Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

224.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat interpelace nejprve na pana předsedu vlády či na vládu České republiky, a to od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo prvnímu vylosovanému, panu poslanci Antonínu Seďovi. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, jistě mi dáte za pravdu, že otázka řešení migrační krize a migrace obecně je dnes brána v české, a nejen v české společnosti jako základní problém, a to přesto, že současné dopady migrace v naší republice jsou minimální. Patnáctého února se konal summit zemí visegrádské čtyřky, kde byl navržen plán B, pokud by plán A, přijatý Evropskou unií, ztroskotal. Nicméně 17. a 18. února proběhlo jednání Evropské rady, kde se mimo jiné řešila problematika migrace. Chci se proto zeptat, pane předsedo vlády, jaké jsou aktuální závěry této Evropské rady a jaké jsou hlavní priority v přístupu k řešení migrační krize, a také, jak jste byl či nebyl úspěšný při prosazování návrhů vzešlých ze summitů V4, či zda Rada přijala některé priority, na kterých jste se dohodli právě s Visegrádem. Děkuji za vaše konkrétní odpovědi.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké odpoledne, vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi tedy několik poznámek k aktuální situaci v migraci.

Já jsem se dnes ráno zúčastnil jednání výboru pro evropské záležitosti, kde jsme měli možnost podrobně mluvit o té situaci, která dnes v Evropě je. Máme v pondělí mimořádný summit. O svolání mimořádného summitu požádalo Německo. Důraz na tom mimořádném summitu bude položen na jednání s Tureckem, bude tam přítomen turecký předseda vlády. Já bych asi těmi očekáváními, která jsou spojena s Tureckem, začal. Protože to, co je prioritou České republiky, a já jsem rád, že se atmosféra v Evropě změnila, to znamená, dneska už je to priorita i celé Evropské unie, je ochrana vnější schengenské hranice.

Největší slabina je ochrana mořské schengenské hranice. V tuto chvíli se ta kritická místa nacházejí na mořské hranici mezi Tureckem a Řeckem. Já jsem rád, že máme nástroj k tomu, abychom s Turky mohli postupně hledat řešení. Ten nástroj se jmenuje dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem. Máme akční plán. Dohodli jsme se s Turky, že by Turecko mělo přijmout aktivní opatření k zamezení obchodu s lidmi, k omezení nelegální migrace, ale myslím si, že zatím nebylo učiněno dost. To znamená, stále ještě přichází příliš velké množství lidí přes turecko-řeckou hranici. Podle mého názoru roste naléhavost uzavření migrační trasy v oblasti západního Balkánu. To znamená, na tom jednání, které nás čeká, po schůzce s tureckým premiérem chce Česká republika mluvit nejenom o tom, jak funguje dohoda s Tureckem, ale chceme také mluvit o potřebě uzavřít balkánskou cestu migrace tak, abychom vyslali jasný signál, abychom ho vyslali jednak těm, kdo obchodují s lidmi, kdo vytváří nereálné naděje, co všechno uprchlíky v Evropě čeká, a jednak samozřejmě k uprchlíkům samotným, že není možné se během několika dnů dostat z Turecka až do Mnichova nebo až do Berlína. Prostě balkánskou trasu je nutno uzavřít.

Vedle uzavření balkánské trasy je potřeba pomoci Řecku. Řecko v tom nemůže zůstat samo. Pokud se omezí vlna běženců, která v minulosti procházela přes Balkán, uzavřou se hranice nejenom Makedonie, ale samozřejmě Srbska, Chorvatska, Slovinska, Rakouska pro volný průchod běženců, tak je jasné, že v příštích týdnech budou uprchlíci zůstávat v Řecku. Musíme Řecku pomoci. Největší pomoc Řecku bude tlak na Turecko, aby Turecko konečně začalo přijímat vracené uprchlíky z Řecka.

Dneska, když se podíváme na strukturu toho migračního proudu, je situace taková, že zhruba polovinu, 60 %, tvoří váleční uprchlíci, ale 30, 40 a někdy až 50 % tvoří lidé, kteří přicházejí do Evropy z ekonomických důvodů. Přicházejí ze zemí, kde není válka. Prostě jenom jdou do Evropy, aby si zlepšili své životní podmínky. Ale žádný celek na světě, ani Evropa, nemůže fungovat tak, že nebude mít hranice, že nebude mít pravidla pro přistěhovaleckou politiku. Takže chceme položit důraz na to, aby Turecko začalo přijímat zpět ekonomické uprchlíky, kteří se dostávají do Řecka. Chceme Řecku pomoci v humanitární oblasti, nepochybně i finančně. Já jsem rád, že Evropská komise připravila nástroj pro humanitární podporu Řecku, a musí to být součást toho komplexního řešení, které chceme.

Vy jste se ptal na plán B. Ten plán B fakticky spustilo Rakousko, protože Rakousko jako první řeklo, že chce regulovat migrační vlnu. Já ten postoj Rakouska plně chápu a dalo se to očekávat. A také země V4 to předpokládaly. A víte, že my jsme už před několika týdny jasně řekli, že pokud Německo nebo Rakousko omezí množství uprchlíků, které nechává procházet přes své hranice, tak na to budou muset reagovat země Balkánu včetně Makedonie. K té situaci došlo. A já bych byl rád, aby Evropa poskytla podporu zemím západního Balkánu, které mají vůli chránit svoje hranice, včetně podpory Makedonie, ale včetně také Bulharska, Albánie. Já bych chtěl, aby to bylo společné evropské koordinované řešení, aby země v oblasti západního Balkánu cítily podporu Evropy a byly schopny nám při praktickém řešení migrační krize pomoci.

Čili když to shrnu velmi stručně, s čím jedu na jednání Evropské rady: Trvat na tom, aby Turecko splnilo své závazky, stejně jako by Evropa měla splnit svoji část dohody, pomoci Řecku, uzavřít balkánskou trasu pro nelegální migraci. To jsou ty hlavní cíle, se kterými jedu na summit. Já myslím, že už není na co čekat a měli bychom jednat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec si přeje položit doplňující dotaz?

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za konkrétní odpovědi. Nicméně já souhlasím s tím, že prioritou je ochrana schengenské hranice. Ale já připomenu, že polovině ledna Donald Tusk řekl, že existují pouze dva měsíce na vyřešení migrační krize, jinak prý dojde k rozpadu Schengenu. A protože s blíží konec tohoto termínu, chci se zeptat, jak se zpětně díváte na toto jeho tvrzení a jaká je pozice české vlády k zachování Schengenu jako takového.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Ono se mluví neustále o Schengenu. Je zajímavé, že jsme o tom Schengenu začali tolik mluvit v okamžiku, kdy vypukla migrační krize. Co nám garantuje Schengen? Schengen nám uvnitř zemí, které jsou součástí schengenské smlouvy, to je převážná část zemí Evropské unie, tak nám umožňuje volný pohyb přes hranice. To znamená, nejsou hraniční kontroly, lidi, zboží se může volně převážet přes hranice, nikdo vás nezastavuje na hranicích. Tohle je Schengen mimo jiné.

Ale když jsme zrušili vnitřní hranice, tak to neznamená, že jsme zrušili i vnější hranice. Řada evropských představitelů i představitelů Evropské komise se ještě na jaře 2015 tvářila, jako že vlastně žádné vnější hranice taky nejsou. V4 tehdy přišla s tím, že je potřeba ochránit vnější hranice a že je potřeba udělat všechno pro to, aby na vnějších hranicích byla dodržována pravidla. Tehdy se na nás tvářili divně a říkali si: Co to ta V4 navrhuje? Dneska už s tím souhlasí v zásadě všichni. To znamená udržet Schengen. Nepřipustit žádné Minischengeny, žádný rozpad Schengenu, nechceme nikoho vylučovat ze Schengenu.

Víme, že Řecko neplní své povinnosti. Já vítám to, že Evropská komise vyzvala Řecko. Řecko má tři měsíce na to, aby doložilo, že ty povinnosti bude plnit. My bychom Řecku v tomhle měli pomoci. Ale nezmenšovat Schengen, nerozbíjet Schengen, ale posílit ochranu vnější hranice.

Oni totiž ti, kteří Schengen projektovali, nepočítali s tím, že může přijít takto masivní, koncentrovaná přistěhovalecká vlna v jednom čase. Schengen na to nebyl připraven, Dublinské dohody na to nejsou připravené. To znamená, my potřebujeme, abychom teď zlepšili ochranu vnější schengenské hranice, a současně musíme také hledat řešení pro země, které jsou na okraji, jsou na té vnější hranici, a vlastně podle stávajících pravidel by všichni uprchlíci měli žádat o azyl právě v těchto zemích. Těmto zemím samozřejmě Evropa musí pomoci.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Jan Zahradník a připraví se pan poslanec Petr Fiala.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Obracím se na vás, pane premiére, s následující interpelací ve věci tarifů, které předložil Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad představil nový tarifní systém, který vypracoval ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Nejprve trochu rekapitulace.

MPO se na konci ledna vyjádřilo, že ideu nové tarifní soustavy podporuje. Poté, co se ozvala široká veřejnost včetně Občanské demokratické strany, začalo Ministerstvo průmyslu a obchodu couvat a nakonec jste se ke kritice ERÚ přidal také vy. Zapomněl jste však na to, že nové tarify Energetický regulační úřad nevypracoval jen tak z ničeho nic, že nespadl z nebe. Vycházejí totiž ze strategických dokumentů, které vypracovala vaše vláda. Jedná se například o aktualizovanou energetickou koncepci nebo národní akční plán pro chytré sítě, tedy dokumenty, které byly vaší vládou schvalovány. Zároveň došlo v loňském roce ke schválení novely energetického zákona, která nový tarifní systém předjímá. Uvádím zde citaci z důvodové zprávy k tomuto zákonu: "Varianta nového tarifního systému je tedy navržena tak, aby zákazníci v novém systému výběru plateb na podporu elektřiny z obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů hradili maximálně stejnou výši jako v systému dnešním, a pokud budou optimalizovat svůj rezervovaný příkon nebo hodnotu jističe, pak mohou platit oproti současnému stavu dokonce i méně." Připomínám, že tento zákon byl ve Sněmovně schválen velmi těsnou většinou 86 hlasů, tedy většinou pouze jednoho jediného hlasu, a to tedy hlasy pouze koaličních poslanců. Opozice byla proti nebo hlasování nepodpořila.

Současný návrh je tedy v podstatě v rozporu se sliby vlády. Můj dotaz zní, jestli jste jako předseda vlády ochoten přijmout minimálně spoluodpovědnost za tento návrh. Za návrh, který jde proti trendu úspor a proti trendu decentralizované energetiky.(Předsedající upozorňuje na čas).

Není to jenom ERÚ, kdo s tímto novým tarifem přišel. Je to vláda, která novému systému zajistila podmínky. Jakým způsobem chcete, pane premiére, zajistit, aby se lidem, kteří energií šetří, nezdražila elektřina? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především chci říci, že je to model, který se v Evropě prosadil. Myslím si, že má své nedostatky, ale máme systém Energetického regulačního úřadu, což je samostatný úřad, který má své kompetence, do kterých vláda žádným způsobem nemůže zasahovat. Myslím si, že je potřeba rozlišovat Energetický regulační úřad a je potřeba rozlišovat vládu. A dokonce jsou tady evropské směrnice, které říkají, že vláda nemá žádnou možnost vyvíjet tlak na Energetický regulační úřad a nařizovat mu, co má dělat. Skutečně ERÚ je absolutně nezávislá instituce a má své kompetence. To, co vláda může udělat, je měnit zákony. A je otázka, jestli je tady vždycky ideální kooperace mezi tím nezávislým regulátorem a vládou právě z hlediska změn zákonů.

Tím se vracím k tématu, které je tady často frekventované v Poslanecké sněmovně, a to jsou obnovitelné zdroje. Protože to byl Energetický regulační úřad, který stanovil míru podpory pro obnovitelné zdroje. Ale byla to vláda, která nakonec nesla politickou odpovědnost a která to ve finále musí platit z hlediska nákladů, které jsou na obnovitelné zdroje, a stojí nás to hodně peněz ze státního rozpočtu.

K těm novým tarifům. Nové tarify připravil Energetický regulační úřad. Jsem rád, že Energetický regulační úřad ten návrh včas zveřejnil a že k tomu návrhu tudíž mohla proběhnout diskuze. Ta diskuze ozřejmila velké slabiny návrhu Energetického regulačního úřadu a já jsem přivítal rozhodnutí šéfky ERÚ paní Vitáskové, že ten návrh skrečovala, že už to dneska není ve hře. Že dokonce byla zrušena i pracovní skupina, která ten návrh připravila. Tak daleko vládní kritika nešla. My jsme samozřejmě nechtěli po paní Vitáskové, aby zrušila pracovní skupinu. My jsme kritizovali jako vláda charakter toho návrhu.

Já se teď pokusím alespoň k některým záležitostem toho návrhu, který připravila paní Vitásková a publikovala ho, vyjádřit. Požádal jsem ministra průmyslu a obchodu, aby zpracoval pro potřebu mého stanoviska rychlou analýzu. Z té analýzy, kterou jsme dostali k dispozici vyplynulo, že nový tarifní systém zvýší platbu za elektřinu u 1,9 mil., skoro u 2 mil. domácností. Což je 38 %. To znamená, tak jak ten návrh byl představen, tak by 38 % domácností zvýšil cenu elektřiny. Zvýšení poplatku za elektrickou energii by postihlo všechny domácnosti, které mají tarif pro malou spotřebu, a 44 % domácností, které mají dnes tarif pro normální spotřebu. Ten ryze technický přístup k nové tarifní struktuře, který představoval tento návrh, to byl skutečně technický přístup, který ale vůbec nezohlednil jakékoliv sociální aspekty. A není přece možné, aby sociální problém, který způsobí nová tarifní struktura, zase řešil stát tím, že bude muset kompenzovat tyto náklady občanům. Myslím si, že ten návrh z tohoto hlediska byl špatný a je dobře, že nakonec ERÚ ten návrh skrečoval a že bude připraven návrh nový.

Jenom chci ještě říci, že současná tarifní struktura potřebuje změnu z důvodu probíhajících technologických změn v elektroenergetice. Ty změny si vláda nevymyslela. Ty změny ani současná vláda nezačala, protože je tady dva roky. Ty změny prostě jsou součástí technologických změn v rámci energetiky. To znamená, postupně dochází k přechodu na decentralizované modely se všemi souvisejícími důsledky pro řízení celého systému.

Ale podle mě to, co potřebujeme, je vzít v úvahu postupné změny tarifní struktury v závislosti na rychlosti změn, ke kterým dochází v energetice. To znamená, že musíme ty nově vyvolané náklady spravedlivě rozdělit. Není možné aby se, tak jak to bylo v tom stornovaném návrhu nové tarifní struktury, distribuovaly peníze od těch chudších k bohatším. To znamená, že by ten nový systém dopadl zejména na ty nejchudší. To je přece věc, kterou musel každý, kdo se s tím návrhem seznámil, odmítnout. My jsme se s ním seznámili, já jsem se osobně s ním seznámil, vyžádal jsem si analýzu Ministerstva průmyslu a obchodu a na základě této analýzy jsem zveřejnil své negativní stanovisko k tomuto návrhu, tak jak byl představen. Myslím, že potřebujeme, až se bude chystat nová tarifní struktura, analýzu přiměřenosti vlivu na skupiny spotřebitelů s nízkou spotřebou elektřiny.

To, co byl hlavní problém toho návrhu je, že tam byla naprosto nízká váha proměnné složky ceny. To znamená, ten návrh absolutně nemotivoval k úsporám. A tady si myslím, že to byla hlavní slabina, a doufám, že nový návrh takto vypadat nebude. (O slovo se hlásí poslanec Zahradník).

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pane poslanče, pokud máte zájem o doplňující dotaz.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedo. Vy jste, pane premiére, hlavně měli zvažovat, než jste prosadili ten zákon. Tam se právě posílení tarifního významu jističů objevuje a tam je zakotveno. A pak jste tedy měli, pokud to tak bylo, tak jste měli předvídat, že se to stane, a měli jste významně motivovat ministerstvo, aby ve své kompetenci stanovilo podmínky, které tak nezatíží občany České republiky. Můj dotaz skutečně je ale, a vy jste se k tomu nijak nevyjádřil, zdali skutečně jste připraven vzít odpovědnost na sebe za to, co se stalo. Zdali skutečně také chápete, že ta celá věc vznikla podle mého názoru pochybením při vládním návrhu zákona, který tohle všechno způsobil.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Především, vážené poslankyně, vážení poslanci, žádný zákon, žádný zákon ani žádná vládní koncepce nedefinuje, jak má vypadat tarifní politika. Tarifní politika je přece o tom, jak lidé platí za spotřebu elektrické energie, jakou váhu má jejich spotřeba. To znamená, jaká je proměnlivá složka, to je to, co můžete ovlivnit jako spotřebitel, do jaké míry využíváte elektrickou energii. A pak je tady pevná složka, kterou už platíte dnes. Problém toho návrhu, který zveřejnil a připravil ERÚ, byl, že se dramaticky zvýšila váha pevné složky. To znamená, že se dramaticky snížila možnost spotřebitele svým chováním, například svým úsporným chováním, ovlivnit to, co za elektřinu platí. Já myslím, že to byl hodně pohodlný návrh. A já jsem se díval, a jsem rád, že paní Vitásková mi tu informaci poskytla v rámci dopisu, který mi zaslala nedávno, že jsem viděl, jak byly složeny ty pracovní skupiny, které ten návrh připravovaly.

Když jsem se díval na to složení, tak tam byli zastoupeni zejména výrobci elektrické energie, byli tam zastoupeni zejména distributoři elektrické energie, byli tam zastoupeni reprezentanti velkých firem, ale já jsem tam nenašel jediného reprezentanta malých odběratelů. Nenašel jsem tam jediného reprezentanta sdružení spotřebitelů nebo domácností. Prostě tam absolutně chyběl hlas malých spotřebitelů, a proto také ten návrh takhle dopadl. Ti, kdo ho připravovali, si absolutně zjednodušili situaci. Převedli maximální váhu ceny na pevnou složku, což je samozřejmě výhodné zejména pro distribuční společnosti, ale je to absolutně nevýhodné pro spotřebitele s malou spotřebou a pro ty, kdo jsou zvyklí ovlivňovat cenu tím, že se chovají úsporně a spotřebu elektřiny šetří.

Takže jediné, co mohu udělat, vítám to, že ERÚ ten návrh skrečoval, a myslím si, že je potřeba, aby se připravil nový návrh, a ten by měl být zaveden tedy podle dnešní informace paní Vitáskové od roku 2019.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Petra Fialu a připraví se pan poslanec Zdeněk Syblík.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, já se na vás obracím jako na člověka, který je odpovědný za celou vládu a je odpovědný i za jednotlivé členy vlády. Vaše vláda má jako jeden z cílů ve svém programovém prohlášení stanoven nesmlouvavý boj proti všem formám korupce a závažné hospodářské kriminalitě a v kapitole Ministerstva financí se navíc píše, že - cituji: "Vláda zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů." Předpokládám, že za tyto cíle je odpovědný ministr financí, a ten jako jeden ze svých cílů také uvádí narovnání podnikatelského prostředí.

Před několika dny, jak víme, zahájil Evropský úřad pro boj proti podvodům, OLAF, oficiální vyšetřování dotace na výstavbu tzv. Čapího hnízda. O tom Andrej Babiš v televizním dokumentu prohlásil, že je to nejlepší projekt, jaký kdy vymyslel. No tomu já samozřejmě věřím, že vymyslet projekt, u kterého hlavně vymyslíte, jak obejít předpisy tak, abyste získal dotaci 50 milionů, to je skutečně něco, za co se pan ministr financí mohl pochválit. Ale já si nemyslím, že se chválit měl. A navíc bych tedy připomenul, že ta informace o zahájení vyšetřování není úplně banální, protože pokud OLAF zahájí oficiální vyšetřování, tak je to až poté, co probíhá nějaká přípravná fáze, kde se zjišťuje relevantnost informací, případně se vykonává zjišťovací mise do dané země, a teprve na základě těchto informací, pokud jsou dostatečně závažné, generální ředitel rozhodne, že se vyšetřuje. A to se v tom případě stalo.

Pane premiére, já se vás ptám, jak mohou občané této země věřit cílům vaší vlády v boji proti závažné kriminalitě, v boji proti obcházení daňových předpisů, když firmy vašeho prvního místopředsedy jsou buďto obviněné - Agrotec, anebo vyšetřované z úmyslného podvodu při čerpání evropských dotací. Vadí vám to, pane premiére? Zabýváte se tím? Děláte s tím něco?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především tak jak je tedy známo z veřejných zdrojů, tak tato věc je vyšetřována ze strany Policie České republiky. To znamená, probíhá zde policejní šetření té kauzy, která se týká Čapího hnízda a poskytnutí evropské dotace. Podle informací publikovaných v posledních dnech je tato věc také šetřena ze strany tedy orgánu Evropské komise. A já si myslím, že to, co je pro nás důležité, je, aby tady skutečně proběhlo důsledné nezávislé prošetření celé záležitosti. Já si myslím, že ani není vhodné, aby se předseda vlády vyjadřoval k tomu vyšetřování, prostě proto, že by to jakýmkoliv způsobem mohlo být vnímáno ve vztahu k průběhu vyšetřování. Čili já trvám na tom, aby věc byla důsledně nezávisle prošetřena v kompetenci těch orgánů, které to mají na starosti, ať už je to tedy policie a státní zastupitelství na straně České republiky, OLAF na straně Evropské unie. Pokud tady budou nějaké konkrétní výsledky, konkrétní závěry, tak na základě těchto konkrétních závěrů by měl jednat ten, kdo je s touto záležitostí spojen.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si přeje položit doplňující dotaz? Prosím, máte prostor.

 

Poslanec Petr Fiala: Pane premiére, znělo by to důvěryhodně, kdybyste předtím nebyl vůdcem opozice a v té opozici jste nedělal něco úplně jiného. "Tady platí presumpce viny politiků, jestli je někdo podezřelý, vyšetřovaný, obviněný, tak má okamžitě odstoupit, a teprve když se prokáže, že nic neprovedl, tak se může vrátit do svých funkcí" - to jsou věci, které jste tady vyhlašoval, když jste byl v opozici. Mně se zdá, že když jste byl v opozici, tak jste projevoval mnohem více odvahy, politické odvahy, než kterou projevujete teď jako předseda vlády, který je odpovědný za jednotlivé ministry. Tady máme zjevný problém nejenom permanentního střetu zájmů, který je také neodpustitelný a který vy také tolerujete, ale už i podezření, obvinění, vyšetřování, to jsou přece věci, které znedůvěryhodňují pozici ministra financí, ale nejenom pozici ministra financí, znedůvěryhodňují celou vaši vládu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že ty události, nebo případ, který zde popsal pan poslanec Fiala, to jsou věci, které se odehrály ještě předtím, než vláda nastoupila. Jsou to věci, které žádným způsobem nesouvisí s činností vlády České republiky. To, co tam je, tak je samozřejmě věc, která se dotýká přímo podnikatelských aktivit, přímo či nepřímo podnikatelských aktivit ministra financí a místopředsedy vlády. Ale znovu zdůrazňuji, jsou to věci, které se odehrály před zahájením mandátu současné vlády, a já nechci zde nahrazovat policejní vyšetřování, nechci zde nahrazovat šetření ze strany Evropské unie a také zde nechci předbíhat nebo snad vyvozovat nějaké závěry, které doposud vyvozeny nebyly. Já myslím, že je potřeba vyčkat na výsledek šetření police, na výsledek postupu státního zastupitelství, protože pokud vím, tak tady zatím žádné konkrétní výsledky nejsou, které by byly mediálně známy. A pokud jde o otázku šetření Evropské unie, i tady podle mého názoru je potřeba počkat na to, až budou konkrétní závěry. V tuto chvíli se pohybujeme v rovině podezření, v tuto chvíli se pohybujeme v rovině spekulací. To je samozřejmě věc, která může být předmětem i politické debaty i tady na interpelacích, ale z hlediska mého postupu jako předsedy vlády a z hlediska mého postupu jako předsedy sociální demokracie chtěl bych vycházet z faktů a chtěl bych vycházet ze zjištění, která budou buď ověřena policií, státním zastupitelstvím, nebo budou ověřena orgány ze strany Evropské unie, které rovněž provádí nezávislé vyšetření celé věci.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Budeme pokračovat další interpelací, to je interpelace pana poslance Syblíka, a připraví se pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo, pane předsedo. I přesto, že už se tady o tom tématu hovořilo, tak si přesto dovolím svůj dotaz přednést.

Vážený pane premiére, Energetický regulační úřad připravil novou tarifní strukturu v elektroenergetice. Tyto tarify by měly vést k nárůstu nákladů malých spotřebitelů, například drobných domácností, často zmiňovaných chatařů nebo důchodců, kteří dnes v zájmu úspor elektřinou šetří. Zastávám názor, že by prostřednictvím poplatků za energie nemělo docházet k přerozdělení finančních prostředků od chudých k bohatým, od úsporných domácností k velkospotřebitelům. Domnívám se, že nový systém vyúčtování spolu s důchodci, chataři a chalupáři poškodí také ty domácnosti, které usilují o nízkou spotřebu energií. Jejich motivací vždy nemusí být pouze snaha ušetřit, ale také ohleduplnost k životnímu prostředí. Vysoké paušální výdaje mají domácnosti platit bez ohledu na to, kolik energie spotřebují, včetně mezní situace, kdy neodebírají žádnou energii. Nedává pak smysl elektřinou šetřit.

Pane premiére, chtěl bych se vás zeptat, jaký je postoj vás a vaší vlády k tomuto návrhu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že můžu navázat na jednu z předcházejících interpelací ještě při reakci na interpelaci pana poslance.

Již jsem zde popisoval dopady, které jsme identifikovali u návrhu nové tarifní struktury, tak jak jej předložil Energetický regulační úřad. Myslím si, že je dobré připomenout, že už dnes vlastně finanční pomoc státu v rámci sociální politiky pomáhá občanům s úhradou nákladů na elektřinu. Je to vlastně řešeno sociálními dávkami, které jsou poskytovány do oblasti bydlení. A už dnes největší podíl nákladů na bydlení vynakládají vlastníci rodinných domů v malých obcích. To znamená, že už dnes jsou vlastně nejvíce ohroženy skupiny právě ty, kterým Energetický regulační úřad navrhl největší zvýšení tarifů. Jak by to vlastně dopadlo? Dopadlo by to tak, že by byly zvýšeny tarify. Tito lidé, kteří už z velké části dnes splňují nároky na sociální dávky na bydlení, tak těm by vlastně stát zaplatil prostřednictvím sociálních dávek na bydlení ještě větší finanční částku, než platí dnes. Myslím si, že je chyba, že v té pracovní skupině nebyl žádný zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, protože ten návrh, tak jak byl původně ERÚ připraven, tak by vlastně zdražil elektřinu nejvíce těm, kteří už dneska jsou v určité pasti chudoby a kterým už dneska z velké části pomáháme sociálními dávkami. Takže vedlo by to k tomu, že by se rozšířil okruh lidí, kteří by měli nárok na sociální dávky, a zvýšily by se výdaje státního rozpočtu.

Myslím, že je zřejmé, že analýza MPO také potvrdila, že obecně domácnosti důchodců, ať už starobních, nebo invalidních, a zejména domácnosti jednoho důchodce, by byly skupinou, která by byla nejvíce dotčena změnou v ročních platbách, tak jak to navrhl původně Energetický regulační úřad. Roční platby by se zvýšily až o 3 466 korun podle té analýzy. To myslím, že je věc, která skutečně nebyla přijatelná. Myslím si, že je dobře, že ten návrh byl zveřejněn dostatečně dopředu, že bylo možné uplatnit tyto argumenty. A je dobře, že Energetický regulační úřad od tohoto návrhu upustil a že bude připravovat návrh nový. Byl bych velice rád, kdyby tady byla širší diskuse, která by zahrnula i zástupce spotřebitelů a zahrnula by například i zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Myslím, že je také potřeba říci, že potřebujeme postupný proces, který bude rozložen do delšího časového období, a potřebujeme proces, který zajistí, že tady nebude 38 % domácností, kterým se přechodem na nové tarify zvýší platba za cenu elektrické energie. Ten návrh podle mého názoru nebyl dostatečně srozumitelný pro velkou část veřejnosti. Tento návrh by výrazně dopadl zejména na domácnosti s nízkou spotřebou elektrické energie. A tento návrh by dramatickým způsobem skokově snížil motivaci šetřit při spotřebě elektrické energie.

Takže tady nezbývá než vyzvat k tomu, aby nová diskuse, která bude předcházet přípravě nového návrhu Energetického regulačního úřadu, byla rozsáhlejší, aby zahrnovala i aspekt sociálního dopadu na jednotlivé skupiny domácností, aby ta debata nebyla orientována pouze technologicky z hlediska změn, ke kterým v sítích dochází, aby nebyla motivována pouze ekonomicky, to znamená z hlediska toho, jak tedy rozložit náklady za připojování menších zdrojů do energetické sítě, ale musí ta diskuse také být orientována sociálně tak, aby to lidé unesli a aby se nepřenášely další a další náklady na náš sociální systém, aby to dále nezvyšovalo nároky na výplatu sociálních dávek.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se pana poslance, zda si přeje ještě vystoupit. Ano, je tomu tak.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Měl bych k tomuto tématu ještě takovou poznámku pouze. Víte, jestliže se do budoucna také přejde na systém plateb podle výše nebo síly onoho jističe, tak chci jenom upozornit na to, že samozřejmě to bude nepřímo nutit spotřebitele, aby si ten jistič zajistili nebo vyměnili za slabší, za nižší, aby platili tu sazbu nižší. A v této souvislosti jenom chci upozornit na to, že samozřejmě energetické závody nebo rozvodné závody si výměnu jističů nechají také pěkně zaplatit, což domácnosti, zejména ty slabší, důchodce a další, dost zatíží. Na to chci jenom upozornit. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády si nepřeje reagovat. V tom případě prosím pana poslance Petra Bendla. Připraví se pan poslanec Josef Nykl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, Poslanecká sněmovna má teď na svém programu projednávání zákona o střetu zájmů. V tom zákoně chceme po jednotlivých zastupitelích všech obcí a měst a krajů, aby zveřejnili své majetkové poměry, kolik mají peněz, co za cenné předměty mají k dispozici, případně jsou-li zadluženi, jaké mají osobní závazky apod. Musím říct, že zejména v malých obcích tohle bude taková hra na závist, případně hry na to říct každému, kdo co má, bez ohledu na to, že to nabyl absolutně čestně, ale dopředu z nich děláme téměř osoby podezřelé.

Na stranu druhou představte si situaci, že jsem - ať nejsem osobní vůči někomu jinému - že já jsem například ministrem zemědělství, mám firmu, kterou stoprocentně vlastním. Dostanu 50 milionů dotace, 150 milionů někomu dlužím. Závazky mé firmy jsou 250 milionů korun. A takovéto přiznání se podle tohoto zákona v mých datech, která jsem povinen zveřejnit, neobjeví.

Ptám se vás, pane premiére, proč jste něco takového do toho návrhu zákona nezahrnuli. Protože si myslím, že to je daleko důležitější než to, že musí poslední zastupitel v malé obci říci, co má doma za cenné předměty. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ten návrh, který vláda předložila, má za cíl určitým způsobem sjednotit stávající úpravu zákona o střetu zájmů. Má za cíl zpřísnit některá ustanovení tohoto zákona a současně má za cíl zjednodušit přístup k informacím, které příslušní veřejní činitelé pravidelně předkládají na základě současného zákona. Myslím si, že z pohledu voliče, z pohledu občana bude určitě rozumnější, pokud bude možné získat informace, které se předkládají na základě zákona o střetu zájmů, na jedné internetové adrese. Bude tady vytvořen jednotný registr, kde tyto informace budou shromážděny. Jenom chci poukázat na to, že řada neziskových organizací a řada organizací, které se zabývají bojem proti korupci, už dlouhá léta požaduje, aby k takovéto reformě zákona o střetu zájmu došlo.

Pokud jde o regulaci dalších potenciálních střetů zájmů, musím říci, že vláda dospěla ke shodě nad takovýmto návrhem. Pokud Poslanecká sněmovna dospěje k tomu, že je potřeba ještě některé speciální oblasti střetu zájmů například v oblasti podnikání členů vlády dále zpřísnit, to znamená zavést nějaká nová pravidla, tak já nejsem proti. Inspirujme se zkušenostmi z dalších zemí Evropské unie. Hledejme takové zákony, které nám pomohou oddělit podnikání od politiky, protože samozřejmě není možné, aby docházelo ke spojování politické reprezentace, která je dána vůlí voličů, a podnikatelských zájmů, které jsou prostě dány osobním ziskem. Čili tady nemám žádný problém v tom, abychom tady ve Sněmovně otevřeně diskutovali o tom, jak eventuálně vládní návrh zákona o střetu zájmů upravit. Pouze bych se přimlouval za to, abychom ten návrh přijali.

Myslím si, že střet zájmů byl dlouhá léta měněn pouze dílčími novelami. Myslím si, že to nebylo úplně šťastné, a myslím si, že potřebujeme komplexní úpravu, která ten návrh zákona zmodernizuje, a bude Česká republika patřit mezi země, které jsou maximálně transparentní z hlediska majetkových poměrů a příjmových poměrů veřejných činitelů.

Máme před sebou druhé čtení tohoto návrhu zákona. Jsem připraven poté, kdy budou předneseny všechny pozměňující návrhy, abychom jednali o tom, jak co nejlépe zákon zlepšit a jak co nejlépe zamezit střetu veřejného a privátního zájmu včetně situací, kdy privátní zájem má podobu konkrétního podnikání nebo vlastnictví v akciových společnostech.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda si přeje položit dotaz. Ano.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane premiére, chtěl jsem pouze upozornit na to, že měříme dvojím metrem. Na zastupitele jednotlivých měst a obcí vymýšlíme co nejpřísnější kritéria, ale v případě, že se jedná o mnohonásobně větší finanční prostředky, v případě, že některá z osob vládních činitelů případně podniká, pak v tom nečiníme nic.

My jsme měli na jednání výboru pro veřejnou správu v této věci debatu. Pan ministr Dienstbier, musím říct, že neprojevil žádný velký zájem o to, tuhle situaci řešit.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím si, že bychom neměli měřit rozdílným metrem. V tom s vámi souhlasím. A to, co mohu říci, je, že nás čeká druhé čtení návrhu zákona. Já podporuji to, aby ten zákon, tak jak ho vláda předložila, aby byl schválen, a nebráním se tomu, abychom debatovali, eventuálně schválili pozměňující návrhy, které zabrání tomu, aby se měřilo rozdílným metrem. Ano, pojďme ten návrh schválit v takové podobě, která bude vyvážená a která bude spravedlivá vůči všem. A souhlasím s tím, že ten princip zvyšování přísnosti s významem veřejné funkce je namístě. To je namístě. A samozřejmě že pro nejvyšší ústavní činitele včetně členů vlády musí být uplatňována přísná kritéria, a pokud budou přísnější než u zastupitelů měst a obcí, tak si myslím, že to také není špatně.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Josefa Nekla, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás s dotazem, který trápí nejednoho našeho spoluobčana. Jde o neochotu a liknavost při vypořádání pracovních úrazů a náhrady ušlého výdělku. Většinou těch, kteří poctivě pracovali pro své zaměstnavatele, při výkonu práce se zranili s trvalými následky a zaměstnavatel se chce vymanit z odpovědnosti z tohoto pro něj plynoucí. Nedávno jsem o tom viděl pořad v televizi a se stejným problémem jsem se setkal i ve svém volebním obvodě.

Zaměstnanec soukromé firmy působící v oblasti opravy stavebních železničních vozidel utrpěl 5. ledna 2010 pracovní úraz, na základě kterého byl druhý den operován. Ještě v době nemoci dostal výpověď ze zaměstnání, kterou však byl zaměstnavatel nucen vzít zpět. Opakovaně výpověď v roce 2013, kdy nebyla zaměstnanci nabídnuta odpovídající náhradní práce. Po celou tu dobu nedostává zaměstnanec mzdu ani za něj nebyly odváděny povinné odvody. Okresní soud rozhodl ve prospěch zaměstnance. Poté zaměstnanec požadoval náhradu ušlého výdělku, který k dnešnímu dni činí více než 550 tisíc korun. A hra začíná znovu. V říjnu 2015 krajský soud projednával odvolání firmy proti rozsudku o náhradě mzdy, 22. ledna 2016 okresní soud ustavuje soudního znalce v oboru lékaře posudkového lékařství, aby do osmi týdnů vypracoval nový znalecký posudek ke zdravotnímu stavu zaměstnance. Vzhledem k dosavadnímu průběhu žije zaměstnanec a jeho rodina v nedobrých ekonomických podmínkách.

Možná moc konkrétní příklad, ale lze ho zevšeobecnit, protože jistě není jediný. Proto se ptám vás, vážený pane předsedo vlády, jaké právní prostředí je nastaveno ve prospěch potřebných. Proč zcela jasná záležitost se vleče šestým rokem? Přemýšlí vláda o tom, že příští vypořádání těchto nároků převezme správa sociálního zabezpečení? Po intervencích na Ministerstvu spravedlnosti - nemůže ovlivňovat nezávislé soudy k urychlení projednávání a Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá dostatek prostředků k nápravě. Je třeba najít cestu k právní ochraně postiženého zaměstnance. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k tomu stávajícímu systému, tak jak v České republice funguje v posledních letech. Rozhodnutí o tom, zda se stal nebo nestal pracovní úraz, je na příslušném zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s tím, jak zaměstnavatel posoudil úraz, který se mu stal, tak rozhoduje soud. V případě, že zaměstnanec nesouhlasí se zaměstnavatelem, může podat žalobu k soudu. V případě, že zaměstnavatel ten pracovní úraz uzná, dochází k jeho odškodnění. V současné době ten systém vypadá tak, že odškodnění vyplácí buď Česká pojišťovna, nebo Kooperativa, podle toho, u koho je zaměstnavatel pojištěn. V některých případech se stává, že tyto pojišťovny nechtějí pracovní úraz uznat, ačkoli k tomu nemají žádné oprávnění.

Tento systém byl v minulých letech často kritizován. Bohužel nedošlo zatím k tomu, aby tady byl tento systém jasně definován pro příští období. My jsem o tom začali debatu v rámci vládní koalice. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo analytický materiál, kde navrhlo několik variant možného vývoje systému úrazového pojištění v České republice. A nakonec tedy vláda na základě tohoto materiálu rozhodla o tom, že by systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání měl přejít na Českou správu sociálního zabezpečení. V současné době má Ministerstvo práce a sociálních věcí za úkol připravit návrh konkrétní legislativy a tato legislativa potom bude předložena do parlamentu.

Čili mohu potvrdit, že na základě debat a úvah má vláda za cíl postupně připravit přechod výplaty a správy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání na ČSSZ, což je státní organizace v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Přirozeně ten konkrétní případ, který pan poslanec zmiňoval, neznám jeho podrobnosti, a pokud bych měl možnost se s nimi seznámit, tak bych pravděpodobně mohl říci více k příčinám toho, proč celá věc trvá tak dlouho. My jsme v minulosti vedli debaty o tom, jestli by nestálo za to, aby v oblasti, která se týká pracovněprávních sporů, nebo sporů, které se týkají právě nároků zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, nemohly tady fungovat speciální soudní senáty, které by se zabývaly právě i otázkami pracovního práva nebo nároků, které vyplývají z pracovních úrazů, ale tato myšlenka se zatím neprosadila. To znamená, máme tady systém obecných soudů. A to, co oprávněně občané často kritizují, je příliš zdlouhavý způsob, jakým dnes u nás obecné soudy rozhodují.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec má prostor pro svůj doplňující dotaz.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo vlády, za vaši odpověď. Je vidět, že se nějaké ledy pohnou. Ono je to asi způsobeno tím, že zaměstnavatel má vždy nějakou větší páku a soudy si to přehazují ping-pong, protože soud uznal, on se odvolal, soud uznal, on se odvolal. To teď asi tady nevyřešíme. Ale já určitě využiji vaší nabídky a zpracuji určitou zprávu i ve spolupráci s poškozeným a s jeho odborovou organizací a potom bych vám to předal a třeba najdeme spolu nějaké východisko. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda vlády si nepřeje vystoupit. Prosím tedy paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Ivan Adamec.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se na vás obrátila s interpelací ve věci vylidňování venkova. Já tento jev, jeho kvalitativní i kvantitativní rozměr považuji za závažný, a myslím, že je potřeba mu čelit. Některé kroky této vlády ve mně vyvolávají obavu, zda můj názor vláda sdílí. Ať již to byla redukce počtu finančních úřadů, která se řešila loni v létě, neřešený nedostatek lékařů ve venkovských oblastech nebo třeba z poslední doby neschopnost čerpat 14 mld. na zrychlení internetového připojení, které by pomohlo v první řadě venkovským oblastem. Všechny tyto problémy rozhodně nenapomáhají tomu, aby lidé chtěli na venkově zůstat. Samozřejmě je to chyba.

Pane premiére, vyzývám vás, abyste dohlédl na to, aby se za prvé už neprováděly nekoncepční kroky typu redukce počtu finančních úřadů. Za druhé, aby se soustředěně řešily problémy, které dlouhodobě dopadají právě na venkovské obyvatelstvo, jako je nedostatek lékařů. A za třetí, aby se maximálně využívaly možnosti, jak venkov ekonomicky posílit, jako například rozšířením rychlého internetového připojení. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já sám jsem vyrostl na venkově, takže dokážu vnímat velmi pečlivě a musím říci pozorně všechny kroky, které mohou vést k tomu, že se zhoršují podmínky pro život na venkově. Musím říci, že jsem nesouhlasil s tím, když se v minulosti dělaly jakékoliv reformy státní správy, které nerespektovaly přirozenou spádovost a nerespektovaly to, jak se strukturovala samospráva v naší zemi. Jsem dlouhodobě stoupencem toho, aby minimálně na úrovni trojkových měst fungovaly všechny základní kontaktní styčné body, které se týkají působení státní správy.

My jsme samozřejmě reformovali státní správu, zrušili jsme okresní úřady, zřídili jsme kraje, máme oddělený model výkonu státní správy, resp. máme sloučený model výkonu státní správy na úrovni trojkových obcí, nižších obcí na úrovni krajů. A myslím si, že pokud jde například o strukturu finančních úřadů, úřadů práce, to znamená, to jsou instituce, se kterými občané nejvíce přijdou do kontaktu v terénu, tak by v zásadě ty poslední články v území měly kopírovat strukturu takzvaných trojkových obcí. Proto se mi také nelíbil ten záměr na rušení finančních úřadů, protože to už zasahovalo i do této struktury, a jsem rád, že jsme se alespoň dohodli na určitém kompromisu, kdy v těch místech, kde působily finanční úřady, by měla být zachována kontaktní místa pro vyřizování těch nejčastějších daňových problémů.

Ale nejde jenom o tu strukturu státní správy. To, co ovlivňuje život na venkově, je také kvalita silnic, silnic druhé a třetí třídy. A tady jsem strašně rád, že se nám povedla kvalitativní změna, že vláda poprvé po mnoha letech už nenechává jenom opravy dvojek a trojek a mostů na těchto silnicích jenom na rozpočtech krajů, na které to přešlo. Musíme si přiznat, že na kraje přešla ta infrastruktura už hodně zanedbaná, protože v 90. letech se do dvojek a trojek a oprav mostů příliš neinvestovalo. A jsem rád, že vlastně jsme za poslední dva roky dokázali najít 7,5 miliardy korun, které půjdou navíc do oprav dvojek a trojek. A když jste se loni podívali po ČR a podívali se ve svých krajích, ve svých obcích a městech, tak se skutečně zintenzivnily stavební práce i na těchto silnicích nižších tříd. Já bych byl rád, kdyby v této politice vláda pokračovala. Ale za dva roky skoro 7,5 miliardy korun, které jdou do dvojek a trojek.

Další věc, která souvisí s kvalitou života na venkově, je i pobočková síť České pošty. Tady chci poděkovat i parlamentu, protože si myslím, že se podařilo společně nastavit způsob úhrady ztráty pro Českou poštu. To tady v minulosti také nebylo. Díky tomu, že jsme nastavili nový způsob úhrady ztráty pro Českou poštu, tak Česká pošta si může dovolit přestat rušit pobočky a má mnohem více času na to, aby se pobočky transformovaly v rámci toho systému Pošta Partner, ale obce do toho nejsou nuceny. Což si myslím, že je důležitá věc. To znamená, pošta nebude rušit pobočky, a pokud bude pobočky transformovat, tak jenom po dohodě s příslušnou obcí. Což je, myslím, taky důležitá změna oproti minulosti.

Další věc, která s tím souvisí, je dopravní obslužnost. Ta je dneska v kompetenci krajů a obcí, ale vláda na dopravní obslužnost přispívá. A tady si myslím, že je potřeba, abychom zejména v oblasti železniční dopravy dosáhli toho, že se prodlouží nebo uzavře nové memorandum mezi kraji a obcemi, mezi státem a kraji, aby se do budoucna zajistila dopravní obslužnost na železnici.

To, co je důležité pro život na venkově, je také dostupnost zdravotní péče. Myslím si, že to je nejrozsáhlejší problém, kterému v tuto chvíli čelíme. Stárnutí specialistů, stárnutí ambulantních lékařů na venkově. Já jsem požádal ministra zdravotnictví, aby jednal s pojišťovnami. Požádal jsem ho, aby Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo určitý program dotační podpory pro lékaře v těch obvodech, které se dlouhodobě nedaří obsadit. Myslím si, že jak pojišťovny, tak Ministerstvo zdravotnictví by měly finančně přispět a pomoci těm lékařům, kteří se rozhodnou v těchto obvodech vykonávat praxi. Takže opět zajištění dostupné zdravotní péče je také velmi důležité. A nejde jenom o ambulantní lékaře a specialisty ve venkovských obvodech, ale jde také o to, abychom udrželi i okresní nemocnice. Protože představa některých reformátorů zdravotnictví, že vlastně si můžeme dovolit okresní nemocnice zrušit, že vlastně by tady měla být ta péče maximálně koncentrována z pohledu ČR, tak to je opět něco (upozornění na dodržení času), co může zhoršit kvalitu života na venkově.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo vlády. Prosím paní poslankyni, aby položila doplňující dotaz.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Já bych se ráda vyjádřila k finančním úřadům, kde tvrdíte, že jste našli kompromis. Kompromis takový, že obce musí poskytnout prostory pro zaměstnance finančních úřadů. A ptám se tedy, kdopak tedy platí nájem a provoz takovýchto místností.

Co se týká České pošty, to je opakovaná písnička pořád dokola. A máte pravdu, obce musí nést také náklady s tímto problémem.

Ptám se ještě jednou ohledně zdravotní péče. Zaznamenala jsem v televizi, teď už nevím, jestli to bylo vyjádření nějaké zdravotní pojišťovny, že nedostatek lékařů je věc obcí. Tak s tím já prosím pěkně nemohu souhlasit. Pane premiére, zda byste to mohl komentovat.

A poslední můj poukaz je na internet a čerpání 14 miliard, zda byste už mohl říct jakýsi harmonogram, jestli budete mít plán, který je nutný pro čerpání, k dispozici. Za odpověď vám děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a pan předseda vlády bude reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pokud byl takovýto výrok nějaké zdravotní pojišťovny, tak musím říci, že s tím nesouhlasím. Samozřejmě že obce mohou vytvářet určité podmínky pro to, aby u nich působil lékař. Řada obcí to také dělá. Zejména ty obce, které třeba nezprivatizovaly polikliniky, ale naopak do těch poliklinik investují, nesou ze svého náklady na investice a samozřejmě umožňují pronájmy, které jsou za rozumnou cenu právě proto, aby mohly udržet určitou strukturu specialistů přímo v území a přímo v tom obvodu. Takže obce to nemohou změnit. Mohou vytvářet o něco příznivější podmínky, pokud například přispějí na investice. Může se také stát, a jsou i takové obce, které se snaží třeba přispět i na pořízení nové přístrojové techniky, kterou třeba koordinovaně potom v tom území využívá více lékařů. Ale to, co já pokládám za důležité je, abychom v rámci Ministerstva zdravotnictví a pojišťoven nastavili motivační systém, více podpořili praktiky, kteří se rozhodnou působit v obvodech, které se nám dlouhodobě nedaří obsadit. To nemůže být věc obcí, ale státu. A to, co potřebujeme, a také k tomu bude důležitá podpora parlamentu, vláda připravila reformu vzdělávání lékařů, která by měla ten systém zefektivnit a zčásti také zkrátit. A tady doufám, že se nám podaří i v parlamentu na té reformě vzdělávání dohodnout tak, abychom i z tohoto hlediska podpořili to, že bude více lékařů i pro službu a práci na venkově.

Pokud jde o národní plány rozvoje sítí nové generace, to musím říci, že je pravděpodobně nejostřeji sledovaný národní plán ze všech národních plánů, které prozatím vláda připravovala. Termín je jasný. Tento plán musí ministr průmyslu předložit do konce prvního pololetí letošního roku. Tento termín není možné posunout, tento termín není možné překročit, je to zásadní úkol pro ministra průmyslu, aby tento dokument do vlády do konce prvního pololetí byl předložen. Doufám, že ho pak vláda bude moci schválit (upozornění na dodržení času) a že bude moci se rozběhnout příslušný dotační program.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Ivana Adamce a připraví se pan poslanec Tomio Okamura.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, začnu z jiného soudku. Už podruhé tady vystupuji s interpelací ohledně zákona č. 39/2015 Sb., zákona o tzv. EIA. Vy jste při té mé interpelaci při posledním jednání nebyl, nicméně jste mi poslal rozsáhlý dopis, s jehož obsahem já mohu souhlasit. Nicméně situace se posunula. A protože skutečně je to vážný problém, tak bych se chtěl zeptat, jak pokročila jednání s evropskými orgány. Jestli je nějaký pozitivní výsledek pro Českou republikou. Protože pokud jsem měl správné informace, tak vlastně EIA, která byla přijata před vstupem České republiky do Evropské unie, tam se to týká, resp. i ta EIA, než jsme přijali tuhle novelu, se týká cca 63 staveb v rozsahu 170 miliard korun, což není zanedbatelná státní investice. Zajímalo by mě, v jakém stadiu to v tuto chvíli je.

Také jsem slyšel názor, že když jsme ty EIA měli tak dávno zpracované, proč se nestavělo. Myslím si, že to patří samozřejmě do jiného soudku. Nicméně nemá cenu se vracet k situacím, proč se připravilo, nestavělo se, dneska by se stavělo, ale problém je, že prostě ta EIA je tam vážnou překážkou. Takže se ptám, jak pokročila jednání v Bruselu a jestli můžeme očekávat nějaká optimistická řešení. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda vlády odpoví.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Nepochybně, vážené poslankyně, vážení poslanci, problém posuzování vlivu na životní prostředí a stavu legislativy v České republice v tomto směru a stavu staveb v České republice v tomto směru je asi jeden z nejvážnějších problémů, který vláda řeší. Neřeší ho teď. Řeší ho celé poslední dva roky.

Když jsme přišli do vlády, tak jsme byli konfrontováni se situací. Já osobně jsem byl konfrontován se situací, že nám sdělili z Evropské komise, že nám zastaví čerpání evropských fondů, protože nemáme v souladu příslušnou legislativu. Takže jsme měli v tu chvíli dvě možnosti: buď jsme měli možnost hledat dohodu, anebo jsme měli možnost, že by nám zastavili čerpání fondů u všech staveb, na které je potřeba EIA, což by znamenalo, že bychom loni nevyčerpali finanční prostředky, které jsme vyčerpali, protože by se to prostě nestihlo. Vláda se rozhodla pragmaticky. Řekli jsme si, že ty desítky miliard korun, které můžeme vyčerpat pro modernizaci naší ekonomiky, pro Českou republikou, nám stojí za to, abychom hledali dohodu. Dohodu jsme našli. Peníze starých fondů jsme vyčerpali. A podařilo se konečně schválit zákon, který je harmonizován s právem Evropské unie. To se stalo v roce 2015. Čili poprvé Česká republika po mnoha letech debat má harmonizovaný zákon o posuzování vlivu na životní prostředí s datem 2015.

Současně vedle toho víme, že tady máme zhruba stovku staveb - stovku staveb - která má EIA, která byla ještě podle zákona, který tady platil před vstupem do Evropské unie, a ty stavby za těch dvanáct patnáct let nebyly postaveny. Musím říci, že pro mě bylo zajímavé zjištění, když jsem se díval, jak to vypadá v Evropské unii, a ptali jsme se, jestli má někdo podobný problém, jako má České republika - nikdo jiný takto rozsáhlý problém nemá. Myslím, že to ukazuje nejenom na problém s EIA, že to ukazuje na to, jak u nás jsou nastavené podmínky pro investiční výstavbu, jak jsou tady u nás nastavena pravidla pro budování liniových staveb. Myslím, že řada z nás cítí, že tady je vážný problém, a ta EIA nám to znovu připomněla. Máme tady stovku staveb. Mají stará povolení před vstupem do Evropské unie. A nikdo jiný v Evropě není v situaci jako Česká republika. Takže jsme v naprosto výjimečné pozici a současně jsme v pozici, kdy potřebujeme zrychlit výstavbu dopravní infrastruktury. Řada těchto staveb, které mají starou EIA, tak během patnácti let se třeba povedlo je i připravit k zahájení výstavby. Někde už jsou vykoupeny pozemky, někde už je na cestě stavební povolení, které by mohlo být vydáno, ale nemůže být vydáno, protože máme starou EIA. Čili ten problém řešíme teď.

Aktuálně se snažíme, abychom našli dohodu s Evropskou komisí. Ministerstvo životního prostředí, zejména Ministerstvo dopravy jednají už delší dobu se strukturou Evropské komise. Já jsem v uplynulých týdnech zahájil jednání tak, abych tu iniciativu maximálně podpořil z pozice předsedy vlády, a snažím se, abychom vytvořili systém, kdy bychom alespoň část těchto staveb mohli dostat do režimu, kdy se ověří EIA, kdy nebude potřeba dělat novou EIA u těchto staveb, a budeme tady ve shodě i s příslušným komisařem nebo příslušným generálním ředitelstvím Evropské unie pro životní prostředí.

Není to jednoduchá situace. Nedá se v tuto chvíli říci, jestli se nám podaří takovýto zrychlený systém vytvořit. V každém případě o to Česká republika žádá. Česká republika využívá všech možností, abychom takovýto systém dali dohromady, ale nebude to znamenat zrychlené ověření pro všech sto staveb. U většiny z těchto staveb budeme muset absolvovat novou EIA. Ale pak samozřejmě je to také otázka pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy, aby se maximálně zkrátily všechny termíny a maximálně intenzivně se v té věci jednalo.

Jak jsem byl informován ministrem dopravy, tak Ministerstvo dopravy zadalo na začátku letošního roku už u těchto staveb EIA, to znamená příprava na nové EIA probíhá tak, abychom nepromarnili čas. A snažíme se u těch staveb, které jsou klíčové, patří mezi ně třeba D11, tak se snažíme dojednat s Evropskou komisí kompromis tak, aby nemusela být úplně nová EIA a stačilo jenom ověření ze strany Ministerstva životního prostředí. Musíme najít shodu, protože když ji nenajdeme, tak na ty stavby nebudeme moci použít evropské dotace a budeme je muset financovat z národních zdrojů. Ale ani to není jistota, že se nám podaří celý ten proces dotáhnout úspěšně do konce.

A poslední poznámka - bylo by také dobré, aby ekologické iniciativy zohlednily fakt, že potřebujeme dostavět páteřní silniční síť v České republice.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane premiére, děkuji za odpověď. Trošku mě pobavila ta poslední věta o ekologických aktivitách, protože tam si vůbec nejsem jistý, že existuje reálný způsob dohody, protože oni mají jiné priority, a nebudu je tady říkat, abych se náhodou nedostal do nějakého konfliktu. Takže tam to vnímám velmi, velmi, řekl bych, s takovou obezřetností, že to asi bude velký problém.

Co se týká přípravy stavby, souhlasím s vámi, že to asi v Evropě nikde takto není. Nicméně také je potřeba říci, že řada vyspělých evropských států, které byly v Evropské unii dříve než my, ta původní patnáctka, ty páteřní dálnice a silnice měly postaveny de facto daleko dříve, byly v náskoku před námi, a v té době si myslím, že takovýto zákon o EIA tam také neplatil, protože si nedovedu představit, že by byly schopni postavit takové množství kilometrů dálnic.

Takže vám děkuji za odpověď a přeju hodně úspěchů, protože silnice nejsou pravé ani levé, silnice jsou pro nás pro všechny a bez dálnic a bez kapacitních silnic prostě ekonomika dopředu nepůjde. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím si to samé, co zde zmínil pan poslanec. Protože skutečně kdyby důsledně platila EIA, tak by pravděpodobně země jako Francie, Německo neměly tak rozsáhlou dálniční síť, a dokonce by neměly ani síť rychlovlaků, protože si nedokážu představit, jak by byli schopni efektivně takovéto dopravní infrastruktury vybudovat. Takže si myslím, že jeden velký úkol, který leží před vládou, a já samozřejmě děkuji za tu podporu, protože je to společný zájem celé České republiky, je vyřešit problém EIA, povolení, která byla vydána ještě před vstupem do Evropské unie. Pokusit se alespoň u části těch staveb dosáhnout rychlejšího režimu, abychom je mohli zahájit letos, příští rok, a pak samozřejmě upravit pravidla, upravit legislativu. K tomu zase budeme mít příležitost, to okno se otevře. Vláda připravuje novelu stavebního zákona. Ten přijde do parlamentu. A v rámci otevřeného okna bychom se tady zase měli pokusit prosadit rozumná pravidla pro výstavbu v České republice tak, aby se pokud možno zkrátilo období, ve kterém jsme schopni u nás vůbec cokoli postavit.

A když jsem mluvil o těch ekologických iniciativách, tak si myslím, že je samozřejmé, že ochrana životního prostředí je významná hodnota. Určitě chceme, aby pro naše děti a vnuky tady zůstalo zachováno životní prostředí, aby byla chráněna fauna i flóra. Myslím si ale, že se také musíme starat o zdraví lidí. A když se podíváme na strukturu té stovky staveb, tak velká část toho jsou obchvaty měst. To znamená, dneska míří doprava včetně těžké kamionové dopravy, všechny exhalace skrze obce a města. Máme připravené desítky dopravních projektů, které znamenají obchvaty. To znamená, že lidé, kteří tam žijí, budou dýchat čistější vzduch, nebudou tolik zatíženi hlukem, který jde z této dopravy - a my nemůžeme tyto stavby realizovat proto, že nemáme aktuální posouzení stavu vlivu na životní prostředí. Takže tohle je skutečně velký konflikt zájmů. A já bych rád vyzval (upozornění na čas) skutečné ekologické iniciativy, aby toto také zohledňovaly.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Tomio Okamuru a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, v rámci současné začínající předvolební kampaně jste se vy s vaší ČSSD spojili s Kalouskovou TOP 09 v útoku na svého koaličního partnera zákonem, který by měl omezovat možná rizika, která plynou ze střetu zájmů člena vlády, který je zároveň podnikatel. Sám víte, že váš návrh záměrně nic systémově neřeší, jelikož jen naivní hlupák si může myslet, že převedením firmy na někoho jiného po dobu funkce ve vládě by snad majitel ztratil na svoji firmu vliv. Proto se vás ptám: Co vám ve skutečnosti brání přestat s vaším dlouhodobým populismem a podpořit skutečně systémové změny, které doopravdy budou bránit zneužívání pravomocí politiků? Co vám brání podpořit či navrhnout zákon, který stanoví přímou osobní hmotnou a trestní odpovědnost všech, kteří hospodaří s veřejnými prostředky, tedy zákon, který stanoví pro premiéry, ministry a hejtmany povinnost hospodařit se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře, tak jak to mají dnes již např. starostové?

Jak jsem již uvedl, návrh zákona vašich přátel z TOP 09 v praxi nic neřeší. Pokud někdo bude chtít manipulovat s veřejným majetkem a okrádat občany, pak mu v tom váš zákon nijak nebrání. Je to jen vaše populistická šaráda s cílem oklamat neinformovaného občana. Odpovězte mi: Proč se tedy ve skutečnosti bráníte učinit politiky přímo odpovědnými za peníze a majetek, se kterým hospodaří? Proč jste odmítl, když jsem tuto stejnou zákonnou povinnost, jako mají již dnes starostové, navrhoval také pro ministry a hejtmany? Jenom připomenu, že vaši poslanci hnutí ČSSD, ANO a KDU-ČSL hlasovali proti. Pane premiére, bojíte se snad přímého obvinění v kauze OKD, v níž jste podhodnocenou cenou obrali občany a potažmo stát jak o peníze, tak tisíce hornických rodin o bydlení?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že přece víme, že ta situace je úplně jiná, než ji tady popisuje pan poslanec.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, všichni přece víme, že vláda předložila návrh zákona o střetu zájmů. To je koaliční návrh, to není návrh, který by předložila jenom sociální demokracie, na tom se shodly všechny tři koaliční strany a je zde předložený návrh zákona o střetu zájmů. K tomuto návrhu zákona jsou předkládány poslanecké pozměňovací návrhy. A já jako předseda vlády přece nemohu ovlivnit, jaký poslanecký návrh podá ten který poslanec či ta která poslankyně, to je jejich věc. A pan Okamura tady předjímá hlasování, které se ještě neodehrálo a odehraje se. A odehraje se a každý se k tomu návrhu a k těm návrhům, které budou předneseny, musí postavit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a také podle programu, který reprezentuje a za který byl sem do parlamentu zvolen. My se snažíme zpřísnit zákon o střetu zájmů, snažíme se poskytnout občanům více informací o poměrech lidí, kteří je zastupují ve veřejných funkcích. Chceme, aby občané k těmto informacím měli jednodušší přístup prostřednictvím registru, který je navržen. To jsou změny, které podle mého názoru vycházejí vstříc požadavkům na transparentnější prostředí v politice. A pokud zde budou návrhy, které budou dále pomáhat tomu, aby se oddělila politika od byznysu, tak si myslím, že to je správná cesta.

My jsme dneska v situaci, kdy do politiky přicházejí lidé, kteří se v minulých letech věnovali podnikání, mají velké majetky, mají velké firmy, dneska přicházejí do politiky, získávají ústavní funkce, funkci senátora nebo třeba funkci člena vlády, a je potřeba zohlednit tuto situaci z pohledu toho, aby byl zajištěn veřejný zájem a aby bylo zabráněno střetu zájmů. K takovým věcem nedocházelo v uplynulých letech, ty zákony s tím nepočítají, čili logicky, když se mění prostředí, proměňuje se politické prostředí, tak je potřeba zákony upravit, změnit, je potřeba zákony zpřísnit. A to není otázka dohody jedné dvou politických stran. Na to, aby v této Sněmovně byl prosazen nějaký zákon, se musí vždycky domluvit alespoň tři politické strany, možná i čtyři, aby tady ten návrh získal potřebnou většinu a mohl být schválen. Takže není to otázka rozhodnutí jednoho člověka nebo jednotlivce. Budeme tady všichni hlasovat a posuzovat jednotlivé návrhy, které k zákonu o střetu zájmů budou předloženy.

Já si myslím, že politika musí být kontrolována. Politiky musí kontrolovat občané, politiky musí kontrolovat média. V okamžiku, kdy dochází k propojování politické, ekonomické a mediální moci, tak už v demokracii kontrola nefunguje. Takže já se přimlouvám za to, abychom skutečně mediální moc oddělili od té politické, abychom ekonomickou moc oddělili od té politické, aby tady nebyl přímý výkon podnikatelských funkcí, řídicích funkcí v obchodních společnostech a aby naše legislativa na tyto věci, které se odehrály, samozřejmě reagovala. O to se jedná.

Pokud jde o otázku trestněprávní odpovědnosti, já myslím, že každý má trestněprávní odpovědnost na základě stávajících zákonů, které tady jsou, a musí to posoudit, jestli má někdo odpovědnost. Od toho tady není pan poslanec Okamura, aby to posuzoval, ale od toho jsou tady soudy, od toho je tady policie, od toho je tady státní zastupitelství. A tím navazuji na interpelaci, která na mě byla v kauze Čapího hnízda, tak jak tady byla zmíněna. I tam musí rozhodnout policie a musí rozhodnout státní zastupitelství.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance o doplňující dotaz.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, tak já o voze a vy o koze. Vy říkáte, že občané mají mít kontrolu nad politiky, a když jsem tady navrhl zákon o obecném referendu, který by umožňoval demokraticky hlasovat o všech otázkách, a stotisícové kvorum pro vyvolání referenda, tak jste ho zamítli. Já jsem navrhoval i přímou volbu a odvolatelnost starostů, primátorů a hejtmanů, opět jste to zamítli. Dokonce ve vašem návrhu referenda jste explicitně napsali, že o odvolatelnosti není možno hlasovat. Tak prosím vás, nevymýšlejte si tady. Vy ve skutečnosti žádnou demokracii nechcete. A vůbec jste neodpověděl na moji otázku. Já jsem se ptal, v čem je rozdíl mezi odpovědností starostů, kteří mají už dneska tzv. péči řádného hospodáře, a zastupitelstva, a v čem je tedy rozdíl od ministra a hejtmana. Máte pocit, že vaše stranické elity jsou oproti starostům nepostižitelné? A jestli chcete, aby občané kontrolovali, tak uzákoňme odvolatelnost politiků a jejich péči řádného hospodáře a opravdu široké referendum. Tak tady neříkejte jiné věci, než ve skutečnosti děláte.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády si nepřeje reakci. Tak v tom případě prosím paní poslankyni Helenu Langšádlovou a připraví se, to asi ještě stihneme, pan kolega Černý.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Vážený pane premiére, dne 20. listopadu 2015 vydala vláda usnesení o státním integračním programu pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou v roce 2016 a v letech následujících. Spolu s tímto usnesením také vydala analýzu aktuální situace v oblasti integrace cizinců na území České republiky. Já považuji za nezbytné to, aby se ti, kteří přicházejí mnohdy z naprosto odlišných nábožensko-kulturních civilizačních oblastí světa, co nejdříve seznámili s naším právním řádem, historií, ale i zvyklostmi a hodnotami, ve kterých je naše společnost ukotvena. V této souvislosti nacházím v dokumentu velký nedostatek v tom, že není uvedeno, jakým způsobem budou informace o zmíněných oblastech předávány, a to ani v části vzdělání ani pomocí integračních kurzů, přičemž oba tyto způsoby jsou pro osvojení takovýchto hodnot velice důležité. Integrační programy by dle mého názoru měly být povinné. Integrační politika také cílí na účast cizinců ve veřejném životě. Toho ale nebude možné úspěšně dosáhnout bez znalosti právního řádu, historie, zvyklostí a hodnot České republiky. A je velmi pravděpodobné, že pokud nebudeme důslední v integrační oblasti, kterou jsem zmiňovala, mohlo by nám to do budoucna jako společnosti přinést mnoho problémů.

Tímto bych ráda poukázala na nedostatek již zmiňovaného dokumentu a žádám o informaci, jakým způsobem bude dosaženo znalostí právního řádu, historie, zvyklostí a hodnot České republiky v rámci integrace cizinců. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych reagoval na tuto interpelaci. Týká se vlastně nového prvku, na kterém se vláda dohodla a který jsme se rozhodli zlepšit - otázku integrace cizinců na území České republiky v rámci státního integračního programu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s usnesením vlády ke státnímu integračnímu programu připravuje vyhlášení veřejné zakázky na zajišťování kurzů základů vzdělávání v oblasti kultury a demokracie pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou s dotací 20 hodin. Bude to tedy organizováno v návaznosti na kurz českého jazyka. Z obsahu kurzu je podstatná orientace na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí a postojů, dodržování lidských práv a svobod, pochopení řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti a k výchově odpovědného člena společnosti. Témata budou upřesněna Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v zadání veřejné zakázky. Předpokládám, že toto upřesnění se tedy bude týkat i formy výuky toho, jakým způsobem budou tyto informace přenášeny.

Nicméně jsem rád, že jsme se v rámci projednávání státního integračního programu dostali k tomu, že kromě standardní výuky češtiny se snažíme, aby došlo i k předávání informací a znalostí tohoto charakteru. Státní integrační program je potřeba vnímat jako celek. Je to nástroj pomoci lidem s udělenou mezinárodní ochranou v počáteční fázi jejich života v České republice. Týká se tedy oblasti jazykové přípravy, vstupu na trh práce, bydlení, vzdělávání dětí i dospělých. V různých formách u nás program existuje už téměř 20 let. Jeho poslední úprava je účinná od 1. ledna letošního roku, kdy vznikl takzvaný generální poskytovatel integračních služeb. Pro rok 2016 je tím generálním poskytovatelem Charita České republiky.

Pokud se jedná o integraci cizinců ze třetích zemí, je nutno vzít v potaz závěry navrhované materiálem Aktualizovaná koncepce integrace cizinců ve vzájemném respektu. Pokud cizinci setrvávají na území České republiky dlouhodobě, úsilí o jejich integraci nelze nadále stavět výhradně na principu dobrovolnosti. Snažíme se, abychom v tomto směru, a možná to bude vyžadovat i změnu zákona, některé povinnosti, které byly spojeny s absolvováním těchto kurzů, stanovili jako zákonné povinnosti. Cílem je mimo jiné také zvýšení požadované znalosti českého jazyka pro povolení trvalého pobytu z úrovně A1 na úroveň A2 a stanovení povinnosti pro nově příchozí cizince absolvovat úvodní adaptačně-integrační kurzy. Vláda se nebrání tomu, abychom v rámci legislativních změn povinnosti k absolvování klíčových základních kurzů, které pomáhají integraci cizinců tady u nás, přistoupili i formou legislativně zakotvené povinnosti.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji, pane premiére. Já si opravdu myslím, že tato část integračního programu má být povinná. Pokud se někdo naučí českému jazyku jinou formou než v integračních programech, tomu rozumím. Ale tato část, která se týká našeho kulturního a hodnotového zakotvení, znalosti našeho právního řádu, má být povinná. Prosím, aby bylo pak vyhodnoceno to, zda dotace, o které jste hovořil, to znamená pouhých 20 hodin, je dostatečná a zda i ten obsah plně odpovídá tomu, jestli se touto formou bude dařit integrovat cizince, kteří opravdu mnohdy mohou přijít z naprosto odlišných oblastí a jejichž integrace není tak jednoduchá i u těch, kteří mají vůli.

Určitě je velmi důležité, aby se podařilo zapojit ty, kteří přijdou do jednotlivých komunit obcí, farností, občanské společnosti, aby měli šanci stát se opravdu součástí naší společnosti. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já už bych zareagoval jenom velmi krátce. Já si totiž velmi živě vzpomínám, a teď jsem si to ještě jednou připomněl, na debatu, kterou jsme na vládě vedli na toto téma. Je to nová věc, nový program pro nové výběrové řízení. Paní poslankyně zmínila, že to je 20 hodin. Zdá se, že to není mnoho. Já souhlasím, protože když lidé přicházejí z úplně kulturně a nábožensky odlišného prostředí, tak 20 hodin není mnoho. Ale jsem rád, že i na základě složité debaty na vládě se nám alespoň i toto podařilo prosadit a že se na to našly finanční prostředky, protože to nebylo vůbec jednoduché. Občas se stává, že se mnohem snáze nacházejí finanční prostředky na zajištění bezpečnostních opatření než na zajištění integrace. Já si myslím, že bychom obojímu měli věnovat stejnou pozornost, jak bezpečnostním opatřením, tak také integraci. Souhlasím s tím, že je potřeba systém spustit a po určitém období vyhodnotit, jestli dotace 20 hodin je v pořádku, nebo ne.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Karla Černého, který bude asi posledním interpelujícím na pana předsedu vlády. Prosím.

 

Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, jedním z problémů, které naše vláda řeší, je útlum našeho hornictví a s tím spojené udržení zaměstnanosti v dotčených regionech. V polovině 90. let minulého století rozhodla Klausova vláda o ukončení těžby uranu na Dolní Rožínce. Zrušení tohoto rozhodnutí následující menšinovou vládou ČSSD znamenalo nejen nalezení nových zásob uranové rudy v této lokalitě, ale také zabránění dvacetiprocentní nezaměstnanosti v okolí Bystřice nad Pernštejnem a Nového Města na Moravě a udržení zaměstnanosti v této oblasti na téměř dvě desetiletí. Nyní dochází k vytěžení zásob uranové rudy a hrozí, že o práci přijde více než 400 zaměstnanců převážně pracujících v podzemí.

Vážený pane premiére, důl Rožná je dolem ve vlastnictví státu. Vím, že vláda si uvědomuje závažnost situace, že ministr průmyslu i vy osobně jednáte se zástupci samospráv. Jaké další kroky zejména ve spolupráci se starosty měst a obcí ve vztahu k udržení zaměstnanosti na Bystřicku a Novoměstsku vláda podniká? A jak je chcete dále realizovat?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana předsedu vlády o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říci, že vláda věnuje otázce ukončení těžby uranu na Dolní Rožínce dlouhodobou pozornost. Je to téma, kterým jsme se začali zabývat už v prosinci 2014. Tehdy vláda schválila pokračování těžby a úpravy uranu na ložisku Rožná bez nároku na finanční zdroje státu s tím, že tato těžba bude pokračovat do roku 2017. Podle všech informací a podkladů, které vláda dostala k dispozici, bylo konstatováno, že další pokračování těžby by nebylo ekonomicky rentabilní. Těžitelné zásoby uranu v dole Rožná se vlastně v uplynulých desetiletích postupně vyčerpaly. Světové ceny uranu se výrazně snížily především v důsledku havárie jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011, která měla za následek odklon řady významných ekonomik od jaderné energetiky a rostoucí převis nabídky uranu nad poptávkou. To jsou prostě faktory, které vláda přímo ovlivnit nemohla, ale které vedly k tomu, že rentabilita další těžby tady již není.

Jako předseda vlády jsem požádal v prosinci 2014 ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a také ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, aby zpracovali restrukturalizační plán pro území Dolní Rožínky a ukončení těžby uranu v roce 2017. Ke splnění tohoto úkolu byla sestavena pracovní skupina, kde jsou i zástupci těchto ministerstev, také Kraje Vysočina, Agentury pro podporu podnikání CzechInvest, státního podniku DIAMO a také starostů z dotčeného regionu. Ze závěru restrukturalizačního plánu vyplynulo, že pokud by nebyl realizován žádný aktivní přístup státu spojený s dalším využitím ložiska Rožná, dojde po ukončení likvidace podzemního dolu k uvolnění asi 478 zaměstnanců, důlních pracovníků na závodě Rožná, a zhruba 43 pracovníků na závodě Chemická úpravna. Celkem by se tedy jednalo o zhruba 521 zaměstnanců.

Cílem vlády je, abychom počet uvolněných zaměstnanců minimalizovali, eventuálně abychom pro ně připravili nabídky náhradního zaměstnání. Chceme se tedy soustředit na tři oblasti. První je návrh zákona, který umožňuje horníkům v hlubinných dolech předčasně odejít do důchodu. Tento návrh zákona se nebude týkat jen horníků v hlubinných dolech na severní Moravě, ale dotkne se také horníků, kteří mají odfáráno potřebné množství let i na Dolní Rožínce. To je jedna věc.

Druhá věc. Vláda schválila pokračování výstavby a příprav provozu podzemního výzkumného pracoviště Bukov. To je aktivita, která by mohla po roce 2018 zaměstnat zhruba 150 ze současných důlních pracovníků.

Současně vláda také schválila finanční podporu pro přípravu a výstavbu vnitřní infrastruktury průmyslové zóny Bystřice nad Pernštejnem s tím, že by tato průmyslová zóna přispěla k vytvoření nových pracovních míst v rámci tohoto mikroregionu. To znamená, Bystřice nad Pernštejnem dostane konkrétní finanční podporu k rozšíření, zkvalitnění infrastruktury v průmyslové zóně. Současně také platí, že získání konkrétního investora do tohoto regionu je jednou z priorit agentury CzechInvest, to znamená, agentura CzechInvest se aktivně účastní jednání, která vede Bystřice nad Pernštejnem, a snaží se podpořit úvahy investorů o tom, že by do tohoto regionu investovali. Není to úplně jednoduché vytvořit nová pracovní místa na Bystřicku a Novoměstsku, protože komplikací je tady dopravní infrastruktura, určitá vzdálenost, která tady je od dálnice. A cílem vlády je, abychom maximálně k získání nových investorů pomohli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Dobré odpoledne, paní a pánové. Tím je potřeba ukončit interpelace na předsedu vlády. Skončila 16. hodina. Už tedy nedám kolegovi Černému šanci k doplňující otázce a panu premiérovi dokončení případné odpovědi.

Dovolte mi, ještě než zahájím interpelace na členy vlády, abych doplnil omluvy. Od 17.30 se z pracovních důvodů omlouvá ministr dopravy Dan Ťok. Dále se omlouvá pan poslanec Roman Procházka od 14.30 do konce pracovního dne. Pan ministr Zaorálek se omlouvá od 17 hodin z pracovních důvodů a pan ministr a místopředseda vlády Andrej Babiš se omlouvá z pracovních důvodů na odpolední jednání. Dále je tady omluva pana Martina Kolovratníka od 14.30 do 18 hodin, a od 16 hodin pan poslanec Šarapatka.

Budeme pokračovat v interpelacích na členy vlády. První interpelace je pana poslance Augustina Karla Andrleho Sylora, který interpeluje pana ministra obrany Martina Stropnického. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážený pane nepřítomný ministře, podle mých informací dochází v muničním skladu v Čermné nad Orlicí k porušování smluvních vztahů ze strany Ministerstva obrany. Až do roku 2014 spravovala elektronický bezpečnostní systém v objektu pro Ministerstvo obrany společnost Trade FIDES, akciová společnost. Tato služba spolu s ukončením smlouvy s touto společností bez náhrady zanikla a přístup k tomuto bezpečnostnímu systému dnes v podstatě závisí jen na dobré vůli pronajímatele a není nijak právně ošetřen. Laxní postup ministerstva v uzavírání nových smluvních vztahů také způsobil, že ostraha objektů, kterou vámi uvedený úřad převzal, teoreticky nemá ani oprávněný přístup ke své podstatné části a v podstatě závisí na benevolenci pronajímatele. V areálu podle mých informací vznikly také desítky černých staveb, aniž by kdo z odpovědných úředníků reagoval na opakovaná upozornění ze strany pronajímatele a majitele pozemku. K dnešnímu dni tak lze konstatovat, že podnájemní smlouva podmiňující provoz a další z toho plynoucí ve zprávě pro Ministerstvo obrany České republiky není v souladu nejen s platnými právními předpisy, ale znamená i potenciální nebezpečí pro okolí.

Vážený pane ministře, chci se vás prostřednictvím interpelace zeptat, zda plánuje ministerstvo tento stav napravit, popřípadě v jakém termínu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr Martin Stropnický je omluven z dnešního jednání. Do 30 dnů vám dojde odpověď písemně, pane poslanče.

Dalším interpelujícím je pan poslanec Jiří Valenta, který interpeluje pana ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku došlo k frézování a novému položení obrusné vrstvy na polovině přivaděče D5 na silnici I/27 ve směru z Plzně na Přeštice. Z pohledu mnoha řidičů byl stav před opravou lepší než po samotné rekonstrukci. Vyšší kvalitu původního stavu vozovky nejlépe ilustruje neopravená polovina v opačném směru.

Plzeňský kraj, jehož jsem také zastupitelem, disponuje velice omezenými prostředky na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, a je tak nucen vždy bedlivě zvažovat, jak budou vynaloženy. Analogická optika na efektivitu hospodaření obecně nás tak nutí provedenou opravu považovat za zcela nevhodné až nesmyslné mrhání státními prostředky, byť nyní poskytnuté z rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic. Ty by bylo, aspoň podle mého názoru, určitě možné využít mnohem účelněji na odstranění skutečných poškození silnic prvních tříd v Plzeňském kraji.

Vážený pane ministře, prosím vás o kvalifikovanou odpověď na následující dotazy. Za prvé. Z jakého důvodu došlo k zmíněné opravě? Za druhé. Byla následně řádně vyhodnocena kvalita provedené práce a s jakými výsledky? A za třetí. Podle jakých kritérií dochází k výběru komunikací prvních tříd objektivně vhodných k opravě? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Valentovi. Pan ministr Dan Ťok má pět minut na odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na základě prováděných prohlídek komunikace správcem Ředitelství silnic dálnic, správa Plzeň, bylo v létech 2014 a v roce 2015 nutné na obrusné vrstvě zatít větší množství trhlin a opravit výtluky. Z tohoto důvodu zadal správce diagnostiku asfaltových vrstev na přivaděči I/27 v úseku dálnice D5 a komunikace III/18040 včetně měření protismykových vlastností, a to také v souvislosti s plánovaným převedením díla tohoto úseku do silnic pro motorová vozidla. Podle závěrů posouzení vykazovala vozovka následující závady: podélné a příčné trhliny, starší výspravy výtluků, místy hloubková koroze, ztráta asfaltového tmelu, mozaikové trhliny v kilometru 142,2, vyjeté koleje v pravém jízdním pruhu. V uvedeném úseku je podle sčítání z roku 2010 celková intenzita 17 402 vozidel za 24 hodin, z toho 2 431 těžkých nákladních vozidel za den. V této situaci proto nelze čekat na poruchy registrovatelné při průjezdu v rychlosti přes 100 kilometrů. Včasným odstraněním poruch došlo k zamezení pronikání vody, k prodloužení životnosti asfaltového souvrství a odstraněním kolejí a zdrsněním povrchu k zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Nerealizací včasné opravy hrozí další zhoršování technického stavu vozovky a snížení bezpečnosti účastníků silničního provozu. Prodlení by mělo za následek zhoršení stavebního stavu komunikace a vynaložení dalších finančních prostředků. Pro ilustraci: jeden metr uvedené opravy stojí 490 korun na metr čtvereční, předpokládaná oprava v horizontu dvou až tří let výměnou obrusné a ložní vrstvy pak stojí cca 812 korun na metr čtvereční bez sanací a tím, že i doba uzavírky by byla trojnásobná.

Na druhou otázku odpovím, že provedené práce jsou dle vizuální prohlídky i dle výsledku kontrolních měření v souladu se zadávací dokumentací se systémem jakosti dopravních staveb, i kontrolním a zkušebním plánem.

A k poslední otázce, ve které dáváte dotaz, podle jakých kritérií dochází k výběru komunikací první třídy objektivně vhodných k opravě. Výběr a plánování oprav silnic I. třídy probíhá na základě stavebního stavu zjištěného při prohlídkách komunikací dle vyhlášky číslo 104/1997 Sb. a vždy doplněného posouzením diagnostikou nezávislé akreditované laboratoře.

Já bych ještě ve zbývajícím čase dodal, že samozřejmě víme, jaká je situace krajů se silnicemi druhých a třetích tříd, a proto jsme i v letošním roce přistoupili k tomu, že jsme přidali tři miliardy krajům a zhruba 150 milionů hlavnímu městu Praha na ty nejnutnější opravy, které se týkají těchto typů komunikací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Danu Ťokovi. Ptám se jestli... ano pan kolega... ne nehlásí se, takže nebude doplňující otázka a v tom případě pokračujeme interpelací pana poslance Petra Bendla na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Pan poslanec Bendl má slovo. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, sucho je velkým problémem v České republice. Přesto, zaregistroval jsem zájem vlády a Ministerstva zemědělství budovat na území České republiky řadu nových přehrad. Přehrada je řešení, které je z pohledu krajiny a přírody řešením nevratným. V okamžiku, kdy dojde k zatopení nějakého území, už to nelze vzít zpátky, v podstatě. Proto by, myslím, stálo za úvahu, aby každé takovéto řešení mělo případně i řešení variantní. Abychom hledali způsoby, jak udržet vodu v krajině například tím, že obnovíme rybníky, případně pomůžeme vystavět nové, či se vrátíme k obnovení poldrů, či další řady opatření, které je možné udělat. Například zlepšit průtočnost řek, a tak dále, a tak dále. Objevila se i studie Povodí Vltavy, která se týká řeky Berounky a která ve variantním řešení předkládá - kdy jedna z variant je 46 metrů vysoká přehradní hráz, která by zvedla vodu řeky v případě povodní až k Liblínu, což by znamenalo zatopení významné části území řeky Berounky a území měst a obcí podél řeky.

Chci se vás zeptat, zda takováto variantní řešení existují, zda jste se něčím takovým zaobírali a jak moc vážně je myšlena výstavba přehrady na Berounce. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pan ministr zemědělství odpoví na interpelaci. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobré odpoledne vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové.

Vážený pane poslanče Bendle prostřednictví pana předsedajícího, pokud jde o celkovou problematiku řešení sucha a hospodaření s vodou v České republice, snažíme se hledat opravdu všechny možné varianty, které by přispěly k problematice zadržení vody v České republice, protože k nám žádný větší vodní tok nepřitéká. Na území České republiky prakticky všechny vodní toky odtékají a odvádějí vodu z České republiky.

Nicméně my se snažíme postupovat opravdu od těch opatření, která se týkají hospodaření na zemědělské a lesnické půdě. Tady hledáme cesty, jak motivovat zemědělce, jak zemědělcům nastavovat pravidla tak, aby se drželi zásad správné zemědělské praxe, aby bylo zajištěno větší střídání plodin v osevním postupu, abychom nedělali opatření, která zvýší absorpční kapacitu půdy, abychom podporovali, mimo jiné, kvalitu půdy dostatkem organické hmoty, ať už ze zdrojů rostlinné výroby a také ze zdrojů živočišné výroby, podporu živočišné výroby jako takové v České republice. Dále hledáme ta řešení, řekněme, o úroveň výš. A to jsou stále ta řešení, která se týkají toho katastru, abychom v rámci pozemkových úprav dokázali vrátit krajině původní ráz, původní funkci ve všech ohledech. Když mluvíme o vodě, je to zadržení vody nejenom v půdě jako takové, ale různými opatřeními díky mokřadům, díky remízkům, díky mezím, ale také díky výstavbě malých rybníků, opravdu o velikosti několika desítek stovek metrů čtverečních, až třeba po několik hektarů. Kombinujeme i opatření, která se týkají protipovodňových opatření, s tím, aby zároveň mohla plnit úlohu zadržení vody v krajině. Všechna tato opatření v rámci pozemkových úprav se snažíme naplňovat. Dynamiku pozemkových úprav výrazně zvyšujeme oproti předchozímu období i navýšením rozpočtu. Naposledy teď, v rámci Programu rozvoje venkova, tuto oblast posilujeme.

Nicméně pak se dostáváme do oblasti, kdy víme z predikcí, které nám tady říkají vědci z Mendelovy univerzity, a v rámci portálu Intersucho si ty výstupy může každý, kdo tady sedí a má přístup na internet, vyhledat, a pracujeme také s projekcí, která počítá s výhledem na příštích dvacet, pětadvacet let, kdy víme, že za posledních 130 let se nám zvýšila průměrná teplota v České republice o jeden stupeň. Je tady výhled, že ta teplota se bude nadále zvyšovat. Je tady výhled, že srážky nebudou rovnoměrně rozloženy tak, jako jsme byli zvyklí za posledních třicet let, že se nám tady zvětšují ty extrémní přílivy srážek.

V tenhle okamžik se dostáváme do situace, kdy všechna ta přírodě blízká opatření mají určité limity. A pokud na určitém území České republiky, a tu zkušenost máme z loňského roku, prostě měsíc, ale i delší časový úsek, i pět, i šest týdnů, prakticky není žádný srážkový úhrn, všechna přírodě blízká opatření v ten okamžik už nám nepomohou. Nepomohou nám zabezpečit vodu, kterou potřebujeme pro zdroje pitné vody v některých lokalitách, nepomohou nám zajistit vodu pro zemědělství, pro závlahy a nepomohou nám zajistit vodu, kterou potřebujeme také jako užitkovou pro domácnosti a průmysl.

Takže my se snažíme velice citlivě nakládat s instrumentem zvažování vodních děl a výstavby přehrad v České republice. Vedeme teď velice minimalistickou variantu, kdy jsme vytipovali lokality, kde - za prvé potřebujeme určitý akumulační vodní zdroj, potřebujeme nějaké vodní dílo, aby ta lokalita byla taková, kde není dramatický zásah do území, které je obydleno, kde bychom museli vystěhovávat nějaké větší části obcí, kde se jedná jenom pouze o nemovitosti ještě velice zřídka obydlené. Také se díváme na to, jaký to bude mít dopad na životní prostředí.

A teď vláda, minulý týden, respektive tento týden, rozhodla o tom, že ve čtyřech lokalitách zahájíme takzvanou studii proveditelnosti. Že z celého toho generelu vodních děl, který tady je už po desítky let v České republice, kde je 65 lokalit, které se tady už od roku 1902 drží v tom generelu, jsme vytáhli čtyři, které chceme v rámci studie proveditelnosti prověřit, nakolik je ta realizace možná. A ty čtyři to jsou Lachovice, Pěnčín a dvě nádrže Senomaty u Šanova v rámci Středočeského kraje.

Takže to o čem jste hovořil vy, to není v plánu. Není taková přehrada ani ve výhledu příštích několika let, že bychom se touto variantou chtěli zabývat. V tento okamžik mluvíme o těchto čtyřech. Je v realizaci vodní nádrž Heřminovy, která byla za vás, a dneska mluvíme o vodním díle Skalička, kde chceme přehodnotit využití jenom suchého poldru také na tu akumulační funkci. Takže opravdu, přehrady tvoří jenom závěrečný výsek těch opatření a rozhodně nejsou tím hlavním řešením.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Bendl se hlásí k doplňující otázce a pan ministr potom bude moci doplnit svou odpověď. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já si, pane ministře, uvědomuji, že co projekt, to originál a každý má svá specifika. Nicméně k té Berounce, kde existuje studie, kterou už Povodí Vltavy představilo obcím. To není ve fázi, že by o ní nikdo nevěděl, pouze se třeba v oblasti Ministerstva zemědělství teoreticky o něčem takto přemýšlelo, ale existuje studie, kterou představilo Povodí Vltavy jednotlivým obcím. Ta studie se týká přehradní nádrže, respektive retenční nádrže, tudíž nikoliv přehrady, která by trvale udržovala vodu, ale přehrady, která by zastavovala vodu v případě povodní. A to, co mě zajímá, je, jestli byla udělána i jakási studie, která by udržela tu vodu dříve, než se do té Berounky dostane, abychom takovouto přehradní nádrž vůbec nemuseli budovat. (Předsedající upozorňuje na čas). Spíše udělali opatření - už budu krátký - opatření, která by zamezila škodám po povodních jiným způsobem, než jak je to navrhováno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pan ministr doplní svou odpověď na doplňující otázku. Prosím pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Ke každému opatření, a především právě pokud se jedná o opatření protipovodňové, jsou zpracovány varianty, které se snaží hledat cestu především přes přírodě blízká opatření předtím, než začneme stavět nějaké stavby, než začneme dávat někam beton a stavět nějaké pevné zábrany v rámci krajiny. Nicméně v tomto případě se s vysokou pravděpodobností může maximálně jednat o protipovodňové opatření v rámci toho, že by to měl být suchý poldr, a tady samozřejmě otázka, aby povodí a dotčené obce dokázaly najít shodu, protože my jako podniky povodí, a vy to víte sám dobře, my nejsme ti, kteří chodíme a říkáme, tady byste si... tady musíte udělat protipovodňové opatření. My jsme ti, kteří víceméně říkáme, kde jsou zátopové oblasti, a je především na městech a obcích, zdali ony samy budou chtít zrealizovat si svoji protipovodňovou ochranu. Takže nikdy to není tak, že my bychom někde někomu nutili naši protipovodňovou ochranu. Tady to je záležitost dobrovolného rozhodnutí měst a obcí v tom regionu, jestli budou případně s takovým opatřením souhlasit. Ale musím říct, že to rozhodně není aktuální věc, kterou bychom teď za Ministerstvo zemědělství v rámci problematiky řešení sucha a realizace, přípravy realizace nějakých vodních děl v České republice v tento okamžik měli jako prioritu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a budeme pokračovat v další interpelaci, je to interpelace pana poslance Zdeňka Ondráčka na ministra zahraničních věcí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Jak jistě víte, pane ministře, zajímám se o dění na Ukrajině už jenom proto, že tam mám řadu svých známých a přátel a mám díky tomu i dostatek informací z této země. Celkem dobře jsem obeznámen s politickou i bezpečnostní situací v Kyjevě a dalších velkých městech střední a západní Ukrajiny, sleduji vývoj na jihovýchodě Ukrajiny a vím o bojích mezi pravidelnou ukrajinskou armádou a bojovníky batalionu Ajdar s pravým sektorem Azov, které si už vyžádaly desítky mrtvých, a to u města Mariupolu. Vím také, že se dnes v Paříži koná setkání ministrů zahraničních věcí tzv. normandské čtyřky, která se bude vývojem na Ukrajině dále zabývat.

Sám víte, že se o současné Ukrajině, o současné ukrajinské vládě nevyjadřuji zrovna diplomaticky, ale nejsem sám. Kritika přichází z mnoha zemí Evropské unie, namátkou Francie, Itálie a nově také Rakousko. Zeptám se vás, pane ministře, abyste zde víceméně před poslanci nás informoval, jaké máte informace o tom, jaká je aktuální vojenská situace na jihovýchodě Ukrajiny a co na to, na ten vývoj, říkáme my a Evropská unie. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce a pan ministr zahraničí má svých pět minut na krátkou odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Já jenom upozorním, že na opravdu dostatečnou odpověď na ty otázky bych potřeboval opravdu víc než pět minut. Ale pokusím se. Snad aspoň obrysy toho, co by se blížilo odpovědi, v těch pěti minutách se dají zvládnout.

Stručně. V zóně konfliktu se situace zhoršila od listopadu roku 2015, zvýšil se počet incidentů v té linii dotyku i s použitím těžké techniky. Mluvím tedy o oblasti Luhanska a Doněcka. Obě strany se dnes obviňují z přesunu bojové techniky na místa, odkud měla být už stažena. Omezován je i volný pohyb mezinárodních pozorovatelů a je pravda, že ho omezují obě strany konfliktu. Většina incidentů probíhá v Doněcké oblasti, převážnou část incidentů zahajují separatisté. To si myslím, že se dá doložit z toho, co máme k dispozici. Existují přímé i nepřímé důkazy toho, že Rusko materiálně i personálně podporuje boj separatistů na východní Ukrajině s ukrajinskou vládou.

Já nemám moc času, tak vám řeknu, když jste tady líčil ten svůj obraz toho, jak to vypadá na Ukrajině, tak bych rád citoval to biblické: Hanba tomu, od koho pokušení přichází. Ten nese 99krát větší vinu za to zlo. To znamená, vy dneska můžete mluvit o tom, co se děje i na ukrajinské straně, ale je důležité mít na paměti, že tam byl někdo, kdo skutečně je původcem té situace, a ten nese, řekl bych biblicky, mnohonásobně větší vinu na těch mrtvých, řekněme devíti tisících mrtvých, kterých mám zhruba, a je tam mezi nimi převážná část civilů. A jsou důkazy, že jednotky separatistů z těžkých zbraní střílely na ukrajinské ozbrojené síly i z obydlených oblastí. Pak samozřejmě se dá předpokládat, že jsou ty civilní ztráty značné. Takže v tom já bych s tím nesouhlasil, s tím vaším popisem, to si myslím, že je zavádějící.

Bezpečnostní hrozbou na obou stranách jsou ozbrojené skupiny, to je pravda. Jejich autonomie roste a dá se říci, že jsou nezvladatelné na obou stranách. To je prostě realita. Ale přitom neustále říkám - mějme na paměti, kdo tu situaci způsobil.

Možnost reintegrace těch separatistických oblastí se každým dnem snižuje. To bohužel tak je, takto to člověk musí hodnotit. Podle Mezinárodního červeného kříže intenzita těch bojů dosáhla, jak oni oficiálně říkají, intenzity vnitrostátního ozbrojeného konfliktu. Takový konflikt podléhá normám mezinárodního humanitárního práva, jež upravuje použití ozbrojené síly a ochranu civilistů. Dle Ženevských úmluv musí být umožněn představitelům Mezinárodního červeného kříže přístup do těch míst bojů. Ta bojová činnost na východě Ukrajiny byla, jsem řekl, vedena také už v obydlených oblastech a přitom průnik tam je často velmi obtížný. Amnesty International obviňuje obě strany konfliktu z porušování mezinárodního humanitárního práva, a to včetně svévolného zadržování, únosů a mučení.

Na rozdíl ale od separatistů ukrajinská vláda požádala Mezinárodní trestní soud o prošetření těchto obvinění. To udělala pouze ukrajinská strana. Přestože Ukrajina není smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, v souladu s Římským statutem přijala jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a žalobkyně Mezinárodního trestního soudu rozhodla o zahájení předběžného šetření situace na Ukrajině, které se zabývá údajnými válečnými zločiny, které byly spáchány na ukrajinském území v období od 21. listopadu 2013 až do dneška. Zatím separatisté brání přístupu představitelů Mezinárodního výboru Červeného kříže k zadržení, čímž Ženevské úmluvy porušují. To jsou fakta.

Co se týče jednání, Minské dohody. Minské dohody - bylo rozhodnuto, že se jejich plnění prodlouží do konce tohoto roku. Balíček opatření k realizaci Minských dohod byl dle mého sjednán v neprospěch Kyjeva. Ukrajinská suverenita, územní jednota a nedotknutelnost hranic není pokládána za přirozené právo, ale za předmět vyjednávání. Proto říkám, že ty Minské dohody byly sjednány v neprospěch Kyjeva. Dnes Rusko tlačí ukrajinskou vládu k naplnění politické části těch Minských dohod a to by umožnilo legalizaci proruských separatistických elit uvnitř ukrajinského politického systému a zajistilo by jim to beztrestnost. Tím by vznikla enkláva, kde by byl oslaben vliv ukrajinských institucí a zachován trvalý vliv Ruska. Naopak s realizací vojenské části dohod Rusko evidentně nepospíchá. Zachovává si kontrolu nad situací a možnost podle potřeby ten konflikt řídit.

Vy jste řekl, že dnes probíhá v Paříži jednání normandského formátu, to je naprosto přesná informace. Co se dá čekat? Pravděpodobně návrhy na stabilizaci bezpečnostní situace a dohoda o modalitách místních voleb. Tam je mnoho problémů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, je mi líto, pět minut uplynulo. Pan kolega Ondráček jistě dá doplňující otázku a ještě budete mít další dvě minuty na odpověď. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: No určitě, děkuji, pane předsedající. No, pane ministře, samozřejmě nepřekvapil jste mě. Vím, jak sháníte vaše informace, ale chápejte, že informace jako takové můžete získat z ČT, můžete je získat ze seriózních médií, třeba i zahraničních, můžete je získat někde na tržišti nebo třeba pod kaštany. Ale pak jsou taky informace a znalosti, které jsou získané osobním poznáním, a ty jsou prostě nepřenositelné. Dovolte mi, pane ministře, abych vám zde na tomto místě předal tuto Bílou knihu, je to Bílá kniha o genocidě ukrajinské armády, kterou provedla na obyvatelích Doněcké oblasti v roce 2014 a v roce 2015. Jestli vás můžu požádat, převezměte si to, máte to zde v obálce. Pokud budete mít někdy chuť, seznamte se s tím, co se v dané lokalitě děje, pak třeba budete mít trošku jiný názor. Děkuji. (Poslanec předává knihu ministru zahraničí na jeho pracovní místo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynula minuta. Pane ministře, máte dvě minuty. Nechcete doplňovat odpověď? (Ne.) Máte k dispozici materiály.

Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Anny Putnové na místopředsedu vlády pana Pavla Bělobrádka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo ke své interpelaci. Prosím.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane vicepremiére, když jste nastupoval do pozice vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace, měl jste pověst čestného muže. Tato pověst během volby kandidáta na předsedu Technologické agentury České republiky značně utrpěla. Podle tisku nesla tato volba řadu prvků pletichy. Dovolím si citovat některé informace, a pokud se vám bude zdát, že nejsou pravdivé, tak prosím, abyste mi je vyvrátil.

Rada vlády vyhlásila výzvu k nominaci na členy předsednictva TA ČR v polovině ledna 2016. Termín podávání návrhů byl do 10. 2. Návrh mohly podat fyzické a právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi. 5. 2. byl termín pro podávání návrhů prodloužen do 15. 2., a to bez udání důvodů. Členové rady podle vlastního vyjádření nedostali k volbě úplnou dokumentaci. Nebylo jasné, kdo a s jakým doporučením jednotlivé kandidáty navrhl, a měli pouze životopisy a nějakou koncepci rozvoje agentury. Když ve volbě dostal pan Pavel Komárek osm hlasů, stejný počet hlasů jako paní Bízková, předseda se přiklonil na stranu jednoho z nich, a to pana Pavla Komárka, který byl zvolen, a tím pádem ovšem on nekandidoval na předsedu, takže Petr Očko, druhý kandidát se stal automatickým kandidátem na předsedu. Na dotaz novinářů na tiskové konferenci pan Petr Očko prohlásil, že ho navrhlo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Asociace malého a středního podnikání. Pokud tomu tak je, vzniká nejistota, zda byl navržen oprávněnými navrhovateli.

Požádal jste pana předsedu vlády, aby byla udělena výjimka, a materiál nebyl předložen do meziresortního připomínkového řízení a zároveň byl projednán na vládě bez rozpravy. Členové předsednictva TA ČR byli jmenováni celkem čtyřikrát. Materiál vždy prošel meziresortním připomínkovým řízením. Můj dotaz tedy je: Proč byl rozšířen termín o pět dní? Kdo byl v tomto termínu navržen? A proč jste nepostupoval standardně a nedal materiál k připomínkování meziresortnímu řízení? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, jsem tolerance sama dneska. Pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek odpoví. Prosím, pane vicepremiére, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, musím kategoricky odmítnout to slovo jako pleticha. Proti tomu se musím důrazně ohradit. Postup byl zcela podle všech jednacích materiálů, které jsou schváleny a byly zcela standardní.

Co se týká prodloužení termínu, o něm rozhodlo předsednictvo Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Prodloužen byl proto, aby byla možnost dát ještě další kandidáty. Nevidím v tom žádný problém ani mravní ani technický.

Úplná dokumentace - máme samozřejmě k dispozici i web. Pokud si někdo takové informace chtěl vyžádat, mohl si je vyžádat, ovšem životopis a především to, o co jde, je přece koncepce, kterou předkládají.

Počet nominací, nebo kdo koho nominuje, je jistě zajímavé, ale to není soutěž krásy a nevyhrává se na body podle toho, kolik vás kdo kandiduje. Ta dokumentace je veřejná a byla k dispozici. Nevím, jestli ji členové rady dostali přímo na stůl, to už si nepamatuji, ale mohu to zjistit.

Životopisy jsou podle mne zásadní a zásadní je i koncepce.

To, co říkáte, však není úplně pravda. V prvním kole paní Bízková dostala pouze šest hlasů, pan Komárek osm. Pak následovalo druhé kolo, a tak jak je standardní u jiných voleb, pokud není nikdo v druhém kole zvolen, tak postupuje do třetího - rozhoduje předseda RVVI. To bylo třeba, když byla národní cena Česká hlava, profesor Hilský. O něm jsem v podstatě také rozhodl já, protože tam nebyl zvolen ani ve druhém kole. Není to nic nestandardního, děje se to běžně.

Výjimka z meziresortu byla jednoduchá. Domnívám se, že je to personální volba. Je to na návrh RVVI a nejsem si jistý, jestli u České hlavy jsme to dávali do meziresortu, to nevím. Je to jen otázka časových termínů, tak abychom mohli v co nejbližší době schválit nového předsedu TA ČR s tím, že v meziresortu by se mohlo napsat co? Mně to není moc jasné. Je to nominace, kterou schválila rada vlády podle zákona, a co tam chcete rozporovat? To mi není úplně jasné. Podle mých podkladů vše proběhlo standardně.

Co se týká nominace pana Očka, tak ta byla zcela v souladu s tou výzvou. To znamená, že nominovat mohla fyzická i právnická osoba zabývající se vědou a výzkumem. V kompetenčním zákoně je Ministerstvo průmyslu, podle § 13 odst. 1 písm. f) se zabývá průmyslovým výzkumem. Nevidím v tom žádný problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu vice premiérovi. Paní kolegyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Jenom drobný komentář. Ministerstvo průmyslu je organizační složka státu. Za další - mne překvapuje váš cynismus, s jakým přecházíte počet nominací, které měli jednotliví členové. Je to určitá arogance, vůči které vystupujete k těm organizacím, a byly jich desítky, které nominovaly paní Bízkovou. Čili dáváte jasně najevo, že pohrdáte názory té výzkumné instituce, která si od vás tolik slibovala.

A ještě jednu doplňující otázku. Tedy v tom, když jste tedy zpochybnil meziresortní řízení, které v minulosti vždycky bylo standardní: Kdo byl jmenován v tom prodlouženém termínu pěti dnů od 10. února do patnáctého?

A potom další věc, kterou si nemohu odpustit. Srovnávání s Českou hlavou si myslím, že tady není namístě. To Česká hlava spíš připomíná soutěž krásy. Tady se volí člověk, který má vést řadu let instituci výzkumnou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan místopředseda vlády odpoví. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Nejsem právník, ale organizační složka státu není právnická osoba? Já myslím, že ano. Ale nejsem právník. Domnívám, se že ano.

Co se týká toho počtu, tak to není výraz arogance. Já jen říkám, že to není důvod, proč podle toho někoho zvolit. Ta volba byla tajná. A jenom tím, že pak vznikla situace, kdy byla rovnost hlasů, kdy nebyl zvolen nikdo v druhém kole do předsednictva, tak rozhodl předseda. Kdyby se rozhodlo v tajné volbě, tak by tady ta diskuse vůbec nebyla. Za to já nemohu, že nezískal nikdo druhý do předsednictva nadpoloviční počet hlasů. Takže v tomhle nevidím nic.

A druhá věc. Je potřeba si uvědomit, a to zaznělo také na radě vlády dosti s nelibostí, že všechny ty instituce, které podporovaly paní Bízkovou, jsou příjemci dotací. Takže tam dokonce někteří se dosti tomu vzpírali, že to není úplně košer. Myslím si, že to je v pořádku, že to navrhnutí může být. Ale pokud budeme soutěžit v tom, kolik institucí koho navrhne, tak nemusí žádná tajná volba být a udělejme to jenom podle toho, jak se to sejde.

Kdo byl v prodloužení navržen, to přesně nevím. Určitě to byl pan Očko. Nevím, jestli jich bylo víc. Ale přišla i jedna podpora po termínu dokonce. Takže minimálně jedna přišla až po termínu, to znamená, nebyla to jediná nominace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Interpelace končí.

Pokračujeme interpelací pana poslance Adolfa Beznosky na řádně omluvenou ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, takže pan kolega dostane písemnou odpověď. Máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, mám interpelaci na paní ministryni práce a sociálních věcí, týkající se home office. Je to práce z domova. Velmi jsem asi před půl rokem přivítal, kdy paní ministryně říkala, že tato možnost pracovat z domova si našla svoji pozici, protože umožňuje skloubit lépe v některých případech pracovní a rodinný život, má i své nesporné výhody pro zaměstnavatele, a že není třeba tuto činnost nějak regulovat. O to větší bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděl před několika málo dny či týdny, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo a snad už je v meziresortním připomínkovém řízení materiál, který by reguloval tuto činnost, resp. stanovoval by firmám přesné požadavky, jak se k té práci doma mají postavit a co všechno mají zaměstnancům, kteří tuto práci doma vykonávají, poskytovat.

Z té původní fajn reakce se to o sto stupňů změnilo a můj dotaz je jednoduchý. Co vás vedlo, paní ministryně, k tomu, že jste změnila svoje stanovisko? A prosil bych specifikovat, jaké jsou v onom materiálu podmínky pro firmy, které budou regulovat práci doma. Za odpověď předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adolfu Beznoskovi. Odpověď tedy dojde ve lhůtě podle jednacího řádu. Interpelaci končíme.

A nyní další interpelace na nepřítomnou ministryni práce a sociálních věcí, a to paní poslankyně Pastuchové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegové a kolegyně, včera byl v Senátu projednáván senátní tisk pod číslem J 038/10, Návrh doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce. Tento návrh obsahuje doporučení, která by měla členským státům pomoci při snižování počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Ve zprávě a shrnutí pozice vlády je přímo uvedeno, že vláda považuje řešení dlouhodobé nezaměstnanosti za jednu z klíčových priorit politiky zaměstnanosti. Proto se ptám, proč Ministerstvo práce a sociálních věcí neurguje projednávání sněmovního tisku 156 o hmotné nouzi a návrhu veřejné služby. Tento sněmovní tisk doporučil organizační výbor k projednání 7. 5. 2014. První čtení proběhlo 9. 12. 2014. Výbor pro sociální politiku ho projednával třikrát. Dvakrát přerušil, poslední jednání bylo 20. 4. 2015. Některé řešení se tedy už dlouho nabízí, ale bohužel je zaparkované rok a tři čtvrtě a čeká na projednání.

Prosím paní ministryni, aby se mi vyjádřila k tomu, zda veřejnou službu považuje za jednu z možností řešení dlouhodobé nezaměstnanosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Pastuchové. Stejně jako v předchozí interpelaci odpověď dostanete do 30 dnů písemně. Končím tuto interpelaci.

Budeme pokračovat panem poslancem Ladislavem Oklešťkem, který má interpelaci na přítomného ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem měl to štěstí, že ministr je přítomen, takže si dovolím interpelovat.

Vážený pane ministře, jak jistě dobře víte, tak zhruba před rokem zavedlo Ministerstvo životního prostředí vyhlášku, která měla za obsah zákaz výkupu, hotovostního výkupu při výkupu kovů. Toto opatření vyvolalo velkou vlnu reakcí. Jako jedna z reakcí byly např. stížnosti podnikatelů, že se jim výrazně sníží tržby, že bude pro ně likvidační.

Z těchto důvodů bych se vás chtěl zeptat, jestli jste tento efekt vůbec nějaký vyhodnotili. Jestli máte nějaký výsledek, z toho, jaký byl dopad jak pro města, tak pro obce, tak pro samotný sektor výkupců. Jak jste vůbec spokojeni a jestli hodláte tento počin dále rozvíjet, nebo zůstanete jenom u toho bezhotovostního výkupu, anebo půjdete i dál. Popřípadě potom, pokud mi dáte dostatečné informace, tak budu spokojen, a pokud ne, tak budu pokračovat ve svém doplňujícím dotazu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Oklešťkovi. Ani nevyčerpal celé dvě minuty. Pan ministr Brabec je jistě připraven. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za dotaz, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího. Já bych začal několika suchými, ale myslím zajímavými čísly. Víte, že ta vyhláška skutečně byla předmětem velkých debat, mediálně i jinak, s celou odbornou veřejností. Byli jsme mnohokrát napadáni, že to stejně nebude fungovat, že to nepřinese žádný efekt, že budou ti přestupci nebo zloději stejně tu vyhlášku obcházet a najdou si prostě cestičky. Ale já si troufám říct, že číslo hovoří, jak známo, a nejlépe hovoří statistika. Sice jak říká klasik, statistika nuda je, má však cenné údaje, a porovnejme tedy roky, protože můžeme už hovořit o roční zkušenosti.

Přehled trestných činů a způsobené škody, zdroj Policie ČR. V období 2014 březen až prosinec došlo v oblasti výkupu kovů celkem k 9335 trestným činům se způsobenou škodou 388 744 700 Kč. V období březen až prosinec 2015, tedy už v době účinnosti bezhotovostní vyhlášky, došlo k 4095 trestným činům v této oblasti se způsobenou škodou 208 462 tisíc. Teď jsem si to nepřepočítával na procenta, ale příliš se neseknu, když řeknu, že došlo ke snížení počtu trestných činů téměř o 60, nebo kolem 60 %. Meziročně tedy. A jenom pro zajímavost, v roce 2016, zatím víme, máme zatím statistiku za leden, došlo v ČR k pouhým, i když je to samozřejmě otázka vždycky těch uvozovek, zda pouhých, nebo je to stále hodně, 316 trestným činům, zatímco v lednu 2014 to bylo 1247 trestných činů. Takže tady skutečně došlo k poklesu o 75 % v počtu trestných činů oproti roku 2014. A v roce 2015 v lednu to bylo 790 a nyní tedy 316. Takže vidíme, že jednoznačně ten pokles pokračuje dál a vyhláška je tedy úspěšná.

My jsme hovořili s celou řadou zástupců měst a obcí. Téměř všichni si tu vyhlášku chválí s tím, že významně klesl počet krádeží, takových těch společensky nebezpečných, kde se kradly kanály, kradly se okapy, kradla se spousta věcí na dráhách, v Ředitelství silnic a dálnic, a ten počet krádeží dramaticky poklesl. A co je zajímavé, že samozřejmě klesl i počet nebo objem výkupu v řadě sběren, i když ne ve všech, někde ten pokles byl dramatický, někde byl menší, některé sběrny dokonce říkaly, že žádný pokles v podstatě nepocítily. My jsme se nejvíc báli toho, že poklesne objem, ale zůstane počet krádeží, nebo takřka zůstane, což by znamenalo, že opravdu dochází k tomu obcházení. Ale tady se ukazuje, že ten objem výkupu klesl v objemu, nebo klesl alikvótně velmi podobně jako počet krádeží.

Jinými slovy si troufám z toho vyvozovat, že v řadě případů opravdu sběrny kupovaly kradené zboží, které bylo předmětem trestné činnosti, a já si myslím, že jsme zasáhli velmi citlivě ten sektor, byť samozřejmě mnozí podnikatelé na tom dnes tratí. Ale já se domnívám, že důležitější je ten přínos z pohledu poklesu trestné činnosti.

My máme připraveno další opatření v novém zákoně o odpadech, který půjde brzy do Sněmovny k projednávání. Tam samozřejmě necháme ty stávající úspěšné, řekněme, atributy, včetně úplaty pouze převodem z účtu na účet nebo prostřednictvím poukázky, a navíc to chceme rozšířit i o povinnost sběren monitorovat prostor zařízení kamerovým systémem s uchováváním záznamu z kamerového systému po dobu tří let a na vyžádání tento záznam poskytnout kontrolním orgánům. Stejný systém funguje od 1. ledna letošního roku na Slovensku. U nás by tedy fungoval od 1. ledna 2017. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, pan kolega Okleštěk má ještě doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane ministře, za statistiku, kterou jste nám předložil. Já tedy vnímám, že ubylo krádeží, protože ani u nás v obci už dlouho nikdo nespadl do kanálu, co platí tato vyhláška. To je signál o tom, že tam ty kanálové mříže určitě zůstaly. Jenom mám na vás ještě - věřím, že ten pokles v těch sběrnách nebo ty sběrny, které vykupovaly v uvozovkách pravděpodobně kradené zboží, tak to činily nevědomky, takže tomu rozumíme.

A já mám na vás ještě dotaz, protože slyším tlak ze Svazu měst a obcí, že by chtěly, abychom udělali úplný zákaz výkupu od fyzických osob. A mě zajímá postoj ministerstva, jak by se k tomuto stavělo. Protože je to také jisté opatření, které může být do jisté míry kontroverzní, protože přece jenom na těch vesnicích je víc toho odpadu z rekonstrukcí rodinných domků a podobně. Na druhé straně tím by se zabránilo už i tomu možná (upozornění na čas) zbytku krádeží.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pan ministr má dvě minuty na doplňující odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. To bude velmi stručné. My jsme konzistentní, setrváváme v tom názoru, že úplný zákaz výkupu od fyzických osob by podle našeho názoru byl zaprvé na samé hranici možná ústavnosti, ale hlavně, nebo kromě toho bychom byli jedinou zemí v EU, která něco podobného má. Za druhé nebo za třetí bychom podle našeho názoru postihli velmi širokou skupinu lidí, kteří mají legální železný odpad, železný šrot doma a nemohli by se ho v podstatě legálně zbavit za peníze, což si myslím, že by bylo zcela nespravedlivé. My jsme přesvědčeni, že stávající vyhláška v kombinaci, řekněme, ještě se zpřísněním toho, které by mělo být obsahem nového zákona, tak jako v podobných zemích, ve srovnatelných zemích, například na Slovensku i jinde, přinese další snížení té trestné činnosti, takže nebude potřeba sahat k nějakým krajním opatřením, která by skutečně s tou vaničkou vylila i dítě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a už kolegovi Okleštěkovi nemohu dát slovo, protože byl vyčerpán postup podle jednacího řádu a musíte osobně s panem ministrem.

Slovo má pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje nepřítomného pana poslance Svatopluka Němečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v písemné odpovědi na moji interpelaci z 21. ledna ve věci zdravotních registrů jste vůbec neodpověděl na tyto mé otázky:

Proč je nutno veškeré citlivé údaje, například o psychických, urologických, sexuálních problémech, potratech, zkrátka o všem ve zdravotnické dokumentaci, včetně rodného čísla posílat do jednoho místa a jak tyto údaje pomohou řešit kvalitu, dostupnost, bezpečnost, péči, optimalizaci sítě poskytovatelů? Kde je stanoveno, jaké bude postavení technického provozovatele systému a jeho zaměstnanců a s tím spojená ochrana citlivých dat? Jak budou jednotlivá citlivá data zvlášť legislativně ochráněna před zneužitím? Jak budou mít osoby povolující přístup do registrů stanovenu povinnost posuzovat proporcionalitu poskytování osobních údajů? Jak bude mít každý pacient zajištěn přístup ke všem údajům, které mají být o něm zpracovávány? Proč se zdravotnický informační systém neřídí stejně přísnými pravidly jako jiné základní registry? Proč se pro řízení ekonomiky nevyužívají existující data ze zdravotních pojišťoven? Proč je nutno veškeré informace o zdravotním stavu, sociální a pracovní anamnéze spojovat výhradně s rodnými čísly? Proč je nyní nutno rychle a překotně schválit vadný sněmovní tisk 614, propojit všechny databáze, a teprve potom připravit kvalitní zákon? Nemyslíte, že v případě NZIS musí být úplně stejný režim jako u jiných registrů podle zákona o základních registrech, že musí být oddělena agenda a správa dat? Zákon o základních registrech určuje definice registru, rozsah shromažďovaných dat, vazby mezi agendami, evidenci přístupu k datům, správce agend a mimo jiné vedení záznamů o událostech souvisejících s provozováním registrů. Musí být zřejmé, kdo, kdy, co a za jakým účelem v registru dělal. Toto bohužel ve sněmovním tisku 614 naprosto chybí a odkaz na důvodovou zprávu nestačí.

Žádám tedy opakovaně o přímou odpověď na všechny položené otázky a současně o sdělení, jaká bude konečná podoba vytvářené databáze a kdo konkrétně z lidí pracujících na ÚZIS nebo pro ÚZIS pracuje současně pro komerční farmaceutický výzkum. Děkuji a doufám, že odpovíte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Odpověď bude písemně do 30 dnů a pravděpodobně budete spokojenější, pane poslanče, protože to bude vyčerpávající, kdežto v pěti minutách by ty otázky asi nebyly zodpovězeny.

Pokračujeme interpelací pana poslance Milana Šarapatky na nepřítomného pana ministra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Dobrý večer, děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že tady není přítomen pan ministr Chovanec, budu velmi stručný a poprosím ho o nějakou rozsáhlejší odpověď.

Před několika dny, pane ministře, došlo ke spojení hnutí Úsvit s hnutím Blok proti islámu. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná v podstatě o nejextremističtější a nejxenofobnější formaci v ČR, chtěl bych se vás zeptat, jaká je momentálně situace s registrací tohoto nového hnutí a zda to není důvod k zahájení řízení o zrušení registrace tohoto hnutí, myslím tím hnutí Úsvit. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za jasnou otázku. Písemná odpověď jistě bude zajímavá. Končím tuto interpelaci.

Pokračujeme jedenáctou interpelací, interpelací paní poslankyně Pavly Golasowské vůči také řádně omluvenému panu ministrovi průmyslu a obchodu Mládkovi. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Předkládám interpelaci na zde nepřítomného pana ministra Jana Mládka. Zdravím ho takto aspoň na dálku. Interpelace se týká dovozu čínské oceli a s tím souvisejícím rizikem nezaměstnanosti v hutních provozech.

Hrozba dovozu levné oceli z Číny ohrožuje pracovní trh v ČR a potažmo i v celé Evropě. V Moravskoslezském kraji by levný dovoz oceli z Číny mohl ohrozit až 15 tisíc pracovních míst v hutních podnicích a až 45 tisíc míst v souvislosti s návaznými službami na hutní průmysl. Dovoz dumpingového čínského zboží by tak ohrozil české, potažmo i evropské ocelářství a následně by jej mohl úplně zlikvidovat.

Vážený pane ministře, mám na vás tyto dotazy. Za prvé, jak aktivně se zapojuje ČR do rozhodování o udělení statusu tržní ekonomiky Číně? Jaké konkrétní kroky podniká? Za druhé, co brání tomu, aby pro Čínu platila stejná pravidla trhu jako pro nás včetně ekologických aspektů? A za třetí, v případě, že bude zlikvidován ocelářský průmysl v ČR, jste připraveni na obrovskou nezaměstnanost, která v kraji, který průmysl živí, vznikne? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni, paní Golasowské. Odpověď bude doručena do 30 dnů podle zákona o jednacím řádu.

A můžeme pokračovat interpelací paní poslankyně Jany Fischerové na také omluveného pana ministra Roberta Pelikána. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové. Já tedy se obrátím svými slovy na nepřítomného pana ministra spravedlnosti Pelikána.

Vážený pane ministře, bylo to 21. ledna tohoto roku, kdy byla projednávána na plénu Sněmovny interpelace, byl to sněmovní tisk 673, který jsem podala. S odpovědí od vás jsem tedy nebyla spokojena, a proto ještě znovu se na vás obracím dnes. Protože co mně bylo vašimi ústy zodpovězeno. Souhlasil jste s mými argumenty. Tehdy v lednu jste řekl, že způsob, jakým jsou přidělovány incidenční spory v rámci insolvenčního řízení na Krajském soudu v Ostravě, jste označil za dosti originální způsob.

Dále jste řekl, že máte s touto metodou problém a že soudu nesvědčí prostor pro libovůli a jakákoli netransparentnost. Zkrátka jste tehdy také řekl, že nelze řídit soud jako firmu. Dále jste také poslancům sdělil, že vaše pravomoci v oblasti rozvrhů jsou v této oblasti takřka žádné. Jedinou možností je kárná žaloba, která však podle vás nemá naději na úspěch.

Ale já vám chci ještě sdělit, pane ministře, že mě navštívila mezitím na vlastní žádost paní předsedkyně Krajského soudu v Ostravě. A protože mi dala další podklady, kterými se na mě obrátila, tak já se obracím zase potažmo na vás a chci, abyste přesto na to reagoval. Jsou tam možnosti buď posílení personálního složení na Krajském soudu v Ostravě, anebo podněty, které byly na vás požádány paní předsedkyní. Ptám se vás tedy, pane ministře, co hodláte v této věci udělat. Prosím konkrétně. Máte na to kompetence. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Odpověď bude do 30 dnů. Myslím, že bude lepší než ta poslední.

A pokračujeme interpelací poslance Zdeňka Soukupa na přítomného pana ministra kultury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, vážený pane ministře, 26. listopadu jsem vás interpeloval ve věci některých výroků představitelů muslimských obcí v České republice. Připomenu některé. Muneeb Hassan Alrawi, šéf brněnských muslimů, radí členům své obce, jak mají vychovávat děti. Cituji: "Tvá povinnost je v tomto období naučit ho milovat islám. Nauč ho nenávidět kufr, kefíry." To jsou osoby, které odmítají boha. Zdokumentované jsou výroky Vladimíra Sáňky, předsedy Muslimské obce v Praze, veřejně obhajuje zabíjení izraelských civilistů Palestinci.

Udělal jsem a předal vám tenkrát rovněž doslovný záznam výroků ředitele Muslimské unie v České republice Mohameda Abbase ve dvou televizních pořadech. Pléduje v nich za zavedení muslimského práva šaría pro české muslimy, hlavně jsou zajímavá ona ustanovení vztahující se k ženám.

Pane ministře, vy jste se tehdy odvolal na odpovědnost orgánů činných v trestním řízení. Já bych chtěl ovšem poukázat na odpovědnost vašeho ministerstva, které rozhoduje o registraci církví a takových církevních organizací. Dovolte, abych odcitoval něco z § 5 zákona o svobodě vyznání a postavení církví, z těch podmínek pro získání registrace. "Nemůže ji získat, kdo popírá nebo omezuje osobní, politická práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu..." a tak dále. Ještě jeden citát: "Nemůže ji získat ten, kdo rozněcuje nenávist a nesnášenlivost, nebo ten, kdo podporuje násilí a nesnášenlivost." To podle mne výroky vysokých představitelů registrovaného Ústředí muslimských obcí v České republice naplnily.

Přikročilo tedy Ministerstvo kultury k zahájení řízení o odebrání registrace, jak mu to ukládá § 22 výše jmenovaného zákona?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času k otázce. Pokud nebudete spokojen s odpovědí, máte potom ještě další minutu. Slovo má pan ministr kultury Daniel Herman. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, především chci poděkovat prostřednictvím pana předsedajícího za váš zájem o tuto problematiku, která je aktuální a je třeba se jí velmi vážně zabývat, ale je třeba se pohybovat v mezích práva, v mezích zákona. Takže bych si teď dovolil trošinku malinký exkurz i do minulosti.

Ústředí muslimských obcí bylo Ministerstvem kultury registrováno v roce 2004. Všechny zákonné podmínky jak formální, tak obsahové byly splněny. Ministerstvo kultury posuzovalo také okolnosti týkající se vzniku a působení Ústředí muslimských obcí z hlediska ustanovení § 5 zákona o církvích a náboženských společnostech v tehdy platném znění. Součástí registrovaného základního dokumentu Ústředí muslimských obcí je písemné prohlášení, že jeho činnost není v rozporu s podmínkami vzniku a působení církví a náboženských společností v České republice, a prohlášení, že Ústředí muslimských obcí stejně jako všichni jeho členové i právnické osoby, které budou navrženy k evidenci podle zákona o církvích a náboženských společnostech nebo k registraci podle zvláštních právních předpisů, mají povinnost plně respektovat Ústavu České republiky a dodržovat právní řád České republiky. Ani další posudky, jejichž vypracování zadalo Ministerstvo kultury v roce 2014, tedy před dvěma lety, neobsahovaly žádné negativní postoje, které by mohly vést k úvahám o zrušení registrace Ústředí muslimských obcí. Zrušení registrace církve a náboženské společnosti je tím nejkrajnějším řešením v případě, kdyby registrovaná církev a náboženská společnost závažným způsobem a ve značné intenzitě či opakovaně porušovala podmínky vzniku a působení církví a náboženských společností v České republice.

A teď se dostávám k jádru vaší otázku a k odpovědi na ni. Pokud by kdokoli měl informace o závažném porušování právního řádu ze strany Ústředí muslimských obcí, je nutné, aby se obrátil na orgány činné v trestním řízení. K dnešnímu dni Ministerstvo kultury neobdrželo od orgánů činných v trestním řízení žádné podněty, na jejichž základě by bylo povinno zahájit řízení o zrušení registrace. Samozřejmě že v momentě, kdy takovýto podnět obdržíme, příslušné řízení okamžitě zahájíme. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Hermanovi. Pan kolega Soukup ještě doplní otázky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Otázky doplním. Pane ministře, já s vámi nemohu souhlasit v tom, že je třeba se obrátit na orgány činné v trestním řízení. Onen § 22, který vám později ukážu, nechci ho teď citovat celý, naprosto jasně vypovídá o tom, že Ministerstvo kultury by mělo zahájit řízení ve věci nedodržení základních podmínek. Jak jsem uvedl, ty dodrženy nebyly.

Ještě bych se tady zmínil o jistém posudku, který si Ministerstvo kultury, nikoli pod vaším vedením, ale pod vedením vašeho dávného předchůdce, nechalo vypracovat. Je to v podstatě posudek, který vypracovala advokátní kancelář Aleše Pejchala. On navrhl do té základní zakládací listiny několik podmínek, které se tam v podstatě později vůbec nepromítly. Mimo jiné, že se musí Ústředí muslimských obcí jasně distancovat od mnohoženství a dalších islámských praktik. To tam prostě takto konkrétně uvedené není.

Já už v podstatě nebudu pokládat žádnou otázku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, ani není možné. Už jste vyčerpal minutu na doplňující otázku. Pan ministr ale jistě využije svého času dvou minut k tomu, aby případně doplnil své postoje k této věci. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Určitě. Děkuji, pane předsedající. Znovu opakuji, jakmile Ministerstvo kultury, které není vyšetřujícím orgánem, obdrží příslušný podnět, okamžitě zahájí řízení. Pokládám to za velice závažné a je nutné, aby se kdokoliv pohyboval v rámci zákonů, právních norem České republiky. Nemohou být žádné výjimky pro kohokoliv. Ani pro příslušníky muslimských obcí, nebo Ústředí muslimských obcí. Takže ve chvíli, kdy obdržíme příslušný podnět, okamžitě zahájíme v rámci příslušných zákonů řízení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Budeme pokračovat další interpelací, tentokrát interpelací pana poslance Roma Kostřici na ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chci vás interpelovat stran Státního fondu dopravní infrastruktury, konkrétně pokud jde o opravu silnic druhé a třetí třídy. Je mi známo, že vámi řízené ministerstvo úspěšně čerpalo peníze z fondů Evropské unie, kdy jen v prosinci 2015 byla provedena fakturace ve výši 26 miliard korun, a tak vzniká rezerva 3 miliard korun, které by měly jít ze Státního fondu dopravní infrastruktury, s čímž se původně nepočítalo.

Chtěl bych se vás zeptat, jak bude spravedlivě provedeno rozdělení těchto peněz mezi jednotlivé kraje. Jen připomínám, že stát převedl na kraje 40 tisíc kilometrů silnic převážně druhé a třetí třídy. Z těchto 40 tisíc kilometrů se nachází v Jihomoravském kraji 4 tisíce kilometrů, což je tedy jedna desetina. Z toho důvodu se domnívám, že do Jihomoravského kraje měla být tedy z fondu dopravní infrastruktury alokována reciproční část této rezervy.

Z jednání rady Jihomoravského kraje ze dne 25. 2. vyplývá, že na opravy silnic Jihomoravského kraje bylo vyčleněno 398 milionů korun a z toho jen 239 milionů ze zmíněného fondu. Chci se vás proto zeptat, zda toto nerovnoměrné rozdělení bude nějak kompenzováno zejména vzhledem k mimořádným dopravním komplikacím na silnicích Jihomoravského kraje v roce 2015. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kostřicovi a pan ministr dopravy je připraven odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, díky úspěšnému čerpání finančních prostředků v rámci operačního programu Doprava, resp. schopnosti příjemců realizovat projekty, jež byly z velké části původně financovány z národních zdrojů, činil zůstatek finančních prostředků na účtech Státního fondu dopravní infrastruktury k 31. prosinci 2015 celkem 13 miliard korun. Z tohoto důvodu bylo možno alokovat v roce 2016 částku ve výši 3 miliard korun na finanční pomoc krajům na rekonstrukce, modernizace a opravy silnic II. a III. třídy. Finanční prostředky byly rozděleny mezi kraje podle délky předmětných komunikací. Tabulku s rozdělením vám mohu předložit.

Nově jsou příjemcům ukládány především tyto povinnosti: zveřejňování uzavírek na portálu Národního dopravního informačního centra; předložení stanoviska správců pozemních komunikací, po nichž jsou vedeny objízdné trasy, k možným kolizím akcí financovaných z rozpočtu SFDI s opravami či rekonstrukcemi těchto komunikací; povinnosti příjemce předložit prohlášení kraje o koordinaci akcí financovaných z rozpočtu SFDI s ostatními akcemi na pozemních komunikacích v daném kraji. Dále byli příjemci upozorněni na povinnost používat nového loga zprostředkujícího subjektu pro operační program Doprava 2014 až 2020 a na nový způsob informování SFDI Ministerstva dopravy a Ministerstva financí o konání hodnoticích komisí k veřejným zakázkám a na realizaci akcí financovaných podle nových pravidel.

A jenom pro vaši informaci, Jihomoravský kraj má délku silnic II. a III. třídy na svém území 3 872 km, což je 7,95 procenta celkové kilometráže silnic II. a III. třídy. Pro zajímavost, největší podíl má kraj Středočeský, který má 17,7 procenta, druhý je Jihočeský, který má 11,2 procenta. Tudíž ona částka 238 milionů 475 tisíc korun, která jde do Jihomoravského kraje, je férový podíl na tom, o jaké množství silnic II. a III. třídy se stará. Já vám tu tabulku předám v kopii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru dopravy Danu Ťokovi. Pan kolega Kostřica nemá zájem o doplňující otázku, takže můžeme pokračovat, a to interpelací pana poslance Jiřího Štětiny na ministra Roberta Pelikána, který je nepřítomen. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás jako zkušený lékař v oborech hygiena, epidemiologie, anesteziologie a záchranná služba s důraznou žádostí o prošetření třetího rozhodnutí soudce Michala Ryšky ve věci převozu porozeného dítěte do zdravotnického zařízení v Brně. Nejsem v této kauze angažován žádnou stranou, ale musím reagovat na štvavá slova paní Zuzany Candiglioty, která v rámci projednávání prohlásila, že je třeba skoncovat s lékařskou lobby, a jednoznačně straní rodině, která zažalovala zdravotnickou záchrannou službu v Brně za postup lékaře, který, jenom pro vaši informaci, zemřel, možná i v důsledku stresu, který tento případ provází od samého počátku, šest let.

Musím vám tedy říct, vážený pane ministře, že zájem lékařů pracovat na chirurgických pracovištích, včetně gynekologie a porodnictví, v záchranné službě je dnes téměř nulový, protože mladí lékaři nechtějí být šikanováni, souzeni a skandalizováni za to, že léčí podle nejnovějších poznatků vědy, eticky a s nasazením svého osobního přesvědčení a vědomostí, že jeho postup je vždy ve prospěch nemocného, a neléčí podle přání aktivistů a diletantů a dnes i za velkých finančních postihů.

Vznáším tedy dotaz: Vážený pane ministře, budeme snad řešit lékařské fakulty, zdravotnická zařízení a péči o nemocné obecně převezmou soudci a aktivisté lidských práv? A druhá otázka zní: Jaká je možnost výměny soudců v kauzách obecně, např. i v kauze Jiřího Kajínka? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Štětinovi i za dodržení času k otázce. Nyní budeme pokračovat interpelací pana poslance Josefa Kotta na nepřítomného pana ministra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že pan ministr Chovanec je řádně omluven, stahuji svou interpelaci a nechám si to, až zde bude fyzicky přítomen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, je to vaše právo, samozřejmě. Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Věry Kovářové také na nepřítomného a řádně omluveného místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, je 3. března 2016. Naposledy jste na ústní interpelace odpovídal 30. dubna 2015. Pokud budete chtít měnit jednací řád, jak o tom občas mluvíte, tak o jednom problému, který by novela mohla řešit, bych věděla.

Ale o čem bych chtěla mluvit a reagovat na vaši písemnou odpověď na můj dotaz ohledně této věci. Uvedl jste, že se změnou modelu financování institucí zabezpečujících aktivity bývalých hlav státu nesouhlasíte. Moje představa je taková, že současné uspořádání je nevyhovující. Vašemu stanovisku rozumím, ale nemyslím, že je správné. Současný model vychází ve svém principu z toho, že bývalí prezidenti jsou podporováni velmi bohatými jednotlivci, chcete-li oligarchy. Institut pana prezidenta Havla financuje Zdeněk Bakala, institut pana prezidenta Klause Petr Kellner. Bývalí prezidenti mají ve společnosti významné slovo, v případě přímo voleného prezidenta to bude jistě ještě markantnější. Vystavovat je situaci, kdy jsou nuceni po skončení funkčního období se doprošovat o prostředky oligarchů, to skutečně nepovažuji za šťastné. Důvody jsou nabíledni. Kladu si otázku, kdo bude sponzorovat prezidentskou knihovnu prezidenta Zemana, až opustí úřad hlavy státu. Který další oligarcha by mohl mít o toto zájem? Nebo by mohlo přicházet financování ze zahraničí? To je také možné a opět nemyslím, že úplně šťastné. Českého exprezidenta by třeba ruské peníze financovat určitě neměly. Budu proto ráda, když věc ještě jednou promyslíte i s přihlédnutím k argumentům, které zde dnes zazněly. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové, dodržela čas a pokračujeme interpelací pana poslance Karla Raise na nepřítomnou paní ministryni Valachovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Vážená nepřítomná paní ministryně školství, v souvislosti s mediálním rozruchem kolem problematiky zavádění inkluze jsem často tázán na kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu evropských prostředků, a to konkrétně na zprávu NKÚ č. 1506, kde se píše o devíti centrech podpory inkluzivního vzdělávání, která po ukončení evropského projektu bez náhrady zanikla. Tím došlo k porušení udržitelnosti, ke které se řešitelé MŠMT zavázali, a reálně hrozí, že příjemce dotace bude nucen dotaci vrátit. Dotace činila asi 133, nebo více než 133 milionů korun. V rámci projektu mělo vzniknout devět center pro podpory, jejichž úkolem bylo vytvořit metodické materiály podpory inkluze. Při kontrole bylo zjištěno, že MŠMT nemá informace, jestli školy metodiky využívají. Dále bylo konstatováno, že o vytvořený vzdělávací kurs ze strany MŠMT neměl nikdo zájem. NKÚ zjistil, že zřízená centra po ukončení realizace projektu zanikla bez náhrady, takže nemohly dál být podpořeny aktivity na regionální úrovni. Vzdělávací kurz Metodika školního podpůrného programu byl vyhlášen do doby kontroly pouze dvakrát. Neuskutečnil se z důvodu nedostatku zájemců.

V souvislosti se situací bych se rád zeptal, jaké konkrétní personální důsledky jsou vyvozeny z těchto elementárních chyb v čerpání prostředků Evropské unie pro podporu inkluze. Tím myslím, jak jste řešila problém ukončení činnosti devíti center podpory inkluzivního vzdělání. A za druhé, jestli bude MŠMT požadovat například v rámci finančního střednědobého plánu další navýšení financí na zajištění inkluze. Pokud ano, jak zajistíte, aby finance opět nebyly čerpány takto výrazně neefektivně?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi. Bude písemná odpověď ve třiceti dnech.

A nyní dále na nepřítomnou Kateřinu Valachovou pan poslanec Radim Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážená paní ministryně, jako pedagog bych rád znal váš názor na podle mého názoru zběsilost, která se vylíhla, a nevím nakolik s vaším vědomím, nejspíše ve vašem pracovním týmu a ve které vidím narušení principu rovnosti podle zákoníku práce, kdy by zaměstnanci požívali větší ochranu v pracovněprávních vztazích než zaměstnavatel, který je zároveň také zaměstnanec, tedy ředitel školy.

Ve Sněmovně leží pozměňovací návrh č. 3719 Matěje Fichtnera ke školskému zákonu upravující možnosti odvolání ředitelů škol. K současným důvodům odvolání ředitele přibývá další, a to doslova a do písmene bez udání důvodu. Já osobně tento krok považuji za čirý populismus, který reaguje na aktuální dění kolem pražské školy Na Třebešíně a systémově je prostě špatně. Pokud by toto prošlo, stali by se z ředitelů již skutečně jen pouhé loutky v rukou zřizovatelů, v našem případě v Ústeckém kraji, v případě komunistického vedení Ústeckého kraje, které by pak mělo možnost odvolat ředitele ve chvíli, kdy by se tento znelíbil.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Holečkovi. Pokračujeme interpelací pana poslance Jana Farského na omluveného ministra Martina Stropnického. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážený nepřítomný pane ministře, mám dotaz k plnění zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který byl přijat pod č. 262 v roce 2011. Preambule tohoto zákona říká, že Parlament České republiky, jsa veden vůlí vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období komunistické totalitní moci s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie, jsa odhodlán trvale připomínat ideály vlastenectví, cti, statečnosti a sebeobětování dalším generacím, vyslovuje hlubokou lítost nad nevinnými oběťmi teroru komunistického režimu. A vycházeje ze zásad, které vtělil do zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, se usnesl na tomto zákoně České republiky. - Následuje relativně krátký a jednoduchý zákon, který předpokládal, že kdo požádá, tak projde určitým - tehdy jsme předpokládali jednoduchým - řízením a bude mu vyhověno, dostane osvědčení a s ním spojenou hmotnou kompenzaci a bude také upraven jeho důchod. Bohužel je to tak, že bylo asi přibližně 270 tisíc rehabilitovaných politických vězňů, pět tisíc z nich požádalo a dosud dostalo toto osvědčení pouhých tisíc. Z doby, která uplynula od 17. listopadu, i z období, kterého se tento zákon týká, je zřejmé, že mnozí odcházejí, a že jim tedy tato rehabilitace osvědčením není poskytnuta.

Já bych chtěl, pane ministře, požádat z úcty k těm, kterým vděčíme za svobodu, abyste udělal vše pro urychlení vyřizování těchto žádostí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Farskému. Dostane odpověď do 30 dnů.

Nyní interpelace pana poslance Jiřího Koubka na ministra dopravy Dana Ťoka ve věci vyhlášky č. 45/2015. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, pomalu, ale jistě se blíží vodácká sezóna a s ní nabývá na palčivosti jeden velký problém, problém, který neexistoval, dokud vaše ministerstvo vloni nevydalo vyhlášku č. 46, která mimo jiné upravuje rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě. Do této vyhlášky se dostala, údajně na popud Ministerstva zemědělství, nová formulace týkající se udělování souhlasu se splutím jezu na vodácky využívaných vodních plochách. Původní vyhláška nazvaná řád plavební bezpečnosti stanovovala, že malá plavidla mohou plout přes jezy nebo jejich propusti se souhlasem správce příslušné vodní cesty. To v praxi znamenalo, že pokud nebyla před jezem umístěna zákazová značka, bylo možné jezem nebo propustí proplout na vlastní nebezpečí. Ovšem nová vyhláška Ministerstva dopravy č. 46 z dubna 2015 nahrazuje souhlas správce příslušné vodní cesty souhlasem správce jezu, pokud není splynutí upraveno signálními znaky. Zkušenost vodáků je taková, že znaky umožňující splouvání se téměř nevyskytují, takže nastupuje povinnost vyžádat si souhlas správce konkrétního jezu. A zde se zdá býti logicky zakopaný pes. Je prakticky nemožné operativně zjistit kontakt na příslušného správce, natož od něj získat rychlou odpověď. Přitom bez povolení nelze splout ani jezy s vodáckou propustí a při porušení této povinnosti lze podle § 117 odst. 2 písm. b) zákona č. 245/2001 Sb. uložit vůdci plavidla citelnou pokutu.

Takže bych se, pane ministře, na to rád zeptal. Předpokládám, že jistě nebylo ničím záměrem vyhnat vodáky, skauty, dětské oddíly a vůbec všechny milovníky vodního rekreačního sportu z našich řek. Takže bych se vás chtěl zeptat na tuto vyhlášku a případně i nápravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr je připraven odpovědět. Prosím, pane ministře, máte slovo. Je to poslední interpelace na vás dnešního dne.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych na úvod rád řekl jednu věc. Toto ustanovení, které je dneska ve vyhlášce č. 46/2015 Sb., bohužel není nové, je to ustanovení, které je od roku 1991 v řádu plavební bezpečnosti. My jsme tento řád plavební bezpečnosti zrušili a během připomínkového řízení při zrušení tohoto řádu plavební bezpečnosti a jeho nahrazení vyhláškou 46/2015 toto ustanovení zůstalo. Důvod je jednoduchý. Samozřejmě je to záležitost toho, že vlastník cesty se nechce úplně vázat a mít možnost, že ho bude někdo žalovat za to, když se něco na jezu stane, že jez není ve správném stavu.

To znamená, dneska připravujeme, abychom tento problém vyřešili, novelizaci této vyhlášky. Novelizace je dohodnuta i s Ministerstvem zemědělství. My jsme toto ustanovení navrhovali úplně zrušit, ale dohodli jsme se v meziresortním připomínkovém řízení, že bychom tam dali následující znění: Na povrchových vodách, které jsou vodní cestou nesledovanou, je plutí přes jezy nebo jejich propusti možné pouze na vlastní nebezpečí, a pokud není zakázáno vlastníkem jezu nebo signálním znakem. Plutí přes jezy nebo jejich propusti může být signálními znaky dále upraveno.

Rozumím z jedné strany tomu, že tam toto ustanovení chtějí dát povodí jako vlastníci jezů, aby se chránila proti případným možným žalobám. Na druhé straně je otázka, jestli tato formulace takto napsaná projde Legislativní radou vlády, protože tady se omezuje nějaká svoboda, která podle jejich pohledu nemusí být v pořádku. Mně se to zdá v pořádku, ale pokud by tam byl problém z hlediska Legislativní rady vlády, tak budeme jako Ministerstvo dopravy navrhovat, aby se to úplně vypustilo a neřešilo.

Faktem je, že z hlediska neznalosti řádu plavební bezpečnosti se to ustanovení posledních dvacet let ignorovalo a vůbec se nebralo v potaz. Tím, že se nově objevilo ve vyhlášce, tak vyplynulo na povrch a vzbudilo kontroverze. Určitě to chceme vyřešit, protože naším zájmem není omezovat vodáctví a sport na vodě vůbec. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi dopravy. Pan kolega Koubek bude mít doplňující otázku. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, jenom doplňující otázka. Pokud by to Legislativní rada vlády odsouhlasila a vy byste to tedy zařadili do té vyhlášky - s jakou platností, odkdy se mohou vodáci dočkat té změny v té vyhlášce. Stihnout to tuto vodáckou sezónu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za jasnou stručnou otázku. Pan ministr jistě jasně stručně odpoví.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok My chystáme tu úpravu nejenom kvůli tomuto. To je ta vyhláška, která taky omezila noční kotvení a další věci, které vzbudily kontroverze u vodních sportů, takže bychom ji samozřejmě rádi nachystali tak, aby nadcházející vodácká plavební sezóna už tyto věci vyřešila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za doplňující odpověď. Interpelace číslo 22. Pan kolega Radim Holeček mě informoval, že ji stahuje, a budeme pokračovat interpelací pana kolegy Jiřího Koubka na ministra zahraničí. Jenom informuji, že pan ministr zahraničí mi sem položil omluvu vzhledem k tomu, že má od 17.30 jednání na ministerstvu, a proto se od 17.30 do 18.00 omlouvá. Odjel v 17.15, jak jste určitě viděli. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji pane předsedající. To mě mrzí, protože jsem tady právě pana ministra viděl, tak jsem se i na jeho odpověď těšil. Nicméně přesto si dovolím tuto interpelaci načíst.

Vážený pane ministře, v minulém týdnu se Praha pustila na tenký led zahraniční politiky. Schválila takzvanou sesterskou dohodu mezi Prahou a Pekingem, do které si čínská strana prosadila bod uznávající Tchaj-wan jako nedílnou součást čínského území. Takové prohlášení je výsostně zahraničněpolitické a podle mého názoru dohody mezi municipalitami sem v žádném případě nepatří. Navíc se v preambuli dohody obě města přihlašují k tiskovému prohlášení obou ministerstev, ale jako by to bylo málo, musel se tam objevit ještě tento speciální bod ohledně Tchaj-wanu. Spíše než o rovnocenném partnerství tato smlouva svědčí o podřízeném postavení Prahy vůči Pekingu. Obdobné dohody s jinými metropolemi, jako je Dublin a Kodaň, tato ustanovení nemají.

Tato dohoda nezůstala bez odezvy u politické reprezentace Tchaj-wanu. Podle zpráv v médiích mělo tchajwanské Ministerstvo zahraničí požadovat od české diplomacie vysvětlení s tím, že nebude nikdy akceptovat žádné formulace, které rozporují suverénní postavení země. Ještě 27. února tisková mluvčí vašeho ministerstva sdělila, že o této skutečnosti, a tedy protestu ze strany Tchaj-wanu, nemá žádné informace. Od té doby uplynul téměř týden, a proto se, vážený pane ministře, obracím na vás s dotazem, zda již ministerstvo obdrželo tuto protestní nótu či žádost tchajwanské strany. Jestliže ano, co je jejím obsahem, jak jste na ni odpověděl, případně jak na ni odpovíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce a budeme pokračovat další interpelací paní poslankyně Pavly Golasowské. Pan kolega Koubek jistě dostane odpověď v zákonné lhůtě. Prosím paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo pane předsedající. Předkládám interpelaci na pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci nedostatku míst v českých věznicích a s tím souvisejícím pořízením elektronických náramků.

V nejbližší době bude v českých věznicích chybět až 2 300 míst, což odpovídá asi čtyřem až pěti novým věznicím. Náklady na jejich vybudování by znamenaly investici ve výši 430 mil. korun a náklady na provoz 750 mil. korun ročně. V souvislosti s nárůstem odsouzených a nedostatečnou kapacitou ve věznicích se Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo pořídit elektronické náramky, což by situaci s nedostatkem míst ve věznicích částečně vyřešilo. Nicméně do prvního tendru na elektronické náramky se nikdo nepřihlásil a v těchto dnech byl vypsán druhý tendr. Problém s umisťováním odsouzených tak zatím dále zůstává.

Vážený pane ministře, chci se vás proto zeptat: Pokud z druhého tendru vzejde vítěz, v jak dohledné době budou realizovatelné elektronické náramky? Za druhé, jak chce Ministerstvo spravedlnosti vyřešit problém s nedostatkem míst ve věznicích? Zda jej vyřeší jen elektronické náramky, nebo je nutné vytvořit nová pobytová místa, ať už postavením nové věznice, nebo zrekonstruováním stávájících budov? A za třetí, v jak dohledné době chce Ministerstvo spravedlnosti vyřešit problém s nedostatkem míst ve věznicích? Děkuji za zodpovězené dotazy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Golasowské. A protože pan Robert Pelikán je omluven, tak odpověď bude v zákonné lhůtě.

Nyní mi dovolte informaci. Svoji interpelaci číslo 25 a 30 stáhl pan poslanec Zdeněk Ondráček, budeme tedy pokračovat interpelací číslo 26 a to je interpelace paní poslankyně Věry Kovářové, na také omluveného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci zrychlení internetového připojení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v poslední době se množí titulky typu: Česku uteče 14 mld. na rychlý internet. Česku hrozí, že nevyčerpá 14 mld. od EU na internet. Nebo: Přijdeme o 14 mld. na rychlý internet, varují operátoři. Pochybnosti o čerpání těchto prostředků už jsou ale vyjadřovány delší dobu. Myslím, že jde o vážné téma. 14 mld. nenajdete na ulici. Tyto peníze bychom si neměli nechat proklouznout mezi prsty. Je jasné, že jejich přínos zejména pro venkov by mohl být značný. Obávám se přitom, že vyjádření, která jste k této záležitosti poskytl, není možné označit za uspokojivá.

Mohla bych vás proto poprosit o vysvětlení celé situace, popis aktuálního stavu a harmonogram kroků, které MPO hodlá uskutečnit, aby 14 mld. nepřišlo vniveč? Uklidněte mě prosím.

Na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku. Pevně doufám, že miliardy na rychlý internet má na starosti supernáměstek, jehož jméno je tajné a který v loňském roce získal na MPO odměny za dobré výsledky při čerpání peněz z Evropské unie ve výši 1,3 mil. korun. Kdyby to měl v rukou on, byla bych o něco málo spokojenější. Můžete mě uklidnit i ohledně této věci? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Věřím, že odpověď včas dostane.

Budeme pokračovat interpelací číslo 27 pana poslance Petra Bendla na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Pane poslanče prosím máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, já jsem v podstatě vše, co jsem chtěl říct, vyčerpal už v té první interpelaci, jak už jsem vám tady řekl mimo pultík. Podám k vašim rukám písemnou interpelaci, neboť výstavba přehrady na Berounce si zaslouží podrobnější debatu. Takže to podám písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pan ministr v tom případě nebude odpovídat. Můžeme to mít za vyčerpané.

Nyní tedy interpelace číslo 28 pana poslance Karla Andrleho Sylora na v současné chvíli omluveného ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka ve věci humanitární dotace pro Sýrii. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážený pane ministře, dne 15. prosince vyhlásilo Ministerstvo zahraničních věcí výzvu k podávání námětů na projekty humanitární pomoci v rámci dotačních titulů Účelová dotace nestátním neziskovým organizacím v rámci poskytování humanitární pomoci - okamžitá pomoc pro Sýrii. Hodnoticí komise nakonec vybrala vítězné projekty a dovoluji se vás v této souvislosti zeptat na následující dotazy: 1. Jaká byla kritéria hodnoticí komise? 2. Zohlednila komise fakt, že někteří uchazeči v soutěži si nenárokovali žádné mzdové ani osobní prostředky na projekt, jinými slovy, že celou dotaci hodlali použít v místě postiženém humanitární katastrofou? Například i naše žádost. 3. Jaké byly náklady mzdové a osobní vítězných uchazečů v celých částkách? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Andrlemu. Pan ministr zahraničí jistě odpoví v zákonné lhůtě.

Pokračujeme interpelací číslo 29, to je paní poslankyně Věra Kovářová na omluveného pana ministra Milana Chovance. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátila ve věci situace obcí v bezprostředním okolí zrušených či zmenšených vojenských újezdů. Nejde tak jen o Brdy, ale i o další vojenské újezdy, kterých se podstatně dotkl zákon č. 15/2015 Sb.

O co mi jde především? Vládní návrh tohoto zákona nikterak nepočítal s navýšením příjmů dotčených obcí, které je potřeba v souvislosti s touto mimořádnou situací vynaložit. Až sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučil v rámci projednávání, aby alespoň nové obce získaly v letech 2016 a 2017 dvojnásobek daňových příjmů z rozpočtového určení daní. Návrhy, aby si finančně polepšily také obce rozšiřované, bohužel neuspěly.

Ráda bych se zeptala, z jakých úvah vláda při přípravě tohoto návrhu vycházela a proč nezohlednila zvýšené potřeby jak nových, tak rozšířených samospráv. A především, co plánuje pro obce, kterým v důsledku rozšíření vznikají nemalé náklady, udělat? Myslím, že prostor v tomto směru by mohlo mít speciálně i Ministerstvo vnitra, zejména pokud jde o například problematika požární ochrany. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové, jistě pan ministr odpoví.

Interpelaci číslo 30 pan poslanec Zdeněk Ondráček stáhl, nyní tedy na nepřítomného omluveného ministra Andreje Babiše pan poslanec Radim Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený nepřítomný pane ministře, interpeluji vás ve věci pravděpodobného dotačního podvodu, kvůli kterému vaši firmu vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům, OLAF. Je velmi zajímavé, jak stále tvrdíte, že je třeba narovnávat podnikatelské prostředí, a sám čerpáte dotace, na které jste ani neměl nárok. Máte to zapotřebí, pane ministře? Vždyť 50 milionů jsou pro vás drobné. Dodatečné uhrazení těchto 50 milionů, které možná plánujete, vás v dané kauze nevyviňuje.

Chtěl bych objasnit pár věcí. Dotace měla být použita na podporu cestovního ruchu. Ubytováváte tam nějaké turisty, či nikoliv? Dále mě zajímá, proč vaše firma žádala o dotaci, která patří malým a středním podnikům, když hlásáte, že Agrofert je velká firma a kolik financí odvádí na daních. Ale pane ministře, vždycky když řeknete A, musíte říct i B. To jest, kolik Agrofert získal na dotacích z peněz daňových poplatníků? Je to mnohem více, než jste odvedl na daních.

Prosím tedy o objasnění, jak je to s těmi dotacemi, co o tom víte. Jedná se už totiž o druhý případ, kvůli kterému se OLAF motá kolem vašich firem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za otázku, pan ministr jistě odpoví v zákonné lhůtě.

Dostáváme se k interpelaci číslo 32 pana poslance Petra Bendla na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Tentokrát nepůjde o vodu, ale o honitby. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Ano, máte pravdu, pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Pane ministře, obracím se na vás ohledně převodu lesních pozemků na střední lesnické školy. Už v roce 2013 vláda odsouhlasila převod lesních pozemků a jejich honiteb právě na posílení možnosti výuky těchto středních lesnických škol. Jak jistě víte, lesníci nemají na růžích ustláno, není tady přehršel zájemců, kteří by chtěli jít studovat tento směr, a je to, věřím, náš společný zájem na tom, abychom středním školám umožnili, aby případné honitby mohly využívat i k výuce a výukovým účelům.

Zajímá mě, pane ministře - protože se ke mně dostaly fámy, že jsme tím trochu zkomplikovali život lidem, kteří už si na tyto honitby mysleli -, proč se tak ještě nestalo a co pro to uděláte, aby lesnické školy tyto honitby k možnosti výuky dostaly.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. A pan ministr Marian Jurečka je připraven na odpověď. Slovo má ministr zemědělství. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji vám, dobrý večer, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové. K této interpelaci musím říct, že tady je potřeba odlišit dvě věci, a to je převod pozemků, resp. lesů pro využití školních polesí, který schválila vláda, kdy se navrhuje, aby školy, které mají určitý typ maturitního oboru, měly možnost získat tisíc hektarů polesí pro výuku nebo pro potřeby výuky. Musím říct, že tady je potřeba se na to podívat tak, že české lesnické školství má ve třech klíčových školách po desetiletí velkou historii - to jsou tři školy - Písek, Trutnov a Hranice. Počet absolventů těchto škol dnes už převyšuje potřeby celého sektoru, to je potřeba si říci.

Já jsem dal a v procesu je převod pozemků z Lesů České republiky na školu v Trutnově. Tady nemám problém toto usnesení vlády naplnit. Mám řekněme určité otazníky, se kterými chci seznámit ještě koaliční radu, a dát na zvážení revokaci toho usnesení vlády, protože jsou tady jiné školy, kde počet těchto absolventů, počet maturantů je například na úrovni šest nebo sedm. A já si kladu otázku, zdali my tímto krokem, převodem těchto pozemků, máme, řekněme, spustit i možnou hypotetickou budoucí lavinu, že potom krajské samosprávy budou mít ambici, krajské vedení jednotlivých krajů, otvírat na svých školách tyto maturitní obory, které budou dávat, řekněme, záruku nebo dávat očekávání toho, že taky dostanou tisíc hektarů na školní polesí. Já s tím jenom chci seznámit svoje kolegy z vlády, abychom si uvědomili, že pokud já to nařízení vlády bezezbytku naplním, což samozřejmě je možné, tak zároveň oslabíme i ty tři tradiční školy, jejichž úroveň výuky může v budoucnu výrazně poklesnout. To je potřeba si uvědomit. Takže tady to jsou mé určité obavy, které já vznáším k tomu celému procesu. Já s tím technicky v zásadě problém nemám, jenom chci, aby si i kolegové ministři, hlavně ministryně školství, uvědomili, jaké to může mít další dopady pro ten sektor.

Pokud jde o honitby, tak samozřejmě v případě školy, která má školní polesí nad 500 ha souvisejících pozemků, není problém s vytvořením honitby. Pokud jsou to školy, které to dnes nemají, tak je samozřejmě možné se ucházet v soutěži o pronájem honebních pozemků. Takže tady musím říct, že ty nádoby jsou částečně spojené, ale my nemůžeme garantovat převodem vlastních pozemků to, že škola bude mít v budoucnu honitbu. To takhle jednoduché úplně není. A ty mé obavy, které jsem tady vyslovil, jsou opravdu na základě čistých racionálních argumentů, řeči čísel a toho, jak já i vnímám reakce odborníků, kteří se věnují lesnímu školství po dlouhé roky. Takže to je celé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství. Pan poslanec Petr Bendl se chystá na doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Já tu čtu vaši odpověď tak, že tedy jedna škola ano, dvě ne. Když říkáte, že jste mírně skeptický, nebo nepamatuji si přesně ten výraz, považuji to za chybu. Protože stát by o nic nepřišel. Víte dobře, že tam jsou fixovány závazky vůči státu v případě, aby nedošlo ke zcizení, aby s tím nemohl nikdo manipulovat apod. Ani kraj, ani škola případně. Myslím si, že jestli chcete jít tímto směrem, že to je pro lesnictví jako takové chyba. A nejsem přesvědčený o tom, že by fakt, že má k dispozici škola honitbu nebo příslušné lesní pozemky na výuku, že by to byl nějaký výrazný tahák pro učitele, nebo resp. pro žáky, spíše pro lepší kvalitu výuky a nakládání s lesem. Z hlediska budoucnosti si myslím, že by to bylo správné rozhodnutí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr zemědělství se chystá k doplňující odpovědi. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Nejsem odborník na střední a odborné lesnické školství, ale když jsem se o této problematice bavil s lidmi, kteří tam pracují desítky let a opravdu jsou to renomovaní lidé, tak říkají: Dobře se rozmyslete. A tak zněla i ta má reakce. Já jsem říkal, že vyjadřuji určité obavy, jsem řekl, dobře si rozmyslete, co tím krokem můžete spustit. Můžete tím spustit i to, že ty tři školy, které dneska mají prakticky několik stovek studentů, v ten okamžik budou výrazně oslabeny a celková kvalita výuky půjde dolů. A půjde celková výuka, kvalita výuky v celé České republice v oblasti lesního školství. To říkají lidé, kteří to dlouhé roky dělají. To neříká Marian Jurečka. Já to jenom interpretuji tady. Budu chtít s tím seznámit své kolegy z vlády předtím, než se definitivně potvrdí, jestli to nařízení vlády, předchozí vlády, tato vláda má bezezbytku naplnit, či ne.

Jenom chci informovat kolegy o možných rizicích a dopadech, protože opravdu škola, která má v maturitním ročníků sedm absolventů, tak dávám na zvážení, jestli to je úplně perspektivní škola v tom ohledu školství, které chceme. Jestli má dostat tisíc hektarů polesí pro sedm absolventů v daném ročníku. To je celé. Nemám problém s tou naplněností. Chci říct, ať ministři, kteří jsou zodpovědní také, nebo ministryně za školství, se k tomu vyjádří, byť je samozřejmě zřizovatelem kraj v tomto případě. Ale myslím, že ty obavy, které jsem získal, nebo které přinesli lidé, kteří se tou problematikou zabývají, nejsou úplně bez racionálních faktů. Myslím, že by bylo dobré se nad tím ještě zamyslet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství za jeho doplňující odpověď.

Máme před sebou poslední interpelaci pana poslance Petra Bendla na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci letecké záchranné služby. Pan ministr je řádně omluven, tak prosím o přednesení interpelace. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, věřím, že mi tedy odpovíte písemně. Chci se vás zeptat, jakým způsobem je zajištěna letecká záchranná služba na příští rok, v případě že není, jaké jsou toho příčiny. A zda máte informace od ministra vnitra a ministra obrany, zda mají kapacitu leteckou záchrannou službu provozovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi za jasné otázky pro pana ministra zdravotnictví. Tím jsme vyčerpali všechny písemné (ústní) interpelace, když se interpelace vzdali jen čtyři poslanci. Protože jsme vyčerpali celý program dnešního dne, přeruším za chvilku jednání Poslanecké sněmovny do zítřka do devíti hodin.

Ještě podle zákona o jednacím řádu vás informuji o tom, že pevně zařazené body na zítřejší ranní jednání jsou body číslo 163 a 164, tedy tisky 637/7 a 638/6, zadávání veřejných zakázek a zákon související se zadáváním veřejných zakázek, případně další body z bloku třetích čtení.

Přeji hezký večer a těším se s vámi na shledanou zítra.

 

(Jednání skončilo v 17.53 hodin. )

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.