(13.50 hodin)
(pokračuje Benda)
Nerozumím tomu, pokud předpokládáme, že má být na celostátní úrovni jeden typ referenda, tak já nevím, co vláda předpokládá. Třeba to referendum podle těchto článků nemá být vyvoláváno lidovou iniciativou. Pak ať vláda řekne, kým má být vyvoláno. Ale zdá se mi naprosto nelogické, aby mělo jiná pravidla. Aby mělo například jiná pravidla toho, kdo smí hlasovat, kdo se smí zúčastnit, jak se budou hlasy sbírat, nebo dokonce možná jiná pravidla platnosti? Budeme předpokládat, že k výpovědi mezinárodních smluv budou jiná kvora účasti, jiná kvora závaznosti hlasování, než jsou tady v tom návrhu zákona, nebo budeme vycházet z toho, že budou obdobná? Zdá se mi naprosto matoucí, abychom řekli: Budeme mít jedna referenda podle tohoto návrhu zákona, a jiná podle jiných článků Ústavy, která budou upravena zcela zvláštním způsobem. To je první výhrada.
Druhá výhrada k článku 2 Předmět referenda. Ano, jsou tam některé výluky, které byly zatím snad ve všech návrzích ústavního zákona o celostátním referendu, které jsem kdy zažil, což jsou například základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, ustanovování jednotlivých osob do funkcí a věci související se státním rozpočtem. Ale už tam například není ústavní pořádek této země. Předpokládám, že podle návrhu, který předložil pan ministr Dienstbier, respektive celá vláda, by bylo legitimní konat referendum o tom, že se zrušují například kraje nebo že se zrušují obce, anebo, abych o dovedl do úplné absurdity, že se zrušuje Parlament a veškerá moc se převádí na prezidenta republiky. Referendum, ke kterému bychom pravděpodobně 350 tis. podpisů v této zemi získali, které by pravděpodobně podporu 25 % obyvatel v této zemi získalo, nevím, jestli by získalo nadpoloviční většinu, kdybychom požadovali nadpoloviční účast, ale není vyloučeno takováto čísla získat, a asi by pak byl samozřejmě problém, že by se nenašel nikdo, kdy by takové referendum byl ochoten, ať už z vlády, nebo z Poslanecké sněmovny a Senátu, provést a dovést do toho provedení v ústavním zákoně. Ale přesto to referendum by bylo platné a dostávalo by, jak nám tady dnes pan prezident říkal: snažme se, abychom se dostávali do nějakého souladu s občany této země. Já nebudu používat žádné přívlastky, protože jsem je vždycky pokládal za nesmírně pochybné. Tak toto by dostávalo nepochybně občany této země do ještě většího střetnutí s představiteli zákonodárné moci. Ta skutečnost, že alespoň základní zásady demokratického právního státu nejsou vyloučeny z hlasování v referendu, že Ústavní soud by tuto otázku nemohl posoudit, se mi zdá naprosto nemyslitelná a naprosto pochybená.
Stejně tak není vyloučeno z návrhu zákona konání referenda o soudních rozhodnutích. Zase věc, která je naprosto běžná ve všech ústavních zákonech o referendu, které jsem kdy v životě viděl a zažil. Já vím, že vláda tady jakoby neříká: je to pak pro ty soudy závazné, takže zřejmě ty soudy by si mohly... Ale představme si, že zase někdo předloží návrh na konání referenda, které zpochybní, bude negovat nějaký výrok Ústavního soudu, nějaký výrok běžného soudu. Měl být XY odsouzen? Měl být Kajínek odsouzen? Abych to uvedl na populárním případě, který by mohl projít. Výsledek, většina řekne ne. A co se bude dít? Budeme tady mít nějaké většinové rozhodnutí, které bude platné, na ty instituce, na které se bude vztahovat, pro ně samozřejmě závazné není, ale vláda má asi předložit nějaké řešení. Vláda by asi musela jít cestou toho, že navrhne prezidentu republiky omilostnit pana Kajínka nebo něco podobného. Ale zase si myslím, že jsou věci, které jsou běžné v zákonech o referendech, a že nemáme být moudřejší než ti nejmoudřejší na světě a nemáme je vylučovat z rozhodovací pravomoci.
Stejně tak k článku třetímu, otázka pro referendum. Zdá se mi rozumné, aby v referendu mohlo být odpovídáno ano. Už se mi zdá strašně sporné, aby v referendu mohlo být odpovídáno ne. A velmi by mě zajímalo, co si předkladatelé představují, že by součástí takového návrhu mělo být, kde chceme odpověď ne. A ještě pak tam máme, že je to závazné, pokud se vysloví 25 buď kladně, nebo záporně. Zdá se mi velmi nepraktické, aby bylo možné formulovat otázku tak, že odpověď na ni bude ne. Každá otázka se přece dá -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale požádám kolegyně a kolegy o ztišení, aby bylo dobře slyšet vaše argumenty. Prosím, pokračujte.
Poslanec Marek Benda: Děkuji mnohokrát, pane předsedající za ztišení. Já chápu, že sněmovna už je dnes referendy trochu unavená. Ale přece jenom si myslím, že ústavní zákony tady zase neprojednáváme úplně každý den, takže bychom měli tu argumentaci trochu projít.
Každá otázka se dá formulovat tak, aby odpověď na ni mohla být kladná. A to dělení na můžeme odpovídat buď ano, nebo ne, a teď co bude pak výsledkem, se mi zdá nepraktické, ať už v článku tři nebo v článku osm, v jaké situaci by ta platnost byla a v jaké situaci by platnost nebyla. K tomu se možná ještě dostaneme na výborech.
Článek čtvrtý, návrh na konání referenda. Vláda se vydává cestou zase poměrně nezvyklou, a to cestou, že jediným iniciátorem celostátního referenda může být petice občanů, respektive posbírání hlasů občanů. Je to nezvyklé. Většinou je to tak, že referendum může být vyvoláno buď na základě petice občanů, nebo na základě usnesení Parlamentu, respektive jedné z jeho komor, nebo na základě některé z menšin komor. Různé státy to mají upraveno různě. Ale aby se šlo cestou jenom petice občanů, se mi zdá nepraktické. Navíc to samozřejmě vede k výrazné mediokratizaci veřejného života. A to jsme v situaci, kdy dvě třetiny médií dnes vlastní jednotliví ekonomičtí hráči na trhu. Obávám se, že za takových okolností svěřovat veškerou vládu sice jakoby petici občanů, ale petici občanů, kterou vždycky někdo bude muset organizovat, někdo bude muset někde podporovat, někdo bude muset vyvolávat. Teď se nebavíme už o tom konání referenda, se kterým jsou všichni seznámeni, které vyhlašuje stát, které organizuje stát, kde samozřejmě všichni voliči dostanou oznámení. Ale to sesbírávání podpisů. Opravdu pokládáme za nejpraktičtější, abychom se vydali všanc, celá tato země, jenom do rukou médií, která vyhlásí: chceme, nebo nechceme sbírat podpisy na referendum, nebo chceme, nebo podporujeme, nebo nepodporujeme sbírání podpisů na referendum? Opravdu to vyloučení menšiny politického života je tak zásadní, aby na něm pan ministr trval?
Já se obávám, pane poslanče, přestože na mě gestikulujete, že 14. hodinu asi překročím, těch argumentů proti referendu je bohužel poměrně hodně.
Už bylo řečeno a naznačeno, že budeme požadovat, aby případné sbírání podpisů muselo vést k vyššímu číslu než 250 tis. Myslím, že bychom měli mít obdobná čísla jako na Slovensku, možná i s porovnáním vzhledem k velikosti země. Ale určitě budu chtít, abychom když už jdeme touto cestou, zvažovali i onu variantu, že pokud bude možnost vyvolat celostátní referendum na základě petice občanů, že by měla být i jiná možnost - vyvolat ho na základě ať už rozhodnutí jedné nebo druhé komory, nebo menšiny nebo většiny druhé komory. ***