Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

21.
Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru
/sněmovní tisk 679/ - druhé čtení

Děkuji panu kolegovi Klaškovi, že zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem rozpočtového výboru, který je výborem garančním. U tisku číslo 679 jde o druhé čtení a z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, abyste se ujal svého slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru představuje novou komplexní právní úpravu spotřebitelských i hypotečních úvěrů, kterou je rovněž implementována evropská směrnice o úvěrech na bydlení. Návrh byl podrobně představen v prvním čtení. Dovolte mi nyní zopakovat to nejdůležitější.

Zákon především posiluje ochranu spotřebitelů, zvyšuje nároky na distributory retailových úvěrových produktů a zlepšuje podmínky pro účinný výkon dohledu nad činností nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů. Dále převádí veškeré licenční a dohledové kompetence nově na Českou národní banku. Návrh zákona tímto reaguje i na usnesení Poslanecké sněmovny číslo 367/2014, ve kterém byla vláda vyzvána ke zpřísnění požadavků kladených na osoby působící na úvěrovém trhu. Zlepšení pozice klientů vyplývá především z rozšíření působnosti zákona o tzv. mikroúvěry do 5 tisíc korun, dále zastropování celkové výše smluvní pokuty za prodlení na 0,1 % denně a také například ze snížení nákladů dlužníka na předčasné splacení úvěru na bydlení.

Nová podoba regulace spotřebitelských úvěrů byla ve všech fázích legislativního procesu důkladně konzultována jak s širokou odbornou veřejností, tak se všemi poslaneckými a senátorskými kluby. Po prvním čtení byl návrh zákona přikázán rozpočtovému a ústavněprávnímu výboru, které jej projednaly a vydaly k němu příslušná usnesení, v nichž s návrhem zákona vyslovují souhlas a navrhují některé úpravy. Dovoluji si vás v této souvislosti požádat, abyste u každého pozměňovacího návrhu pečlivě zvažovali nejen jeho očekávané přínosy, ale také jeho pravděpodobné náklady tak, aby se deklarovaný přínos pro klienta v důsledku neobrátil proti jeho zájmům, což jistě není cílem nikoho z nás.

Nová právní úprava sektoru úvěrů vyvolá potřebu změny několika souvisejících zákonů. Návrh těchto změn je předmětem samostatného návrhu změnového zákona. Vzhledem k tomu, že návrh zákona významně posiluje práva spotřebitelů, je žádoucí, aby nabyl účinnosti co nejdříve. Avizuji proto, že v rozpravě bude navrženo zkrácení lhůty pro projednání garančním výborem na sedm dní, tak aby třetí čtení návrhu zákona mohlo proběhnout ještě na této schůzi. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí a místopředsedovi vlády. Ještě než budeme pokračovat, byla doručena omluva pana poslance Okamury a Radima Fialy od 18.30 do konce jednacího dne.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 679/1 až 679/4. Nejprve požádám pana poslance Jaroslava Klašku, aby se ujal slova jako zpravodaj rozpočtového výboru, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Dobrý večer, dámy a pánové, vážení kolegové, vládo, vážený pane předsedající. Rozpočtový výbor se zabýval tímto návrhem zákona dne 30. března na své 38. schůzi a dovolte mi, abych vás seznámil s jeho usnesením:

Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru, sněmovní tisk 679, schválila ve znění těchto pozměňovacích návrhů - které jsou uvedeny pod sněmovním tiskem číslo 679/3. Kdybych to tu teď četl, bylo by to příliš dlouhé. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji rozpočtového výboru a nyní žádám zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Radka Vondráčka, aby nás informoval o jednání v ústavněprávním výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Ústavněprávní výbor projednal tento tisk 30. března 2016 a po odůvodnění náměstkyně ministra financí paní doktorky Lenky Juroškové, zpravodajské zprávě poslance Radka Vondráčka a po rozpravě se ústavněprávní výbor usnesl, že za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila; za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona změny a doplňky, tak jak jsou uvedeny v tomto bodu - odkazuji na písemné vyhotovení; za třetí pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavněprávního výboru.

Toť vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji ústavněprávního výboru panu poslanci Radku Vondráčkovi a otevírám obecnou rozpravu. Do té je řada přihlášených, první je pan poslanec Radek Vondráček a prosím tedy o jeho osobní vyjádření, nikoliv zpravodajské. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Ještě jednou děkuji za slovo. Já jsem oddělil tato dvě vystoupení, protože jsem byl požádán kolegou poslancem Chvojkou, zda bych nevystoupil jeho jménem. On tu dnes není, je řádně omluven. Do Sněmovny předkládá pozměňovací návrh k tomuto tisku, který se týká prodloužení lhůty - nebo naopak zkrácení lhůty, kterou stanoví tento zákon pro uplatnění nebo pro výkon zástavního práva.

Vychází z toho, že navržená úprava v návrhu zákona dle názoru neodporuje novému občanskému zákoníku i zákonu na ochranu spotřebitele, insolvenčnímu zákonu a dalším předpisům. Občanský zákoník a další předpisy stanoví, že s vymáháním se nemá otálet. Obecně platné právní pravidlo, že právo přeje bdělým, je tak negováno.

Kombinací lhůt stanovených tímto zákonem a dalšími předpisy, konkrétně nedávno novelizovaným zákonem na ochranu spotřebitele a jeho úpravou mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, se dostaneme k tomu, že efektivní lhůta, kdy může skutečně dojít k zahájení činnosti směřující ke zpeněžení, je devět měsíců. Navíc během této doby, kdy poskytovatel nemůže vymáhat, rostou úroky a nakonec to stojí spotřebitele víc a je zřejmé, že po onu dobu může docházet i k případným dispozicím či znehodnocení zajištění úvěru. Jde o nesmyslné opatření, které místo aby chránilo dlužníka, jej bude spíše poškozovat.

Tolik příspěvek pana kolegy Chvojky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer. Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Další řádně přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych položila jeden dotaz panu ministrovi. V poslední době se hodně hovoří o peer to peer modelu úvěru - jednoduše řečeno o situaci, kdy lidé půjčují lidem, jak asi to známe z hodně frekventovaných reklam. Vzhledem k tomu, že se tento model, přestože celosvětově zaznamenává boom, hodnotí jako poměrně rizikový pro investory, ale také jako zdroj nových dlužníků, tento dotaz jsem vznesla, tzn. jak reaguje návrh zákona na tento boom a na tato rizika, tento dotaz jsem vznesla na rozpočtovém výboru. Paní náměstkyně mi odpověděla, že reaguje. Já bych se proto ráda zeptala předkladatele, jak tento návrh na specifika těchto úvěrů reaguje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kádner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, cílem tohoto návrhu je limitovat roční procentní sazby nákladů, takzvanou RPSN. Dle našeho názoru přináší vládní návrh některá dílčí zlepšení, zákon ale neřeší to podstatné, a to jsou zlodějsky vysoké úroky za půjčky. Jediná šance, jak problém řešit, je po vzoru jiných zemí, a to zastropováním RPSN.

Návrh tak přesně vymezuje pásma, ve kterém se nepovažuje RPSN za legální. Předložený pozměňovací návrh do jisté míry vychází z modelu, který je uplatňován například v Belgii, a to plovoucí úrokovou sazbou v kombinaci s pevnou limitací při extrémních poklesech či zvýšeních výpočtových základů. Za základ výpočtu je braná lombardní sazba vyhlášená Českou národní bankou, která nejlépe odráží cenu peněz na finančním trhu a je užívaná k úročení ceny, za kterou si obchodní banky půjčují peníze u České národní banky.

Dlouholetá praxe bohužel ukázala, že stát není žádným jiným způsobem schopen lichvě čelit. Orgány činné v trestním řízení doposud nebyly schopny aplikovat trestní zákon tak, aby zabránily obrovskému rozmachu lichvářství v České republice. Vše je podtrženo faktem, že u soudu v praxi končí jen velmi malá část podezřelých půjček. Velká většina lidí, kteří se stali oběťmi lichvářů, se nesoudí, protože na to nemají peníze ani možnosti. Proto je velmi důležité preventivně nastavit pravidla, která dají trhu i každému občanovi jasný návod, co lichva je a co už lichvou není.

Upozorňuji, že sazby spotřebitelských úvěrů jsou nějakým způsobem regulovány ve třinácti zemích Evropské unie. Jsou to například Belgie, Estonsko, Francie, Irsko, Itálie, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko. Tento návrh vychází z dobré praxe těchto zemí, kde se model osvědčil.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kádnerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, už je tedy poměrně pozdě. Původně jsem chtěl jenom odůvodnit návrhy, které chci přednést, ale po tom, co tady teď zaznělo v obecné rozpravě, taková ta představa, jak musíme pořád všechny chránit před vlastní blbostí - já jenom upozorňuji, že nikdy nikdo nikoho ještě nedonutil vzít si spotřebitelský úvěr, že nikdy nikoho nikdo nedonutil podepsat nějakou smlouvu, kde jsou příliš vysoké sazby, že taková ta představa toho, že ti lidé jsou opravdu fakt úplně nesvéprávní - a ona se šíří Evropou. Vím, že půlka z tohohle jsou implementace evropských směrnic a že lidé jsou nesvéprávní a že vždycky, když něco provedou, tak přijdou na stát a řeknou: Jak to, že jste nás víc nechránil? Jak to, že my jsme tak blbí? A teď si jdeme někomu stěžovat a říkat, vy jste nás přece měli chránit víc.

Nebudu proti tomuhle návrhu zákona nějak zásadně protestovat. Vím, že jsme v takové společenské evropské atmosféře, ale jenom malinko bych chtěl, aby tady v té rozpravě zaznělo taky trošku to - přece si snad každý za sebe zodpovídá, každý zodpovídá za to, co podepisuje, a měl by si toho být vědom, a nemá si pak chodit stěžovat a říkat: já jsem podepsal něco špatně, státe, chraň mě.

Vím, že se tenhle zákon připravoval poměrně dlouho, že byla nějaká snaha dosáhnout kompromisu se všemi subjekty na trhu. On je to prostě problém, protože tam, kde banky nepůjčují, začne půjčovat někdo jiný. Teď tedy se pokusíme zregulovat velmi dramaticky trh těch oficiálních půjčovatelů. Zjistíme stejně, jako zjistili všude na světě, že v okamžiku, kdy z toho trhu část subjektů vytlačíme, tak začnou půjčovat ti černí půjčovatelé. A bude to tak a budeme v té čisté lichvě, která už dneska běží v některých vyloučených lokalitách. Tam se tomu říká užera. Poběží ve větším procentu, protože zregulujeme holt tento trh.

Mám dvě pozměňovací návrhy, které bych chtěl uplatnit. S dovolením je tady odůvodním. Jeden je k § 14 a to je základní kapitál. Původní návrh Ministerstva financí byl 20 milionů. Přiznám se, že se v podstatě nepodařilo paní náměstkyni kromě toho, že pak říkala "no tak jsme se na tom nějak tak dohodli, aby těch subjektů bylo méně", zdůvodnit, proč je to zrovna 20 milionů. Na ústavněprávním výboru prošel pozměňovací návrh na 15, ale tak jako že se hlasovalo 5 - 10 - 15. Myslím si, že rozumná hranice je 5 milionů, a asi to do § 14 navrhnu v podrobné rozpravě. Myslím si, že to je ještě nějaká zdůvodněná hodnota vstupního kapitálu. Ale to není žádná kauce. A víme dobře, že už jsme tady jednou řešili problematiku těchto vstupních kapitálů u distributorů pohonných hmot, že se pak ukázalo, že to, co jsme přijali, Ústavní soud odmítl jako neústavní. Takže já jsem pro, jestli se zavádí regulace, zavádějme regulaci s odpovědností, zavádějme regulaci poučenými pracovníky, ale nezavádějme ji výší kapitálu. Nepokládám to za nejchytřejší a je to jenom dohoda s těmi nejsilnějšími skupinami.

Druhý pozměňovací návrh, který bych chtěl uplatnit, se týká § 122 a je to omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele. Tam rozpočtový výbor navrhl nějaké dílčí změny. Uvidíme, jestli byly schváleny, já jim rozumím. Tam je nějaká původní vazba, jaké smějí být smluvní pokuty, jaká smí být výše kombinace smluvní pokuty a původní jistiny. Vládní návrh obsahoval, že nesmí být víc než 0,7 jistiny spotřebitelského úvěru, a rozpočtový výbor navrhuje 0,5. Přesto tam zůstává pro mne nepochopitelná částka v odstavci třetím, která říká: Nesmí být nějaká výše jistiny, ale maximálně však 200 tisíc korun. A já vůbec nevím, proč tam těch 200 tisíc korun je. A dokonce to pokládám za naprosto zbytečné opatření, které zvýhodňuje jenom ty nejbohatší, protože pro ty drobné spotřebitele výše 200 tisíc vůbec nemá žádný smysl, vůbec žádnou hodnotu.

Tam je důležité, aby byla nějaká kombinace nějakého koeficientu a jistiny spotřebitelského úvěru. Ale naopak, pokud jsme připustili, a zjevně se to připustilo, že tady budou i spotřebitelské úvěry ve smyslu hypoték na nemovitosti, pokud budou poskytovány někým jiným než bankovním subjektem, tak to můžou být nemovitosti v hodnotě pěti, deseti, ale i mnohem více milionů. Víte dobře, že takové nemovitosti se tady stavějí - někteří staví, teď neříkám, my stavíme, ale někteří staví - a pak ta výše absolutního omezení částkou 200 tisíc nedává vůbec žádnou logiku.

Podle mě tam má být samozřejmě kombinace výše spotřebitelského úvěru a nějakého koeficientu. A teď budeme hlasovat, jestli je to 0,7 nebo 0,5, jak navrhuje rozpočtový výbor. Ale zdá se mi naprosto nelogické, aby tam byla ta druhá výše té absolutní částky, protože ta podle mě omezuje a zvýhodňuje vlastně jenom ty, kteří si berou spotřebitelský úvěr v nějaké vysoké výši. A tam nevidím vůbec žádný důvod, proč by oni měli být zvýhodňováni. Protože když už si tedy beru takhle vysoký spotřebitelský úvěr, to je minimálně nad 350 tisíc, tak se mám opravdu podívat, jak tu smlouvu uzavírám, a opravdu se mám podívat, jaké tam mám pokuty. Zdá se mi nesprávné, abychom v tomhle případě říkali: i ti, kteří si berou milion, tři, pět milionů, jsou nezodpovědní, nezodpovídají za nic a potřebujeme, aby to stát nějakým způsobem reguloval.

Děkuji za pozornost. Ty návrhy přednesu v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Lank, po něm s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Byť v základním principu s mým předřečníkem souhlasím, nemůžu souhlasit v jedné věci, a to s tím, že lidi nejsou blbí a není potřeba je nějakým způsobem chránit. Myslím si, že tohleto opravdu není o inteligenci. Ti nejrůznější vykukové, kteří ty nejrůznější služby a úvěry a tak podobně nabízejí, to jsou v řadě případů často lidé na úrovni téměř profesionálních psychologů. Oni zneužívají lidi, kteří jsou momentálně v nějaké tíživé, zoufalé situaci, nebo zkrátka ekonomice nerozumí a neumí si to spočítat. Prostě nejsou všichni géniové v otázkách ekonomie a finančnictví. A často se jedná o seniory. Já jsem přesvědčen, že tyto lidi je třeba chránit. Ostatně velká část zákonů se dělá kvůli těm, kteří už tak nějak mají problém s tím jakákoliv pravidla dodržovat. Ono kdybychom byli všichni slušní a hodní, tak velkou část těch zákonů vlastně vůbec nepotřebujeme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za pozornost. Já bych také zareagoval na dosud běžící diskuzi, za kterou děkuji. Ale poprosím pány kolegy prostřednictvím pana předsedajícího, aby si uvědomili, kolega Kádner, že tato záležitost tady byla projednávána někdy na začátku tohoto volebního období a také se jednalo nad poslaneckým návrhem Úsvitu, tehdy původního, právě o omezení RPSN. Ovšem organizace v terénu, jako je Člověk v tísni, finanční arbitr a další, nás přesvědčily, že to není ten hlavní problém. Že tady ten hlavní problém je skutečně v nemožnosti vrátit tu půjčku. Že to vnímání je takové, že lichva není to, když člověk chce mít profit z půjčování peněz za přiměřený zisk, ale tou lichvou je skutečně to, když člověk nemůže vrátit tu, řekněme, marginální půjčku nebo úvěr a je mu odebrána prostřednictvím exekutora a podobně daleko větší hodnota. Tak proti tomuto teď bojuje tento zákon.

A ke kolegovi Bendovi ještě prostřednictvím pana předsedajícího. On mě předběhl kolega Lank, který to řekl celkem dobře. Skutečně tady dochází, nebo podle informací lidí, kteří se pohybují v terénu, ke skoro organizovaným podvodům, které, řekněme, průměrně inteligentní člověk prostě neprohlédne. Ne každý je právník, ne každý si asi musí mnohostránkovou smlouvu psanou někdy velmi malým písmem prohlédnout, natož aby ještě zkontroloval, na kterou adresu to má vrátit a v který den, jestli tam ta firma vůbec existuje a podobně.

Takže ambice je skutečně jít proti jakýmsi organizovaným podvodům, například proti řetězci věřitel-rozhodce-exekutor.

Děkuji za pozornost pro tuto chvíli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Po něm pan poslanec Václav Votava. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já jen zareaguji na předřečníka, kolegu z rozpočtového výboru a zpravodaje pana poslance Klašku. Je pravda to, co řekl. To už se tady diskutovalo. Z veškeré té obsáhlé diskuze - a já si myslím, že i debata, která proběhla před rokem a půl, nebo dvěma lety, přestože to nebylo, bylo to zamítnuto, byla velmi přínosná. Protože z té debaty, alespoň tedy já jsem pochopil to, že hlavním problémem není výše RPSN, těch úroků, ale sankce, které ta roční procentní sazba nákladů nepokrývá. Tím nechci jít proti kolegovi Kádnerovi a říkat, že to nemusíme nebo že to nemáme dělat, protože je to další omezující opatření. A jistě všichni posoudíme, jak s tímto návrhem naložit, nebo si to ujasníme. Ale ta primární příčina je v sankcích, neúměrně vysokých sankcích, kde potom ty pokuty a částky, které člověk, který se do té dluhové pasti nebo těch problémů dostane, musí platit. Takže tohle prosím, kolegové, mějme na paměti, až budeme posuzovat jednotlivé pozměňovací návrhy a řešit prioritu tohoto problému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi a nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Václav Votava. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, musím souhlasit s panem kolegou Lankem v tom, co tady sdělil na mikrofon. Víte, ono je to o tom, že finanční gramotnost našich lidí není na potřebné úrovni, na jaké by měla být. Řadě lidí RPSN neříká vůbec nic. Někteří mají vůbec problém s tím, co je to úrok. A ono je rozdíl, jestli je úrok roční, nebo měsíční, nebo týdenní. Setsakramentský rozdíl. Je určitě dobře, že se finanční gramotnost začala vyučovat na školách. Ti starší lidé už s tím samozřejmě problém mají. Těžko je tyhle věci naučíte. I když vím, že určitá osvěta se dělá a dělat by se určitě měla. A nenazýval bych to nějak hloupostí těch lidí. A to, že si každý bere úvěr dobrovolně, to pravda je.

Pan kolega Benda tady hovořil o pozměňovacím návrhu, který byl přijat v rozpočtovém výboru. Ano, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, byl přijat pozměňovací návrh - můj pozměňovací návrh, abych se k němu přihlásil - který snižoval smluvní pokutu v případě nesplácení úvěru ze 70 % jistiny na 50 %. Ale máte pravdu, že tam zůstalo těch 200 tisíc, ta maximální hranice. Víte, ono něco jiného je 70 % z 20 tisíc a něco jiného z milionu. A ona ta smluvní pokuta by také neměla být likvidační. Dlužník by pořád měl mít šanci, aby to nějakým způsobem dokázal splácet. A o to by přece také mělo jít. To byla i motivace předkladatele, aby to nebylo likvidační pro toho dlužníka. Jinak samozřejmě, dluhy se platit mají, musí. (Poznámky z pléna.) Prosím, bez poznámek. (Smích z řad poslanců.) Myslím si, že nejsou vůbec v tomto případě namístě, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího.

Byl tam přijat ale ještě jeden pozměňovací návrh, který je poměrně zásadní. Nevím, jestli ho zmínil pan zpravodaj, protože to je z jeho dílny. A to sice vyloučení rozhodčích doložek z těchto smluv o spotřebitelském úvěru. Protože je určitě neblahá zkušenost právě s těmito doložkami, kdy tedy - já neříkám proboha, že rozhodčí soudy nemají místo v tomto systému, myslím, že ani pan předkladatel toho pozměňovacího návrhu to takto nemyslel. Ale něco jiného je, když se uplatní mezi podnikateli, a něco jiného, když se uplatňují mezi podnikatelem a občanem. A ono opravdu v minulosti byla řada případů, kdy ty lidi vysloveně oškubali vlivem toho rozhodčího řízení, kdy bylo domluveno - a neříkám, že všichni ti rozhodci jsou špatní, chraň bůh, to nechci říct, ale objevili se občas tací, kteří prostě toho využili a byli třeba i domluvení s tím věřitelem. To pravda je. Ono došlo k určitému omezení těch rozhodčích doložek, ale myslím si, že tady úplně to vyloučení namístě je. Samozřejmě je tady soud atd., takže v tomto případě bych to bral jako docela dobrou věc.

Já bych se chtěl zmínit o několika pozměňovacích návrzích, které podávám. Několika - jsou tři a samozřejmě se k nim přihlásím potom v podrobné rozpravě. Jedním z takových pozměňovacích návrhů je pozměňovací návrh, který se týká kvalifikačních předpokladů, a to když snižuje praxi z pěti let na tři roky. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je hlavně zvýšení ochrany, mimo jiné, těch lidí, kteří mají pokročilejší věk, a u nich by to mohlo být závažnou překážkou k získání požadovaného formálního maturitního vzdělání pro ty zprostředkovatele, ačkoli již mají letitou praxi v oboru. Tak tam se to snažíme zmírnit v podstatě z těch pěti let na tři roky praxe. Musí tedy samozřejmě prokázat, že ty tři roky opravdu působili v daném oboru.

Další dva pozměňovací návrhy se týkají hypotečních úvěrů, protože hypotéky jsou součástí tohoto vládního návrhu zákona. Jednak se navrhuje, aby bylo umožněno splácení až jedné čtvrtiny jistiny každoročně zdarma bez nějakého takového sankčního poplatku, myslíme tím tedy toho hypotečního úvěru. Návrh zákona umožňuje splácení 20 %, tady tedy navrhujeme 25 % jistiny. Samozřejmě cílem je umožnit snížení zadlužení toho člověka, který má hypotéku, pokud má dostatečné prostředky, které získal různým způsobem, ať to bylo třeba dědictvím, nebo to bylo v rámci rozvodového vyrovnání, těch případů může být hodně, samozřejmě legálním způsobem má ty prostředky, a může tedy snižovat to své zadlužení a postupně splácet.

Další pozměňovací návrh se týká možnosti předčasného jednorázového splacení hypotečního úvěru v případě, kdy se ta nemovitost prodává. To může samozřejmě nastat z řady důvodů. Člověk najde práci na druhém konci republiky, potřebuje se přestěhovat z těch důvodů, má hypotéku, rád by tedy tu nemovitost, která je zatížená hypotečním úvěrem, prodal a z toho uhradil nebo doplatil tu hypotéku a samozřejmě třeba si hypotéku vzal na nové bydlení. Nebo častým problémem je, když se manželé rozvádějí, pak samozřejmě na koho připadne splácení té hypotéky, tak tady aby také byla možnost jednorázově prodat, udělat vypořádání a splatit nebo doplatit ten hypoteční úvěr.

My jsme původně v rozpočtovém výboru měli návrh, kdy to bylo bez sankce, ale já předkládám kompromisní řešení, a to aby ten člověk mohl tak učinit, jednorázově to splatit, ve dvou variantách, buď po době trvání toho hypotečního úvěru jednoho roku, variantně dvou let, a aby zaplatil tedy ten sankční poplatek s tím, že ukončí předčasně ten úvěr, do výše 1 % z té částky, která bude doplatkem hypotečního úvěru, maximálně pak do výše 50 000 korun.

Takže to jsou, dámy a pánové, v kostce pozměňovací návrhy, které jsem zadal do systému a k nimž se formálně přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Votavovi. Další dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Karel Fiedler s faktickou poznámkou, pan poslanec Bohuslav Chalupa poté s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Opět dle účelu faktické poznámky zareaguji na předřečníka. Pan předseda rozpočtového výboru Votava tady říkal, že ten úvěr si nikdo nebere nebo že si ho nikdo nebere nedobrovolně. Prostě každý to udělá dobrovolně. Já s tím nesouhlasím. Uvědomme si, že to tak není. Lidé se dostávají do různých životních situací, dokázal bych vymyslet spoustu příkladů. Například samoživitelka má děti, bývalý manžel nesplácí povinné výživné, dostane se do problémů. Když jí přestane fungovat pračka, tak může prát v ruce, když jí přestane fungovat lednička nebo sporák, už je to větší problém. Žije prostě od výplaty k výplatě - a máme tady nucený úvěr. Člověk v tu chvíli trošku až tak nepřemýšlí o tom, jaké jsou ty okolnosti, potřebuje akutně řešit.

Protože tady pan předřečník říkal "bez poznámek", já znám i politickou stranu, která si bere úvěr, přestože ho určitě nechtěla, a to je ve velkých částkách. V malých částkách se to týká i občanů, kteří se dostanou do problémů a musí něco takového řešit. A právě proto je třeba nastavit nějaké parametry, tak jak říkal kolega Lank. A to, co tady bylo kvitováno, že to bylo správně řečeno, ne vždycky lidé přemýšlejí o tom. Kdyby byli všichni uvážliví, všichni máme řidičské průkazy, proč máme omezenou rychlost - abychom nejezdili moc rychle. Ze stejného důvodu, aby nebyly vysoké rychlosti, je dobré se trošku zamyslet nad tím, aby nebyly vysoké sankce a vysoké úroky.

Takže hlavní myšlenka toho, co jsem chtěl sdělit, že zdaleka ne všichni si ty úvěry a půjčky berou dobrovolně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Pan poslanec Václav Votava s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče. Pardon, pan poslanec Bohuslav Chalupa nejprve, poté pan poslanec Václav Votava.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo, jenom velmi stručně. Každá mince má dvě strany. Nesouhlasím s tím, že si někdo bere půjčky nedobrovolně, to tedy v žádném případě. Protože jsem se tím zabýval, tak známe např. případy důchodkyň, které si vzaly deset takových nebankovních úvěrů, poplatily svým vnoučatům atd., nemají nic, barák nemá žádnou hodnotu, a ti lidé pak udělají osobní bankrot a věřitelé dostanou 30 %. Takže tady je určitý problém, že lidé toho zneužívají. A je samozřejmě i věcí těch nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, proč oni sami nemají mezi sebou řekněme nějakou asociaci, kde by měli registr půjček, protože i ti, kteří půjčují peníze, se vlastně chovají jako blázni, protože si ani nezjišťují, a ani možná nemají možnost si zjistit, že už ten člověk má dalších jiných pět úvěrů. I oni sami se vystavují jakémusi nebezpečí a je to jejich byznys, jestli ty peníze dostanou zpátky, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní konečně pan poslanec Václav Votava s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Václav Votava: Já jsem chtěl jenom uvést na pravou míru, protože jsem tady hovořil o sankčním poplatku. Správně to jsou náklady, které má banka, které musí banka vynaložit s tím předčasným splacením hypotečního úvěru. Takže to není sankční poplatek v pravém slova smyslu, jak jsem řekl.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Petr Kudela.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den. Pane předsedající, vážení členové vlády, už to tady padlo. Pan poslanec Lank velice pěkně vystihl potřebu chránit spotřebitele, protože nemůžeme zaměňovat podnikání s lumpárnou, nechci říkat okrádáním. Případy, kdy dojde k drobnému porušení smlouvy, se trestají velice přísnými sankcemi a tady tomuto je potřeba zabránit. Sdružení na ochranu spotřebitelů, s kterým jsem tento zákon konzultoval, jej velice vítá a považuje za dobrý. Nicméně upozorňuje právě na ty případy, aby byl spotřebitel chráněn, nebo minimálně dobře upozorněn na sankce, které mu hrozí v případě drobných nedodržení smlouvy.

Já jsem se na internetu podíval na jednu společnost, která nabízí spotřebitelské úvěry. Dokud člověk neodklikne "souhlasím s podmínkami", nedostane se dál. Přečetl jsem si oboje dvoje podmínky, jednak obecné, jednak jednotlivé podmínky, které stačilo jenom odkliknout, aby se člověk dostal dále, a zjistil jsem, že podmínky jsou velmi nedokonale udělané, odkazují se na neexistující ustanovení a podobně. Jak jednoduché - kliknout a zavázat se k něčemu, čeho člověk bude nesmírně litovat.

Připravil jsem v té věci pozměňovací návrh, který má čtyři části, a také se tento můj pozměňující návrh týká telefonního sjednávání spotřebitelských úvěrů, protože jsou společnosti, které nabízejí telefonicky spotřebitelský úvěr, všechno si nahrají, to znamená, že ony mají důkazní možnosti na své straně. Jejich oběť, která se k tomu dobrovolně zaváže, byť pořádně k čemu, té zpravidla zůstávají oči pro pláč. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte prosím, já jsem nestihl zmáčknout faktickou poznámku na pana poslance Fiedlera, takže to řeším procedurálně a prosím o pochopení. On přirovnal tu situaci k tomu, že i když jsme všichni rozumní a máme řidičské průkazy, že máme také zákon o omezení rychlosti. Já bych si dovolil dát trochu přiléhavější přirovnání. Je to přirovnání, které můžeme použít třeba z oblasti regulace hazardu nebo z regulace požívání alkoholických nápojů, která je zcela jistě také namístě, ale když to přeženeme, tak se nebude méně hrát nebo méně pít, ale ta poptávka se přesune do šedé a černé zóny. Já souhlasím s tím, že ne každý ne vždycky si tu půjčku bere prostě proto, že se mu chce, ale že je k tomu v podstatě nějakým způsobem dotlačen. Takový člověk, pokud nesežene, protože není úplně bonitní, tak za těch podmínek, které teď nastavujeme, ten úvěr nesežene, tak to neznamená, že si nepůjčí. On se přesune do šedé nebo černé zóny a půjčí si od subjektů, které nejsou regulovány a které k vymáhání svých pohledávek nepoužívají exekuční příkazy, ale tupé pálky a ostré břitvy. Takže si nejsem úplně jist, jestli tu situaci zlepšíme, a prosím proto, abychom byli nesmírně zdrženliví o opatrní, až budeme ve třetím čtení hlasovat o pozměňujících návrzích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan zpravodaj.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji ještě jednou za slovo. Já bych se chtěl ještě přihlásit, nebo zdůvodnit, že budu načítat za chvilku v podrobné rozpravě jednak nějaké legislativně technické úpravy, jednak tři pozměňující návrhy. Dva z nich jsou jenom jemné dopřesnění některých výkladových pojmů, jeden pozměňující návrh řeší, nebo zpřísňuje ještě jeden detail toho zákona, to je případné podnikání nebo poskytování spotřebitelských úvěrů mimo zákon, tedy nelegálně. Doposud je tam jakási sankce nebo ten režim, že takový poskytovatel má nárok pouze na vrácení těch půjčených peněz. Já načtu pozměňující návrh, který tam umožňuje, nebo bude zavádět také nějakou sankci a nějaký dozorový režim. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu omluvu. Od 18.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ivan Gabal.

Nyní pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já vás chci seznámit s několika pozměňujícími návrhy, které jsem podal a které jsou v systému. První dokument má číslo 4199 a druhý 4200. Protože ty pozměňující návrhy považuji za důležité, tak bych je chtěl poměrně podrobně zdůvodnit.

První pozměňující návrh, který tady je pod sněmovním dokumentem 4199: Do dosavadního textu § 4 se za text odstavce 5 vkládá úplně nový odstavec 5 v tomto znění: Tento zákon se nepoužije na poskytování informací, doporučení a sjednávání dohod o odložení splatnosti v rámci činnosti mediátorů podle zákona o mediátorech a činnosti inkasních agentur jako subjektů, jejichž činnost směřuje na základě pověření věřitele k uspokojení nároků z poskytnutého a splatného spotřebitelského úvěru nebo jeho části, pokud podmínky takových dohod odvrací řízení o nárocích poskytovatele, odkládají platby nebo mění způsob splácení a pokud současně takové informace, doporučení a smluvní ujednání vedou ve svém souhrnu pro spotřebitele k úspoře nákladů, které by spotřebiteli jinak mohly vzniknout, pokud by věřitel pohledávku z úvěru vymáhal soudním, správním či rozhodčím řízením. To nezbavuje věřitele pro případ, že využívá služeb třetí strany, povinnosti převést na takového externího dodavatele smluvně své povinnosti podle tohoto zákona. Zmíněná dohoda nesmí svou povahou ani obsahem snížit ochranu spotřebitele podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu a v souvislosti s touto dohodou lze spotřebitele zatížit pouze takovými náklady a poplatky, které předpokládá tento zákon nebo jiný právní předpis. K ustanovením takové dohody, která by svou povahou či obsahem byla v rozporu s předchozí větou, se nepřihlédne.

A teď zdůvodnění. Jedním ze zamýšlených účelů vládní novely zákona o spotřebitelským úvěru je ochrana spotřebitele a zamezení situace, kdy dojde k předlužení spotřebitele. V rámci řešení stavu, kdy se spotřebitel z jakýkoli příčin, například nemoc, ztráta zaměstnání, dluhy rodinných příslušníků, rozvod a podobně, dostane do situace, kdy své závazky z dosud splácených spotřebitelských úvěrů nehradí, se ukazuje, a to i s ohledem na mnohé zahraniční zkušenosti, že je pro věřitele i dlužníka vhodné, pokud věřitel zmocní třetí osobu, obvykle profesionálního zprostředkovatele mimosoudní dohody, který pohledávku za spotřebitelem řeší ještě před fází soudního vymáhání. Takový zprostředkovatel je díky svým zkušenostem, technickému vybavení a školenému personálu schopen situaci novou dohodou vyřešit v zájmu spotřebitele tak, aby věřiteli nevznikaly dodatečné náklady na soudní vymáhání, které v konečném důsledku ponese spotřebitel. Tuto možnost by zákon neměl znemožnit tím, že se takové specializované třetí strany budou muset podřídit extrémně vysokým nárokům, které jsou kladeny na poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Jeví se tedy jako účelné vyjmout subjekty, které popsanou činnost vykovávají, z dosahu zamýšlené regulace spotřebitelských úvěrů, neboť svou činností fakticky žádné úvěry neposkytují, ale pomáhají věřitelům i dlužníkům - spotřebitelům obtíže spojené s úvěry již poskytnutými řešit. Navíc je nutné uvést, že vlastní splnění podmínek zákona, který na tyto subjekty primárně v povinnostech kladených na registrované subjekty nepamatuje, by bylo velmi problematické.

Otázka úpravy podmínek dohody je vzhledem k ustanovení § 91 a následujících občanského zákoníku nutně svázána s procesem mimosoudního řešení pohledávek, a není proto na ni možno pohlížet jako na činnost obdobnou poskytování spotřebitelských úvěrů. V zásadě myslím, že tu situaci mnozí z vás znají, kdy skutečně třetí strana vstupuje a snaží se dohodnout nové splátkové kalendáře a podobně, aby přitom nevznikaly další náklady. V okamžiku, kdy ten věřitel se obrací na soudy, tak tam už vzniknou náklady se soudním řízením, a pokud je věřitel úspěšný, tak se tím zvyšují náklady spotřebitele, který z těch důvodů, které jsem uvedl, připomínám nemoc, ztráta zaměstnání nebo dluhy rodinných příslušníků, chce řešit a je v situaci, že řešit neumí.

Druhá sada pozměňovacích návrhů je uvedena ve sněmovním dokumentu pod číslem 4200. Tam těch návrhů je o něco víc a já je zkusím zase krátce zdůvodnit.

K dosavadnímu § 10 odst. 1 písm. e). V tomto paragrafu navrhujeme to písmeno zrušit. Zdůvodnění je poměrně jednoduché. Podle zákona o obchodních korporacích nelze v rámci společnosti s ručením omezeným zřídit dozorčí radu. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) přitom umožňuje, aby poskytovatelem spotřebitelského úvěru byly společnosti s ručením omezeným. Písmena a) a e) tohoto paragrafu si tedy vzájemně odporují. Je navrženo vypuštění písm. e), které požaduje zřízení dozorčí rady.

Další pozměňovací návrh. V dosavadním § 10 odst. 1 se písm. h) zrušuje, ostatní písmena se přeznačí. Ustanovení písm. h), které požaduje, a teď bych prosil, abyste mi věnovali pozornost, požaduje realistický... (Poznámka zpravodaje mimo mikrofon.) Pane zpravodaji, samozřejmě ano, to vůbec nepochybuji. Toto ustanovení požaduje realistický obchodní plán jako podmínku získání oprávnění k činnosti. Ovšem nikde není řečeno, co to vlastně je realistický obchodní plán ani jaké má mít parametry. Tady podle našeho názoru vzniká korupční prostor k možnému subjektivnímu rozhodování. My předpokládáme, že toto ustanovení bylo použito analogicky, ono se vyskytuje v zákonu o bankách, nicméně banky spravují peníze svých vkladatelů, je to prostě jiný případ. Takže my si myslíme, že je nevhodné, aby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, který nehospodaří s cizími penězi, je potom velmi složité dopředu určit a rozhodnout, co je realistický obchodní plán. Pokud k tomuto návrhu bude např. negativní stanovisko Ministerstva financí, tak bych poprosil o odpověď, ono to už do toho zákona nedáme, ale o vysvětlení, jak si Ministerstvo financí jako předkladatel tohoto návrhu zákona představuje realistický obchodní plán, jaké parametry musí mít a kdo to vlastně bude posuzovat. Já myslím, že je to mimořádně komplikovaná věc a dává to prostor opravdu k subjektivnímu rozhodování.

Pozměňovací návrh k § 11 odst. 2, který vlastně říká, že pokud nerozhodne Česká národní banka ve stanovené lhůtě, má se za to, že nebankovní poskytovatel může ve své činnosti pokračovat do doby, než Česká národní banka rozhodne o jeho žádosti. V zásadě ten návrh sleduje doplnění ustanovení, podle něhož by nečinnosti správce rejstříku, tzn. neschválení ani nezamítnutí té žádosti, mělo za následek udělení souhlasu ze zákona, tzn. tzv. zákonná fikce. Totiž v okamžiku, kdy správce rejstříku vlastně nerozhodne ve lhůtě podle zákona, tak my navrhneme, aby se na to pohlíželo, jako že to schvaluje. Mně to přijde poměrně logické. V okamžiku, kdy správce rejstříku bude rozhodovat v zákonných lhůtách, tak k takovému případu nemůže dojít.

K § 26. V navrženém § 26 se vypouští věta za středníkem. A ta věta zní: Pokud však poskytovatel samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybral nebo na něho nedostatečně dohlížel, ručí za splnění jeho povinností k náhradě škody. Ustanovení § 2914 občanského zákoníku se nepoužije. A ten důvod je poměrně jednoduchý, pak to bude asi ještě u dvou pozměňovacích návrhů, které předkládám. V důvodové zprávě je navrženo, že je to harmonizační. Je to i tak označeno. Nicméně směrnice, kterou implementuje, žádné takové opatření neobsahuje. Tak minimálně bych chtěl vědět, jestli je to chyba, když je to označeno jako harmonizační, protože v tom případě by se s tím nedalo dělat nic než to akceptovat, ale podle toho, jak jsme to zkoumali my, ten materiál, tak ta směrnice žádné takové ustanovení neobsahuje.

K § 35. Navrhujeme: navržený paragraf 35 se zrušuje a ostatní paragrafy se přečíslují.

K § 36. Vypouští se věta za středníkem. Je to podobné zdůvodnění jako u toho § 26. Opět je to v důvodové zprávě i v tom samotném tisku označeno jako harmonizační bod a ta samotná směrnice nic takového neobsahuje.

K § 113 odst. 2. Navrhuje se toto znění: Je-li k zajištění spotřebitelského úvěru užita nemovitá věc nebo věcné právo k nemovité věci, může být toto zajištění provedeno formou zajišťovacích institutů podle občanského zákoníku. Navrženo je to proto, aby se dala v praxi využít celá šíře institutu zajištění podle občanského zákoníku. Harmonizační směrnice opět žádné zúžení nepožaduje a podle našeho názoru neexistuje žádný rozumný důvod pro takové omezení.

Teď k paragrafu, o kterém se už dneska debata vedla, a to je § 122 odst. 3, kdy se vypouštějí slova "nejvýše však 200 tisíc korun". Já asi rozumím tomu, jak se tam ta částka dostala, ale myslím, že o tom mluvil pan předseda Votava, že je prostě rozdíl podle té výše poskytnutého spotřebitelského úvěru. Někdy to může být velmi citelné, ale zejména u těch vyšších může být ta částka velmi nedostatečná. To znamená, pokud by to bylo např. u spotřebitelského úvěru, který byl za 40 tisíc na nějaké spotřební zboží, je ta částka nesmyslně vysoká, na druhé straně, pokud by ten úvěr byl řádově několika milionů, tak je to prostě jinak. Podle nás se ukazuje, že mít absolutní částku v okamžiku, kdy pokrýváte velké spektrum těch hodnot, není úplně šťastné řešení.

K § 123 odst. 1. Navrhujeme, aby se číslovka 6 nahradila číslovkou 3. Ono to zní tak úplně technicistně, nicméně vás seznámím s odůvodněním tohoto návrhu. Navržená úprava v návrhu zákona odporuje občanskému zákoníku i zákonu na ochranu spotřebitele, insolvenčnímu zákonu a dalším předpisům. Občanský zákoník a další předpisy stanoví, že s vymáháním se nemá otálet. Obecně platné právní pravidlo, že právo přeje bdělým, je tak negováno. Kombinací lhůt stanovenou tímto zákonem a dalšími předpisy se dostaneme k tomu, že efektivní lhůta, kdy může skutečně dojít k zahájení činnosti směřující ke zpeněžení, je devět měsíců. Navíc během této doby, kdy poskytovatel nemůže vymáhat, rostou úroky a nakonec ve finále to může stát toho spotřebitele více, než kdyby ta činnost byla zahájena mnohem dříve. A je zřejmé, že i po tuto dobu může docházet i k případným dispozicím či znehodnocení majetku, kterým je ten úvěr zajištěn. Podle našeho názoru jde o opatření, které místo toho, aby chránilo dlužníka, jej bude spíše poškozovat. Proto navrhujeme zkrácení té lhůty z šesti na tři.

Další pozměňovací návrh je k § 146 odst. 1 písm. c), kde vlastně v navržené dikci je "opakovaně nebo závažně". A my navrhujeme, aby to bylo "opakovaně a závažně", aby vypadlo to slovo "nebo". Navržené ustanovení odporuje zásadám správního trestání, které svou judikaturou definoval Nejvyšší správní soud a Ústavní soud. Ustanovení, podle nějž lze uložit zákaz činnost tomu, kdo opakovaně nebo závažně porušuje jakékoli ustanovení tohoto zákona, je příliš gumové a mohlo by svádět ke svévoli. V okamžiku, kdy tam dáte "opakovaně a závažně", tak si myslím, že je to naprosto namístě, proto navrhujeme vypuštění toho slova "nebo".

K § 167. Navrhujeme tento paragraf zrušit, ostatní paragrafy přečíslovat. Podle našeho názoru jde o retroaktivní ustanovení. Jedná se o pravou i nepravou retroaktivitu. Říká, že zákonné požadavky se mají aplikovat i na úvěry uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Retroaktivita by tak byla zanesena do našeho právního řádu.

A poslední paragraf je k účinnosti. Je jasné, že navržená účinnost 21. března 2016 není možná vzhledem k tomu, že už jsme v dubnu. Já tomu rozumím. Já navrhuji 1. ledna 2017. Jenom avizuji, že v tom následujícím zákoně, který je související, navrhnu také 1. ledna 2017, aby pokud to Sněmovna přijme, měly oba dva zákony stejnou účinnost.

Potom se už jenom formálně v podrobné rozpravě přihlásím k těm dvěma sněmovním dokumentům. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, je-li tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova pana ministra nebo pana zpravodaje. Není tomu tak. V tom případě tedy zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji několik přihlášek. Nejprve tedy vystoupí pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji. Dovolte, abych v podrobné rozpravě načetl některé legislativně technické úpravy.

Za prvé. V § 63 odst. 1 písm. c) se za slovy "§ 69 odst. 2" čárka zrušuje. Je to z důvodu gramatické úpravy a slučovacího poměru.

Za druhé. V § 127 písm. e) se za slovy "podle § 131" čárka zrušuje. Opět gramatická oprava, slučovací poměr.

A do třetice. V § 155 odst. 1 písm. o) se číslo 161 nahrazuje číslem 162. Oprava vnitřního odkazu.

Dále mi dovolte, abych se přihlásil ke třem pozměňujícím návrhům. První je pod číslem sněmovního dokumentu 4184 a je to ten pozměňující návrh, jak jsem zde říkal, že zpřísňuje režim nelegálního podnikání, tj. pokud poskytovatelé nebudou respektovat licenci České národní banky a přesto budou podnikat na tomto trhu, doposud mají nárok pouze na vrácení skutečně půjčených peněz, nikoliv na úrok a nikoliv na sankce. Nicméně je jednoduché toto obejít. Proto bych chtěl, aby dohled nad dodržováním povinností poskytovatele, zprostředkovatele nebo osoby pořádající odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborných znalostí a dovedností podle tohoto projednávaného zákona byly také pod sankcí, a to až 20 mil. korun, a pod dozorem České národní banky, která by měla k tomu patřičnou kompetenci.

Druhý pozměňující návrh je uveden ve sněmovním dokumentu č. 4185 a je to drobná technická úprava textu zákona s cílem zamezit výkladu příslušného ustanovení vládního návrhu zákona, podle kterého by poskytovatelé či zprostředkovatelé úvěru nesměli svým distributorům vyplácet odměnu za přivedení nového prodejce do jejich distribuční sítě. Pozměňovací návrh tak staví najisto, že toto možné je, ale odměna za přivedení nového prodejce se nesmí jakkoli promítnout do odměny distributora za vlastní činnost poskytování nebo zprostředkování úvěru.

A do třetice sněmovní dokument 4186. Jeho zdůvodnění: Jedná se o formulační zpřesnění textu, které má lépe vystihnout záměr postihovat ve smlouvě chybějící vybrané informace nejen veřejnoprávních, ale i soukromoprávních sankcí za nedostatek písemné formy. S ohledem na to, že nedostatek písemné formy smlouvy není ztížen její neplatností, je nutno zamezit možnosti, aby se věřitel vůči spotřebiteli mohl dovolávat ujednání, která nebyla uzavřena v písemné formě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další řádně přihlášený je pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já se chci formálně přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem před chvílí podrobně zdůvodnil. První je uvedený ve sněmovním dokumentu 4199 a ty ostatní ve sněmovním dokumentu 4200.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní řádně přihlášení do podrobné rozpravy. První pan poslanec Vondráček, připraví se pan poslanec Huml. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Takže jak jsem avizoval v obecné rozpravě, jménem pana kolegy Chvojky jsem měl svůj příspěvek, rád bych se přihlásil k jeho pozměňovacímu návrhu, který je v systému veden pod číslem 4162 a zní: V dosavadním § 123 odstavci 1 se číslovka "6" nahrazuje číslovkou "3".

A vzhledem k tomu, že to nemusí být dostačující, tak bych nadále načetl svůj vlastní pozměňovací návrh, který není zaveden v systému, který tedy budu citovat přesně ústně, a ten by zněl: V dosavadním § 123 odstavec 2 se číslovka "6" nahrazuje číslovkou "3". Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Huml, připraví se pan poslanec Syblík. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Huml: Dobrý večer. Já se chci přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou v systému první pod číslem 4181 a druhý pod číslem 4187. Oba jsou písemně podrobně odůvodněny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Syblík a připraví se paní poslankyně Wernerová. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům vedeným v systému pod číslem 4108. Jde o návrh na vyjmutí pracovníků telefonických kontaktních center poskytovatelů spotřebních úvěrů, kteří neuzavírají smlouvy, z povinnosti mít maturitu a odbornou zkoušku, což by mělo podpořit zvýšení zaměstnanosti v regionech.

Dále je to pozměňovací návrh vedený pod číslem sněmovního dokumentu 4109. Tam jde o návrh na prodloužení registrace pro vázané zástupce z jednoho roku na tři roky, kdy živnostenský list opravňoval k nepřetržité činnosti bez nutnosti prodlužování a nyní každoroční obnova registrace by byla neúměrná, a zároveň uleví České národní bance od zbytečné administrativní zátěže.

Dále je to pozměňovací návrh pod číslem 4110. Jde o technický návrh k upřesnění pojmu kvitance a jeho nahrazení srozumitelnějším pojmem potvrzení. Jelikož paragraf hovoří o úhradě pouze splátky dluhu, je vhodnější použít slova potvrzení. Kvitance ze své právní definice je vhodná pro vydání poskytovatelem při dlužníkově úhradě celé částky dluhu.

Dále je to pozměňovací návrh vedený pod číslem 4111. Jde o technický návrh k době, dokdy má vázaný zástupce odevzdat splátky poskytovateli nebo vložit do banky. Nyní je uvedeno bezodkladně, což je problém o víkendech nebo ve večerních hodinách. Může tak být logisticky velice obtížné až nemožné vložit bezodkladně vybranou splátku dluhu na účet poskytovatele, jelikož pobočka banky může být od domácnosti spotřebitelů žijících v odlehlých lokalitách velmi vzdálena.

Dále pozměňovací návrh vedený pod číslem 4176. Tam jde o upřesnění definice činností, které jsou zákonem považovány za zprostředkování spotřebitelského úvěru, oproti činnostem tzv. tipařství. Protože tipař nebude uzavírat nebo zprostředkovávat úvěrové smlouvy.

Dále bych chtěl ještě načíst jeden pozměňovací návrh, který zní: § 15 odst. 2 písm. b) se mění takto: Škrtají se slova "odměňování osob přímo se podílejících na posuzování úvěruschopnosti spotřebitele nesmí být závislé na počtu nebo podílu schválených žádostí o spotřebitelský úvěr a". Odůvodnění: Navrhovaná úprava má za cíl sjednotit požadavky kladené na poskytovatele týkající se jeho povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost poskytovatele je detailně upravena v § 86, přičemž § 87 následně upravuje sankce za porušení těchto povinností kladené zákonem. Navrhovaný zákaz odměňování osob podílejících se na posuzování úvěruschopnosti je tudíž nadbytečný, jelikož za poskytování úvěru v rozporu s pravidly pro posouzení úvěruschopnosti již zákon sankce pro poskytovatele stanovuje.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Wernerová, připraví se pan poslanec Votava. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Děkuji, vážený pane předsedající. Dobrý večer přeji, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu vedenému pod sněmovním dokumentem číslo 4198.

Navrhované změny jsou v § 3 odst. 1 písm. h), který se mění takto: Škrtají se slova "nebo podobném". Důvodem této změny je zpřesnit zákonnou definici pracovníka poskytovatele jako osoby, která je s poskytovatelem pouze v pracovněprávním vztahu. Ostatní osoby, které se pro daného poskytovatele podílejí na zprostředkování úvěru, budou dle požadavku tohoto zákona registrovány jako zprostředkovatel poskytovatele. Je tudíž nadbytečné, aby stávající úprava zahrnovala mezi pracovníky poskytovatele jiné osoby než ty, které jsou s poskytovatelem v pracovněprávním vztahu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Přečtu omluvu. Dnes od 19.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr životního prostředí Richard Brabec.

A nyní prosím pan poslanec Votava, připraví se pan poslanec Kádner.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsem avizoval v obecné rozpravě. Jednak se to týká sněmovního dokumentu 4098, který řeší kvalifikační předpoklady. K tomu se tedy přihlašuji. Přihlašuji se také ke sněmovnímu dokumentu 4097, který řeší splácení hypotečního úvěru. A přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 4173, který řeší jednorázové splacení hypotečního úvěru v případě prodeje nemovitosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám pana poslance Kádnera a připraví se pan poslanec René Číp s vystoupením. Prosím.

 

Poslanec David Kádner: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych se i já přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem v obecné rozpravě odůvodnil. Tento pozměňovací návrh je pod číslem sněmovního dokumentu 4191. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec René Číp a připraví se pan poslanec Marek Benda.

 

Poslanec René Číp: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se formálně přihlásil k pozměňovacímu návrhu uvedenému v systému jako sněmovní dokument pod číslem 4133, a to včetně zevrubného zdůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Petr Kudela. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já už jsem uváděl v rozpravě, takže teď už uvedu jen návrhy, protože nejsou v systému.

V § 14 odst. 1 částka "20 milionů" se nahrazuje částkou "5 milionů". A v § 122 odst. 3 se udělá tečka za "výše jistiny spotřebitelského úvěru" - tečka. Slova "nejvýše však 200 tisíc korun" se vypouštějí.

Odkazuji na to, co jsem říkal v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Petr Kudela. Připraví se pan poslanec Volný. Prosím.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý večer, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Přihlašuji se ke svému pozměňujícímu návrhu, nebo ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem předložil do systému pod číslem 4207. V bodě 1 a 3 navrhuji upravit povinnosti podávat informace o tom, co se rozumí porušením smlouvy a jaké jsou za to sankce. V bodě 2 navrhuji, aby se specifikovaly oprávněné náklady, které vznikají se sjednáváním spotřebního úvěru. A v bodě 4 navrhuji upravit podmínky při sjednávání telefonických kontraktů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Volný.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, já bych tímto chtěl požádat o již avizované zkrácení doby na projednání ze 14 dnů na 7 dní mezi druhým a třetím čtením. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já si myslím, že to není rozumný návrh. Ten zákon má takřka 500 stran. Dneska tady zaznělo podle mě několik desítek pozměňovacích návrhů a vy nás nutíte, abychom ve středu rozhodovali. To znamená za osm dnů. Na rozpočtovém výboru. Já si myslím, že kvalita by měla mít přednost před rychlostí. Samozřejmě, můžete to prohlasovat, ale sami uznejte, když tady budeme do pátku, kolik budeme mít času na to, abychom se vůbec seznámili se stanoviskem Ministerstva financí k těm různým pozměňujícím návrhům, a kolik budeme mít času na to, abychom vedli nějakou kvalifikovanou debatu na rozpočtovém výboru. Pokud jsem dobře poslouchal rozpravu, a snažil jsem se poslouchat všechny pozměňující návrhy, tak v zásadě nikdo nepopřel základní smysl zákona. Spíš se jedná o technické a parametrické změny a to si myslím, že je dobře promyslet. Takže samozřejmě spěchat můžete, ale já to nedoporučuji, protože si myslím, že na to budeme potřebovat v rozpočtovém výboru víc času než jenom - a teď já nevím, dokdy je schopen ministr financí říct, kdy přijde stanovisko Ministerstva financí. Některé pozměňovací návrhy zazněly, že ještě nejsou ani v systému, to znamená, než se to vůbec zpracuje, tak to bude během zítřka nebo pozítří.

Takže opravdu doporučuji, abychom ten návrh neschválili, nechali tomu řádnou dobu a měli jsme dostatek času to projednat v rozpočtovém výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil do podrobné rozpravy. Je tomu tak, v tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se pana zpravodaje a pana ministra na závěrečná slova, zda si chcete vzít. Není tomu tak. V podrobné rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů. O tomto návrhu budeme hlasovat. Přivolám kolegy z předsálí. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám, abyste se znovu přihlásili svými kartami. A opakuji, o čem budeme hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na sedm dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 222, přihlášeno je 104 poslankyň a poslanců, pro návrh 43, proti 46. Konstatuji, že s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám další bod dnešního jednání.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.