Úterý 12. dubna 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
26.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb.,
o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 600/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi krátce zrekapitulovat smysl tohoto zákona, jehož snahou je přesněji vymezit pravidla pro hospodaření státních podniků s majetkem státu.
Novela zpřesňuje postavení ředitele státního podniku, zpřesňuje definici jeho odpovědnosti jako statutárního orgánu podniku. Posiluje a zpřesňuje postavení členů dozorčích rad. Je posílena též působnost zakladatelů vůči státním podnikům, a to zejména z hlediska kontroly nakládání s finančními prostředky a hospodaření s majetkem státu. Novela současně uvádí zákon o státním podniku do souladu s novými právními předpisy.
Hospodářský výbor schválil novelu zákona ve znění dvou pozměňovacích návrhů. Jedná se o posun účinnosti z 1. ledna 2016 na 1. ledna 2017, a to zejména s ohledem na současný stav jeho projednávání. Druhý pozměňovací návrh se týká formy odkazu na obecnou právní úpravu přeměn právnických osob obsaženou v občanském zákoníku. S uvedenými pozměňovacími návrhy souhlasím a doporučuji schválit návrh novely zákona ve smyslu těchto pozměňovacích návrhů přijatých hospodářským výborem.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s ohledem na uvedené si vás dovoluji požádat o podporu předložené novely zákona, a to jak na dnešním projednávání, tak i v rámci následujícího legislativního procesu ve třetím čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 600/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Pavel Šrámek a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Táži se, zda je přítomen pan poslanec Pavel Šrámek, případně aby ho někdo z členů hospodářského výboru zastoupil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji, pane místopředsedo. Rád bych vás seznámil se sněmovním tiskem 600/2, to je usnesení hospodářského výboru č. 237 ze dne 4. února 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
Hospodářský výbor po projednání
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 600, ve znění schválených pozměňovacích návrhů:
1. V čl. I dosavadního bodu 25 v § 7 odstavec 3 nově zní: "(3) Ve věcech neupravených tímto zákonem se při fúzi a rozdělení podniku postupuje obdobně podle ustanovení občanského zákoníku, která upravují přeměnu právnické osoby."
2. V čl. III se slova "1. ledna 2016" nahrazují slovy "1. ledna 2017".
II. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.
A jak bývá zvykem, III. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru.
Tolik tedy usnesení.
A jako vždy, IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.
Děkuji za slovo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Zatím mám dvě přihlášky. Prosím pana poslance Procházku a připraví se pan poslanec Kott.
Poslanec Roman Procházka: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy a pánové, pozměňovací návrh, který jsem předložil, upravuje současný neuspokojivý právní stav v oblasti existence práva hospodařit s vybraným majetkem státu u některých státních podniků v režimu zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ke kterému došlo v důsledku rozdělení státních podniků zejména ve druhé polovině 90. let, a dosud nebylo postaveno najisto, kdo je právním nástupcem a oprávněným subjektem hospodařit s některými nemovitostmi. V zájmu právní jistoty se tedy navrhuje plošně stabilizovat tyto právní vztahy nástupnických státních podniků.
Abych problematiku podrobněji vysvětlil: Pokud je dnes na katastru nemovitostí zapsáno právo hospodařit s majetkem státu pro konkrétní státní podnik, tento nabude právní jistoty, že je oprávněn s majetkem hospodařit. Tam, kde je však dodnes na katastru nemovitostí zapsáno právo hospodařit s konkrétním majetkem státu ve prospěch již zaniklého, a tedy již neexistujícího státního podniku, bude se postupovat podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Již běžící soudní spory mezi jednotlivými složkami státu o právo hospodařit s majetkem státu pro jednotlivé státní podniky nebudou tímto pozměňovacím návrhem nikterak dotčeny.
Pozměňovací návrh byl připraven ve spolupráci s Ministerstvem financí a podrobnější odůvodnění je obsaženo v textu pozměňovacího návrhu, ke kterému se pak později přihlásím.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Kotta.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Chtěl bych vás seznámit se svým pozměňovacím návrhem k tisku 600, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a to v článku I bodu 59 § 16 odst. 8 se za větu první vkládají věty: "Pozemek, s nímž má podnik právo hospodařit, na kterém se nachází účelová komunikace, která není ve vlastnictví státu, převede podnik na žádost vlastníka účelové komunikace bezúplatně po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví žadatele. Odloučený lesní pozemek /poznámka pod čarou/, s nímž má podnik právo hospodařit, na kterém se nachází účelová komunikace, převede podnik na žádost vlastníka lesního pozemku majícího nejdelší společnou hranici s převáděným odloučeným lesním pozemkem bezúplatně po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví žadatele, a to v rozsahu odpovídajícím půdorysu stavby účelové komunikace a jejích součástí a příslušenství; geometrický plán určující hranice převáděné části odloučeného lesního pozemku zajišťuje žadatel na vlastní náklady." Poznámka pod čarou zní: "§ 4 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů /lesní zákon/". (Trvalý šum v sále.)
A teď velice stručně odůvodnění. Vládní návrh novely zákona o státním podniku v § 16 odst. 8 zjednodušuje postup státních podniků při převodech pozemků, na kterých jsou vybudovány silnice II. a III. třídy nebo místní komunikace ve vlastnictví územních samosprávných celků. Důvodem této navrhované právní úpravy je především narovnání majetkoprávních sporů, které jsou způsobeny tím, že zákonem byly na územní samosprávné celky převedeny výše uvedené pozemní komunikace, avšak nikoliv pozemky pod těmito komunikacemi, které zůstaly ve vlastnictví státu a hospodaří s nimi zejména Lesy České republiky, státní podnik. Předkládaný pozměňovací návrh má za cíl rozšířit tento postup i na převody pozemků, na kterých jsou účelové komunikace. Navržený text umožní převést i lesní cesty, resp. pozemky pod nimi. V důsledku restitučních procesů a vydávání náhradních pozemků došlo ke stavu, kdy v majetku státu zůstaly lesní cesty, které jsou účelovými komunikacemi, ale neslouží k přístupu a obhospodařování lesních nebo jiných pozemků ve vlastnictví státu. Stát má pouze povinnost je udržovat v řádném stavu. Narovnání majetkoprávních vztahů v této oblasti přinese státu úsporu a vlastníkům cest možnost jejich řádné údržby pro vlastní potřeby.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. (Hlásí se poslanec Hovorka.) Do obecné rozpravy, pane poslanče? (Ano.) Tak prosím. Pan poslanec Hovorka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, díval jsem se na tento návrh zákona. Našel jsem zde jedno sporné ustanovení tohoto návrhu zákona. Jinak bych chtěl říct, že tady vidím absenci právních úprav v tomto návrhu zákona. Především státní podnik nemá povinnost definovat kritéria pro hodnocení účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti, nemá povinnost vést v účetnictví odděleně určený majetek, neupravuje postup při sloučení, splynutí či rozdělení státních podílů. Nově zákon řeší statutem vymezené rozhodnutí ředitele, které vyžaduje souhlas dozorčí rady. Pokud dozorčí rada takový souhlas řediteli nedá, nahradí újmu způsobenou podniku ti členové rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře.
A nyní k těm rizikům. Našel jsem zde sporné ustanovení, a sice zadní vrátka pro administrativní důvod k likvidaci. V § 6, který se zabývá zrušením podniku, je uvedeno, že zakladatel podnik zruší, jestliže a) podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen, nebo b) zaniknou předpoklady vyžadované pro činnost podniku zákonem, nebo c) počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení.
Na jednu stranu se tedy zpřísňují likvidační podmínky pro státní podnik tím, že do § 6 se vkládá nový odstavec 4, který zní: Zakladatel může podnik zrušit zejména, jestliže a) založením nebo přeměnou podniku byl porušen zákon, nebo b) podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se předmětu podnikání, minimální výše kmenového jmění nebo nakládá s majetkem podniku v rozporu s právními předpisy, anebo počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení. Takto zpřesní pravidla hlídající hospodářskou aktivitu podniku, ale ponechávají se zadní vrátka pro administrativní důvod k likvidaci, tj. počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení, přičemž to by měl být především zájem zakladatele státního podniku. Přitom aktivně fungující kontrolní orgán je základní odpovědností zakladatele, který má držet dohled. Zanedbání povinností zakladatele nemůže být přece důvodem likvidace. To je v rozporu s důvodovou zprávou, která tvrdí, že v dozorčí radě musí být odborníci právě z důvodu kontroly.
Proto se hlásím tímto i do podrobné rozpravy, kde chci navrhnout zrušení toho sporného ustanovení v písmenu c), protože to nepovažuji za logické a nikde mi vlastně nevyplynul důvod, proč se toto v § 6 vyskytuje. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, vaši přihlášku eviduji. Dále do obecné rozpravy žádnou přihlášku nemám. Obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Není tomu tak. Otevírám podrobnou rozpravu a první vystoupí pan poslanec Procházka, po něm pan poslanec Kott.
Poslanec Roman Procházka: Ještě jednou děkuji, pane předsedo. Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uložen jako sněmovní dokument číslo 3908. Písemný pozměňovací návrh obsahuje odůvodnění, takže ho zde nemusím číst. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Kotta a po něm pan poslanec Hovorka.
Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane předsedo. Tímto bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 3884.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hovorku.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Můj pozměňovací návrh není uveden v systému, protože jsem ho připravil narychlo, hlásím se tedy k tomuto pozměňovacímu návrhu, který teď přednesu.
V § 6 odst. 3 se písm. c) zrušuje. Zdůvodnění jsem tady již uváděl. Předpokládám, že není možné rušit podnik na základě toho, že se počet členů dozorčí rady snížil oproti počtu uvedenému v zakládací listině. Pokud existuje nějaký reálný důvod, tak to nemůže být snížení počtu členů dozorčí rady, protože zakladatel je povinen vlastně doplnit počet podle zakládací listiny.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a nemám další přihlášku do podrobné rozpravy, takže podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pane ministře? Není zájem. Pan zpravodaj také ne. Vzhledem k tomu, že nepadlo nic, o čem bychom mohli hlasovat, tak končím projednávání tohoto bodu, a tedy i druhé čtení tohoto zákona.
Budeme pokračovat bodem
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.