Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

231.
Ústní interpelace

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Než dám slovo prvnímu interpelujícímu, přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 15 do 16 se z důvodu jednání omlouvá pan poslanec Karel Rais, od 14.30 do 18 se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Radka Maxová, od 14.30 do 19 z pracovních důvodů pan poslanec Martin Sedlář a dále dnes do konce jednání se z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Bohdalová.

A nyní předávám slovo panu poslanci Igoru Jakubčíkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se poslanec Václav Horáček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, Evropská komise znovu předložila návrh na zavedení trvalého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků přicházejících do Evropské unie. Je zcela patrné, že přerozdělování nikterak při řešení migrační krize nepomáhá. Současný společný azylový systém je nefunkční a dlouhodobě neudržitelný, což připustil i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Proto Evropská komise předložila nabídku na jeho reformu.

Vážený pane premiére, chci se vás zeptat na pozici České republiky v otázce povinného přerozdělování migrační zátěže napříč členskými státy Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní bude mít slovo předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, přeji hezké odpoledne. Dovolte mi, abych se tedy vyjádřil k dotazu pana poslance Jakubčíka, který se týká věci, která je dnes v Evropě samozřejmě velmi aktuální. Je to jedna z iniciativ, kterou reaguje Evropská komise na dosavadní zkušenosti s migrační krizí.

Evropská komise v uplynulém týdnu představila návrh reformy společného evropského azylového systému. Já musím říci, že ten návrh samozřejmě obsahuje celou řadu věcí, které může Česká republika podpořit, například pokud jde o předcházení druhotným pohybům v rámci migrace v Evropské unii. Nicméně to, co nám vadí, jsou dva zásadní prvky. První je snaha přenášet kompetence, které se týkají azylové politiky, na úroveň Evropské komise, to znamená jakási snaha o federalizaci azylové politiky v rámci Evropské unie. Pozice české vlády je taková, že se domníváme, že by konečné rozhodnutí, které se týká azylové politiky, mělo zůstat na úrovni jednotlivých zemí. Jsme přesvědčeni o tom, že by to měly být národní vlády, které mají konečné slovo z hlediska přistěhovalecké politiky, tak aby mohly pružně reflektovat všechny aspekty, které se týkají hospodářské situace, sociální situace, bezpečnostní situace, a mohly na ni reagovat i v oblasti emigrační a azylové politiky. Samozřejmě při respektu k mezinárodním úmluvám, které definují otázku práva na azyl. To je, řekněme, první věc, která nám vadí, a Česká republika bude požadovat, aby kompetence v oblasti azylu nebyly přenášeny na evropskou úroveň.

Druhé téma se týká otázky zavedení mechanismu přerozdělování uprchlíků přicházejících do Evropské unie. My jsme dlouhodobě vyjadřovali svůj nesouhlas s návrhy na vytváření jakýchkoli permanentních kvót nebo permanentních systémů kvót přerozdělování uprchlíků. Myslíme si, že tato věc by skutečně měla být ponechána na dobrovolném rozhodnutí jednotlivých členských zemí Evropské unie a pomoc těm zemím, které leží při vnější schengenské hranici, by měla být otázkou dohody a koordinace v rámci Evropské unie, dobrovolných nabídek jednotlivých členských zemí. Ale nesouhlasíme s tím a nebudeme podporovat návrhy, které by v rámci Evropské unie vedly k tomu, že se ustaví nějaký trvalý mechanismus přerozdělování podle kvót. To je něco, co je tím druhým bodem, který nám vadí.

Určitě to, co podporujeme, je lepší koordinace, pokud jde o ochranu vnějších hranic Evropské unie, ale také lepší koordinace, pokud jde o realizaci návratové politiky. A tady samozřejmě vítáme fakt, že by měly zůstat zachovány povinnosti pro členské státy prvního vstupu. To znamená, že členské státy prvního vstupu by nadále měly zajistit plnou registraci, identifikaci všech příchozích a členské státy prvního vstupu by měly také zajistit vracení všech, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu. Tohle je pravidlo, které obsahuje ten návrh Evropské komise a které my podporujeme, protože jsme přesvědčeni o tom, že členské státy jsou odpovědné za ochranu svých vnějších hranic a za registraci příchozích migrantů na své území. Jsme ale skeptičtí s tím, že by bylo možné tyto povinnosti propojit se systémem federalizace azylového řízení a se systémem nějakých trvalých kvót pro přerozdělování uprchlíků.

Domníváme se, že by se Evropská unie měla zaměřit zejména na vytváření dohod se státy, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti Evropské unie. Myslím si, že určitým příkladem může být mechanismus, který se v této chvíli realizuje na hranici mezi Tureckem a Řeckem a který v uplynulých dnech ukázal, že může mít pozitivní výsledky, pokud jde o snižování migračního tlaku. Současně bychom se měli soustředit na to, abychom zemím na vnější schengenské hranici maximálně pomohli, pokud jde o otázku ochrany vnější hranice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda položíte doplňující otázku panu předsedovi. Prosím.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji, pane premiére. A měl bych jednu doplňující otázku. Zatím do současné doby vždy státy Visegrádské čtyřky vystupovaly víceméně jednotně. Vy jste byl takovým řekněme neformálním mluvčím v poslední době. Myslíte si, že Visegrádská čtyřka udrží tento trend i v případě současného nového návrhu?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana premiéra o doplnění.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že je velká šance na to, abychom postupovali společně v rámci V4. My v tuto chvíli koordinujeme ten postoj. Já bych velice rád připravil společnou pozici zemí V4 k tomu návrhu Evropské komise na reformu azylové politiky. Čili v tuto chvíli kontaktujeme jednotlivé země V4 a snažíme se takovýto postoj zaujmout, stejně tak jako bych byl velice rád, kdyby V4 společně podpořila úsilí Makedonie a dalších zemí západního Balkánu o regulaci toho migračního tlaku, který dneska míří do Evropy. Pokládám za nesmírně důležité, aby vedle sebe v příštích týdnech a měsících fungovaly dva mechanismy. Mechanismus navracení uprchlíků z Řecka do Turecka a vedle toho velmi přísná ostraha hranic v oblasti západního Balkánu tak, aby bylo zřejmé, že tato trasa je pro nelegální migraci definitivně uzavřena, a abychom se mohli soustředit na identifikaci dalších potenciálních rizik, které se týkají možností migračních proudů, které směřují do Evropské unie. Ano, myslím si, že se nám podaří postupovat společně, ale bylo by to málo, kdyby to byly pouze země V4, takže se budeme snažit jednat i s ostatními státy. Budeme hledat spojence v rámci debaty s dalšími zeměmi Evropské unie, abychom ten návrh Evropské komise byli schopni změnit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Nyní se svou interpelací vystoupí pan poslanec Václav Horáček a připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, v zájmu pracovníků České pošty, ale také návštěvníků poštovních poboček, kteří jsou dnes fakticky ohroženi v důsledku kontroverzních rozhodnutí v oblasti zabezpečení poštovních poboček a kteří se na mne se svými obavami obracejí, se vás ptám: Je pravda, že pracovníci i návštěvníci České pošty jsou vystaveni bezpečnostními riziku v důsledku kontroverzního odpojení stovek poštovních poboček z certifikovaného dispečinku, které nejsou dodnes střeženy, a kolik je to poboček? A víte, jaký je pravý důvod, proč jsou vystaveni zaměstnanci pošty a celá veřejnost v České republice navštěvující pošty zvýšenému riziku?

Já vím, že to zrovna není váš resort, a chápu, že nemusíte znát detailní odpovědi, ale proto na vás apeluji, abyste se touto navýsost vážnou situací neprodleně zabýval. Nejde totiž jen o problém procesu odpojení dosavadního poskytovatele a velmi kontroverzního výběru nového, ale především o bezpečnost pracovníků pošt a také jejich návštěvníků. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já naprosto souhlasím s tím, že bezpečnost České pošty, poboček České pošty a návštěvníků České pošty je důležitá priorita. Já jsem si na základě interpelace pana poslance Horáčka vyžádal podklady od Ministerstva vnitra. Dovolte mi, abych vás seznámil s některými informacemi, které jsem v této souvislosti obdržel.

Nejprve tedy k té situaci, ve které se nacházíme. Česká pošta se rozhodla přistoupit ke změně v oblasti zajištění jednoho ze segmentů bezpečnosti, konkrétně je to ta část, která se týká dálkového bezpečnostního monitoringu poboček, monitoringu vozidel a také monitoringu doručovatelů. Tyto činnosti pro Českou poštu zajišťovala více než patnáct let společnost ALKOM Security, a to jak do roku 2013 přímo, tak také prostřednictvím České pošty Security.

Česká pošta se rozhodla způsob zajištění bezpečnosti změnit. Proto v loňském roce vyhlásila otevřené výběrové řízení na zajištění těchto činností. Vzhledem k průběhu veřejné zakázky se Česká pošta následně rozhodla v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a v souladu se zadávacími podmínkami zadávací řízení zrušit a zajistit poskytování těchto služeb výhradně prostřednictvím své vlastní dceřiné společnosti, to znamená společnosti Česká pošta Security, s.r.o., která je vlastněna Českou poštou. Jde tedy o to, že se vlastně outsourcing, který trval patnáct let, nahradí tím, že pošta bude zajišťovat bezpečnost svými vlastními zdroji.

Každý z těchto kroků, které jsem popsal, vyvolal celou řadu veřejných reakcí ze strany společnosti ALKOM. To je věc, která se samozřejmě v médiích odehrává. Nicméně je potřeba vycházet z toho, že společnost ALKOM byla patnáct let poskytovatelem těchto uvedených služeb, to znamená, že ona má svůj vlastní komerční zájem, který pravděpodobně spočívá v tom, že usiluje o to, aby tyto služby mohla poskytovat i nadále.

Oblast zajištění bezpečnosti je u tak významného podniku, jakým je Česká pošta, velice citlivou záležitostí. Česká pošta je partnerem státu pro stát v řadě služeb, je subjektem kritické infrastruktury státu v režimu krizového zákona, plní řadu povinností, které svou podstatou chrání nejen celý svůj provoz, ale zejména zájem státu, který stát vyjadřuje prostřednictvím zákona, který směřuje k ochraně důležitých prvků jeho činnosti. Z těchto důvodů je zajištění bezpečnosti České pošty, zaměstnanců, klientů, majetku, prvořadým úkolem vedení České pošty a v tuto chvíli vedení České pošty tuto strategii přizpůsobuje aktuálním trendům v geopolitické situaci a také důležitým úkolům tohoto státního podniku.

Lze tedy uvést, že veškeré objekty České pošty jsou podle informací, které jsem obdržel od Ministerstva vnitra, v současné době plnohodnotně monitorovány. Část objektů je monitorována prostřednictvím dohledového centra České pošty, zbývající jsou doposud monitorovány společností ALKOM Security a budou k dohledovému centru České pošty připojeny v období následujících měsíců. Nedošlo k ukončení monitorování daných objektů. Monitoring prostřednictvím dohledového centra společnosti Česká pošta Security byl plynule zahájen, resp. bezprostředně navázal na ukončení monitoringu ze strany společnosti ALKOM Security. Nedošlo tedy k ohrožení daných objektů ani osob ani majetku, které se v nich nacházejí.

Dohledové pracoviště České pošty Security je zřízeno a nastaveno tak, aby odpovídalo veškerým normám, které se vztahují k tomuto typu pracovišť. Dohled probíhá prostřednictvím kvalifikovaných osob a Česká pošta je podle informací, které jsem obdržel, připravena i nadále pokračovat v nastaveném způsobu zajištění bezpečnosti v této oblasti.

Tolik tedy velmi stručně k dotazu, který jste položil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Táži se pana poslance Horáčka, jestli má doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane premiére, za odpověď, která jasně říká, že jsou všechny pošty zabezpečeny, takže uvidíme. Nicméně abychom si rozuměli, mně je úplně jedno, kdo to bude zabezpečovat, jestli soukromá firma, nebo dceřiná společnost České pošty. Mně jde o to, aby to bylo zabezpečeno řádně, a podle mých informací i centrální pult, který vlastní Česká pošta Security, s.r.o., neodpovídá české státní normě a kromě toho nebyly ukončeny ani smlouvy, a proto už třeba soud v Praze 1 vydal první platební rozkaz, kterým je úhrada první smluvní pokuty ve výši 5 mil. Kč.

A tak se ptám, kde je hospodaření České pošty, když nadále pokračuje smlouva a nadále se tedy budou asi smluvní pokuty platit a platit. Upozorňuji jenom na to, že je to nestandardní prostředí. Jde mi samozřejmě především o zaměstnance a návštěvníky pošty.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan premiér na to bude reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že je samozřejmě v plné profesionální odpovědnosti managementu České pošty, aby zajistil správný a kvalifikovaný přechod od služeb jednoho dodavatele ke službám dodavatele jiného. Myslím, že je nepochybně zdravé pro veřejný sektor, pokud čas od času je zde možnost outsourcing přesoutěžit, to znamená aktualizovat možnosti z hlediska kvality a ceny služeb, které jsou dodávány pro stát nebo pro státní podnik.

Existuje samozřejmě celá řada anomálií, které někdy jsou výrazně ovlivněny technologicky, ale pak jsou to některé anomálie, které byly ovlivněny tím, že nebyl dostatek vůle k tomu, aby se outsourcingy čas od času přesoutěžily. A myslím si, že ten případ ostrahy České pošty je jedním z nich. Jestliže tady máme jednu firmu, která patnáct let poskytovala tuto dodávku pro Českou poštu, tak si myslím, že je namístě, aby tato věc byla přesoutěžena.

Česká pošta se pokusila o přesoutěžení této věci. Bohužel to výběrové řízení muselo být zrušeno a následně se vedení České pošty rozhodlo pro to, že tuto službu bude zajišťovat vlastními silami prostřednictvím vlastní dceřiné společnosti, kterou si Česká pošta pořídila v minulých letech. To nebylo rozhodnutí této vlády, že si Česká pošta pořídila tuto dceřinou společnost, ale bylo to rozhodnutí, které bylo učiněno v předcházejících letech, a podle mého názoru to může být rozumná cesta, jak zajistit bezpečnost, vysoký standard bezpečnosti na pobočkách České pošty, jejich zaměstnanců a klientů a současně zajistit, že Česká pošta nebude závislá pouze na jednom dodavateli bezpečnostních služeb, tak jak tomu bylo v minulosti a tak jak to ukazuje celá ta historie, kterou jsem se pokusil přiblížit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane premiére. Přečtu omluvu, která ke mně dorazila. Od 14.30 do konce jednacího dne se dnes omlouvá pan poslanec Miloš Babiš.

A nyní se svou interpelací na předsedu vlády vystoupí paní poslankyně Miroslava Němcová a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás s interpelací, která se týká výroků prezidenta republiky, a to ve dvou oblastech. Ta první se týká spíše zahraniční politiky, ta druhá se obrací směrem dovnitř, do české veřejnosti.

Můj první dotaz zní - a chtěla bych znát vaše názory na vyjádření prezidenta Miloše Zemana během čínské návštěvy v naší zemi, kdy řekl - cituji: "Byly velmi špatné vztahy mezi bývalou vládou České republiky. Zdůrazňuji bývalou vládou, protože tato vláda byla velmi submisivní pod tlakem Spojených států a Evropské unie. Teď jsme zase nezávislou zemí a tvorba naší politiky je založena na našich vlastních zájmech."

Já vím, že se scházíte pravidelně, možná i dnes byla nějaká schůzka ohledně zahraniční politiky, proto se vás, pane předsedo vlády ptám, zda jste s prezidentem republiky jednal o tomto jeho postoji, zda s ním jednal ministr zahraničních věcí. Pokud s tímto postojem souhlasíte, tak bych prosila o vysvětlení, v čem ta minulá vláda byla pod tlakem Spojených států a Evropské unie, protože si dobře vzpomínám, že vy sám osobně jste vytýkal bývalé vládě, že nás vymaňuje z toho hlavního evropského proudu.

A pak bych chtěla znát váš názor - připomínám pouze v této souvislosti předchozí návštěvu prezidenta naší republiky v Číně, kdy řekl, že se tam jede učit - cituji přesně: "jak zvýšit hospodářský růst a jak stabilizovat společenský řád". Tedy mě zajímá, jak ladíte zahraniční politiku s prezidentem Zemanem.

A to, co je obráceno dovnitř české společnosti, bych chtěla přiblížit slovy, která zde pronesl před zhruba měsícem. 11. března na návštěvě ve Sněmovně prezident řekl: "Naprosto nesnáším výraz obyčejní občané nebo obyčejní lidé, protože ten, kdo tohle říká, dává najevo papalášský despekt vůči svým posluchačům." Když oceňoval před dvěma dny policisty za zásahy proti českých občanům a proti těm, kteří vyvěšovali tibetské vlajky, tak českou veřejnost dělí způsobem, kdy o ní mluví takto - policistům říká: "Váš nevděčný úkol spočívá v tom, že bráníte projevu duševně nenormálních lidí a v tom jste tak trochu podobní psychiatrům."

Mě by tedy zajímalo, do jaké míry ladíte zahraniční politiku a souhlasíte s tím, co říká prezident Zeman na návštěvě Číny nebo během čínské návštěvy u nás. A za druhé, co si myslíte o výrocích, které vyřazují z veřejného diskurzu část české veřejnosti s tím, že je tato část označována za nenormální, která patří do péče psychiatrů.

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že je tady několik věcí. Jednak samozřejmě je to otázka hodnocení výroků prezidenta republiky, což je věc v zásadě politického charakteru a můžeme mít na výroky prezidenta různý názor. Nicméně prezident reprezentuje Českou republiky navenek. To znamená, každý jeho výrok má z tohoto hlediska poměrně široký mezinárodní dopad.

Já bych se ale rád nejprve vyjádřil k té záležitosti, která se týkala bezpečnostních opatření během návštěvy čínského prezidenta tady v České republice. Já jsem přesvědčený o tom, že ten hlavní úkol Policie České republiky, to znamená zabránit tomu, aby tady došlo k nějakému ohrožení zdraví, života občanů, majetku občanů v důsledku toho, že vlastně v ulicích se pohybovali stoupenci různých názorů, že se v ulicích pohybovali jak lidé, kteří chtěli protestovat proti návštěvě čínského prezidenta v České republice, tak se tam pohybovali i lidé, kteří ho vítali, tady si myslím, že policie odvedla velký kus práce prostě proto, že se podařilo i v tak složité situaci udržet veřejný pořádek.

Druhá věc je, do jaké míry má policie zasahovat proti někomu, kdo vyvěsí tibetskou vlajku. Já si myslím, že to skutečně není úkolem Policie České republiky, a nemyslím si, že vyvěšení tibetské vlajky z okna ohrožuje bezpečnost kohokoliv tak, aby policie v této věci musela zasahovat, a tak, aby to policie vůbec musela řešit. Jak jsem byl informován panem ministrem vnitra, probíhá v této věci šetření a předpokládám, že dnes v odpoledních hodinách by měl policejní prezident seznámit veřejnost na tiskové konferenci s výsledkem tohoto šetření a informovat o tom, jaká byla rozhodnutí policie v souvislosti se zajištěním bezpečnosti této zahraniční návštěvy a jakým způsobem tedy byly řešeny stížnosti občanů na ten postup policie v jednotlivých záležitostech.

Druhá věc, která by podle mého názoru měla být samostatně prozkoumána, je otázka záboru veřejných prostranství pro účely těch bezpečnostních akcí. Tady vlastně ta opatření provedl magistrát na základě žádosti Policie České republiky. Nicméně si myslím, že do budoucna by to asi stálo za širší diskusi, do jaké míry bylo skutečně nezbytné, aby ta opatření zahrnovala tak velkou část okolí Pražského hradu, a zdali to skutečně bylo nezbytné. Takže bych se přimlouval za podrobnější analýzu v těchto věcech v budoucnu, tak jak budou přijíždět eventuálně další významné státní návštěvy. Jenom chci připomenout, a vedla se kolem toho veřejná debata, že k záborům samozřejmě docházelo i v minulosti, například při návštěvě amerického prezidenta Obamy, který měl svůj projev na Hradčanském náměstí. I tehdy docházelo k určitým záborům veřejných prostranství a myslím si, že do budoucna je důležité, aby tyto věci byly dostatečně vysvětleny a odůvodněny, proč právě ty které ulice nebo proč právě ta která náměstí jsou uzavřena a je tam tím pádem znemožněn například výkon shromažďovacího práva.

Pokud jde o výroky prezidenta republiky, těch výroků byla celá řada. Nicméně si myslím, že platí fakt, že vztahy mezi Čínou a Českou republikou byly do značné míry zmrazeny v uplynulých letech. Česká republika tvořila určitou výjimku v rámci Evropy, protože řada zemí se snažila vztahy, ať už politické, nebo hospodářské, s Čínou zintenzivnit jak v regionu střední Evropy, jako bylo třeba Polsko nebo Maďarsko, tak i mezi těmi státy typu Velké Británie, Francie nebo třeba Německa. Čili Česká republika v těch minulých letech patřila mezi menší část zemí Evropské unie, které vztahy s Čínou aktivně nerozvíjely, a ty vztahy v zásady byly zmrazeny. Počínaje nástupem Rusnokovy vlády - a naše vláda na její aktivity navázala - se snažíme, abychom zintenzivnili dialog s Čínou a v zásadě dohnali to zpoždění, které Česká republika z tohoto hlediska měla. Myslím si, že je důležité vnímat fakt, že Čína je druhá největší ekonomika světa. Naše země je tradičně exportně orientovaná a myslím si, že je důležité, abychom se pokusili využít těch příležitostí, které nám dává čínský trh pro podporu české ekonomiky.

Pokud jde o otázku toho, do jaké míry naše vztahy s Čínou byly věcí našeho samostatného rozhodnutí, nebo jestli to byla otázka nějakého mezinárodního tlaku, myslím si, že Česká republika se těžko může vymlouvat na nějaký tlak ze strany Evropské unie v okamžiku, kdy jsme členy Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane premiére, ale váš čas, který jste měl, vypršel.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Tak snad budu mít možnost ještě doplnit v dodatku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Tak ukazuje se, že byla potřebná debata ohledně bezpečnostních opatření, tak jak jsme ji navrhovali jako nový bod této schůze, a bohužel koalice ji zablokovala, protože i vaše obšírná odpověď, z které jste trochu utekl od toho podstatného, tedy do jaké míry slaďujete zahraniční politiku s prezidentem republiky, ukazuje tahle vaše odpověď, že jsme tu debatu potřebovali. Náš omezený čas nám k tomu dnes neposlouží.

Tedy jestliže mluvíte o tom, že je to prospěšné, že se s Čínou propojujeme nějak jinak, tak v podstatě souhlasíte, znovu se ptám, s výrokem o tom, že se v Číně máme učit, jak stabilizovat společenský řád? Tedy výrok Miloše Zemana.

A potom ještě, vzhledem k zahraniční politice by mě zajímalo, jak se díváte na fungování prezidentské kanceláře, kde už skoro nikdo nemá bezpečnostní prověrku. Naposled o ni přišel generál Pilc. Pan Mynář ji nezískal nikdy. Funguje tam pan Nejedlý, který zastupuje firmu Lukoil. Je tam čínský poradce, který je navázán na pana Tvrdíka, který je vaším poradcem.

Čili to jsou velmi vážné otázky, na které bychom potřebovali znát odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Němcové. Pan premiér má doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. To už je příliš mnoho nových otázek pro ten krátký čas, který je k dispozici. Nicméně já bych rád dokončil myšlenku, kde jsem byl přerušen. Prostě my jsme součástí Evropské unie, takže ovlivňujeme její politiku. Není to my a oni. My jsme EU také jako Česká republika, a pokud jsme v minulosti měli nějaké vztahy s Čínou, primárně to bylo na základě rozhodnutí naší vlády. A stejně tak pokud jsme se nyní rozhodli vztahy s Čínou, řekněme, dostat na nějakou průměrnou solidní evropskou úroveň, tak je to opět rozhodnutí naší vlády, a nemyslím si, že podléháme nějakému diktátu z jedné nebo z druhé strany. Nicméně je logické, že Česká republika koordinuje svoji zahraniční politiku v klíčových aspektech, že koordinujeme svoji bezpečnostní politiku v klíčových aspektech ať už s dalšími členy EU, nebo s dalšími členy Severoatlantické aliance.

Pokud jde o otázku slaďování zahraniční politiky s prezidentem republiky, my jsme zavedli formát, kdy se pravidelně scházejí nejvyšší ústavní činitelé České republiky, to je nová platforma, která tady v minulosti nebyla, shodou okolností dnes večer se uskutečňuje další naše jednání, a snažíme se koordinovat postoj České republiky k těm klíčovým zahraniční politickým tématům. Vláda se o koordinaci snaží, nicméně vláda nemůže korigovat autonomní vyjádření a vyjádření názorů prezidenta republiky, jehož mandát není odvozen od vlády, ale jehož mandát je odvozen od občanů, protože prezident republiky byl zvolen v přímé volbě.

Čína má vlastní politický ekonomický systém, který se odvíjí od její historie. Ten systém je samozřejmě odlišný od toho, jak máme nastavena pravidla v Evropě. V ČR máme demokratický právní stát, máme tady volnou soutěž politických stran, máme tady politickou demokracii. (Upozornění na čas.) Ten čínský režim je samozřejmě odlišný od našeho.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat další interpelací podle vylosovaného pořadí, interpelujícím poslancem na předsedu vlády je poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, chtěl bych možná spojit několik podotázek do jedné interpelace a do jednoho dotazu na vás, které se týkají asociační dohody. Není to tak dlouho, několik dní, kdy v jedné z členských zemí Evropské unie proběhlo referendum, kde byl vyjádřen, bylo to v Nizozemí, nesouhlas s asociační dohodou, podle průzkumu se vyslovilo 60,1 % voličů. Pro jich bylo 38,1 % a účast byla 32,2 % voličů. Což tedy znamená, že tento výsledek je formálně stále, byť neoficiální, tak je závazný a musí jej nějakým způsobem vláda této členské země EU zohlednit.

Chtěl bych se zeptat, zda toto rozhodnutí ovlivní nějak pozici české vlády ve vztahu k Ukrajině, zejména k tomu, co se děje na Ukrajině a v ukrajinské vládě, která z valné části, byť teď v současné době v demisi, se nachází ve stavu, že ji tvoří řada členů, kteří buď nemají ukrajinské občanství, mají občanství třeba americké, nebo velice silně inklinují pravému sektoru, který, jak známo, se netají svými sympatiemi s banderovským hnutím a hnutím, které má velice blízko k fašizujícím tendencím, nebo přímo se nebojím říci, naplňují tu tezi o fašistických uskupeních. V této souvislosti se také chci zeptat, zda česká vláda zvažuje nějakou rozumnou míru své politiky, která by ukončila tu živenou antiruskou a protiruskou hysterii, která se odvíjí v České republice a zcela evidentně poškozuje obchodní zájmy ČR.

Měl jsem možnost se účastnit nedávno -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, budete to muset udělat až v doplňující otázce. Vyčerpal jste čas.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Ukončím jednu větu, jestli dovolíte. ... 25. výročí fúze mladoboleslavské Škody s Volkswagenem, kde právě byla i vyzdvižena spolupráce s Ruskou federací, a myslím si, že toto je jeden z těch momentů, který může poškozovat české obchodní zájmy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Netrapte mě. Pan premiér má svůj čas na odpověď k asociační dohodě Evropy s Ukrajinou. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, k čemu tedy došlo v Holandsku? V Holandsku mají nový zákon o referendu z roku 2015. Podle něj si občané mohou vyžádat konání referenda v tomto případě kdykoli do podpisu ratifikačních listin. Referendum v Holandsku tedy proběhlo, proběhlo i přesto, že obě komory holandského parlamentu již vyslovily souhlas s ratifikací této smlouvy o asociační dohodě s Ukrajinou, nicméně holandský premiér doposud nepřipojil svůj podpis k tomuto zákonu, a tím pádem ten zákon nemohl vstoupit v platnost.

Výsledky referenda jsou podle holandské legislativy poradní, tzn. nezavazují holandské orgány v dalším postupu. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že to referendum podle tamních pravidel bylo platné, musí být podle holandského práva asociační dohoda minimálně znovu projednána nizozemským parlamentem a samozřejmě nizozemská vláda a nizozemští představitelé musí přihlédnout k vůli, která byla vyjádřena občany, a bude teď na nich, aby informovali partnery v EU o tom, jaký chtějí zvolit další postup ze strany Holandska.

Je myslím také dobré připomenout, že všechny ostatní členské státy EU již podle informací, které mám k dispozici, ratifikační proces realizovaly, tzn. Holandsko je vlastně jediný stát v rámci Evropské unie, který teď na základě výsledků referenda zpochybnil ten ratifikační proces. Nicméně pro to, aby ta dohoda vstoupila v platnost, tzn. že stranami této dohody, asociační dohody s Ukrajinou, jsou vedle Evropské unie i členské státy, a tato dohoda vyžaduje ratifikaci všemi smluvními stranami a vstupuje v platnost teprve po uložení poslední ratifikační listiny, tzn. je potřeba zohlednit situaci, ke které došlo v Holandsku, a budeme muset v rámci Evropské unie hledat rozumné řešení. Minimálně do finálního prohlášení Holandska o dalšímu postupu bude asociační dohoda Evropskou unií i nadále prozatímně prováděna v rozsahu pravomocí, které má Evropská unie. Čili teď je před námi hledání právního řešení, otázka konzultací v rámci Evropské unie, a dá se předpokládat, že první návrhy po konzultacích mezi holandskou vládou a Evropskou unií budou zveřejněny pravděpodobně v červnu letošního roku.

Pokud jde ale o asociační dohodu s Ukrajinou a politiku české vlády, tak chci říci, že česká zahraniční politika klade důraz na stabilizaci Ukrajiny, klademe důraz na pokračování v nezbytných strukturálních reformách. A já jsem přesvědčený o tom, že pokud máme zájem na tom, aby na Ukrajině probíhaly politické a hospodářské reformy, které by směřovaly Ukrajinu k demokratickému právnímu státu, pak asociační dohoda mezi Ukrajinou a Evropskou unií je velmi dobrý nástroj pro to, aby Evropa mohla tyto pozitivní změny na Ukrajině podporovat. Čili je to jakýsi prostředek k tomu, abychom mohli uplatňovat - byť nepřímý - vliv na to, jaké změny se v ukrajinské společnosti a v ukrajinském státu realizují.

Pro nás se tedy nic nemění. Česká republika, Parlament České republiky asociační dohodu ratifikoval, my se nechystáme tuto dohodu v rámci Evropské unie zpochybňovat a myslíme si, že byť samozřejmě mohou existovat nejrůznější kritické názory na to, co se na Ukrajině odehrává, ta situace tam je hodně složitá, ukrajinská vláda je nestabilní, je tam celá řada vážných problémů, tak si myslím, že bez ohledu na to bychom měli hledat všechny cesty, jak pomoci Ukrajině, aby se stabilizovala, i ve světle ještě stále nedořešeného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Tady je velmi důležité soustředit se na plnění minských dohod, a pokud jde o sankce vůči Rusku, na kterých se dohodla celá Evropská unie, tak otázka těchto sankcí je velmi těsně propojena právě s tím, jak jsou plněny minské dohody.

Chtěl bych také připomenout, že součástí minských dohod je otázka výměny zajatců na ukrajinské i na ruské straně a určitě Česká republika bude apelovat na to, aby minské dohody byly naplněny a aby např. i k této výměně zajatců došlo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Doplňující otázku položí pan poslanec Grospič. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji vám, pane premiére. Jsem velice rád, že se shodneme na tom, že minské dohody jsou velice klíčové k tomu, aby ten proces, o kterém jste tady hovořil, proces demokratizace, stabilizace Ukrajiny, byl naplněn. Byl bych velice rád, kdyby i česká vláda přispěla k tomu, aby byly legitimizovány i politické strany působící na Ukrajině, zejména Komunistická strana Ukrajiny, a v této souvislosti bych byl také velice rád, aby se česká vláda zasadila o to, aby bylo co nejdříve ukončeno embargo vůči Ruské federaci, protože to samo o sobě nepřispívá k vlastní realizaci minských dohod. A také v této souvislosti bych byl rád, aby Česká republika upustila od aktivní účasti v rámci Severoatlantické aliance v posilování vojenských kontingentů právě na hranicích s Ruskou federací, protože si myslím, že to je také jeden z těch důvodů, které destabilizují Ukrajinu, nepřispívají k její demokratizaci, ale naopak vlastně porušují samotné minské dohody a jejich principy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji tentokrát za dodržení času. Pan premiér, jestli má zájem o doplňující odpověď? Ano, má. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že je velmi pravděpodobné, že Evropská rada se bude zabývat tou otázkou plnění minských dohod a bude se zabývat i otázkou sankcí na svém příštím zasedání, které by mělo proběhnout v červnu letošního roku.

Jak už jsem řekl, postoj české vlády je takový, že my se domníváme, že sankce jsou velmi těsně spojeny s tím, jestli jsou a nejsou plněny minské dohody. Pokud jde o plnění minských dohod, tak své závazky má Rusko a své závazky má Ukrajina. Já jsem tady zmínil jedno téma, zmínil jsem téma otázky výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. To je také věc, kterou jsem zmínil při jednání Evropské rady v souvislosti s paní Savčenkovou, která byla nyní v Rusku odsouzena. Já se domnívám, že řešení jejího případu by právě mohlo být realizováno prostřednictvím výměny zajatců na obou stranách, a pokud by k tomu došlo, tak je tady šance na to, aby byl naplněn další z bodů minských dohod.

Ale je potřeba také vnímat to, že součástí minských dohod je i právo Ukrajiny, aby obnovila kontrolu nad svými vnějšími hranicemi. Toto zatím Ukrajině umožněno nebylo. Součástí těch dohod je i realizace určité autonomie v rámci ukrajinského ústavního systému pro východní část Ukrajiny. To se zatím, včetně voleb, ještě realizovat nepodařilo. Takže si myslím, že jsou tady docela vážné problémy, které se týkají naplnění dohod z Minska ve všech aspektech, tak jak byly zmiňovány a byly definovány v okamžiku, kdy jsme se rozhodli pro zavedení ekonomických sankcí proti Rusku, a je to společný postoj Evropské unie a předpokládám, že Evropa by v této oblasti měla i nadále postupovat společně. To, myslím, nevylučuje, aby probíhala intenzivní jednání jak s Ukrajinou, tak s Ruskem, a aby Evropská unie působila ve směru naplňování minských dohod tak, aby do budoucna bylo možné reagovat např. tím, že ekonomické sankce budou sníženy. Ale nemohou být sníženy bez toho, aniž by byly naplněny minské dohody.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než budeme pokračovat, svou omluvu do konce jednacího dne zrušil pan poslanec Rom Kostřica, naopak paní Martina Berdychová se omlouvá od 15 hodin do konce jednacího dne.

Nyní pan kolega Šincl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, jak jistě víte, jsem poslancem za Moravskoslezský kraj a žiji v karvinském regionu, kde téměř každá druhá rodina je nějak spojena s hornictvím a OKD, kde dnes ještě pracuje přibližně deset tisíc zaměstnanců. K tomuto číslu je ještě nutné připočíst další tisíce zaměstnanců navazujících firem.

Bohužel situace v OKD se podle poslední informace neustále zhoršuje a reálně hrozí její krach. Lidé, kteří zde žijí, mají strach, že živitelé zdejších rodin ztratí práci, a to v regionu, kde na úřadu práce na jakékoli pracovní místo jsou dlouhé řady žadatelů, kde je jen miniaturní šance sehnat nějaké aspoň trošku slušné pracovní místo. Lidi tedy oprávněně zajímá, jaká je čeká budoucnost, zda je čeká chudoba a sociální dávky nebo jak stát pomůže lidem v tomto těžce zkoušeném regionu.

Pane premiére, až skončí jednání Poslanecké sněmovny, jedu domů do tohoto regionu a mohu vám říct, že se mě, poslance za tento region, na tuto situaci neptají jen horničtí odboráři, ale doslova každý den se mě ptají i lidé, které potkávám na ulicích, dokonce i prodavačky v obchodech, protože i ony některé mají v rodině nějakého živitele spojeného s OKD a bojí se, co bude. Odpovídám jim, že sociální demokracie prosadila ve vládě novelu o předčasném odchodu horníků do důchodu, která již prošla v Poslanecké sněmovně tzv. druhým čtením, a navíc jsme navrhli snížit věk odchodu horníků do důchodu o další jeden nebo dva roky, tedy v součtu o šest nebo sedm roků, protože jsme přesvědčeni, že dřívější odchody horníků do důchodu pomohou snížit stavy lidí v hornictví bez razantního nárůstu nezaměstnanosti. Je logické, že takto extrémně těžkou práci v podzemí nelze dělat až do 65 let. Problém je ovšem v tom, že všechny ohrožené horníky a jiné pracovníky navazujících profesí do penze poslat nelze, protože nenaplňují podmínky pro tento předčasný odchod do penze, např. z důvodu nedostatečného věku apod. (Upozornění na čas.)

Otázka: Vážený pane premiére, situace v OKD v posledních týdnech je hodně napjatá -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, nemůžete porušovat jednací řád. Tuto otázku jste měl položit v těch prvních dvou minutách. Já chápu vaše vyjádření, ale musíte tu otázku položit jedině v doplňující minutě. Pan premiér jistě vyjasní pozici vlády vůči OKD i bez vaší otázky.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, ačkoliv pan poslanec Šincl nestihl položit otázku, tak já jsem poslouchal to jeho vystoupení a rozumím tomu, k čemu směřuje. Dovolte mi tři poznámky ve třech blocích, které se týkají současné situace OKD.

Za prvé. To, co zažíváme v posledních letech, je výrazný propad cen černého uhlí. Situace ústí v to, že postupně i v důsledku těchto velmi nízkých cen v Evropě končí hlubinná těžba černého uhlí. Skončil poslední hlubinný důl ve Velké Británii, je naplánováno uzavření posledních hlubinných dolů v Německu, tento týden oznámila svůj krach největší společnost ve Spojených státech, která se tam zabývá hlubinnou těžbou černého uhlí, velké problémy jsou v Polsku. Tamní vláda dokonce reagovala tím, že vykupuje uhlí od těžebních společností do státních rezerv, tzn. poskytuje vlastně jakousi nepřímou podporu těm, kdo uhlí těží, a ten problém se samozřejmě nevyhnul v žádném případě ani Moravskoslezskému kraji a konkrétně společnosti OKD. Takže čelíme trendu dlouhodobého poklesu a dlouhodobě nízkých cen černého uhlí.

Když jsme se společností OKD začali jednat po nástupu naší vlády, tak jsme samozřejmě hledali možnosti, jak např. prodloužit těžbu na Dole Paskov. Dohodli jsme se na určitém kompenzačním mechanismu, který ale přestal platit právě proto, že ceny uhlí poklesly ještě hlouběji, než se v době těchto jednání předpokládalo. Společnost OKD je tedy v tuto chvíli ve velmi složité situaci.

Za druhé. My jsme se začali připravovat na možné propouštění z OKD. Ta příprava jde několika směry.

První směr už tady pan poslanec Šincl zmínil, tzn. novela zákona o předčasných odchodech lidí, kteří fárali v dolech alespoň patnáct let, tzn. tady doufám, že Sněmovna brzy dospěje ke schválení tohoto zákona a umožní nám už, aby koncem letošního roku lidé, kteří splní příslušné roky, mohli začít do důchodu odcházet.

Druhá věc, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu, je sociální program určitých kompenzací pro lidi, kteří budou muset z OKD odejít. To znamená, počítáme s tím, a vláda by to měla projednávat v příštích měsících, že zde bude poskytována určitá kompenzace, příjmová kompenzace, pro lidi, kteří budou muset z OKD odejít, tak aby se dokázali lépe vyrovnat s touto sociální situací. Čili nechceme je nechat jenom napospas stávající legislativě, ale vnímáme ten fakt, že v tomto regionu to může znamenat vysokou koncentraci nezaměstnanosti, zejména tedy na Karvinsku. Chceme, aby zde byl speciální vládní sociální program určený lidem, kteří budou muset z OKD odejít. A pak samozřejmě je to otázka aktivní politiky zaměstnanosti, podpory nových zaměstnavatelů, adresného umisťování lidí, kteří budou muset z OKD odejít se státní podporou do firem nových zaměstnavatelů. To je ta rovina aktivní politiky zaměstnanosti. A tam už několik měsíců Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu připravuje příslušné vládní dokumenty, příslušná organizační opatření. Chceme se také obrátit na fond globalizace, který má Evropská unie, abychom část těchto opatření financovali z tohoto fondu, protože právě ty velké a rozsáhlé problémy OKD jsou dány také globálním vlivem velmi nízkých cen uhlí.

Třetí věc se týká jednání s věřiteli a vlastníky této společnosti. Tato jednání velmi intenzivně probíhají ze strany vlády s touto společností. Jsou zvažovány různé varianty, které by státu co nejvíce umožnily v příštích měsících ovlivňovat restrukturalizaci OKD a ovlivňovat útlum v OKD. Je zřejmé, že alespoň část dolů OKD by mohla těžit ještě několik let, tzn. že bychom mohli zmírnit potenciální negativní dopady na zaměstnanost, ale bude to vyžadovat aktivní angažmá státu. Já chci říci, že vláda je k tomu připravena. A vláda je připravena posoudit všechny možné varianty, jak ovlivnit otázku zaměstnanosti OKD v příštích měsících a letech ve smyslu zmírnění negativních dopadů útlumu OKD a event. prodloužení těžby v těch dolech, kde to prodloužení těžby ještě bude možné. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby se v průběhu procesu podařilo OKD zbavit dluhů, které ho tíží, protože to by samozřejmě podpořilo stabilizaci a udržení alespoň části zaměstnanosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Kolega Šincl položí otázky v doplňujícím čase. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji panu předsedajícímu i za to, že mě nechal domluvit. Předpokládám, že bude takto přistupovat stejně spravedlivě i k jiným interpelujícím.

Nicméně jsem chtěl ještě oslovit pana premiéra dál. Jsem přesvědčený, že v první řadě je zapotřebí pomoci horníkům této společnosti a v druhé řadě uchovat, pokud to bude reálné, v rozumném rozsahu těžbu v perspektivních dolech. V žádném případě by se nemělo přistoupit k jakékoli formě výpalného těm, kdo OKD vytunelovali.

Nicméně mě zaujala ještě zajímavá otázka, která se objevila v médiích, a to se týká tzv. znárodňování. Vyslovil to pan prezident. Nějak nám neprozradil, jakým způsobem to ale myslel. Chtěl bych znát na to váš názor, jestli toto je vůbec reálné, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. A nyní pan premiér v otázce případného převzetí státem. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především OKD je plně privátní podnik. Vláda, nebo Česká republika ztratila majoritu v OKD někdy kolem roku 2001, 2002, tzn. fakticky je to firma, která už dnes je plně privátní. Především musí nést odpovědnost vlastníci a věřitelé společnosti. Vláda bude zvažovat všechny možnosti, s tím, abychom zohlednili za prvé udržení zaměstnanosti nebo regulaci zaměstnanosti, rozumné rozložení v čase a ekonomické náklady pro daňové poplatníky. Nebudeme postupovat tak, abychom riskovali finanční prostředky daňových poplatníků, aniž by to mělo reálný vliv na situaci v OKD a na zaměstnanost v OKD. Já myslím, že nepotřebujeme nějaké speciální zákony, které by se týkaly nějakého znárodňování OKD. To není součástí alternativ, na kterých vláda pracuje. Ale myslím, že jsou tady v rámci právního řádu standardní nástroje, které můžeme využít pro to, aby vláda mohla aktivně situaci OKD v příštích týdnech a měsících ovlivnit. Takže jsme připraveni a nevyžaduje to v tuto chvíli, abychom přijímali nějaký zákon, který by se týkal znárodňování OKD.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére, za vaši odpověď. A budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Věry Kovářové k neúčasti členů vlády. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, když jsem vás v minulosti upozorňovala na sporadickou docházku některých ministrů na ústní interpelace, odpověděl jste mi přibližně v duchu, že dělají, co mohou, aby interpelace stíhali, a že v případě absence poskytují pěkné písemné odpovědi. To se ale neděje. Nejnovější důkaz vychylování vztahů mezi parlamentem a vládou z ústavních mezí mám k dispozici pár dnů. Na můj dotaz ohledně dotačních podvodů přednesený během ústních interpelací na 42. schůzi mi pan tehdy tradičně nepřítomný ministr financí později odpověděl písemně těmito slovy - cituji: "Odpovědi na vaše otázky jsem poskytl ve svém projevu na 43. mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. března 2016." Tím tato - v uvozovkách - odpověď končí. Já to považuji za skandální. Pokud bychom toto připustili, tak nám jako poslancům mohou ministři příště rovnou psát, abychom si odpovědi na naše dotazy vygooglovali.

Vážený pane předsedo, zjednejte prosím pořádek a vysvětlete členům vlády, především panu ministru financí, že na ústní interpelace je třeba docházet a v případě absence poskytnout slušnou odpověď. Jsem přesvědčená, že sociální demokraté mají zájem o udržení parlamentní demokracie. Tolerování popsaných výstřelků ji podkopává. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové i za dodržení času k interpelaci k úvodní otázce a pan předseda vlády je připraven odpovědět. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že bude užitečné, pokud si nechám zpracovat statistiku účasti ministrů a ministryň na interpelacích tady v Poslanecké sněmovně. Čili já o zpracování takové statistiky požádám a poté ji samozřejmě zveřejním tak, aby bylo zřejmé, jak to ve skutečnosti tedy je s účastí tady v Poslanecké sněmovně na ústních interpelacích. Na základě této statistiky budu hovořit s těmi ministry, kteří mají nejhorší výsledky, a požádám je, aby se interpelací účastnili.

Pokud někdo z poslanců či poslankyň není spokojený s odpovědí na interpelaci, má možnost zařadit tuto interpelaci na projednávání Poslanecké sněmovny formou písemné interpelace, kde se s odpovědí nevyjádří souhlas. Čili myslím si, že parlament má mechanismus, jak dosáhnout toho, aby taková event. nedostatečná odpověď, kterou tady např. paní poslankyně citovala, byla samostatně projednávána tady na plénu Poslanecké sněmovny. Vyžaduje to ale použití toho příslušného mechanismu.

Jinak si myslím, že máme, doufám, všichni, jak jsme tady, zájem na tom, aby v České republice zůstal parlamentní demokratický systém. A jeho součástí je odpovědnost vlády vůči Poslanecké sněmovně, kterou samozřejmě Poslanecká sněmovna uplatňuje i prostřednictvím poslaneckých interpelací.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo vlády. Paní kolegyně Kovářová má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji panu předsedovi za vysvětlení. Jak před nějakým časem řekl ještě jako opoziční poslanec na půdě Poslanecké sněmovny, a já s tím zcela souhlasím - cituji pana premiéra: "Jsou to skutečně trošku podivné interpelace v situaci, kdy tady předseda vlády není." A já dodávám, že interpelace jsou stejně podivné, když někteří členové vlády na dvě třetiny ústních interpelací z nejrůznějších důvodů nemohou dorazit nebo na interpelace dlouhodobě nedocházejí. To si říká buď o výměnu ministrů, nebo o změnu systému. Podle mého názoru to je také věc úrovně, respektu a autority Poslanecké sněmovny jako takové. Vláda odvozuje svoji legitimitu od důvěry Poslanecké sněmovny, nikoliv naopak. Věřím, že s touto tezí a jejími nutnými důsledky souhlasí i pan premiér.

A ještě podotýkám, pane premiére, ústní interpelace mají kouzlo v tom, že se na ně dá dostat odpověď okamžitě. Kdežto písemné trvají opravdu dlouho.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére? Ne, nemá zájem o doplňující odpověď. Budeme tedy pokračovat interpelací paní poslankyně Pavlíny Nytrové ve věci protikorupční politiky vlády. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dobrá zpráva zajisté je, že po mnoha letech propadu se Česká republika v indexu vnímání korupce zlepšuje. Příčinou může být skutečnost, že závažná organizovaná korupce s politickými přesahy přestala být orgány činnými v trestním řízení ignorována. Přesto jsou doposud velké rezervy v oblasti potírání korupce. Stále je veřejností korupce pociťována jako jeden z nejzávažnějších problémů země.

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k nesmlouvavému boji proti všem formám korupce. Vláda schválila konkrétní návrhy zákonů nebo jejich novelizací, které nyní procházejí legislativním procesem v Parlamentu. Co si vláda od těchto opatření slibuje? Považuje vláda svůj boj s korupcí za úspěšný?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za velmi krátkou otázku. Pan premiér je připraven. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem samozřejmě rád, že index vnímání korupce v České republice se v posledních letech zlepšuje, to znamená, ty parametry se vylepšují a Česká republika se vrací mezi civilizované vyspělé země, kam podle mého názoru patří. Jestli ten boj vlády proti korupci je úspěšný? Já doufám, že tohle je jeden z parametrů, který to ukazuje. Především je podle mého názoru důležité, že vláda se snaží důsledně plnit program tak, jak jsme se na něm dohodli v rámci programového prohlášení vlády, a snažíme se zlepšovat parametry, pokud jde o nastavení pravidel pro fungování veřejného sektoru, pro fungování politiky.

Jsou některé zákony, které už leží delší dobu v Poslanecké sněmovně, a já bych možná využil tuhle interpelaci k tomu, abych i apeloval na Poslaneckou sněmovnu, abychom urychlili jejich projednávání. Chci zmínit zákon, který nastavuje přísnější pravidla pro kontrolu financování politických stran včetně zřízení speciálního úřadu, který by tuto věc měl na starosti, tak jak nám to doporučuje i mezinárodní výbor GRECO, který se zabývá touto oblastí. Zatím ta novela nebyla schválena, ale vláda už ji předložila před dlouhou dobou. Další věc je novela zákona o střetu zájmů, která zavádí možnost zveřejňování na jedné internetové adrese všech oznámení veřejných funkcionářů a zavádí také oznámení o majetku na začátku veřejné funkce. Opět ta novela byla předložena a už delší dobu leží tady v Poslanecké sněmovně.

To, co jsem rád, že bylo schváleno, je nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který neumožňuje, aby veřejné zakázky získávaly firmy, které mají anonymní akcie. Do Parlamentu vláda poslala novelu zákona, která zavádí registr konečných vlastníků, to znamená, bude tady možnost ověřit konečné vlastníky u firem v rámci registru, který tuším povede Ministerstvo spravedlnosti. Takže to je další důležité opatření, které se udělalo. Poslanecká sněmovna schválila poslanecký návrh tentokrát, který se týká registru smluv. Ministerstvo vnitra pracuje na tom, aby bylo možné během letošního roku tento registr smluv spustit. Je tady zákon o prokazování původu majetku v Poslanecké sněmovně. Myslím, že to není jenom otázka opatření, které směřuje k boji proti daňovým únikům, ale myslím si, že je to také důležité protikorupční opatření. Aby finanční úřady měly nástroj, jak zjišťovat původ majetku. Takže to je další věc.

Systémově pokládám za důležitý také zákon o státní službě, který Česká republika dlouho neměla. My jsme ho prosadili. Ten systém se začíná organizovat už na základě principů, které opět platí v civilizovaných evropských zemích. To znamená, konají se výběrová řízení na všechny vedoucí pozice ve státní správě a předpokládám, že to povede k tomu, abychom měli profesionální a nestrannou státní správu v příštích letech. Ale samozřejmě je velmi důležité, aby si veřejná správa počínala transparentně. Já jsem rád, že většina ministerstev a úřadů ještě předtím, než začne fungovat registr smluv, tak už zveřejňují smlouvy, zveřejňují objednávky v určitém rozsahu, a jsem také rád, že vláda nemá žádné skandály, které by se týkaly uplatňování zákona o zadávání veřejných zakázek v rámci mandátu vlády. To si myslím, že je také důležité. A že se snažíme klást důraz na to, aby se soutěžilo férově, aby se přesoutěžovaly i některé staré smlouvy, aby se přesoutěžovali i věční dodavatelé pro stát, kteří dlouhodobě státu dodávají ať už informační technologie, nebo jiné služby, a v minulosti se z nějakého důvodu se na soutěžení zapomnělo.

Takže těch věcí se dělá celá řada a doufejme, že to pomůže zlepšit kvalitu veřejného sektoru a že lidé budou mít jistotu, že s jejich penězi se hospodaří transparentně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Paní kolegyně Nytrová nemá doplňující otázku, můžeme pokračovat. Tentokrát to bude interpelace pana poslance Martina Novotného ve věci jednání s Evropskou komisí o ekologických parametrech staveb. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedo vlády, výstavba dálnic a rychlostních komunikací je jednou z priorit vaší vlády v programovém prohlášení v kapitole Doprava a má samozřejmě strategický význam i pro další rozvoj naší země a úroveň prosperity ekonomiky. Kromě velmi nejasného výhledu budoucnosti mýtného systému, na který jsem se opakovaně v interpelacích ptal, mýtného systému jako důležitého zdroje příjmů pro rozvoj dopravní infrastruktury, představuje zásadní ohrožení dobudování dálniční sítě nutnost realizovat nové posudky EIA. Jakkoli řada poslanců včetně mě na toto riziko dlouhodobě předem upozorňovala, nechci se v této otázce vracet do minulosti, zajímá mě především širší současnost a budoucnost. Jde přitom o natolik strategické téma, že si nepochybně zaslouží při zahraničních jednáních angažování vrcholných představitelů vlády, ministrů a přímo premiéra. Zkušenost totiž ukazuje, že jednání se zástupci Evropské komise na nižší úrovni není efektivní, stává se pouhou úředničinou bez politického obsahu, mandátu a relevance. Je tedy potřeba vrcholná reprezentace.

Chci se vás proto zeptat, zda a s kým z Evropské komise a orgánů Evropské unie jste na toto téma dosud jednal vy osobně a s jakým výsledkem. Na jaké úrovni probíhá jednání Ministerstva dopravy a jaké kroky vy osobně a vláda v této věci realizujete nyní a budete činit v nejbližší budoucnosti s cílem aby problém EIA neznamenal skutečně stop pro realizaci strategických dopravních staveb v naší zemi?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda vlády je připraven na odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím, že téma EIA bude aktuální i v příštích měsících a letech, protože my máme v České republice zhruba stovku stavebních projektů, které mají stanoviska EIA podle zákona z 90. let. To, co je řekl bych určitým paradoxem, to jsou vlastně stavby, které získaly EIA před 15 a více lety. Stát od té doby nebyl schopen zahájit jejich výstavbu. A když jsem žádal po Ministerstvu dopravy, abych dostal zprávu o tom, jak jsou ty stavby připraveny, tak zjišťuji, že nejenom že stát nedokázal zahájit výstavbu, ale stát ve většině případů ty stavby ani nedokázal připravit. Mezi tou stovkou staveb jsou stavby, které nemají vykoupené pozemky. Jsou tam stavby, které dodneška nemají územní rozhodnutí. Za těch 15 let se v zásadě skoro nic neudělalo.

Samozřejmě že EIA je něco, co je důležitou podmínkou pro to, abychom tyto stavby mohli připravit, dopřipravit a zahájit. V tuhle chvíli, možná když se bavíme o tom, v jakém stavu je příprava stovky těch starých staveb, tak od roku 2000 jsme měli cca dvanáct ministrů dopravy. To také asi příliš nepomohlo stabilitě z hlediska přípravy a tomu, aby Česká republika patřila mezi země, kde se daří stavět dopravní stavby v rychlém tempu.

První věc, která se vyřešila, byla harmonizace zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. To kdybychom neudělali, tak jsme nevyčerpali loni peníze, které jsme měli a mohli vyčerpat na dopravní stavby. Já jsem rád, že se to z naprosté míry povedlo. Máme tedy harmonizovaný zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. A teď je potřeba si poradit s těmito starými stavbami.

Snažíme se hledat cestu, abychom u všech těchto staveb nemuseli dělat novou EIA, to znamená abychom si dohodli s Evropskou komisí takovou metodiku, aby stačila aktualizace stanoviska EIA, to znamená jakýsi proces potvrzení EIA ze strany Ministerstva životního prostředí. Ačkoliv jsme opakovaně intervenovali jak na úrovni ministrů, tak jsem intervenoval na své osobní úrovni a chystám se k tomu znovu, tak se zatím nepodařilo dohodnout s Evropskou komisí takovou metodiku, která by nám garantovala, že proces aktualizace stávajících stanovisek EIA bude kratší, než kdybychom absolvovali nový proces EIA u těchto staveb.

Proto se paralelně připravujeme, a Ministerstvo dopravy, i na to, že bude nezbytné buď u všech, nebo u naprosté většiny těchto staveb realizovat novou EIA, a v tomto směru Ministerstvo dopravy v letošním roce zahájilo potřebné přípravné kroky. Jakmile, a předpokládám, že to bude otázka několika příštích týdnů, bude dohoda s Evropskou komisí na případné metodice pověřování stanovisek EIA, tak bude potřeba pragmaticky posoudit, jestli pro stát bude efektivnější, abychom šli cestou této případné nové metodiky, která bude dohodnuta s Evropskou komisí, anebo jestli bude efektivnější i z časového hlediska, abychom prostě absolvovali nový proces EIA u těchto starých staveb, které se zatím nepodařilo postavit a které se zatím nepodařilo ani zahájit.

Čili to je velmi stručně zpráva o současné situaci, která tady je. Současně bych chtěl říci, že pokud jsem mluvil o nízké míře připravenosti zhruba stovky staveb, tak se samozřejmě snažíme, kde je to možné, postoupit a realizovat kroky, abychom už potom následně mohli urychlit jejich výstavbu. Chci zmínit například otázku dálnice D11, tedy dnes D35, kde se v tuto chvíli snažíme zajistit, aby byl realizován archeologický výzkum, aby nám to do budoucna nebránilo v tom tyto stavby zahájit v okamžiku, kdy budeme mít všechna potřebná povolení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Kolega Novotný se chystá k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče, vaše minuta.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane premiére, jakkoliv platí, že úroveň připravenosti těchto staveb je nepochybně různá, tak některé připraveny jsou, u některých je to horší. Ale moje otázka směřovala trošku jinam. Vaše odpověď byla úřednická. Máme dlouholetou zkušenost, že jiné státy - třeba náš nejbližší soused Slovensko kvůli celé řadě věcí bylo ochotno jít do otevřeného konfliktu s Evropskou unií, třeba v oblasti jejich intervencí do vodárenské infrastruktury a podobně. Teprve ochota premiéra jít do otevřeného politického konfliktu vedla k přehodnocení stanovisek Evropské komise a k vybojování si našich priorit. Já se bojím, že bez takovéto vaší aktivity to nepůjde. Moje otázka směřovala k tomu, zda jste na ni připraven a k ní ochoten, nebo zda budete nadále postupovat spíše úřednickým způsobem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému. Pan premiér dá doplňující odpověď. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Kdybychom postupovali úřednickým způsobem, tak jsme určitě neutratili peníze, které byly určeny na výstavbu dopravní infrastruktury v loňském roce a museli jsme je vracet do Bruselu. My se snažíme reagovat pragmaticky, snažíme se reagovat pružně. V tuto chvíli vedeme na několika úrovních velmi intenzivní jednání s Evropskou komisí, abychom problém řešili. Ale nemůžeme přeskočit několik let zanedbané přípravy. Ano, souhlasím s vámi, možná u deseti, jedenácti, dvanácti staveb z té stovky je příprava v pokročilé fázi. U ostatních bohužel ne. A u těch, kde je v pokročilé fázi, se snažíme identifikovat možnost zrychleného řízení, abychom nemuseli absolvovat klasickou EIA. A o tom jednáme teď s Evropskou komisí, jestli je tady šance na takovéto zrychlené řízení a jestli to vůbec pro nás bude z časového hlediska efektivní. A vedle toho děláme přípravné práce pro to, aby se eventuálně nová EIA mohla zrealizovat všude.

Pokud jde o konflikt, my jsme v tom konfliktu byli. My jsme roky měli zákon, který nebyl v souladu s pravidly. A teprve v loňském roce jsme zákon do souladu s pravidly dali. Kdyby se to stalo dříve, tak už jsme možná nové EIA mohli mít i u většiny komunikací, o kterých tady dneska je řeč. Čas se hodně promarnil. Možná se promarnil tím, že jsme tedy čekali, že se to nějak vyřeší samo. Ono se to samo nevyřešilo a v tuhle musíme u každé ze staveb realizovat konkrétní rozhodnutí. Já to říkám taky proto, že chceme na jejich výstavbu použít evropské fondy. A pokud se nedohodneme na přesných pravidlech, tak použití evropských fondů nebude možné a my ty silnice budeme muset stavět výhradně za národní zdroje. Takže teď jde také o to, abychom byli schopni do budoucna financovat výstavbu z evropských fondů, aby nám peníze nezbyly a nemuseli jsme je vracet zpátky do Bruselu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Budeme pokračovat interpelací pana poslance Simeona Karamazova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane premiére, nedávná návštěva prezidenta Čínské lidové republiky vzbudila zájem nejen vzhledem k možné ekonomické spolupráci obou zemí, nýbrž i s ohledem na problematiku lidských práv. Byť obě roviny nelze slučovat, domnívám se, že je nemůžeme ani zcela oddělovat. Boj za lidská práva hrál důležitou úlohu v historii naší země a neměli bychom na něj ani nyní rezignovat.

Ptám se vás proto, zda jste s prezidentem Čínské lidové republiky problematiku lidských práv diskutoval a jaká ujištění jste v této souvislosti získal. Zároveň mě zajímá, jaký je váš osobní názor na vládu jedné strany v Čínské lidové republice a zda je tato země vzhledem ke svému postavení schopna postupné demokratizace. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér je připraven odpovědět. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. My jsme součástí dialogu, který je dnes veden mezi Evropskou unií a Čínou v záležitosti lidských práv. Dialog je veden samozřejmě na evropské úrovni v rámci strategického partnerství mezi Evropskou unií a Čínou. Současně se také o ten dialog snaží jednotlivé členské země Evropské unie při svých kontaktech, které s Čínou mají, a usiluje o to také Česká republika. Toto téma bylo součástí mé diskuse, kterou jsem měl při návštěvě prezidenta Číny tady v Praze v uplynulých dnech. Myslím, že je důležité si uvědomit, že Čína dnes má velmi intenzivní speciální vztahy s celou řadou evropských zemí. Jak už jsem dnes uvedl, je to druhá největší ekonomika na světě. V posledních dvaceti letech se tato ekonomika výrazným způsobem liberalizovala a Čína se do značné míry otevírá světu. A myslím, že právě ta snaha o otevřenost, komunikaci a dialog je něco, co nám může hodně pomoci v tom, abychom byli schopni si vzájemně lépe porozumět.

Čínský politický a hospodářský systém je samozřejmě odlišný od toho, který známe v České republice nebo který známe v Evropě. Myslím, že je důležité, aby vztahy byly založeny na vzájemném respektu, aby byly založeny na respektování suverenity partnerů a na respektování jejich práva zvolit si cestu, kterou se vydají. Neznamená to, že bychom měli rezignovat na své hodnoty, na přesvědčení o tom, že demokratický liberální politický systém je nejrozumnější cestou z hlediska rozvoje společnosti. Také jsem o tom mluvil při návštěvě prezidenta Čínské lidové republiky, protože v souvislosti s Čínou se velmi často zmiňují pojmy stabilita, harmonie a jsem přesvědčen o tom, že pokud má být nějaká společnost dlouhodobě stabilní a má se rozvíjet harmonicky, tak jedním z důležitých předpokladů takového rozvoje je respekt k lidským právům, respekt k základním svobodám a jejich ochrana.

Tady si myslím, že ten lidskoprávní dialog, který je dneska veden mezi Čínou a Evropskou unií, může přispět k tomu, abychom sdíleli zkušenosti a abychom zlepšili vzájemnou komunikaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Simeon Karamazov má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Pane premiére, děkuji za odpověď. Pochopil jsem z toho, že jste v dialogu o tom s čínským prezidentem hovořil. Zajímalo by mě tedy, jak se k tomu vyjádřil čínský prezident. A pak ta druhá odpověď - resp. otázka zůstala bez odpovědi. Jaký je váš osobní názor na tuto záležitost vzhledem k Číně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér se chystá na doplňující odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Mohu potvrdit, že se vláda České republiky snaží o to, aby téma lidských práv, téma právního státu, téma základních lidských svobod, a když mluvím o těch právech, tak jsou to nejenom práva politická, ale jsou to také práva sociální, práva hospodářská, aby ten náš dialog, který jsme hodně zintenzivnili s Čínou v posledních letech, tak aby zahrnoval i tento aspekt. Nechceme, aby to bylo téma, kterému se budeme vyhýbat. A myslím, že to souvisí i s tou dlouholetou tradicí, kterou česká zahraniční politika má. My jsme vždy byli spojeni s tím, že akcentujeme téma dodržování lidských práv, a je to i součástí dialogu, který dnes vedeme s Čínou. A jsem rád, že je to součástí i dialogu, který dnes vede s Čínou celá řada dalších evropských zemí. Takže tohle téma bylo předmětem diskuse a musím říci, že čínští představitelé, se kterými jsem měl možnost jednat, se nebrání tomu, abychom o těchto věcech diskutovali, a nebrání se tomu, abychom sdíleli své názory, které jsou samozřejmě z různého úhlu pohledu a vycházejí ze zkušenosti, kterou máme, zkušenosti, kterou máme v České republice, a samozřejmě zkušenosti, kterou oni mají z hlediska vývoje čínské společnosti, zejména pokud jde o posledních dvacet let.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi a budeme pokračovat, a to interpelací pana poslance Petra Fialy ve věci azylového systému. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, moje interpelace se týká tématu, na které jste zde už byl interpelován, to znamená nových návrhů na změnu azylového systému, které předložila Evropská komise. Samozřejmě jsem poslouchal, jak jste odpověděl, takže svoji otázku modifikuji směrem, kterým jste se ještě nevyjádřil.

Ten návrh samozřejmě obsahuje změnu azylové politiky, její federalizaci, a obsahuje také návrh na nové relokační kvóty. Mě by v této souvislosti zajímalo, jestli bude vaše vláda aktivně usilovat o to, aby se o konkrétní podobě těch návrhů, samozřejmě konkrétní podoba ještě není známa, ale konkrétní podobě těch návrhů diskutovalo nebo rozhodovalo na úrovni Evropské rady, kde máme opravdu reálnou možnost tomuto rozhodnutí zabránit, a ne aby se tyto návrhy projednávaly v Radě Evropské unie, kde opět hrozí přehlasování kvalifikovanou většinou na úrovni ministrů, tak jak se to stalo v případě kvót v září minulého roku. A ptám se na to s předstihem i proto, že jsme se na to taky ptali před přijetím těch kvót, kde byla Česká republika přehlasována. Byli jsme ujišťováni, že nehrozí to, že by se o nich rozhodovalo na úrovni Evropské rady, což se potom nakonec vlastně stalo.

Tak jak je to teď? A bude v této věci česká vláda dostatečně aktivní? Pokusí se udělat všechno pro to, aby se skutečně rozhodovalo na Evropské radě, kde máme všechny předpoklady pro to, abychom tomuto nápadu mohli zabránit?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Fialovi za otázku. Pan předseda vlády je připraven. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z hlediska taktického postupu je to správná cesta, to znamená jsme schopni maximálně efektivně využít svůj vliv, který máme v rámci členství v Evropské unii tím, že takovéto zásadní a závažné rozhodnutí přesuneme na úroveň Evropské rady, kde je nutný princip jednomyslnosti. Čili platí, že se budeme snažit, abychom v případě, že se ukáže, že tady není šance na nalezení shody nad stávajícím návrhem Evropské komise, dosáhli toho, že návrh bude přepracován výrazným způsobem. To, co nám situaci neulehčuje, je samozřejmě stanovisko Evropského parlamentu, které bylo v poměrně nedávné době přijato k této otázce, kdy velká část členů Evropského parlamentu se vyjádřila na podporu posledního návrhu Evropské komise na reformu azylové politiky. S tím se budeme muset také vyrovnat. A součástí iniciativy České republiky bude také snaha, abychom vytvořili širší koalici než jenom zemí V4, která by společně postupovala a která by navrhla společně úpravy v návrhu Evropské komise.

Chceme se soustředit na změny v oblastech, které nám vadí nejvíce, a to je za prvé určitá federalizace evropské azylové politiky, to znamená přenášení rozhodnutí na evropskou úroveň, pokud jde o azylovou politiku v jednotlivých zemích, a za druhé stanovení permanentního mechanismu přerozdělování uprchlíků v Evropě jako něčeho, s čím už by se potom později nedalo hnout, to znamená, že už by nebylo možné zasáhnout do pravidel, jak by takto byla nastavena.

Tady si myslím, že máme poměrně velkou šanci na to, abychom sjednotili větší množství států včetně některých států ze západní části Evropy, protože názor na kvóty se podle mého názoru v posledním roce vyvinul. Řada zemí zjišťuje, že to není dobrá metoda. A myslím si, že řada příkladů z východní nebo ze střední Evropy, a my koneckonců máme i své vlastní příklady, ukazují, že ten systém rozdělování na základě kvót není efektivní a v řadě případů nefunguje. To znamená, jsou tady už konkrétní příklady toho. Kde se kvóty realizovaly nebo kde se realizovalo přerozdělování, nevedlo to k nějakému dlouhodobě udržitelnému výsledku.

Takže v těchto dvou oblastech budeme usilovat o změnu. Budeme usilovat o širší koalici zemí. Česká republika bude v tomhle aktivní. Budeme se snažit vystupovat iniciativně. Ještě využijeme teď doby, kdy jsme předsednickou zemí V4. A pak samozřejmě budeme mluvit intenzivně se Slovenskem, které bude předsedat celé Evropské unii, a budeme mluvit intenzivně s Polskem, které po České republice převezme předsednictví ve V4.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan poslanec Fiala má doplňující otázku. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Samozřejmě doufám v zájmu České republiky, že tato strategie vyjde. Nicméně se chci zeptat na to, kdyby náhodou to nebylo úspěšné, skutečně se rozhodovalo v Radě Evropské unie a byli bychom opět přehlasováni, zda je tentokrát česká vláda připravena zaujmout jiný postoj ve věci podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru. Protože jak víte, pane premiére, měli jsme rozdílný názor na to, jak měla česká vláda postupovat, pokud jde o to přehlasování v září minulého roku. Ale tady by ta situace už byla zase jiná. Postoj ke kvótám se změnil, jak sám říkáte. Je nebo byla by tentokrát česká vláda připravena připojit se k dalším zemím a tu žalobu podat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan předseda vlády doplní. Prosím, pane předsedo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Samozřejmě že se může stát, že tato naše obranná taktika nebude úspěšná. To se může stát, pokud se nám nepodaří získat dostatek spojenců v rámci Evropské unie. Nicméně atmosféra, která se vytvořila v okamžiku, kdy byly čtyři země přehlasovány v rámci Evropské rady, tak ta atmosféra podle mého názoru spíše pomáhá naší strategii. Myslím si, že není velká ochota v rámci Evropské unie, a to ani u těch zemí, které prosazují kvóty, aby je prosadily způsobem, že bude přehlasována menšina zemí Evropské unie. Na to je to téma příliš závažné a to rozhodnutí je ve skutečnosti trvalé. To znamená, ta pravidla by fungovala velmi rigidně do budoucna, než by se podařilo dosáhnout jejich změny. Myslím totiž, že existuje velký rozdíl mezi rozhodnutím o jednorázovém systému přerozdělení uprchlíků tváří v tvář krizové situaci, ve které se dnes Evropská unie ocitla, a trvalým mechanismem, který zavádí princip zahrnující jakousi federální společnou azylovou politiku a současně i systém přerozdělování uprchlíků. Čili tady si myslím, že se bavíme o něčem, co je kvalitativně odlišné od toho, o čem jsme jednali předtím.

A vzhledem k tomu, že je to velmi závažné rozhodnutí, tak myslím, že my i z hlediska naší vyjednávací taktiky nemůžeme vyloučit žádné rozhodnutí, které bude na konci. Já prostě nechci žádné rozhodnutí vylučovat v tuto chvíli. Zachováme se podle toho, jak se podaří prosadit zájmy ČR, a myslím zájmy rozumu z hlediska vyjednávání o budoucí podobě evropské azylové politiky, a nechci vylučovat žádné rozhodnutí, které bude na konci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi, a protože je 16 hodin, skončily interpelace na předsedu vlády a budeme pokračovat interpelacemi na členy vlády ve vylosovaném pořadí a já předám řízení schůze.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne. První vylosovanou v pořadí je paní poslankyně Kovářová, kterou poprosím, aby přednesla svou interpelaci na pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, po čase se na vás obracím s ústní interpelací na téma dotačního programu na Ministerstvu financí známého pod názvem Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Program je to myslím úspěšný, což dokazují zahájené, nebo dokonce už dokončené rekonstrukce v řadě míst. Jen v okolí Prahy jde třeba o Dolní Břežany, Černošice nebo Průhonice. Obávám se ale, že problém nedostatku školních kapacit, na jejichž vybudování samy obce nemají prostředky, se dosavadními kroky bohužel zcela neřeší. Můj dotaz proto směřuje k tomu, zda Ministerstvo financí počítá i s přihlédnutím ke studii, která identifikovala oblasti s nedostatečnou školní kapacitou, s pokračováním tohoto dotačního programu v příštích letech a zda případně dojde k úpravám některých jeho podmínek. Pokud by k úpravě podmínek mělo dojít, přimlouvala bych se, aby ještě předtím došlo ke konzultaci s dotčenými obcemi. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, a prosím dalšího v pořadí, a tou je paní poslankyně Semelová, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká projektu Pošta Partner, tedy převádění poboček České pošty na jiné provozovatele, mezi kterými jsou například obecní úřady a místní obchodníci. Podle Sdružení místních samospráv je současný stav projektu Pošta Partner nevyhovující, a proto vyzvalo vládu dopisem k revizi. Obce, které si fungování pošty vezmou na starost, prý mohou mít problémy s rozpočtem, protože odměna za provoz franšízy pokryje stěží polovinu nákladů. Některé obce si stěžují i na jednostranné podmínky provozu, vysokou míru odpovědnosti a riziko sankcí.

Pošta už podle dostupných informací převedla 129 poboček, letos prý plánuje převést dalších 200. Sdružení také kritizuje, že Český telekomunikační úřad stále nevydal prováděcí vyhlášku k prováděcímu zákonu. Není vyjasněno, jakou hustotu sítě poboček bude muset Česká pošta provozovat, takže starostové si nemají kde ověřit, jestli v jejich obci pošta skončí, nebo ne. Česká pošta provozuje 3214 poboček, z toho zhruba 140 partnerských, zaměstnává přes 30 tisíc lidí. Do roku 2025 by měla mít pošta jen 700 vlastních poboček a 2500 partnerských.

Ptám se proto, počítáte s tím, že přehodnotíte podmínky projektu Pošta Partner? Neobáváte se rušení poboček v obcích? Máte připravena opatření, která tomu zabrání? Upozorňuji na dopady na zaměstnanost i na občany. A konečně, proč nebyla včas vydána prováděcí vyhláška? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já myslím, že nemusí být písemná, může být přímo bezprostřední. Já poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec (Ukazuje tužku nalezenou na řečnickém pultu:) Volte osm, je tady napsáno. (Pobavení.)

Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, k České poště se vracíme velmi často a já budu chtít od ředitele České pošty pololetní zprávu právě k plnění programu Pošta Partner, protože to je jeden z projektů, který je velmi zásadní pro další rozvoj České pošty.

Co se týká uzavírání poboček, a já chci znovu potvrdit, že projekt Pošta Partner není v modelu, že by pošta měla nutit obce převzít nebo podnikatele převzít, ale je to nabídka. Je to nabídka, kterou mohou, nebo nemusí akceptovat. Pokud ji neakceptují, tak České poště nezbude nic jiného než upravit parametry tak, aby se vyplácely. Může být jiný pohled na poštu v malé obci a ve větším městě. A zároveň pokud se to poště nepovede, tak tu pobočku bude muset dále provozovat ke své tíži. To znamená, ten hlavní, kdo by měl mít zájem, aby ten projekt fungoval, je Česká pošta.

Když jsme se tady rozhodovali o schválení zákona o financování České pošty směrem k dotaci na zaplacení tzv. nákladů spojených s veřejnou službou, tak Česká pošta slibovala a deklarovala, že právě projekt Pošta Partner je jeden z pilířů snižování nákladů.

Jinak k rozdělení financování mezi Českou poštu a jejího partnera, který však od České pošty dostává za provozování odměnu. Odměny se zvyšovaly. Otázkou je, jestli dostatečně, a budeme to vyhodnocovat právě teď v pololetí, jestli systém byl nastaven správně. Výše provize je nastavena s tím, že poskytování poštovních služeb je spojeno s další, většinou dosavadní činností třetí osoby - buď tedy obecní úřad, který to přiřadí ke své agendě, anebo je to nějaký podnikatelský subjekt, ať už koloniál, benzinová pumpa nebo cokoliv, co v dané lokalitě působí. Já jsem několik partnerských poboček navštívil a musím říct, že fungují ku prospěchu podnikatelů, ale především ku prospěchu veřejnosti. U mnohých poboček se například rozšířila pracovní doba oproti stávajícímu stavu.

Pracovník smluvního zástupce tedy během sjednaného rozsahu hodin pro veřejnost může vykonávat i další výdělečnou činnost, a to na základě dohody a především na základě toho, co doposavad provozoval. Česká pošta je provozována v infocentru. Pracovník Pošty Partner bude zaměstnanec obecního úřadu a bude i vykonávat činnosti obecního úřadu, jak jsem již říkal. Stejně tak jsem navštívil například pobočku, která byla spojena s koloniálem.

Motivační systém projektu Pošta Partner prošel už v loňském roce revizi. Provize byla stanovena na 32 %. Uvidíme, jestli tato výše je dostatečná. Motivační systém Česká pošta hodlá do budoucna měnit a přizpůsobovat právě nabídce a poptávce v rámci tohoto projektu. Pokud dojde k navýšení, tak já budu zastáncem, aby se navyšovalo všem, tedy i těm, kteří to již zasmluvnili za horších smluvních podmínek. Nelze totiž to nechávat k tíži těm, kteří přistoupili k projektu v době, kdy podmínky byly méně výhodné.

Rušení pošt já kategoricky odmítám. Co se týká stávajícího stavu, jsme v jednání s ČTÚ i o počtu poboček. ČTÚ byl státním institutem, který prosazoval snížení na 2100, my jsme ale připraveni zachovat celý rozsah, tedy 3200 poboček. Neznamená to, že když nevznikne v dané lokalitě projekt Pošta Partner, že se pošta uzavře.

Omezení služeb pro občany. Já si myslím, že opak je pravdou, a mnohé partnerské pošty tomu dávají za pravdu.

Doplňkové projede, jako jsou losy a další, samozřejmě můžou být nebo jsou realizovány i v rámci našich partnerů, a i z toho tedy mají danou provizi dle dohody, která je dána.

Počítáme i s tím, že v současné době připravujeme soutěž na partnera ve finančních službách, a jsme samozřejmě připraveni, aby tento partner fungoval i v rámci projektu Pošta Partner. To znamená, tato smlouva bude nabídnuta i našim partnerům v rámci jednotlivých pošt, který tedy vystoupí z plné supervize České pošty a vstoupí do projektu Pošta Partner. Počítáme s tím, že tento projekt by se měl rozšiřovat na celý segment finančních služeb, to znamená nejenom peněžní služby, ale i pojišťovnictví. Zatím směřujeme k tomu, že bychom hledali jednoho velkého silného partnera, který by v sobě začlenil veškeré tyto služby.

O prováděcí vyhlášce, o které hovoříte, musím zjistit podrobnosti a zašlu vám tuto informaci písemně, pokud se takto můžeme dohodnout. Vy jste říkala, proč nebyla prováděcí vyhláška včas. (Mpř. Jermanová: Váš čas, pane ministře!) Mně ta informace známa není. Zjistím podrobné informace a sdělím vám to písemně, paní kolegyně. Děkuji za otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji za tu písemnou odpověď. Jinak vítám to, že jste řekl, že zachováte všechny ty pobočky, které jsou, to znamená zhruba těch 3200, že odmítáte rušení pošt. V té souvislosti ovšem znovu upozorňuji na to riziko, že vlastně jsou tam i soukromníci, kteří zajišťují tento projekt, a že ti soukromníci mohou zkrachovat. Takže toto je potřeba opravdu pohlídat. Uvědomme si, že je to přece jenom veřejná služba. Jako veřejná služba by měla být zajišťována v prvé řadě ze strany státu, aby nedocházelo kvůli úsporám právě k tomu rušení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji za to doplnění. Když jsme tu jednali o financování ze strany státu směrem k České poště, tak jeden z důvodů byl ten, abychom zachovali celou pobočkovou síť. Projekt Pošta Partner je projekt, který k tomu přistupuje jako jakýsi boční projekt, který má ekonomizovat provoz České pošty. Vycházíme ze zkušeností z celého světa i Evropy, kdy většina pobočkové sítě v Německu, v Rakousku je právě v rukou smluvních, tedy privátních partnerů. V těchto zemích je to více než 70 % poboček provozováno tímto systémem. Já nemohu vyloučit, že občas nějaký soukromník zkrachuje. Budeme velice operativně a rychle hledat náhradu, případně by se tam muselo vytvořit jakési mobilní řešení pro tu přechodnou dobu, ale i Česká pošta tato rizika vnímá a bude na ně připravena.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Holečkovi, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra Dienstbiera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci zhoršující se situace v našem Ústeckém kraji. V říjnu minulého roku jste předložil určitou kuchařku k řešení problémů ve vyloučených lokalitách. Nejsem tak úplně přesvědčen, že by tato vaše kuchařka byla funkční. V poslední době přibývají další a další případy kriminální činnosti. Za vše mluví poslední dva z minulého týdne. První, kdy jednoho hocha v Ústí nad Labem zbil gang asi 20 mladistvých. Já sám bydlím v Ústí nad Labem, mám dvě malé děti a samotné se je bojím někam pouštět. Další nepěknou záležitostí je případ z Krupky na Teplicku, kdy se porvaly dvě romské rodiny, dokonce s noži a mačetami, tak jako v té písničce Pohoda od teplické skupiny Kabát. Šest jich skončilo v nemocnici. To jsou jen dva případy za tento týden. Doporučil bych vám přijet zase k nám na sever a poradit tam místním samosprávám, jak mají těmto nepříjemným situacím předcházet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Tak vážený pane poslanče, já k vám na sever pravidelně jezdím a navštívil jsem i město Krupka. A i v těchto dnech byl můj úřad v kontaktu jak s panem starostou Matoušem, tak s dalšími institucemi ve městě. Podle informací od pana starosty Matouše se v Krupce jednalo o ojedinělý interní incident, který nijak neohrozil ostatní občany města a neměl ani vliv na celkovou bezpečnost města. Situace v obci je klidná, eskalace se neobává. Město se naopak naučilo řešit v rámci komunitní práce řadu problémů objevujících se v sociálně vyloučené lokalitě a komunikovat s lidmi tam žijícími. Starosta ocenil práci městské policie i Policie České republiky, která incident velmi dobře a rychle zvládla. V lokalitě působí takzvaná dohledová služba z řad místních Romů, kteří jsou placeni úřadem práce. A právě tato dohledová služba pomohla upozornit na konflikt a přispěla k tomu, že ho policie mohla velmi rychle vyřešit.

Máme také informace od velitele Městské policie v Krupce pana Petráka. Konflikt s ublížením na zdraví mezi Romy trval zhruba jednu minutu. Byla to gradace slovních urážek dvou romských rodin, která vycházela z čistě osobních konfliktů. Na sídlišti je detašovaná služebna městské policie. Strážníci mají důvěru Romů i majority. Je tam vybudován městský kamerový dohlížecí systém. V lokalitě působí asistenti prevence kriminality, je tam dobrá spolupráce s Okresním stavebním bytovým družstvem Teplice, které spravuje bytový fond v Krupce. Bytové družstvo instaluje bezpečnostní prvky do domů na přání obyvatel i po konzultaci s městskou policií, osvětlení, bezpečnostní dveře a podobná opatření.

Máme rovněž informace od styčného důstojníka pro menšiny Krajského ředitelství Policie České republiky Ústeckého kraje. Policie České republiky situaci monitoruje. Na sídlišti je podle jejích informací klid. Na sídlišti v Krupce působí policejní specialista pro práci s Romy v sociálně vyloučených lokalitách, působí tam kontinuálně. Dle něj je také situace pod kontrolou a nehrozí další eskalace problémů v Krupce.

Doplňující informace z našeho působení, zejména Agentury pro sociální začleňování. V lokalitě působí neziskové organizace, například Slovo 21 a jejich projekt pro romské ženy Manushe či poradna pro občanství, občanská a lidská práva, která v místě provozuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, a město využívá dobrou praxi, kterou agentura doporučuje, kombinace sociální práce a situační prevence, asistenti prevence kriminality, kamerový systém, a podobně. A zapojuje do práce neziskový sektor.

Ze všech informací, které máme k dispozici, tak nebezpečí eskalace problémů ať už dle starosty, městské policie, Policie České republiky, či v místě působících nevládních organizací aktuálně nehrozí. V místě není znatelně větší napětí a situace není nijak vyhrocená. Šlo doopravdy o ojedinělý individuální konflikt. A i na základě své osobní zkušenosti z návštěvy ve městě Krupka tam, kde se dlouhodobě dělá integrační politika, což je právě případ Krupky díky postoji lokálních politiků, ale také třeba spolupráce s městskou policií, státní policií i neziskovými organizacemi, tak tam se daří dlouhodobě to napětí tlumit a problémy překonávat.

Já myslím, že jsem uvedl celou řadu příkladů, jak to probíhá. Takže nesouhlasím s konstatováním, které se objevilo někde i v médiích, že roste nějaké napětí. Myslím si, že z toho, co jsem uvedl, je jasné, že šlo o ojedinělý incident vyplývající z osobních vztahů.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Spíše poděkovat. Trochu jste mě uklidnil, že se nebojíte eskalace, protože jestli se my něčeho v Ústeckém kraji bojíme, tak je to právě to, že by nám zase šli lidi do ulic a pochodovali. Takže v tomto musím říci, že jsem uspokojen. Ale co se týče celkového toho začleňování, začleňování, začleňování, tam tak dlouho začleňujeme, až nám to, si myslím, jako celek nejde. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr chce reagovat. Prosím.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Tak ani tak asi nejde o to, jestli já se bojím eskalace v tomto případě, ale lidé, kteří v místě žijí, působí a mají tu zkušenost, tak tvrdí, že eskalace tam v tuto chvíli nehrozí. Pokud bych se já bál eskalace, tak pokud se v médiích takováto jednotlivá kauza vezme jako příklad běžné situace v místě, vyhrotí se tím situace, a nakonec tam možná přijedou dělat nějaký bugr lidé úplně odjinud, tak jak jsme byli v minulosti svědky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, začátkem března byl zde ve Sněmovně v prvním čtení projednán návrh zákona o ochraně ovzduší a v poměrně obsáhlé diskusi k němu byl nejvíce zmiňován kontroverzní paragraf umožňující provádět kontroly topenišť v domech, z jejichž komínů vychází kouř obtěžující domněle nebo i skutečně okolí. Ta kontroverznost a ta debata byla o tom, zdali má smysl tak významně zasahovat do domovní svobody a umožňovat vstupovat kontrolním orgánům ať už obcí s rozšířenou působností, nebo orgánů ochrany životního prostředí do domů a přímo v domech lidem zkoumat, čím ve svých topeništích topí. Otázka je, zdali to má vůbec smysl, zdali to může přinést nějaký efekt, zdali sankce, které pak vyplývají a které jsou docela velké, drakonické, dopadnou na úrodnou půdu. Zdali lidé, kteří si takto počínají, budou schopni ty pokuty vlastně zaplatit.

Vaše náměstkyně paní Berenika Peštová se vyjádřila v médiích takto: Prioritou není, abychom chodili a sociálně slabým lidem rozdávali sankce. Chceme lidi naučit, aby nespalovali odpad, a ostatním lidem tak otravovali život. Chceme je vychovat, říká paní náměstkyně. Opravdu si, pane ministře, myslíte, že úkolem úředníků, ať už na úrovni obcí, nebo orgánů ochrany životního prostředí, je tímto způsobem vychovávat lidi? Že je třeba takto měnit zákon a takto významně zasahovat do domovní svobody jenom a jenom za účelem jakési výchovy? Sami asi už spatřujete, že ten sankční dopad zákona nebude takový, jak očekáváte. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, děkuji panu kolegovi Zahradníkovi za ten dotaz. Já jsem především rád, že ta diskuse proběhla. Já jsem se bohužel nemohl výboru zúčastnit. Těšil jsem se tam, určitě bude ještě příležitost.

Když jsem slyšel mediální ohlas toho slova vychovávat, tak já myslím, že se tam krásně ukázalo, jak zase mediální zkratka bohužel převáží obsah, nebo forma převáží obsah, protože já samozřejmě nemohu mluvit za paní náměstkyni Peštovou. Já bych asi použil jiné slovo než vychovávat, protože skutečně jsem dost skeptický k výchově dospělých v některých věcech, u dětí to funguje lépe, to je stejně jako v případě odpadů, třídění odpadů. Nicméně ať už to slůvko - říkám, nevím v jakém kontextu přesně bylo řečeno, jenom jsem slyšel ten ohlas, který vyvolalo, a já si myslím, že ne úplně právem. Ale to klíčové, co v tom zákoně je a kde my jsme pořád přesvědčeni, že ten efekt to bude mít, je určitá motivace. A motivace může být pozitivní a také negativní. Ta pozitivní motivace je v rámci projektu kotlíkových dotací, kdy prostě umožníme a chceme umožnit, aby lidé, kteří mají zájem si koupit moderní nový kotel, úsporný, mohli využít velmi zajímavých podmínek, které dnes stát nabízí a bude nabízet i v dalších letech, a na druhou stranu je tam i určitý nástroj, který - jak jsme absolutně přesvědčeni - dosud obcím chybí.

My jsme, a já už jsem tady o tom hovořil v úvodním slově, dostali na Ministerstvo životního prostředí ohlasy z desítek, možná z více než stovky obcí za celou tu dobu, ne možná, ale určitě, kde obce říkají: vy jste nám tehdy v roce 2012 vlastně dali určité kompetence, dokonce ještě před rokem 2012, do zákona o ochraně ovzduší, ale v zásadě jste nám nedali metodiku, prostředek, jak si tu kompetenci vlastně zajistit, nebo jak ji realizovat, jak si to právo vynutit. A všichni, nebo určitě spousta z nás zná ze svého okolí případy těch notorických čudilů, kteří otravují ovzduší okolí a prostě jsou nepostižitelní. A to je ten důvod, kde jsme sáhli k tomuto - já jsem tady v úvodním kroku to znovu říkal - krajnímu prostředku s dobrým porovnáním ústavnosti a vyváženosti dvou ústavních práv, tedy práva na soukromí, na nedotknutelnost obydlí a na druhé straně práva na zdravé životní prostředí.

Já jsem nic nezměnil na přesvědčení, že pokud ten zákon projde, bude mít efekt, bude mít efekt preventivní a že z velké části už ta možnost, že za určitých jasně stanovených podmínek by k tomu vstupu do obydlí mohlo dojít, tak celou řadu těchto latentních přestupců prostě odradí a dá obcím nástroj, po kterém obce už velmi dlouho volají.

Úplně poslední poznámka. Vy víte dobře, pane poslanče, vaším prostřednictvím, paní předsedající, že vlastně ty pokusy už tady byly dříve a podobný pokus měl i můj předpředchůdce pan ministr Chalupa, nominovaný za ODS, který rovněž dostal od vlády určitý úkol, aby připravil legislativní řešení, které by tento nešvar odstranilo nebo minimalizovalo. Jemu se to nepovedlo. My jsme přesvědčeni, že jsme tomu řešení blízko. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Jaké slovo, pane ministře, byste tedy použil? Možná zastrašit. To je možná slovo, které by se sem hodilo. Uvědomte si ale, že za účelem lidi nějak preventivně školit nebo zastrašovat preventivně dáváte do zákona další možnost vedle soudního příkazu, jak vstupovat do domu, narušovat domovní svobodu a lidem kontrolovat něco, co se v tom domě děje. To chce zkusit, když chcete odebírat zbraně lidem, je to pořád dokola. Pořád se snažíte lidem tu svobodu omezovat. Samozřejmě že ta cesta je jiná než tímto zákonem. Tím zákonem se otevírá cesta i pro šikanózní použití zákona. Lidé mající mezi sebou spory, stěžovatelé, mohou své sousedy nějakým způsobem poškozovat tím, že na ně ty kontroly poštvou.

Vyzývám, rozmyslete si to ještě, zkuste se ve druhém čtení nad tím zamyslet, zdali by se ten paragraf (upozornění na čas) nedal ze zákona vypustit. Já to ve druhém čtení budu navrhovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já bych určitě nepoužil slovíčko zastrašit, protože kdybychom se začali bavit v této rovině, tak bychom vlastně říkali, že takřka každá sankce, která je v zákoně, je zastrašování lidí, kteří nedodržují zákon.

Já bych znovu připomněl věc, která asi zapadla. Já se musím přiznat, že jsem jí byl také překvapen. Hledal jsem ji tam a našel, že se nemýlím. Tak skutečně na sklonku minulého roku začala platit novela zákona o veřejném zdraví, nebo o zdraví, kde relativně v tichosti prošla velmi podobná možnost kontroly domácností v případě porušování hladiny hluku. Jinými slovy, pokud někde někdo bude mít například naplno puštěné rádio, někomu to bude vadit, tak skutečně je možnost vstupu do domácnosti ke zjištění toho zdroje. Takže to není precedens. Ten precedens už tady skutečně proběhl a je tady. A pak můžeme diskutovat, jestli zvýšená hladina hluku má na zdraví větší dopad než dioxiny produkované spalováním plastových lahví v kamnech, které spolehlivě zkracují život. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Sedláčkovi, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra Pelikána. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Sedláček: Vážený pane ministře, v médiích se objevily zmínky o uvažovaném snížení exekutorského tarifu. Co vede ministerstvo k takovým úvahám a jak se staví k výtkám Exekutorské komory? Takové zprávy se objevily například na serveru Česká justice v rozhovoru s prezidentkou Exekutorské komory, kde exekutoři varují před zhroucením systému vymáhání, a že na státu zůstane 5 milionů pohledávek.

V tomto kontextu bych se tedy současně chtěl zeptat, jaké by byly dopady tohoto kroku do exekučního vymáhání pohledávek. Dají se tím očekávat vůbec nějaké přínosy, případně pojí se s tím nějaká rizika? Kdo by z takového kroku primárně profitoval? Byly tyto úvahy konzultovány se samotnou Exekutorskou komorou? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně a poslanci, kteří tu jsou. Děkuji za tu otázku. Ty důvody jsou jednoduché. My jsme už po volbách řekli, že chceme něco udělat s obchodem s chudobou, který u nás přibližně od roku 2000 nabyl neuvěřitelných astronomických rozměrů, kdy - pro vaši představu - předtím, než my jsme k tomu přišli, tak dluh ve výši tisíc korun, taková běžná pokuta z dopravního podniku, ve všech řízeních až po exekuci se zvýšil o 16 tisíc korun. To samozřejmě vedlo k tomu, že lidé velice rychle padali do dluhových pastí a že ve skutečnosti vlastně nespláceli ten dluh, který si kdysi udělali, ale spláceli náklady vymáhání toho dluhu, a to často do konce života.

Nám se již před téměř dvěma lety podařilo upravit část téhle věci, a to změnou advokátního tarifu, protože ta přirážka se skládá ze soudního poplatku, nákladů advokáta, nákladů exekuce. Pokud jde o náklady advokáta, posunuli jsme se z přibližně 8 tisíc na přibližně 1 500 korun. Advokátní komora vyhrožovala, že se přestanou platit dluhy. Nic takového se nestalo, dluhy se platí dál, jenom se začaly platit o něco férověji. No a teď přišla na řadu ta druhá polovina příběhu, protože teď jsme tedy na tom tak, že k těm tisíci korunám na začátku se přičte místo 16 tisíc 10 tisíc, to už se nám povedlo, ale pořád ještě jsme dost daleko od Německa, kde se k těm tisíci korunám na začátku přičtou dva tisíce. No a to je tedy to, co nás nyní čeká.

My jsme postupovali zodpovědně, to znamená, víme, že to nemůžeme udělat najednou, protože je potřeba narovnat celý systém nákladů řízení tak, aby i věřitel se podílel na těch nákladech v případě, že si nechal slíbit nebo poskytl svou pohledávku někomu, kdo nemá peníze, čili choval se nezodpovědně. To je něco, co musíme udělat zřejmě zákonem, takže to razantní snížení bude až časem. Ale již nyní jsme poté, co jsme analyzovali nákladovost a ziskovost exekutorských úřadů, což tady dříve zřejmě nikdo neudělal, a pokud udělal, tak z toho nevyvodil žádné závěry, tak jsme dospěli k závěru, že je tam prostor pro to, aby při zachování slušného zisku na straně exekutorů došlo k poměrně razantnímu snížení exekutorského tarifu. My o tom ještě pořád jednáme s Exekutorskou komorou, chceme přece jenom najít ne-li mír, tak alespoň co nejklidnější řešení na tuto mezifázi. Nicméně je pochopitelné, že exekutoři si nechtějí nechat sáhnout na svoje peníze, tak jako si na ně nechtěli nechat sáhnout advokáti a tak jako by si na ně asi nechtěl nechat sáhnout nikdo. Takže proto je to trochu divočejší. Ale hledáme řešení, které bude zodpovědné a které, a to zdůrazňuji, rozhodně nijak neohrozí vymáhání závazků, dluhů v našem právu. Právě naopak, tím, že se budou vymáhat opravdu ty dluhy, a ne náklady na ně, tak se ta vymahatelnost zvýší. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec nebude pokládat doplňující otázku. Nyní prosím tedy k mikrofonu paní poslankyni Adamovou, aby přednesla svou interpelaci na paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já svou interpelaci chci stáhnout, protože paní ministryně zde opět není. Já už jsem ji stahovala i na minulé schůzi a tehdy jsem žádala předsedajícího, což byl tedy pan předseda Hamáček, o to, aby byla zajištěna pravidelnější a lepší účast ministrů. Bohužel se tedy nepodařilo. Takže nebudu plýtvat časem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra Jurečku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vaše strana přišla do Poslanecké sněmovny s návrhem na změnu zákona o registru smluv, kdy navrhujete ze subjektů povinných ke zveřejňování smluv vyjmout Budějovický Budvar, který pod váš resort spadá. Chválím tuto snahu, byť měla přijít dříve. Jsem rád, že si Ministerstvo zemědělství konečně uvědomilo, jaká rizika zákon o registru smluv pro státní podnikatelské subjekty přináší, a chce tuto problematiku řešit.

Co mě však, pane ministře, zaráží, je, jak tvrdě si stojíte za tím, aby výjimka padla jen na Budvar. Řekněte mi, v čem se Budějovický Budvar jakožto národní podnik liší od takzvaného státního podniku a v čem se tyto podniky liší od běžných obchodních společností vlastněných státem. Chtě nechtě musíte dojít k závěru, že sice pro každou z těchto skupin zákon používá odlišný název, po faktické stránce jde o jedno a totéž. Jde o podnikatelské subjekty, které se pohybují na konkurenčním prostředí a jež vlastní stát. Nevidím proto žádný důvod, abychom schválili výjimku pouze pro Budějovický Budvar a ostatní státní společnosti přivedli do potíží. Rozumím tomu, že Budvar spadá pod váš resort, a tudíž vám leží na srdci nejvíc. Jako ministr zemědělství jste ale členem vlády České republiky, a proto by vám nemělo ležet na srdci blaho pouze vašeho resortu, nýbrž i těch zbylých.

Táži se vás proto, pane ministře, zda si jste vědom skutečnosti, že zatímco zachráníte svůj Budvar, zničíte řadu jiných podnikajících subjektů vlastněných státem. Apeluji na vás, abyste k problematice registru smluv přistupoval komplexně, a nikoliv zúženým zemědělským pohledem. Přiznejme si, že zákon o registru smluv je špatný a že je potřeba ho změnit. Ne pro jednu společnost, ale pro všechny, které podnikají a jsou vlastněné státem. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Kučerovi, který je dalším v pořadí, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, doplnění soustavy Natura 2000, tedy lokalit Porta Bohemica a Slavíkovy ostrovy, vyplývá z našich závazků chránit evropskou přírodu. Vláda opakovaně odložila projednávání bodu o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, čímž vláda výrazně ohrozila nejen ochranu přírody, ale také znejistila naše závazky a ohrozila čerpání evropských dotací na projekty v životním prostředí.

Chtěl bych se vás zeptat, pane ministře, proč na zasedání vlády přicházíte se dvěma stanovisky, ve kterých navrhujete jak lokality Porta Bohemica zařadit do soustavy Natura 2000, a současně projednáváte i body, kdy lokality Porta Bohemica do soustavy Natura 2000 nezařadíte. Zdravý rozum říká, že ministr životního prostředí by měl na zasedání vlády předložit jeden materiál, jedno usnesení, a to na doplnění soustavy Natura 2000. U jiných hlasování by měl být jednoznačně proti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za ten dotaz. Vážený pane kolego prostřednictvím paní předsedající, to je snadná odpověď. Samozřejmě ministr životního prostředí bude pro doplnění, a opakovaně jsem byl pro doplnění obou lokalit na národní seznam takzvaných evropsky významných lokalit, ale je třeba upozornit vládu, co se stane v obou těch variantách. A to já považuji za odpovědné vůči vládě. Vláda je pak samozřejmě kolektivní orgán, hlasuje většinově, může ministra životního prostředí i přehlasovat, to už se stalo, určitě ne v historii poprvé. Je ale povinností každého ministra, aby popsal obě varianty, respektive všechny varianty, které jsou možné. V tomto případě jsou možné opravdu jenom dvě vámi popsané: buď lokality zařadit, anebo je nezařadit. A já si myslím, že jsem velmi seriózně v tom materiálu popsal, který koneckonců byl k dispozici, co se stane když - to znamená, jaké jsou možnosti i právní, respektive jaká jsou nebezpečí pro Českou republiku vyplývající z nezařazení těchto lokalit, jaké budou velmi pravděpodobně následovat další kroky z pohledu Evropské komise a co je prostě potřeba udělat pro to, abychom tyto podmínky splnili. Já jsem přesvědčen, že tímto materiálem jsem to naplnil, řekl jsem všechna pro a proti obou variant. Samozřejmě v tomto případě opakovaně jsem hlasoval pro zařazení těchto lokalit. Uváděl jsem také určitě víc pozitiv v případě, že budou tyto lokality zařazeny.

Není tajemstvím to, že obava vlády ze zařazení těchto lokalit vyplývá z přesvědčení, že jejich zařazení na seznam bude znamenat automaticky stopku pro případné investiční projekty v těchto dvou lokalitách. Já jsem přesvědčen, že to tak není, a i to tam bylo řečeno, nicméně je pak na vládě, jak se bude rozhodovat dál. Ale věřte, že z pohledu Ministerstva životního prostředí a ministra životního prostředí nemůže být ani postupováno jinak, než aby podpořil a jednoznačně argumentoval pro zařazení těchto lokalit na seznam. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Kučerovi k doplňující otázce. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. K hlasování pro od pana ministra Brabce bych tady předložil jenom návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Vláda projednala materiál předložený ministrem životního prostředí a přijala usnesení číslo 73 s tím že bude nařízení vlády upraveno podle připomínek vlády, tzn. nebudou vyhlášeny navrhované nové evropské významné lokality Porta Bohemica a Louky u Přelouče atd. Hlasovalo 16 přítomných a 16 hlasovalo pro, tedy včetně ministra životního prostředí, který hlasoval proti vyhlášení nové evropské významné lokality Porta Bohemica a Louky u Přelouče.

Já samozřejmě tohle vnímám. Je tady rozpor s tím, co říkal pan ministr, a chtěl bych se pana ministra zeptat, jak bude hlasovat teď v pondělí na vládě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec A to je právě ta klasická další nepřesnost, která si pak žije vlastním životem. Protože to hlasování, vážený pane kolego, vaším prostřednictvím, paní předsedající, totiž bylo reálně tak, že napřed se vlastně hlasovalo o všech lokalitách - protože lokalit bylo vlastně celkem 53, na doplnění. Takže já jsem hlasoval i v návrhu, o kterém hovoříte, pro všechny lokality. Pro všechny lokality, zdůrazňuji. Ale potom ve finále jsem hlasoval už pro ten seznam, který obsahoval 50 EVL z navrhovaných 53. A bylo by nelogické, abych pro ten seznam nehlasoval, resp. abych hlasoval proti tomu seznamu. Ve chvíli, kdy tam ČR doplňuje 50 z 53 lokalit, tak přece ministr životního prostředí nebude proti. To by bylo úplně absurdní. Hlasovalo se ve dvou kolech. Napřed ty sporné lokality, kde jsem hlasoval pro jejich zařazení, ale zbytek vlády, resp. většina ministrů hlasovala proti jejich zařazení, a pak se nakonec hlasovalo globálně en bloc o všech těch lokalitách, kde už samozřejmě tyto tři nebyly, ale věřím, že uznáte, že by bylo absurdní, kdybych hlasoval proti tomu doplněnému seznamu, který vlastně navrhoval dalších 50 lokalit do EVL, takže bych vlastně hlasoval pro to, aby žádná lokalita nebyla zařazena. To jenom na doplnění.

Ale k vaší otázce, určitě konzistentně budu opět hlasovat pro zařazení lokalit, protože jsem prostě přesvědčen, že je to jasné plnění povinností ČR a že to není v ostrém kontrastu s možností realizace investičních záměrů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Horáčka, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, v souvislosti s některými velmi kontroverzními kroky, které se v poslední době odehrávají kolem zabezpečení České pošty a hlavně jejích poboček, se na mě obrátila řada osob, mj. zaměstnanců České pošty, kteří z pochopitelných důvodů nechtějí být jmenováni.

V důsledku zjištěných informací, které mě velmi zarazily, bych se vás rád zeptal na několik věcí.

Za prvé, z jakého důvodu došlo k 31. březnu 2016 k chaotickému odpojení stovek poštovních poboček z certifikovaných dispečinků, a rád bych věděl, jestli jsou střeženy. Je pravda, že v současné době provádí bezpečnostní monitoring poboček České pošty společnost, která nesplňuje požadované normy?

Je pravda, že Česká pošta, s. p., a Česká pošta Security, a. s., bez výběrového řízení nakoupily necertifikovaný dispečink na střežení pošt?

Můžete potvrdit informaci o případu hromadných fingovaných loupežných přepadení pošt a vraždě na nezabezpečené poště v Skřípově? A pokud mám správné informace, tak se tento případ dosud neprošetřil.

Jak je možné, že v průběhu výběrového řízení prokazování kvalifikace pracovníci České pošty, s. p., vybrané firmy již přednostně informovali o zadání veřejné zakázky, a tím se zřejmě dopustili porušení zákona?

Neposlední: Jaký je vlastně pravý důvod, proč jsou vystaveni zaměstnanci pošty a celá veřejnosti v ČR navštěvující pošty zvýšenému riziku činnosti Česká pošta Security, s. r. o., které mimochodem jste v dřívější době velmi kritizoval? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, otázka zabezpečení České pošty a firmy spolupracující s Českou poštou v oblasti bezpečnosti je delší, než má paměť sahá. Myslím si, že delší než 15 let. V současné době jsou aktivity spojené právě se zabezpečením České pošty předmětem šetření Policie ČR a některým subjektům včetně smluvním partnerům České pošty bylo sděleno obvinění. To znamená nejenom právnickým osobám, ale i osobám fyzickým, které tyto firmy reprezentují.

Česká pošta Security byla nakoupena mými předchůdci. Byla nakoupena v době, kdy byla představa, že tato firma může být zisková. Primárně se předpokládalo, že se tato firma bude zabývat převozy hotovosti v době, kdy byla nakupována. Byla nakupována v době, kdy převozy peněz byly v násobcích, nebo za převozy se platilo v násobcích stávajících cen. Tato firma je plně pod kontrolou České pošty, je tedy její firmou.

Vy jste tu říkal některé informace, které já neumím potvrdit. Některé informace by splňovaly pravděpodobně i znaky trestných činů, tzn. jakési pletichy ve veřejné soutěži nebo dražbě. Tu informaci, o které hovoříte, předám Policii ČR s tím, aby věc prošetřila, protože pokud opravdu Česká pošta sdělovala ostatním soutěžitelům parametry soutěže, nebo by snad s nimi dokonce měla spolupracovat na zadávací dokumentaci soutěže vlastní, tak potom je potřeba tu věc prošetřit. Myslím si tedy, že vzhledem k tomu, že ÚOOZ, který se právě zabývá šetřením pošty, tuto informaci má, ale přesto ji ÚOOZ po dnešním jednání tedy ještě sdělím.

Co se týká certifikace, byl jsem ujištěn vedením pošty, že bezpečnostní monitoring prostřednictvím bezpečnostního pultu Česká pošta Security splňuje veškeré zákonné požadavky, včetně příslušných certifikací. O tomto bylo mj. informováno vedení České pošty a celá dozorčí rada podniku a podle mých informací dozorčí rada podniku se i na místě, tedy osobně a prohlídkou, ujistila, že tato věc takto je, tzn. že certifikace systému, který Česká pošta Security provozuje, je správně a je v pořádku.

K tomu, co jste říkal, fingované přepady a ten konkrétní případ, o kterém jste hovořil, mně nezbývá, než vás požádat, pane kolego, o strpení, prostřednictvím paní předsedající, a tuto věc vám odpovím písemně po dotazu na Českou poštu. O tom konkrétním případu pošty, o kterém jste hovořil, mi není známo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ptám se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Horáček: Pane ministře, děkuji za odpověď, děkuji i za tu iniciativu. Skutečně mám informaci, že ten pult není certifikován, že jeho část není certifikována, abych byl přesný. Takže bych vás chtěl požádat, abyste to prověřil.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Určitě to, pane kolego, udělám, prostřednictvím paní předsedající. Udělám to sám, ale oslovuji vás prostřednictvím paní předsedající. Myslím si, že ve lhůtě do 14 dnů bych byl schopen odeslat poziční zprávu k té věci. Jsem si vědom, že k tomuto tématu přichází mnohým poslancům a senátorům podkladový materiál, který upozorňuje na některá možná rizika. Nejlépe to bude asi vyřešit celkovou zprávou pro všechny poslance a senátory, samozřejmě s upřednostněním těch témat, která jste chtěl, která vypíchnu speciálně v odpovědi pro vás.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dříve než pozvu k mikrofonu paní poslankyni Peckovou, jenom sdělení pro členy vlády, že jsme v interpelacích, tudíž se můžete obracet přímo na poslance. Nejsme v rozpravě. Jenom abyste to měli trošku snadnější. Nyní poprosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený nepřítomný pane ministře, opravdu mě velmi mrzí, že mi nemůžete odpovědět napřímo, protože už v pondělí bude zasedat Rada Evropy, v které téma náhradního mateřství velmi rezonuje. Rezonuje až natolik, že při posledním výborovém zasedání v Paříži nás musela chránit policie před demonstranty z obou táborů.

O co jde? Mladá žena např. po operačním výkonu není schopna normálního těhotenství a toto za ni vlastně plní tuto roli náhradní matka. Samozřejmě toto můžeme považovat za velký pokrok medicíny, za zázrak medicíny, který umožňuje neplodným párům dočkat se vytouženého vlastního biologického dítěte. Na druhou stranu to samozřejmě skýtá mnoho otázek, především etických otázek, a mnoho možností, jak tohoto zneužít. Po celém světě není právní úprava jednotná, dokonce např. Spojené státy, jednotlivé státy Spojených států se neshodnou na právní úpravě. V České republice je to do této chvíle tak, že tyto zákroky probíhají jaksi paralege, Česká republika žádnou právní úpravu nemá.

Já sama v žádném případě tady nechci plédovat ani za povolení ani za zakázání, jenom si myslím, že absolutně nejlepší prevencí jakéhokoli zneužívání je dobrý zákon. Takže se ptám, pane ministře, zda a kdy se Česká republika dočká právní úpravy náhradního mateřství. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní, poslankyně, a nyní dávám slovo paní poslankyni Pěnčíkové, která bude interpelovat ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji. Vážený pane ministře, dne 11. února tohoto roku jsem vás interpelovala ve věci zpoplatnění tzv. obchvatu města Kroměříže. Ve své odpovědi jste uvedl: "Je to samozřejmě spojeno s požadavkem na zvýšení rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury, protože tady by byl podle odhadů, které máme, výpadek. Protože to nemůžeme udělat jenom pro Kroměříž, ale museli bychom to udělat pro všechna města, kde takováto situace je, tak ten výpadek by byl v řádu možná stovky milionů a na to musíme najít nějakou dohodu. Pokud se na tom dohodneme, tak já nemám problém to navrhnout, ale bez té dohody je to složité."

Na základě vaší odpovědi jsem se tedy zeptala vašeho kolegy pana ministra financí, jak se k dané věci staví on. Ten mi písemně odpověděl, a opět cituji: "Vláda Česká republiky usnesením číslo 188 ze dne 9. března 2015 k časovému harmonogramu přípravy systému elektronického mýta po roce 2016 uložila mj. ministru dopravy předložit do 30. června 2016 koncepci zpoplatnění pozemních komunikací. Pokud při přípravě a projednávání této koncepce bude řešena problematika uplatnění požadavků na výjimku z časového zpoplatnění některých dalších úseků dálnic, Ministerstvo financí je připraveno jednat s Ministerstvem dopravy o případných dopadech takovéhoto rozhodnutí do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury."

Jestli to tedy dobře chápu, oba jste připraveni jednat, přesto se stále nejedná. A vy si dáváte přednost, kdo do těch dveří tedy vkročí první. Já jsem samozřejmě ráda, že jste oba připraveni, přesto bych byla ještě raději, kdybyste to už s vaším vládním kolegou i zkusili realizovat. Proto se vás ptám: Uděláte ten první krok směrem k Ministerstvu financí a zkusíte o problému s vaším kolegou jednat? A druhý dotaz: Zahrnete do zmiňované koncepce i problematiku zpoplatnění obchvatu Kroměříže? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Hovorkovi, aby přednesl svoji interpelaci na ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podle posledních informací se bude vláda České republiky zabývat vznikem nadace, která má přijmout dar od čínské firmy, ze kterého bude následně stavěn pavilon čínské medicíny v areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Je známo, že vy osobně jste několikrát navštívil Čínu a projevil zájem, aby se v České republice začalo léčit metodami čínské medicíny. Můžete mi prosím vysvětlit, z čeho pramení vaše vysoká důvěra v účinnost čínské medicíny a k podpoře importu lékařských metod, zkušeností a preparátů do České republiky? Jak zlepší čínská medicína zdravotní péči o české občany a jak se bude postupovat v případném konfliktu mezi uznanými léčebnými metodami České republiky a čínskými léčebnými metodami, které podle názoru našich předních odborníků nepatří mezi medicínské metody založené na důkazech? Bude výstavba nového pavilonu, včetně vybavení, financována výhradně z čínských zdrojů, nebo se počítá i s penězi z českých zdrojů? A jak bude financována léčba pacientů čínskými léčebnými metodami a financování lékařského a středního zdravotnického personálu v pavilonu čínské medicíny? Bude, či nebude se jednat o zaměstnance Fakultní nemocnice Hradec Králové? Bude čínská klinika český, nebo čínský subjekt?

Ještě bych chtěl malý dodatek, odpovědět na otázku. Na začátku tohoto volebního období se objevily určité úvahy o potřebě regulace léčitelů a léčitelství. Není import čínské medicíny a čínského léčitelství krokem, který má změnit postoj ministerstva k léčitelství? Je vám známo, že v čínské transplantační medicíně se mj. využívají i orgány odebírané čínským politickým vězňům a obecně odpůrcům režimu? Jak se k tomu vy osobně stavíte?

Děkuji za pozornost a děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a nyní dávám již slovo paní poslankyni Němcové, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra Chovance. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Obracím se na vás, vážený pane ministře, v souvislosti se zásahy policie během návštěvy čínského prezidenta v České republice.

Vím, že se dnes odehrála tisková konference, na které policejní ředitel vysvětlil, nebo se snažil vysvětlit, že vlastně policie v ničem nepochybila a všechno udělala správně. Já si to nemyslím, přestože chci tady říci, že nechci zpochybňovat roli policie a její těžký úkol v zabezpečení takovéhle návštěvy, ale přece jenom zamést pod koberec to, co se stalo, nejde a já to nechci udělat.

Vadí mi např. to, co se dělo kolem filmové fakulty, protože není možné říci, tak jak se z toho vykrucovala policie, kdy napřed řekla, že s tím nemá nic společného, teprve pod tíhou důkazů, kdy fakulta předložila záznamy z videokamery, tak přiznali, že tam někdo byl, pak kličkovali, kdo tam byl a zda sám nebo na nějaký příkaz, a tohle dostatečně vůbec vysvětleno nebylo. Já proti tomuhle vysvětlení dnešnímu vznáším námitku.

Pak mi vadí jakási zvláštní posedlost těmi tibetskými vlajkami, protože nerozumím, kdo policii radil, aby chodila do bytu nebo do kanceláře nebo kde to bylo, kde na jedné straně žaluzie nevadily zatažené, vlajka tibetská v okně vadila. Vadilo mi to v souvislosti s onou fakultou, protože vstoupit takhle na akademickou půdu, to prosím uznejte, že je exces, který tady od roku 1989 nebyl.

Vadí mi situace mladého studenta, která, nevím, zda byla zmiňována dnes na té tiskovce, protože já jsem pracovala tady a nemohla jsem sledovat televizi, mladého studenta z Vinohrad, kterého policie odvedla k výslechu, tam ho podle jeho slov měla zfackovat, předtím jako docela vážného zločince na kapotě auta spoutat jenom proto, že měl nějakou výhradu kvůli tomu, co se tady dělo během té čínské návštěvy.

Takže já bych chtěla znát váš postoj k tomu, co dnes zaznělo na té tiskové konferenci, a zejména k těmto třem věcem, které jsem zmínila.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ta tisková konference, která dnes byla, byla velmi rozsáhlá a bylo použito velké množství materiálu, materiálu obrazového, fotek, záznamů a dalších věcí.

Policie přiznává svoji neobratnost při zásahu na FAMU. Tedy on to nebyl zásah, tam byli dva policisté, kteří vstoupili na akademickou půdu a dotazovali se na věci, na které se podle mého názoru v tom druhém kole dotazovat prostě a jednoduše neměli, případně to mělo skončit na vrátnici a neměli postupovat dál směrem k děkanovi. Tam si myslím, že policie pochybila, a dotčení policisté byli identifikováni a je s nimi zahájeno kárné řízení.

Co se týká těch ostatních otázek, je svolána mimořádná schůze Sněmovny ve čtvrtek. Já jsem zrušil svoji účast v na jednání ministrů vnitra v Lucemburku a budu tady, abych odpovídal poslancům, Poslanecké sněmovně na veškeré dotazy. Do té doby bych chtěl, aby nejpozději v úterý dostali všichni poslanci a senátoři obsáhlý materiál, který bude vycházet právě z té tiskové konference Policie České republiky.

K tomu chlapci, který měl být údajně policisty zfackován na Vinohradech, tam lze konstatovat, že celá věc je v šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů a já k tomu nemám žádné bližší informace než vy, tzn. mám k tomu stejné informace z médií. Budeme čekat na to, jak Generální inspekce buď zahájí, nebo nezahájí úkony směrem k dotčeným policistům, a předpokládám, že jsou si kolegové z Generální inspekce vědomi, že ten případ je potřeba řešit s veškerou vážností a s veškerou rozhodností a razancí.

Co se týká snímání tibetských vlajek. Podle toho, jak jsem ještě včera hovořil s policejním prezidentem, oni tvrdí, že ty čtyři nebo pět případů, které byly zaznamenány, jsou schopni doložit a dokázat, proč se tak dělo. Dnes to řeší na tiskové konferenci. My se k tomu detailně určitě vrátíme ve čtvrtek na mimořádné schůzi, kdy bych chtěl tady každý ten případ jednotlivě rozebrat, vrátit se k němu a říct k tomu naši pozici včetně fotodokumentace. Z informací, které mám, tak jediné trestní řízení se vede pro přestupek, a to směrem k čínskému občanovi, který právě měl proti čínskému demonstrantovi sebrat tibetskou vlajku. Takže to je jediné stíhání, které policie zahájila, z veškerých těch incidentů směrem k tibetským vlajkám, a to je tedy stíhání Číňana právě proto, že aktivistovi protičínskému bral tibetskou vlajku.

Z mého pohledu platí stále to samé. Já jsem přesvědčen o tom, že policie neselhala, že ta opatření byla velmi rozsáhlá. Podobná opatření jste mohli zaznamenávat při návštěvě politiků Spojených států, Ruska a dalších, tzn. ta opatření byla podobně rozsáhlá. A já v ten čtvrtek bych byl rád, abychom se vrátili do historie při návštěvách ministryně zahraničí Spojených států, pana prezidenta Obamy a dalších politiků, jaká ta opatření byla, jakého rozsahu. A uvidíte sami, že ta opatření a uzavírky byly velmi obdobné, a dokonce bych řekl, že v některých případech v minulosti byly ještě rozsáhlejší.

Můj závěr. Policie jako celek neselhala. Chci policii poděkovat za práci, kterou odvedla. Každý den bylo v ulicích více než tisíc policistů. Žijeme v době bezpečnostního rizika, v době atentátu ve Francii a v Bruselu, a já jsem přesvědčen o tom, že Česká republika v té době byla jedním z nejbezpečnějších míst na světě a jedním z nejbezpečnějších měst. Každý exces, který bude případně ještě dohledán, je potřeba vysvětlit. Pokud bude dohledán konkrétní viník, tak je potřeba ho označit a potrestat.

Na druhou stranu je potřeba opravdu říct, že policii je potřeba z mého pohledu spíše poděkovat. Nechci zametat pod koberec žádný z těch případů, o kterém jste hovořila, ale uvědomme si prosím, že konstatace špatné práce policie nebo jejích excesů nebo snaha policii stavět jakoby proti vlastnímu národu znamená, že každý jeden konkrétní policista to vztahuje na sebe. Já bych moc poprosil, abychom v těchto konstatacích byli opatrní. To není směrem k vám, paní kolegyně. Vy jste se toho teď samozřejmě, nechci říct, nedopustila. Ale moc prosím, abychom policii vždycky dali šanci ty věci vysvětlit. Dnes se o to velmi z mého pohledu dobře pokusil policejní prezident a já v tom chci pokračovat ve čtvrtek na schůzi tady s vámi do té doby, dokud nebudou všechny otázky zodpovězeny.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně položí doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Tak já respektuji to, že se o tom ještě budeme bavit, a vítám to. Znamená to tedy, že potvrdíte program té schůze a budeme v ní moci vystupovat. To je pro mě dobrá zpráva.

Druhá věc, kterou chci říct, je, že nezpochybňuji roli policie. Já chápu, jak je to složité. Na druhou stranu je naším úkolem upozornit na to, co není v pořádku. A domnívám se, že právě to máme říkat my jako poslanci. Vy jako vláda jste nám zodpovědní a my se musíme na tyto věci ptát. Doufám, že proto, že se ptám, tak že nedopadnu jako ten student z Vinohrad.

Potom bych vás ale chtěla ještě poprosit, když už se budete připravovat na tu mimořádnou schůzi, tak bych moc ráda, abyste do toho zapojil také roli čínské ambasády v Praze, protože jsou zde svědectví, že čínská ambasáda instruovala různé skupiny lidí, vytvářela nějaké desetičlenné skupiny, do jejich čela stavěla nějaké velitele. Podle svědectví dostali za úkol v případě demonstrujících nebo těch, kteří ponesou vlajku Tibetu, je překřičet (předsedající upozorňuje na čas), nebát se na ně vztáhnout ruku, pokud možno nezranit. Takže tuto roli bych potřebovala také objasnit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní poslankyně, já si myslím, že k vám jako ke každému občanovi České republiky se policie bude chovat s respektem a určitě nehrozí, abyste se v této zemi a v roce 2016 bála vyřknout svůj názor snad proto, že by vás někdo tedy zfackoval. To opravdu už vidím jako přitažené za vlasy.

Já moc prosím o jednu věc. Já jsem byl svědkem toho, jak před nedávnou dobou jeden mladý člověk říkal, že ho zbili tuším Romové, pořádaly se demonstrace na jeho podporu, aby se po půl roce zjistilo, že to vůbec nebyla pravda. Já jsem byl svědkem toho, kdy jsem si před měsícem na proruském webu přečetl, jak si policisté nasadili masky a šli v ulicích Prahy rozdmýchávat násilí s levicovými aktivisty, aby sami levicoví aktivisté dva dny poté řekli, že to byli fotbaloví fanoušci. Já moc prosím o jednu věc, a tou je zdrženlivost. Myslím, že všichni potřebujeme policisty, aby byli ochotni a schopni bojovat za tento stát se zločinem, aby cítili elementární oporu tohoto státu. To ovšem neznamená, že každý takový jeden, který pochybí, bude (nebude?) potrestán. Od toho jste v minulosti zřídili Generální inspekci bezpečnostních zdrojů a já jsem ten poslední, kdo chce rozporovat její činnost.

Takže určitě se o té věci budeme bavit. Já vám tady slibuji, že do úterka nejpozději dostanete obsáhlou zprávu k celé věci včetně fotodokumentace. A panu děkanovi jsem se osobně omluvil za neobratnost policistů, kteří, když se jdou zeptat na školu, jestli tam nevnikli cizí lidé, tak tu otázku mají klást nejpozději ve vrátnici, nemají chodit do vyšších pater a nemají zbytečně svou činností obtěžovat na akademické půdě. To je neobratnost, za kterou jsme se omluvili. A tam si stojím za tím, že policisté pochybili, a nerozporuje to ani policejní prezident.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní dávám slovo panu poslanci Kalouskovi, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, 29. března byla na Hradčanské náměstí svolána řádně ohlášená a magistrátem povolená pokojná demonstrace za účelem ochrany lidských práv v Číně, konkrétně v Tibetu. Po příchodu na místo se demonstrující dozvěděli a zjistili, že příchod na Hradčanské náměstí je zahrazen a že bezpečnostní riziko, které někdo vyhodnotil, bylo překlopeno do dopravně inženýrského opatření podle zákona o Policii České republiky a Policie České republiky uzavřela Hradčanské náměstí, čímž omezila shromažďovací právo občanů České republiky.

Já bych chtěl velmi poprosit, kdybyste nám mohl říct, jaké konkrétní riziko - ne že tady nějaké bylo a někdo to vyhodnotil - ale jaké konkrétní bezpečnostní riziko bylo shledáno tak vážným, že kvůli němu muselo být potlačeno ústavní právo shromažďovací. Kdo konkrétně o tom rozhodl. A jenom bych chtěl připomenout, že když tady byl pan prezident Obama a řada jiných významných návštěv, tak Hradčanské náměstí samozřejmě uzavřeno nebylo. Takže to muselo být nějaké opravdu výjimečné riziko.

A jestliže dnes na tiskové konferenci říkal pan policejní prezident, že už to v tu chvíli nebylo aktuální, neboť svolavatelé určili jiné místo, tak to byla zcela vědomá lež. Svolavatelé žádné náhradní místo neurčili, pouze tam přesunuli ten průvod v okamžiku, kdy jim policie oznámila, že je prostě nepustí na to místo, kam jim to magistrát povolil.

Takže já prosím o tyhle odpovědi, pane ministře, a prosím, aby byly velmi konkrétní. Ne že někdo někde v komisi. Kdo konkrétně rozhodl, jaké riziko, kdo to vyhodnotil a proč.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jestli dovolíte, přečtu tady chronologii, jak byl avizován zábor veřejného prostranství.

Dne 19. 2. 2016 oznamuje konání shromáždění na Hradčanském náměstí paní Kateřina K., a to na dobu od 27. do 29. 3. od půlnoci do 24 hodin každý z těchto uvedených dnů s tím, že účelem je pokojné shromáždění, které má vyjádřit nesouhlas s porušováním lidských práv v Číně a v Tibetu. Dne 22., tedy několik dní poté, ta samá žadatelka oznamuje totéž shromáždění na dny 28. až 30. 3.

Dne 22. 3. oznamuje pan Tomáš R. konání shromáždění do stejného prostoru, a to na dny 29. 3. v době od 17 do 18.30 z důvodu pokojného shromáždění na obranu demokracie a porušování lidských práv Čínské lidové republiky ve vztahu k Tibetu a Tchaj-wanu. Jako osoby, které jsou za něj zmocněné jednat, označuje pana Bursíka a jeho manželku. Dne 29. 3. ten samý svolavatel oznámil změnu místa konání. To jsou oficiálně dohledatelné dokumenty. To znamená, znovu připomínám, 29. 3. mělo tímto svolavatelem dojít k tomu, že by se měnilo místo konání z Hradčanského náměstí na místo jiné.

O tom, kdo vyhodnocuje bezpečnostní rizika, tak to vyhodnocuje pracovní tým, který má velitele zásahu. A ten velitel zásahu rozhodne o opatřeních, která se realizují v rámci těchto návštěv. Já jsem například mluvil s panem Dukou, který mi říkal na schůzce na Pražském hradě, že když tady byl pan prezident Obama, že ta opatření například ve vztahu k Pražskému hradu a k majetku církve byla daleko přísnější. Že například tehdy nemohli církevní hodnostáři po dobu jednoho nebo dvou dnů do svých bytů. To shromáždění, které se uskutečňuje, a bezpečnostní opatření se vyhodnocují na místě podle daných informací, které má policie k dispozici.

Dovolte, abych připomněl některá bezpečnostní opatření z minula.

Bezpečnostní opatření při zasedání měnového fondu v září 2000: Bylo uzavřeno Kongresové centrum, Výstaviště v Holešovicích a další.

Bezpečnostní opatření při Foru 2000 konaném v září 2000: Bylo zavřeno okolí paláce Žofín, tam byla právě účast dalajlámy. A na to navazovaly například stížnosti matek s dětmi, že nemohly užívat dětské hřiště a park.

Bezpečnostní opatření při návštěvě ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové ve dnech 8. a 9. 6. 2008, bylo obdobně režimováno Hradčanské náměstí a Kramářova vila.

Bezpečnostní opatření při návštěvě Baracka Obamy v dubnu 2009, byl bezpečnostím opatřením režimován vstup do oblasti Kongresového centra.

Bezpečnostní opatření v rámci projektu START Obama-Medveděv v roce 2010, opětovně režimován vstup na Hradčanské náměstí, tentokrát Policie České republiky právě na základě žádosti prezidenta Obamy využila oprávnění podle ustanovení § 49 zákona o Policii, zajišťování bezpečnosti chráněných osob, a využila tzv. bezpečností rámy pro zajištění prohlídky osob, zda nejsou ozbrojeny, a mohly vstoupit do chráněného prostoru.

Potom v neposlední řadě to byl bezpečnostní summit Východní partnerství ve dnech 24. a 25. dubna 2014 v Praze, kdy bylo opětovně režimováno Hradčanské náměstí.

Tím chci jenom deklarovat, že tato opatření v rámci návštěvy čínského prezidenta nebyla ojedinělá.

Ve čtvrtek, předpokládám, k tomu povedeme debatu. Do úterka, vážený pane kolego, chci rozeslat zprávu, která se bude detailně týkat i Hradčanského náměstí. A my jsme tady v drobném sporu, protože podle informací, které mám já, tak opravdu svolavatel tohoto setkání se rozhodl změnit místo a změnit 29. 3. Doufám, že o tom existuje písemný nebo jiný dokument nebo jiný záznam, abych vám ho tady mohl přednést, abychom si tady tu drobnou kolizi v názorech vyjasnili.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Ona to možná nebyla kolize v názorech, ale když jim ve čtyři hodiny řekli, že je tam nepustí, tak se prostě potřebovali někam přesunout.

Ale abychom si tady ve čtvrtek nehráli navzájem na hlupáky, pane ministře. To režimové opatření na Hradčanském náměstí, když tu byl pan prezident Obama, já si pamatuji, protože na nádvoří za Matyášovou bránou jsem pana prezidenta Obamu vítal. A celé Hradčanské náměstí bylo plné turistů. Možná že tam byla nějaká bezpečnostní opatření, ale určitě ne, že stáli policajti v ulicích a nikdo nikoho nepustil na Hradčanské náměstí, pokud mu to nedovolil pan Mynář. Jak mi řekl jeden z vašich lidí: "Kdyby vám to povolil pan Mynář, tak vás na to Hradčanské náměstí pustíme. Protože vám to nedovolil..." Já nevím, kdo šéfuje vaší policii. Já si myslím, že to dneska už všichni víme. Vy to trpíte a snižujete tím důvěru Policie České republiky v očích veřejnosti, což je velká škoda, protože ta policie si to nezaslouží. A myslím si, že o tomhle si ve čtvrtek budeme podívat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Pane kolego, já jsem na tu debatu bezesporu připraven. Já i vy jsme žili v době, kdy jsme se chodili ptát, co na to Rusové. Já nechci žít ve světě, kde se budeme ptát, co na to Číňané, případně co na to pan Mynář. Pan Mynář má nějakou funkci, se kterou má jakousi roli, ale není to role, že by řídil policii. A neřídí ani ochrannou službu prezidenta.

Já bych se, vážené poslankyně a poslanci, nerad dožil toho, že při návštěvě jakéhokoli státníka se stane to, co se stalo za návštěvy pana prezidenta Obamy, že ho jeden z přihlížejících pohladí po tváři. Jsme v naprosto jiné bezpečnostní situaci. Svět se dramaticky změnil. A my si nemůžeme v době, kdy nám vybuchují bomby v Bruselu a v Paříži, dovolit, aby lidé přistoupili ke státníkům a mohli je pohladit. Tehdejší doba, to vypadalo nádherně, krásně, ale když přijde člověk, který má nepřátelské úmysly, tak prostě není možné těmto bezpečnostním hrozbám nepředcházet.

Já jsem na tu debatu připraven. Jsem naprosto přesvědčen, že tato policie slouží České republice a jejím lidem. A nemůže sloužit ani Hradu ani Chovancovi ani nikomu v této Poslanecké sněmovně, ale lidem v této zemi a tomhle státu. Takovou policii si myslím, že máme. A jsem naprosto přesvědčen o tom, že ten, kdo řídí Policii České republiky, se jmenuje Tomáš Tuhý.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Oklešťkovi, který bude přednášet interpelaci na pana ministra Brabce.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, v minulém týdnu jsem zaznamenal vaše jednání s vládou v Polsku na téma znepokojujících informací, které přicházejí z Libereckého kraje ohledně hrozby naprostého úbytku vody na Liberecku, a to v důsledku rozšířené těžby na polském dole Turów. Kvůli probíhající těžbě hnědého uhlí na hranicích se lidé na Liberecku dlouhodobě potýkají s problémy souvisejícími zejména s úbytkem podzemní vody, znečištěním povrchových vod a zhoršenými rozptylovými podmínkami. V dubnu 2015 byla Česká republika seznámena s dalším plánovaným rozšířením těžby na dolu Turów. Pro Českou republiku to evidentně znamená, že její voda je ohrožena. A nejen voda, ale i kvalita života lidí na Liberecku, a to v důsledku zhoršeného ovzduší.

O čem jste v Polsku tedy jednali? Co hodláte udělat pro to, aby nedošlo k tak fatálním škodám, o nichž čteme, slyšíme a které mají být podle informací v médiích až ve výši čtyři miliardy korun? Máme nějaké mezinárodněprávní nástroje, jak je možné se proti rozšíření těžby bránit? Jak bude Ministerstvo životního prostředí vůči Polsku vůbec postupovat? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za tu otázku, vážený pane kolego. Teď už vím, že vás nemusím oslovovat prostřednictvím paní předsedající, o to to bude snadnější.

Ta jednání probíhala velmi intenzivně v posledních týdnech a byla završena jednáním v rámci mezivládních česko-polských konzultací, kde se nám podařilo téma problematiky dolu Turów a jeho dopady na podzemní vody v oblasti Frýdlantska, Hrádku nad Nisou a dalších oblastí dostat na řekněme nejvyšší úroveň, to znamená i jako téma jednání premiérů obou zemí, což považuji za velký úspěch.

A velmi stručně. Ano, je pravda, že skutečně rozšiřování dolu Turów, které Poláci chystají velmi pravděpodobně, tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou, může ovlivnit, negativně ovlivnit zásoby podzemní vody až pro desítky tisíc lidí v Hrádku nad Nisou a dalších obcích v pohraničí. To nebezpečí je zcela reálné, není to jenom hypotéza, protože ono už k tomu reálně došlo v uplynulých letech, protože na dole Turów se těží uhlí desítky let a negativní vliv tam byl zaznamenán už v minulosti, kdy poklesla voda na území České republiky v příhraniční oblasti až o desítky metrů.

My jsme za prvé polské straně, já na úrovni ministrů životního prostředí, opakovaně na jednání a teď tedy i na úrovni premiérů jsme polské straně jasně řekli, že pro Českou republiku je zcela nepřijatelná varianta, že by za prvé k takovému ohrožení došlo. A za druhé, že by případné kompenzační náklady musela nést Česká republika.

Je ale třeba zdůraznit, že v případě, že by k tomu ohrožení opravdu došlo postupem těžby, tak kompenzace by skutečně stála aspoň řádově tu částku, o které jste hovořil. Tedy hovoří se dneska o dvou, třech až více miliardách korun. Ale co je ještě důležitější, obrovskou roli hraje časový faktor. Protože zajištění náhradních zdrojů pitné vody by znamenalo poměrně velmi složitou technickou akci, tedy přivedení vody z přehradních nádrží v Jizerských horách na poměrně velkou vzdálenost. Je to úkol, který by trval až deset let.

Takže teď je primárním cílem zajistit taková technická opatření v případě postupu těžby, který se dá očekávat v příštích letech, aby k tomuto ohrožení nedošlo. Na to se teď sešla pracovní skupina v tomto týdnu, kdy si experti obou stran za prvé vyměnili celou řadu informací, které Česká republika dlouhodobě požadovala, a nedostala je vždycky v rozsahu, ve kterém jsme chtěli. Teď už bychom je měli mít, abychom mohli úspěšně připomínkovat dokumentaci EIA mezistátní, kterou polská strana bude pro rozšíření vypracovávat. Měla by být k dispozici na přelomu letošního a příštího roku. Budeme technicky chtít, aby byla zajištěna taková opatření, která minimalizují riziko ohrožení vod.

Česká republika má k dispozici i určité právní nástroje. Jsou uzavřeny mezivládní dohody. Jsou právě uzavřeny dohody v oblasti spolupráce v oblasti vod. Existuje i evropská směrnice o vodách, která umožňuje aplikaci na takové případy. Takže jsou tady právní nástroje, ale to je až to poslední.

Polská strana se dneska pod naším tlakem jednoznačně hlásí ke své odpovědnosti a i na nejvyšší úrovni prohlašuje, že je pro ni nepřípustné, aby česko-polské vztahy byly poškozeny tím, že by mohly desítky tisíc lidí přijít reálně o vodu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec je spokojený s odpovědí, tudíž poprosím dalšího v pořadí. Tím by měl být pan poslanec Radim Fiala, ale nevidím ho v sále, tudíž jeho interpelace propadá. Nyní tedy dám slovo panu poslanci Ondráčkovi, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra Pelikána. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, paní ministryně, na začátku března tohoto roku jsem vám podal písemnou interpelaci ohledně přesčasových neplacených hodin u Vězeňské služby. Na konci měsíce jste mi odpověděl s tím, že o problému víte, věc je v řešení. A připouštíte, že obdobné problémy, jako byly u příslušníků Vězeňské služby ve Věznici Plzeň na Borech, se mohou vyskytovat i v dalších věznicích, a ujišťujete mě, že Ministerstvo spravedlnosti bude sledovat, jak jsou práva příslušníků respektována.

Bylo by to hezké, kdyby neexistoval zápis z jednání koordinačního výboru odborových organizací Vězeňské služby, které se konalo 21. března tohoto roku, kde je ve věci 150 hodin přesčasů zpětně tři roky, což umožňuje občanský zákoník, uvedeno, že na základě stanoviska Ministerstva spravedlnosti nebude žádostem příslušníků vyhověno, žadatel se k zamítnuté žádosti odvolá ke generálnímu ředitelství, pokud dostane zamítavé stanovisko, bude se muset o proplacení hodin soudit. To znamená, že vy víte o tom, že jste ve Vězeňské službě mnoha příslušníkům nařizovali služby přesčas v rozporu se zákonem, ale nehodláte to řešit.

Takže otázka. Z jakého důvodu nedbá Ministerstvo spravedlnosti nálezu Nejvyššího správního soudu a jak budete oprávněné nároky příslušníků Vězeňské služby opravdu řešit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo spravedlnosti dbá nálezu Nejvyššího správního soudu. Situace ovšem není tak docela jednoduchá, protože i nález Nejvyššího správního soudu, jak je koneckonců u judikátu na rozdíl od zákona normální, neřeší všechny možné situace a ty jsou skutečně velmi různé, každou je nutno posuzovat individuálně.

Jde o to, co je a co není tím důležitým nepředpokládaným zájmem služby, ve kterém lze tedy nařídit přesčas v limitu 150 hodin. Nejvyšší správní soud tam řekl, že to nesmí být plánované dopředu. Ale teď my nevíme, co to ještě přesně znamená. Co v případě, že nám třeba onemocní příslušník? Můžeme povolat nějakého jiného? Co když vypadne z nějakého jiného důvodu? Co když je třeba posílit? A tak dále a tak dále. Takže případy je potřeba brát jeden po druhém, protože bohužel i ředitelé věznic přistupovali předtím k čerpání přesčasů různě v různých případech A to je tedy to, co zatím Vězeňská služba zastává s naším vědomím jako názor. To znamená, bere se to každé zvlášť, přezkoumává se to, něčemu se vyhoví, něčemu se nevyhoví. Čemu se nevyhoví, tak předpokládáme, že bude podána správní žaloba. Tím se nám v tom správním soudnictví vyřeší i další sporná místa, která tam ještě zbývají. A ve chvíli, kdy budeme mít tedy celou tu baterii už pokrytou, tak potom to budeme rádi rozšiřovat i na další případy. Ale v tuto chvíli se z toho jednoho rozhodnutí a pár vět, které tam o tom jsou, neodvažujeme učinit tak dalekosáhlý závěr, že bychom z veřejných prostředků uvolnili najednou poměrně rozsáhlou částku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Pane ministře, ono se nejedná o jedno rozhodnutí, protože pokud byste se podíval do judikatury, respektive do těchto rozhodnutí, které se týkalo příslušníků Policie České republiky, tak už uvidíte, že rozhodnutí je řádově kolem desíti, možná dvanácti. Takže není potřeba hledat, že příslušník Vězeňské služby je něco jiného než příslušník Policie České republiky. Je to příslušník podle zákona 361, takže v tom nemusíte kličkovat a hledat, co je důležitý zájem služby u příslušníka Vězeňské služby a co je důležitý zájem u příslušníka Policie České republiky. To už je myslím poměrně dáno.

Já myslím, že se vás za nějaký čas zeptám, kolik případů jste posoudili a kolika případům jste vyhověli. Mně přijde zbytečné zatěžovat soudy správními žalobami, když byste to mohli vyhodnotit a příslušníkům zpětně proplatit to, co si prostě opravdu zaslouží, protože oni ty hodiny odsloužili. Takže hledejte cestu k tomu, abyste to i do budoucna nějakým způsobem pořešili. A myslím, že u Vězeňské služby je hodně problémů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra. Nebude reagovat. Nyní poprosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou, aby přednesla svou interpelaci na paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, s nově vyhlášenými programy týkajícími se programu OP VVV, speciálně prioritní osa 2, která je zaměřena na vysoké školy, se na mě obrátila univerzita, která má obavu, že nebude moci naplnit potřebné indikátory, protože se domnívá, že některé indikátory jdou proti strategii a dlouhodobému záměru její univerzity. Jde o to, že v minulosti jsme měli snahu, abychom redukovali počty studijních oborů a zaměřili se na kvalitu, případně přesunovali jednotlivé studijní obory do programů. Indikátory, které v této prioritní ose jsou, jsou postaveny například na počtu nově vytvořených akreditovaných studijních programů v českém jazyce, počtu nově vytvořených studijních programů vyučovaných ve spolupráci s jinou vysokou školou, počtu nových bakalářských studijních oborů zaměřených na praxi, počtu nových studijních oborů zaměřených na praxi, počtu nových studijních programů celkem.

Čili můj dotaz je, jak se mají vypořádat s takovými požadavky fakulty, které mají akreditaci do roku 2019 a jejich současným strategickým záměrem je snížení počtu studijních oborů a programů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji vám. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokusím se být co nejstručnější s tím, že samozřejmě předám paní poslankyni ještě detailnější odůvodnění. Zjednodušeně řečeno není třeba se obávat toho, že by odlišné pojmy studijní obor nebo studijní program způsobily následně příjemcům problémy v praxi.

To znamená, jak budou řešitelé projektů vykazovat v indikátorech programy a obory vzhledem k novému vysokoškolskému zákonu? Odpověď zní tak, že je nutné postupovat ve vztahu k aktuálně platné legislativě a nastavení indikátorové soustavy OP VVV. V případě potřeby, která vyvstane na základě změny současné legislativy - zde se tedy myslí novela vysokoškolského zákona a následná nařízení - dojde i ze strany řídicího orgánu, tedy Ministerstva školství, k případným změnám ve způsobu vykazování indikátorů zaměřených na programy a obory. Termín studijní obor v uvozovkách zanikne a nadále budeme hovořit pouze o studijních programech.

OP VVV, mohu vás ujistit, zahájí v dubnu 2016 jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj ohledně úpravy indikátorů a jejich definici v národním číselníku indikátorů. Po provedení úpravy v národním číselníku indikátorů bude aktualizován text výzvy včetně příslušné dokumentace tak, aby byla pro příjemce srozumitelná. Proto se domníváme, že tato změna nebude mít na řešitele projektu OP VVV vliv. Studijní programy a jejich vykazování zůstane beze změny. Studijní obory se budou dále nazývat programy se všemi podmínkami ve vztahu k vykazování indikátorů dříve vztažených na studijní obory.

Doufám, že to bylo dostatečně srozumitelné, a samozřejmě dám i podrobnější písemné zdůvodnění. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, táži se, zda chcete položit... Nechcete. Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Grospič. Pardon. Omlouvám se. Pan poslanec Novotný, aby přednesl svoji... Není tady. Tudíž jeho interpelace propadá. Prosím pana poslance Grospiče, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra kultury.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážení kolegové, dovolte, abych přednesl interpelaci, která se týká církevních restitucí, a sice situace, v které se začíná ocitat stále větší množství obcí, kdy církve, zejména církev římskokatolická, vznášejí své požadavky na to, aby obce byly osobami povinnými a restituovaly a navracely jim majetek, na který si činí tato církev svůj majetek. Obracím se na pana ministra s tím, že sám, samotné Ministerstvo kultury, na svých stránkách má v odpovědích a otázkách při řešení tohoto problému napsáno: Obce se vracení majetku církvím bát nemusejí. Opak a řada soudních sporů je však skutečností. Chtěl bych proto znát názor na tuto problematiku i jeho osobní a k tomu, jak tímto způsobem chce postupovat.

Druhá část mého dotazu spočívá k tomu, jak on sám pohlíží na vyjádření kardinála Duky, které učinil v Otázkách Václava Moravce, kdy sám zpochybnil zákon 412/2012, v kterém se říká, že by se církvím měl restituovat majetek movitý a nemovitý v hodnotě 75 miliard a dále finanční náhrada ve smyslu 59 miliard, protože zákonem 218/1949 vlastně církve byly vypláceny ze státního rozpočtu, a tudíž jim konkrétně majetková újma nevznikla, čímž tedy otevřel onu polemickou skříňku, kterou jsme my jako komunistická strana argumentovali, že se vlastně ani nejedná o únor roku 1948, ale že se jedná o dlouhodobý spor katolické církve o navrácení majetku, který pochází už z doby rakousko-uherské monarchie a táhl se po celé období prvé Československé republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji za tento dotaz. Tady je třeba říci, že parametrické nastavení majetkového vyrovnání, tedy zmírnění některých škod, je vymezeno zákonem č. 428/2012 Sb. a souvisejícími smlouvami mezi Českou republikou a jednotlivými církvemi, resp. náboženskými společnostmi. To znamená, že tento zákon zcela jasně vymezuje, kdo jsou osoby oprávněné, kdo jsou osoby povinné, a mimo dikci tohoto zákona není možné postupovat. Pokud jsou nějaké sporné případy, pak je samozřejmě na rozhodnutí nezávislých soudů, aby tuto věc posoudily, pokud se k nim dostane. Ale ten zákon zcela jednoznačně dává limity, hranice, v kterých se zmírnění majetkových křivd způsobených komunistickým režimem děje.

A co se týká druhé otázky, musím říci, že jsem informovaný pouze ze sdělovacích prostředků, zprostředkovaně, protože jsem neviděl přímo tu reportáž, resp. Otázky Václava Moravce, kde pan kardinál Duka vystupoval. Ale v podstatě mohu říci, že se opět musíme pohybovat v mantinelech vymezených tímto zmíněným zákonem 428/2012. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Samozřejmě děkuji panu ministrovi, že zareagoval na můj dotaz. Chtěl bych jenom podotknout, že prvá vlna restitucí proběhla již počátkem 90. let ve znění takzvaných výčtových náhrad a tehdy již bylo restituováno téměř 2 500 budov, čili z tohoto pohledu majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi už probíhalo počátkem 90. let. A ta skutečnost reality žalob na jednotlivé obce a vznášení neustále těchto požadavků narůstá v současné době. Myslím si, že Ministerstvo kultury jako gesční ministerstvo v této otázce a potažmo celá vláda by se měly touto problematikou vážně zabývat a nikoliv ji podceňovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, paní místopředsedkyně. Samozřejmě že Ministerstvo kultury se v rámci svých kompetencí touto problematikou zaobírá, a to velmi odpovědně. Znovu musím zopakovat to, co už jsem tady řekl dvakrát. Zákon 428/2012 jasně vymezuje rozsah aplikování restitučního zákona, tedy zákona o zmírnění některých majetkových křivd.

A já tedy musím vyslovit určité podivení, že se komunistická strana takovýmto způsobem zajímá o to, jak se církve samy staví ke svému majetku, protože to byla právě komunistická strana, která způsobila svou politikou totálního rozvrácení majetkových poměrů v Československu po roce 1948 problém, který dnes řešíme. Takže na jednu stranu komunistická strana před těmi - teď neumím tak rychle počítat - 65 lety zhruba, nebo kolik to bylo, ten majetek církvím odňala stejně jako ostatním složkám společnosti a dnes má zájem opět toto zmírňování křivd problematizovat. Takže je vidět, že mentalita komunistů se skutečně nezměnila.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Golasowské, aby přednesla svou interpelaci na pana ministra Mládka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám interpelaci na ministra průmyslu a obchodu ve věci dovozu čínské oceli a s tím souvisejícího rizika nezaměstnanosti v hutních provozech.

Dne 3. března jsem vás interpelovala ve věci dovozu čínské oceli. Na mé tři otázky jste mi bohužel odpověděl pouze na jednu z nich, zbývající dvě zůstaly bez konkrétní odpovědi. Proto se vás, pane ministře, znovu ptám: Jakým způsobem Česká republika využívá dostupných investičních a podpůrných prostředků EU pro udržení zaměstnanosti, inovací a rozvoj průmyslové výroby v sektorech a regionech postižených nebo potenciálně ohrožených ocelářskou krizí? Existuje řada nástrojů pomáhajících adaptaci na vývoj průmyslového prostředí. Otázkou je, nakolik jsou u nás využívány.

A další otázka. V případě, že bude zlikvidován ocelářský průmysl v České republice, jak je ministerstvo připraveno na obrovskou nezaměstnanost, která konkrétně v Moravskoslezském kraji, který průmysl živí, vznikne?

Děkuji za zodpovězené dotazy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní dávám slovo panu poslanci Bendlovi, který přednese svou interpelaci na ministra zemědělství.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, já bych nejprve pozdravil nepřítomného pana ministra zemědělství, který se příliš nezúčastňuje jednání Poslanecké sněmovny, do Zambie a do Tanzanie, kam vyrazil místo práce v Poslanecké sněmovně. Alespoň takto tedy budu interpelovat pana ministra. Doufám, že mi do 30 dnů odpoví.

Ministerstvo zemědělství aktivně připomínkovalo vyhlášku, kterou zpracovávalo Ministerstvo životního prostředí a která se týká možnosti využívání kalů z čistíren odpadních vod. Jak jistě víte, pane ministře, kvalita naší půdy trpí tím, že se bioodpad obecně nevrací do půdy, a že by bylo dobře, abychom v maximálně možné míře využili vracení biosložek zpátky do půdy. Vyhláška se připravovala od března loňského roku do dubna letošního roku a zemědělci očekávali zejména od ministerstva zemědělství, že její výsledná pozice bude taková, aby vůbec umožnila využití kalů a jejich vracení zpátky, návrat organické hmoty zpátky do půdy. Evropská unie nám v tomto směru příliš nenařizuje, je poměrně benevolentní a neřeší ve svých směrnicích mikrobiologii kalů. My přesto už od roku 2001 máme limity mikrobiologické, které omezují využívání kalů v půdě, ale tato vyhláška, která nakonec vyšla (upozornění na čas), nebo má vyjít, říká, že jsme přísnější než v Evropské unii.

Chci se vás zeptat, proč Ministerstvo zemědělství nevyužilo této příležitosti a zdali jste protestovali proti přísnějším pravidlům, než Evropská unie nám ukládá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní dávám slovo panu poslanci Hovorkovi, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, já jsem dostal odpověď na svoji interpelaci, která je datována 30. března. Tady je napsáno. Konečně jsem dostal některé odpovědi na své otázky ve věci zdravotnických registrů. Vy píšete: Nikam nebudou posílána data o všech záznamech pacientů. Toto je s dovolením absolutní nepravda. Nově zřizovaný registr bude sbírat pouze data o vykázaných zdravotních službách. Žádné spojování pracovní, sociální a jiné anamnézy s daty klinickými neprobíhá a probíhat nebude. Tato data nejsou jednoduše v NZIS sbírána.

Když si pořádně přečtete, pane ministře, a ten člověk, který vám připravoval odpověď, paragraf 70 odst. 2, jeho druhou část, tak vidíte, že jsou vedeny pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému bez souhlasu subjektu údajů, pokud není dále stanoveno jinak, údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to zejména údaje sociodemografické, diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytování zdravotních služeb pacientovi, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, případně o výkonu služebního poměru. Takže to je přesně, jak je to v zákoně popsáno, a zřejmě tedy nemáte jasno, co se v zákoně nachází.

Dále se zde píše, že postavení správce je velmi dobře definované. K tomu říkám, že posudek Parlamentního institutu říká, že není dobře definované, pouze je napsáno, že ministerstvo zřizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky, dále jen statistický ústav, jako organizační složku státu k plnění svých úkolů v oblasti zajištění národního zdravotnického informačního systému (upozornění na čas) podle tohoto zákona a zákona o statistické službě. Statistický ústav je správcem národního zdravotnického informačního systému. Toto není ale definice, není zakotvení přesného správce a jeho kompetencí, to tady prostě není.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale je potřeba dodržovat čas, protože jsou další v pořadí po vás.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Ano. Chtěl bych tedy požádat o přesné informace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Golasowské, aby přednesla svou interpelaci na paní ministryni Marksovou.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Předkládám interpelaci ve věci zaměstnávání osob vedených v evidenci úřadu práce. K 31. březnu 2016 je v evidenci úřadu práce 443 109 nezaměstnaných a na trhu práce je více než 117 000 pracovních míst. Z více než 400 000 nezaměstnaných osob je mnoho těch, kdo do práce jít nechtějí. Život na sociálních dávkách jim vyhovuje a bez práce jsou mnozí celá léta. Výjimkou nejsou ti, kdo kombinují příjem ze sociálních dávek s přivýdělkem z černé nebo šedé ekonomiky. Další skupinu tvoří ti, kdo nevezmou práci kvůli zdravotnímu omezení, ale pokud najdou práci podle svých představ, najednou žádná zdravotní omezení nemají.

Vážená paní ministryně, předkládám vám tyto otázky. Za prvé: Připravuje MPSV nějaká opatření proti zneužívání sociálních dávek u osob dlouhodobě nezaměstnaných, které se v případě nabídky práce této možnosti pracovat vyhýbají? Za druhé: Proč nezaměstnaní nezaplní volná pracovní místa? Nemuseli bychom tak volná pracovní místa zaplňovat pracovníky ze zahraničí, například z Bulharska nebo z Ukrajiny. A za třetí: Uvědomuje si MPSV, že prodlužujeme věk odchodu do důchodu, a na úřadu práce máme nevyužité pracovní síly? Pokud ano, jak se MPSV chystá tuto situaci řešit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra zemědělství. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Tak ještě jednou s pozdravem do Zambie a Tanzanie panu ministrovi zemědělství. A prosím o odpověď na otázku, která se týká vyhlášeného programu v rámci Programu rozvoje venkova, programu 831, pravidla preventivních opatření v lesích. Tento program je vyhlášen pro ty, kteří hospodaří na více než 500 hektarech lesa, s preferencí těch, kteří hospodaří v lesích zvláštního určení a spravují třeba obory či bažantnice a podobně. Program má sloužit k rekonstrukcím a výstavbám retenčních nádrží. To navenek vypadá moc pěkně. Nicméně podle všeho se to týká možná dvou tří žadatelů a celá záležitost vypadá, že to je spíše šité na míru několika jednotlivým žadatelům Jde o investice jednotlivého projektu zhruba 5 mil. korun. A jednotlivý žadatel může žádat maximálně o 70 mil. korun, přičemž jde o 100% dotaci, což není příliš běžné.

Tak se vás chci zeptat, zda jste si, pane ministře, vědom toho, že žadatelé mohou být v počtu maximálně pěti, že jich asi více nebude. To za prvé. A za druhé, chci se vás zeptat, zdali také vypíšete programy, které by umožňovaly obcím a městům dosáhnout také na 100% dotace v případě rekonstrukce či výstavby nových retenčních nádrží, a kdy se tak stane. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra vnitra.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Pan ministr vnitra už bohužel někam zmizel, takže já to víceméně aspoň přečtu.

Vážený pane ministře, v prosinci 2014 jsem vás upozornil a současně vás požádal o řešení situace na pobočkách České pošty v Ústeckém kraji, zejména na špatnou organizaci práce České pošty, kde jsou na pobočkách zdlouhavé fronty k jednomu okénku, kde ve stejné nekonečné frontě čekají lidé na výplatu sociálních dávek, na nedoručené zásilky nebo třeba na zaslání doporučeného dopisu. Jako příklad jsem zvolil poštu v okresním městě Louny, nicméně situace je obdobná v dalších městech Ústeckého kraje, zejména pošty v našem krajském městě Ústí nad Labem, ale také v Lovosicích, v Teplicích a v dalších městech. Pobočky nestačí zajišťovat úroveň služeb a často nabízejí i poměrně nedůstojné prostředí pro čekající klienty.

Současně jsem vás upozornil na konkrétní a velmi typický problém. Za všechna města jsem zmínil například město Louny, ale jak už jsem říkal, je to problém celého kraje. Úroveň zajištění služeb a hlavně jejich dostupnost je velmi omezená. Pobočka má velmi špatný přístup pro lidi se zdravotním postižením. A tady uvádím jeden příklad, ovšem podobná situace je, jak už jsem říkal, na více pobočkách České pošty.

Vážený pane ministře, v prosinci roku 2014 jste mi přislíbil řešení. Nicméně situace se v žádném případě nezlepšila, ale právě naopak. Váš slib se, pane ministře Chovanče, ukázal být jen planým. Kde je chyba, pane ministře? Ve vedení vašeho ministerstva, nebo ve vedení České pošty? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní dávám slovo paní poslankyni Putnové, aby přednesla svoji interpelaci na místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobré odpoledne. Můj dotaz na pana vicepremiéra Bělobrádka se vztahuje k financování vědy a výzkumu pro rok 2017 a 2018. Očekávali jsme, že s rostoucím HDP se bude také zvyšovat množství prostředků, které půjdou do vědy a výzkumu. To se bohužel neprokázalo, protože v roce 2016 byl podíl národní podpory na vědu a výzkum 0,63 % HDP, když v roce 2015 to bylo 0,66 %. Uvádím národní zdroje, protože to považuji za korektní. Vždy se uváděly národní zdroje, aby bylo jasné srovnání.

Předkládací zpráva opakuje a rekapituluje řadu zásad, dle kterých byl rozpočet připraven, nijak ale nekomentuje ani nehodnotí požadavky jednotlivých resortů. V návrhu rozpočtu není také žádné adekvátní věcné zdůvodnění pro právě požadované navržení. Vlastně se nám předkládá k věření, že bude dohodnuto s resorty.

Pokud jde o rok 2018, ve výhledu rozpočtu na rok 2018 se počítá zhruba s 270 mil. korun pro instituce a programy v resortech Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva dopravy. To znamená, že se počítá s tím, že tyto resorty znovu budou poskytovat podporu výzkumu a počet poskytujících kapitol vzroste z 11 na 15.

To má být snižování roztříštěnosti, o kterém, pane vicepremiére Bělobrádku, tak rád a často mluvíte?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Holečkovi, aby přednesl svoji interpelaci na ministra kultury. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci zápisu Hornické kulturní krajiny Krušnohoří do seznamu UNESCO. Tento projekt sleduji již od jeho začátku, protože jsem jako tlumočník pomáhal při prvních setkáních a hodně mi na něm záleží. Z médií jsem se dočetl, že tato žádost se stahuje a je určena k přepracování. Chtěl bych se tedy zeptat, jaké komplikace vedly českou stranu ke stažení této žádosti, a tím pádem i posunutí dalšího posouzení až na únor příštího roku. Chtěl bych vás poprosit jako poslanec Ústeckého kraje, aby česká strana všechny připomínky k žádosti napravila a Krušnohoří se do seznamu UNESCO mělo šanci dostat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, na projektu společné nadnárodní česko-německé nominace Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří, který iniciovala německá strana, konkrétně Sasko, se pracuje již od roku 2011. Do přípravy nominace jsou zapojeny nejen státní orgány obou zemí, ale i orgány památkové péče obou zemí, dotčené kraje, přední odborníci a samotní občané a komunity této oblasti. Od prvních kroků přípravy projektu bylo stanoveno, že koordinátorem společné nominace bude Německo, z jehož kvóty bude nominace předložena, což je i vzhledem k rozsahu nominovaného německého a českého území logické.

Ministři Saska a České republiky zodpovědní za kulturní dědictví podepsali v roce 2014 memorandum o spolupráci, kterým obě strany stvrdily svou připravenost a vůli dále spolupracovat při ochraně, péči a prezentaci Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří. Samotná nominace byla předložena Centru světového dědictví UNESCO prostřednictvím německé strany jakožto gestora v řádném termínu v lednu 2014.

Na podzim 2015 proběhla hodnoticí mise ICOMOS, které se zúčastnili zástupci obou předkládajících států. Z oficiální zprávy ICOMOS z ledna tohoto roku vyplynulo, že nominaci ve stávající podobě nelze doporučit k zápisu na seznam světového dědictví. Není zpochybněna výjimečná světová hodnota navrhovaného statku, ale příliš rozdílný přístup v pojetí nominace na české a na německé straně s tím, že česká část lépe odpovídá charakteru kulturní krajiny. Německá strana okamžitě začala v součinnosti s českou stranou připravovat prvotní revizi nominace německé části a souvisejících textů společné části nominace, když v únoru tohoto roku proběhlo další neformální jednání se zástupci panelu ICOMOS, který i nadále trval na svých doporučeních. Německá strana z těchto důvodů a po dohodě s Ministerstvem kultury České republiky stáhla pro letošní rok nominaci z Centra světového dědictví UNESCO. Obě strany neprodleně zahájily celkovou revizi nominace ve smyslu doporučení ICOMOS. Cílem je předložit upravenou nominační dokumentaci Centru světového dědictví k novému posouzení již v nejbližším možném oficiálním termínu, tedy do 1. února 2017.

Německá i česká strana mají z minulých let zkušenosti s dílčími úpravami svých návrhů dle doporučení ICOMOS, když mnohé z těchto přepracovaných nominací se posléze staly světovým dědictvím. I z těchto důvodů je postoj obou států k tomuto projektu neměnný a současné úpravy je nezbytné pokládat za standardní součást nominačního procesu. Ministerstvo kultury České republiky potvrdilo, že i nadále bude podporovat společný německo-český projekt nominace na seznam světového dědictví z důvodu reálných nadějí na úspěch. Obě ministerstva spatřují v projektu nominace vynikající příklad dobré sousedské spolupráce.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec nechce položit doplňující otázku, tudíž dnešní interpelace končím, protože poslední interpelace může být dle jednacího řádu přednesena v 17.55.

Dříve než schůzi přeruším, dovolte mi přečíst omluvu pana ministra Chovance, který se omlouvá z dnešního jednání od 17.45 do konce jednacího dne.

V tuto chvíli tedy přerušuji právě probíhající schůzi Poslanecké sněmovny do zítřka do 9 hodin, kdy budeme pokračovat dle schváleného programu pevně zařazenými body. To je bod 153, senátní návrh, prodejní doba, ve třetím čtení, bod 154, podpora výzkumu, také třetí čtení, bod 161, zákon o NKÚ ve třetím čtení, a potom další body.

Děkuji vám za spolupráci a přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.