Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

153.
Senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
/sněmovní tisk 275/ - třetí čtení

Poprosím opravdu o klid. Jsme ve třetích čteních. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele senátor František Bublan a zpravodajka garančního výboru, a tím byl hospodářský výbor, paní poslankyně Květa Matušovská. Paní poslankyně Matušovská je omluvena a zastoupí jí pan poslanec Šidlo.

Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 272/4, který byl doručen dne 3. března 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 275/5.

Nyní se táži pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Senátor František Bublan: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi jenom několik málo slov na úvod k projednávání tohoto zákona.

Diskuse a debata kolem omezení prodejní doby v některých velkých prodejnách se vede již několik let. A možná je tomu tak i dobře, protože není to diskuse pouze v Parlamentu ČR, ale je to i diskuse ve veřejnosti, v mnoha médiích. Takže jsme se mohli docela dobře seznámit s podstatou tohoto návrhu a i s jeho myšlenkou.

Chci poděkovat všem výborům, které se zabývaly tímto návrhem. Mám samozřejmě určité výhrady k některým pozměňovacím návrhům. Nicméně se domnívám, že se ukázal takový střet dvou myšlenek, které možná i trošku vyjasnily podstatu zákona.

Už zde není takové to mylné myšlení o tom, že se jedná o každou neděli. To skutečně ne, jde pouze o těch sedm vybraných svátků. Že se jedná pouze o ty velké supermarkety, které zaměstnávají stovky lidí, kteří touží po tom mít některý den v roce volný. Že nedojde k nějakému velkému poklesu tržeb. Sami obchodníci přiznávají, že ty dny, které budou mít zavřeno, si ty tržby potom nahradí v dalších dnech.

Ta debata skutečně užitečná byla a já chci jenom zdůraznit jednu věc. To, co odpůrci tohoto návrhu zdůrazňují, že jde o nějakou svobodu nakupujících. Ten zákon není o těch nakupujících. Ten zákon je o těch, kteří jsou za pokladnami, kteří jsou ve skladech, a ten zákon je pro ně. Pro ty nakupující budou ostatní dny a já myslím, že veřejnost to přijme celkem s pochopením a nebude s tím velký problém. (V sále je stále velký hluk.)

Pokud bych se chtěl vyjádřit k jednotlivým pozměňovacím návrhům, bohužel nemohu souhlasit s těmi, co byly schváleny, nebo s tím jedním, co byl schválen v hospodářském výboru, protože se domnívám, že by došlo k určitému vykostění tohoto návrhu a nastala by určitá nerovnost mezi těmi velkými prodejnami. A ty ostatní návrhy -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane senátore, já se moc omlouvám, že vás ruším, ale znovu vyzývám kolegy a kolegyně, aby se ztišili a nechali přednést vaši řeč v důstojné atmosféře.

 

Senátor František Bublan: U těch ostatních návrhů - jeden je minimalistický, to by zase nenaplnilo účel tohoto zákona, druhý zase příliš maximalistický, že zahrnuje všechny státní svátky a ostatní svátky. To si myslím, že by bylo nad míru a bylo by to možná i ke škodě těch, kterých se to vlastně týká. A potom je tam jeden takový návrh, který v tom výčtu zahrnuje i Velikonoční neděli. Tady já mám trošku osobní problém, protože je o určitém přesvědčení a to přesvědčení říká, že bych se k tomu měl přiklonit, protože Velikonoční neděle je určitě silnější státní svátek než Velikonoční pondělí. Nicméně ten střet osobního přesvědčení s politickou odpovědností je silný a já bohužel v tom musím ustoupit a přiznat, že Velikonoční pondělí bylo tak trošku domluveno i s těmi, kteří vládnou těm supermarketům. Takže bych asi zůstal u toho původního návrhu a prosím, abyste k tomu také tak přistupovali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane senátore, a otevírám rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Karamazova. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, není to poprvé, co na půdě Poslanecké sněmovny vystupuji, abych předložil argumenty proti omezení otevírací doby obchodů. S nadsázkou řeknu, že mě fascinuje, že tento legislativní paskvil nebyl smeten ze stolu hned v prvním čtení a nyní o tomto tématu diskutujeme už ve čtení třetím. Od příznivců restrikcí jsem zpočátku aspoň během těchto diskusí slyšel argumenty, které sice stály na hliněných nohou, ale byly věcné. Bývá však příznakem řady rozprav, když navrhovateli dojdou argumenty, že se uchyluje k pseudoargumentům.

První z nich patří do kategorie "oni taky". A tak nám tu socialisté a populisté dávají za příklad různé evropské státy, které prodejní dobu určitým způsobem regulují. Když tedy někteří poslanci vyslovují jména zemí, kde omezení prodejní doby platí, nedokazují, že toto opatření je dobré pro Českou republiku. Už Aristoteles věděl, že společnosti jsou různé, a že tedy není dobré automaticky přejímat zákony, které mohou fungovat v jejich zemích. Měli bychom pečlivě pozorovat souvislosti, historický kontext, ve kterém určitá země legislativu přijala. Pochopení hlubších souvislostí přispěje i ke kvalitě zákonů, které přijímáme. A samozřejmě je dobré řídit se také vlastní empirickou zkušeností. Ti, kteří tvrdí, že v Rakousku omezení otevírací doby obchodů existuje, mají pravdu. Už ale nevidí nebo nechtějí vidět problémy, které toto nařízení způsobuje. Stačí se podívat na ten zběsilý úprk pro zboží všeho druhu, dokud jsou obchody otevřeny. Větší počet lidí musí nakoupit za menší čas na stejné ploše. Obchody totiž nafukovací nejsou. Výsledek? Menší komfort pro zákazníky, více stresu pro zaměstnance.

Další z pseudoargumentů, který jsem slyšel, je tento: Dřív lidé trávili svátky se svými blízkými, dnes radši chodí do obchodních center. Pokud obchody zavřeme, lidé se opět vrátí ke svým rodinám. Je to samozřejmě nesmysl. Nepochybuji, že čas lze trávit smysluplněji než bloumáním po obchodních pasážích. Opět se ale jedná o velmi povrchní hodnocení. Životní styl je jiný, celá společnost je jiná, ano, vazby mezi lidmi, mezi členy rodin jsou slabší. To je ale důsledek právě sociálního inženýrství, které levice tak často a ráda používá. Nedovolme, aby náš volný čas opět regulovali politici a úředníci. Silnějších vazeb v rodinách určitě nedosáhneme omezením otevírací doby nákupních center.

A do třetice všeho zlého, v uvozovkách. Argument o prodavačkách, které by rády byly se svými rodinami, ale zaměstnání jim v tom brání. Já na druhé straně mohu jako pedagog vyprávět příběhy studentů, kteří přivýdělek ve svátek vítají. Oba případy jistě existují, ale to ještě zákonodárce neopravňuje, aby komukoliv bránili pracovat v určitý den. Připomínám, že pracovat ve svátek není povinnost, ale možnost. A každá možnost je symbolem naší svobody. Vzpomínám, jak před rokem 1989 komunisté povinně hnali do práce občany ještě na Štědrý den. V jiné svátky se zase každý musel účastnit povinného veselí na manifestacích. Sociální inženýrství tedy nevedlo k možnosti trávit volný čas podle vlastních preferencí. A sociální inženýrství nepřináší lidem nové možnosti ani dnes.

Jak jsem již řekl, možnost znamená i svobodu. Proč tedy podpořit zákon, který nejen že lidem možnosti, tedy svobody nepřinese, naopak o možnosti - nákup nebo práce - nás všechny připravuje. Proto i dnes apeluji na zdravý rozum. Neregulujme jednání, které není nebezpečné, nesnažme se řídit, co mají lidé dělat ve volném čase. Nejednejme proti smyslu instituce, do které jsme byli zvoleni.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Grospič. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Dobrý den, děkuji za slovo. Paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, já si myslím také, že nejsem nijak velkým příznivcem regulace, která se stala součástí dnešního právního řádu. Jenom si dovolím malou repliku na velké množství zákonů, které jsme třeba například v těch posledních dnech zasedání této Poslanecké sněmovny přijímali. A napadá mě třeba zákon o zadávání veřejných zakázek, ale i zákon třeba protikuřácký a spousta jiných zákonů, ve kterých jsme velice vážně regulovali a svazovali tu domnělou svobodu, o které tady hovořil můj předchůdce. Myslím si i v tomto smyslu, že regulace provozní doby velkých supermarketů půjde a bude to vstřícné gesto zejména vůči zaměstnancům, kteří v těchto supermarketech pracují. Tento návrh zákona podpořím, přestože si myslím, že by mohl být mnohem širší, že by klidně tato regulace mohla být vztažena i na dny, které jsou dny volna, tedy třeba na neděle. Ale i v této podobě si myslím, že půjde o první krok, který bude vstřícným gestem této Poslanecké sněmovny vůči zaměstnancům a vůči určité úctě k práci, kterou oni odvádějí. (Potlesk z levé části sálu.)

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Svobodu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, paní předsedající. Faktická poznámka, která reaguje na mého předřečníka, ke kterému bych se rád obrátil vaším prostřednictvím.

Zákaz prodeje o nedělích zavedlo Maďarsko před rokem. Minulý týden ho zrušilo, protože došlo k obrovskému poklesu a krachu malých obchodů, došlo k obrovskému poklesu zaměstnanosti. A ty ekonomické dopady byly tak hrůzné, že po roce zákazu prodeje o nedělích ho minulý týden Maďarsko znovu zavedlo. Já to jenom připomínám, aby to všichni věděli. Zákaz o nedělích znamená zhruba 50 dnů. My zakazujeme sedm dní, čili ty naše ztráty budou sedminové, ale bezesporu budou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji. Mám zde ještě dvě faktické poznámky - pana poslance Kučery a pana poslance Grospiče. Prosím pana poslance Kučeru. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Vážené dámy, vážení pánové, já nevím, kde se vzalo to přesvědčení, že když bude mít obchod v neděli či o státní svátek zavřeno, že zaměstnanci nebudou pracovat. To by mě velmi zajímalo, kde existuje to rovnítko. V Pondělí velikonoční máme zavřeno, to znamená prodavačky nebudou sedět za kasou, ale proč by nemohly zakládat zboží, proč by nemohly dělat inventury, proč by nemohly připravovat na nějakou novou prodejní akci? A já si myslím, že budou. To znamená, prosím, nepoužívejme argument "obchod má zavřeno, to znamená, zaměstnanci obchodu jsou doma". Nejsou. Pracují na jiných úkolech, které jim určitě zaměstnavatel dá. Tak prosím považujme tento argument za velmi lichý a falešný. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Grospiče s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl reagovat jenom velice krátce na svého předřečníka vaším prostřednictvím, na pana kolegu poslance Svobodu, s tím, že v životě je řada věcí, která se zavádějí a potom se ruší. Například druhý pilíř důchodového pojištění. Kolik států i členských zemí Evropské unie, třeba i Spojené státy americké, ale myslím Spolkovou republiku Německo, nebo i to zmiňované Maďarsko, o kterém jste tu hovořil, nebo Polsko, tento pilíř zavedlo a pak splakalo nad výdělkem a muselo ho zrušit a nést všechny ty ztráty, které s tím byly spojené.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní s přednostním právem pan poslanec Sklenák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré ráno kolegyně a kolegové. Tady se za ta dvě čtení řekla spousta slov a mluvilo se o všem možném, ale já si myslím, že to, o čem my dnes budeme rozhodovat, je poměrně prosté. Zákoník práce říká, že státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu. A zákoník práce říká, že ve dnech pracovního klidu lze zaměstnanci nařídit práci jen výjimečně, a to jen takovou práci, která nemůže být provedena v pracovních dnech. Proto naprostá většina zaměstnanců má ve státní svátky volno. Všichni úředníci mají volno a úřady jsou zavřené, protože prostě se úřadovat dá i ten další následující pracovní den. Mají volno dělníci, mají volno učitelé, protože ti naše děti mohou vzdělávat i následující pracovní den, a máme volno například i my. My také, když je státní svátek nebo ostatní svátek, tak nejednáme. A vedle této většiny společnosti je několik dalších profesí... (Odmlka pro hluk. Řečník se obrací na předsedající.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já s vámi souhlasím, pane kolego, ale přijde mi nedůstojné neustále kolegy okřikovat. Já předpokládám, že si uvědomují, že jsme ve třetích čteních, tak vás poprosím, abyste vydržel, a počkáme, až se Sněmovna úplně zklidní.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, paní místopředsedkyně. A vedle té většiny zaměstnanců a většiny společnosti je několik profesí, ve kterých se pracuje i ve svátcích, protože bez jejich práce se společnost neobejde. To jsou typičtí lékaři, protože samozřejmě i ve státní svátek někdo může dostat infarkt a potřebuje lékařskou pomoc. Jsou to třeba hasiči, protože i ve státní svátek může hořet. Jsou to řidiči hromadné dopravy, protože i ve státní svátek se lidé potřebují přepravovat. A my dnes stojíme před rozhodnutím, jestli ti prodavači a ti pokladní v supermarketech mají patřit do té první skupiny, jestli se bez jejich činnosti společnost obejde a měli by mít nárok na to volno tak jak většina společnosti, anebo jestli patří mezi ty lékaře, hasiče, policisty, protože se bez jejich činnosti společnost neobejde a obchody prostě musí být otevřené i ve státní svátek. My dnes stojíme před prostým rozhodnutím. A ten, kdo bude hlasovat pro tento zákon, tak říká ano, my se obejdeme, když v sedm vybraných dnů v roce budou obchody zavřené, a ať ty desetitisíce pracovníků mají stejný nárok jako ti ostatní. A ti, kteří budou hlasovat proti tomu zákonu, říkají ne, jen ať tam sedí v těch pokladnách, co kdyby někdo na Nový rok dostal hlad a potřeboval si jít něco koupit. Takhle prosté to je.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. Jenom se chci ubezpečit u pana poslance Stanjury, zda chce pro faktickou poznámku přednostní právo. Tři faktické poznámky. Paní poslankyně Adamové, potom pana poslance Svobody a poté pana poslance Kučery. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne dámy a pánové. Ten argument pana kolegy kulhá hned na dvě nohy. Pane kolego Sklenáku prostřednictvím předsedající, když tedy je to tak, jak říkáte, tak proč jste vybrali, nebo proč senátoři, autoři zákona, vybrali jenom pár těch svátků. Vždyť jich není jenom sedm. To je jeden důležitý aspekt toho.

A druhá věc. Vy tady říkáte tedy prodavačky atd. Tak co třeba takové pohostinství? Budeme za chvíli omezovat i otevírací dobu hospod a otevírací dobu restaurací, které jsou ve svátky dost často také otevřené? Copak ty číšnice a číšníci, barmani, kuchaři nemají také tento nárok, jak vy říkáte? Kde se zastavíme? Koho budeme vyčleňovat z toho a určovat zákonem?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Svobodu, připraví se pan poslanec Kučera a po něm pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Nedalo mi to, abych nepoděkoval kolegovi Grospičovi za jeho reakci na moje sdělení, protože on nám sdělil, že všude ve světě se přijmou špatné zákony a pak to stojí spoustu peněz, když se realizují nebo když se musí rušit. Rozumím tomu tedy tak, že souhlasí se mnou, že v tuto chvíli chceme přijmout špatný zákon. Z té argumentace to logicky vyplývá. Logika byl jeden předmět, který mě na gymnáziu učili.

A na margo dalších příspěvků, které tady zazněly. Samozřejmě ta hranice, koho se to bude týkat, se může rozšiřovat. Ale to, co říkám já, to si musí rozhodnout každý sám. Každý, kdo má obchod, se musí rozhodnout, jestli chce, nebo nechce prodávat na Velikonoční pondělí, jestli chce jít s tou šlehačkou vyplácet ta děvčata, nebo jestli chce prodávat. Je to jeho rozhodnutí. My mu to nemůžeme nařizovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru, pan poslanec Černoch stahuje svoji přihlášku, pan poslanec Kučera také stahuje svoji faktickou, tak tudíž prosím pana poslance Grospiče, který je přihlášen k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně, a prostřednictvím vaším k předřečníkovi. Nechci s ním polemizovat, ale on velice dobře ví, že jsem to myslel úplně jinak. Jsou zde samozřejmě profese, které vyžadují nepřetržitý, 24hodinový výkon práce. Ty patří i ke společnosti. Zcela určitě k tomu nepatří zaměstnanci v supermarketech a umožněme jim, tak jako celé řadě jiných zaměstnanců, kteří toto právo mají a oprávnění, aby mohli čerpat v klidu své volno ve dnech, které jsou státem uznané jako státní svátky nebo dny volna a pracovního klidu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já zkusím najít několik logických chyb v tom návrhu i v té argumentaci, kterou používají zejména levicoví kolegové.

Když vystupoval předseda klubu sociální demokracie, tak on smíchal veřejné služby a privátní služby. A bavíme se o tom, jestli stát např. zajišťuje provoz integrovaného záchranného systému, to je bezesporu veřejná služba, veřejná doprava. Ale teď mají ambice naši levicoví kolegové vstupovat i do soukromého sektoru. Už tady někdo říkal, že si vybrali... Řekněme si, jak to je. Z těch sedmi dnů, které jsou navrženy, reálně tři dny jsou dneska zavřené z rozhodnutí vlastníků. Zhruba tři dny. Stejně tak ten Štědrý den je velmi podobný tomu, ta ustálená praxe bez zákona, co je navrženo. Takže ze všech ostatních svátků si senátoři vybrali tři. Podle mě proto, aby nás trošku ošálili a říkají - jenom tři. A když to projde, přijde novela a přijdou další. Někteří kolegové z KDU to už navrhují dneska, rozšířit ty počty. A když si vezmete např. velikonoční svátky, tak je zvláštní, že pokud bychom už chtěli některý den obchody zavřít, tak by to měl být podle mě Velký pátek, a ne Velikonoční pondělí, když už chceme do toho vstupovat.

Další logická nebo nelogická věc je těch 200 metrů čtverečních. Já teď - pan kancléř tady není - mě by zajímalo odhadem, kolik metrů čtverečních má tato jednací síň. Bezesporu více než 200. Tak takhle vypadá ten obrovský hypermarket. Ne, ten obrovský hypermarket vypadá ještě menší než tato jednací místnost, podle senátorů. Takže říkat "my tím zavřeme velké hypermarkety" a současně tam mít 200 metrů čtverečních prostě neodpovídá realitě. Nebo kolik má průměrný hypermarket? Nic jsme se nedověděli.

Já jsem tady kladl panu senátorovi několik otázek, on mi v zásadě neodpověděl. Já jsem se ho ptal, proč 200 metrů čtverečních. A odpověď zástupce navrhovatelů je - protože je to tak ve Francii. To je skutečně neuvěřitelná logika! Protože ve Francii je 200, tak my jsme navrhli 200. Možná než skončí debata - ještě je dost poslanců přihlášeno, budou faktické - by nám mohl někdo přesně říct, kolik metrů čtverečních má tato jednací síň, abychom měli představu, o jak velké prodejní ploše hovoříme. (Posl. Zavadil z lavice: 800 metrů.) 800 metrů. Tak jeden z podporovatelů tohoto zákona, pan kolega Zavadil, odhaduje, že tato jednací síň má 800 metrů čtverečních. Takže společně sedíme ve čtyřech velkých hypermarketech, které necháme zavřené v okamžiku, kdy tento návrh zákona projde. Sami si srovnejte ta dvě slova - hypermarket s tou předponou hyper- a těch 200 metrů čtverečních.

Někdo z předřečníků už dneska říkal, když už se tak chcete starat o blaho našich občanů, kdyby někdo porovnal, kolik zaměstnanců - a mluvme o zaměstnancích - je v těch hypermarketech a kolik v ten samý státní svátek je v restauracích a hospodách. Já to nevím, ale odhadl bych, že v tom druhém případě je těch zaměstnanců mnohem více než v tom prvním. A já se prostě obávám, že navrhovatelé a podporovatelé z řad levice zvolili oblíbenou bruselskou taktiku: nejdřív dáme jenom dva prstíčky a budeme říkat, že víc nechceme. Ale v okamžiku, kdy jim to utrhne ty dva prstíčky, tak tam vloží celou ruku, budou to příští svátky, pak přijde nápad, aby to byla každá neděle, pak se řekne, že možná 200 metrů je už velký hypermarket, že ve skutečnosti hypermarket má už 100 metrů, a takhle budeme pokračovat. K ničemu to nepotřebujeme. Je to jasný příklad zbytečného zákona. Pokud se naši občané rozhodnou, že ve státním svátku nebudou nakupovat, tak ti soukromí vlastníci obchody nebudou provozovat. Takhle je to jednoduché.

A pak se chci zeptat na další věc. Kdo bude proměřovat 200 metrů čtverečních prodejní plochy. Ne provozovny, prodejní plochy. A co se stane v okamžiku, kdy mnozí zcela logicky v reakci na tento zákon si koupí mobilní zábrany a v ten státní svátek je tam posunou a řeknou - a dneska to máme 200. Tak vyrazí co? Úředníci živnostenských úřadů s metry, aby počítali. Nedoporučoval bych z vnitra, to ne, tam neumějí počítat, že jo. Vzpomeňte si, když v jednom vzorku je 5 % chybovost a ve druhém vzorku je také 5 % chybovost, tak podle úředníků Ministerstva vnitra je průměrná chybovost 10 %, protože pět a pět je deset. Tak ty bych tam nepouštěl. Podotýkám, že to asi nebylo za této vlády, aby to pan ministr vnitra nebral jako kritiku. Věřím, že on by to spočítal dobře.

Je to opravdu absurdní. A mnozí z vás se tváří, že je to velký problém, a úplně vážně ho řešíte. Tak mi řekněte, pane senátore, kdo bude kontrolovat 200 metrů, proč 200 metrů. A skutečně 200 metrů je hypermarket? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Opálku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, ono to vypadá, že vždycky chci reagovat na svého kolegu z Opavy, ale tentokrát se chci vyjádřit k těm 200 metrům. Ono se o tom hovořilo v minulých čteních, ale já bych chtěl upozornit na zákon 477/2001, to je zákon o obalech. A tam poprvé byla stanovena hranice 200 metrů. Já bych přečetl jenom § 9. Hovoří o povinnosti obalu u provozoven s rozlohou větší než 200 metrů, aby měly povinnost prodávat nápoje jak ve vratných, tak nevratných obalech. Čili jestli hledáme vždycky nějaký odkaz, jestli už určitý termín, v tomto případě tedy stanovení rozlohy, v nějakém zákoně je, tak bych řekl, že jsem ho našel. Neříkám, že to musí být samozřejmě automaticky převedeno, ale chtěl bych říci, že s touto hranicí 200 metrů se už tedy potýkal od roku 2001 zákon o obalech a zřejmě se s tím nějak vyrovnal, takže by to neměl být problém ani u toho nového zákona. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s faktickou pan poslanec... Omlouvám se. Pan poslanec Petrů, omlouvám se. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Já opravdu rychlou odpověď na pana kolegu Stanjuru. Je potřeba se seznámit s vyhláškou o podrobnější úpravě stavebního řádu, kde je jasně vymezena podlahová plocha. Pak se dozví odpověď na svou otázku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Nechci zdržovat, jen nemohu odolat, aby se ve stenozáznamu neobjevilo upozornění, že poslanec za KSČM nalezl v právním řádu paralelu mezi zaměstnancem a vratným obalem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Tak to byly faktické poznámky a nyní prosím... Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Opálky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pan kolega Kalousek byl velice vtipný jako vždycky, ale chci říci, že jsem hovořil jen o 200 metrech, o zaměstnancích nepadl ani jediný můj výrok. Ale pokud bych chtěl hovořit o zaměstnancích, tak bych hovořil především o tom, jak způsobily nezaměstnanost v České republice tyto velké obchodní řetězce, které jsme sem vpustili na rozdíl od Polska, které zlikvidovaly dovozem cizího zboží naše výrobce, naše dopravce, naše malé obchodníky, kteří jsou podle vašich slov vaši voliči, ale vy hájíte vždycky zájem toho velkého, takže jdete proti vlastním voličům. Toť vše.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru.

 

Poslanec Michal Kučera: Já bych velice poděkoval za ta slova, která tady řekl můj předřečník, protože konečně víme, o co jde. Jde o boj proti velkým hypermarketům, jde o boj proti velkým provozovatelům. Myslím si, že je dobře, že tady tato věc zazněla, protože tím se mnohé vysvětlilo. A jsem rád, že to taky zaznělo z úst povolaných, to znamená poslance za KSČM.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Foldynu, připraví se pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Dobré ráno. Já bych prostřednictvím paní předsedající chtěl reagovat na svého kolegu, který teď domluvil. Abychom věděli a pan kolega aby věděl, o co tady jde, tak by si musel nejdříve zkusit, co to je stát v tom hypermarketu o svátcích a dostat tu mzdu a zkusit z ní žít. To bylo platilo pro celou řadu z vás, kteří tady plédujete o svobodě, o všelijakých věcech, které prostě se mají najednou zabraňovat. Zkuste si žít za ty peníze, které ty holky tam dostávají za ty sobotu a neděle a za ty svátky, a pak byste teprv věděli, o co tady jde. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Opálku, připraví se paní poslankyně Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chtěl bych reagovat na pana kolegu Kučeru, který vystupuje ke všem problémům, a já závidím jeho rozhled. (Smích a potlesk v sále.) Chtěl bych říci, že pokud si myslí, že mám přesvědčení, že nějaké tři svátky navíc někoho zničí nebo zraní, tak takovou představu opravdu nemám. Ale mám zájem, aby ti zaměstnanci, kteří i mě, když přijdu nakupovat, prosí, abychom to konečně schválili, tak jim vycházím vstříc. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Pane poslanče Foldyno prostřednictvím předsedající, když jsem studovala vysokou školu, tak jsem si přivydělávala na brigádách právě tím, že jsem pracovala v maloobchodě. A mohu vám říct, že svátky jsme my studentky a studenti brali s velkou vervou právě proto, že jsme za ně měli příplatky. Takže oni zase ne všichni jsou na tom tak, že se tomu vyhýbají, ale někteří to, že právě mohou mít ve svátek příplatek, vítají. Takže neberte to pořád tak paušálně, že všem tady pomůžeme. Ono některým z nich možná, kteří se tady, jak někteří tvrdíte, vám ozývají a chtějí to, tak zase se vám třeba neozývají ti, kteří o ty příplatky stojí a kteří jsou rádi za to, že si mohou trochu přivydělat díky tomu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A teď tady mám čtyři faktické poznámky: paní poslankyně Semelové, pana poslance Grospiče, pana poslance Foldyny a pana poslance Zavadila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych chtěla reagovat vaším prostřednictvím na paní poslankyni Adamovou. Víte, paní poslankyně, ono je něco jiného, když si přivyděláváte jako studentka, moje dcera a můj syn také si přivydělávali v Albertu, když studovali, chodili tam na brigádu, a ono je něco jiného, když tam ty pracovnice jsou nastálo a opravdu za ten mizerný plat, který dostávají, a prostě musí tam být, aby uživily rodinu. A pokud jde o ty svátky, že jste je s vervou brali, tak věřte tomu, že ty prodavačky by byly velice rády doma. Tak jim přidejme ty peníze, aby měly důstojný plat a nemusely chodit o svátcích, včetně nedělí do práce. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Grospiče. Poprosím, aby se sněmovna uklidnila, kolegové nepokřikovali ze svých lavic. Přestože je ta debata vyhrocená, měli bychom zachovávat pravidla slušného chování. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vidím, že ta diskuse podtrhuje vážnost toho problému. Připojuji se ke svým předřečníkům. Také jsem oslovován téměř denně zaměstnanci těchto hypermarketů, mám mezi nimi i řadu známých, kteří prosí o to, abychom tento zákon co nejdříve schválili. A mohu také říci, že právě hypermarkety anebo ty velké prodejny využívají často, velice často, agenturní zaměstnance, využívají brigádníky a to je úplně jiný stav. Také tam řada lidí pracuje jenom na zkrácené pracovní úvazky, mají dělené směny, ty mzdy jsou velice nízké. A argumentovat tím, že si přivydělávají právě tím, že mohou pracovat ve dnech pracovního klidu nebo o svátcích a to jim zvyšuje tu mzdu, tak to je přece téměř národní ostuda. Ta mzda by měla být odpovídající a měla by plně pokrýt jejich životní potřeby. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Foldynu. Pan Foldyna stahuje, tak prosím pana poslance Zavadila, připraví se pan poslanec Kořenek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezké dobré dopoledne, dámy a pánové, vážená vládo, vážená paní místopředsedkyně. Já jen snad učiním dvě poznámky. První poznámka je vaším prostřednictvím vůči mé kolegyni z výboru pro sociální politiku Adamové. Ano, tomu rozumím, že studenti mají chuť, pracují a vydělávají si tam peníze, protože je potřebují nutně na to, aby mohli studovat. Ale tady je jeden argument, který tady nepadl. Ti kmenoví zaměstnanci nedostávají peníze za ty svátky, dostávají náhradní volno. To si prosím vás zjistěte. Já to zjištěné mám. Takže v tom je ten obrovský rozdíl, že zatímco ti lidé pracují o svátcích a v některých jiných profesích za to ty peníze dostávají, tak tady je nedostávají. A proto tak úpěnlivě žádají o to, nebo úpěnlivě je nadsazené slovo, ale žádají o to, abychom ten zákon prosadili. Takže to je první poznámka jenom k tomu, jak je placeno těchto x set, možná tisíc lidí. Spíš tedy tisíc lidí.

Druhá poznámka, to je jenom víceméně věcná věc, kde já mám za povinnost tady říci, že výbor pro sociální politiku 2. prosince projednával tento návrh zákona a přijal usnesení, ve kterém říká, že výbor pro sociální politiku podporuje senátní návrh. To je snad všechno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kořenka, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já jenom, protože tady padaly... Abychom věděli, o jaké ploše se bavíme. Tak tento sál má 305,77 metru čtverečního, takže se bavíme o dvou třetinách plochy tohoto sálu. To je jedna poznámka.

Druhá poznámka. Myslím si, že ten, kdo pracuje a pracuje poctivě, by měl mít takový plat, aby ten plat byl důstojný i bez příplatků ve svátky. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru také s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Zareagoval bych tady na slova svého kolegy pana poslance Zavadila. Vážený pane kolego prostřednictvím paní předsedající, to, o čem jste tady vy hovořil a o čem tady hovořili kolegové, tzn. o zlepšení pracovních podmínek, o zvýšení platů, o tom, aby dotyční pracující nedostávali náhradní volno, o to přesně se mají zasazovat odbory. To je přesně role odborů. Pokud by ovšem odbory plnily svoji roli. Mně to v poslední době připadá, že odbory mají jedinou roli, a to je vystřelit své odborářské bossy do vysoké politiky. To je podle mě v poslední době jediná role odborů. Kdyby odbory skutečně plnily svou funkci, tak by to v těch hypermarketech nemuselo takhle vypadat. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou, připraví se paní poslankyně Semelová, všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Já bych vaším prostřednictvím chtěla kolegovi Kučerovi říci, aby ty odbory už opravdu nechal být, nikam nikoho nevystřeluje.

Já bych na vás chtěla apelovat, kolegyně a kolegové, abychom se na to podívali ještě z jiného úhlu. My se tady dohadujeme o zaměstnancích, o těch, kdo podnikají, kdo mají ty supermarkety. Neměli bychom se trošku zaměřit na to, co se v současné době děje, co se na Evropu hrne? Neměli bychom se semknout a více dbát na tu naši národní hrdost, na to, že tady sedm svátků budou uzavřeny ty supermarkety, že ti lidé budou pospolu, neměli bychom se spíše ubrat tímto směrem? My se tady dohadujeme, čeká nás tady ještě řada dalších zákonů, neměli bychom rozhodnout hlasováním, než se tady takhle překřikovat a zároveň dohadovat o tom, jestli podnikatelé přijdou o zisk, jestli náhodou někdo nebude hladovět? Prosím, dejme tomu čas a pojďme hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, nyní prosím s faktickou paní poslankyni Semelovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, já bych vaším prostřednictvím také chtěla reagovat na pana poslance Kučeru. Jenom bych chtěla připomenout, že to byly právě odbory, které spustily kampaň za ty dny volna, o kterých dneska budeme hlasovat, a které se za ně perou také. To je jedna poznámka.

A druhá poznámka. Ono v těch velkých obchodních řetězcích je také vůbec problém, aby se lidé vůbec do těch odborů dostali nebo aby je tam zakládali, protože na mnoha místech, jakmile se mluví o odborech, tak ten člověk je vyhozený z práce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolím si jen pár krátkých a principiálních poznámek k tomuto návrhu zákona o omezení otevírací doby v prodejnách o státních svátcích.

Za prvé. Pokud je někdo ochoten nakupovat a někdo jiný pracovat, neměl by stát mluvit do toho, jak se mezi sebou dohodnou.

Za druhé. Navrhovatel říká, že důvodem návrhu je, aby byly o státních svátcích rodiny s dětmi. Jenže co když prodavač či prodavačka nemá děti? To jim v ateistické zemi zakážeme pracovat? Jsme občanskou demokracií a stát nesmí nikomu a nijak nařizovat, jaký svátek má slavit. On, vážení přátelé, nesmí ani jakýkoli svátek nikomu vnucovat.

A za třetí. Zákaz je selektivní. Zákon navrhuje zavřít velké supermarkety a středně velké vesnické družstevní samoobsluhy, jednoty, coopy, kubíky a další, zatímco ty malé, převážně rodinné prodejny v drtivé většině vietnamské ponechává nadále otevřené. Uniká mi tedy logika navrhovatelů ze Senátu v čele s ČSSD. Znamená to, že jít nakupovat v menším krámu s luxusní módou a nebo šperky a prodávat tam je povolená sváteční činnost a naopak prodávat nebo kupovat potraviny v levném velkém supermarketu je proti Bohu a rodině? Člověk se musí ptát, v jaké hlavě se takové nápady rodí.

Dámy a pánové, Maďarsko podobný zákaz prodeje o nedělích nakonec zrušilo. Krom jiného vláda připustila, že toto opatření bylo nepopulární a rozdělilo maďarskou společnost. A mě jako zastánce prosazování přímé demokracie může mimochodem potěšit, že ke zrušení zákazu vedla hrozba občanského referenda. Ukazuje se, že i když politici vymyslí hloupost, tak skutečně demokratický systém umí jejich chyby korigovat. Tedy přesně naopak, než je tomu v České republice. V České republice podle průzkumu 96 % všech domácností o svátcích či v neděli někdy nakupuje. A ve třetině případů pak dokonce jede i za většími nákupy potravin. A 65 % všech nakupujících jsou proti tomu, aby stát určoval, kdy mají mít obchody otevřeno a kdy ne. Problém je samozřejmě v tom, že jako obvykle politici neumějí řešit podstatu problému. Pokud se shodneme na tom, že cílem je větší ochrana těch, kdo chtějí být o nějakém svátku s rodinou a s dětmi doma, a tady naopak souhlasím, pak to neřeší plošný zákaz práce ve vybraném oboru a o vybraných svátcích. Kdyby chtěl někdo skutečně tuto věc řešit, tak např. tím, že by zaměstnavatel nemohl práci o státním svátku nařídit. Samozřejmě s výjimkami v oborech nezbytných pro bezpečnost a zdraví občanů. Ale pokud zaměstnavatel bude zaměstnance motivovat např. násobkem mzdy v takovém případě, budou se o práci ve státní svátky prodavači prát. Pokud bychom přijali toto řešení, které navrhuji, tzn. aby zaměstnavatel nemohl práci o státním svátku nařídit, a musel by tedy motivovat, velice motivovat pracovníky, aby o státním svátku pracovali, tak to bude principiálně správné a zákazníci i prodavači budou spokojeni.

Z výše uvedených důvodů poslanci našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, tento návrh zákona nepodpoří.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. (Z pléna je slyšet: Kolik vás je?) A poprosím sněmovnu o klid. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, ono už mnohé bylo řečeno v době, kdy jsem se hlásil do řádné rozpravy. Mezitím proběhlo možná několik desítek technických apod. Nicméně aspoň ještě některé argumenty k absurditě tohoto návrhu zákona, který má ambici vstupovat a říkat soukromému sektoru, co má, anebo nemá dělat. Přičemž když se tady bavíte o mzdách, o tom, jak někteří lidé si zaslouží mzdu, pak je potřeba říci, že v okamžiku, kdy nařídíte některým obchodům, že budou muset mít zavřeno, tak ten obrat zkrátka bude nižší, lidé půjdou nakoupit někam jinam, ti, kterých se to bude týkat, budou mít méně peněz, a tudíž budou i méně schopni dát někomu něco do výplaty. To je potřeba, abyste si spočítali. Protože toto je absolutní logika v okamžiku, kdy říkáte - jedni zavřeno, druzí otevřeno. Půjdu nakoupit tam, kde bude otevřeno.

Já jako Středočech patřím k desítkám tisíc těch, kteří ráno, když odjíždějí do práce, obchody mají zavřeno, večer, když přijíždím z práce, naprostá většina obchodů má zavřeno. Většinou mají otevřeno naši vietnamští spoluobčané - zaplať pánbůh za ně, protože normální Středočeši bychom nenakoupili - a supermarkety. Řada Středočechů toho využívá, jsou jich desítky tisíc, kteří denně dojíždějí do práce do Prahy a zpátky a nemají v podstatě jinak šanci si nakoupit. Využívají to během možná svátků apod. Teď holt půjdou k těm, kteří budou mít méně než 200 metrů čtvereční plochy.

O absurditě počtu metrů myslím tady už bylo řečeno dost. Představíte-li si velikost obchodu 20 krát 10 metrů obchodní plochy, tak to opravdu je bomba supermarket. To jsou spíš menší obchody. A věřte mi, když tady říkal kolega něco o tom, že ze stavebního zákona cosi vyplývá, to se dá lehce změnit, upravit. A někteří obchodníci se toho budou snažit využít, protože prostě budou přicházet o peníze a možná i o lidi, kteří by chtěli zaměstnat.

Ještě obecně musím říct, že jsme svědky toho, že tady každou chvíli projednáváme nějaký zákon, který ukrajuje svobodu našich občanů. Včera to bylo o snaze začít z titulu úřednického rozhodnutí neposvěceného soudním rozhodnutím zasahovat do svobody na internetu. Máme tady zákon o ochraně přírody a krajiny, kde navrhujete, aby vlastníci půdy byli povinni prodat ve vymezených zónách svůj majetek, pokud ho budou chtít prodat, pouze a jedině státu. Připravuje se myslivecký zákon, kde chcete dát pravomoc myslivcům, aby omezovali vstup na pozemky vlastníků. Schválili jsme zákon o tržní síle, kde jste nadefinovali povinnost soukromých subjektů, co všechno mají mít ve smlouvách, jaké mají mít splatnosti faktur apod. A to je jedna věc za druhou, kdy dochází k omezování podnikání, ale obecně svobody občanů v České republice. Tento zákon je v tuhle chvíli jen jakási višnička na dortu.

Myslím, že byste si měli sáhnout do svědomí, protože tahle země potřebuje úplně jiné zákony, než je tento. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Kudelu, připraví se pan poslanec Stupčuk. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, dámy a pánové, projednáváme návrh zákona, který není zásadní z pohledu ekonomického. Sedm a půl dne, které jsou navrženy, aby byl v tyto dny zakázán nebo omezen prodej v maloobchodě, jsou zhruba 2 % z celkového ročního počtu dnů. Včera jsem hovořil se zástupcem jednoho z našich největších obchodních řetězců v maloobchodě, který mě ujistil, že oni jsou na to připraveni, že toto omezení pro ně nepřinese žádné významné ztráty na tržbách, protože jejich zákazníci mají své návyky, které podle tohoto našeho zákona, pokud ho přijmeme, upraví a prostě si nakoupí v jiných dnech. Já osobně doma dostanu lísteček, a jestli s ním ten obchod obejdu v pátek, v sobotu nebo v neděli, je úplně jedno, prostě nekoupím víc, než co je napsané na lístečku.

Tahle vzrušená debata je však naprosto z pohledu principiálního. Bezbřehost není svoboda. Domnívám se, že omezit prodejní dobu v maloobchodě tak, jak je tento návrh předložen, je správné. Řetězce v naší zemi si nemůžou stěžovat na to, že by měly malé tržby, malé zisky. Mám tady článek, kde jsou tržby nebo zisky v maloobchodě za rok 2013: Lidl 2 mld. 600 mil. korun, Kaufland 2 mld. 100 mil. korun a tak dál. Pouze Tesco bylo ve ztrátě, ale mám informaci, že za rok 2015 se z tohoto propadu vykřesalo.

To, že zaměstnanci rádi chodí na sváteční šichty, protože mají příplatky, může být pravda, nicméně mám zprávu od brigádníků, kteří o těchto svátcích, nedělích do marketů chodí, protože jim nemusí dávat příplatky, oni prostě mají sjednanou odměnu. Takže zase takové terno pro ty zaměstnance to není. A mám také zprávu, že se zaměstnanci těmto dnům vyhýbají.

Já jsem si dovolil k tomuto návrhu zákona předložit rozšiřující pozměňující návrh. Tak jako je v zákoně navrženo, aby se prodejní doba omezila na první a druhý svátek vánoční, tak jsem si dovolil předložit návrh, aby se prodejní doba omezila také na první a druhý svátek velikonoční. Na Velikonoční neděli a na Velikonoční pondělí.

U nás v Ostravě jsou velké markety běžně na Velikonoční pondělí zavřené. Mají zavřeno i na první svátek vánoční a druhý svátek vánoční. Mají zavřeno na Nový rok a některé zavírají také v ostatní svátky. Prodejnička, která je u nás v obci, dodržuje všechny sváteční dny včetně Vánoc, Velikonoc, Nového roku a podobně. Takže u nás v obci, byť je prodejna menší než 200 metrů, tak u nás se to absolutně ničeho nedotkne. Velikonoční neděle není státním svátkem ani není ostatním svátkem, protože principiálně vždycky padne na neděli. Je to jednoduché. Ale tak jak jsem řekl, jako patří k sobě první a druhý svátek vánoční, stejně tak patří k sobě první a druhý svátek velikonoční.

Velice vás prosím, abyste tento návrh zákona podpořili. A pokud uznáte, tak podpořte i můj pozměňovací návrh pod písmenem B, který hovoří, že by se prodejní doba měla omezit také na Velikonoční neděli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Vondráčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, abych reagoval na ta tvrzení jak připravenosti a tržbách. Chtěl bych říct, že na každém návrhu se dá najít něco pozitivního, něco dobrého. Já jsem právě nalezl i na tomto návrhu něco dobrého a pozitivního. Určitě jste jako pozorní čtenáři zaregistrovali výrazný nárůst tržeb on-line obchodů s potravinami. Myslím, že tento návrh bude velkým impulsem pro tyto provozovatele, že můžeme očekávat další nárůst tohoto typu obchodování. Je důležité zákazníky naučit, aby se naučili nakupovat přes internet a v ty státní svátky budou mít teď, jestli přijmeme tento zákon, mnoho příležitostí si to vyzkoušet a následně přejdou k tomuto typu obchodování. Obávám se ale, že potom budou možná smutní ti, kteří prosazovali tento zákon, protože internetový obchod rozhodně nepotřebuje tolik zaměstnanců jako klasický hypermarket. Takže děkuji za tyto provozovatele on-line obchodu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Stupčuka.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já jsem spolupředkládal pozměňovací návrh, který určitým způsobem oproti původní předloze redukoval dopady návrhu zákona tak, aby se skutečně regulace týkala těch největších řetězců. Chtěl bych na tomto místě říci, že již netrvám na podpoře pozměňujícího návrhu, který jsem spolupředkládal. Naopak bych zde chtěl vyjádřit přesvědčení a podporu původnímu návrhu zákona tak, jak byl předložen v té senátní podobě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Šrámka.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Krásný dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte, abych i já se vyjádřil k tomuto zákonu a snažil se tento zákon odpolitizovat. Pracuji v obchodě asi 25 let a dovolte mi pár poznámek k tomuto zákonu.

Tento zákon není ani o střetu socialistů a liberálů. Není ani o státních svátcích, bohužel. Aby měli zaměstnanci volno. Není ani o boji proti hypermarketům, jak pan poslanec Kučera správně podotkl. Není ani o záměně zaměstnanců s nějakými obaly, jak tady jeden poslanec vtipně řekl. Tento zákon, troufnu si tvrdit, je odborně primitivní a staromódní. Patří do doby začátku 90. let minulého století. Obchod za posledních 20 let prošel obrovským vývojem a rozvojem. Jeho navrhovatelé však myšlenkově zamrzli v minulém století. Tento vývoj sleduji a dovolte mi pár příkladů.

Už název zákona omezení doby v maloobchodě a velkoobchodě je samozřejmě nesmysl. Definujte dnes, co je maloobchod a co je velkoobchod. Tento rozdíl panoval na začátku 90. let a dnes už to neplatí. Dnes máme obchody kamenné, máme pojízdné prodejny, máme tržnice, máme internetové obchody, máme farmářské trhy. Máme internetové obchody, které mají plochu větší než 3000 metrů, kde také máme pokladní, a tyto pokladní také vydávají zboží jako v normálním hypermarketu, ale nejsou vidět. A i tyto pokladní by vlastně tímto pádem měly do tohoto zákona spadat, ale nebudou. Tento zákon je diskriminační z hlediska hospodářské soutěže. Myslím si, že my poslanci bychom tady neměli omezovat hospodářskou soutěž, ale měli bychom podnikatele motivovat k tomu, aby samozřejmě jejich podnikání fungovalo. A hlavně bychom neměli stavět jedny podnikatele proti druhým, kteří dělají tu samou věc.

Představte si město, kde máte dva obchody, kde jeden má plochu 190 metrů čtverečních a vedle něho 200 metrů má 220 metrů čtverečních. Tak ten jeden obchod bude znevýhodněn proti tomu druhému. Proč? V obou obchodech jsou zaměstnanci, v obou obchodech jsou pokladní. V obou obchodech budou samozřejmě i státní svátky, pokud to nebude za hranicemi tohoto státu. Pokud by tento zákon měl projít nebo bychom ho měli schválit, tak ho schvalme buď pro všechny, anebo pro nikoho. Ale nestavme jedny podnikatele proti druhým. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Miholu, připraví se pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také několik slov v tomto závěrečném hlasování k návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Dlouhodobě tento návrh já i celý klub KDU-ČSL podporujeme, vnímáme ho jako kultivující zákon. Odmítám řeči o zákazech či rozhodování o tom, co kdy kdo má dělat, jak mi některými bylo i podsouváno. A dokonce na některých výborech zněly nepravdy, když to řeknu hodně kulantně, lži, když to řeknu natvrdo, kterým jsem se nemohl bránit protože na těch výborech nejsem členem.

Na toto téma jenom doplňuji, že pokud mě někdo osočil ze sociálního inženýrství, tak potom bychom se museli dívat i na Baťu jako na sociálního inženýra. A byla by to pro mě velká lichotka, takové srovnání. A taktéž když někdo mluví o socialismu, tak já se velmi často hlásím k příkladu sousedního Německa, což je pro mě příklad nejen v této záležitosti, a tak říkám, takový socialismus jako v Německu by mě velmi v naší zemi potěšil, s veškerou tou úrovní, která se k tomu váže. Ve většině zemí západní Evropy mají jasno. Jsou dny, kdy ekonomika, práce a nakupování nejsou na prvním místě.

Nejsou to rozhodně země, které by byly snad nějak méně tržní, ani země, které by tato opatření posílala na hospodářské dno Evropy. Podotýkám, že nejvíce poukazuji obecně na Německo a Rakousko, ale samozřejmě Francie a další země, nechci je tady všechny vyjmenovávat. I v těchto zemích se k omezení prodejní doby o svátcích a případně dalších dnech nesouhlasně vyjadřují hospodářské komory, ale pokud jsem pátral, ani tam ani jinde jsem se nedopátral nějakého explicitního a hlavně podloženého názoru o dopadu těchto omezení na ekonomiku.

Vlastně je docela zajímavé zamyslet se nad tím, proč naše země plná nákupních center otevřených ve dne, případně i v noci, za uplynulé čtvrtstoletí významně nedotáhla hospodářský náskok většiny západních zemí, kde prodejní dobu omezují často nejen ve státní svátky. O zásadním brzdění ekonomiky to tedy jistě není. Ostatně o svátcích jen málokterá rodina či jednotlivec zůstává doma. Pokud lidé cestují, realizují své aktivity, pak využívají množství služeb, které se na rozvoji ekonomiky podílejí. Omezení prodejní doby o svátcích určitě přivítají prodavači a prodavačky, i s těmi jsem opakovaně hovořil a jejich názor je jednoznačný. I oni mají totiž své rodiny a ty často zdůrazňované argumenty v podobě příplatků, podotýkám často se jedná spíše o den náhradního volna, jsou dostatečnou náhradou asi jen málokomu. Argumenty, proč se myslí pouze na prodavače a ne na lékaře či dopravce, jsou rovněž liché, nebo pouze částečné. Vždyť i v těchto oblastech dopravy nebo medicíny víme, že je o svátcích méně četný provoz. Nemůžete využívat všech služeb naplno jako ve všední den, to prostě není pravda a lehce se to dá zjistit. Pouze nejnutnější případy. A taky se to netýká všech obchodů a už vůbec ne benzínek, takže hlady nikdo neumře, svět se nezastaví a nezhasne.

Situace současné Evropy nás nutí se hlouběji zamýšlet a ohlížet se po našich kořenech, historii, kultuře a identitě. Kdy si tuto kulturu, významné dějinné okamžiky a osobnosti chceme připomínat vlastně více než právě o svátcích? Pokud o tom pochybujeme a chceme se soustředit pouze na ekonomiku, pak bychom mohli navrhnout, ať se tady tyto sváteční dny škrtnou úplně. Jsem ale přesvědčen, že svátky mají v naší společnosti své místo a měly by být dobře odlišitelné od ostatních pracovních dnů.

Základní senátní návrh se týká pouze vybraných osmi svátků. Já jsem od začátku poukazoval na to, že i mně to nebylo úplně dobře srozumitelné a vnímal jsem nad tím i otazníky zvenčí. Svým pozměňovacím návrhem proto vycházím vstříc tady těm, kteří pochybují, proč jenom právě tyto vybrané svátky. Viděl jsem, že ze strany TOP 09 byly takové dotazy a připomínky, tedy i TOP 09 v tuhle chvíli má možnost podpořit pozměňovací návrh, který se týká všech státních svátků.

Předem děkuji za podporu a děkuji také za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Petra Fialu. Po něm se připraví pan poslanec Lank. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, vážená paní předsedající. Jenom v reakci na to, co říkal pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola k příkladům z jiných zemí a srovnání s jinými zeměmi. Aby tady zazněly všechny argumenty, jak mají.

Samozřejmě že v Německu a dalších zemích západní Evropy podobná regulace existuje, ale je potřeba se podívat na tu tendenci a ta je přesně opačná, než jakou jde Česká republika. V zemích, kde existoval třeba silný vliv církví a silný vliv odborů nebo obou těchto skupin dohromady, což je třeba Německo, existovala dříve poměrně striktní regulace nejenom nedělního prodeje a prodeje o svátcích, ale taky třeba prodejní doby v sobotu, prodejní doby ve všední dny. Mnozí z vás, kteří znáte situaci v Německu třeba ze začátku 90. let, si vzpomenete, že obchody mohly mít otevřeno po šesté, sedmé hodině večerní jenom ve čtvrtek. A co udělalo Německo? Německo začalo velmi významně v posledních letech liberalizovat všechny tyto regulace.

A podobnou cestou jde řada západoevropských zemí. Nebudu připomínat příklad z Maďarska, kde nedávno zrušili zákaz nedělního prodeje, který rok předtím zavedli. Takže když se díváme na zahraniční příklady, tak je potřeba dívat se i na tu tendenci. Česká republika se tímto návrhem vydává přesně opačně. Místo liberalizace, kterou jdou všechny země, které z historických důvodů regulace měly, zavádíme regulaci, aniž pro to existují opravdu vážné důvody. Jenom prosím, když pracujeme s příklady ze zahraničí, tak si všímejte toho, co tam opravdu udělali, jak probíhá veřejná debata, a pak teprve podle toho si třeba z toho berme nějaký příklad a nějaké doporučení. Pokud si chceme vzít příklad z Německa a z podobných zemí, tak musíme spíše podporovat liberalizaci prodeje než její restrikci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Lanka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, paní předsedající. Krásné dopoledne, kolegyně, kolegové. Víte mně tady na tom trochu vadí, že tady budeme zase nějakým způsobem kategorizovat zaměstnance. A teď nemluvím o těch, kteří tady už byli zmíněni, což jsou samozřejmě ti hasiči, policisté, lékaři a tak dále. To jsou lidé, které samozřejmě potřebujeme my všichni, aby byli v práci prakticky nonstop. Je to nutnost. Ale zase si říkám, jak k tomu přijdou ti ostatní, kterých se to týká v podstatě taky. Do práce o těch státních svátcích musí. A to jsou třeba ti zmínění pracovníci v pohostinství, ale nejenom v pohostinství, třeba na benzínkách nebo třeba i v médiích. Taky tam musí být. Mluvím z vlastní zkušenosti. A je to proto, abychom se mohli bavit. To není něco, bez čeho bychom nedokázali žít. My budeme v podstatě rozhodovat, kdo si volno zaslouží a kdo ne.

Teď se dostávám k tomu, co mně na tom vadí nejvíc, a to je základní princip. My budeme nařizovat z pozice státu lidem, jak mají trávit volný čas. Nezlobte se na mě, já si myslím, že snad každý z nás si dokáže velice dobře rozhodnout, jak ten volný čas chce strávit, a stát do toho s prominutím nemá co kecat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Grospiče. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Znovu bych chtěl zareagovat, vaším prostřednictvím, na své předřečníky, zejména posledního. Já si myslím, že nejde o žádnou liberalizaci, že liberalizace v tomto smyslu se míjí svým výkladem, že jde o něco úplně jiného. Že pointa tohoto návrhu je také mimo jiné o tom, aby za osmihodinovou pracovní dobu, kterou odvádějí pracovníci i v těchto supermarketech, dostávali odpovídající mzdu, která bude stačit plně k úhradě jejich základních životních potřeb. A pokud nestačí a jsou nuceni pracovat o svátcích a nedělích, pokud jsou nuceni hledat si i jiné zaměstnání, tak potom něco není správně. Ale nespojoval bych to s liberalizací a už vůbec ne s tím, že tímto zákonem budeme někomu ukazovat a říkat, jak má trávit své osobní volno.

Tady jde především o zaměstnance těchto supermarketů, o prodavačky u posledních pokladen, které jsou v podstatě nuceny pracovat i o sobotách a nedělích a svátcích, aby vůbec dosáhly na nějaký odpovídající důstojný příjem. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Šrámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane poslanče, nemáte pravdu. Tento zákon prostě neřeší žádné platové podmínky zaměstnanců. Vůbec to neřeší, to prostě není pravda. To je lež, to musím odmítnout. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: To byly faktické poznámky a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kolovratníka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, paní předsedající, pane premiére, kolegové a členové vlády. Počkal jsem si v té rozpravě trpělivě, byl jsem řádně přihlášen a nereagoval jsem při faktických poznámkách. Teď jsem rád, že jsem to udělal. Poznamenal jsem si reakce některých svých předřečníků a dám vám, kolegyně a kolegové, několik otázek. Z nich bude zřejmý i můj názor k tomuto návrhu.

Pan poslanec Foldyna hovořil o tom, ptal se, jak pomůžeme těm děvčatům, která tam dělají za ty nízké mzdy, že je potřeba se o ně nějakým způsobem postarat. Pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, Jardo, ptám, jak jim pomůžeme tím, že nebudou pracovat o těch svátcích, že ty supermarkety zavřeme? Tomu nerozumím. Mají malé mzdy a my je nenecháme pracovat. Tak nerozumím tomu, jak jim můžeme pomoci. Určitě se teď nechci pouštět do detailů zákoníku práce, který kolega Zavadil zná určitě lépe než já. Víme, že je rozdíl mezi odměnou nebo vyrovnáním se se zaměstnancem za práci během svátků, za práci přesčas, jaký je limit přesčasů atd. atd. Do toho se nechci pouštět.

Paní poslankyně Semelová tady říkala, a řada jejích kolegů z KSČM, pojďme těm lidem přidat, pojďme jim zajistit vyšší platy. Tak se opět ptám, kolegové, jak to chcete udělat. To jsou soukromé firmy. To nejsou státní firmy. My jim to nějak nařídíme? Nebo zdražíme zboží a zavedeme povinný příplatek ke zboží na práci zaměstnanců? To přece nejde.

Přiznám se, a možná bych to sám nečekal, ale dnes jednoznačně souhlasím s kolegy z pravice, z pravicové opozice, ať s panem předsedou Stanjurou, s Michalem Kučerou. To jsou přece jasné a logické argumenty. Vím, že tady opakuji fakta, která už zazněla, že asi nikoho z vás nepřesvědčím, ale myslím si, že je dobré to říci a je dobré to zopakovat, a myslím, že teď mohu hovořit i za většinu svých kolegů z poslaneckého klubu hnutí ANO, že v tomto liberálním pohledu na tuto věc jsme víceméně za jedno.

Padlo to tu tuším z úst pana poslance Kučery. Máme přece zákoník práce. Máme odbory. Pokud, kolegové, cítíte, že tam jsou problémy, že zaměstnanci mají nízké mzdy, že jsou nedostatečně ochráněni, tak pojďme tady ve Sněmovně otevřít debatu na toto téma. To bude regulérní debata. A pojďme se bavit o tom, jestli je zákoník práce dostatečně nastaven, jestli některá ustanovení nezpřísníme, namátkově, za onu práci ve svátcích, jestli nenařídíme, nedáme novelizaci dotyčných paragrafů, že budou vyšší nebo větší příplatky. Pojďme debatovat o pozici odborů, jestli mají dostatečné nástroje, nebo nemají. To je regulérní debata na toto téma. Ale přeci tento problém, a tak to řeklo několik mých předřečníků, neřeší návrh na zavření určitého typu supermarketu v některé svátky.

Pan poslanec Sklenák. Odlehčím to. Doufám, že na Nový rok on sám nebude mít hlad. Ale mohl bych oponovat argumentem: A co právě ti, kteří pracují v ty jiné noci nebo jiné části svátků? Ti policisté, energetici, lékaři. Tak třeba ti ten hlad mít budou, protože oni právě jsou po směně a chtějí jít na ten Nový rok na nákup a nebudou si mít kde nakoupit. Ale je to podle mě hloupý argument, byť na mě někteří kolegové lékaři pokyvují, nebudu ho používat.

Závěrem, nechci zbytečně prodlužovat, protože opravdu opakuji, co zaznělo. Ale prosím, kolegyně, kolegové, neregulujme navíc dalším zákonem zbytečně životy našich občanů. Dejme jim svobodu, ať se sami rozhodnou. Pokud cítíme problémy, řešme je, ale řešme je v těch dotyčných zákonech.

Prosím, abychom zamítli tento návrh, tento zákon, jak již bylo navrženo, jak budeme za malou chvíli hlasovat. Prosím, pojďme se věnovat normám a zákonům, které alespoň podle mého názoru jsou pro občany České republiky opravdu potřebné. Děkuji. (Potlesk některých poslanců z hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji z místa přihlášku paní poslankyně Němcové. Jenom se chci zeptat, zda faktickou, anebo řádnou. Řádnou. Tak prosím, abyste vydržela, protože je před vámi ještě jedna faktická. Omlouvám se. (Dohady zprava.) Také řádnou? Tak v tom případě paní poslankyně má slovo. Jenom vás chci poprosit, jestli reagujete a chcete reagovat faktickou, abyste využili svého zařízení na stole, protože se to tím velmi urychlí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, možná se vejdu do toho dvouminutového limitu. Chtěla jsem pouze vznést dotaz, který tady byl vznášen myslím i minule, a to na pány navrhovatele i pana zpravodaje, protože se snažím si pořád promítnout do praxe, jak to skutečně bude fungovat.

Žiji ve Žďáře nad Sázavou. Ve Žďáře nad Sázavou je několik obchodů těch velkých, asi supermarketů, které spadají do toho limitu, že budou muset mít zavřeno. Pak tam jsou dva nebo tři, které možná budou mít otevřeno. Lidé z okolních obcí, kterých je desítek, těch obcí, přijíždějí a nakupují právě v těchhle těch velkých obchodech, tam trefí, vědí, kde je najdou, ty malé budou docela těžko hledat, protože netuší, v kterém koutě toho bývalého okresního města je najdou. Dejme tomu, že je nějak najdou.

Ale pak se chci zeptat na to, co se bude odehrávat v našem krajském městě Jihlavě, kde je velké obchodní centrum, kde si pronajímají obchody různí daleko menší živnostníci, kteří tam mají domácí potřeby, květinářství, papírnictví, obuv, nevím, co všechno tam najdete. To spektrum jistě znáte, protože jste v takovém nějakém obchodním centru jistě někdy byli. A tyhlety obchody, vyjma toho supermarketu, který je tam také na potraviny, ten bude zavřený, ale potřebuji si tedy ujasnit, že všechny tyhle obchody od klenotnictví po květinářství přes papírnictví, domácí potřeby budou otevřené a jediné, co se v těchhle těch centrech zavře, budou potraviny. Rozumím tomu dobře? Prosím, na to bych chtěla vědět odpověď.

Co tedy vlastně tím sledujeme? Vždyť je to na zbláznění, co tady inženýrsky tvoříme. Protože je to nenormální, jestliže argumentujete tím, že si přejete, aby rodiny byly pohromadě, aby trávily nějak smysluplně volný čas, a pomíjíte to, že každý snad má v hlavě svoji představu, jak ho chce trávit. A vy jim nutíte: Dělejte všechno, ale nesmíte nakupovat potraviny. Běžte si koupit boty. Běžte si koupit hrnec do domácnosti. Ale chraň pánbůh vás chtít si koupit chléb. To přece není normální, co tady děláme!

Vnímám všechny argumenty pana kolegy Vondráčka o tom on-line obchodování, všechno tohle má přece jasné ratio. Vy, kolegové, kteří jste mluvili přede mnou a odmítáte tuhle normu se svými argumenty, vnímám je jako naprosto logické. A tady tohleto inženýrství, které vůbec nemá žádné logické opodstatnění, přece odmítněme! To nedává fakt smysl! Jestli chceme takhle tvořit zákony, tak opravdu žádným dobrým zákonodárným sborem nejsme. (Potlesk některých poslanců z hnutí ANO a z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím s faktickou pana poslance Novotného. Řádně. Dobrá. Tak v tom případě dám slovo panu poslanci Plzákovi, který se řádně přihlásil do rozpravy.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, moje vystoupení bude krátké. Jestli jsem dobře pochopil záměr předkladatele, tak chce ochránit zaměstnance supermarketů, aby nemuseli v některých případech pracovat, když to není nezbytně nutné. Tak si to já vykládám a tak to také chápu.

Chtěl bych poukázat na jeden fakt, který ukazuje nedokonalost a absurditu toho návrhu. Čekal jsem, jestli tady nezazní, a buď jsem to přeslechl, nebo tu nezazněl. Nevím, jestli pan předkladatel ví, tak v těch supermarketech, vím to konkrétně určitě u Kauflandu, se pracuje i v noci. V noci se tam prostě přerovnává zboží, doplňuje na regály. V době, kdy ten zaměstnanec nebo zaměstnankyně by měli být s rodinou, jak vy říkáte, měli by odpočívat. Je to nezbytně nutné, aby se to dělalo v noci? Budeme novelizovat, budeme zakazovat noční práci v supermarketech? Protože to přece není nutné, aby se to dělalo v noci. Vždyť ta zaměstnankyně by měla být s tím manželem, s přítelem. A takovou absurditu já prostě vidím v tomto celém návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Novotného s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, chci říct pár slov k té dimenzi problému, která tady občas v některých vystoupeních zaznívá, to jest k dimenzi úcty k našim tradicím v případě státních svátků, anebo dokonce i k dimenzi duchovní, která souvisí s některými státními svátky.

Vzpomněl jsem si na jednu příhodu z vnitřního života této Sněmovny, která se odehrála zhruba před rokem a půl. Možná jste si někteří všimli, že určitá skupina lidí kolem Parlamentu, Senátu a naší Sněmovny, občas zve jiné své kolegy na duchovní setkání, kde se třeba předčítá z Bible a podobně. Na jednu takovou pozvánku na takové duchovní setkání jeden z nás dvou set zareagoval odpovědí - já toho člověka nebudu jmenovat a vůbec mu neberu právo na takovou odpověď: už mi tyto pozvánky neposílejte, já jsem zaneprázdněn a nemám čas na to číst z nějaké knížky. Tou knížkou náš kolega myslel Písmo svaté, pro některé z členů této Sněmovny, nebo případně Bibli, tj. důležitou knihu v tradici naší západní civilizace. Pro mě je to docela podstatný obraz, který vypovídá o tom, že tato Sněmovna je nepochybně obrazem této společnosti, A je obrazem společnosti velmi sekularizované, společnosti, která i ve středoevropském prostoru je mimořádná právě mírou sekularizace, vykořeněností ze svých vlastních tradic apod.

Na jedné straně mám jakousi sympatii k pokusům některých kolegů tuto situaci měnit a nějak se s ní poprat, ale bojím se, že v uvozovkách znovu evangelizovat tento středoevropský prostor zákazy prodeje v tyto svátky, že to není úplně ta efektivní a optimální cesta k řešení duchovního vykořenění této části Evropy, a v tom smyslu moc na ten efekt nevěřím.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, zda někdo další se hlásí do otevřené rozpravy. Prosím, pane poslanče. S řádnou přihláškou? Hlásíte se s řádnou přihláškou, pane poslanče? (Ano.) Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Předtím, než budeme hlasovat, tak bych si dovolil vás krátce seznámit se stanoviskem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové k tomuto bodu.

TOP 09 je důrazně proti jakémukoliv dalšímu omezování podnikatelské a osobní svobody. Ponechme prosím na svobodném rozhodnutí každého z nás, zda budeme o svátcích podnikat, procházet se s rodinou nebo chodit nakupovat. TOP 09 zákon, který tyto svobody zásadně omezuje, v žádném případě nepodpoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo pana zpravodaje. Pan navrhovatel. Prosím.

 

Senátor František Bublan: Děkuji, pane předsedající. Skutečně jenom několik málo slov, protože mám pocit, že už se v té debatě utápíme a je to stále totéž.

Asi dlužím panu poslanci Stanjurovi odpověď na těch 200 metrů čtverečních. Když jsem to zde uváděl, tak jsem mluvil o tom, že každá země má nějaká omezení, nějaká vymezení prodejní doby, a že třeba Francie má zrovna 200 metrů. Jinak děkuji panu poslanci Grospičovi, že našel určitou analogii u vratných nápojů. To znamená, není to proto, že to má Francie, tak to musíme mít také, ale hledali jsme způsob, jak se přiblížit ostatním zemím. A když jsem studoval jednotlivé země, kde omezení jsou, tak ono to skutečně není jednoznačné. To jsou takové příklady, nad kterými bychom se možná i podivili. Třeba Finsko má zakázáno prodávat v neděli dopoledne, ale odpoledne už se prodávat může. Můžeme se ptát proč. Jestli proto, aby mohli jít lidé do kostela nebo aby strávili nedělní oběd v rodině - důvodů může být několik. Někde o zavírací době rozhoduje obec, město, někde dokonce region, kraj. Takže nemůžeme si najít nějaký přesný typ, podle kterého bychom se mohli řídit. A to, že některé země, jako je Rakousko, Německo, liberalizují trh a tu možnost, tak my se možná jenom budeme přibližovat k tomu, co tam v tuto chvíli mají, ale asi toho nikdy nedosáhneme.

Otázka, když někdo má 190 metrů čtverečních prodejní plochu a někdo má 210, ono to zní, jako by ten, kdo má těch 190 metrů, musel mít otevřeno. Nemusí, může mít zavřeno. Většina také zavřeno má. Tam jde jenom o to omezení pro toho, kdo má velkou plochu. Také jsme hledali způsob, jak to vymezit, jak to najít. V návrhu dokonce byl počet zaměstnanců, což by mohlo být také problematické. Nakonec se zvolila prodejní plocha.

Takže samozřejmě diskuse, co tady proběhla, je namístě, já si jí vážím, já si jí cením, ale jenom chci zdůraznit, že pokud chceme trošku prospět nebo pomoci zaměstnancům, tak budeme muset některé věci jakoby přejít a říct, o co nám jde, o to podstatné, nikoliv tady ty možná i marginálie nebo věci, které tak podstatné nejsou, ale pomáhají, aby to podstatné se prosadilo.

Dámy a pánové, já děkuji za diskusi. Teď už je to na vašem svobodném rozhodnutí a věřím, že ta myšlenka projde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že v předchozí rozpravě padl návrh na zamítnutí, v tom případě, než budeme pokračovat v hlasování a v proceduře, se nejprve budeme muset vypořádat s návrhem na zamítnutí. Já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Počkám, až se počet ustálí, a potom zahájím hlasování.

 

V druhém čtení padl návrh na zamítnutí tohoto tisku.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí tohoto tisku, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 156, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 80. Tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích a prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás provedl hlasováním o sněmovním tisku 275/4, který jste dostali do svých lavic. Jsou tam uvedeny všechny pozměňovací návrhy a usnesení, které byly přijaty Poslaneckou sněmovnou do třetího čtení, které se dnes koná. V tomto tisku jsou uvedeny pozměňovací návrhy pod písmeny A, B, C a D.

Hospodářský výbor na své 35. schůzi 16. března vám připravil návrh procedury, která spočívá v postupném hlasování. První hlasování by bylo o pozměňovacím návrhu pod písmenem A. Pokud by tento byl schválen, stává se nehlasovatelným pozměňovací návrh pod písmenem C. Další hlasování by byl pozměňovací návrh B, a pokud by nebyl přijat pozměňovací návrh A, jak jsem hovořil, muselo by se hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem C. Čtvrtým pozměňovacím návrhem je návrh pod písmenem D a potom bychom naplnili proceduru hlasováním o návrhu zákona jako celku.

Já si pak ještě dovolím při jednotlivých hlasováních vám říci, o co v konkrétních pozměňovacích návrzích jde.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda má někdo návrh jiné procedury. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Velice se omlouvám, pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych jenom říci, že v posledním hlasování na sjetině mám napsáno, že jsem hlasoval pro návrh, ale hlasoval jsem proti návrhu. Nezpochybňuji hlasování, ale jenom pro stenozáznam.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Takže to se netýkalo navržené procedury. Táži se, zda má někdo návrh na změnu navržené procedury. Není tomu tak.

 

V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navrženou proceduru hlasování, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 157, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 166, proti nikdo. S procedurou byl vysloven souhlas. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji. První hlasování je o pozměňovacím návrhu pod písmenem A pana poslance Romana Kubíčka. Tento pozměňovací návrh rozšiřuje výčet svátků o 1. leden, o 25. prosinec, 26. prosinec a upravuje prodejní dobu 24. prosince pouze na dopolední hodiny, do 14. hodiny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru prosím. (Nedoporučuje.) Pan navrhovatel? (Nesouhlas.)

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 158, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců. Pro návrh 77, proti 63. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Karel Šidlo: Další hlasování je o pozměňovacím návrhu pod písmenem D -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, patrně bude připomínka k proběhlému hlasování. Musíme chvíli počkat, prosím vás o strpení. Chci se zeptat pane poslanče, zda chcete zpochybnit hlasování. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Takže já poprvé v této sezóně... (Smích některých poslanců.) Hlasoval jsem pro, ale na sjetině mám zdržel se. A chtěl bych tímto zpochybnit hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Nechám o tom hlasovat. To znamená, zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zpochybnění hlasování, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 159. Přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 155, proti 3. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Znamená to, že budeme opakovat hlasování o pozměňovacím návrhu A. Zaznělo, čeho se týká, zazněla stanoviska. Je potřeba to opakovat? Není.

V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro pozměňovací návrh A, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 160, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 87, proti 50. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Táži se, zda někdo chce zpochybnit hlasování, nebo můžeme pokračovat. Nevidím připomínku, v tom případě budeme pokračovat v hlasování. (Hluk v sále.) Požádám vás, kolegyně a kolegové o ztišení, aby bylo dobře rozumět, o čem hlasujeme. Prosím.

 

Poslanec Karel Šidlo: Podle schválené procedury schválení pozměňovací návrhu pod písmenem A se stává pozměňovací návrh pod písmenem C nehlasovatelným a my přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu pod písmenem D, pana poslance Kudely, který rozšiřuje vyjmenované sváteční dny ještě o Velikonoční neděli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru. (Nedoporučuje.) Stanovisko navrhovatele. (Stanovisko neutrální.)

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 161. Přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 42, proti 102. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Karel Šidlo: Další hlasování je o pozměňovacím návrhu pod písmenem D. Je to návrh pana poslance Stupčuka, který rozšiřuje limit velikosti prodejny z 200 metrů čtverečních na 5 tisíc metrů čtverečních.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru. (Doporučující.) Stanovisko navrhovatele. (Nesouhlas.)

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 162, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců. Pro návrh 32, proti 109. Tento návrh byl zamítnut.

 

S přednostním právem se hlásí pan předseda Mihola. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Chtěl bych poprosit před závěrečným hlasováním, protože by k němu teď došlo, o patnáct minut na poradu poslaneckého klubu KDU-ČSL.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. V tom případě před závěrečným hlasováním vyhlašuji patnáctiminutovou přestávku a pokračovat budeme v 11.01 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 10.46 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.02 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, budeme pokračovat v projednávaném bodu. Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, než dám hlasovat. Než vám udělím slovo, pane zpravodaji, tak se hlásí pan poslanec Šenfeld k proběhlému hlasování. Prosím.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážení kolegové, moc se omlouvám, ale podávám tímto návrh na revokaci usnesení, které bylo přijato hlasováním číslo 160. Hlasoval jsem proti a na sjetině mám ano. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je tady návrh na revokaci usnesení. Je to procedurální návrh. (Nesrozumitelné hlasy z pléna.) Dobře, v tom případě vám udělím slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, jako řídícího schůze vás žádám, abyste ocitoval, podle kterého paragrafu chcete nechat hlasovat. Nic takového není možné. My jsme nepřijímali žádné usnesení, my jsme hlasovali o pozměňujících návrzích. Takže než vůbec přistoupíme, tak bych chtěl vědět, podle jakého paragrafu. Podle mě to není hlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to, pane předsedo, jednací řád Poslanecké sněmovny, § 63 odst. 7 písm. c). (Hlasy z pléna: Odstavec 5.)

Citace zní doslova: Přijatý návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval. (Poslanec Stanjura mimo mikrofon: Jak se jmenuje ten odstavec?) Návrh na vypuštění části návrhu. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: My jsme hlasovali o pozměňujícím návrhu. (Šum v jednací síni, hlasy z pléna: pětka - sedmička.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak upřesním, v které části jednacího řádu se to nachází. Je to odstavec pět... (Hlasy z pléna: Sedm. Místopředseda Bartošek mimo mikrofon: Ne, já jsem to říkal dobře.)

Odstavec 7 písmeno c)... (Šum v jednací síni.) Případně stejné vysvětlení je v případě stejného paragrafu 63 odst. 5 písm. c).

Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní a pánové, jde o postup, který jednací řád předpokládá. Protože pan kolega Šenfeld se chce vyhnout otázce, jestli navrhl námitku proti elektronickému zápisu o výsledku hlasování, to znamená, že ji nenabízí bezprostředně, tak jednoduše protože hlasoval pro, má záznam pro, a je tedy oprávněn, protože jde o pozměňovací návrh, navrhnout revokaci usnesení k tomu konkrétnímu návrhu. Je tedy k tomu oprávněn podle jednacího řádu. Nemyslím si, že to je věc, kterou bychom tady nikdy nedělali. V tomto ohledu si myslím, že i předsedající, jestli odkázal na odst. 7 písm. c), nebo na odst. 5 písm. c), to je stejný postup, který v jednacím řádu je. V tomto ohledu je to oprávnění poslance Šenfelda. Já si nemyslím, že je potřeba to zpochybňovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je zde tedy návrh na revokaci u pozměňovacího návrhu pod písmenem A. Já o tom dám hlasovat. Můžete vznést případně námitku proti postupu předsedajícího.

Pan poslanec Komárek. (Šum, zapísknutí a neklid v jednací síni.) Můžete vznést námitku proti postupu předsedajícího.

 

Poslanec Martin Komárek: Já vznáším námitku proti postupu předsedajícího. Prosím, aby se předsedající poradil s legislativou, protože to, co jsme citovali a podle čeho máme hlasovat, se má týkat pouze návrhu na zamítnutí nebo na odročení, nikoliv pozměňovacích návrhů. Aspoň tak já chápu jednací řád. Takže prosím, aby se k tomu vyslovila legislativa.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš výklad jednacího řádu není v pořádku, nebo respektive s ním nesouhlasím. Jsem přesvědčen, že postup, který jsem navrhl, je v souladu s jednacím řádem, a dám hlasovat o námitce proti postupu předsedajícího, která byla vznesena.

 

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro námitku proti postupu předsedajícího. Kdo je proti této námitce?

Je to hlasování s pořadovým číslem 163, přihlášeno je 167, pro návrh 67, proti 86. Tato námitka byla zamítnuta.

 

V tom případě dám hlasovat o revokaci proběhlého usnesení.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro revokaci přijatého usnesení u pozměňovacího návrhu pod písmenem A, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 164, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 67. Eviduji... (Hluk a šum v jednací síni.)

Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, chci zpochybnit poslední hlasování. Na sjetině mám křížek, ale hlasoval jsem pro.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Mám zde žádost o vaše odhlášení. Já vás všechny odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení kartami.

 

Je zde žádost o zpochybnění proběhlého hlasování.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Pan předseda Votava měl námitku proti proběhlému hlasování. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 165, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 144, proti 5. Konstatuji, že s námitkou byl vysloven souhlas.

 

Ještě jednou zopakuji, o čem nyní budeme hlasovat. Budeme hlasovat o revokaci hlasování u pozměňovacího návrhu pod písm. A.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro revokaci tohoto usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 166, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 92, proti 67. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

 

Revokovali jsme usnesení u pozměňovacího návrhu pod písm. A a z toho důvodu budeme opakovat hlasování. Já vás požádám, pane zpravodaji, abyste ještě jednou uvedl tento pozměňovací návrh, a před hlasováním vám dám slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Takže budeme hlasovat opakovaně o pozměňovacím návrhu pod písm. A pana poslance Romana Kubíčka. Jedná se obsahově o zúžení počtu svátků, které jsou vyjmenovány ze zákona, kdy nebude prováděn maloobchodní a velkoobchodní prodej. Je to na 1. leden, 25. prosinec, 26. prosinec a omezení 24. prosince od 14 do 24 hodin.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než dám hlasovat, s přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejsem tady tak dlouho jak pan místopředseda Filip, je to poprvé, co to zažívám. Já bych požádal o stanovisko legislativy, v jakém procesu projednávání toho zákona hlasování o pozměňovacích návrzích se nacházíme. Vaše věta "díky tomu, že prošla revokace, musíme hlasovat znova" je pro mě nejasná. Nevím, z čeho to vaše tvrzení vychází, a poprosil bych o krátkou přestávku, kterou byste vyhlásil vy, já si nebudu brát přestávku na jednání klubu, a poprosil bych o stanovisko legislativy, v jakém bodě se vlastně nacházíme. Možná ti, kteří tu jsou dvacet let, to vědí. Já tady jsem teprve pátým rokem, ještě jsem se s tím nepotkal a nevím, v jakém bodě a o čem dále máme hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já samozřejmě přestávku vyhlásím, ale zeptám se, v jakém rozsahu ji navrhujete? (Odpověď mimo mikrofon.) Dobře, v tom případě vyhlašuji přestávku na pět minut na poradu s legislativou.

 

(Jednání přerušeno v 11.13 hodin. Po pěti minutách mpř. Bartošek oznámil, že vzhledem k tomu, že jednání s legislativou ještě pokračuje, je přestávka prodloužena ještě o deset minut.)

(Jednání pokračovalo v 11.28 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, budeme pokračovat po vyhlášené přestávce. Po poradě s legislativou a na základě výkladu jednacího řádu jsme dospěli k závěru, že postup, který je správný - že bychom měli postupovat tak, že se vracíme v procesu hlasování až k hlasování o zákonu jako celku, čímž prohlašuji všechna další hlasování za zmatečná. V současné době jsme v rámci schvalování zákona, kdy jsme odhlasovali všechny pozměňovací návrhy, a budeme hlasovat o zákonu jako celku.

Pan předseda Sklenák se hlásí.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jen dvě poznámky. Za prvé se neztotožňuji s tím výkladem, že by nebylo možné přesně v duchu jednacího řádu revokovat hlasování o pozměňovacím návrhu. Přesně tuto možnost jednací řád předvídá v § 63 odst. 5 písmeno c). Nicméně akceptuji názor legislativy, akceptuji vedení Sněmovny, že budeme takto postupovat, a jsme tedy před závěrečným hlasováním o zákonu jako celku.

Samozřejmě to, jakým způsobem Poslanecká sněmovna rozhodla, že v podstatě zredukovala senátní návrh na 1. leden, 25. a 26. prosinec, tak ten zákon v podstatě ztrácí smysl a logicky by bylo lépe ho nepodpořit. Nicméně za klub sociální demokracie chci říci, že pro ten zákon budeme hlasovat. Budeme pro něj hlasovat proto, protože nejsme na konci legislativního procesu. Ten zákon, pokud bude dnes schválen, odejde do Senátu a senátoři budou jednat o jeho konečné podobě. A budeme se snažit jednat s našimi senátory tak, aby nám zákon do Sněmovny vrátili právě v té podobě, jak nám jej sem poslali jako předlohu, a věřím, že poté Sněmovna rozhodne tak, že přijme tento zákon. Tolik zdůvodnění našeho dalšího postupu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. S přednostním právem ještě pan místopředseda Gazdík. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl na tomto místě poděkovat panu řídícímu schůze, panu místopředsedovi Bartoškovi, že po poradě s vedením Sněmovny se zachoval moudře. Teď pominu zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, ale my se tady nacházíme v místě, kdy bychom mohli vytvořit obrovský precedent. (Hovoří stále důrazněji.) Tímto precedentem by veškeré hlasování v Poslanecké sněmovně v podstatě skončilo, protože kterýkoli poslanec, který by při 250. pozměňovacím návrhu chtěl revokovat třetí pozměňovací návrh, tak by všechny ostatní návrhy mezitím byly neplatné a my bychom nic jiného nedělali než revokovali, revokovali a zmátli! Hlasování ve Sněmovně o pozměňovacích návrzích i o zákonech je o principu tady a teď! A jestli koalice, ať už jakákoli, která chtěla hlasovat pro zákon o prodejní době v maloobchodě, neuspěla, tak to rozhodně nelze měnit a revokovat tímto způsobem. Tak skutečně, milí kolegové, Poslanecká sněmovna nemá fungovat! Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, musím říci, že mi věcně, tedy obsahově, vůbec není po chuti, co se tady stalo a děje. A pokud poslanecký klub KSČM bude hlasovat v závěrečném hlasování pro ten návrh, tak věřte tomu, že nebudeme hlasovat pro onu okleštěnou verzi, která tady prošla. Jsem přesvědčen o tom, že tím, že legislativní proces bude pokračovat ještě v Senátu a že ze Senátu sem přijde zákon, který něco bude znamenat, který nebude pouze dojmem, že se něco řeší, ale bude obsahově odpovídat původnímu, alespoň původnímu úmyslu, tak již teď říkám, že poslanecký klub KSČM takový návrh podpoří. Pokud jej pustíme dále, pokud tedy pro něj teď budeme hlasovat, tak jenom právě proto, že očekáváme, že se na něm něco změní.

Pokud v té době, co tady proběhla při hlasování o pozměňovacích návrzích, jsme někteří z nás čistě náhodou podpořili návrh, který znamenal to okleštění, nebylo to naším úmyslem. A všem, kteří od nás očekávali něco jiného, vzkazuji, že příště to bude jinak.

Jsem ovšem rád, že zvítězil zdravý rozum, co se týká dodržování procedur a dodržování jednacího řádu, a pokud všichni, kdo tady poukazujeme na tuto záležitost, tedy záležitost dodržování zákona o jednacím řádu, se tak budeme chovat i příště podobně, věřte, že to bude možná znamenat nejen čistější legislativní proces, ale také rychlejší. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. S přednostním právem pan předseda Mihola.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení kolegové, já za prvé souhlasím s tím, co tady poznamenal pan kolega místopředseda Gazdík, že takovéhle věci by se nám opravdu neměly stávat, nedělají dobré jméno Poslanecké sněmovně. To za prvé. A doufám, že už si to teď uvědomujeme. Nebo i podle slov předřečníka. My dlouhodobě principiálně tento návrh podporujeme. Já už jsem zmínil své výhrady i vůči té senátní předloze. My návrh podpoříme, aby prošel do Senátu, a tady po komunikaci s dalšími kolegy pevně věřím, že dostojí svého slibu, že se v senátní verzi, která se nám vrátí zpátky do Sněmovny, dostane to, co jsme chtěli, ne to, co jsme nechtěli, ale protože mi jde o princip, chci tomu dát šanci nejkratší možnou cestou, a to je tak poslat to do Senátu, opravit to v Senátu a tady to odhlasovat. Takže to je postoj KDU-ČSL.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. Pan předseda Stanjura se hlásí s přednostním právem.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně fakt vadí, když se věci nenazývají pravými jmény.

Za prvé, podívejte se na to číslo tisku - 275. To tady ještě rok mohlo ležet, už to tady leží dlouho. To za prvé.

Za druhé. My říkáme, že víme, jak rozhodne Senát. Máme tady jediného senátora, 80 kolegů tu není, ale my už víme, jak rozhodne Senát.

A teď k tomu, že se neříkají věci tak, jak jsou. My jsme o tom pozměňovacím návrhu pod písmenem A hlasovali dvakrát. Dvakrát! Dvakrát většina klubu KSČM hlasovala pro, to si pamatuji dobře. Po druhém hlasování se pan místopředseda zeptal: Má někdo námitku proti výsledku hlasování? Nemá. A šli jsme dál. Pak si ovšem podporovatelé toho návrhu uvědomili, v čem je problém, přesvědčili klub KSČM a snaží se chaoticky a zcela nezvykle zvrátit stanovisko Poslanecké sněmovny. To je celé. Kdyby to byl omyl jednoho jediného poslance, který se např. nestačil včas bezprostředně přihlásit, tak bychom se mohli tvářit, že jsme zbytečně kolegu nějakým způsobem zkrátili na jeho právech. Ale to nebyl omyl. Hlasovali jsme o tom dvakrát. A ještě jsme si říkali: Chcete znovu zopakovat, o čem hlasujeme? Ne. Nikdo nechtěl. Můžete se podívat do stenozáznamu. Po tom druhém hlasování se ptal pan místopředseda: Chcete někdo zpochybnit hlasování? Ne, nechci. A potom, pravděpodobně účelným politickým vyjednáním pánů předsedů Sklenáka a Miholy, se to celé mění. A teď si ještě děkujeme za to, že dodržujeme pravidla. Mně to připadá fakt pokrytecké. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s přednostním právem pan předseda Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Směrem k panu předsedovi klubu ODS jenom. Víte, ono je někdy o něco později než vůbec. A zejména tento návrh má několik možností výkladu. Ne vždycky je na první pohled patrné, co vlastně ten, kdo návrh podává nebo píše, tím skutečně myslel. A znovu říkám, někdy je lepší o něco později než vůbec. Já nepředjímám, jak dopadne jednání v Senátu. Já říkám, že i klub KSČM, pokud se rozhodne podpořit tento návrh, tak dává prostor Senátu pro to, aby se věci napravily. Odmítám nějaké účelové verze výkladu jednacího řádu nebo nějaké účelové jednání klubu KSČM nebo směrem ke klubu KSČM. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nikdo další se nehlásí do rozpravy, přistoupíme k proceduře hlasování. Eviduji žádost o odhlášení, já vás všechny odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami a opakuji, že o všech návrzích bylo hlasováno a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se senátním návrhem zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě podle sněmovního tisku 275, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Táži se na stanovisko pana zpravodaje. (Hospodářský výbor doporučuje, navrhovatel souhlasí.)

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 167, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 90, proti 72. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Končím projednávání tohoto bodu. Současně předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne přeji. Než přejdeme k dalšímu bodu, přečtu ještě omluvenky. Pan poslanec Stanislav Berkovec se omlouvá dnes od 10 do 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vojtěch Adam se omlouvá dnes od 12 hodin ze zdravotních důvodů, pan ministr Pelikán si dovoluje zrušit omluvu, dále pan poslanec Igor Jakubčík se omlouvá dnes po 12. hodině z pracovních důvodů a paní poslankyně Nina Nováková se omlouvá ze Sněmovny dne 15. 4. z důvodu nemoci.

 

Dalším bodem je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.