Středa 9. března 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
41.
Vládní návrh zákona o centrální evidenci účtů
/sněmovní tisk 718/ - prvé čtení
Prosím pana ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše, aby uvedl z pověření vlády tento návrh. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vláda předložila jako tisk 718 návrh zákona o centrální evidenci účtů. Pod číslem 719 je pak návrh souvisejícího změnového zákona, který uvedu později jako bod č. 42.
Řízení centrálního registru, kde by bylo možné získat rychlou informaci, kde má právnická nebo fyzická osoba účet, je pro činnost orgánů činných v trestním řízení daňových orgánů dlouhodobě prosazovaným a dosud nerealizovatelným požadavkem. Přitom takové opatření má i podle zahraničních zkušeností potenciál významně zjednodušit a zrychlit jejich činnost a zvýšit schopnost zajistit a odčerpat nelegální prostředky, ať už se jedná o výnosy z trestné činnosti, nebo z nesplněné daňové povinnosti. Má význam i v opatření proti financování terorismu. Proto právě v současné době orgány EU jednají o zavedení povinnosti zřídit takové rejstříky ve všech členských státech. Fungují již např. ve Francii, Itálii, Německu či Slovinsku.
Návrh připravený Ministerstvem financí ve spolupráci s ČNB je minimalistický a vyvážený. Centrální evidence účtu podle něj obsahuje informace o čísle účtu a bance či družstevní spořitelně, která je vede, a identifikaci majitele účtu a případně disponentů. Žádost o informace z ní by měly jen ty orgány, které ze skutečně vážných důvodů potřebují takové informace velmi rychle a k jejich získání je opravňují příslušné nyní platné zvláštní zákony. Evidenci podle dohody s guvernérem povede za úhradu skutečných nákladů ČNB, která je pro úvěrové instituce i příslušné žadatele autoritou zajišťující dostatečnou záruku ochrany zpracovávaných informací. Toto řešení současně umožňuje minimalizaci nákladů na vybudování této evidence.
Návrh byl samozřejmě konzultován i s Úřadem na ochranu osobních údajů, a to jak z hlediska patřičného zabezpečení samotných údajů v něm obsažených, tak i uchovávání záznamů o vstupech pro následní kontrolu oprávněnosti. Z tohoto pohledu je hodnocen jako přínosný, neboť i informace o dotazech např. orgánů činných trestních řízení se nebudou šířit jako dosud mezi všechny plošně dotazované úvěrové instituce.
Dovoluji si vás proto požádat o podporu tohoto návrhu zákona. O jeho postoupení do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Kristýna Zelienková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda předkládá k projednání Poslanecké sněmovně v prvním čtení návrh nového zákona o centrální evidenci účtů připravený Ministerstvem financí na základě usnesení vlády z března 2014, kdy prvnímu místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí bylo uloženo zřídit centrální registr účtů. Provozovatelem by byla Česká národní banka, a to na náklady státu.
Návrh zákona má zrychlit a zefektivnit informovanost mocenských státních orgánů ohledně existence účtů vedených finančními institucemi, jako je banka, pobočka zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstvo, a to právnickým osobám, fyzickým osobám, svěřeneckým fondům a jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti. I když mohou takové informace orgány činné v trestním řízení správci daně (?), tedy Finanční analytický útvar Ministerstva financí a zpravodajská služba, získat již v současné době, je tato cesta zdlouhavá a neefektivní, když v případě potřeby musí obesílat zmíněné finanční instituce jednotlivě. Čas v případě odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů tak má rozhodující úlohu.
Česká národní banka nebude v tomto registru evidovat stav na účtu ani pohyby na něm.
Mimo jiné budou do centrální evidence účtu vkládány údaje z období před zahájením jeho činnosti. Budou archivovány po dobu pěti let v případě evidovaných údajů a údajů o auditních vstupech. Nemění se proti stávajícímu stavu okruh osob oprávněných získat údaje z centrální evidence účtů. Česká národní banka povede statistiku o vyžádání centrální evidence účtů, kterou bude zveřejňovat ve zprávě o výkonu dohledu. Nebude odpovídat za kontrolu oprávněnosti žádosti o údaje ani za průběžnou kontrolu správnosti a úplnosti údajů vkládaných povinnými osobami do evidence, ale na druhé straně bude při dohlídkách kontrolovat plnění povinnosti povinných osob vůči centrální evidenci účtu.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy tvořícími ústavní pořádek, jakož i s mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy a není v rozporu s platnou judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu ČR.
Účinnost návrhu zákona je patnáctým dnem po jeho vyhlášení s výjimkou vyjmenovaných ustanovení, která nabývají účinnosti prvním dnem šestnáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Doporučuji souhlasit s návrhem zákona o centrální evidenci účtů v prvním čtení a propustit jej pak do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Po něm pan poslanec Benda.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já se pokusím být relativně velmi stručný, protože věcně by se dal návrh, tak jak je teď předložen, i pochopit. Rád bych připomněl, že jsem uvažoval podobným způsobem. Současná praxe je taková, že když nějaká oprávněná instituce dostane souhlas ke vstupu do účtu v rámci boje s terorismem, praní špinavých peněz, tak se musí obrátit na všechny finanční domy v zemi, zeptat se, zda ona osoba je, či není jejím klientem, dostane několik desítek negativních odpovědí, jednu až dvě pozitivní a teprve na ty se potom obrátí s žádostí. Což je nejenom časová prodleva, ale je to poměrně velmi finančně nákladné, protože píšete na desítky míst a vynakládáte administrativní a poštovní náklady za negativní odpovědi.
Fakt ale je, že mě nikdy nenapadlo, když jsem to připravoval a předkládal do vlády, že mě nikdy nenapadlo, že by někoho mohlo napadnout, že by v registru mělo být něco jiného, než že pan Mihola - kolega odpustí - je klientem u Komerční banky. A že už tam samozřejmě vůbec nemůže být, jaké tam má produkty, a už vůbec, nedej bože, aby byly vidět zůstatky na účtě. To mě fakt nenapadlo. Když jsme zjistili, že to skutečně Ministerstvo financí pod současným ministrem napadlo, tak jsme se docela vyděsili.
To je jeden důvod, proč se domnívám, že to v tuhle chvíli není možné podpořit, protože to bude jako s těmi jezinkami - jeden prstíček tam strčíme a potom řekneme, že ještě aspoň ty produkty se zjistí a podobně.
Druhý důvod je, že toho velkého bratra je tady poměrně velmi mnoho. Začínáme prostě centrálně registrovat všechno. Dnes jsme schválili centrální zdravotnické registry, takže kromě našich účtů chce stát vědět všechno i o našich pohlavních chorobách či potratech. Na stole leží zákon o sportu, kde stát registruje, nebo bude chtít registrovat všechny sportovce. Já už vidím, jak budu odvážen do Bartolomějské a tupým obuškem a ostrým světlem budu nucen k přiznání, že už nejsem sportovec, i když jsem registrovaný. A těchto registrů má být, tuším, asi jedenáct. A už je toho moc.
Navíc stát opakovaně prokázal, že není schopen utajovat důvěrná data. Některá důvěrná data se objevují. Objevují se účelově, objevují se v těch nejnevhodnějších situacích, a je zřejmé, že prostě unikají a že se s nimi obchoduje a že stát sice shromažďuje důvěrná data svých občanů, ale není schopen je ochránit.
Rovněž pan ministr mnohokrát prokázal, že zneužívá důvěrná data. Pro politické účely určitě, zda i pro své soukromé byznysové nevím, ale ty politické už několikrát prokázal.
To všechno jsou důvody, proč naše politická frakce bude hlasovat pro zamítnutí. Nemůžeme tento zákon podpořit, byť se domnívám, že časem je potřeba se k té myšlence vrátit, protože má své věcné ratio, ale v trochu jiné kultuře a rozhodně s jinými členy vlády, minimálně s tím, kdo to teď překládal.
A propos, kdybyste nám, pane ministře, v rámci diskuse, byť je to trošku mimo téma, nezkusil říct, komu fakt patří Čapí hnízdo, tak by nás to docela zajímalo. Ale prý to nevíte.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi TOP 09. Další řádně přihlášený je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já to nepovedu v tak osobním duchu jako můj předřečník, ale přesto dovolte, abych pár poznámek k tomuto registru účtů také přičinil. A buďte si jisti, že jsem registr účtů jako myšlenku odmítal vždy, a to i za vlád, jejichž jsem byl členem vládní koalice, a vždy jsem to pokládal za myšlenku mimořádně, mimořádně pochybenou a nebezpečnou. Pokusím se vysvětlit proč a pokusím se vysvětlit, proč si myslím, že tento zákon v podobě, v jaké je přeložen, v žádném případě být schválen nemůže a nesmí.
První nebezpečí, které leží v registru účtů. Samotná fakticita toho, že někde by existoval registr účtů, ve kterém se někdo může dozvědět, kdo kde má veden účet, snad není takovým problémem. Problém samozřejmě je, že v okamžiku, kdy řeknu, že jsou tam každý den upgrady, tak se strašně rychle objeví teze o tom, že by bylo přece výborné vědět nejenom, že tam účet mám, ale co na tom účtě také leží. Vím, že to v podstatě každé ministerstvo financí - a teď neviním tohoto ministra financí, ale každé ministerstvo financí to tak pěkně napadne, protože to je taková krásná teze co nejvíce o občanech vědět a co nejvíce moci sledovat, co konají a co nekonají. To je první nebezpečí, že tady žádná zábrana proti tomu není.
Druhé nebezpečí, které ale pokládám za mnohem zásadnější, je, kdo má do takového registru účtů přístup a zdali ten, kdo má do takového registru účtů přístup, je nějakým způsobem kontrolovaný. A to bohužel v tomto případě, v případě tohoto vládního návrhu zákona, není, a to tak, že vůbec! Pak je úplně zbytečné tady vést dramatické diskuse o tom, jestli tajné služby mají, nebo nemají mít právo prolomit bankovní tajemství, jestliže tady připouštíme, že ho může prolomit úplně každý ze státních orgánů a kontroluje jenom sám sebe. Ta teze, kterou říká § 17: správce centrální evidence účtů nekontroluje správnost a úplnost údajů při jejich předávání úvěrovými institucemi k zápisu do centrální evidence účtů a za správnost a úplnost takto přijatých údajů neodpovídá. To znamená, někdo vede registr, ale neodpovídá za to, co v tom registru je uvedeno. A když si libovolná banka vymyslí, že já s ní nějaký vztah mám, a tuto informaci uvede do centrálního registru účtů, já nemám šanci, jak se proti tomu bránit, protože ten, kdo vede registr, za registr neodpovídá a odpovídá, resp může volat k odpovědnosti pouze ty, kteří mu tam údaje předávají, zda mu je předávají v úplné podobě. Jestli mu je předávají v pravdivé podobě, to už je s velkým otazníkem. Jestli mu tam náhodou nepřidaly nějaké údaje další, to už kontrolovat nemůže vůbec.
A pak druhá část paragrafu 17 odst. 4 říká: Správce centrální evidence účtů nekontroluje splnění podmínek pro podání žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle § 6 odst. 2 a za splnění těchto podmínek neodpovídá. Čili vedu registr, mám v něm účty všech občanů, neodpovídám za to, co je v registru vedeno, nezajímá mě, kdo do něj vstupuje, kromě toho, že jsou to nějaké instituce, a nekontroluje, jestli ty instituce mají právo do něj vstoupit. No jsme tedy opravdu registr mohli nechat udělat úplně veřejný! To pak řekněme, že to je veřejný registr, a nehrajme si na to, že to je registr, do kterého mají vstup jenom nějaké orgány.
Protože ty orgány samozřejmě mají svá pravidla, na základě kterých mohou do účtů soukromých osob, ať už jsou to orgány činné v trestním řízení, kde před podáním obžaloby potřebují souhlas státního zástupce, po podání obžaloby potřebují souhlas soudce, ať už jsou to FAÚ a další orgány Ministerstva financí, Finanční správa, Celní správa, zpravodajská služba. Všechny tyto orgány potřebují na vstup do konkrétního účtu nějaké povolení, nějaký souhlas ať už státního zástupce, nebo soudce, ve vymezených případech, v případě tajných služeb, soudců Vrchního soudu. A najednou řekneme, ten, kdo jim ty údaje vydává, není oprávněn, a dokonce není ani povinován kontrolovat, jestli takový souhlas mají. No pak přece do toho systému bude vstupovat úplně každý, naprosto bez ohledu na to, jestli takový souhlas má, nebo nemá, prostě si vás tam prolustruje, a teprve když zjistí, kde máte, tak se možná půjde ptát státního zástupce nebo soudce, jestli se může jít podívat na ten váš konkrétní účet. Ale že jste uveden v registru účtů, si přece prolustruje jenom na základě toho, že státní zastupitelství nebo jiný orgán dá jeho adresu, ze které může lustrovat.
Na druhé straně neexistuje žádná kontrola, která by kontrolovala, kdo tam požádá, neexistuje žádná evidence, která by kontrolovala, kolikrát žádal, proč žádal, jestli si státní zástupce bydlící vedle mě v bytě kontroloval jenom proto, že jsem ho naštval, že nevynáším odpadky, nebo jestli opravdu šetří nějaký trestný čin. To je podle mě naprosto nemyslitelné, aby stát vedl takovouhle databázi, neodpovídal za to, co v ní leží, a neodpovídal za to, kdo komu z té databáze vydává. A každý ten orgán by si jakoby měl zodpovídat sám za sebe. Existuje někdo v této zemi, kdo si myslí, že je možné zkontrolovat každého státního zástupce a chodit se mu dívat do spisů, jestli se díval oprávněně nebo neoprávněně? Já jsem tedy hluboce přesvědčen se svou znalostí trestního procesu, že to možné není. To znamená, pokud bychom náhodou chtěli něco takového připustit, takovýto návrh, tak buď za to musí, za oprávněnost, zodpovídat zpracovatel, což je Česká národní banka, nebo musíme říct, že existuje někdo jiný, ať už by to měl být orgán této Sněmovny, soudu, vymysleme si, koho chceme, vlády, který má někdy právo přijít a zkontrolovat, kdo vstupoval, proč vstupoval a jestli k tomu měl oprávnění. Představa, že řeknu "jenom jsou to adresy a z těch adres si můžete kdykoliv tu žádost poslat a nikdo vaše oprávnění nekontroluje" mi připadá opravdu strašně nebezpečná pro fungování této země a strašně nebezpečná pro každého jednotlivého občana.
Proto bych moc poprosil. Já v tuto chvíli nenavrhuji zamítnutí, myslím, že ho navrhl pan kolega Kalousek, budu pro něj hlasovat, protože si myslím, že to je velmi obtížně zpracovatelné. Ale pokud ten návrh projde, a předpokládám, je to vládní návrh, pravděpodobně projde do jednání výboru, proto bych moc poprosil, aby ten návrh zákona byl přikázán i ústavněprávnímu výboru, nejenom výboru rozpočtovému, protože si myslím, že tato ústavní rovina, tohle, že existuje evidence, do které je občan vkládán proti své vůli, a není kontrola nad tím, jaké údaje jsou o něm vkládány, a není kontrola nad tím, kdo si ty údaje vyžaduje - a je s velkým otazníkem, jestli budu mít jako občan vůbec právo, tak jako mám ke všem ostatním registrům, za prvé zjistit, co v tom registru je o mně vedeno, za druhé v případě, že zjistím, že je tam něco vedeno špatně, měl jsem úvěr, u někoho zřízené konto, před pěti lety jsem ho zrušil a stále je vedeno, že tam je, jestli budu mít nárok na opravu a jestli budu mít v nějakých lhůtách možnost zjistit, kolik státních úředníků, kolik lidí z Ministerstva financí, kolik lidí ze státních zastupitelstvích si mě tam lustrovalo, aby zjistilo, jestli a kde mám účty. To si myslím, že jsou opravdu velmi nebezpečné věci, a myslím si, že je třeba se na to podívat i z hlediska opravdu ochrany osobnostních práv každého jedince.
Proto prosím, aby návrh zákona byl posléze přikázán i ústavněprávnímu výboru, a velmi doporučuji, abychom tady nevymýšleli žádné zkracování lhůt. Není to něco, co spěchá. To, co tady řekl pan kolega Kalousek, je bohužel spíše jeho informace z časů, kdy se do bankovních domů psaly dopisy. Dneska všechny orgány, které chtějí komunikovat s bankovními domy, samozřejmě komunikují prostřednictvím mailů, ověřeného podpisu, naprosto bez problémů. To není, že musíte psát 30, 50 dopisů. Rozešlete 30, 50 mailů, jejich cena je, nechci říci nulová, ale velmi se blížící nule, a ty odpovědi máte do druhého dne. Takže to není tak jednoduché. Ale tam musíte prokazovat, že to oprávnění máte vůči tomu bankovnímu domu o oprávnění požádat, a na základě čeho, v jakém spise, na základě povolení koho musíte prokázat. Tady to nebudete muset prokazovat a v tom se skrývá nebezpečí tohoto návrhu zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Bendovi. Nyní paní zpravodajka Zelienková s přednostním právem. Pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji paní zpravodajce, já totiž chci jenom upřesnit. Pan poslanec odkázal na mě, že jsem dal návrh na zamítnutí, a já mám pocit, že jsem to formuloval jenom tak, že my budeme hlasovat pro návrh pro zamítnutí, takže aby to bylo jasné, tak prosím, podávám návrh na zamítnutí.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, eviduji návrh na zamítnutí. Nyní prosím paní poslankyni Zelienkovou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za debatu, která tady proběhla a která byla velice zajímavá. Já bych chtěla jenom, možná jsem četla příliš rychle ten text, který mám tady připravený, abych moc nezdržovala, a asi někde zapadlo, že jsem podávala informaci, že Česká národní banka nebude v tomto registru evidovat stav na účtu ani pohyby na něm.
Jinak bych chtěla ještě navrhnout zkrácení doby k projednání ve výborech o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych požádal pana ministra, jestli by mohl odpovědět na ty otázky, které zazněly, protože když se podíváte na ustanovení § 17 a 6, tak jdou proti sobě. V § 6 popisujeme, co všechno, kdo je oprávněn, co všechno musí mít, a současně říkáme, že ten, který tu žádost zpracovává, to nemusí kontrolovat. Tak proč tam píšeme, že musí být uvedena od tajných služeb spisová značka, když správce registru to prostě pošle bez ohledu na to, že tam spisová značka je, je pravdivá, zda existuje, nebo ne. Takže ten § 17 absolutně popírá ty předchozí paragrafy, které říkají, kdo je oprávněn a co má ta žádost obsahovat. Já pošlu někam žádost, například občanku, a ten úřad mi to vydá a nebude kontrolovat, zda ty doklady jsem... Takhle je to napsané. Tváříme se, že se to bude kontrolovat nebo že to nemá jen tak někdo, ale nikdo to nekontroluje. Vůbec tomu nerozumím, spolupráci paragrafů 6 a 17.
Ale co je nejhorší... Ne, ještě mám jeden dotaz, tedy technický. Proč musí být aktualizace každý pracovní den do 12. hodiny? To by mě skutečně zajímalo. Že to není on-line jako u EET, to se tedy divím, to by mohlo být on-line z té banky. Podepíšete vznik účtu a šup, a dokud vám to nepotvrdí ČNB, že to je v registru, tak vám ten účet nezřídí. Já tomu nerozumím. Jestli takhle on-line pracují orgány činné v trestním řízení, že to musí být každý den do 12 hodin aktualizováno. Minimálně to, co by tam mělo být, tak elektronická stopa. Kdo požádal, v kolik hodin, aby se to mohlo kdykoli zkontrolovat.
Já mám osobní zkušenost. Vyzkoušejte si někdy požádat úřady o to, jak se dívají do registru. Máte na to právo jako občané. Já to občas udělám. Když jsem se stal ministrem, tak najednou čtyři ministerstva kontrolovala celou moji rodinu, z ničeho nic. Ale tam se nedozvíte, kdo to byl, jenom se dozvíte, že to bylo z tohoto ministerstva, z tohoto ministerstva. Může to být shoda okolností, samozřejmě. Úplně tomu nevěřím.
Ale teď to největší nebezpečí zákona. Bohužel tato vláda, někteří členové se tváří, že s Bruselem chtějí bojovat a že Brusel není úplně v pořádku. V tomhle případě používá opravdu bohužel úspěšnou bruselskou taktiku salámové metody. Teď jsou to jenom čísla účtů. Ale když to projde, co bude příště? Zůstatek na účtu? Já vám garantuji, že ti, kteří to podporují, přijdou za rok, za dva, za tři, za čtyři, za pět a přijdou s tím orgány činné v trestním řízení, že lidé potřebují pro efektivní práci, aby se už z kanceláře vůbec nezvedli, aby mohli sedět u svého počítače, že budou potřebovat i stav účtu. A to nebude stačit jednou denně, protože sami víte, že dneska je pohyb velmi rychlý. A to je to nebezpečí. Dneska může vláda říkat: my to nechceme, ale zaznamenali jsme veřejnou debatu, že někteří členové vlády už dneska při vzniku zákona přišli s myšlenkou, že chtějí vědět zůstatky na účtu. Nakonec to tam není, protože to zejména rozporovala Česká národní banka. Ale co není dneska, může být zítra nebo pozítří.
Mnohem lepší je to nezavádět než to zavést a pak to postupně rozšiřovat. A garantuji vám, když to schválíte, protože pro to nebudeme, tak budeme novelizovat zákon a bude se zvyšovat okruh oprávněných, kteří z toho budou chtít čerpat. Příště to budou chtít i magistráty. Proč by nemohly vědět, jestli náhodou někdo nemá? Budou to chtít exekutoři, aby věděli, jestli někdo nemá účet, ze kterého by mohli exekuovat. A budou chtít vědět, kolik tam mají, jestli to má smysl vymáhat. Opravdu si myslím, že nejlepší cesta je zarazit to teď hned, dokud je ještě čas a dokud to v legislativě nemáme. Jinak bych chtěl vědět, v čem se zlepší situace, když to zavedeme.
Já čtu v novinách, jak chudák policajt někam něco napíše a banka mu měsíc odpovídá. Já bych chtěl vidět konkrétně statistiku, můžeme požádat policejního prezidenta, kolikrát požádali a jaká byla průměrná doba odpovědi. Protože zástupci bank nám říkají úplně něco jiného. Že to nikdy měsíc netrvá. Nevím, kde je pravda, a nemůžu to vědět. Ale vláda má jako exekutiva možnost zjistit si statistiku, ne konkrétní věci, a může to dělat po konkrétních bankách, a pokud některá vybočuje z řady, tak to je přece věc, kterou můžeme řešit individuálně a ne tím, že uděláme registr účtů o všech.
Musím říct, že to není poprvé, kdy se ten nápad objevil, a obávám se, že ani naposled. Ale zatím nikdy neprošel. Já vás žádám, nepouštějme to do výborů, to se moc opravit nedá. Princip je nebezpečný. Ano, možná změníme § 17 a bude muset ten, který bude poskytovat informace, kontrolovat, zda spisová značka existuje, zda rozhodnutí soudu existuje, ale na samotném principu se nic nemění. Opravdu bych poprosil, ať už to projde do druhého čtení, nebo neprojde, a je to v zájmu vlády, aby některý z ministrů požádal nebo vláda jako celek o tu statistiku, jak dlouho trvá odpověď bank v okamžiku, kdy orgány činné v trestním řízení kladou dotaz, jestli ta či ona osoba má u konkrétní banky zřízen účet. Protože to je podle mě podstatný faktor a my to ve zprávě bohužel nemáme. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi. Pardon, pane ministře, nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal. Po něm s přednostním právem pan ministr Babiš. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já tady musím zdůraznit, že to není legislativa, která by byla výmyslem stávající koalice, ale je zadržená 15 let. Já vám můžu připomenout miliardy z privatizačních fondů, které FAÚ neudržel, protože jestli se nemýlím, má 48hodinovou lhůtu na prošetření a za tu dobu nezmapoval tu cestu. FAÚ byl zkriplován okamžikem, kdy Ivan Langer zrušil FIPO, protože přestali mít policejního partnera. Je fakt, že mi chybí jenom jeden argument, že když jsme to nezavedli v době, kdy jsme byli největší pračka na špinavé prachy z kasin, prostituce a drog pro půl Evropy, tak teď už je to legrace.
Já souhlasím s tím, že tam musí být elektronická stopa. Nebudu souhlasit se zkrácením lhůty, navrhnu výbor pro bezpečnost. Ale co to je za argumentaci, která z téhle strany přichází? Mám vám to spočítat ještě dál, jak dlouho jste to blokovali? Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Omlouvám se, jsou ještě další faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Ondráček, po něm poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, zejména teď bych chtěl, vaším prostřednictvím, k panu předsedovi Stanjurovi. Jestli ho zajímá, byl jsem orgánem činným v trestním řízení a vyžadoval jsem údaje podléhající bankovnímu tajemství a vím, jaké problémy to dělalo. Žádná statistika neexistuje, jak dlouho trvala odpověď. Někdy to bylo pět dní, někdy to byl týden, někdy to bylo 14 dní, někdy to taky trvalo pět až osm týdnů. Bohužel, neoslovovaly se všechny banky, ale pouze ty, kde se předpokládalo, že by klient mohl mít svůj účet. Jestli máme mluvit pouze o centrálním registru, to znamená zjistit, kde má klient účet, a poté oslovit konkrétní banku, u orgánů činných v trestním řízení to jejich práci rozhodně ulehčí a je škoda, že to děláme až teď, protože to tady mělo být před patnácti dvaceti lety.
Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se omlouvám, vaším prostřednictvím panu poslanci Gabalovi. Ale skutečně jsem mu nerozuměl, protože ten problém, o kterém tady hovořil, že FAÚ má 48hodinovou lhůtu na zadržení peněz, může ho prodloužit až na 72 zvlášť v důležitých případech, nijak nesouvisí s předlohou, kterou projednáváme. Vůbec nijak. Projednáváme předlohu registrů účtů. V okamžiku, kdy FAÚ zablokuje a od okamžiku zablokování se počítají hodiny, tak samozřejmě ví, který účet blokuje, a v tu chvíli ten registr vůbec nepotřebuje. To jsou dvě různá témata. Obávám se, že teď jste diskutoval úplně jinou problematiku, anebo už v pozdním večeru špatně rozumím. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s přednostním právem - ještě jednou s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ivan Gabal: Jenom pro vysvětlení. Já vezmu jiný příklad z oblasti financování terorismu. My přece musíme rychle dohledat cestu, kudy peníze tečou. Když je někdo přiveze hotově, někam je vloží, pak je posune a odešle je dál a na konci na transferu FAÚ zjistí, že odcházejí, zadrží je a potřebujeme dohledat, kudy šly, tak pak se věci propojí. O to jde. My přece máme základní problémy i u organizované trestné činnosti dohledat toky peněz, tedy výnosů. A celá práce FAÚ, protože to vím velmi podrobně, u financování terorismu byla o tom, že trvalo strašně dlouho, než dostali informace o účtech.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě s faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Netrapme se, vy to určitě protlačíte do druhého čtení a ve druhém čtení si to můžete zjistit. Opravdu mapování toku peněz od okamžiku, kdy FAÚ zadrží na libovolném účtu určitou částku a pak mapuje ten tok, nijak nesouvisí s registrem účtů. To jsou prostě dvě oddělané problematiky. A žádnou souvislost to nemá. Přesvědčíte se ve druhém čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Jan Volný. Prosím.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Jenom jestli tomu dobře rozumím, my se tady dohadujeme, jestli to bude trvat měsíc nebo týden. Já si myslím, že tady jde o případy, kdy je potřeba to zjistit během několika hodin. Jsem přesvědčen, kdyby tento instrument byl na světě v době H-Systemu a opravdu by se mohly rychle případné peníze na účtech zadržet, zablokovat, tak by tady nebylo tolik nešťastných a okradených lidí. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuju za slovo. On mi vzal vlastně trochu vítr z plachet pan poslanec Gabal, protože má pravdu. To je zákon, který se diskutuje deset patnáct let. Teď nemám tu konkrétní informaci, ale pamatuji si, že kolegové vzpomínali, že už to bylo jednou na vládě. Právě tady kolegové byli u vlády a tehdy to údajně neprošlo jedním hlasem ministra vnitra. Ale já to můžu dohledat napříště a budu vás informovat. Takže to není, jak se říká, můj výmysl, ale je to něco, co tam je patnáct let, a myslím, že je to potřebné, protože ty údaje, které se dneska žádají, a úředníci říkají, že to trvá v průměru 40 až 45 dní, než banka odpoví na dopis policie, nebo státního zástupce. Tady jde jenom o ten čas. Tady jde jenom o to, že někdo zjistí, že ten účet existuje. A prosím vás, neříkejte o těch zůstatcích. Fakt to tam není. Je tam jenom existence účtu. Takže tady jde jenom o ten čas, aby ty peníze nezmizly, protože z praxe úředníci říkají: v minulosti byl někdo, kterého obsluhoval privátní bankéř, a ten to nějak pošeptal a potom ty peníze zmizly, ten stát přišel pozdě. Takže jde skutečně jenom o ten časový rozdíl, o tu rychlost.
A na tu statistiku se zeptám. Zeptám se Finanční správy, zeptám se Celní správy, můžu požádat pana ministra vnitra, aby nám policie řekla, jak to oni vidí. A nemám s tím problém.
Ale znovu opakuji, je to velice jednoduché. Ty informace, které dneska dostávají orgány v trestním řízení, dostaneme rychlou formou. To je všechno. A je to tu skutečně strašně dlouho a potřebujeme to, protože organizovaný zločin je rychlý.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan předseda Stanjura s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejdřív bych požádal pana ministra, aby třeba oslovil i Českou bankovní asociaci, ať máme zprávy o té době z obou dvou stran - od těch, kteří píšou, i od těch, kteří odpovídají, že její členové nám říkají, že to je výmysl, že žádných 40-45 dnů není. Myslím, že pak se dá porovnat, když obě dvě strany komunikace dají svůj pohled a svoje čísla, zda ta čísla odpovídají, nebo ne, abychom věděli, kde je pravda. Já prostě nevím. A pokud ta statistika bude, tak jenom dobře.
Ale pan ministr mi neodpověděl skutečně ten rozpor mezi § 17 a § 6 odst. 2. V § 17 odst. 4 se píše, že správce centrální evidence nekontroluje splnění podmínek pro podání žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle § 6 odst. 2. A tak se ptám, k čemu je § 6 odst. 2, když to nikdo nekontroluje?
A když jsem mluvil o elektronické stopě, tak jsem nemyslel pouze ty, kteří tam posílají, ale taky ty, kteří s tím pracují. Ano. A když pak přijde nějaký kontrolor, ale v tom zákoně nikdo nekontroluje práci s tím registrem, tak může zjistit: ano, tento člověk tam byl třicetkrát, má to v popisu práce, je to v pořádku. Víme který den, kterou hodinu a kam se díval. To vám ten software normálně udělá, pokud to takhle zadáte. V tom problém není. Tak jednak abychom viděli, kdo žádá, ale také jestli byl uvnitř, ale hlavně, pokud to projede a vidím, že je vůle to pustit do druhého čtení, tak vymyslet někoho, kdo bude kontrolovat práci s tím registrem. V tom zákoně není vůbec nikdo. Dokonce je tam napsáno, že ten, kdo to vede, to kontrolovat nesmí. Tak to pak je bez kontroly. Úplně.
Vznikne nějaký registr o všech občanech České republiky, kteří mají bankovní účet. Zaznamenal jsem někde návrh naší moderní neomarxistické levice, že každý člověk má právo na bankovní účet a je třeba nařídit bankám, aby každému, kdo požádá, zřídil bez ohledu na to, jestli má peníze, nebo ne. Tak těch účtů a informací bude poměrně hodně. A my musíme vědět, kdo s tím registrem pracuje a zda tam jsou relevantní informace a zda ti, kteří ty informace chtějí, na to mají oprávnění. Bez toho je to opravdu, jak říkal můj kolega Marek Benda, veřejný registr a můžeme si po večerech číst, jak naši kolegové kterou banku využívají, a říkat si, tak když to dělá ten kolega, on je tak zběhlý ve financích, on má tuhle banku, tak možná bych taky přešel, to bude asi dobrý bankovní ústav, když to tam ten můj kolega dělá. Bez toho je to úplně otevřené a děravé.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy. Pakliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně paní zpravodajky. Není zájem. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání... Pardon. Je tady návrh na zamítnutí předloženého návrhu hned v prvém čtení, tak jak jej předložil pan předseda Kalousek. Přivolám naše kolegy z předsálí. Budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu. (Hluk v sále.) Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování o zamítnutí předloženého návrhu již v prvém čtení. Kdo je pro zamítnutí, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 272, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 28, proti 77. Návrh na zamítnutí nebyl přijat.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve garanční výbor. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Gabal: Kolegové mě asi proklejou, ale výbor pro bezpečnost bych navrhl.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jako garanční?
Poslanec Ivan Gabal: Ne jako garanční, pardon, jako další.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já jsem se ptal na garanční výbor, pane poslanče. Takže to beru, že nenavrhujete jako jiný garanční výbor.
Je tady návrh na rozpočtový výbor jako garanční.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby rozpočtový výbor byl garančním výborem, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 273, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 135, proti žádný. Konstatuji, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo jiný návrh na přikázání k projednání? Pan poslanec Gabal - výbor pro bezpečnost předpokládám. (Hluk v sále. Výkřiky zprava.) Ústavněprávní výbor. Ano, prosím, jestli můžete.
Poslanec Ivan Gabal: Tak ještě jednou. Prosím výbor pro bezpečnost a zastoupím ústavněprávní výbor.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Výbor pro bezpečnost, ústavněprávní výbor. Není tady jiný návrh.
Budeme tedy hlasovat. Nejprve o přikázání výboru pro bezpečnost.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro bezpečnost, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 274, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 18. Návrh byl přijat.
Dále budeme hlasovat o přikázání ústavně právnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování o přikázání ústavně právnímu výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti přikázání ústavně právnímu výboru?
Je to hlasování číslo 275, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 134, proti 1. Návrh byl přijat.
Posledním návrhem, o kterém budeme hlasovat, je návrh o zkrácení lhůty na 30 dnů. Návrh paní zpravodajky.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty o 30 dnů, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 276, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 68, proti 59. Návrh nebyl přijat.
Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Dále jsme návrh přikázali výboru pro bezpečnost a ústavněprávnímu výboru. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.
Dalším bodem našeho jednání je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.