(16.40 hodin)
(pokračuje Zemek)
Bylo tady zmiňováno zatížení byrokracií nebo nějakým nárůstem byrokracie. Ano, určitě tam trochu k navýšení nějaké činnosti dojde. Ale jak jsem řekl, není to velké množství případů, jsou to řádově jednotlivci. To znamená, já si myslím, že každý úřad tam najde určité okénko nebo určitý prostor pro to, aby tuto činnost mohl provést. Nevím, kolik zabere zpracování nějakého podnětu. Já si myslím, že to není až tak velká zátěž, která by vedla k nějakému velkému zatížení úřadů. Myslím si, že naopak řada úředníků a řada úřadů to uvítá, že bude mít tu možnost, aby mohli ty takzvané notorické paliče postihnout.
Takže já jsem tady řekl svůj pohled z pozice člověka, který pracoval v této oblasti. Doufám, že to vezmete v potaz, a doufám, že tady nebudeme šířit nějaké zbytečné mýty. Do určité míry chápu obavy například kolegy Zahradníka, pro mě je také nepřípustné, aby se zbytečně narušovala svoboda. A samozřejmě pokud nebude příčina, tak ta svoboda, ta domovní svoboda narušovaná nebude. Skutečně tam musí dojít k nějakému opakovanému porušování. Když vám někdo spáchá zločin, taky se nebudeme ptát na osobní svobodu a taky bude postižen. Určitě by se z toho nemělo stát pravidlo a určitě by to neměl být bič nebo neměl by to být následek nějaké osobní pomsty. A zopakuji znovu, je tam ten stanovený postup, který by měl tyto případy, kdy se jedná třeba o nějakou osobní mstu, o nějaké sousedské pře, který by měl tyto případy prostě vyloučit. Samozřejmě záleží na subjektivním posuzování toho konkrétního úředníka. Ale já pevně věřím, že většina těch takzvaných sousedských sporů bude vytříděna, a pokud tato novela projde, budou postihováni jen ti pachatelé, ti, kteří pálí ty odpadky, ti, kteří otravují ovzduší všem okolo, a že to nebude zneužíváno.
Děkuji, že jste mě vyslechli. Toto je můj osobní pohled a vezměte ho v potaz. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Šenfeld je přihlášen. Ne, to se někdo opřel o jeho tlačítko. Prosím, pan poslanec Okleštěk, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych vaším prostřednictvím kolegovi Zahradníkovi jenom - při přečtení toho zákona nebo návrhu zákona se dovíme všechno to, co tady kolega Zemek interpretoval. Takže ono možná před tou obavou by stačilo trošku hlouběji se začíst a pak zjistíme, že nedochází k zásadnímu porušování práv ani svobod ani domovní svobody a že tam máme jistý prostor před momentem, než nějaký kontrolní orgán vůbec do té domácnosti vstoupí.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Přeji hezké odpoledne. Pan ministr nás tady na začátku vyzval k tomu, abychom na něj kladli dotazy. My tady řešíme novelu zákona o ochraně ovzduší a já jsem při svých cestách po Libereckém kraji navštívila město Mimoň, kde si pan starosta stěžoval na to, že ochrana občanů proti pachům - oni mají v blízkosti města chov prasat a kafilérii a ten zápach je tam jaksi značně otravuje, obzvlášť v loňském roce, když bylo tak horké léto. Je vydaná na jedné straně metodika, ale pan starosta mi kladl na srdce, abych se vás, pane ministře, při tomto zákoně ptala, jaké jsou vlastně - jestli už jsou vytvořeny prováděcí předpisy na to, aby starosta měl nějaké kompetence na to, aby tam byli občané ochráněni proti těm pachům. Takže když na jedné straně vlastně chcete chodit do domácností a kontrolovat topidla, jak budeme tedy chránit občany proti těmto nepříjemným pachům. Tak prosím, až budete odpovídat, já bych chtěla znát odpověď na svoji otázku. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Zemek.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji. To je opět taková trošku moje parketa. Problémy těch pachů, zápachů, těch částic, ono to úplně nesouvisí s ochranou ovzduší. Je to spíš otázka pro hygienické limity. Tady to je vždycky problém, protože samozřejmě ten zápach je subjektivní. Samozřejmě jsou různé provozy. Já dám příklad. Třeba tady na Smíchově je lihovar (?), a když jdete kolem, ono to zapáchá jako pečené brambory. Někomu to prostě zapáchá, někomu ne. Ale samozřejmě jsou typy provozů, například kafilerky nebo zpracování odpadů, které zapáchají, ale je to věcí spíš hygieny než ochrany ovzduší. Protože zákon na ochranu ovzduší postihuje určité látky, emise určitých látek, ale ty pachové, to je věc subjektivní a i u toho posuzování se na to zve hygiena. Takže to jde trochu mimo ten zákon, který tady teď posuzujeme.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak to byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, máte slovo, dočkal jste se.
Poslanec Herbert Pavera: Hezký podvečer, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Dovolte mi jenom pár reakcí na právě probíranou novelu zákona o ochraně ovzduší. Asi víte, že jsem z kraje Moravskoslezského, z regionu Hlučínska, který se nachází kousek od Ostravy, a tady se mluví o ostravských raketách. Nevím, jestli víte vůbec, co to je, tak já vám to vysvětlím, i když nevím, jestli to je zrovna věc, která patří jenom na Ostravsko, myslím si, že jsem slyšel, že by měla být i v jiných regionech. Ostravská raketa, to se říká, že to je plastová láhev naplněná pilinami namočenými v oleji. Já jsem se ve svém okolí nikdy s tím nesetkal. Vím, že se o tom mluví, jako pojem to tady zaznělo dneska několikrát. Ale osobně si myslím, že už dávno mnoho lidí takové věci nepálí v kotlích, a já se k tomu dostanu proč.
Co se týká spalování nevhodných látek, tak samozřejmě pořád se to děje. Člověk, který má starý kotel, samozřejmě spaluje ve svých kotlech občas paliva, která do toho kotle nepatří. Týká se to třeba i starých oděvů, starých bot, kdy hlavně ten starší občan si řekne, že to tam spálí, aspoň se zahřeje. Ale myslím si, že tady je velká práce na nás všech, kteří pracujeme v samosprávách a jinde, abychom udělali takovou osvětu, aby se to do budoucna nedělo. Myslím si, že tady vidím takový hlavní přínos samospráv, krajů i Ministerstva životního prostřední, že by měly dělat takovou osvětu, která by opravdu lidi naučila tomu, jak správně topit, co spalovat a podobně.
Co se týká - ale já se k tomu ještě taky dostanu. Tady také zaznělo o tom, že by mělo být díky novému zákonu umožněno úředníkům z obcí s rozšířenou působností navštěvovat a kontrolovat lokální topeniště. Ono to existuje už dnes, pokud to nevíte. Už dnes je možné požádat odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností, aby provedl kontrolu v určitém rodinném domě, ale naráží to na jednu věc. Úředník napíše dopis samozřejmě tomu člověku, ten člověk samozřejmě neotevře, takže je to úplně zbytečné.
Ve vyspělých zemích si lidé nedovolí absolutně topit tím, čím nesmí. A pokud by se tak stalo, tak samozřejmě dostanou určitou pokutu. Dělá se to tak, že tam nechodí žádný úředník na kontrolu, ale chodí tam kominík nebo revizní technik, který zreviduje kotel nebo zreviduje komín. Protože každý z nás má povinnost dělat si revizi komínu, dělat si i revize kotlů. Myslím si, že to by byla vhodná cesta, jak nenarušit soukromí občanů a neposílat tam žádné úředníky, ale dělat to opravdu tak, ať se to dělá při tom, když už někdo na kontrolu do těch domácností na ten komín i na ten kotel chodí. Myslím si, že to by asi bylo přijatelnější než cokoliv jiného.
A jak už jsem říkal, daleko důležitější je prevence. Třeba u nás na obci třídíme odpady vlastně od začátku 90. let. Vím, že někdy před pěti lety se rozjela nějaká velká propagační kampaň tady v Praze "Třiďme odpad", tak jsem se musel pousmát, že přišli s křížkem po funuse, když v obcích a malých městech se to už třídí od začátku 90. let. ***