(9.10 hodin)
(pokračuje Babiš)
Pokaždé když některá zájmová skupina ve zdravotnictví požaduje více prostředků, požaduje zároveň zvýšení této dotace ze státního rozpočtu.
Prostředky zdravotních pojišťoven nadále zůstanou ve vlastnictví zdravotních pojišťoven a nehrozí, že by je nebylo možné použít na péči. Jen budou místo na účtech v komerčních bankách vedeny na souhrnném účtu státní pokladny v České národní bance. Pro plátce pojistného se prakticky nic nemění ani nezmění. Na pobočkách pojišťoven budou moci i nadále platit kartou prostřednictvím terminálu některé z bank, aniž by k tomu potřebovala pojišťovna účet v bance. Bude možné nadále přijímat hotovost. Vkládat ji bude možné na účty u České národní banky prostřednictvím poboček komerčních bank i tam, kde nesídlí pobočka České národní banky. Úhrada za bankovní služby u účtu zdravotních pojišťoven by byly výdajem státního rozpočtu. Takto je to napsáno i v návrhu novely zákona. Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu.
Co se týče včasného odesílání peněz, vyjádřené obavy jsou přehnané. Například Česká správa sociálního zabezpečení už roky funguje s účty u ČNB, obhospodařuje větší částky a více plateb než všechny zdravotní pojišťovny dohromady a k výpadku příjmů ze sociálního pojištění z tohoto titulu nedošlo. V zásadě se tedy jedná o posunutí plateb o jeden den, což opravdu nepředstavuje problém, se kterým by nebylo možné se jednoduše vypořádat lepším plánováním cash flow. Jeden den zpoždění je pro každého příčetného finančního ředitele zdravotní pojišťovny zcela marginální problém, který je snadno řešitelný. To by také měla být nově priorita každého finančního ředitele - lepší plánovaný cash flow a aktivní komunikace s Ministerstvem financí v této oblasti. Na pracovní úrovni Ministerstvo financí celý systém plateb se zástupci zdravotních pojišťoven dlouhodobě detailně komunikuje.
Navrhovaná novela dále nabízí nástroj na posílení konkurence pojišťoven prostřednictvím fondu prevence. U zaměstnaneckých pojišťoven činí aktuálně úrokové příjmy průměrně zhruba jednu desetinu zdrojů na financování preventivních programů z důvodu klesajících úrokových sazeb, takže se jedná o nevýznamný výpadek cca 50 milionů korun. Nicméně i tak navrhujeme v novele zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách dva nové zdroje fondu prevence - převod promile ze základního fondu, úspora na poplatcích na bankovní služby z tohoto fondu a neomezený převod z provozního fondu. Čím efektivněji bude pojišťovna zajišťovat svůj provoz, tím více může přidat na preventivní programy. Tato opatření považujeme za dostatečná.
Doufám, že jsem odpověděl na všechny dotazy z předcházejících čtení, a žádám vás, aby tento zákon byl schválen. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Ptám se, jestli pan zpravodaj ještě před skončením rozpravy chce vystoupit. Není tomu tak. Budeme pokračovat v rozpravě. Nejdříve paní poslankyně Soňa Marková, připraví se pan kolega Jiří Skalický. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přece jenom ještě řekla pár slov. Budu se možná trošku opakovat, protože minule jsem své vystoupení nedokončila. Nebudu už mluvit příliš obecně, pouze bych chtěla říct a i řekněme trochu polemizovat s panem ministrem ohledně toho, co se týká zdravotních pojišťoven.
Domnívám se, že stát ani žádný zákon nedeklaroval, že zdravotní pojišťovny jsou státním podnikem, a proto jim může diktovat, kde mají mít účty, a i to, co s těmi penězi na účtech dělat. To je podle mne základní věc. Zdravotní pojišťovny nepracují s financemi státu, ale s pojistným, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé a další osoby, které platí pojistné. Návrh, který je tady předkládán, jde podle mého názoru proti logice vzniku veřejného zdravotního pojištění, kdy se zavedlo financování zdravotní péče odděleně od státu prostřednictvím zdravotního pojištění.
A teď k problematickým okruhům. Zaměstnanecké, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny mimo VZP přijdou podle mého názoru a podle názoru samotných pojišťoven o prostředky, které tvořily část příjmů jejich fondu prevence. To jsou úroky z účtů vedených u komerčních bank. Tato ztráta sice bude vykompenzována, ovšem doposud šlo o zdroje mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Do budoucna by se měly tyto zdroje brát přímo z pojistného. Argument ve smyslu toho, že nyní jsou nízké úroky, je sice pravdivý, ale neřeší stav do budoucna ani se nevypořádává s výše uvedeným, tedy že se doposud nejednalo o zdroje z pojistného.
Dále u zdravotních pojišťoven a u zdravotního pojištění, jakož i u jiných subjektů bude problém u plateb při transferu a ukládání hotovostí. Zatím se mohou řešit vkladem u komerčních bank. Česká národní banka nedisponuje pobočkovým systémem. Česká národní banka řeší tento problém dohodou s komerční bankou. Není mi ale známo, s jakými náklady a kdo tyto náklady ponese, zda jsou zahrnuty v položce za vedení účtů či zda je budou hradit subjekty, které mají povinnost vést účty podřízené státní pokladně. V navrženém znění pod státní pokladnu spadnou i účty zdravotních pojišťoven, které nejsou generovány ze zdravotního pojištění, ale z tzv. zdaňované činnosti. Není tedy důvod, aby spadaly pod státní pokladnu. To je řešeno pozměňovacím návrhem, který když bude přijat, tak vlastně se tento problém vyřeší.
Česká národní banka nezvládá akceptovat příkazy ve stejný den, dojde tedy k prodloužení lhůty mezi zadáním příkazů a transferu prostředků. Majitelé účtů podřízených státní pokladně budou mít povinnost udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech Ministerstvu financí. Doposud takové informace sdělovaly povinné subjekty Ministerstvu financí přímo. Není mi přesně znám rozsah informací, které budou mezi Ministerstvem financí a Českou národní bankou proudit.
Za další. Majitelé některých účtů podřízených státní pokladně, mimo jiné kraje a obce, budou moci část svých prostředků po dohodě s Ministerstvem financí za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny ponechat na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Hrozí nátlak ze strany Ministerstva financí? Když neponecháte, nedostanete?
Ministerstvo financí je na základě nově navrženého § 34 odst. 6 oprávněno stanovovat všem majitelům účtu státní poklady termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na těchto účtech. Dosud se vztahovalo pouze na výdaje státního rozpočtu. Důvodová zpráva nepodává moc konkrétních údajů. Hovoří o tom, že se jedná o nezbytný předpoklad další racionalizace nakládání s disponibilními peněžními prostředky státu ve vztahu k financování státního dluhu a realizaci emisní činnosti na domácích a zahraničních trzích. U tohoto oprávnění tedy nemáme zákonem garantovaný postup ani rozsah takového oprávnění. Může tedy Ministerstvo financí selektivně určit termíny plateb jednotlivým subjektům či výši transferů a na jak dlouho? Zástupci Ministerstva financí hovoří maximálně o výši jednotek dní, ale nikdo nebyl schopen zaručit, že se nejedná o zneužitelný nástroj.
To jsou tedy ještě otázky, na které je potřeba odpovědět nebo znát jasné odpovědi, než bychom mohli přistoupit ke schválení tohoto zákona.
Z výše uvedených důvodů je nutné podle mého názoru ve třetím čtení hlasovat pro pozměňovací návrhy schválené výborem pro zdravotnictví.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Nyní pan poslanec Jiří Skalický, připraví se pan kolega Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***