Středa 13. dubna 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jaroslava Jermanová)
98.
Návrh poslanců Vladislava Vilímce, Jany Černochové, Radka Vondráčka,
Jiřího Junka a Jany Hnykové na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky
za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti
s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik,
ve znění zákona č. 121/2012 Sb.
/sněmovní tisk 403/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Znovu upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 403/1.
Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych stručně vystoupil za navrhovatele sněmovního tisku 403, tedy za pana poslance Vilímce, paní Janu Černochovou, pana Junka, pana Vondráčka a paní Hnykovou. Jedná se o novelu zákona č. 212/2009, kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který nechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením tehdejšímu Sovětskému svazu.
Chtěl bych pouze uvést, že původní návrh byl schvalován v roce 2009. Byl to také poslanecký návrh. Takovými hlavními protagonisty toho návrhu byla paní poslankyně Orgoníková a paní poslankyně Dundáčková. Pak zákon byl novelizován v roce 2012, poněvadž měl určité problémy v textové jednoznačnosti výkladu. Senát přišel v roce 2012 s novelou. Ta prošla v roce 2012. Přesto došlo k tomu, že z aplikace současného zákona, byť byl novelizován v roce 2012, vyplývá, že část oprávněných osob se odškodnění z důvodu svého věku prostě nedočká. Původní vlastníci totiž již dávno zemřeli a děti jako jediní z kategorie oprávněných osob již také ve většině případů přesáhly 80 let svého věku a identifikovány jsou již případy, kdy děti jako oprávněné osoby uplatnily přihlášku, dokonce jim bylo vyhověno, ale už se nedožily převodu peněz na jejich účet. V takovém případě bohužel nárok oprávněného zaniká.
Poslanecký návrh novely je tedy veden snahou odstranit tento rozpor s elementárním pojetím spravedlnosti v demokratickém právním státě a zahrnout mezi okruh oprávněných osob také vnuky původních vlastníků a případně i závětní dědice.
Samozřejmě můžeme diskutovat - a jsem připraven diskutovat - o detailech našeho návrhu. Přečetl jsem si stanovisko vlády. Můžeme diskutovat o tom, zda rozsah rozšíření oprávněných osob je adekvátní. Tady je namístě připomenout, že předchozí odškodňovací předpisy, ať již z 90. let, nebo později, v zásadě nikdy nezužovaly výčet oprávněných osob pouze na děti původních vlastníků, jako je to v tomto zákoně.
Také můžeme diskutovat o spíše extrémní domněnce vládních legislativců, zda náhodou text našeho poslaneckého návrhu by neumožnil odškodňovat jeden soubor majetku více než jednou. Jsem přesvědčen, že to nelze takto aplikovat. Přesto můžeme hledat na výborech ještě nějaké přesnější legislativní vyjádření. (V sále je rušno.)
Vážené kolegyně a kolegové, protože skutečně není čas... Tento návrh zákona je podáván z toho důvodu, aby byl naplněn původní záměr zákona odškodnit ty, kteří zanechali na Podkarpatské Rusi majetek. Stát v 50. letech dostal za tento majetek určitý peněžní obnos, bylo to v přepočtu asi 920 mil. korun československých, a považuji tedy za zcela v rozporu s právem, že stát v minulosti tento obnos ve větším rozsahu nepoužil k odškodnění vlastníků a oprávněných osob. Můžeme to v dnešní situaci napravit. Proto žádám, vážené kolegyně a kolegové, o podporu dalšího projednávání tohoto návrhu ve výborech. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím sněmovnu o klid. Děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec René Číp.
Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, tento návrh lze za určitých okolností označit jako sněmovní evergreen. Byl zde návrh exposlankyně Orgoníkové a úspěšným kompromisem napříč politickým spektrem přijatý zákon v roce 2009. V novém a podstatně rozšířeném návrhu vidím ovšem i jisté rozpory, na které bych rád upozornil.
Navrhovatel předpokládá, že maximální částka, kterou by musel stát vynaložit ze státního rozpočtu, je 222 mil. korun. Konstatuje, že by se mělo jednat asi maximálně o 111 známých žadatelů či skupin žadatelů, kteří se v minulosti hlásili o odškodnění již ve spojitosti s aktuálně platným zněním zákona o odškodnění, přičemž na jedno uznané odškodnění připadá částka maximálně 2 mil. bez ohledu na počet osob, mezi které se dělí, a toto odškodnění jim nebylo vyplaceno. Podle jiných informací se v minulosti jednalo o asi 80 případů, které nebyly dořešeny. Takže pokud se tyto zakládají na pravdě, je zde znatelný nárůst v počtu osob žádajících odškodnění. Předkladatelé sami nejsou schopni vyloučit také možnost, že se nepřihlásí další žadatelé, kteří podle původního zákona neměli na odškodnění nárok, a tudíž o něj nežádali.
Dalším problémem je záruka, že mezi žadateli nebudou i ti, které bychom rozhodně odškodňovat neměli. Mám na mysli například potomky kolaborantů a sympatizantů s nacismem z druhé světové války a podobně. Toto v návrhu vůbec není řešeno.
Také se naskýtá otázka, do kolikáté generace máme tuto restituci - jde totiž jednoznačně o restituci - vyplácet a pokračovat tím vlastně jistým způsobem i v dalších restitucích.
Žádáte, aby byl váš návrh schválen již v prvním čtení bez projednání ve výborech. Chápu argument o časovém odstupu, nejsem však nakloněn unáhlenému projednávání návrhu. Za sebe jsem připraven hlasovat pro postoupení návrhu výborům ke standardnímu legislativnímu procesu. Kromě rozpočtového výboru by bylo vhodné, aby návrh posoudil i ústavněprávní výbor, což tímto také procedurálně navrhuji. Po zvážení všech pozitiv i rizik, na které při tom určitě narazíme, se s plnou zodpovědností budeme moci všichni rozhodnout, zda ve finále bude návrh přijatelný, či nikoliv. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji. S přednostním právem pan poslanec Sklenák.
Poslanec Roman Sklenák: Já jen velmi stručně: Uplatňuji veto podle § 90 odst. 3 na projednávání tohoto zákona v režimu § 90 odst. 2.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Doplňte prosím, jménem koho.
Poslanec Roman Sklenák: Ano, omlouvám se. Jménem poslaneckého klubu sociální demokracie a ANO 2011.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášky pana poslance Junka, pana poslance Vondráčka a paní poslankyně Hnykové. Prosím pana poslance Junka, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Junek: Dobrý den, kolegyně, kolegové, nebudu zdržovat. Dohodli jsme se, aby projednávání bylo rychlé, takže argumenty nechám na druhé čtení. Nicméně věci, které tady zazněly od pana zpravodaje, mně takříkajíc hnuly žlučí. Takže se pak k těm věcem vyjádřím ve druhém čtení. Ale opravdu ty věci, které zazněly, nejsou úplně relevantní a nemůžu s nimi souhlasit. Takže ale ve druhém čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Vondráčka.
Poslanec Radek Vondráček: (Hovoří chraplavým hlasem.) Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Zákon tu máme od února 2015 a když přijde na řadu, tak já nemůžu mluvit. Tak to je osud. Takže vás jenom poprosím o podporu tohoto návrhu, a jestli jste zvědaví, co jsem chtěl říct a co řeknu ve druhém čtení, tak musíte zvednout svoji ruku a zmáčknout tlačítko ano.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Já jsem, vážené kolegyně a kolegové, pro vás měla tady připraven příběh jedné rodiny, abych vám to na tom příběhu vysvětlila, čeho se to vlastně týká. Ale protože už je pokročilá hodina, nechám si tento příběh na druhé čtení. Vidím, že mám podporu, takže věřím tomu, že bude ta podpora i v tom, že tento zákon postoupíte do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan navrhovatel. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Já budu velmi krátký, děkuji za slovo. Navrhl bych zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů, a to s ohledem na to, že zákon byl podán v únoru 2015, dnes je duben 2016 a oprávněné osoby odcházejí a je potřeba rozhodnout v nějakém dostupném čase. Jsem přesvědčen, že 30 dnů na projednání ve výboru bude dostatečně stačit.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Pan zpravodaj? Také ne. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Jiný návrh není, tudíž přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 115, do kterého je přihlášeno 122 přítomných, pro 112, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Pan zpravodaj. Prosím.
Poslanec René Číp: Děkuji. Tak jak jsem konstatoval v rozpravě, kdy jsem procedurálně navrhoval ústavněprávnímu výboru, tak ještě jednou opakuji svoji prosbu.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, i o tomto návrhu budeme hlasovat. Táži se, zda je ještě jiný návrh. Není.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 116, do kterého je přihlášeno 122 přítomných, pro 84, proti 22. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.
Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dní.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 117, do kterého je přihlášeno 124 přítomných, pro 65, proti 20.
Konstatuji, že návrh byl přijat a lhůta na projednání ve výborech byla zkrácena na 30 dní. Tímto končím projednávání tohoto bodu.
Vzhledem k tomu, že jsme schválili za podmínky projednání tohoto zákona ukončení dnešního jednacího dne, v tuto chvíli přerušuji schůzi do zítřejšího rána 9 hodin, kdy budeme pokračovat dle schváleného programu. Děkuji za spolupráci a přeji hezký večer.
(Jednání skončilo v 19.09 hodin.)
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.