Středa 13. dubna 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
46.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb.,
o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 745/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám stručně představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto návrhem zákona se do českého právního řádu implementuje evropská směrnice o platebních účtech a evropské nařízení o mezibankovních poplatcích za karetní transakce.
Návrh zákona přináší několik důležitých změn, které posilují postavení spotřebitele na trhu platebních služeb. Před uzavřením smlouvy budou spotřebitelé dostávat standardizovaný dokument, v němž budou uvedeny poplatky, které banka v souvislosti s platebním účtem požaduje. Pomocí tohoto dokumentu budou moci klienti snáze srovnávat jednotlivé nabídky. Každoročně budou spotřebitelé dostávat celkový přehled všech poplatků, které za předcházející rok ve své bance v souvislosti s platebním účtem zaplatili.
Banky budou povinny používat ve svých sazebnících a obchodních podmínkách jednotnou terminologii, což usnadní orientaci klientů. Budou existovat pravidla pro provozování internetových stránek, které srovnávají poplatky za vedení platebních účtů. Spotřebitelé budou mít možnost si snadno převést účet do jiné banky, přičemž jim zůstane zachováno nastavení trvalých příkazů a inkas. Cílem je, aby spotřebitelé mohli banku jednoduše změnit, jestliže v jiné bance dostanou lepší nabídku.
Další změnou bude povinnost bank nabízet takzvaný základní platební účet za přiměřenou cenu. Na základní platební účet bude mít nárok každý spotřebitel legálně pobývající v Evropské unii bez ohledu na státní příslušnost, bydliště, minimální příjem či jiné omezující podmínky. Návrh zákona počítá s tím, že přiměřenost ceny za základní platební účet se bude posuzovat podle obsahu konkrétního účtu, a to především s ohledem na cenu obvyklou na trhu.
Dalším důvodem předložení novely je přizpůsobení českého právního řádu evropskému nařízení o mezibankovních poplatcích. Toto nařízení stanoví maximálně přípustnou výši takzvaných mezibankovních poplatků a některé další povinnosti v souvislosti s prováděním karetních transakcí. Nařízení je přímo účinné, návrh zákona pouze stanoví pokuty za jeho porušení a určuje příslušné orgány dohledu, jimiž jsou Česká národní banka, Česká obchodní inspekce a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Vážené dámy, vážení pánové, s ohledem na uvedené argumenty vás žádám o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministrovi financí Andreji Babišovi za uvedení tohoto tisku a prosím pana zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Adolfa Beznosku, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych krátce shrnul tento sněmovní tisk 745. Je to další z norem, která je pouhou transpozicí na základě požadavku EU. Samotný návrh má velké množství variant řešení pro tuto transpozici. V dokumentu k tisku jsou tyto varianty vyhodnoceny a na základě tohoto vyhodnocení je formulována konečná podoba návrhu zákona.
V rámci připomínkového řízení byla podána celá řada připomínek, především však od České národní banky, z nichž některé byly přijaty jako oprávněné. Na půdě Poslanecké sněmovny se tady pak můžeme bavit o těch variantách a případných pozměňovacích návrzích. Vzhledem k našim závazkům vůči EU bychom však tento návrh zákona měli přijmout.
Hlavní přínosy této úpravy pocítí opravdu spotřebitelé, tak jak bylo řečeno ve slovech pana ministra, kterým bude zlepšeno postavení na finančním trhu a zejména díky větší informovanosti. Naopak dodatečné náklady bude tato úprava přinášet úvěrovým institucím, a to zejména s nutnou úpravou jejich informačních systémů, které bude nezbytně nutné adaptovat na změny. Náklady vzniknou kvůli povinnosti sjednotit označení služeb spojených s platebním účtem a zavedením změny platebního účtu. Úvěrové instituce budou rovněž muset vynaložit náklady na vedení základních platebních účtů.
Zákon tedy přináší řadu opatření, která ovlivní finanční trh. Dovolte mi, abych vám připomněl alespoň ty nejdůležitější.
Jednak bude nově zavedena povinnost úvěrových institucí nabízet takzvaný základní platební účet za přiměřenou cenu. Návrh stanoví, že přiměřenost ceny má být posuzována především vzhledem k ceně obvyklé na trhu. Podle předloženého návrhu zákona bude dohled nad plněním povinností poskytovatelů platebních služeb vykonávat Česká národní banka.
Za další. Zákon přináší povinnost sjednocení platebního styku, pravidla pro provozování srovnávacích internetových stránek a povinné umožnění změny platebního účtu. Tím by se měla zlepšit informovanost klientů.
Dále je stanovena maximální přípustná výše takzvaných mezibankovních poplatků a některé další povinnosti poskytovatelů platebních služeb, karetních schémat, zpracovatelů karetních transakcí a obchodníků v souvislosti s prováděním karetních transakcí.
Návrh zákona také stanoví správní delikty za porušení povinností vyplývajících z nařízení a určuje příslušné orgány dohledu, kterými jsou Česká národní banka, Česká obchodní inspekce a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Je tedy zřejmé, že přijetím tohoto zákona dojde k dalšímu posílení regulací na finančních trzích. A každá regulace s sebou, jak jistě víte, přináší i určitou míru neefektivity. Jelikož se však tyto regulace týkají především velkých subjektů, které působí často na oligopolních trzích, lze minimálně v oblasti posílení informovanosti říci, že tento zákon může mít i pozitivní dopady na spotřebitele. Problémem tedy tak zůstává zvýšení nákladů pro nabídkovou část finančního trhu, která by mohla své vyšší náklady skrytě přenést na spotřebitele, což by ve svém důsledku mohlo přinést mírné zdražení některých služeb.
Zákon též určuje nové povinnosti České národní bance a státním úřadům, což bude přinášet dodatečné nároky, a to zejména s personálním a finančním dopadem.
Tolik tedy moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku a ani nevidím nikoho, že by se hlásil z místa. Takže pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. To také znamená, že nepadl žádný návrh na vrácení nebo zamítnutí, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování číslo 101, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování číslo 101. Z přítomných 170 pro 154. Návrh byl přijat. Garančním výborem je výbor rozpočtový pro tisk 745.
Konstatuji, že organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo jiný návrh? Chce někdo ještě přikázat jinému výboru? Není tomu tak. Konstatuji tedy, že výbor rozpočtový je výborem garančním a žádný jiný výbor nemá tento tisk přikázán s tím, že lhůta k projednání zůstala podle zákona 60 dní. Končím bod číslo 46, děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.
Pokud to půjde takhle rychle, jistě zvládneme ještě další věci. A máme před sebou bod číslo
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.