Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

27.
Vládní návrh atomového zákona
/sněmovní tisk 560/ - druhé čtení

Prosím pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby tento tisk uvedl.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh atomového zákona.

Tento zákon přináší komplexní novou právní úpravu mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a má tak nahradit stávající zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů. Důvodem přijetí nové právní úpravy je potřeba přizpůsobit český právní řád aktuálním požadavkům v mezinárodním právu. Zároveň je nutné transponovat do českého právního řádu zásadní nové předpisy Evropského společenství pro atomovou energii. V neposlední řadě má nový zákon překonat věcnou i legislativně technickou zastaralost současné právní úpravy. Všechny změny oproti stávající právní úpravě mají za obecný cíl posílení ochrany veřejnosti před potenciálně nebezpečnými činnostmi cestou přesného stanovení povinností osob, které tyto činnosti vykonávají.

Garanční hospodářský výbor projednal návrh zákona a navrhl jeho schválení s pozměňovacími návrhy legislativně technické povahy upravujícími některé dodatečně odhalené nedostatky navržené úpravy. Předkladatel s těmito návrhy souhlasí. Výbor pro životní prostředí navrhl schválení zákona s pozměňovacími návrhy v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a poskytování příspěvků obcím, které mohou být dotčeny hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Předkladatel má k těmto návrhům neutrální stanovisko.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Ještě jedna omluva. Pan poslanec Petr Adam se omlouvá od 19.15 hodin z pracovních důvodů.

Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů vám byla doručena jako tisky 560/1-4. Prosím tedy postupně jednotlivé zpravodaje. Nejprve zpravodaj garančního výboru pan poslanec Milan Urban. Prosím, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr to tady již avizoval, nebo komentoval, jak byl tento návrh projednán v hospodářském výboru, takže já se vzhledem k času omezím pouze na to, abych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu po vyslechnutí úvodního slova předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové, zpravodajské zprávě poslance Milana Urbana a po obecné a podrobné rozpravě

I. doporučuje Sněmovně Parlamentu projednat a schválit sněmovní tisk 560 ve znění schválených pozměňovacích návrhů.

1. V části druhé hlavě IV se v § 13 na konci odst. 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. p), které zní: ověřování průkazu o finančním krytí.

2. V části druhé hlavě VI dílu 2 § 138 se v odst. 4 slova "radioaktivních látek s malou rozptýleností a zdrojů ionizujícího záření" nahrazují slovy "a radioaktivních látek s malou rozptýlitelností".

3. V části druhé hlavě VI dílu 2 § 139 se v odst. 2 slova "pro přepravu, která vyžaduje povolení podle § 9 odst. 4," zrušují.

4. V části čtvrté hlavě II § 215 se v písm. a) slova "veřejné zásobování" nahrazují slovy "veřejnou potřebu".

II. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.

III. Pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru.

IV. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

To je vše, pane předsedo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím nyní zpravodaje výboru pro životní prostředí, kterým je pan poslanec Jan Zahradník. Připraví se pan poslanec Zahradníček, místo něj tedy pan poslanec Klán. Ano. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já vás seznámím s usnesením výboru pro životní prostředí, které přijal na své 29. schůzi dne 4. února 2016 k vládnímu návrhu atomového zákona, sněmovní tisk 560.

Po odůvodnění předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Dany Drábové, Ph.D., zpravodajské zprávě poslance Jana Zahradníka a po rozpravě výbor pro životní prostředí

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Ty jsou následující:

1. V § 108 odst. 2 se slova "budoucím generacím" nahrazují slovy "současným i budoucím generacím".

2. V § 108 se vkládá nový odstavec 4, který zní: (4) Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmu obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.

3. V § 113 odst. 3 se zrušuje... V § 117 odst. 3 se zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

V § 117 dosavadní odstavec 4 zní: (4) Každá obec, na jejímž katastrálním území bylo stanoveno chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, obdrží jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši 50 milionů korun. V kalendářním roce, v němž byl obci poskytnut jednorázový příspěvek, nelze poskytnout příspěvek podle odst. 1 písm. b).

II. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny.

III. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi výboru pro životní prostředí.

IV. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Vážený pane předsedo, výbor pro životní prostředí dále přijal další usnesení k tomuto návrhu, k sněmovnímu tisku 560, a to na návrh poslance Ing. Michala Kučery. Výbor na tento návrh a po rozpravě žádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby předložilo samostatný zákon, který bude řešit posílení zapojení obcí na rozhodování v procesu výběru hlubinného úložiště do konce roku 2016.

Tolik tedy ke zprávě o výboru pro životní prostředí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím pana poslance Klána, který nás bude informovat o jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký večer, vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj za zde nepřítomného poslance Josefa Zahradníčka.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 36. schůzi po odůvodnění Ing. Danou Drábovou, Ph.D., předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, po zpravodajské zprávě poslance Josefa Zahradníčka a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 560 projednat a schválit v předloženém znění. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Otevírám rozpravu. S přednostním právem za klub TOP 09 pan poslanec Kučera. A ještě omluvím paní poslankyni Golasowskou od 19. hodiny. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den a děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, projednáváme dnes novelu atomového zákona, který je poměrně velmi složitou novelou, která zasahuje skutečně do mnoha oblastí mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Pokrývá všechny oblasti od bezpečnosti jaderných zařízení až po opatření ke kontrole a dodržování zákazu šíření jaderných zbraní. Přes množství novelizací atomového zákona při jeho užívání se ukazuje, že je nutno přistoupit k nějaké novele. Ty důvody jsou jak ve využití jaderné energie nebo ionizujícího záření při výrobě elektřiny, aplikaci v medicíně, v průmyslové aplikaci a samozřejmě taky při snížení rizika zneužití jaderných materiálů, resp. jaderných zbraní.

Jak jsem již řekl, novela zákona je poměrně velmi obsáhlá a trochu v ní zapadá jeden moment, moment, který velmi trápí naše obce, a to je hledání lokality pro tzv. hlubinná úložiště jaderného odpadu. My v tuto chvíli sledujeme průběh tohoto výběru, který na dané lokality má poměrně závažný dopad v tom, že vnáší nejistotu do oněch zmiňovaných lokalit. Ten proces je poměrně velmi dlouhý. Dle informací od úřadu, který provádí onen výběr, zaznívá, že není tlačen časem, aby přistoupil k co nejkratšímu výběru. A mezitím ty obce žijí skutečně v nejistotě. Ta nejistota nepramení pouze z toho, že neví, zda bude postaveno, či nepostaveno jaderné úložiště, ale samozřejmě to má dopad do konkrétního života v dané obci zejména v tom, že se tam např. mohou znehodnocovat investice do nemovitostí, protože ceny nemovitostí tam samozřejmě mohou klesat z toho důvodu - (Hluk v levé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já prosím o klid. Děkuji.

 

Poslanec Michal Kučera: - že není jasné, zda tam bude, či nebude postaveno hlubinné úložiště. Já v tuto chvíli nehovořím na téma, zda hlubinné úložiště ano, či ne a zda v dotyčné obci ano, či ne. Já spíše teď hodnotím onen proces. To, že umístění hlubinného úložiště bude mít trvalý dopad na zvolenou lokalitu, to je myslím nám všem jasné. Ten proces výběru lokality je tak nestandardní a jedinečně dlouhodobý proces, že by tam měl být jasně deklarovaný právě onen zájem obcí o co největší zapojení do procesu výběru.

Jedním z problémů, o kterém tady můžeme debatovat, je okolnost, že právní předpisy nestanoví požadavek vyžádat si od dotčených obcí v určité fázi procesu výběru vhodné lokality souhlas se záměrem umístění úložiště v dané lokalitě. To, jak už jsem říkal, právě přináší tu nejistotu do jednotlivých obcí. Já teď skutečně nemyslím situaci, kdy dotčení občané jsou rozhodnuti pro to tam dané úložiště mít, či ne, ale o tom samotném procesu, který je poměrně složitý a pro mnohé příliš dlouhý.

Já bych chtěl říct, že k posílení role obcí by mělo dojít poprvé ve fázi, v níž budou na základě provedených geologických průzkumů vyhodnoceny až dvě nejvýhodnější lokality z původně šesti dosud zvažovaných lokalit. To je ve fázi před zahájením řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kúry. A otázka je, zda to je dostatečné, či ne.

V diskusi, která probíhala zejména na výboru pro životní prostředí myslím celkem kvalifikovaně a za přispění i paní předsedkyně Drábové, jsem byl připravený přednést pozměňovací návrh, který by právě umožnil obcím dostatečné možnosti zapojení do procesu výběru hlubinného úložiště. Ten pozměňovací návrh byl připraven, byl myslím i v solidním stavu, že by mohl být implementován do tohoto atomového zákona. Nicméně jsem v tu chvíli vyslyšel i celkem racionální argumenty ze strany Úřadu pro jadernou bezpečnost a zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu a pozměňovací návrh jsem v danou chvíli nepředložil. Ten důvod je ten, že Ministerstvo průmyslu a obchodu přislíbilo, že tuto situaci bude řešit samostatným zákonem, který by právě posílil možnosti zapojení obcí do procesu výběru hlubinného úložiště. Myslím si, že tento postup je čistší než implementace do atomového zákona, který, jak už jsem tady říkal na začátku, je poměrně složitý, komplikovaný a ten záběr je na několika stech stránkách, takže si myslím, že samostatný zákon bude vhodnější.

Už kolega Zahradník, zpravodaj výboru pro životní prostředí, vás seznámil s tímto usnesením, které prošlo ve výboru a které víceméně žádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby předložilo samostatný zákon, který bude řešit posílení zapojení obcí na rozhodování v procesu výběru hlubinného úložiště, a to do konce roku 2016. Je to víceméně jenom potvrzení stavu, které i podle zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu už dnes je, tzn. pokud informace tam zaznívaly správně, tak Ministerstvo průmyslu a obchodu již připravuje nějaký zákon, který by tuto situaci měl řešit. A já myslím, že by bylo dobré, kdybychom potom ve třetím čtení přijali i toto doprovodné usnesení, aby jasně byla vidět snaha Sněmovny o řešení právě této situace s výběrem hlubinného úložiště a současně o posílení zapojení obcí do procesu rozhodování.

Takže to je v tuto chvíli z mé strany všechno a ve třetím čtení bychom potom mohli řešit dál onen návrh usnesení. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další v obecné rozpravě je pan poslanec Zemek, po něm se připraví pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Václav Zemek: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem původně ani neměl v úmyslu vystupovat, když tato novela přišla do Sněmovny. Nicméně musím přiznat, že jsem byl zlobbován - a říkám to s hrdostí, protože těmi lobbujícími byli zástupci vědců, zástupci muzeí, zástupci vysokých škol, kterých se tato novela poměrně hodně dotýká.

Hned na úvod řeknu, že nechci zpochybňovat zákon jako celek. To vůbec ne. Nechci ani zpochybňovat odbornou erudici Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v čele s paní Drábovou. Nicméně v té předloze jsme vystaveni určitému - jak bych to řekl kulantně - konzervativnímu přístupu k jaderné ochraně a bohužel se to dotýká mnohem větší skupiny obyvatel a mnohem větší skupiny lidí, než si myslíme.

Na základě jednání s těmi zástupci, mimo jiné to byla Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, České vysoké učení technické, Česká geologická služba a další, jsme zjistili, že vlastně oni ani nebyli přizváni k té přípravě. SÚJB vlastně byl tím hlavním, kdo ten zákon nebo tu novelu připravoval. A bohužel jestli opomněl, nebo nechtěl přizvat, tak tyto instituce, které jsou přímo dotčeny touto novelou, do toho jednání přizvány prostě nebyly. My jsme to zjistili až během projednávání. Já jsem domluvil určité slyšení na hospodářském výboru, které proběhlo. Vyústilo to v to, že jsem podal několik pozměňovacích návrhů, které jsou víceméně připraveny těmito institucemi a které potom podrobně odůvodním v podrobné rozpravě, kde se k nim přihlásím.

Jak jsem řekl, tak novela jako celek, samozřejmě nic nechci zpochybnit, nicméně určité drobné změny by tam byly záhodné právě k tomu, aby ulehčily práci institucím, jako jsou vysoké školy a geologové a podobně. Víte, já mám takový konkrétní případ v tom, jak se to dotýká těchto institucí. Podle té novely například když vědec sebere ze staré uranové haldy kámen, tak už se dopouští přestupku. Ale na druhou stranu Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost nevadí případy typu, kdy u Jablonce byla postavena čtvrť obytných baráků přímo na výchozu uranové žíly. Obyvatelé jsou tam dotčeni tvrdým zářením a nikomu to nevadilo. Takže na tomto příkladu vám ukazuji problematiku pohledu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Byť jejich úmysly jsou dobré, a já nepochybuji o tom, že ne. Také oni se musejí řídit mezinárodními smlouvami. Například Česká republika je vázána Úmluvou o nešíření jaderných zbraní. Ale v některých případech jsme bohužel papežštější než papež a já se to ve svých pozměňovacích návrzích pokusím trochu zmírňovat. Kdybych to chtěl trochu odlehčit, tak kdyby rakousko-uherská vláda postupovala tak striktně jako SÚJB, tak by patrně nikdy Marie Sklodowská-Curie se svým manželem neobjevila radium.

V tuto chvíli děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě vám objasním podstatu svých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Zahradníka a připraví se pan poslanec Klán.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, atomový zákon, tak jak jsem se s ním seznámil, má podle mého názoru tři takové základní problematické body. Jednak je to vůbec to, že odděluje od stávajícího zákona, který platí, veřejnoprávní aspekt celé té věci, ty vztahy soukromoprávní, tedy případné odškodnění za újmu při jaderné havárii a takové ty další věci nechává na zákonu starém. Tím jsem se zabývat nechtěl. Myslím si, že tak, jak to je, to bude v pořádku.

Další problematický bod zmínil kolega Zemek. Je to vlastně ale bod, je to místo, problém, který je řešen v obsáhlém sněmovním tisku 560, který má asi 800 stránek, podzákonnými normami. To jsou různé ty limity, které zákon vlastně hodlá zavádět a které pak ministerstva budou aplikovat prostřednictvím vyhlášek nebo nějakých jiných podzákonných norem. Tyto limity jsou někdy takové, že zkomplikují nakládání s radioaktivním materiálem natolik, že v podstatě některé instituce budou stále řešit mimořádnou radioaktivní událost při jakékoliv činnosti. Vzhledem k tomu, že jsem přesvědčen o tom, že tyhle věci řeší podzákonné normy, nechtěl jsem se tedy tímto zabývat a změny v podobném duchu jsem do toho dávat nechtěl.

Pak je zde třetí, už také zde zmíněná problematická oblast a tou je otázka ukládání radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva. Já jsem o tom pečlivě přemýšlel a také jsem se scházel a jednal se starosty obcí, v jejichž okolí jsou právě zmíněné lokality pro stanovení zóny pro případné budoucí ukládání odpadu. Zjistil jsem, že názory na to jsou proměnlivé, do jisté míry. Od apriorního odmítání vůbec možnosti ten průzkum udělat až po víceméně pozitivní přístup k provedení průzkumu. Některé obce jsou natolik zásadní ve svém odmítavém postoji, že dokonce vracejí příspěvek, který mají ze zákona od státu jako újmu dostávat.

Otázka vymezení hlubinného úložiště jaderného odpadu je podle mého názoru naprosto zásadní vzhledem k tomu, že se jedná, tak jak je definováno v § 106 zákona, o uložení a umístění do prostoru bez úmyslu ten stávající odpad vyjmout. Musíme si všimnout slova "bez úmyslu". My bychom chtěli naším rozhodnutím ovlivnit úmysl našich následovníků zabývat se tím materiálem, který my v dnešní době považujeme za jaderný odpad. Nevím, do jaké míry si můžeme činit právo tento úmysl ovlivňovat. Oni po těch generacích budou mít nějaký svůj způsob myšlení a nějaký přístup k uloženému materiálu a jejich úmysl my v žádném případě v budoucím čase ovlivňovat nebudeme. Nicméně tato otázka je otázka nikoliv let, nikoliv desetiletí nebo staletí, ale v řádu tisíců a desetitisíců let, tak jak jsou poločasové rozpady jednotlivých jaderných materiálů. Navíc stále platí, že to, co dnes považujeme za jaderný odpad, který chceme uložit bez úmyslu jej vyjmout, určitě může být subjekt pro přepracování, pro přeměnění na hodnotné jaderné palivo nebo na nějaký hodnotný radioaktivní materiál.

Nicméně vzhledem k tomu, že jsem tělem i duší zastáncem jaderné energetiky a jsem si vědom toho, že chceme-li tady u nás jako jednu z významných součástí našeho energetického mixu podporovat jadernou energetiku, musíme se zabývat právě myšlenkou takové úložiště tady u nás podporovat, prosazovat a zřizovat. Tak jsem tady do § 106 nezasahoval, nechal jsem jej tak, jak je, a zaměřil jsem se na to, jaký dopad by mohl mít právě proces stanovování území pro budoucí úložiště pro ty, kterých se pak bude osobně týkat, to je pro občany, obyvatele těch území, a pro jejich obecní samosprávy, které jsou odpovědné za rozvoj území. Toho se týká § 108 v našem zákoně. Já jsem své pozměňovací návrhy, které jsem za tím účelem formuloval, předložil ve výboru pro životní prostředí, který je přijal, schválil a byly před nedávnou chvílí předloženy jako návrhy přímo výborové.

Paragraf 108 obsahuje odst. 2, který říká, že s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem lze nakládat pouze tak, aby tak jak bylo v původním návrhu, budoucím generacím nebyla způsobena nepřiměřená společenská, technická a ekonomická zátěž. Budoucí generace, to jsou vždycky ty, které budou někdy v budoucnu. Takže já myslím, že je třeba myslet na současné generace, proto v mém prvním návrhu je doplněno slovo "současný".

Za druhé, Státní úřad pro jadernou bezpečnost argumentoval tím, že probíhá proces přípravy zákona, který by reguloval, stanovoval postupy a organizoval účast obcí v procesu hledání tohoto úložiště. Já jsem měl obavu, přiznám se, aby po schválení tohoto zákona tento úmysl, tato snaha nepolevila, a tak jsem navrhl, aby do § 108 byl navržen odst. 4, který právě mluví o tom, že postup při stanovení průzkumného území pro ukládání odpadu, postup při povolování provozování úložiště, postup, jak zajistit respektování zájmu obcí a jejich občanů, stanovil zvláštní zákon. Čili pokud to takto schválíme, bude povinnost předložit zákon, který pan kolega Kučera pak vlastně také definoval ve svém návrhu usnesení doprovodného k našemu výborovému usnesení, přímo bude ta povinnost zákon předložit tady stanovena.

No a konečně jsem se zaměřil na takové ty materiální věci, které obcím příslušejí, pokud se dostanou na seznam potenciálních míst, tedy takzvaných chráněných území, kde by mohlo úložiště vyrůst, nebo spíš než vyrůst být vyhloubeno do země, tak jsem se tady zabýval finančními nároky. Obci, kde je stanoveno to průzkumné území, náleží příspěvek z jaderného účtu. To definuje § 117. Tento příspěvek byl omezen roční částkou nejvýše 4 miliony 500 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že podle mých informací ten proces probíhá tak, že se jednak stanoví určitý paušální podíl toho příspěvku a pak se za každý metr v katastru té obce v průniku s územím pro budoucí úložiště vypočítá podle podílu na jeden metr čtvereční ta druhá část příspěvku, málokdy se stalo, že by ta částka převýšila 5 milionů korun. Pak jsem prostě navrhl, aby ten limit byl ze zákona odstraněn, aby obce dostaly to, co jim skutečně podle té metodiky náleží.

A konečně za poslední. V odstavci 4 § 117 byla původně stanovena částka příslušející obci, na jejímž území již to chráněné území bude přímo stanoveno, určeno, tak by měla dostat jednorázový příspěvek 30 milionů korun podle původního návrhu. Po pravdě jsem nebyl schopen z nikoho získat informaci, jak k této částce 30 milionů korun předkladatel došel. Zdálo se mi, že je to částka, která je stanovena nějakým odhadem, nástřelem, a proto jsem si dovolil oslovit výbor s návrhem, aby tato částka byla stanovena ve výši 50 milionů korun, což výbor schválil, a my se ve třetím čtení budeme projednáním těchto návrhů také zabývat. Což vlastně jsem zároveň nějak myslím také splnil tu povinnost zdůvodnit předložený výborový pozměňovací návrh i zde na plénu ve druhém čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě než dám slovo panu poslanci Klánovi, tak faktická poznámka pana poslance Kučery.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych jenom krátce zareagoval na slova svého předřečníka, pana poslance Zahradníka. A na jeho slova právě o tom - s úmyslem vyjmout onen jaderný odpad. Já si myslím, že to je právě naprosto zásadní věc, která skutečně tomu dává ten rozměr jistoty pro dané obce, zda s tím odpadem bude někdy v budoucnu nějak dále nakládáno, anebo tam bude skutečně trvale uložen. Protože samozřejmě rozumím tomu, rozumím, jaký je poločas rozpadu, o jakých hranicích se tady bavíme, ale samozřejmě to, že někdy v budoucnu, a ta budoucnost skutečně nemusí být v tisíci letech, to můžou být desítky let, že by se zvažovalo ten odpad zase vyjmou a vozit ho někam na přepracování, to úplně změní pohled na to hlubinné úložiště. Myslím si, že by to změnilo i pohled na proces rozhodování, zda to hlubinné úložiště tam zřídit, či ne. Protože představa, že s tím materiálem bude nakládáno dvakrát, to znamená, že nejdřív tam bude navážen, potom tam bude někde uložen a potom zase bude vyjmut a bude zase převážen někam jinam, tak si myslím, že to by ještě zhoršilo tu situaci a ochotu obcí, která už je dnes tak poměrně velmi malá, ochotu obcí, aby takový typ úložiště měly na svém katastru. Takže si myslím to, že varianta, která tam zůstala dnes, a jsem rád, že i kolega Zahradník se k tomu připojil, je varianta správná. Samozřejmě to, co bude za tisíc let, to už myslím nemusíme řešit my ani budoucí sněmovny v tomto století. Takže myslím si, že je správné, že jsme přistoupili k tomu, že jsme zachovali tento pohled, o kterém jsem tady hovořil. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě je faktická poznámka, pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedo, já také doufám, a pane ministře a pane zpravodaji, já také doufám, že to tak bude, že když tedy opravdu rozhodneme, že to bude nějak definitivní. Bude otázka, zdali ta definitiva zůstane v povědomí generací budoucích. Protože pan kolega Kučera zmínil tisíc let. Za tisíc let si nikdo z nás nedokážeme představit, jaký společenský systém a jaké řízení společnosti tady v našem státě, v Evropě, ve světě bude. Ale ten materiál bude stále živý, ten se bude stále rozkládat, pracovat a bude nějakým způsobem nebezpečný.

Já jenom chci uvést příklad, který jsme tady řešívali před dvěma lety a který dnes je opět mediálně atraktivní a přitahuje zájem, a je to tedy ten sklad munice ve Vrběticích-Vlachovicích. Když se tam zbraně a munice dávaly, tak taky si všichni mysleli, jak to bezvadně ohlídáme, to bude príma, to bude ohrazené plotem, budou tam kamery, budou tam reflektory. Jenomže pak nějaká kamera přestala fungovat, reflektor, někdo udělal díru do plotu, pak to někdo vykradl, pak to tam někdo - nevím, co se s tím stalo. Pravdou je, že to zčásti vylítlo do povětří a způsobilo to velké problémy. A to bylo, já nevím kolik, ani ne deset let, se to neudrželo v takovém povědomí, aby to nezpůsobilo tyto problémy. Tady to povědomí bude muset být v trvání desítek, stovek, tisíce let. Na to také mysleme v nějakém předávání odkazu takto významných věci, aby se náhodou nestalo, že to bude nějaká zapomenutá věc, o které se bude tradovat, že tam něco je, možná za pár desítek, stovek let, ale pak teprve ten, kdo se skutečně dozví a zhodnotí, že to, co tam je, by mohlo být z nějakých námi těžko předvídatelných důvodů pro něj významné, aby to nevyndal, nevytěžil a nějak se zlým úmyslem nepoužil. I na tohle musíme prostě myslet. Já se přimlouvám, abychom (upozornění na čas) v povědomí, ne přímo zákonnou dikcí, ale v povědomí, na to stále mysleli.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Klán.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký večer, vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se určitým způsobem ve stručnosti vyjádřil ke sněmovnímu tisku 560, atomový zákon. Už tady mí předřečníci řešili plno různých problémů, já bych se k tomu také mohl trošku vyjadřovat, ale nebudu to tady zdržovat.

Tak já konkrétně se zaměřím na postavení obcí kolem našich dvou jaderných elektráren, a to Jaderné elektrárny Dukovany a Jaderné elektrárny Temelín. Představím vám tady pozměňovací návrh, který samozřejmě v systému je veden, dal ho tam pan poslanec Zahradníček, ale ten je nepřítomen, tak jsem jím byl požádán, abych vám ho zde trošičku přiblížil. Ten pozměňovací návrh určitým způsobem reflektuje postavení obcí právě kolem těchto dvou jaderných elektráren.

V § 117 by se na konci odstavce 1 tečka nahrazovala čárkou a doplňovalo se písmeno d), které zní: stanovená zóna havarijního plánování jaderného zařízení.

Za druhé, v § 117 by se vkládal nový odstavec 5, který zní: Správa poskytuje příspěvek na rozvoj obcí, na jejichž katastru je stanovena zóna havarijního plánování jaderného zařízení. Tento příspěvek je poskytován ročně ve výši 200 milionů korun na zóny havarijního plánování jaderných zařízení Jaderné elektrárny Dukovany a Jaderné elektrárny Temelín, a to po dobu trvání zóny havarijního plánování jaderného zařízení. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

V 117 odst. 6 písm. c) zní: pravidla pro poskytování příspěvku podle odst. 4 a 5 včetně požadavků na projekty, k jejichž podpoře má příspěvek sloužit, a pravidel výběru podporovaných projektů.

Za čtvrté, v § 238 doplnit zrušení stávajícího atomového zákona č. 18/1997 Sb. v platném znění.

Stručné odůvodnění. Celková výše příspěvku, o kterém jsem hovořil, pro obce v zónách havarijního plánování jaderných zařízení spočívá v podpoře projektu k rozvoji dotčených obcí. Jde o přidělení finančních prostředků z tzv. jaderného účtu do obcí v pěti- a dvacetikilometrovém pásmu Jaderné elektrárny Dukovany a v pěti- a třináctikilometrovém pásmu Jaderné elektrárny Temelín v celkové výši 200 milionů korun. Pro tento účel je navrhováno využít znění § 117 návrhu atomového zákona, sněmovního tisku 560, kdy v odst. 1 § 117 by se za písmeno c), jak už jsem říkal, doplňovala nová slova. Navrhuje se kompenzace dotčené obci v regionu. V obcích, na jejichž katastrech je vyhlášeno pásmo havarijního plánování jaderného zařízení, žije vysoký počet obyvatel. Používá se podobně jako například na Slovensku a ve Španělsku princip kompenzace dotčeným obcím jako důsledek stanovení zóny havarijního plánování, jak je uvedeno již výše.

K tomuto pozměňovacímu návrhu se samozřejmě přihlásím v podrobné rozpravě.

Na závěr tady řeknu, že když ten radioaktivní odpad bude uložen několik tisíc let - já jsem kdysi studoval elektrotechniku, tak jsme to probírali už před mnoha lety -, tak věřím tomu, že se najde nějaká technologie za ty roky, která určitě tento odpad opět zpracuje tak, aby nebyl už nebezpečný. Ale je nutné ta úložiště po dobu, než ta technologie bude objevena nebo vynalezena, řádně zabezpečit. Věřím pevně i tomu, že přijdeme s termonukleární energií, kdy téměř žádný radioaktivní odpad z toho nebude a naše civilizace bude pokračovat v dalším technologickém rozkvětu a pokroku.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Dále do obecné rozpravy žádnou přihlášku nemám, proto ji končím. Zeptám se pana ministra na závěrečné slovo po obecné rozpravě. Přeje si. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych jenom potvrdit odhodlání Ministerstva průmyslu a obchodu připravit zvláštní zákon, který by řešil problematiku jaderných úložišť. Skutečně by nebylo dobré tím zatěžovat atomový zákon.

Chtěl bych také zdůraznit, že bude-li v naší zemi postaveno jaderné úložiště, bude to moci býti pouze za souhlasu příslušných obcí. Bez nich si to nedovedu představit. A myslím si, že by to bylo řešitelné. V současné době ovšem čelíme snaze zdržovat výběr úložiště, a to i zdržováním geologického průzkumu, jenom aby se mohlo tvrdit a držet jako rukojmí sedm obcí, když to skutečné jednání o povolení nějaké stavby bude probíhat pouze na dvou stanovištích, protože do poslední chvíle bude drženo jedno záložní.

To je všechno. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj? (Ne.) V tom případě, respektive už jsem ukončil obecnou rozpravu, takže otevírám podrobnou rozpravu, do které mám čtyři přihlášky.

Omlouvá se pan poslanec Okamura z pracovních důvodů do konce jednacího dne. Dorazila teď omluva pana poslance Šrámka od 19. hodiny do konce jednacího dne, takže omlouvám i jeho.

Do podrobné rozpravy mám čtyři přihlášky. Tři jsou na tabuli, ale je zde ještě z minulého jednání písemná přihláška pana poslance Birkeho, takže ten vystoupí jako první. A připraví se pan poslanec Zahradníček - který zde není, takže to budu brát jako přihlášku pana poslance Klána. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi, abych se v podrobné rozpravě přihlásil k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument s číslem 3781. Odůvodnění není třeba dle mého názoru čísti, je přítomno ve sněmovním dokumentu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Teď tedy pan poslanec Klán a po něm pan poslanec Zemek.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Jak už jsem avizoval v obecné rozpravě, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který do systému vložil kolega Zahradníček a je veden jako sněmovní dokument 3824. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan poslanec Zemek.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Pokusím se být stručný vzhledem k pokročilé době. Chtěl bych se přihlásit k několika pozměňovacím návrhům.

První z nich je číslo 3833, týká se radonového programu. Je tam navrhovaná podstatná změna, kdy ve stávající předloze, v této novele, vlastně může být soukromá osoba sankcionována, pokud si neudělá úpravy na baráku, kde byl zjištěn radon. Je tam možnost dostat pokutu až čtvrt milionu. Já ve své úpravě navrhuji tuto sankci vynechat, ale zůstává povinnost provést si ty úpravy. To je jeden pozměňovací návrh.

Druhý, pod číslem 3922, se týká specifického českého výrobku, kterým je uranové sklo. Je to taková poměrně zajímavá umělecká věc. Nicméně i když je tam ten název uranové sklo, tak i podle vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost takovýto materiál není radioaktivní, nebo minimálně. Tudíž se navrhuje ho vypustit z toho (nesrozumitelné), protože je to umělecké sklo. Je to tradiční český výrobek, a bohužel kdyby se postupovalo podle té novely, tak by tam bylo poměrně velké omezení pro to nakládání. To se samozřejmě ale netýká toho samotného barvicího materiálu, ten tomu zákonu podléhá. Nicméně podle vyjádření SÚJB by ta uranová skla by sem patřit neměla. Takže to je druhý pozměňovací návrh.

Třetí se týká již zmiňovaného muzejnictví a minerálů. Podle předkládané novely vlastně jakákoliv manipulace se zbytky po těžbě uranu, to jsou třeba i haldy a v české kotlině jich je velké množství, jsou to stovky a stovky lokalit, tak byť by tam vědec obrátil jediný kámen, který ani neobsahuje uranovou rudu, tak se už dopouští přestupku. Takže i tady navrhuji určité zmírnění. Je to pozměňovací návrh pod číslem 3842, ke kterému se přihlašuji.

Další pozměňovací návrh se týká výzkumu, je pod číslem 3844, kde se navrhuje výjimka pro výzkumnou a vývojovou činnost. V předkládaném znění je povinnost hlášení jakékoliv činnosti, tzn. i jakýkoliv drobný úkon v rámci výzkumného projektu by musel být hlášen, což může být v rozporu i s určitou akademickou svobodou. Takže to je další pozměňovací návrh.

Další návrh je pod číslem 3845, týká se poplatku za odpady jaderné, kde se navrhuje zmírnění poplatků u vládních nebo u státních institucí, jako jsou například školy, nemocnice, muzea, kde se navrhuje nová sazba snížená na rozdíl od těch komerčních.

Další pozměňovací návrh se týká ředění radionuklidů. Je pod číslem 3846. Ředění radionuklidu je standardní metoda likvidace, která se používá na vědeckých pracovištích, kde se vlastně ten radon ředí tak dlouho, až je neškodný. V podstatě navrhované znění, jaké navrhuje SÚJB nebo předkladatel, toto neuznává, a tím se zároveň dostává do rozporu s jiným paragrafem v tomto samém návrhu zákona. Takže navrhuji toto ředění nebo tuto proceduru z toho paragrafu vyřadit.

To byly mnou načtené pozměňovací návrhy. Věřím, že Sněmovna je suverén, a byť nepochybuji o odborné erudici Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, tak si myslím, že v některých těch případech je možné zmírnění. Doufám, že tyto pozměňovací návrhy budou ještě diskutovány a pokud možno i podpořeny, což by velice ulehčilo práci muzejníkům, vědeckým pracovištím a vysokým školám.

Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců zleva.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A až skončí ovace, zeptám se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Klán, který byl napsán na tabuli, již vystoupil, takže předpokládám, že podruhé si vystoupit nepřeje. V tom případě nemám žádné další přihlášky, podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr či pan zpravodaj? Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že nepadlo nic hlasovatelného, končím i druhé čtení tohoto tisku.

Ještě omluvy. Paní poslankyně Wernerová od 18. hodiny do konce jednacího dne z osobních důvodů a paní poslankyně Nytrová a pan poslanec Šincl od 19. hodiny z důvodu setkání s delegací Alžírska. Tolik tedy omluvy.

 

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.