Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

37.
Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru
/sněmovní tisk 679/ - prvé čtení

Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 10. února letošního roku na 39. schůzi, kdy jsme jej přerušili v obecné rozpravě. Prosím tedy, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Klaška.

Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě a o slovo jako první se hlásí předseda rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava a připraví se pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, doufám, věřím, že tentokráte budu moci svůj projev dokončit, což minule nebylo vzhledem k časové tísni možné.

Dovolte mi tedy, abych se vyjádřil k předkládanému zákonu o úvěru pro spotřebitele. Domnívám se, že zákon o úvěru pro spotřebitele je správným krokem správným směrem. Chtěl bych také upozornit na to, že tento zákon reaguje na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Sněmovna tehdy vyzvala vládu v souvislosti s poškozováním práv spotřebitelů právě při poskytování spotřebitelských úvěrů a i s ohledem na lichvářské praktiky některých nebankovních poskytovatelů ke zvýšení nároků především tedy na nebankovní poskytovatele, zprostředkovatele úvěrů a na zavedení dohledu nad nimi, který je nedostatečný. Je to také jednou z priorit sociální demokracie a to je tedy, jak jsem řekl, ochrana občanů před lichváři a nekalými praktikami některých poskytovatelů, zprostředkovatelů především z nebankovní sféry. Na to také reaguje předkládaný návrh zákona, jeho cílem je tedy především větší ochrana spotřebitele, cílem ale je i sjednocení úpravy úvěrů pro spotřebitele, a to úvěrů spotřebitelských, ale také hypotečních, a vymezuje přesnější pravidla pro postup při poskytování úvěru.

Chtěl bych říci, že problematika poskytování především spotřebitelských úvěrů se stala již takovým evergreenem. Není to poprvé, co se takovouto materií zabýváme. Sociální demokracie, byť tehdy v opozici, usilovala také poslaneckými iniciativami o posílení postavení spotřebitele, tedy dlužníka, vůči poskytovateli, tedy věřiteli. Samozřejmě ale s tím, že dluhy se platit musí, to v každém případě, ale vzájemný vztah mezi oběma smluvními stranami musí být vyvážený. Tehdy jsme prosazovali například zmocnění vládě stanovit maximální výši RPSN, prosazovali jsme omezení pro souhrnnou výši smluvní pokuty pro případ neplnění závazku ze strany dlužníka. Prosazovali jsme i například omezení pro rozhodování sporů prostřednictvím rozhodčích řízení. Zmíněný poslanecký návrh poslanců sociální demokracie byl však v roce 2012 Poslaneckou sněmovnou vrácen k dopracování a vzhledem k tehdy projednávané vládní novele zákona již nebyl do Sněmovny znovu předkládán. Jisté pozitivní změny přinesla tedy i novela zákona o spotřebitelském úvěru, která vstoupila v platnost koncem února 2013, ať se jednalo například o stanovení podmínek pro odpovědné úvěrování, to jest posuzování schopnosti spotřebitele úvěr splácet, nebo to bylo zamezení používání směnek a šeků ke splacení či zajištění úvěrů. Jednalo se tam taky o zajištění požadavku na zajištění úvěru hodnotou, například nemovitostí, v poměru k hodnotě pohledávky, a řada dalších věcí, které se podařilo projednat a schválit v tomto zákonu.

Chtěl bych také upozornit, že ve Sněmovně vloni proběhl seminář pod patronací rozpočtového výboru a za účasti poslanců, Ministerstva financí, České národní banky, účastnili se i poskytovatelé úvěrů jak bankovních, tak nebankovních, ale byly zde na tomto semináři i organizace pro obranu spotřebitelů, ale i široká veřejnost. Troufám si také říci, že řada námětů a příspěvků, které zazněly v diskusi, se nakonec odrazila v předkládaném novém zákonu o úvěru pro spotřebitele, který dnes máme možnost projednávat v prvním čtení.

Především tak vítám největší změnu, která se týká nebankovních poskytovatelů, a těch je dneska bezmála 60 tisíc. Nejsou to tady jenom poskytovatelé, ale i zprostředkovatelé. Je jich tedy bezmála 60 tisíc a nepodléhají víceméně žádné relevantní kontrole. Stačí mít pouze živnostenský list a podnikat na tomto trhu. Půjčovat tedy může každý, kdo má příslušný živnostenský list. Současná legislativa dává jen omezené možnosti jak nepoctivcům především z řad některých těch nebankovních subjektů zabránit v jejich činnosti, jak omezit používání neférových praktik, jak zabránit právě lichvářským praktikám vůči spotřebitelům. Je to také systém licencování poskytovatelů půjčovat peníze, a to pouze s oprávněním od České národní banky. A kontrola České národní banky těchto subjektů, to si myslím, že je velice významné pro ochranu spotřebitelů, pro bezpečnější půjčování peněz, ale i pro ochranu vlastního podnikání na tomto trhu. Je třeba říci, že opatření, které se navrhuje tak, aby licencovala Česká národní banka a subjekty na trhu podléhaly kontrole České národní banky, není pouze tedy náš výmysl nebo není to pouze v našem zákonu, v návrhu zákona, ale je to v řadě zemí. Mohu jmenovat Irsko, Itálii, Maďarsko. V Německu dokonce mohou takto podnikat pouze bankovní domy. Česká národní banka je tedy takovým přirozeným regulátorem finančního trhu. Proto si myslím, že je naprosto oprávněné, aby ona tuto kontrolu a toto licencování také prováděla.

Je tam také významné to, že subjekt, který chce podnikat na tomto trhu, musí prokázat úroveň odbornou, musí prokázat jistou důvěryhodnost, ale také kapitálové zázemí. Je tam právě požadavek, aby subjekt, který tedy bude mít licenci, měl i patřičné kapitálové zázemí. To je navrženo ve výši 20 milionů korun jako vlastní kapitál. To určitě povede samozřejmě ke snížení počtu těchto především nebankovních poskytovatelů, nebo hlavně nebankovních poskytovatelů, kdy tedy, jak jsem již zmínil, že těch poskytovatelů a zprostředkovatelů je 60 tisíc, což je neskutečné množství. Troufám říci, že trh se pročistí a zůstane, já věřím že především těch poctivých, možná do sta.

Očekávám také v rozpočtovém výboru jistě bohatou a zajímavou diskusi k tomu, i když jak jsem říkal, již řada věcí se diskutovala právě na semináři. Určitě bude znovu možnost tedy za účasti všech zainteresovaných stran vše znovu prodiskutovat, ale jsou věci, o kterých si myslím, že se musíme ještě pobavit a které je třeba vzít v úvahu a možná i některými pozměňovacími návrhy tyto věci, které jsou v zákonu, třeba i upravit. Ať se jedná o výši smluvní pokuty, protože smluvní pokuta určitě musí být taková, musí být přiměřená, aby nebyla pro dlužníka likvidační a aby především u toho dlužníka zajistila možnost, aby měl tedy možnost ten dluh splácet. Jedná se tedy možná o určité snížení smluvní pokuty, která je navržena v tom návrhu zákona.

Je to ale také samozřejmě možnost, co se týká splácení, předčasného splácení u hypotečních úvěrů. Je dobře, že zákon obsahuje i hypoteční úvěry nebo spotřebitelský úvěr na bydlení. Myslím si, že bychom se měli zamyslet i nad tím, zdali v případě prodeje nemovitosti byla možnost toho předčasného splacení, a to bez úhrady nákladů, respektive úhrady určité sankce tomu poskytovateli, věřiteli. Není to opět žádná novinka, která by se měla objevit v našem právním řádu. Je to věc, která je třeba běžná v Německu, která je běžná ve Francii a umožňuje i jistou mobilitu pracovní síly. Protože jestliže se lidé, kteří mají hypotéku, mají stěhovat za prací, jako že bychom to často i rádi chtěli, aby ta pracovní síla byla mobilní, musí mít tedy možnost, pokud má hypotéku, aby ji mohla splatit a aby nebyla zatížena sankcí. Je to ale i otázka úvěrového registru.

Těch věcí je prostě více a já věřím, že i v rozpočtovém výboru i tady na plénu řada takovýchto námětů v této materii také zazní. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Než budeme pokračovat, ještě budu konstatovat omluvu pana poslance Karla Fiedlera, který se od 17 hodin do 17.49 hodin omlouvá z osobních důvodů.

Budeme pokračovat vystoupením pana poslance Adolfa Beznosky v obecné rozpravě. Zatím poslední písemně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, ještě jednou hezké odpoledne. Tak jak uvedl pan předseda rozpočtového výboru, pouštíme se trošičku na tenčí led a diskuse ve výborech a tady na plénu bude muset být velmi důkladná. Trošku jsem to zvažoval, jak shrnout krátké stanovisko k tomuto návrhu, a jakkoliv nemám rád žádné regulace, tak přesto si myslím, že toto je opravdu krok správným směrem, jakkoliv se o regulaci jedná.

Ten zákon je svým způsobem průlomový. Stanovuje podmínky. Než se dostanu k některým bodům, které bych rád vypíchl, tak bych vám sdělil, že tento zákon nebo podobný zákon byl přijat na Slovensku a z těch stovek, možná tisíců poskytovatelů jich zůstalo 21. Čili je evidentní, že nahrává zejména v té oblasti nebankovních poskytovatelů těm větším a silnějším. Jinak návrh vychází ze směrnice, která ve velké míře reflektuje právní úpravu v oblasti spotřebitelských úvěrů dle Evropské unie. Snaží se tedy kultivovat podnikatelské prostředí a zvyšuje příležitost pro seriózní, zejména pro ty seriózní distributory úvěrů, protože oni společně dneska doplácejí na některé nekalé a neodborné jednání a praktiky řady nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů.

Zákon tedy jasně stanovuje požadavky kladené na banky a nebankovní distributory zejména v oblasti odbornosti. Tam dochází k posunu v oblasti finanční vybavenosti. Dodatečné náklady na přizpůsobení nové legislativě by přitom normální a seriózní podnikatelé měli unést zcela bez problémů. Systém by měl být dohlížen Českou národní bankou. A ono to má své určité specifikum, protože se dostaneme do situace, kdy banka, jakkoliv je to centrální banka, dohlíží i na nebankovní poskytovatele. Čili tady je to trošičku věc k přemýšlení. Česká národní banka by měla jednotlivé poskytovatele licencovat.

Návrh také kategorizuje na principu odpovědnosti samostatné zprostředkovatele a vázané zástupce. Samostatný zprostředkovatel se může vázat na více poskytovatelů finančních služeb, nese odpovědnost za sebe a své vázané zástupce a nemůže být současně vázaným zástupcem. Vázaný zástupce může být zastoupen pouze jednou osobou, samostatným zprostředkovatelem nebo poskytovatelem, kteří za něj odpovídají. Nemůže mít tedy další vázané zástupce.

Co se týče odbornosti, ta se zvyšuje. Je tam základní požadavek maturita a prokázání odborné zkoušky. Toto by se mělo udát v rámci jakéhosi překlenovacího, přechodného období. Navrhuje se také v zákoně vznik akreditovaných zkušeben. Ty by akreditovala Česká národní banka po splnění určitých požadavků. Kromě toho samozřejmě čistý trestní rejstřík.

Velká změna, a to si myslím, že vyvolá velkou nevoli, a některé poznatky ze semináře, které vám sdělím, jsem zaznamenal, samozřejmě je i velká - zvýšení kapitálové vybavenosti poskytovatelů. Je tam uvedena částka 20 milionů korun. Bude o tom diskuse, jestli zrovna dvacet, nebo jiná částka.

Rovněž jsou v návrhu zákona limitovány smluvní pokuty na 0,1 % denně, maximálně však na 70 % jistiny a maximálně 200 tisíc korun. Ta cenová regulace je zde odůvodněna častým výskytem nekalých praktik nebankovního trhu spočívajících v přesunu nákladové zátěže ze standardních nákladů úvěru, jako jsou úroky, řádné poplatky, do relativně méně transparentních smluvních pokut, které mohou mít pro zákazníky likvidační dopady. Já nevím, jestli tohle je proti nějakým - možná je to trošku proti ekonomickým principům, proti té volné soutěži, možná je to i trošku proti zásadám právním.

A už jednou zmíněný seminář, který jsme spolupořádali za součinnosti rozpočtového výboru, tady vyskytly některé okruhy, které byly obzvlášť hodny zřetele. Na semináři zaznělo, že zákonodárce nepřiměřeným způsobem zasahuje do smluvního vztahu věřitel-spotřebitel, aniž by dal věřiteli možnost tento zásah jakkoli kompenzovat. To je první poznámečka.

Druhá věc, která byla diskutována a určitě bude podrobena další diskusi, je nejasná koncepce stanovení celkového limitu smluvní pokuty na stávajících smlouvách po účinnosti zákona. To bude velké téma. A další poznatek, subjekty, kterých se bude zákon týkat, také požadovaly delší přechodné období na implementaci změn do svých vlastních dokumentů a do procesů, které musejí zprocesovat ve svých společnostech.

Celkově seminář vyzněl tak, že asi bude shoda, asi ta regulace je opravdu správným směrem, ale musíme najít její správnou míru, tak abychom ten trh nevyčistili zcela. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu poslanci Beznoskovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Volný: Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych chtěl touto cestou požádat ctěnou Sněmovnu o zkrácení doby na projednávání mezi prvním a druhým čtením o třicet dnů, tedy na třicet dnů. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Eviduji jeho žádost na zkrácení na třicet dnů. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

Zahajuji hlasování o přikázání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 260, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 112, proti žádný. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru k projednávání. Má někdo návrh? Prosím, pane poslanče.

Poslanec Radek Vondráček: Dobrý den, děkuji za slovo. Já myslím, že není pochyb o tom, že tento návrh má i svůj právní přesah, a navrhuji, aby byl projednán tento tisk i ve výboru ústavněprávním. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, ústavněprávní výbor. Má ještě někdo nějaký jiný návrh na výbor k projednání? Není tomu tak.

Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Vondráčka na to, abychom dále přikázali tento návrh ústavněprávnímu výboru.

Já jsem zahájil hlasování o přikázání tomuto výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 261, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 93, proti žádný. Návrh byl přijat.

V posledním hlasování, které tady mám, padl návrh jak od pana ministra Babiše v úvodním slově, tak od pana poslance Volného na zkrácení lhůty o třicet dnů na třicet dnů.

Já jsem zahájil hlasování... Pardon, je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny a prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty na třicet dnů. Kdo je pro zkrácení lhůty, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 263, přihlášeno je 121 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 8. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu, dále ústavněprávnímu výboru a zkrátili jsme lhůtu na třicet dní. Končím projednání prvého čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 38.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.