(11.30 hodin)
(pokračuje Zeman)
Dámy a pánové, jsem si vědom toho, že zákon o obecném referendu je zákonem ústavním. To znamená, že potřebuje minimálně 120 hlasů v této Sněmovně. Dovolte mi, abych apeloval i na tu část opozice, která koneckonců zákon o obecném referendu sama několikrát předkládala a bez jejíchž hlasů tedy nemůže být tento zákon přijat. A přeji všem nám, aby díky tomuto a dalším zákonům se postupně naše profese, profese politiků, začala zdvihat ze dna a abychom dohnali lékaře a učitele.
Děkuji vám za vaši pozornost. (Potlesk. Pan prezident opouští sál Poslanecké sněmovny.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu prezidentovi, přeruším schůzi na tři minuty. V 11.34 budeme pokračovat.
(Jednání přerušeno v 11.31 hodin do 11.34 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, je 11.34 hodin, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Dříve než vyzvu navrhovatele k předloženému tisku, dovolte mi načíst omluvy. Z pracovních důvodů se mezi 12.15 a 14. hodinou z dnešního dne omlouvá pan poslanec Lobkowicz a pan poslanec Ivan Gabal se omlouvá od 11 do 12 hodin.
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr Jiří Dienstbier. Prosím, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vláda schválila svým usnesením návrh ústavního zákona o celostátním referendu dne 13. července 2015 a následně předložila Poslanecké sněmovně.
Cílem předloženého návrhu ústavního zákona je zavedení institutu celostátního referenda do ústavního pořádku České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, směřuje k naplnění článku 2 odst. 2 Ústavy české republiky, podle něhož ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
Návrh ústavního zákona o celostátním referendu byl zpracován na základě programového prohlášení vlády. Vláda se svým programovým prohlášením mj. zavázala podpořit možnosti vypsání celostátního referenda o zásadních otázkách fungování státu, a to i na základě lidové iniciativy a vždy k předem jasně definovaným otázkám, přičemž by měl být ústavním zákonem zároveň stanoven výčet otázek, o nichž referendum nelze vyhlásit.
Podle návrhu lze v referendu rozhodovat o věcech vnitřních nebo o zahraniční politice státu s výjimkou rozhodování o základních právech a svobodách,o státním rozpočtu a ve věcech znamenajících zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, dále porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, ustanovování jednotlivých osob do funkcí, ale i jejich odvolávání z funkcí a také o individuálních právech a povinnostech. Rovněž, jak už tady zaznělo, nelze referendem schvalovat právní předpisy.
Návrh na konání referenda je oprávněn podat každý občan České republiky nebo skupina občanů, kteří dosáhli ke dni podání návrhu na konání referenda věku 18 let, podpoří-li jejich návrh petice podepsaná nejméně 250 tisíci občany České republiky, kteří dosáhli ke dni podání návrhu na konání referenda věku 18 let, přičemž tuto petici je možné podepsat v období do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vládě, resp. Ministerstvu vnitra, doručeno oznámení o zahájení sběru podpisů pod tuto petici. Podrobnosti budou samozřejmě upraveny v prováděcím zákoně.
Návrh na konání referenda může podat pouze občan nebo skupina občanů České republiky. Vláda, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a vyšší územní samosprávné celky mohou k prosazení svých cílů využít svou zákonodárnou iniciativu v mezích článku 41 odst. 2 Ústavy a podat návrh zákona Poslanecké sněmovně. Jinými slovy, zákon spočívá na iniciativě občanů. Politici by se neměli za referendum schovávat, ti by měli rozhodovat, a je na občanech, zda svou peticí vyvolají konání referenda.
Samozřejmě že zákonodárná iniciativa těm, kteří ji mají, umožňuje podat případně i návrh ústavního zákona o referendu ke konkrétní otázce, ale tomu by v zásadě právě úprava obecného referenda měla předejít.
Přezkum návrhu na konání referenda Ústavním soudem je navržen jako preventivní a fakultativní. Návrh Ústavnímu soudu mohou podat vláda, skupina 25 poslanců nebo deseti senátorů. V případě, že se vláda usnese na tom, že nejsou splněny podmínky pro podání návrhu na konání referenda, pak i petent nebo skupina petentů, kteří podali návrh na konání referenda. Mohu vás uklidnit, soudci Ústavního soudu nebudou zmateni při posuzování těchto návrhů. Jednak jsou zvyklí na to, že projednávají více podobných návrhů a zpravidla vycházejí samozřejmě z toho, že se drží svého názoru. Je upraveno, i jak ho mohou změnit. V tomto případě pak k tomu nemůže dojít prakticky vůbec, protože vláda samozřejmě takový návrh Ústavnímu soudu podá, pouze když se bude domnívat, že návrh nesplňuje, resp. otázka nesplňuje ty stanovené parametry. ***