a dá se říct, že jejich výstavba, zabezpečení a provoz probíhají velmi úspěšně. Vždyť roční návštěva dělá více než 1,5 mil. návštěvníků, přičemž školní skupiny tvoří až 30 % a rodiče s dětmi 50 %. Jedná se o podporu komunikace vědy, popularizace vědy, neformální vzdělání a příležitost pro rodiče a jejich odpovědné vzdělávání svých dětí.

Nicméně tato science centra, která byla podpořena více než 2,5 mld. českých korun z programu OP VaVpI, čelí obavám o svoji budoucnost ohledně financování. V evropských zemích je běžné, že 30 % rozpočtu těchto center bývá financováno z rozpočtu státního. Chtěla bych se tedy zeptat paní ministryně Valachové, zda předpokládá, že i budoucnost českých science center bude saturována ze 30 % jejich rozpočtu ze státního rozpočtu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Dobré odpoledne. Bude vám odpovězeno písemně. Pan poslanec Novotný bude interpelovat pana ministra dopravy. Prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne. Jsem trochu zadýchaný, neb jsem to málem nestihl.

Vážený pane ministře, v tisku se v posledních dnech objevila zpráva, kterou bych stručně a lidově řečeno mohl shrnout tak, že vás České dráhy obešly při soutěži na nákup nových vlaků, u které se to jeví tak i z některých vašich vyjádření, že by tato soutěž, poměrně velký tendr o mnoha miliardách korun mohl být šitý na míru jedné konkrétní firmě. Shodou okolností v té věci v uvozovkách vítr vane stejným směrem jako v onom tématu arbitráže, která tady byla zmiňována už při interpelacích na pana předsedu vlády, kde šlo o oněch známých 753 mil. korun, a týká se to opět Škodovky a oné často v posledních dnech zmiňované schůzky mezi některými představiteli hnutí ANO v Prostějově s některými představiteli Škodovky jako takové.

Vy jste se vyjádřil velmi kriticky jak k aspektům zaplacení oné arbitrážní částky, tak i k onomu tendru, a já se vás chci zeptat, co tedy budete v následujících dnech a týdnech v této věci dělat a jaké budou vaše praktické kroky, kterými přetavíte své kritické výroky do nějakých konkrétních činů ve vztahu jak k tomu tendru, tak i případně k oné arbitráži. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych reagoval na tuto interpelaci.

Začnu tím tendrem. Neoznačil bych to tak, že mě České dráhy obešly. To v žádném případě. České dráhy daly do věstníku, nebo oznámily svůj záměr, že chtějí vypsat rámcovou smlouvu na nákup vozů. Způsob, jakým je vypsána, ale zejména ten způsob, že je rámcová, nikoli na konkrétní linky, konkrétní vozy, mě vede k tomu, že by mohla vyhovovat některým účastníkům víc než jiným. Tak chci, aby byla udělaná revize. Předjímám a budu chtít, aby České dráhy takto vypsanou soutěž zrušily, abychom se dohodli, že vypíšou na konkrétní počet vozů nebo souprav na konkrétní linky tuto soutěž. Ona ta soutěž i trošku ingeruje do naší snahy koupit soupravy pro linky objednávané Ministerstvem dopravy, takže to dáme dohromady.

Takže konkrétní odpověď na konkrétní otázku: Tento tendr bych rád, aby České dráhy zrušily, a dělám kroky k tomu, aby to tak nastalo.

Co se týče arbitráže se Škodou Transportation - ano, tam jsem rovněž trošku kritický. Z jedné strany chápu a rozumím tomu, že představenstvo Českých drah je vystaveno situaci, ve které mají rozsudek, který je pravomocný, nikoliv však vykonatelný. Mají svoji povinnost za to, že nebudou zvyšovat ztrátu, která by mohla teoreticky nebo při jisté okolnosti vzniknout tím, že neplacením nabíhají úroky. Jsou v situaci, kdy mají nějaké podmínky úvěru za 27 miliard, které by neplněním některých věcí mohly být splatné, a tím by mohly vytvořit další škodu. Ale hlavně oni ten dluh, který tam zbyl po minulých vedeních, musí přefinancovat a musí zabezpečit, že České dráhy budou dále fungovat. Inu v této věci se rozhodly, že budou reagovat možná opatrněji, než já bych od nich očekával, a tu částku 760 milionů zaplatily.

Na druhé straně musím říct, že nám běží spory o to, že ten rozsudek není správný. Bylo první stání, budou pokračovat další. Jsem přesvědčen, že existuje velká šance, že můžou České dráhy v tomto sporu vyhrát. Je podána žaloba, nebo je dáno trestní oznámení u Policie České republiky, které by mělo běžet v této době a probíhá dále. Navíc jsme podali prostřednictvím ÚOHS žádost o notifikaci do Evropské komise, aby řekla, jestli zaplacením takovéto pokuty, která nebyla sjednána v původní smlouvě podle zákona o veřejných zakázkách, nedošlo k nezákonnému obohacení nebo k nedovolené státní podpoře. A pokud - a čekáme rozhodnutí Evropské komise poměrně rychlé - pokud tady tohleto dopadne, tak jsem si téměř jist, že český soud v takovém případě nemůže rozhodnout jinak, než že minimálně tuto částku, kterou představenstvo v rámci zabránění větší škody a s péčí řádného hospodáře, tak aby prošla.

Myslím si, že nebezpečí, že by se ty peníze ztratily, není. Pokud vyhrajeme, a já jsem přesvědčen o tom, že naše šance jsou vysoké, tak je kde ty peníze vzít, přestože dneska vyskočily zprávy, že Škodu Transportation vlastní společnost, tak jak my jsme předtím říkali, která má sídlo v daňových rájích, takže není přesně známo kdo to je, a někteří z jejích vlastníků jsou zapleteni do aféry Panama Papers. Takže jsem ještě velmi zvědavý, jaký to bude mít další vývoj i z tohoto úhlu pohledu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec, pokud si přeje položit doplňující otázku - ano, je tomu tak. Prosím, máte slovo.

Ještě omluvím pana poslance Kubíčka, omlouvá se mezi pátou a devatenáctou, a pan ministr obrany se omlouvá od půl páté do konce jednacího dne.

Prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Chtěl jsem se ještě zeptat na jeden konkrétní aspekt. Přece jenom jakási disharmonie mezi některými těmi událostmi a vaším pohledem na ně byla zřejmá, nešlo si jí nevšimnout. Zároveň tušíme, že v Českých dráhách vaše ministerstvo v důležité funkci zastupuje pan Feranec. Chci se vás zeptat: Máte dojem, že tam plní vůli v uvozovkách toho, kdo ho tam delegoval?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Ano. Pan náměstek Feranec je mým náměstkem. On měl pouvoir k tomu, aby vyjednával se Škodou Transportation. A z kroků, které se dějí, mám pocit, že dělá ty kroky, které od něho jako majitel nebo jako držitel nebo vlastník Českých drah (očekává?), tak že je dělá. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další interpelací bude interpelace pana poslance Ondráčka na pana ministra vnitra.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já se zeptám pana ministra na jednu takovou věc, kterou jsme spolu interpelovali písemně. Věřím, že to vezme jako přátelské šťouchnutí, byť ráno jsem čekal, že bychom mohli interpelovat i ty dvě odmítnuté písemné interpelace, ale nebyl. Takže jenom název: odznaky SKPV.

Nevím, jak víte, na konci loňského roku odebrali všem příslušníkům služby kriminální policie a vyšetřování jejich služební odznaky s tím, že dostanou nové. Nestalo se tak. A já jsem na začátku roku interpeloval pana ministra a zeptal jsem se ho, proč je nedostali, co tomu brání a kdy je dostanou. Pan ministr mi odpověděl, že je to složitá technologie, že odznaky měly být vyrobeny do 30. listopadu minulého roku, ale že určitě do konce února tohoto roku budou. Když se podíváte, dneska je 5. května. Já jsem si ráno zavolal na několik součástí SKPV a zeptal jsem se sloužících příslušníků kriminalistů, zda už mají odznaky. Ti mi se zármutkem řekli: Už půl roku nemáme. Takže naši policisté chodí bez odznaků, a já se tedy zeptám: Pane ministře, kdy to konečně dosoutěžíte, aby ti kriminalisté měli služební odznak SKPV nebo kriminální policie a mohli se jím prokazovat? Takto se cítí takoví, řekněme,postižení. Takže jenom kdybyste mi řekl, jak si na tom stojíme. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan ministr vnitra.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan poslanec Ondráček má pravdu v tom, že jsem tady uváděl časové údaje, které se bohužel nenaplnily. Čerpám z toho, co mi sdělí Policie České republiky jako zadavatel té soutěže. Došlo tam opravdu k posunu v té věci, a to z důvodu, že první várka odznaků, které policie dostala, nebyla kvalitní. Z tohoto důvodu ta první dodávka byla vrácena. Byla vrácena v rámci reklamační lhůty a reklamačního procesu.

Do dnešního dne policisté obdrželi 1 306 kusů odznaků bez závad, které byly mezi ně rozdány. Celkově má být odznaků 12 000, takže jsme u jedné dvanáctiny. Teď snad už výrobce - a ta technologie je opravdu složitější, do té soutěže se moc zájemců nepřihlásilo - tak snad už tedy naladil ten stroj tak, že odznaky, které dovyrobí, budou schopné převzetí bez závad. Dohoda je taková, že by mělo docházet k dodávkám zhruba jednoho tisíce odznaků týdně, tzn. čtyři tisíce odznaků měsíčně. Pokud teď nám chybí jedenáct tisíc, tak doufám, že za tři měsíce ode dneška bude ten problém sprovozen ze světa.

Je vysoutěženo, je podepsaná smlouva. A já vám tady chci garantovat, vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, byť u interpelace mohu přímo, jestli se nemýlím, že veškerá sankční ujednání ve smlouvě budou v neprospěch dodavatele využita. To znamená, za to zpoždění i za tu nekvalitní dodávku, která byla, policie bude žádat náhradu škody, která vznikla, a bude žádat smluvní plnění, které ta smlouva obsahuje, jak mi bylo sděleno.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec má prostor pro doplňující dotaz.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Jenom ve zkratce. Bohužel na Policejním prezidiu se veřejné zakázky moc nedaří. Ona se nedaří pořádně zimní obuv, nedaří se, řekněme, některé výstrojové součástky, podařily se ale dobré kožené bundy. Jestli ten problém trošku není právě v úřednících, kteří veřejné zakázky mají dělat. Jsem jenom rád, že nejdřív nedošlo k tomu, že jim sebrali služební boty, a pak teprve nezačali soutěžit nové, protože to už by naši policisté chodili bosí. Budu rád, pokud k něčemu takovému dojde, a budu si hlídat, jaké ty sankce budou. Sám říkám, zkuste na to víc dohlédnout, aby to opravdu fungovalo. Je to smutné. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr, pokud si přeje reagovat, může.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec S tím, že to je smutné, polemizovat nebudu. Chápu, že policisté jsou zvyklí ten odznak mít. Mrzí mě ta situace. Tady opravdu došlo k tomu, že firma, která vyhrála veřejnou soutěž, a ta soutěž je podle zákona, tak my musíme de facto splnit smluvní vztah, který s nimi máme, a to i v době, kdy oni neplní, protože pokud bychom od té smlouvy odstoupili, tak bychom ty odznaky neměli za čtyři měsíce, ale měli bychom je třeba za rok nebo za rok a půl, než by se další soutěž povedla.

Vážený pane poslanče, nechám zpracovat analýzu, jak se daří zakázkám na Policejním prezidiu, protože jsem přesvědčen o tom, že v tomto se mýlíte, a já vám samozřejmě tu analýzu velice rád poskytnu. Za poslední dva roky bych řekl, že došlo k velkému posunu jak v oblasti IT, tak v oblasti výstrojových součástí. Samozřejmě otázka je ta, že tady byl zákon o zadání veřejných zakázek, který umožňoval firmám, které dodávaly a nebyly v soutěži úspěšné, velice efektivně některé soutěže blokovat. Příkladem toho je např. soutěž na balistické prostředky, tedy ochranné vesty. A já bych byl velice nerad, aby tady došla Poslanecká sněmovna k dojmu, že na Policejním prezidiu se snad zhoršuje stav kolem veřejných zakázek. Nechci to nijak zveličovat, ale když se podíváte na srovnání, které teď vydal, tuším, Hlídací pes, tak Ministerstvo vnitra, co se týče centralizovaných nákupů, je nejlepší ze všech ministerstev, tuším, že tam bylo 160 % navýšení oproti plánovanému stavu. Já vám tu analýzu dodám a dodám ji všem poslancům, abychom si v této věci udělali jasno.

Děkuji za tu otázku.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tím jsme vyčerpali pátou interpelaci. Šestá je interpelace paní poslankyně Kovářové na pana ministra financí, který je ale omluven.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážný pane ministře, dovolte, abych se na vás obrátila s interpelací ve věci platů v sociálních službách. Podotýkám, že obdobnou interpelaci jsem přednesla letos v dubnu na paní ministryni práce a sociálních věcí.

V této interpelaci mi nejde o přiměřenost výše platů v sociálních službách, jak by se možná dalo odhadnout z názvu interpelace, ale o něco trochu jiného. Na jedné ze svých návštěv v jednom středočeském nízkoprahovém zařízení jsem se dozvěděla, že poměrně velkým problémem pro jeho ředitele a posléze také pro zaměstnance je to, že dotace dostávají až v průběhu roku, řekněme v březnu nebo dubnu, což znamená problém pro jejich cash flow. Prostředky na platy za první měsíce roku si vzhledem k nedostatku prostředků musí půjčovat. Získat úvěr ale přitom pro ně jako pro neziskové organizace není úplně jednoduché. Vše by se mohlo vyřešit, kdyby příslušné dotace byly rozdělovány dříve.

Dozvěděla jsem se, že existuje usnesení vlády, které vám a paní ministryni Marksové ukládá, abyste našli řešení tohoto nepříjemného problému. Ráda bych se proto zeptala na harmonogram kroků, které k řešení povedou, a na představu Ministerstva financí, se kterou do těchto jednání půjdete. Děkuji za odpověď.

V samém závěru bych panu ministrovi chtěla popřát brzké uzdravení, už proto, aby zase mohl přijít mezi nás. Především na ústních interpelacích bychom ho po čase zase velmi rádi viděli. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Odpověď dorazí písemně. Pan poslanec Seďa, který bude interpelovat pana ministra dopravy. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, Ministerstvo dopravy, jak jste přednesl na tiskové konferenci, připravuje revizi bodového systému. Chcete trestat nejzávažnější přestupky včetně vymezení výše pokut místo současného rozpětí. Osobně souhlasím s potřebou represe, ale ta by měla vycházet z analýzy příčin dopravních nehod, jejich počtu, a také zda a jak se kontroluje vymahatelnost pravidel. A to, co je pro mě důležité, je daleko více postihovat recidivu, to je opakování přestupků. Na straně druhé si nemyslím, že neustálým zvyšováním represe či výše pokut se dosáhne kýženého cíle, což je snížení nehodovosti a zejména počtu mrtvých a zraněných na našich silnicích.

Vážený pane ministře, možná že se shodneme, že daleko lepší je prevence, například v těch úsecích, kde se dopravní nehody opakují či jsou častější. Nejen já, ale drtivá většina řidičů má zejména na dálnici D1 negativní zkušenost se stále se opakujícím a neřešeným nešvarem. Tím je předjíždění nákladních vozidel nákladními vozidly tam, kde jsou pouze dva jízdní pruhy. Jak víte, tato vozidla mají omezenou nejvyšší rychlost, a než dojde k předjetí, vytvoří se za vozidlem velká kolona aut. Nejen že vlastní předjíždění omezuje, a dokonce ohrožuje ostatní řidiče, ale zároveň snižuje plynulost dopravy, což opět zvyšuje riziko vzniku dopravních nehod.

Chci se proto zeptat, pane ministře, zda by nebylo účinnější, řešit tyto popsané problémy a věnovat se raději prevenci než opětovně zvyšovat represi. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Seďo prostřednictvím pana předsedy. Já s vámi souhlasím v jedné věci. Prevence je lepší než represe, je to naše filozofie a snažíme se v prevenci dělat spoustu kroků, zejména přes BESIP, přes výchovu řidičů. Chystáme velkou novelu zákona o autoškolách, která by měla věci řešit. Nicméně když jsme analyzovali situaci, a to nebylo jenom Ministerstvo dopravy, ale byla to především spolupráce s dopravní policií ČR, tak jsme přišli k tomu, že vlastně systém pokut za přestupky v podstatě nebyl téměř 15 nebo i 20 let novelizován, a jsou pořád na poměrně nízké úrovni. Takže máte pravdu a shodneme se v tomto, že ta prevence a výchova je nejdůležitější.

Nicméně jsou i typy řidičů, na které nic jiného než represe neplatí. Faktem je, že jsou občas i takové neortodoxní návrhy, které by se mi docela líbily, ale mají problém se správním řádem, že to, co pro řidiče má největší hodnotu, není pokuta jako taková pro chronické přestupce, ale je to čas. To znamená, kdybychom třeba byli schopni je na dálnici zastavit, dát je na odpočívadlo a dvě hodiny s nimi vyřizovat správní řízení, tak oni by si rozmysleli, že ztratí tímto způsobem mnohem víc času, než který rychlou jízdou udělají.

Co se týče našeho návrhu - a jak říkám, je to společný návrh dopravní policie a Ministerstva dopravy a vedeme o něm širokou veřejnou debatu, měli jsme seminář s dopravními specialisty, vyzýváme veřejnost, ať se nám k tomu vyjádří, a chceme mít podobnou debatu i na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu, abychom do té rozpravy nebo debaty o výši pokut a vůbec o bodovém systému a jeho novelizaci vtáhli i poslance a senátory. Tak ta naše myšlenka je následovná. My nejdeme směrem, že bychom chtěli plošně zvýšit pokuty. Nám jde o to, abychom ty nejzávažnější přestupky byli schopni trestat vyššími pokutami. Jde o to, že to jsou přestupky, které ohrožují lidský život. A tam navrhujeme zvýšení pokut. Jdeme tam také způsobem, že chceme sjednotit dnešní praxi, tak aby nebyla roztříštěna, aby měla vnitřní logiku. Jinými slovy, za ty zásadní přestupky je to princip dvakrát a dost. Když uděláte nějaký přestupek podruhé, už nemáte šanci ho udělat, nebo když ho uděláte podruhé, tak o ten řidičák prostě přijdete.

Zpřísňujeme u zásadních přestupků, naopak u těch bagatelních přestupků dáváme policii možnost, aby byla mnohem více shovívavá. A na žádost dopravní policie jsme tam dali princip, že v případě dopravní nehody může, ale nemusí být ta pokuta dvojnásobně zvýšena. Nejde nám o to, abychom někoho trestali, nejde nám o to, abychom někoho trestali přes míru. Jde nám o to, abychom dosáhli toho, o co nám na silnicích jde - aby se zvýšila bezpečnost. My jsme tady posledních deset let měli trend, že se počet smrtelných nehod na silnicích snižoval. Poslední rok byl bohužel rokem, kde se ten trend otočil a tam se počet mrtvých zvyšoval, a myslíme si, že je potřeba něco udělat.

Ještě bych rád dodal - v tom našem návrhu je - také myslíme na dlouhodobě debatovaný problém a to je problém nových řidičů. Záměrně říkám ne mladých, ale nových, ti, kteří nejsou zkušení. Navrhujeme tam, aby řidič, který má řidičské oprávnění po dobu kratší než rok nebo dva, o tom ještě se povede debata, tak aby měl menší počet bodů než ostatní. To znamená, místo dvanácti by měl třeba šest. Na tom jednom semináři dopadlo, aby měl sedm, aby třeba při tom závažném přestupku nepřišel o řidičák hned za první bod. (Předsedající: Čas.)

Takže už jsem dlouhý. Omlouvám se, končím. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Já bych měl dvě poznámky a jednu nebo několik ještě otázek.

Za prvé. V některých západních zemích je výše přestupků odstupňována podle příjmů. Chci se zeptat, protože pro někoho deset tisíc korun je značná částka, pro někoho to není zase tak velká částka, zda neuvažujete i o této změně.

Za druhé. Vy jste to tady zmiňoval - prevence, s tím je souhlas. Ale já si myslím, že nejde jenom o ty nejzávažnější přestupky, ale jak jsem zmínil, o tu přestupkovou recidivu, kdy někdo neustále má ty přestupky.

A za třetí jste mi neodpověděl, a já chápu, že pro každého ministra dopravy je to velmi nepříjemné, jak řešit ten problém předjíždění kamionů. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já se omlouvám, já jsem na ten bod pozapomněl. Víte, předjíždění nákladních vozidel v místech, kde je to nežádoucí, se dá regulovat už dneska místní úpravou na pozemních komunikacích. To znamená tam, kde jsou na dálnici tři pruhy, tak tuto možnost otvíráme a budeme iniciovat, aby se tam ty značky daly a hlavně aby to policie, dopravní policie v tomto případě, vyžadovala. To, abychom po celé dálnici dali generální zákaz předjíždění kamionů - já si myslím, že to není úplně dobrý nápad. V podstatě bychom tím pádem velmi výrazně i v případech, kdy to není zase tak velký problém, znemožnili kamionům předjíždět a mohlo by se stát, že bychom vytvořili možná potenciálně horší nebezpečné situace z nervozity těchto řidičů.

My jako Ministerstvo plošný zákaz navrhovat nebudeme, nezdá se nám to vhodné. Na druhé straně budeme ale všude podporovat zákaz předjíždění kamionů, aby se nám nestávaly situace, že máme tři pruhy dálnice a paralelně tam jedou tři kamiony, jeden předjíždí druhý, který předjíždí třetí, to si myslím, že už je opravdu, jak se říká česky, zu viel. Takže k tomuto.

A potom co se týče té výšky pokut odvozené od platu. Já jsem se dočetl, že takovýto návrh chce dát pan poslanec Huml. Já samozřejmě se tomu nebráním, nicméně je otázka, zdali by se takovýmto případem celý proces ještě víc nezkomplikoval. (Předsedající: Čas.) Ale už nechci zdržovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Farského, který bude dalším interpelujícím, a to na paní ministryni Šlechtovou.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení přítomní členové vlády, dostala se ke mně žádost od hasičů ze Zákup, ale i ze Žandova a Oldřichova, kterým se stalo to, že uspěli při získání dotace, ale když chtěli vyhlásit podle zákona o zadávání veřejných zakázek soutěž na dodání plnění, tak jim bylo doporučeno s odkazem na vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj, že mají posečkat, že není jistota, že by nebylo zpochybněno výběrové řízení vzhledem k tomu, že od 18. dubna 2016 měl být už nový nebo výrazně novelizovaný zákon o veřejných zakázkách, a ten bude v účinnosti až od října, s tím, že tedy jim bylo doporučeno, že mají v podstatě pozastavit čerpání evropských dotací s odkazem na to, že mají posečkat, dokud nebude vydán výklad ze strany Národního orgánu pro koordinaci. Já bych se chtěl zeptat, proč toto nebylo jednak řešeno dopředu, protože určitě jsme museli počítat s tím, že dlouhodobě jsme, i já osobně jsem na to upozorňoval, že to nemůžeme stihnout do 18. dubna, nový zákon o veřejných zakázkách přijmout tak, aby byl i účinný v té chvíli. A když už to takto vedlo k tomu, že jednotlivým žadatelům teď je doporučováno pozastavit čerpání evropských dotací, tak kdy bude vydán ten výklad, který jim opět umožní tyto částky čerpat a bez rizika soutěžit. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak, prosím paní ministryni.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tuto interpelaci, na kterou budu reagovat způsobem, že když jsem sem přišla s novým zákonem, tak jsem jasně sdělila z mých úst, že tento zákon samozřejmě musí být v účinnosti od 18. dubna. Čili já jsem upozornila naopak jak vládu, tak Poslaneckou sněmovnu, že ta účinnost musí být, jinak prostě nám hrozí odůvodněné stanovisko, infringement a další věci.

Pan poslanec hovořil k jedné ukázce jednoho projektu jednoho žadatele, kterým - opravdu nebylo to MMR, bylo to Centrum pro regionální rozvoj. Reagovalo způsobem, že ať vyčkají na krátké stanovisko, ať chvilku počkají, které budeme vydávat. Tak proč jsme ho dosud nevydali. Protože jsme si ho ověřovali s Evropskou komisí a dělali jsme si především srovnání starého zákona vůči tomu, co prošlo, co bylo schváleno od všech pozměňovacích návrhů až prostě po vratku k Poslanecké sněmovně. V tuto chvíli tady mohu garantovat, že to stanovisko bude vydáno zítra, protože samozřejmě já na to tlačím ne Národní orgán pro koordinaci, ale především sekci veřejného investování, která je gestorem tohoto zákona, musí to vydat. V tuto chvíli mohu jenom potvrdit, že se jede podle stávajícího zákona 137/2006, kde to naše srovnání, porovnání i ta naše reakce, která vyjde zítra a kterou tady držím (ukazuje písemný materiál), takže zítra bude přeformulováno, jednak dáme tiskovku, jednak uděláme k tomu osvětu, aby bylo jasné.

Ten stávající zákon, všichni to víme, co jste o něm hlasovali, je přísnější než ten nový zákon, který bude v účinnosti od října 2016. Mluvíme například, pokud si vezmu takovou ukázku, která je zřejmá, vícepráce, tam je jenom 30 % i na ty individuální změny. Čili samozřejmě pokud se někde žadatel, ale nejenom žadatel, není to jenom na evropské fondy, kdokoliv, kdo bude zadávat veřejnou zakázku, se bude domnívat, že tam může být jakýsi otazník, zda to je v souladu se směrnicemi, Ministerstvo pro místní rozvoj na základě požadavku k tomu udělá rozbor a doporučíme samozřejmě, jak postupovat. Ale v tuto chvíli i na základě stanoviska, které vyjde zítra, tak tam upozorníme řídicí orgány a všechny žadatele, že se domníváme, že tyto pochyby, respektive tyto obavy nejsou úplně oprávněné, respektive to riziko že je opravdu na velice nízké úrovni, protože stávající zákon, jak se musí zadávat, je opravdu harmonizační, sice podle starých směrnic, ale je. A ty nové směrnice v podstatě byly trošičku benevolentnější.

Takže záruka zde z mé strany: Stanovisko vyjde zítra, vydáme ho. Národní orgán pro koordinaci ho následně rozešle všem řídicím orgánům, které jsou povinny to rozeslat na všechny příjemce. Dáme to i do monitorovacího systému, kam má každý přístup, aby viděli, podle čeho opravdu zadávat.

V každém případě MMR, ne NOK, ne Národní orgán pro koordinaci, ale gestor zákona je zde připraven samozřejmě posuzovat určité paragrafy, pokud k tomu bude muset dojít. To riziko zde opravdu je. Při třetím čtení, když nám Senát vrátil zákon, tak jsem zde varovala před tím, že můžeme například od Evropské komise dostat takzvanou plošnou korekci, což samozřejmě já teď nemohu sdělit, že ji nedostaneme. Je to opravdu na dalším vyjednávání s Evropskou komisí, která si nechávám opravdu i na svou úroveň. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si nepřeje položit doplňující otázku? V tom případě tato interpelace končí. Pan poslanec Valenta stáhl svoji interpelaci, takže budeme pokračovat interpelací pana poslance Korteho.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Vážený pane ministře, rád vás vidím. V návaznosti na mou ústní interpelaci v lednu tohoto roku jste písemně doplnil informaci stran outsourcingu služeb vízového centra v Minsku. Cituji z vaší odpovědi. "Výběr společnosti FREIGHT LINK byl taktéž konzultován s příslušným orgány. Ani v tomto případě nebylo zainteresovanými orgány specifikováno, že by se v případě zahájení spolupráce se společností FREIGHT LINK jednalo o bezpečnostní riziko vůči žadatelům o schengenská víza nebo vůči státu. Ministerstvo zahraničních věcí v dané době neobdrželo jasné stanovisko, na základě kterého by bylo možné zvážit ukončení spolupráce se jmenovanou společností." Konec citátu.

Pane ministře, vyrozumívám správně z vaší odpovědi, že společnost nemá nic, opravdu vůbec nic společného s Olegem Děripaskou? Je vám známo, že oligarcha Oleg Děripaska je sedmý nejbohatší Rus, který své postavení opírá o čtyři pilíře? Za prvé je to politická moc Kremlu, k níž má velmi blízko. Za druhé je to moc ekonomická. Za třetí jsou to ruské zpravodajské služby a za čtvrté zločinecké podsvětí. Jsou vám známy tyto okolnosti?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře?

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano. Dobré odpoledne přeji. Já se vyjádřím k této kauze, nebo k tomuto případu. Vlastně jsme se tím tady ve Sněmovně už zabývali, takže mohu provést jakousi bilanci i toho, čeho jsme se dobrali na ministerstvu. Jenom pro poslance připomenu pro začátek, že se jedná o to, že došlo k tomu, že jsme outsourceovali vydávání víz v Bělorusku, že jsme to provedli z důvodů, které jsou stejné jako i jinde, totiž to, že to nějakým způsobem outsourceujeme, tak nám umožňuje přijmout větší počet žádostí o krátkodobá víza a zároveň uvolnit kapacitu konzulárního úseku. Takže ty důvody pro to, že jsme přikročili k tomu outsourceování, jsou v případě Běloruska stejné jako kdekoliv jinde.

Jenom bych vám rád připomněl, že takovéto provozování vízového centra se děje koncesí a výběr poskytovatele služeb probíhá podle koncesního zákona. A to je to, co je podstatou toho, co je zásadní při posuzování toho případu. To koncesní řízení vedené Ministerstvem zahraničí, na základě kterého jsme uzavřeli smlouvu na ten outsourcing se společností FREIGHT LINK, nebo též Pony Express, proběhlo transparentně. To je věc, kterou jsem si ověřil. Proběhlo transparentně v souladu s koncesním zákonem. Podrobná informace včetně té zadávací dokumentace, včetně hodnoticích kritérií i výsledků řízení, všechno je to veřejně dostupné.

Koncesionář pro Bělorusko, tedy ta společnost FREIGHT LINK, byl vybrán na základě nejlepší nabídky těch hlavních hodnoticích kritérií, jako je rychlost spuštění vízového centra, průměrná doba čekání žadatele a výše toho servisního poplatku. Transparentnost je potvrzena i tím, že jednotlivá teritoria nebyla obsazena jedinou společností a vyřazení společnosti v průběhu koncesního řízení je možné pouze na základě důvodů daných zákonem. To znamená, v tomhle postupu se musíme držet zákona, nemůžeme nikoho vyřadit. Bylo by to porušení zákona a byla by to diskriminace. Takže když se zabýváte tím, jaké jsou naše možnosti do toho vstoupit, tak si myslím, že to je otázka skutečně dodržování zákona, ve kterém je těžké učinit něco jiného než respektovat právě ta stanovená pravidla.

Výběr společnosti FREIGHT LINK byl také konzultován s příslušnými státními orgány, jak tady zaznělo. Já bohužel ty detaily říci nemohu, to asi chápete. Ale platí to, co tady bylo panem poslancem zmíněno, že ten výsledek nám nepotvrdil, že by se jednalo o něco tak závažného, že bychom na to museli v tomto případě a měli nějaké oprávnění reagovat. Chtěl bych říci, že se mi mezitím podařilo zjistit, jaká je role společnosti FREIGHT LINK v případě jiných zemí. Vím, že ona vlastně podobným způsobem jako u nás uspěla také na Slovensku, v Lotyšsku, v Maďarsku a ve Spojených státech amerických, takže je řada dalších zemí, které jí tuto koncesi poskytly na podobný způsob nabírání víz. A my jsme si mezitím také zjišťovali, jak se ta spolupráce osvědčila. A tam, kde se nám to povedlo, tak nám všude potvrdili, že mají v zásadě dobrou zkušenost s tou společností. Takže nebylo tam nic, co by nějaké podezření posílilo.

Dostupné informace, které jsme dali dohromady, nepotvrzují v případě společnosti FREIGHT LINK domněnky o tom možném narušení ochrany osobních údajů, jako že by se manipulovalo s údaji žadatelů o schengenská víza. Ten závazek vyplývající z uzavřené koncesní smlouvy totiž poměrně jasně definuje, co si mohou ti provozovatelé dovolit. Oni (?) jasně stanovují způsob nakládání s osobními údaji žadatelů. A jsou tam dokonce i případné sankce, kdyby došlo k nějakému porušení, včetně například ukončení vzájemné spolupráce, kdyby někdo ta pravidla porušil a prokázalo se to. Takže tohle je stanoveno poměrně jednoznačně. V případě této společnosti, opakuji, že v zahraničí jsme nikde nenašli případ, který by opravňoval podezření k tomu, že mají nějaký zvláštní zájem s tím manipulovat. A tak jak jsem se tím zabýval u nás, tak naši pracovníci vyloučili, že by tam byla nějaká rizika, která bychom si nedokázali pohlídat.

Takže opakuji, postupujeme podle zákona. (Upozornění na čas.) Kdybychom zákon nedodržovali, tak by to byla diskriminace. A my nemůžeme zákon porušit.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si přeje vystoupit?

 

Poslanec Daniel Korte: Pane ministře, já jsem se vás neptal na transparentnost výběrového řízení. Já jsem se vás ptal, jestli mě můžete ujistit, abych měl klidné spaní, že Oleg Děripaska opravdu nijak nesouvisí s FREIGHT LINK. Vy jste slíbil již v té ústní odpovědi prověřit tuto věc. Já nebudu klást otázky, kterému odboru, které osobě jste to uložil na vašem ministerstvu, ale ptám se, zdali jste se zeptal Úřadu pro zahraniční styky a informace, zdali FREIGHT LINK souvisí nějak s Olegem Děripaskou.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano. Já vám rozumím. Nicméně já skutečně obsah toho, co jsem obdržel od služeb, sdělovat nemohu. Já vás mohu pouze ujistit, že to, co jsme získali, nám neposkytlo nic tak zásadního, závažného nebo jakoby prolamujícího, čím se řídíme, abychom na základě toho mohli činit nějaké nestandardní kroky. A to znamená, i kdyby byla nějaká podobná souvislost, tak to není v takové podobě, že bychom si na základě toho mohli dovolit diskriminovat nějakou společnost nebo ji vyřadit z té soutěže. Myslím, tak jako si to nedovolila žádná jiná země, tak jsme ve zhruba stejné situaci. My si to prostě nemůžeme dovolit, protože ta pravidla platí buď pro všechny, nebo pro nikoho. A tady to, k čemu jsem se dostal, mi neposkytlo žádné argumenty navíc než to, že musíme dodržovat zákony. A opakuji, tu podrobnou informaci tady, bohužel, poskytnout nemohu, ale ta by nakonec sama neřekla víc, než že ten závěr je takový, jaký máme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní vystoupí pan poslanec Holeček, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí, který je přítomen. Prosím.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci doplnění soustavy evropských chráněných území Natura 2000. Jedná se o lokality Porta Bohemica a Slavíkovy ostrovy, kde z českých závazků vyplývá naše povinnost ochránit evropskou přírodu.

Já jako poslanec zvolený za Ústecký kraj jsem pro zapsání obou lokalit do seznamu Natura 2000 a také jsem pro stavbu jezů v Děčíně, tudíž nechápu postup vlády, která v jednom stanovisku lokalitu Porta Bohemica navrhuje do soustavy a v další ne. Dále nerozumím tomu, proč česká vláda čeká na stanovisko Evropské komise, když je jasné, že obě lokality zapsat musíme. Když je nezapíšeme, tak můžeme přijít až o 7 miliard z evropských dotací. Nerozumím také tomu, proč česká vláda zašla tak daleko, že riskuje pokutu z Bruselu až 54 milionů korun s následným penále až 8,5 milionu korun měsíčně, když lokality do seznamu nezařadí. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: A slovo má pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo a děkuji za dotaz. Vláda na tom svém posledním jednání skutečně rozhodla, že z těch dvou mnou navrhovaných lokalit - zdůrazňuji opakovaně navrhovaných lokalit - tedy Porta Bohemica i Louky u Přelouče, doplní jednu v této chvíli s tím, že druhá lokalita, tedy Porta Bohemica, zdůrazňuji i po souhlasu Ministerstva dopravy a Ředitelství vodních cest, po dlouhé debatě, která byla opět na vládě, bylo rozhodnuto, a já musím říct, že já jsem to rozhodnutí nepodporoval, asi logicky, že druhá lokalita nebude zařazena. Tím důvodem, proč nebude zařazena, byly přetrvávající a jsou přetrvávající obavy, že zařazení lokality Louky u Přelouče v té navrhované podobě by podle názoru Ministerstva dopravy nebo Ředitelství vodních cest znamenalo dramatický problém, minimálně výrazné zpoždění s možností realizace toho projektového záměru, tedy umělého kanálu na Labi. Já mám názor jiný. Já jsem přesvědčen, že v obou případech to zařazení lokalit, tak jak byly navrženy, s těmi stanovišti a s tím geografickým členěním, by neznamenalo ani po zařazení do národního seznamu evropsky významných lokalit nějaký výrazný konflikt v budoucí realizaci těch záměrů. V jednom případě se mi o tom vládu podařilo přesvědčit, v druhém případě ne. Vláda jako kolektivní orgán hlasuje, hlasovala o obou těchto variantách a takto je výsledek. Samozřejmě teď, jak jste přesně řekl, teď budeme informovat, už jsem informovali Evropskou komisi, k čemuž jsme povinni, z jakého důvodu jsme se tak rozhodli, a Evropská komise ty důvody zváží a nějakým způsobem zareaguje. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si nepřeje položit doplňující dotaz. V tom případě má slovo pan poslanec Beznoska, který bude interpelovat paní ministryni Marksovou, ale ta je z pracovních důvodů omluvena. Prosím.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já přece jen velmi stručně načtu svůj dotaz, který jsem měl připraven na paní ministryni práce a sociálních věcí.

Někdy v minulém týdnu Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo mimořádnou neinvestiční dotaci ve výši 20 milionů korun, samozřejmě v souladu s usnesením vlády, Fondu ohrožených dětí, tak aby zabránilo zavírání klokánků. Tahle závažná situace opravdu vyžadovala řešení a já se ptám, jaké opatření přijalo vedení fondu k tomu, aby se podobná, ekonomicky téměř neřešitelná situace nemohla opakovat. Jaká opatření přijalo, aby snížilo své provozní náklady, a jakým mechanismem bude řešit v minulosti vytvořené dluhy ve fondu a jaký kontrolní mechanismus, nový, nastavilo ministerstvo vůči fondu, aby se podobná svízelná situace na fondu nemohla opakovat. Za odpověď děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, odpověď dorazí písemně. Paní poslankyně Hnyková rovněž na paní ministryni Marksovou.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, přeju všem hezké odpoledne.

Vážená paní ministryně, 2. května 2016 proběhlo jednání mezi odbory, předsedou vlády a dalšími ministry k odměňování ve veřejném sektoru. Ve zdravotnictví, jak slyšíme z médií, by mělo dojít k nárůstu o 10 procent od 1. ledna 2017. Mě zajímají ovšem další oblasti veřejného sektoru, a to především je oblast sociálních služeb, kde by mělo dojít pouze k nárůstu o 5 procent. Chci jen připomenout, že odměňování v sociálních službách patří k nejhorším. A vy jistě znáte výše platů. Sociální služby jsou výrazně nedoceněny a zanedbávány, na oprávněné nároky poskytovatelů se pohlíží jako na odsávání peněz z rozpočtu státu a slyšíme to při každém jednání s nimi. Jistě vám vaši pracovníci ministerstva sdělili, jak tristní situace nastává se zaměstnanci v sociálních službách, po jednání výboru pro sociální politiku. Začíná zde být nedostatek pracovníků nejen v Jihočeském kraji, ale i ve Zlínském kraji, a já se dovídám, že platy budou navýšeny pouze o 5 procent. Sociální služby jsou řadu let podfinancovány, prohlubuje se nedostatek odborného personálu pro klienty a jsou stále hůře dostupné. Přitom demografická křivka jasně dokazuje, že seniorů bude přibývat nejen v pobytových zařízeních, ale i v terénu.

Tak se ptám, paní ministryně, jestli je podle vás dostačující navýšení o 5 procent v této oblasti. Jaké kroky učiníte v této oblasti v odměňování pro jeho zlepšení a čím podpoříte zaměstnance, aby pracovali v sociálních službách? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Zahradníčka. Ten má interpelaci na pana ministra financí, ale ten je také omluven.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený nepřítomný pane ministře, kolegyně a kolegové, přeji všem příjemné a krásné slunečné odpoledne.

Dne 20. března 2014 jsem na vás měl, pane ministře, interpelaci ve věci toku peněz obcím a další věci kolem financování a účetnictví obcí. Od té doby uplynulo hodně času a jistě jste se seznámil s řadou nových skutečností, jak obce hospodaří, jaká je jejich struktura a jak vůbec probíhá vlastně jejich účetnictví, které je velice složité a je úplně něco jiného jako účetnictví u jiných podnikajících subjektů v naší vlasti. Mám za to, že by účetnictví a tzv. výkaznictví mělo být co nejjednodušší a sobě velice podobné. Mám na mysli podniky a obce. Do budoucnosti vidím velké problémy, pokud se nic nezmění v celkovém hospodaření především menších obcí. Mám za to, vážený pane ministře financí, že dva roky byla pro vás dost dlouhá doba na to se seznámit s celkovým způsobem hospodařením obcí, a pro mne nastala doba, abych se vás zeptal opět formou interpelace, co vaše ministerstvo připravuje za změny v účetnictví obcí, co připravujete či učiníte pro to, aby se účetnictví obcí např. zjednodušilo, přiblížilo svou strukturou podnikatelské sféře. Nebo vám stávající stav vyhovuje?

Ve vaší tehdejší odpovědi mě zaujalo několik myšlenek, na které by bylo vhodné po dvou letech znát odpovědi. Například uvádíte, že ne všechny obce mají účty u České národní banky, a já se ptám, zda se situace již zlepšila. Dále uvádíte, že stát, když přidělí peníze přes kraje a obce, tak nad nimi ztrácí přehled. A vy uvádíte, že to budete s kraji řešit, a já se ptám, zda jste již našli společná nějaká řešení.

Samostatnou kapitolou vaší odpovědi byla otázka kontroly dotací. A to je má poslední otázka, kde se ptám, zda kontroloři nejen kontrolují, ale také se zaměřují i na otázky, jak pomoci k lepšímu čerpání dotací, vyplňování žádosti a upozorňují kontrolované žadatele, kde se dá ještě žádat o dotace, jak uvádíte v tehdejší vaší odpovědi.

Děkuji poslancům za pozornost a vám, vážený pane ministře, za písemnou odpověď. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo paní poslankyně Rutová, a to s interpelací na paní ministryni Šlechtovou.

 

Poslankyně Miloslava Rutová: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych vám nejprve chtěla popřát krásné slunečné odpoledne. A ráda bych svoji interpelaci mířila na paní ministryni Šlechtovou prostřednictvím pana předsedajícího.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Můžete přímo.

 

Poslankyně Miloslava Rutová: Můžu přímo? Tak to jsem netušila. Takže omluvte moji neznalost.

Vážená paní ministryně, pro výkon činnosti realitního makléře nejsou v České republice vyžadovány žádné zkoušky, vzdělání ani nijaká speciální profesní oprávnění. Realitním makléřem může být kdokoli. Výsledkem je, že na realitním trhu se pohybuje mnoho makléřů, jejichž morálka ve vztahu k jejich klientům je mírně řečeno diskutabilní. I proto jsme svědky mnoha soudních procesů s realitními makléři, kteří okradli své klienty. Je evidentní, že spoléhat jenom na samotný realitní trh, že se s nepoctivými makléři vyrovná, nestačí. Přislíbila jste, že váš úřad připraví zákon o realitním zprostředkování, který stanoví jasná pravidla, zejména posílí ochranu klientů realitních makléřů. Chtěla jsem vás poprosit, jestli byste nás seznámila s tím, jak jste daleko s tímto zákonem. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A slovo má paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, ano, s tím zákonem už jsme opravdu ve fázi, kdy jsme jej zaslali do meziresortního připomínkového řízení, které končí 20. května, pokud se opravdu nepletu. My jsme totiž přepracovávali věcný záměr, kde opravdu na Legislativní radě vlády byla, protože jsem se jí zúčastnila, opravdu velice konstruktivní debata o tom, jestli realitní zprostředkovatelé mají mít volnou živnost, jako je to teď - protože kdokoli může být realitním makléřem, kdokoli, komu je osmnáct, má čistý rejstřík, tak může být realitním makléřem -, anebo vázanou. Následně jsme se dohodli na tom, že já přeruším toto jednání Legislativní rady vlády, a odsouhlasili jsme i my jako MMR, že vypracujeme i RIA i všechny dodatečné podklady právě na tu vázanou živnost. To znamená, že už nebude tak lehké, aby se někdo stal realitním makléřem a mohl v této věci podnikat.

Kromě toho, že zpřísňujeme nejenom právě z volné živnosti na vázanou, tak další věc, kterou tento zákon přinese, je odborná kvalifikace těch osob, které v tom budou podnikat, ale zároveň které budou jen zaměstnanci té dané realitní agentury, kanceláře, zprostředkovatele, který bude komunikovat samozřejmě s osobami. Protože každý z nás někde bydlí, každý si prožil nějaké nájmy. Já sama jsem před mnoha lety přišla o jediné peníze, které jsem si vydělala, protože jsem si nepřečetla malou větičku, a samozřejmě ten depozit jsem prostě musela vracet, ač tam byla nějaká pochybení. Ale tomu právě chceme zamezit. A zároveň tam nastavujeme dohled a dozor ze strany státu, tzn. Ministerstva pro místní rozvoj. On opravdu dosud kromě samozřejmě živnostenských úřadů příliš nikdo tuto oblast nekontroluje. Ač je v gesci MMR, tak ten dohled nám není dán kompetencí ani žádným zákonem. Můj cíl je vůbec ten zákon zavést. Vůbec ten zákon zavést, protože tady ta legislativa prostě chybí. V každém případě stávající stav je nevyhovující.

A tady bych ještě ráda zmínila ve zbývajícím čase vůbec vznik tohoto zákona. My jsme se do toho pustili tak, že jsme oslovili nejprve trh. My jsme oslovili občany České republiky, aby nám vůbec odpověděli na otázku, jestli se domnívají, že legislativa je v této oblasti nutná. Z toho vyšlo zhruba 85 %, kteří chtěli tento zákon, zbytek nevěděl, někomu to bylo jedno. Ale zároveň jsme oslovili ty realitky, aby se nám samy vyjádřily. A to bylo pro nás velmi zajímavé, že přes 70 % respondentů, kterých bylo dohromady asi 3,5 tisíce, nám reagovali, že ano, že chtějí tu legislativu a že v podstatě - a teď cituji některé výstupy toho dotazníkového šetření - chtějí mezi sebou jaksi udělat čisto. Jsme si vědomi toho, že právě proto, že teď může podnikat úplně každý v této oblasti, tak samozřejmě se asi nevyhneme stížnostem a podobným věcem. Já sama jako statutár ministerstva dostávám opravdu velké množství stížností na jednotlivé realitní kanceláře nebo činnosti realitních makléřů. A to byl i jeden z impulsů, kdy opravdu bych tento zákon velmi ráda dotáhla právě k účinnosti nejenom do Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Paní poslankyně, pokud si přeje vystoupit, tak může. (Poslankyně Rutová hovoří mimo mikrofon.) Na mikrofon, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miloslava Rutová: Já bych se jenom chtěla zeptat paní ministryně: Bude předepsané nějaké vzdělání pro makléře? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Paní ministryně může reagovat.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, ano. V tuto chvíli ti, kteří podnikají nebo jsou zaměstnaní, nám budou muset doložit léta praxe. Absolventi škol, kteří v této oblasti budou chtít podnikat, a my zavádíme do té vázané živnosti slova realitní zprostředkovatelé, budou muset mít právní ekonomické vzdělání. A následně Ministerstvo pro místní rozvoj bude ten, kdo bude vydávat osvědčení o odborné způsobilosti. Ty detaily jsou opravdu rozepsány v zákoně. Nicméně ano, máme přísné požadavky na to, aby v této věci mohl člověk jednak být zaměstnán, ale zároveň podnikat. A cílem tohoto zákona je také ochrana spotřebitelů právě proto, aby nebyli v kleštích nějakých nekalých praktik nebo výmluv právě realitních kanceláří, protože v tuto chvíli na našem trhu existuje zhruba 14 tisíc podnikatelů v této oblasti oficiálně zaregistrovaných podle statistik, nicméně neformálně máme informaci, že jich je zhruba 25 tisíc. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další interpelací je interpelace pana poslance Petra Bendla na pana ministra dopravy - je tady, výborně. (Ministr právě vchází do sálu). Takže prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, ještě jednou dnes České dráhy a Škoda Transportation.

Vy jste, pane ministře, v předešlé interpelaci v té záležitosti rozporuplného arbitrážního rozhodnutí, kdy České dráhy mají závazek zaplatit Škodě Transportation částku vyšší jak 1 mld. korun, řekl, že jste jednáním pověřil pana náměstka Ferance, předsedu Dozorčí rady Českých drah. A z médií jsem se dozvěděl, že pravděpodobně byl aktivní a jednal v duchu toho, nikoliv ale na půdě Ministerstva dopravy, ale v tenisovém klubu v Přerově, a to za přítomnosti předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO a dalšího poslance za ANO. Tak se chci zeptat, zdali je toto standardní jednání ve věci takovýchto miliardových závazků Českých drah. Neřkuli když jsem slyšel slova vaší osobní kritiky, kde jste prohlašoval, že jde o skandální rozhodnutí apod., a teď se sejde váš náměstek v tenisovém klubu s představiteli vedení Škody Transportation a s poslanci hnutí ANO a následně nato, přestože říkáte, že jde o skandální rozhodnutí, jsou stamilionové částky zaplaceny. Tak se chci zeptat, zdali je toto normální postup, zdali by nebylo spíš transparentnější, aby se takováto jednání, jsou-li, uskutečňovala na oficiálních místech, a ne na místech, kam podle mého hlubokého přesvědčení nepatří. A že to potom samozřejmě logicky svádí k tomu, že tady není ministr dopravy od toho, aby řídil Ministerstvo dopravy (upozornění na čas), ale že to je možná předseda poslaneckého klubu či jiní poslanci, tomu se nemůžete divit.

Takže moje otázka je, zdali je to standardní a zdali i ostatní poslanci, pan poslanec Volný i pan poslanec Faltýnek, byli pověřeni vámi tuto záležitost projednat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tato věc už je tady debatována dneska potřetí, přesto děkuji za tu otázku. Já bych jenom velmi krátce zrekapituloval.

Já si myslím, že rozsudek arbitrážního soudu, nebo spíše výrok arbitrážního soudu je skandální, že takový v žádném případě být neměl. Nicméně České dráhy se proti tomuto rozsudku brání všemi formami, které jí právní řád této republiky umožňuje. Dokonce se bráníme, tak jak jsem informoval v předchozí interpelaci, i podáním žádosti o notifikaci a zjištění, zdali zaplacení této částky nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu.

Co se týče těch jednání. Ano, já jsem pana náměstka Ferance plus předsedu představenstva pana Krtka pověřil, aby se pokusili se Škodou Transportations najít kompromisní řešení. To kompromisní řešení jsem viděl v tom, že pokud by ta první částka, která byla nejenom pravomocná, ale i vykonatelná, že by byla poslední platbou. S touto alternativou Škoda Transportations nesouhlasila. Těch jednání, která probíhala, byla aspoň desítka, jak jsem informován. Já jsem se tedy žádného neúčastnil. O tom inkriminovaném jednání, o kterém mluvíte - mě na tom jednání zajímá jediná věc, že tam byl pan Feranec, takže z mého pohledu tam byl člověk, který měl moje pověření. Za sebe nechci spekulovat a říkat o tom, co je standardní, já jsem to jednání takto nezorganizoval a nikdy bych ho nezorganizoval. Na druhé straně se necítím komfortní v tom, že skrze mě interpelujete pana Faltýnka a pana poslance Volného. Možná by bylo vhodnější se jich zeptat přímo, proč to udělali, ať vám na to oni odpovědí. Moje pověření, zopakuji, měl pan náměstek Feranec a pan předseda představenstva Krtek. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec má prostor pro doplňující dotaz.

 

Poslanec Petr Bendl: Já děkuji za tu odpověď. Myslím, že jí všichni, kdo ji poslouchali, velmi dobře rozuměli.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr chce využít právo reagovat. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych jenom zdůraznit jednu věc. Chtěl bych tady zcela jednoznačně odmítnout souvislost s touto schůzkou a s tím, že České dráhy nakonec tu částku zaplatily. Mezi tím žádná souvislost není. Předně proto, protože mezi touto schůzkou a zaplacením proběhlo mnoho dalších jednání. A myslím si, že tyto dvě věci spojovat není úplně fér. Jestli... Tečka. Není úplně fér.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tím jsme vyčerpali tuto interpelaci. Pan poslanec Ondráček si přeje interpelovat pana ministra zahraničních věcí ve věci Ukrajiny.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, pokud vám to čas umožní a dostavíte se na interpelace, a teď to není myšleno nějak špatně, tak vás o Ukrajině celkem pravidelně interpeluji. Naposledy to bylo 4. března, kdy jsem vám v závěru své interpelace předal Bílou knihu o genocidě ukrajinské vlády na obyvatelích Donbasu. Tuto složku jste si převzal, takže předpokládám, že jste se také na ni podíval. Zajímalo by mě, jestli jste se na to podíval a jak se vám ty obrázky tam líbily, protože to jasně dokazuje situaci, která tam je. A potom v takovém krátkém čase, jestli byste nám řekl, jaká je situace na Ukrajině. A teď můžeme brát Ukrajinu kyjevskou i Ukrajinu jihovýchodní - tak jaká je tam situace teď? Jak tam probíhá občanská válka a popřípadě jak se daří ukrajinské vládě stabilizovat svoji ekonomickou a politickou situaci a jak se daří ukrajinskému lidu? Takže tyto dvě otázky, jestli byste mně mohl prosím zodpovědět. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan ministr má slovo a možnost odpovědět.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano, děkuji. V tom omezeném čase to asi bude jenom částečné. Já jsem samozřejmě od vás dostal tu Bílou knihu, to potvrzuji. A nahlédl jsem do ní. Jenom bych vám řekl, abyste mi lépe rozuměl, já jsem už za řadu let dostal od různých účastníků konfliktů nesčetněkrát právě podobný typ knih a filmových záznamů. Mohl bych vám vyjmenovat celou řadu konfliktů, ze kterých mi účastníci přinášeli právě podobný typ často docela hrůzostrašných obrázků. A dokonce v řadě případů to je tak, že mi z každé strany přicházejí knihy jako každé té bojující strany. A asi pochopíte, že jsem se vypracoval k určité skepsi v tom vidět v těch obrazech, které přináší vždy jedna strana, přesnější obraz toho, co se děje.

Abyste věděl, že je to opravdu časté, tak něco podobného se mi stalo zrovna včera, kdy jsem z jiného konfliktu, než je Ukrajina, dostal také informace jedné strany právě probíhajícího konfliktu, a také si myslím, že ty informace nebyly přesné. Právě proto, že jsou to vojenské konflikty, ve kterých jsou mrtví a zabití. A interpretace té jedné bojující strany, což asi chápete, jsou pravidelně jen jednostranné, nepřesné, uvádějící vždy jenom jednu stranu věci. Vůbec nepochybuju o tom, že v těch konfliktech, o kterých se často bavíme, se dějí věci strašné, hrůzné, často mimo představivost nás, kteří tady žijeme v prostředí, ve kterém se samozřejmě žádná válka nevede. Myslím si, že jakmile se v nějakém prostředí upadne do války, tak nevyhnutelně přicházejí zločiny. A myslím si, že často na obou stranách. A je těžké vůbec na ně uvalovat normální principy civilního práva, protože v těch válečných konfliktech se jakákoliv pravidla a jakákoliv zákonné normy běžného života úplně ztrácejí. Obávám se, že to platí stejně tak o Sýrii, Iráku. Bohužel to platí do určité míry i o Ukrajině. Ale platí to i o dalších místech, která bych tady mohl vyjmenovat.

A co se týče situace na Ukrajině, to by bylo nadlouho. Já vám řeknu toto: Od začátku bojů v roce 2014 tam padlo více než 2 800 vojáků. Kdybyste se zeptal na současnou situaci, tak za poslední tři měsíce tam bylo zabito 88 osob. Kdybyste se zeptal na poslední týden, tak v posledním týdnu mám přesnou informaci, že v posledním týdnu dubna tam padlo na ukrajinské straně, byli zabiti tři vojáci a osm jich bylo zraněno. Podle informací, které mám k dispozici, na ukrajinské straně těch mrtvých a raněných je více než na straně separatistů. Takže situace i z toho, co říkám, je vidět, není příliš dobrá. To příměří zřejmě vypadá jinak, než jsou ty ztráty, které můžete sami posoudit. Osmdesát osm zabitých za poslední tři měsíce, to je poměrně hodně vysoké číslo.

Proč vlastně nefunguje dohoda třeba o stahování těžkých zbraní? Proč vlastně se tak obtížně naplňují minské dohody? V zásadě je to proto, že tam není důvěra. Na obou stranách není důvěra na kompromisu. Dosažení kompromisu brání tedy především toto - že je rozpor v tom, jak se dívat na pořadí jednotlivých činů, které mají být vykonány, jednotlivých kroků, které má každá strana udělat. Z každé strany je jiná představa o pořadí těch kroků a ta dohoda je stále těžko dosažitelná. Proto je realizace minských dohod tak obtížná a proto i v této chvíli je věcí složité debaty, která nevypadá, že bych zrovna teď viděl, že se rýsuje nějaké světlo. Přesto si ale nemyslím, že to je tak, že nemůže k té dohodě dojít, že se nemůže třeba i v nejbližších dvou měsících posunout. To si myslím, že je otevřená věc.

Víte, že na Ukrajině nastoupila nová vláda, Věrchovna rada vlastně potvrdila novou vládu, která získala důvěru. Je vedena novým parlamentem, vlastně bývalým předsedou parlamentu Volodymyrem Hrojsmanem. Dovolím si odhadnout, že ta vláda zřejmě nemá příliš síly na realizaci toho rozsahu ekonomických reforem, se kterými je spojována. Nicméně se říká, že má možná silnější mandát pro prosazování právě těch kroků, které se týkají minských dohod. Že by mohla být politicky úspěšnější ve Věrchovne radě právě v tom dosahování toho, co jsou kroky, které by měla učinit ukrajinská strana. Proto tvrdím, že nepokládám za úplně jednoznačné, jak se ta situace během dvou měsíců jednoznačně vyvine. A nemyslím si, že je úplně nemožné i díky existenci té nové vlády, že by se ta situace nemusela posunout. (Upozornění na čas.)

Aha, tak je mi líto.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ale ještě bude prostor, protože pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Určitě. Děkuji. Samozřejmě chápu, že dostáváte takovéto hrůzné obrázky z obou stran toho konfliktu, ale vždycky na tom obrázku jsou mrtví lidé. A myslím si, že právě to, že tady my máme ten mír a můžeme tady fungovat, bychom měli dělat všechno pro to, aby byly naplňovány minské dohody a ty ostatní.

A pokud mluvíte o přesných číslech, jsou to přesná čísla, která dostáváte právě z té jedné strany konfliktu. Možná pokud byste je porovnal s těmi čísly druhými, tak byste zjistil, že jsou ta čísla třeba nepřesná. Ale to není o tom, abychom se zde přeli. Pokud tady mluvíme o nové vládě, myslím, že by měl být velký úkol, aby právě naplnila ty minské dohody, protože chudoba na Ukrajině zmáhá miliony lidí.

A jenom bych se zeptal. Zaregistroval jste třeba výrok jednoho z poslanců ukrajinského parlamentu, který k tragédii v Oděse z 2. května 2014 řekl, že přijde čas a 2. květen budou slavit jako státní svátek, který bude zapsán zlatým písmem do novodobých dějin Ukrajiny? (Upozornění na čas.) To jsou věci, které bychom zde mohli řešit a klidně i odsoudit, protože to jsou výroky fašistické. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Taky děkuji. Než pan ministr dorazí k řečništi, omluvím pana ministra životního prostředí, který se od 17. hodiny omlouvá, takže pokud někdo plánoval interpelaci na pana ministra Brabce, tak odpověď bude písemně.

Pane ministře, prosím.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Myslím s tím, jak jste uvedl své vystoupení, tak si myslím, že to mohu podepsat. Myslím si stejně jako vy, že právě možná právě proto, že tady máme poměry daleko konsolidovanější a klidnější, tak máme možná povinnost se snažit pomoci tomu, kde je násilí, aby to násilí skončilo. Jsem přesvědčen, že bych mohl uvést řadu příkladů, kdy Česká republika nejenom na Ukrajině, ale také i v Sýrii a v dalších místech se snaží podle svých možností přispět k tomu, aby skončilo násilí, aby skončila i ta zvěrstva, která bohužel máme možnost vidět na podobných záběrech, jako byly ty, které jste mi tady minule předal. A cítím to jako jeden z hlavních úkolů této vlády a Ministerstva zahraničí - hledat všemi prostředky cestu, jak zabránit pobíjení civilního obyvatelstva, jak zabránit, aby pokračovaly ty konflikty, které dnes nejsou jenom ohrožením těch lidí, kteří tam žijí, ale dnes, jak dobře víme, ohrožují vlastně i nepřímo Evropu. V tom souhlasím a myslím si, že tohle je naše role a to je náš úkol.

Co se týče toho příspěvku, který jste zmínil, to byl ten příspěvek poslance Mosijčuka, to je tuším z Facebooku. Souhlasím s vámi, že to, co on tam říká, že 2. květen je datum velkého ukrajinského triumfu a podobně, to taky nejsou samozřejmě vůbec věci, které pomáhají, protože tam bylo zabito, nevím, jestli přes 40 lidí. A já jsem nejenom osobně, ale celá naše politika se zasazuje o to, aby byly i zločiny vyšetřeny, aby bylo vyšetřeno to, jak došlo k zabití více než 40 lidí v Oděse, stejně tak jak došlo k zabití lidí na Majdanu. A to je naše neměnná pozice.

Pokud se staly zločiny, které vlastně byly téměř krokem k bojům nebo k dalším eskalacím těch bojů, tak jsme celou dobu pro to, aby zločiny byly vyšetřeny. Já sám jsem se v tom i osobně obracel na příslušné orgány, aby na ta vyšetření dbaly (upozornění na čas) a aby ho dovedly do konce. Takže o tom se také nemusíme přesvědčovat. Ale myslím si, že ten velmi nacionalisticky laděný příspěvek z toho Facebooku, který myslíte, v tom nevidím velký smysl to komentovat, především proto, že těch příspěvků (opakované upozornění na čas) je obrovské množství a naše role je především pomáhat míru, pomáhat tomu, aby to násilí skončilo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším nebo další interpelující je paní poslankyně Šánová, ale tu zde nevidím, takže interpelace propadá. Tím pádem vystoupí pan poslanec Bendl, který interpeluje paní ministryni Valachovou, ale ta je omluvena, takže rovněž písemná odpověď.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Paní nepřítomná ministryně školství, mrzí mě, že tu nejste, protože si připadám, že to je jakoby nefér z mé strany, ale to je vaše rozhodnutí, že nejste přítomna na jednání interpelací, kde dnes pan premiér říkal, že ministři si čas udělat mohou, že je omlouvá pouze zahraniční cesta, myšleno do Bruselu, tak to, pokud vím, se neděje.

K této interpelaci mě vyprovokovalo vaše vyjádření o tom, že Svaz měst a obcí lže, když kritizuje a poměrně věcně z mého pohledu argumentuje naplňování potřeb, finančních potřeb, ale i personálních potřeb, které vyvolá školský zákon, nebo novela školského zákona. Tak jsem se vás chtěl, paní ministryně, zeptat, zda neuvažujete, že se za slova o lžích Svazu měst a obcí nehodláte omluvit, protože si myslím, že byla a jsou za hranou.

Ten zákon vyvolá a vyvolává obrovské tlaky na obecní rozpočty, vyvolá obrovské problémy i mladým lidem, kteří dávají své děti do mateřských škol. Z vlastní zkušenosti mohu říci už teď, kdy po debatě s ředitelkou naší základní školy sama oznámila, že bude muset vlastně vzhledem k počtu dětí a k tomu, že budou muset povinně chodit některé děti do školky, říct některým lidem a jejich dětem z ostatních obcí, že vzhledem k tomu, že musí naplnit kapacitu dětmi z té dané obce, která ji zřizuje, budou muset děcka, která třeba už několik let jeden dva roky chodí do mateřské školy k nám, budou muset odejít z mateřské školky, takže si lidé budou muset hledat mateřskou školku někde jinde.

To je jeden z konkrétních problémů a byl bych jich schopen vyjmenovat mnohem více, ale čas na to nemám. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Farského. Pan ministr zdravotnictví tu není přítomen, takže interpelace bude zodpovězena písemně.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený nepřítomný pane ministře, v loňském roce jsem se pokoušel před sezónou táborů dosáhnout toho, aby cca 120 tisíc účastníků nemuselo docházet k lékařům a žádat o zdravotní posudek v tom případě, že jsou zdrávi a nemají žádný sledovaný problém. Tehdy, protože byla v běhu novelizace zákona, tak se to hodilo k tomu, aby to bylo přijato a tato úprava pozměněna, a tehdy, byl to březen - bylo to 28. dubna 2015, pardon -, pan ministr slíbil, že to sice nevyřeší v této novelizaci, protože by to pozdrželo přijetí toho předpisu, ale zároveň to okomentoval tak, že si myslí, že pozmění tu úpravu, a zavést vlastně, nahradit tuto prohlídku předtáborovou preventivními prohlídkami, že je to velmi dobrý nápad a že se hlásí k tomu, že vyhlášku upraví a že to stihne do třech měsíců. Ty tři měsíce utekly v červenci loňského roku. Nemám informace o tom, že by to bylo jinak. Letos opět více jak sto tisíc dětí, které vyrážejí na tábory, musí absolvovat tu zbytečnou cestu k lékaři a zatěžovat lékaře papíry a své rodiče nebo zákonné zástupce musí tahat na zbytečnou cestu.

Chtěl jsem se zeptat, v jakém běhu je změna a kdy k ní dojde. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Seďa bude interpelovat pana vicepremiéra Bělobrádka.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, jako ministr zodpovědný za vědu a výzkum jste se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že výdaje na vědu se využívají neefektivně. Přitom představitelé Technologické agentury si stěžují, že vláda v loňském roce neschválila jediný nový projekt, což ohrožuje podporu aplikovaného výzkumu.

Já jsem osobně velký podporovatel výzkumu a vývoje, zejména toho aplikovaného, a to nejen z důvodu konkurenceschopnosti českých výrobců, ale i z pohledu zachování vývojových a výzkumných kapacit. Proto se chci zeptat, v jakém stavu jsou předkládané a navrhované programy Technologické agentury a jaké řešení vy sám osobně navrhujete. Vím, že rozpočet agentury byl navýšen o více jak sto milionů korun a na aplikovaný výzkum je do roku 2023 vyčleněno téměř 23 miliard korun. Přesto se chci zeptat, zda považujete tuto částku za dostatečnou a eventuálně jaká konkrétní opatření ve vědě a výzkumu považujete za nutné přijmout, aby peníze na vědu byly využívány efektivně.

A závěrem. Údajně existuje analýza stavu českého výzkumu, která potvrzuje, že systém podpory je roztříštěný a že mu schází centrální řízení. Proto se chci zeptat, vážený pane místopředsedo vlády, kde mohu tuto analýzu najít, abych se s ní mohl seznámit.

Děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím paní poslankyni Kovářovou, která interpeluje paní ministryni školství.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, dovolte mi, abych se na vás obrátila s dotazem, jehož obsah myslím vcelku odráží název této interpelace. Již dříve jsem se obrátila na ministra financí s dotazem na provádění dotačního programu na rozšíření kapacit základních škol v okolí velkých měst, který Poslanecká sněmovna schválila na sklonku roku 2013. Pan ministr mi odpověděl, že pokud jde o pokračování tohoto programu, z něhož mám jako předkladatelka návrhu tohoto dotačního programu pochopitelně velkou radost, sehraje klíčovou úlohu Ministerstvo školství, které by - a teď cituji - mělo poskytnout ucelenou informaci o potřebě výstavby nových školských zařízení zejména v prstenci Praha-východ a Praha-západ a vyčíslení finančních nároků na státní rozpočet. Ráda bych se proto zeptala na představu Ministerstva školství ohledně potřeby kapacit, které je třeba vytvořit a ohledně finančních nároků na státní rozpočet.

Dále mi, paní ministryně, dovolte ještě jednu otázku. Čím dál více se ukazuje, že tento dotační program nebude mít pouze přechodný charakter, jak jsem se původně i já domnívala, a že jeho smysl je dlouhodobější. Nebylo by za těchto okolností rozumnější, aby byl spravován přímo Ministerstvem školství? Považovala bych to vzhledem ke změně okolností za systematičtější. Jaký je váš názor?

Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Holečka, který bude interpelovat pana ministra financí. Připraví se paní poslankyně Hnyková.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený, ale opravdu již chronicky nepřítomný pane ministře, interpeluji vás ve věci Čapího hnízda, které nám už tak trochu zapadlo, a myslím, že to je škoda. Je to hezké a silné téma. Jedná se mi o vysvětlení, jak je možné, že společnost ZZN Agro Pelhřimov v době žádosti, kdy žádala padesátimilionovou dotaci, byla uvedena v účetních uzávěrkách společnosti Agrofert. Já odpověď asi tuším, ale chtěl bych v tom mít jistotu. Bylo to vašich dětí, které máte v holdingu? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní poslankyni Hnykovou. Potom pan poslanec Seďa.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo.

Vážená paní ministryně, předminulý týden jsme zde schválili malou novelu zákona o sociálních službách, sněmovní tisk 689. Podala jsem pozměňovací návrh, aby se posuzování příspěvku na péči navrátilo před rok 2012, to znamená změnu z nynějších deseti úkonů na 36. Pozměňovací návrh neprošel. V průběhu rozpravy jsem se vás, paní ministryně, ptala, zda se připravuje změna, protože v terénu se s tímto problémem potýká řada zdravotně postižených a odvolávají se ve správním řízení až k soudům. Musím konstatovat, že jste mi na mou otázku neodpověděla a ignorovala jste i petici zdravotně postižených, pod kterou se během tří měsíců podepsalo 11 373 lidí. Řada vašich kolegů poslanců v roce 2012 bojovala za zdravotně postižené v této Poslanecké sněmovně během schvalování stávajících pravidel. Teď jen přihlížejí a v této souvislosti mlčí. Po seznámení s velkou novelou zákona o sociálních službách zjišťuji, že nedojde ke změnám ani tam.

Ptám se vás proto znovu, co v této problematice uděláte pro zdravotně postižené. Jaké změny připravujete při posuzování? Anebo je budete i nadále uzdravovat snižováním příspěvku na péči? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Seďu.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo.

Vážený pane ministře, dnes proběhla mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k problematice EIA, chcete-li vyhodnocení vlivu dopravních staveb na životní prostředí. Podle zveřejněných informací se tento problém dotýká kolem sta staveb za 130 miliard korun s tím, že je odhadován odklad staveb o tři roky. Já souhlasím, že tento problém jste zdědil po svých předchůdcích, protože základ problému se datuje od roku 2006 a zejména od roku 2009, kdy byla přijata transpoziční novela zákona EIA. Podle materiálu z Ministerstva životního prostředí se podařilo zachránit ve Zlínském kraji stavby jako elektrifikace trati do Vizovic, plavební komoru v Bělově či pokračování stavby rychlostní komunikace R55, Babice - Staré Město či obchvat Otrokovic. Protože vláda připravuje seznam prioritních staveb s výjimkou z EIA, chci se zeptat, zda se do tohoto seznamu dostanou některé důležité stavby ve Zlínském kraji, jako je stavba rychlostní komunikace R49 či silnice I/37. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týče staveb ve Zlínském kraji, tak bych chtěl potvrdit, že do seznamu, který by měl umožnit rychlejší nahrazení EIA rozhodnutím vlády, spadají komunikace D49 Hulín-Fryšták a měla by tam být taky komunikace D55 Otrokovice - obchvat. To jsou stavby, které budou mít posun. U dalších staveb pokračujeme v přípravě. Počítáme s tím, že by měly být zopakovány EIA. Jedná se i o silnici I/57 Semetín-Bystřička, jestli to byla ona, o které jste mluvil, I/35 Lešná-Palačov.

Chtěl bych jenom zdůraznit jednu věc. I u těchto staveb, které poběží klasickým způsobem opakování EIA, a protože mimořádná schůze skončila předtím, než jsem měl možnost vystoupit, tak bych chtěl ubezpečit, že to neznamená pro žádnou z těchto staveb, že bychom se vrátili do bodu nula, začali s vyhledávací studií. V podstatě by to mělo znamenat nějaký paralelní proces, kdy to, co je dneska v běhu, to znamená podle 244 pokračujeme v územním řízení či stavebním povolení, tak to poběží dál a paralelně s tím zopakujeme EIA v invariantním řešení, to znamená ve stávající stopě, ve které je. Toto nám umožňuje směrnice Evropské unie, která říká, že EIA nemusí být variantní v případě, že neprotíná žádné z chráněných území Natura 2000 nebo evropsky významných lokalit.

Já jsem přesvědčen, že přes to, co tady bylo řečeno dopoledne o tom, jak dlouho EIA trvají, tak máme metodu a máme dohodu, že z hlediska přístupu úřednického a správních lhůt uděláme všechno pro to, aby proběhly, pokud dáme dohromady my za Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, popřípadě Správu železniční dopravní cesty, kompletní podklady na ministerstvo, že by to nemělo trvat více než šest měsíců. Takže je potřeba si to představit tak, že ten proces poběží paralelně vedle sebe. Jsou stavby, kde to zdržení bude krátké. Jsou stavby, kde by mohlo být delší, protože jsme už v nějaké delší fázi a jsme blízko vydání stavebního povolení, takže tam by prodloužení mohlo mít nějakou větší roli. Ale chtěl bych vás ubezpečit, že děláme všechno pro to, aby se všechny stavby dostaly v tom sledu, jak mají, do realizace. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane ministře, děkuji za vaši odpověď. Je tam jakýsi pohled do budoucna, což je dobré. Omlouvám se, pořád to mám zažité, rychlostní komunikace - ono je to teď už přeměněné na dálnici D49 a D55. Opravdu jsem myslel I/57, takže děkuji za tu opravu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Bendl.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, během dubnových interpelací jsem se obrátila na pana premiéra s otázkou, jakým způsobem motivovat veřejnost, aby se zařadila mezi dárce krve, kterých je nedostatek, případně aby se nechala zapsat do registru dárců kostní dřeně, kterých bohužel také není dostatek.

Pan premiér v závěru své odpovědi uvedl, že z pohledu českého zdravotnictví nebyl zaznamenán nedostatek léčivých přípravků vyráběných z lidské krve, který by ohrožoval fungování systému naší zdravotní péče. Podle mého názoru by bylo pozdě řešit tento problém v situaci, když už docházelo k ohrožení fungování systému zdravotní péče. A situace asi není úplně růžová už teď. Před pár dny jsem měla možnost se seznámit s podrobnou statistikou počtu dárců krve. Často se píše o tom, že dárců krve u nás není dostatek, a tato statistika, kterou jsem získala v Ústavu zdravotnických informací a statistiky, to bohužel potvrzuje. Z roku 2013 na rok 2014, kdy jsou k dispozici poslední dostupná data, došlo k významnému poklesu počtu dárců v absolutních číslech, a co hůř, klesl i počet prvodárců. To je špatně.

Ptám se, co Ministerstvo zdravotnictví s tímto problémem dělá a bude dělat. Myslím, že ani pana ministra nemůže uspokojit tvrzení, že zatím nebyl zaznamenán nedostatek léčivých přípravků, který by ohrožoval fungování systému naší zdravotní péče. Důležitá je nepříznivá tendence, se kterou bychom měli něco dělat. Předem děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Bendla, po něm pan poslanec Seďa.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo.

Vážený nepřítomný ministře zemědělství, když jsem vás interpeloval posledně, zdravil jsem vás do Tanzanie a Botswany, tuším, kde jste místo svých pracovních povinností v Poslanecké sněmovně trávil čas. Teď vám tedy mávám do Číny, jak jsem se dozvěděl, protože jste se neúčastnil ani jednání Poslanecké sněmovny tento týden.

Pane ministře, máte horší pracovní účast na jednání Poslanecké sněmovny, než má například premiér České republiky. Téměř minimálně se účastníte jednání Evropské komise nebo Rady ministrů zemědělství Evropské unie. Nejste přítomen při projednávání zákonů, které Ministerstvo zemědělství a ministr zemědělství předkládá. Minule dokonce, protože jste tady nebyl, skončila schůze Poslanecké sněmovny, protože tady skoro nebyl nikdo z jednotlivých ministrů, kteří měli předkládat své zákony jako takové.

Tak se vás chci zeptat, pane ministře, zcela vážně, zdali se nechcete vzdát funkce ministra a nechcete ji dát někomu, kdo bude aktivnější, kdo se bude více účastnit práce Poslanecké sněmovny a zemědělského výboru, bude více komunikovat jak s koalicí, tak s opozicí, protože by to zcela určitě přispělo k práci Poslanecké sněmovny, zemědělské veřejnosti a možná koneckonců i vám, protože vás ta práce zjevně nejenom nebaví, ale neláká.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Seďu, který bude interpelovat pana ministra spravedlnosti, který je přítomen.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo.

Vážený pane ministře, děkuji, že jste se dostavil. Vracím se ke své interpelaci z 11. února tohoto roku, kdy jsem se dotazoval na budoucnost bývalé uherskohradišťské věznice, protože jsem nemohl reagovat na některé vaše informace. Tak předně není pravdou, že justice budovu bývalé věznice nepotřebuje, aspoň z mých informací, a že investice má dosahovat jedné miliardy a že budova Okresního soudu v Uherském Hradišti odpovídá jeho potřebám. Podle mých informací právě okresní soud z důvodu nevyhovujících kapacit, bezpečnostních opatření a nedostatku jednacích sálů usiluje o rekonstrukci této nemovitosti. Dokonce tuto rekonstrukci Ministerstvo spravedlnosti mělo zahrnutou ve svém investičním plánu, jak jsem se zmiňoval v minulé interpelaci.

Takže se chci zeptat, pane ministře, proč nastal takový obrat v prioritách resortu a zda jste se vy osobně byl podívat jak na prostory okresního soudu, tak na památku v městské památkové zóně, tzn. na nemovitosti bývalé věznice. A protože jste se vyjádřil, že budovu nikdo nechce a že ji nabídnete k převodu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tak jsem se chtěl zeptat, jak je tento záměr v dané záležitosti daleko. Byl bych raději, kdybyste svůj záměr přehodnotil, podpořil rekonstrukci bývalé věznice pro potřeby okresního soudu, státního zastupitelství, mediační a probační služby. Dokonce se hovořilo o přesunutí finančního úřadu a zbudování malého muzea, které by připomínalo oběti obou totalit z 20. století.

Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tu otázku.

Musím říci, že v té budově jsem se dosud podívat nebyl. Máme hodně přes sto budov soudních, a ačkoliv - aspoň podle mnoha vyjádření soudců na mnoha soudech, kde už jsem byl, tak jsem byl přesto první ministr, který tam zavítal, tak všechny jsem ještě nestihl a určitě někdy v blízké době se rád na to místo vypravím. Nicméně jsem seznámen jednak s písemnými podklady a zprávami svých podřízených, kteří tam byli a té věci se s patřičnou péčí věnovali, včetně přímo mého ekonomického náměstka, který se tam také účastnil přímo na místě posledního jednání v této věci.

Často zjišťuji při svých návštěvách jednotlivých budov okresních soudů, že je zřejmě chyba, že se předsedové okresních soudů navzájem nenavštěvují, protože pak by možná zjistili, že jejich problémy nejsou tak úplně skutečné problémy. Například u daného soudu připadá jedna jednací místnost na dva soudce, tzn. že každý může konat jednání 2,5 dne v týdnu. Máme bohužel okresní a bohužel i krajské soudy, kde na jednoho soudce vychází jednací místnost jednou za týden. To znamená, že tady je ta situace dva- až třikrát lepší. Také v dalších ukazatelích, jako je podlahová plocha na soudce, pokud jde o kanceláře, nebo na pracovníka soudu patří tento okresní soud k těm nejlépe situovaným. Čili nechci říci, že jsou v nějakých dokonalých prostorách, ale rozhodně jsou na tom žebříčku našich priorit až hodně dole, protože prostě máme jiné okresní a bohužel, jak říkám, i krajské soudy, a dokonce bohužel i Nejvyšší soud, které jsou na tom řádově, řádově hůře. Takže to je ten důvod, proč jsme přehodnotili, a to již kdysi dávno - někdy v roce, myslím, 2013 byla paní předsedkyně informována dopisem o tomto přehodnocení a té situaci. To neznamená, že nebudeme nic dělat na tom okresním soudu, ale ta varianta rekonstrukce bývalé věznice je neúměrně nákladná. Když si vynásobíte ten náklad počtem budov, které máme, tak to bychom na to spotřebovali celý jeden státní rozpočet zřejmě hrubým odhadem, abychom všechny takto uspokojili.

Z tohoto důvodu říkám a opakuji, že nejlepší je, aby justice co nejdříve uvolnila objekt k tomu, aby byl využit, smysluplně využit buď jinými státními orgány, anebo někým docela jiným, např. za participace města, které, pokud je mi známo, o něco takového zájem má. Žel bohu, k tomu je potřeba, aby samotná paní předsedkyně toho soudu podepsala papír o tom, že je to tzv. nepotřebný majetek, a ona to učinit z důvodů mně nepochopitelných odmítá. Jediné, na čem visí řešení té věci, je právě její podpis. Doufám, že nebude viset dlouho.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Ty mě moc nepotěšily. Rozumím tomu, že jsou okresní soudy, které jsou na tom ještě hůř, nicméně jako... převod, řekněme, na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových bude znamenat, a protože já vím, že žádné státní instituce o tu budovu nemají zájem právě asi z důvodu nákladnosti rekonstrukce, nehledě na to, že je to památková budova, tak možná potom by byl ten převod. Město začíná znovu uvažovat po x letech o bezúplatném převodu, ale to by byl opět danajský dar. My už jsme se o tom bavili, protože jsem zastupitel města, několikrát, a já říkám, pokud bude smysluplné využití, tak ano.

Můj dotaz ještě zní jeden. Vy jste ve své odpovědi tehdy 11. února sdělil, že hlavním záměrem rekonstrukce má být vybudování muzea, že je to úkol Ministerstva kultury. To asi ano. Nicméně víme, jaký rozpočet má Ministerstvo kultury, a v současné době nemá ani na navýšení platů. (Předsedající: Čas.) Takže určitě jediná věc je domluvit se mezi sebou a trošku přesvědčit pana ministra financí. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Já se u pana ministra financí rád přimluvím. Je mi známo, že pan ministr financí se sám na to místo chystá, pojede se tam podívat, nejlépe ho případně přesvědčí místo samo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Protože paní poslankyně Kovářová stáhla interpelaci, interpelace pana poslance Bendla bude dnes poslední.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já jsem úmyslně napsal "násilné předkupní právo" do názvu interpelace, protože to považuji za zvůli státu. Jestliže v návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny navrhuje pan ministr Brabec, aby se v národních parcích, v přírodních rezervacích, přírodních památkách a pozemcích souvisejících s jeskyněmi daly lidem, kteří tam mají půdu, pozemky, majetky, daly státní plomby na katastru nemovitostí, aby oni nemohli už dále nakládat se svým majetkem a byli povinni, pokud jej budou chtít komukoli prodat, byli povinni prodat státu. To je něco, čím se vracíme podle mě před rok 1989 a co by se nemělo v naší legislativě vůbec objevovat. Měl by se stát dohodnout s těmi lidmi. Ale to, že jim dá plomby na jejich majetky, považuji za něco, co bych od této vlády, a tím méně od hnutí ANO vůbec neočekával.

Chci se alespoň zeptat ministra Brabce, ministra životního prostředí, zda ví, kolika fyzických a právnických osob se takováto plomba bude týkat v případě přijetí zákona o ochraně přírody a krajiny. Prosím o tato čísla, zdali je to možné, zdali to vůbec ví. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Jak jsem řekl, toto byla poslední interpelace. V tom případě končím dnešní jednací den a přerušuji naše jednání do zítra do 9 hodin, kdy se zde opět sejdeme. Děkuji a přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.54 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.