(16.20 hodin)
(pokračuje Stropnický)
V únoru tohoto roku byly podepsány rámcové smlouvy na dodávky součástek stejnokroje 95 na období roku 2016 až 2018 v celkovém finančním objemu 270 mil. korun.
Teď k těm materiálům. Částečně máte, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, informace správné, respektive v tom, že v minulosti se často naspecifikoval vzor takovým způsobem, že nebylo v podstatě možné ho vyrobit. To je taková nedobrá tradice. Věřím, že i ta patří minulosti, kdy armáda vyspecifikuje, jak říkám, věc, která se potom obtížně ve výrobě realizuje, a tím se celá ta záležitost posouvá, odkládá, reklamuje, obracejí se na ÚOHS a tak dále.
Co se týče materiálů. Základním materiálem polních stejnokrojů je směs bavlny a polyesteru v adekvátním složení podle typu stejnokroje, zimní, letní. Toto složení je používáno i ostatními armádami NATO. V současnosti je realizován projekt vyvzorování nového maskovacího potisku polních stejnokrojů, tomu se říká nomád. Jde o první etapu. Po ukončení této etapy bude druhá etapa, tj. nové základní materiály polních stejnokrojů s využitím nanotechnologií, materiálů odolných ohni a podobně. Předpoklad zavedení pořízení nových polních stejnokrojů se datuje počínaje rokem 2020.
Teď ušetřím všechny přítomné, že vám budu říkat percentuální složení ve smyslu poměru bavlny a PES, a ještě se vrátím alespoň stručně k tomu, jak se tvoří vůbec podmínky pro veřejné zakázky. Ty tvoří zadavatel, příslušná sekce Ministerstva obrany, zpracováním zadávací dokumentace veřejné zakázky. Jiná sekce předkládá specifikaci, jejíž součásti jsou příslušné technické specifikace obsahující technické parametry těch součástek. Veřejná zakázka na pořízení stejnokroje je potom zadávána na základě technických specifikací, které jsou pro každou veřejnou zakázku stejné a jsou podkladem pro samotnou soutěž.
Jak probíhají vojskové zkoušky, bleskově. Neprobíhají tehdy, když je výstrojní součástka stejnokroje už v armádě zavedena. Požadavek vojskových zkoušek je na místě pouze v případě, že materiál je nový, čili není zaveden do užívání.
Jak hodnotíme výhrady výrobců. Pokud jde o jejich výhrady k zadávacím podmínkám, které jsou podávány prostřednictvím námitek, tyto jsou vyřizovány v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Pro ilustraci uvádím, že v rámci zadávacího řízení v roce 2014 až 2015 nebyly podány žádné námitky a v rámci zadávacího řízení 2015 a 2016 byly podány dvě námitky, kterým však vyhověno nebylo.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji pane ministře za vaše konkrétní odpovědi. Beru vaše ujištění, že již problémy s nákupem uniforem či stejnokrojů neexistují. Jsem rád, že problém akvizic je vyřešen, protože to byl vždycky velký problém.
Ale mám jednu doplňující otázku. Problém je údajně i s výstrojními součástmi, které se nejčastěji vyrábějí z cordury, tedy speciálního nylonu. Prý je údajně technicky nemožné na tento materiál dát maskovací potisk, který by odpovídal vojenským požadavkům. Chci se zeptat, jestli o tomto problému víte a eventuálně proč se nepoučíme v zahraničí při jeho řešení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Částečně to navazuje na tu předchozí otázku, do jisté míry i na mou odpověď. Já bych ale rád řekl, že majetkový manažer neobdržel jediný podnět od jakékoliv součásti resortu MO, že stávající polní stejnokroj nevyhovuje požadavkům uživatelů z hlediska plnění úkolů jak na území ČR, tak v zahraničních operacích. Nechci se dotknout mediálních fabulátorů, ale samozřejmě že často i ta firma, která jaksi neobstojí, je potom zdrojem nějakých tištěných či artikulovaných výhrad, kritik, které jsou velmi často účelové.
Požadavky na maskovací vzory jsou uvedeny v českém obranném standardu, který má svoje číslo 108017, a metody hodnocení požadovaných vlastností vojenského materiálu s maskovacími vzory jsou obsaženy v českém obranném standardu, který má také svoje přesné číslo. Tvorba těchto standardů probíhala v letech 2012 až 2013 standardním a transparentním postupem, přičemž možnost připomínkovat návrhy byla řádně oznámena ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Každý příslušný subjekt v ČR měl tak možnost přihlásit se do procesu tvorby těchto standardů a uplatnit tak k návrhům svoje připomínky. Při tvorbě nebyla zaznamenána žádná zmínka o tom, že by byl požadavek na maskovací vzory nesplnitelný. Čili to částečně - nechci spekulovat o tom, do jaké míry je to stoprocentní, ale nezanedbatelné procento těch výhrad je tehdy, když příslušný podnik není v tom výběrovém řízení úspěšný.
Je nutné také podotknout, že srovnatelné požadavky na maskovací vzory (upozornění na čas) - ano - pokud jde o povolené odchylky, jsou i u dalších armád NATO. Především ve Spolkové republice, ve Španělsku, Británii, Itálii a tak dále. K tomu dále uvádím, že specifikace maskovacích vzorů jednotlivých armád vznikají na základě národních měření, která se nemusejí navzájem shodovat.
Já to bohužel nestihnu všechno, ale pokud bude zájem, tak prostřednictvím paní předsedající vám, pane poslanče, podám ještě další vysvětlení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře, a prosím k mikrofonu pana poslance Holečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radim Holeček: Vážená paní ministryně, Ústí nad Labem po včerejším zázračném vyřazení Kladna v šestém zápase play-off první ligy žije hokejem. Přicházím tedy i já se sportovní interpelací.
Je mi známo, že ústecká radnice bude iniciovat, aby se Svaz měst a obcí České republiky obrátil na evropské instituce kvůli výjimce financování sportu z veřejných prostředků. Možnosti financování totiž omezuje evropské nařízení, které omezuje podporu jednoho příjemce během tří let na 200 tis. eur, tedy necelých pět milionů korun. Jde o takzvané pravidlo de minimis. V kultuře přitom takové pravidlo neplatí. Ústí nad Labem, jak vím, není jediným městem, které hledá cesty, jak podporovat sportovní kluby. Stejnou situaci například hlásí Děčín s basketbalem, České Budějovice také s hokejem. Jak se vy, paní ministryně, díváte na návrh, který mně osobně je docela sympatický, a sice zrušení onoho omezení možnosti financování sportu městy?
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi odpovědět na interpelaci pana poslance Holečka. Co se týká veřejné podpory, tak se jí za tu dobu několika měsíců poměrně intenzivně na Ministerstvu školství zabýváme. Ale pravda je, že z pohledu našich, bych řekla, státních dotačních programů. Tím nebudu teď zdržovat.
Každopádně, co je důležité, tak prostřednictvím Národní rady pro sport, kde je nově Komora regionů, to znamená, že je tam zastoupen Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv i Asociace krajů, tedy prostřednictvím svých předsedů, tak na této národní radě jsme se dohodli, že některé z jarních zasedání bude věnováno právě veřejné podpoře. Shodli jsme se na vzájemné podpoře v rámci evropských institucí z hlediska vyjednávání právě zlepšení přístupu z hlediska prostředků a investování a podpory sportu ze strany obcí a krajů, a tedy nutnou komunikaci s Komisí. Já jsem přislíbila ze strany Ministerstva školství podporu. Nebude to úplně jednoduché. Myslím si, že je přítomna paní ministryně pro místní rozvoj, takže jednoduché to nebude. Nicméně mohu potvrdit, že se tím budeme zabývat a rozhodně obce v tomto úsilí podpoříme.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec nebude pokládat doplňující otázku. Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Karamazov, který není přítomen v sále, tudíž jeho interpelace propadá. Poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo. ***