(12.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému. Nyní pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, slibuji, že se pokusím být maximálně stručný, protože i v mém zájmu a v zájmu nás všech je, abychom to stihli odhlasovat co nejdříve. Nicméně ještě než se dostaneme k závěrečnému hlasování, dovolte mi, abych za poslanecký klub Úsvitu vyjádřil určitou obavu z dopadu nepromyšlené inkluze. Ona je velice zajímavá otázka, kde je vlastně původ inkluze ve školství.
Česko před více než osmi lety prohrálo před Evropským soudem pro lidská práva spor s rodiči proti zařazení osmnácti romských dětí z Ostravy do zvláštní školy. Stát se tehdy u Evropského soudu zavázal řešit problém dětí s diagnózou lehké mozkové dysfunkce. A dnešní rušení praktických škol je výsledkem právě tohoto rozsudku. Pravdivost této informace na konci února letošního roku veřejně potvrdil náměstek z Ministerstva školství Stanislav Štech. Ten také potvrdil, že inkluze řeší především problematiku dětí s tímto postižením, ale nebere téměř žádný zřetel na potřeby dětí s jinými hendikepy.
Ony se v českém školství dějí věci, které by do něj rozhodně patřit neměly. Některé školy se rozhodly zakázat vstup rodičům do školy, protože se množí případy napadení učitele právě rodiči. Nedávno celou Českou republiku šokovala sebevražda pedagoga vyvolaná útoky žáků. V roce 2014 se dostal do vážných problémů pastor a učitel David Kavka, když nechal na Střední zdravotnické škole v Ústí nad Labem propadnout muslimskou studentku. Její otec vyhrožoval intervencí ombudsmanky, medializací a argumentoval tím, že pedagog je zaujatý proti islámu, a dokonce i tím, že je rasista.
Na řadě škol jsou v současné době třídy zaplněné na maximum. Například můj syn v tomto školním roce nastoupil do první třídy v Jihlavě a všechny třídy prvních ročníků mají okolo třiceti dětí. Nároky na učitelku si dovedete představit a její možnosti věnovat se individuálně jednotlivým dětem, které by to potřebovaly, jsou naprosto logicky velmi omezené.
Když to shrnu, zvládat ve třídě stále sebevědomější dětí a fyzické, ale i právní útoky rodičů, to vše činí z povolání učitele už dnes rizikovou profesi a ze školy skoro válečnou zónu. Toto bychom měli řešit, a ne situaci ještě zhoršovat. Už jedno v uvozovkách pouze hyperaktivní dítě plynulost výuky dokáže narušit poměrně výrazně, a než začleníme další, třeba i se zásadnějším hendikepem, tak musíme mít jistotu, že školy a učitelé k tomu budou mít vytvořeny takové podmínky, aby vše zvládli bez dopadu na kvalitu výuky všech dětí ve třídě. Je více než zřejmé, že nepromyšlená inkluze ve škole mnoho problémů ještě prohloubí. Podle našeho názoru je potřeba postupovat v tomto ohledu maximálně opatrně, protože následky by mohly být fatální. My proto podpoříme pozměňovací návrhy, které tento princip, princip inkluze zmírňují a odkládají. A vás bych rád poprosil o totéž.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Lankovi. Nyní se hlásí pan poslanec Zbyněk Stanjura a poté pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych zareagovat na vystoupení paní ministryně. Když nám tak emotivně říkala "vy jste to schválili", tak já a mí kolegové ne. Neříkejte "vy jste to schválili", to jste mluvila ke svým kolegům. Vaši kolegové to schválili. My ne. To za prvé.
A za druhé. Vůbec to není odborná otázka. Je to čisté politikum. Nebezpečný nápad levice. Tak to prostě je. Nemaskujte to za odborná stanoviska, to není pravda. Prosazujete to hlava nehlava. Když se vám nějaký odborný názor nelíbí, tak ho označíte za chybný nebo zpochybníte toho, kdo to říká. Takže je to jenom politické rozhodnutí. A my o tom budeme rozhodovat, ne odborníci.
Byli jsme minule proti a dneska budeme znovu proti. A to jeden váš nápad za druhým, paní ministryně. Taky povinný poslední ročník mateřské školy. Zavádíte to z jiných důvodů, než oficiálně říkáte. Nemáte ani odvahu na mikrofon říct, proč to vlastně děláte. K cíli to nepovede, jenom budeme zbytečně otravovat slušné rodiče, kteří si chtějí zvolit případně jinou alternativu. Je jich výrazná menšina, tak jim dejte pokoj! Nestarejte se o ně!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě pan poslanec Petr Fiala s faktickou poznámkou před řádnou přihláškou pana poslance Jiřího Miholy. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Jenom krátké vysvětlení nebo upřesnění k tomu, čím zde argumentoval pan poslanec Lank, a to se týká nutnosti řešit důsledky rozsudku D. H. proti České republice i tou formou posilování inkluze, která se odehrává teď.
Chci jasně říci, že důsledky rozsudku D. H. proti České republice bylo nutné řešit i proto, že to bylo permanentní téma Rady Evropy, protože to bylo téma, se kterým vystupovala řada velvyslanců nám spřátelených zemí. Nicméně k tomu řešení došlo a to řešení je obsaženo v akčním plánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který byl přijat v roce 2013 a který provedl konkrétní kroky, abychom se vyrovnali s tou situací, kterou nám některé evropské orgány vytýkaly. Tím podstatným opatřením byla zlepšená diagnostika, která měla bránit tomu, aby se do základních škol prakticky nemohly dostávat děti, které by tam nešly z důvodu postižení, ale byly tam zařazovány proto, že měly nevýhodné sociální nebo kulturní podmínky. Tato opatření, která jsme udělali v praxi, fungovala a není důvod pro to, abychom jako opatření na základě rozsudku D. H. pokračovali někam dál.
A mimochodem, a to je potřeba také říct, Česká republika se nikdy nezavázala při projednávání této otázky na žádném mezinárodním fóru, že by rušila základní školy praktické. Zavázali jsme se k lepší diagnostice. Zavázali jsme se k tomu, že situaci budeme řešit, že zabráníme tomu, aby děti ze sociálních a kulturních důvodů byly zařazovány do zvláštních, tedy základních škol praktických, ale k ničemu dalšímu se Česká republika nezavázala. Není proto možné argumentovat tím, že další kroky v inkluzní integraci jsou v důsledku rozsudku D. H.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, byl jste přihlášen k faktické poznámce. Děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Mihola, v tuto chvíli poslední přihlášený do rozpravy ve třetím čtení. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, se zájmem jsem si vyslechl celou tu diskusi a jen pár závěrečných slov mi dovolte za klub KDU-ČSL, abych se vyjádřil tady k této novele a pozměňovacím návrhům. Budu podle toho, jak žádal pan kolega Sklenák, co nejvíce stručný. Doufám, že se pak osvědčí to známé úsloví - řekni jim to kratší, budou tě mít radši.
KDU-ČSL je připravena podpořit školský zákon jako celek. Jsme připraveni podpořit také některé pozměňující návrhy. Věnovali jsme se tomu velmi obšírně jak na poslaneckém klubu, na výborech, na naší školské odborné komisi apod. Chtěl bych ale zdůraznit zde především podporu jednoho pozměňujícího návrhu, který najdete pod písmenem I16 až 19. Týká se individuálního čili domácího vzdělávání na druhém stupni základní školy. My jsme tu podporu tomuto pozměňujícímu návrhu přislíbili před rokem a nyní také před pár týdny na tiskové konferenci společně se zástupci dalších čtyř politických klubů, konkrétně hnutí ANO, ODS, TOP 09 a Úsvitu, takže věřím, že tento návrh projde.
Vnímám, že emoce vzbuzuje především zavedení povinného předškolního roku v mateřských školách. Možná zbytečně, protože přes 90 % dětí tam stejně chodí. Už jsem vícekrát asi zdůraznil fakt, že jsou země v Evropě jako Německo, kde se bez toho povinného ročníku obejdou a dobře fungují. Jsou země, jak již tady bylo zmíněno, kde dokonce mají od čtyř let povinnou školní docházku, jako je Lucembursko, také fungují, také to nepovažují za nějaké jho nebo odtrhávání dětí od rodiny apod. A v celé řadě zemí je také právě od pěti let.
Je zajímavé, že vcelku bez problému, nebo s malými problémy, jak jsem tak vnímal, rozhodujeme na zavedení povinných přijímacích zkoušek. A také jsme nezaznamenal nějaké zvláštní emoce u maturity z matematiky. Možná jen proto, že je dostatečně daleko ta doba, kdy začne povinná maturita z matematiky fungovat.
K inkluzi už tady mluvila řada předřečníků. Chtěl bych zdůraznit, že ani já ani poslanecký klub nejsme proti inkluzi neboli společnému vzdělávání. V mém případě by to bylo obzvlášť absurdní, to z toho důvodu, že jsme učitelem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a tam se řada lidí této problematice odborně věnuje, věnovala dříve a věnovat bude i dál. ***