Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 725/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, já tady připomenu to, co už víme z prvního čtení. Tento návrh zákona dává, resp. vzhledem k historickému kontextu bych měla spíše říci, vrací vládě ČR zmocnění, aby v případech, kdy valorizace z automatického zákonného schématu vyjde velice nízká, jako se tomu stalo pro letošní rok, tak aby to byla vláda, která může svým rozhodnutím valorizaci navýšit. Zároveň na základě koaliční dohody je tam v tuto chvíli návrh, aby tam byl strop ve výši 1,7 % průměrného starobního důchodu. Musím nicméně zdůraznit, že během 15 let až do roku 2011, kdy vláda takové zmocnění měla, tam vůbec žádný strop nebyl.

Tento návrh byl projednán v garančním výboru, který tento návrh schválit doporučil. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 725/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, kdy vystoupí pan poslanec Opálka v zastoupení zpravodaje, a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případně pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi i tentokrát malou rekapitulaci. Vláda rozeslala tento návrh poslancům 17. února tohoto roku. První čtení jsme absolvovali 9. března a jako garanční výbor dostal za úkol projednat tento tisk výbor pro sociální politiku, který zasedl 31. března. Původně se předpokládalo zrychlené čtení podle § 90 odst. 2, toto bylo vetováno. Byl tedy projednáván návrh ve výboru, kde byla stejně jako u předchozí předlohy docela bohatá diskuse. Byl předložen jeden pozměňovací návrh kolegů Beznosky a... (dívá se do podkladu) Vilímce. Musel jsem se podívat, ať si připomenu. I o tomto návrhu bylo diskutováno, zejména z pohledu, že neřeší tzv. starodůchody a novodůchody při případné změně jeho schválení, s tím že chce navýšení u pevné částky, což by se týkalo en bloc všech důchodů, i těch vícepříjmových. Výbor nakonec tento poslanecký návrh neschválil.

A tak bylo schváleno usnesení 184 ze 40. schůze z 31. března, které jste všichni obdrželi jako sněmovní tisk 725/1, kterým vyslovuje souhlas s vládním návrhem a zmocňuje zpravodaje, v jehož zastoupení vystupuji, aby o tom informoval Poslaneckou sněmovnu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku. Tedy předávám slovo panu poslanci Vilímcovi. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, pan zpravodaj informoval o jednání garančního výboru, kde jsme s panem kolegou Beznoskou navrhli pozměňovací návrh, ke kterému se samozřejmě vyjádřím.

Já jsem již v prvním čtení kritizoval tento vládní návrh, tak jak jej vláda poslala do Poslanecké sněmovny. Ano, v zásadě se jedná o obnovení nebo přesunutí kompetence na vládu ke zvyšování důchodů, tak aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil alespoň 1,7 % jeho výše. Ta částka byla nějak koaličně domluvena, jak poznamenala paní ministryně. Samozřejmě pro vládu je to pohodlné. V okamžiku automaticky vypočteného nízkého zvýšení důchodu nemusí do Poslanecké sněmovny. Obnovuje se tedy dřívější princip zvýšení důchodu rozhodnutím vlády. Paní ministryně také poznamenala, že vlastně v době, kdy tuto kompetenci měla vláda, neplatil žádný limit a vláda to využila asi dvakrát za patnáct let.

Možná, když tam ten limit nebyl, že to vedlo k větší zodpovědnosti vlád. Protože v paragrafovaném znění totiž žádný limit stanoven nebyl, a tudíž debata o zvyšování důchodů nad rámec výpočtu ukazatelů nemohla být vztažena k nějakému návodnému limitu. Limit 1,7 %, je jedno, jestli to bude 1,8, nebo 1, jak my navrhujeme, tak fakticky trochu legitimizuje domněnku, že zvýšení pod 1,7 % je podlimitní a nízké. V takovém případě vlády, možná přesně levicové vlády, budou tento limit brát automaticky jako určité měřítko toho, zda je zvýšení důchodu adekvátní. V případě nižšího zvýšení dle vypočtených ukazatelů pak budou mít v zásadě jakousi metodiku, že tam je namístě to zvýšení dorovnat. Uvádím to v souvislosti s názory prezentovanými na sociálním výboru, že obava z nadužívání tohoto instrumentu je zbytečná i vzhledem k tomu, že v minulosti se často neužíval. Ano, ale v minulosti vlastně žádný limit stanoven nebyl.

My jsme v prvním čtení uvedli, jak pan předseda Stanjura, tak i já, že budeme usilovat o takový mechanismus, který by nebyl výhodný jen pro vládu, který by neoslaboval pozici zákonodárného sboru, ale byl by výhodný především pro důchodce. Proto jsme připravili - pouze nekritizujeme, ale připravili jsme spolu s Adolfem Beznoskou v alternativách pozměňovací návrh, ke kterému se chci vyjádřit.

Ten je vlastně rozdělen na dvě části. Jednak zvyšuje ve dvou alternativách takzvanou základní výměru důchodu, a to z 9 % na 10 % a v alternativě z 9 % na 9,5 % z průměrné mzdy zaokrouhlené na celé desetikoruny, abych byl přesný. Základní výměra důchodu je totiž taková nepominutelná částka. Koneckonců, a tady si musím vypůjčit i určité stanovisko důchodové komise, kam nechodím, ale čtu si občas závěry, že základní výměra důchodu je velmi nízká a vlastně nebyla procentuálně za celou dobu zvýšena a fakticky tato částka nestačí na obživu ani po započítání minimální částky procentní výměry důchodu. To je přesně napsáno v závěrech oné důchodové komise.

V součtu tvoří celková minimální výše starobního důchodu nižší částku, než je životní minimum jednotlivce. Na to poukázala důchodová komise a já ji uvádím proto, že se v mnoha případech této komise dovolává vládní koalice, především Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ten rozdíl mezi životním minimem jednotlivce a minimální výší starobního důchodu činí asi 240 korun. Proto je namístě minimálně otevřít debatu o výši základní výměry. Samozřejmě, a to já nezastírám, zvýšení základní výměry znamená určitý dopad do státního rozpočtu, to je přirozené, do pomyslného důchodového účtu, byť je to součástí státního rozpočtu. Na druhé straně, kdy se má zvýšit, pokud vůbec uvažujeme o zvýšení základní výměry, než v době, kdy je situace ekonomicky příznivá? Určitě to nebudeme zvyšovat v době ekonomicky nepříznivé.

Zvýšení na 9,5 %, to je alternativa č. 2, by znamenalo jednorázové navýšení zhruba o 3,5 mld. korun s tím, že bychom mohli vyřešit pro důchodce často zmiňovaný dopad nezbytných opatření v době krize a nezbytné konsolidace salda veřejných rozpočtů. Na sociálním výboru, a poznamenal to tady i zástupce zpravodaje, také zaznělo i z úst zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, že navýšení základní sazby znamená zvýšení všech důchodů včetně i takzvaně vyšších důchodů o určitou shodnou částku. To je sice pravda, ale nevidím důvod, proč bychom na částečné zvýšení základní výměry důchodu měli rezignovat. Důvody pro to evidentně existují.

Druhá část návrhu se týká jakéhosi procesního mechanismu valorizace důchodů. Paní ministryně již také v době, kdy prosadila jednorázové navýšení důchodu o 1,8 % v roce minulém, předkládala variantně do vlády mechanismus určitého zaručeného procenta valorizace. Proto navrhujeme, aby se v případě, že částka zvýšení důchodu nebude dosahovat ani 1,2 % podle automatického propočtu, stanovila valorizace ve výši 1,2 % rozhodnutím vlády na základě zákonného ustanovení, protože stejně pokud by došlo k nějakému automatickému propočtu, jako tomu bylo v minulém roce, kdy to vypadalo, že by se důchody zvyšovaly pouze o 40 korun, tak vláda stejně činí maximum pro to, aby přistoupila k nějaké mimořádné valorizaci. Nechť je to tedy v zákoně a stanoví se to na úrovni 1,2 %, což považuji za adekvátní. Ale v pásmu nad 1,2 % a do 1,8 % navrhujeme ještě o jednu desetinu vyšší možnost valorizace a vláda by mohla stanovit toto zvýšení se souhlasem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Samozřejmě že tento instrument vyvolal diskusi na sociálním výboru. Na druhé straně rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny má i podle jiného speciálního zákona pravomoc schvalovat rozpočtová opatření zvyšující schválené ukazatele nad 10 %. Nevidím tedy důvodu, proč by nemohl tento výbor být určitou záklopkou zákonodárného sboru ve zvyšování důchodů, a to ve vztahu k moci výkonné. Na sociálním výboru, myslím, že to otevřel pan Sklenák, byla vedena debata, kdo je odpovědnější, jestli vláda, anebo výbor Poslanecké sněmovny; aby to nevedlo k nějakým kompetenčním sporům. V situaci, kdy složení výboru fakticky odpovídá rozložení mandátů v Poslanecké sněmovně, a tudíž tedy vládní koalice tam má většinu, bych se toho tak neobával. Naopak jsme tady zažili vlády, jejichž složení neodpovídalo volebním výsledkům, a v takovém případě je možná ještě více namístě mít v zákoně takovou pojistku vůči vládě.

Chtěl bych tedy požádat o podporu těchto pozměňovacích návrhů buď ve všech bodech, nebo alespoň částečnou podporu těchto návrhů, jak se to stalo, byť nezískala většinu, i ve výboru sociálním. Myslím, že tyto návrhy jsou určitě vedeny snahou nastavit nějaký mechanismus, který by měl být vstřícný i vůči důchodcům.

Chci na závěr poznamenat, že jsme tento návrh předložili sociálnímu výboru právě proto, aby byla nějaká debata, a z debaty jsme se také legislativně poučili. Takže pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo určité připomínky ve vztahu k přechodným ustanovením, tak přechodná ustanovení i ve spolupráci s parlamentní legislativou a ve spolupráci s legislativou Ministerstva práce a sociálních věcí byla zakomponována a zapracována do pozměňovacího návrhu, takže určitě z legislativního pohledu není důvod je nějakým způsobem napadat.

Takže to je z mé strany všechno. Já věřím, že se samozřejmě vrátíme k debatě, budeme se muset k této debatě vrátit na garančním sociálním výboru, a věřím, že i celá vládní koalice bude tyto návrhy posuzovat zodpovědně a případně je ve třetím čtení podpoří. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní se hlásí pan předseda Sklenák. Prosím.

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem se tentokrát přihlásil již v obecné rozpravě, abych nebyl podroben kritice, že předkládám pozměňovací návrh tehdy, kdy se má, tedy v podrobné, a v podrobné se pouze přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který vám nyní stručně představím.

Tento návrh upravuje limit, který vládní předloha dává vládě ke zvýšení důchodů, a upravuje se tedy z 1,7 % na 2,7 % průměrného důchodu. Tím motivem je situace, kdy jsme v době, kdy se ekonomice daří, kdy se pracujícím zvedají mzdy, ale u valorizace důchodů se nám stále nedaří, byť zdá se z různých veřejných proklamací, že je vůle valorizovat důchody minimálně o 200 korun, spíše se hovoří o 300 korunách v příštím roce, a vládní návrh, jak je předložen, čili s procentem 1,7, by podle ekonomických ukazatelů neumožňoval valorizaci ani o 200 korun. Tedy z tohoto důvodu navrhuji procento 1,7 upravit na 2,7.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. A nyní dál v obecné rozpravě ještě paní poslankyně Adamová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Opět tu máme pozměňovací návrh, kterým se ten původní mění z řady vládní koalice a z řady konkrétně ČSSD. Mě by tedy zajímalo, jak je to s přístupem k důchodové reformě, respektive k důchodům jako takovým, ze strany sociální demokracie. Protože na těch dvou změnách zákonů o důchodovém pojištění se pouze ukazuje právě velmi, řekněme, nesystémový přístup a to, jak tuto problematiku, která je velmi závažná a která je opravdu jedním z největších témat, měla by být, podceňujete.

Důchodovou reformu jste zrušili, novou nenabízíte. Nemáte řešení, které by bylo dlouhodobě udržitelné. Rozhazujeme tady miliardy - sem jedním návrhem, miliarda tam dalšími návrhy (rozhazuje rukama), ale že bychom se zabývali tím, jestli nejenom ti současní důchodci, ale i jejich vnoučata budou mít někdy důchody, tím se už nezabýváme.

Mně se tady tenhle ten přístup nelíbí. Myslím si, že nejenom mně. Myslím si, že je nezodpovědný a bylo by lepší, kdybyste se začali zabývat systémem jako celkem, a ne jenom takovými dílčími kosmetickými úpravami.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Adamové. A ještě se hlásí pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo. Mně se trochu chce říct, že - v uvozovkách, myslím to v uvozovkách tedy - že předkládám pozměňovací návrh, kde se číslovka 2,7 nahrazuje číslovkou 3,7. Proč ne? Nebo 4,7?

Chci se tady pozastavit spíše nad zdůvodněním - jsem rád, že mě poslouchá i pan poslanec Sklenák - nad tím zdůvodněním, které tady je, a to odhad finančních dopadů. Odhad finančních dopadů ve zdůvodnění pana poslance Sklenáka a jeho pozměňovacího návrhu zní: Zvýšení důchodů od ledna 2017 odpovídající 2,7 % částky průměrného vyplaceného starobního důchodu - tomu rozumím - by si v porovnání se současným legislativním stavem vyžádalo dodatečný roční výdaj ve výši 4,6 miliardy korun. A to se jedná o rok, nebo o měsíc? (Poslanec Sklenák: Rok.) To znamená je to roční výdaj 4,6 miliardy, 2,7 %, tvrdí pan poslanec Sklenák. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli je ještě někdo přihlášen do rozpravy. Z místa se nikdo nehlásí. Mohu tedy obecnou rozpravu ukončit. Ptám se, jestli je zájem, paní ministryně, o závěrečné slovo. Není tomu tak. A pan zpravodaj také nechce. Můžeme tedy otevřít rozpravu podrobnou. Do té mám přihlášeného pana poslance Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 4116, to jsou ty pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 725, které jsem osvětlil i v obecné rozpravě. Aniž bych chtěl prodlužovat diskusi, tak na konto návrhů, které tady zazněly panem Sklenákem, považuji ještě více za důležité, aby v procesu valorizace byla nějaká záklopka v Poslanecké sněmovně rozpočtového výboru. Protože debata, kterou otevřel na výboru pan poslanec Sklenák, jestli je zodpovědnější Poslanecká sněmovna, nebo vláda - nejsem si jist poté, co předkládá sociální demokracie. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Ptám se, kdo dál v podrobné rozpravě. Ještě pan poslanec Roman Sklenák v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Jak jsem avizoval, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 4118.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Sklenákovi. Ptám se, kdo dál do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Ptám se paní ministryně, jestli má zájem vystoupit na závěr rozpravy. Nemá zájem. Pan zpravodaj má zájem. Prosím, pane zpravodaji, vaše závěrečné slovo.

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, jak je vidět, stojí před námi ještě dva konfliktní návrhy, které nás čekají v garančním výboru a ve třetím čtení. Chtěl bych upozornit, že oba dva mají v návrhu účinnost k 1. 8. 2016. Z tohoto důvodu jsem si dovolil požádat tajemníka, aby blokoval na zítřek na těch 13.30 místnost, ale jak mám první kontakty, tak není velká vůle k tomu, aby výbor pro sociální politiku k tomu již zítra v poledne zasedal. Proto bych požádal místopředsedy výboru pro sociální politiku plus paní kolegyni Hnykovou a Beznosku, abychom se sešli v 18 hodin, pokud nebude zrovna hlasování, pokud bude, tak bezprostředně po něm, na chvilku u klavíru a domluvili se, jak k tomu přistoupíme, protože nikdo účinnost tady nenavrhl, jinou alternativu, takže se budeme muset s tím zodpovědně vypořádat.

Ještě jednou, místopředsedové plus dva zástupci klubu Úsvitu a ODS v 18 hodin, případně bezprostředně po hlasování, na chviličku ke klavíru. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nemáme žádný návrh k hlasování, který by byl předložen ve třetím čtení (správně ve druhém čtení), a můžeme tedy ukončit druhé čtení tohoto tisku. Končím bod vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění.

A i když jsem chtěl poděkovat paní ministryni a panu zpravodaji, tak ale setrvávají na svém místě, protože dalším návrhem je vládní návrh zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. (Ministryně odchází ze sálu.) Paní ministryně, děkuji vám za vaše přednesy, panu zpravodajovi taky.

Nyní tedy budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.