Středa 2. března 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
149.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 546/ - třetí čtení
Tiskem jsme se naposledy zabývali 10. února letošního roku na 39. schůzi, kdy jsme přerušili rozpravu ve třetím čtení. (Silný hluk v sále trvá.)
U stolku zpravodajů je již pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš i zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Roman Kubíček. Před pokračováním v rozpravě žádají o vystoupení jak navrhovatel, tak zpravodaj. Prosím tedy nejdříve místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše.
Sněmovnu žádám o klid! Prosím, diskuse, které se netýkají rozpočtových pravidel, přeneste do předsálí... Pane ministře, ještě chviličku... Prosím kolegy, kteří diskutují jiné téma, aby tak činili mimo jednací sál.
Děkuji. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k příspěvkům předneseným při minulém projednávání novely rozpočtových pravidel.
K otázce zkrácení lhůty pro příspěvkové organizace. Povinnost vést své finanční prostředky v rámci souhrnného účtu státní pokladny byla některým subjektům zavedena již novelou rozpočtových pravidel č. 501/2012 Sb. Pozemkový fond České republiky, státní fondy, národní fond, organizační složky státu musely zrušit účty u komerčních bank a převést peníze do České národní banky během tří měsíců a zvládly to. Pro příspěvkové organizace byla ponechána lhůta delší. Příspěvkové organizace jsou plně státní, protože jsou zřizovány organizačními složkami státu, proto by jejich účty měly být podřízeny co nejdříve.
Lze souhlasit s panem poslancem Vilímcem, že schvalovací procedura tohoto zákona si vyžádá více času, než Ministerstvo financí původně očekávalo. Návrh rozpočtových pravidel byl zaslán Poslanecké sněmovně na začátku července 2015. Účinnost byla tehdy předpokládána od 1. ledna 2016.
K otázce velkého množství novel zákona o rozpočtových pravidlech. Rozpočtová pravidla jsou novelizována relativně často. Je však třeba si uvědomit, že se jedná o obecnou právní normu, která má co do obsahu velice široký záběr. Tento zákon upravuje tvorbu, funkce, obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu, Bezpečnostní informační služby a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu a hospodaření s prostředky soustředěnými v národním fondu. V mnoha případech se jednalo o novely vyvolané přijetím jiných zákonů, např. změny vyvolané přijetím nového občanského zákoníku či zákona o státní službě. Novel rozpočtových pravidel, které byly připraveny Ministerstvem financí, není tolik. Většinou reflektují skutečnosti vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, tedy otázky týkající se zejména poskytování dotací.
K návrhu na opakování druhého čtení. Myslím, že ten návrh skutečně není dobrý a ničemu by nepomohl.
K vysvětlení souhrnného účtu státní pokladny. Je třeba nejdříve zareagovat na větu paní poslankyně Markové, která zněla: "Návrh nově upravuje povinnost územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti mít účty podřízené státní pokladně a uvést ji na pravou míru." Uvedené subjekty již dnes mají v České národní bance účty, na které jsou jim poskytovány dotace, návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, státních fondů a národního fondu. Účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně. Nově se navrhuje pouze to, aby územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti přijímaly na tyto účty všechny prostředky poskytované ze státního rozpočtu, případně státních fondů a národního fondu a aby mohly na tyto účty převádět nebo na ně přijímat jiné prostředky dle svého uvážení. Obdobná úprava se navrhuje též pro veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy.
K problematice začlenění zdravotních pojišťoven. Zcela totožné otázky se řešily již během diskuse v rámci druhého čtení. Těžko lze striktně oddělovat státní a ostatní veřejné prostředky. Soustava veřejných rozpočtů je se státním rozpočtem těsně propojena. Stát navíc ostatní veřejné subjekty kontroluje, nastavuje jim pravidla hospodaření a toto je jedno z nich. Stát dotuje systém více než z jedné čtvrtiny, tato dotace roste absolutně i relativně.
Pokaždé když některá zájmová skupina ve zdravotnictví požaduje více prostředků, požaduje zároveň zvýšení této dotace ze státního rozpočtu.
Prostředky zdravotních pojišťoven nadále zůstanou ve vlastnictví zdravotních pojišťoven a nehrozí, že by je nebylo možné použít na péči. Jen budou místo na účtech v komerčních bankách vedeny na souhrnném účtu státní pokladny v České národní bance. Pro plátce pojistného se prakticky nic nemění ani nezmění. Na pobočkách pojišťoven budou moci i nadále platit kartou prostřednictvím terminálu některé z bank, aniž by k tomu potřebovala pojišťovna účet v bance. Bude možné nadále přijímat hotovost. Vkládat ji bude možné na účty u České národní banky prostřednictvím poboček komerčních bank i tam, kde nesídlí pobočka České národní banky. Úhrada za bankovní služby u účtu zdravotních pojišťoven by byly výdajem státního rozpočtu. Takto je to napsáno i v návrhu novely zákona. Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu.
Co se týče včasného odesílání peněz, vyjádřené obavy jsou přehnané. Například Česká správa sociálního zabezpečení už roky funguje s účty u ČNB, obhospodařuje větší částky a více plateb než všechny zdravotní pojišťovny dohromady a k výpadku příjmů ze sociálního pojištění z tohoto titulu nedošlo. V zásadě se tedy jedná o posunutí plateb o jeden den, což opravdu nepředstavuje problém, se kterým by nebylo možné se jednoduše vypořádat lepším plánováním cash flow. Jeden den zpoždění je pro každého příčetného finančního ředitele zdravotní pojišťovny zcela marginální problém, který je snadno řešitelný. To by také měla být nově priorita každého finančního ředitele - lepší plánovaný cash flow a aktivní komunikace s Ministerstvem financí v této oblasti. Na pracovní úrovni Ministerstvo financí celý systém plateb se zástupci zdravotních pojišťoven dlouhodobě detailně komunikuje.
Navrhovaná novela dále nabízí nástroj na posílení konkurence pojišťoven prostřednictvím fondu prevence. U zaměstnaneckých pojišťoven činí aktuálně úrokové příjmy průměrně zhruba jednu desetinu zdrojů na financování preventivních programů z důvodu klesajících úrokových sazeb, takže se jedná o nevýznamný výpadek cca 50 milionů korun. Nicméně i tak navrhujeme v novele zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách dva nové zdroje fondu prevence - převod promile ze základního fondu, úspora na poplatcích na bankovní služby z tohoto fondu a neomezený převod z provozního fondu. Čím efektivněji bude pojišťovna zajišťovat svůj provoz, tím více může přidat na preventivní programy. Tato opatření považujeme za dostatečná.
Doufám, že jsem odpověděl na všechny dotazy z předcházejících čtení, a žádám vás, aby tento zákon byl schválen. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Ptám se, jestli pan zpravodaj ještě před skončením rozpravy chce vystoupit. Není tomu tak. Budeme pokračovat v rozpravě. Nejdříve paní poslankyně Soňa Marková, připraví se pan kolega Jiří Skalický. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přece jenom ještě řekla pár slov. Budu se možná trošku opakovat, protože minule jsem své vystoupení nedokončila. Nebudu už mluvit příliš obecně, pouze bych chtěla říct a i řekněme trochu polemizovat s panem ministrem ohledně toho, co se týká zdravotních pojišťoven.
Domnívám se, že stát ani žádný zákon nedeklaroval, že zdravotní pojišťovny jsou státním podnikem, a proto jim může diktovat, kde mají mít účty, a i to, co s těmi penězi na účtech dělat. To je podle mne základní věc. Zdravotní pojišťovny nepracují s financemi státu, ale s pojistným, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé a další osoby, které platí pojistné. Návrh, který je tady předkládán, jde podle mého názoru proti logice vzniku veřejného zdravotního pojištění, kdy se zavedlo financování zdravotní péče odděleně od státu prostřednictvím zdravotního pojištění.
A teď k problematickým okruhům. Zaměstnanecké, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny mimo VZP přijdou podle mého názoru a podle názoru samotných pojišťoven o prostředky, které tvořily část příjmů jejich fondu prevence. To jsou úroky z účtů vedených u komerčních bank. Tato ztráta sice bude vykompenzována, ovšem doposud šlo o zdroje mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Do budoucna by se měly tyto zdroje brát přímo z pojistného. Argument ve smyslu toho, že nyní jsou nízké úroky, je sice pravdivý, ale neřeší stav do budoucna ani se nevypořádává s výše uvedeným, tedy že se doposud nejednalo o zdroje z pojistného.
Dále u zdravotních pojišťoven a u zdravotního pojištění, jakož i u jiných subjektů bude problém u plateb při transferu a ukládání hotovostí. Zatím se mohou řešit vkladem u komerčních bank. Česká národní banka nedisponuje pobočkovým systémem. Česká národní banka řeší tento problém dohodou s komerční bankou. Není mi ale známo, s jakými náklady a kdo tyto náklady ponese, zda jsou zahrnuty v položce za vedení účtů či zda je budou hradit subjekty, které mají povinnost vést účty podřízené státní pokladně. V navrženém znění pod státní pokladnu spadnou i účty zdravotních pojišťoven, které nejsou generovány ze zdravotního pojištění, ale z tzv. zdaňované činnosti. Není tedy důvod, aby spadaly pod státní pokladnu. To je řešeno pozměňovacím návrhem, který když bude přijat, tak vlastně se tento problém vyřeší.
Česká národní banka nezvládá akceptovat příkazy ve stejný den, dojde tedy k prodloužení lhůty mezi zadáním příkazů a transferu prostředků. Majitelé účtů podřízených státní pokladně budou mít povinnost udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech Ministerstvu financí. Doposud takové informace sdělovaly povinné subjekty Ministerstvu financí přímo. Není mi přesně znám rozsah informací, které budou mezi Ministerstvem financí a Českou národní bankou proudit.
Za další. Majitelé některých účtů podřízených státní pokladně, mimo jiné kraje a obce, budou moci část svých prostředků po dohodě s Ministerstvem financí za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny ponechat na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Hrozí nátlak ze strany Ministerstva financí? Když neponecháte, nedostanete?
Ministerstvo financí je na základě nově navrženého § 34 odst. 6 oprávněno stanovovat všem majitelům účtu státní poklady termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na těchto účtech. Dosud se vztahovalo pouze na výdaje státního rozpočtu. Důvodová zpráva nepodává moc konkrétních údajů. Hovoří o tom, že se jedná o nezbytný předpoklad další racionalizace nakládání s disponibilními peněžními prostředky státu ve vztahu k financování státního dluhu a realizaci emisní činnosti na domácích a zahraničních trzích. U tohoto oprávnění tedy nemáme zákonem garantovaný postup ani rozsah takového oprávnění. Může tedy Ministerstvo financí selektivně určit termíny plateb jednotlivým subjektům či výši transferů a na jak dlouho? Zástupci Ministerstva financí hovoří maximálně o výši jednotek dní, ale nikdo nebyl schopen zaručit, že se nejedná o zneužitelný nástroj.
To jsou tedy ještě otázky, na které je potřeba odpovědět nebo znát jasné odpovědi, než bychom mohli přistoupit ke schválení tohoto zákona.
Z výše uvedených důvodů je nutné podle mého názoru ve třetím čtení hlasovat pro pozměňovací návrhy schválené výborem pro zdravotnictví.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Nyní pan poslanec Jiří Skalický, připraví se pan kolega Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, vážení kolegové.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě vás, pane kolego, přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid. Jsme ve třetím čtení, jsme před schvalováním návrhu zákona. Prosím tedy, abyste věnovali pozornost tomu projednávání, anebo diskuse, které se toho netýkají, opravdu vedli mimo jednací sál... Já to opravdu myslím vážně! Děkuji. Pokračujte.
Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Ve svém vystoupení bych chtěl zareagovat i na pozměňovací návrhy pod písmenem E1, E2, které ve druhém čtení přednesl kolega pan poslanec profesor Vyzula. Týká se samozřejmě tématu, které bylo diskutováno na zdravotním výboru velmi intenzivně, a to jsou účty zdravotních pojišťoven u České národní banky. Chtěl bych ještě před závěrečným hlasováním, aby si kolegové vyslechli některé argumenty k principu, nikoli detailům, a to zejména zdravotníci, protože v té filozofii vidím některá rizika, a to bez ohledu na to, který ministr financí momentálně je nebo v budoucnu bude na ministerstvu.
Svůj příspěvek bych rozdělil na dvě části. První část se týká opravdu vedení účtu u České národní banky, a zde bych jenom v krátkosti chtěl říct, že se opravdu jedná historicky o systém veřejného zdravotního pojištění, který byl vždy koncipován jako samostatný, samosprávný a oddělený od státního rozpočtu. Stát svěřil finanční prostředky od klientů zdravotních pojišťoven zdravotním pojišťovnám jako takovým. Vybrané pojistné plnění není příjmem státu, ale jde o samostatný příjem veřejného zdravotního pojištění. Jsem přesvědčen, že z fondu zdravotních pojišťoven nemá a neměla by být dotována obsluha státního dluhu. To je základní systémový rozdíl v pohledu na věc.
To, že změna je tady nastavována, dokládají i slova pana ministra financí, citováno ze stena z 19. ledna. Cituji: "Nechci mluvit o zdravotnictví, nechci mluvit o tom, kolik potřebujeme pojišťoven. Toto je výhodné a nemá to nic společného se zdravotnictvím ani s počtem pojištění ani se zdravotní péčí. Je to čistě pragmatická finanční operace, která nám vylepší, ano, vylepší nám dluh." Čili tam ten postoj Ministerstva financí je naprosto explicitně a jasně deklarován.
Zařazení zdravotních pojišťoven do kapitoly státní pokladny s tím, jak bylo uváděno v důvodové zprávě, že se jedná o nezbytné navýšení míry kontroly nad finančními toky, působí s ohledem na speciální úpravu dohledu nad hospodařením zdravotních pojišťoven trošku účelově. Již několik let zdravotní pojišťovny předkládají ke kontrole pravidelně čtvrtletně všechny významné údaje, parametry o hospodaření. Zejména v poslední době lze konstatovat, že výkaznictví zdravotních pojišťoven je velmi podrobné, přehledné a dostačující, zejména po přijetí transparenční novely, kdy pojišťovny, zejména tedy VZP, zveřejňují všechny smlouvy, které má k dispozici.
Pokud se týče negativních dopadů, které by mohl na zdravotní pojišťovny tento krok mít, tak ty tady byly několikrát diskutovány. Já bych zde zmínil pouze jednu jedinou záležitost, o které jsem přesvědčen, že může opravdu hospodaření zdravotních pojišťoven ovlivnit, a to je to, že při přechodu a převádění účtu do České národní banky reálně hrozí pokles výběru pojistného o několik procentních bodů, což se jedná řádově o stovky milionů, potažmo jednotek miliard, a to po dobu jednoho roku. Čili může se jednat o krátkodobý výpadek, nicméně lze předpokládat, že tento výpadek bude. Ten dopad bude zejména v oblasti vymáhání dlužních pohledávek. A všichni víme, zejména kolegové, kteří sedí ve správních radách zdravotních pojišťoven, že vymáhání dlužních pohledávek je never-ending story a každá pojišťovna s ním bojuje.
Chtěl bych zde jen říct, že efektivita výběru Všeobecné zdravotní pojišťovny byla v loňském roce 98,77 %. Čili velmi vysoká. A i kdybychom připustili tento přístup, tzn. účty u České národní banky, což z pohledu Ministerstva financí je celkem pochopitelný krok - který ministr financí by nechtěl mít dohled nad všemi účty, které se v ČR vyskytují? - tak za podstatně závažnější nebo rizikovější považuji druhou část, a to bych prosil, aby kolegové ze zdravotnictví, zejména ti, zpozorněli, a to je tedy novelizační bod 19 § 34 odst. 6, který zde již byl citován. Nebudu ho citovat celý. Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb atd.
Jsem přesvědčen, že v této formulaci je opravdu skryto riziko a potenciál selektivního rozhodování správního orgánu a možnost znevýhodnit nebo ovlivnit vybraný subjekt. Je totiž velmi zajímavé, že tento návrh a tato formulace zákona v předložené podobě vůbec neřeší formu tohoto oprávnění ani procesní stránku. Čili nejsou popsány situace, za kterých k tomu může dojít, zda to bude jenom z rozhodnutí ministra, nebo bude potřeba rozhodnutí vlády apod. Z toho tedy lze usuzovat, že opravdu je zde velká volnost, a přeloženo do normálního jazyka, trošku nadneseně, když se pan ministr rozhodne, tak bez jakýchkoli omezení nebo konzultací může nařídit, ovlivnit výši a rozsah plateb jakémukoli zdravotnímu zařízení - ať už státnímu, nebo privátnímu, to nehraje roli. Tady v tomto bodě, v tomto paragrafu, vidíme riziko, které není detailně popsáno, jak s ním bude nakládáno dále.
Čili shrnuto, účty zdravotních pojišťoven u České národní banky - je tedy změněn princip oddělování veřejného zdravotního pojištění od státního rozpočtu. Za druhé § 34 odst. 6, je tam jasné riziko do budoucna možnosti selektivně ovládat nebo ovlivňovat některá zdravotnická zařízení, byť opakovaně zaznělo jak z úst pana ministra, tak z úst jeho náměstka Ing. Gregora na zdravotním výboru, že toto vůbec nepřipadá v úvahu a že se vlastně nic dít nebude.
A poslední věc bych se rád zeptal, zda tento krok a toto riziko si uvědomují zdravotníci, zdravotnické odbory, Česká lékařská komora apod., nebo zda s tím principem souhlasí a je jim to tak v zásadě jedno, protože nikdy k těm krokům, které já tady zmiňuji, nebude moc dojít. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Skalickému. Než budeme pokračovat v rozpravě, ještě přečtu omluvu. Do 10 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka.
Nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych vystoupit na podporu usnesení zdravotního výboru a také případně i pozměňovacího návrhu pana kolegy Vilímce, který je v podstatě totožný s tím, co navrhuje zdravotní výbor, a to je vyjmutí právě zdravotních pojišťoven ze systému povinného vedení účtu u České národní banky.
Chci říct, že rozumím ministrovi financí v tom, že chce koncentrovat moc a mít vliv i na oblast zdravotnictví. Že nestačí mít vliv na některé jiné oblasti v sektoru v ČR, ale že chce i ovlivňovat to, co se děje v oblasti poskytování zdravotní péče. Ti z nás, kteří se nějak potkávají s financováním zdravotnictví v České republice, a často tady vystoupili, nebo vystoupili i na výboru zdravotním, dobře vědí, že nejde o státní finanční prostředky, ale jde o veřejné finanční prostředky, což není totéž.
Možná z pohledu občanů to tak může být, ale z pohledu faktického a právního je to tak, že jde o veřejné finanční prostředky vybírané od jednotlivých lidí a spravované na základě rozhodnutí těchto lidí i jednotlivými zdravotními pojišťovnami. A to, co tady navrhuje s argumentem, že pojišťovny a zdravotní systém chce čím dál tím víc dotací, a proto je třeba vědět, co se v tom systému vlastně děje, a proto je třeba pojišťovny mít více pod kontrolou, neboť těch peněz je potřeba čím dál tím víc, je zhoršení, byrokratické, nesmyslné zhoršení fungování s rozpočty jednotlivých zdravotních pojišťoven. Když tady pan ministr argumentuje tím, že je možné ukládat finanční prostředky na jednotlivých pobočkách České národní banky, tak pro ty z vás, kteří to nevědí, oni mají poboček asi šest po celé České republice, to za prvé. A za druhé, Česká národní banka má výjimečné postavení mezi bankami v České republice.
Je to trochu jinak. Celá ta snaha je o koncentraci moci. A o tom v podstatě budete rozhodovat. Zdali chcete, aby ministr financí vlastně svým způsobem neumožňoval nebo více ovlivňoval hospodaření jednotlivých zdravotních pojišťoven a zároveň je tudíž více ovládal. Sami se rozhodnete, zdali chcete předat více moci ministru financí, anebo spíše budeme tlačit vládu a ministra financí k tomu, aby vymýšlel systém, který nebude potřebovat státní dotace a nebude potřebovat tolik moci ministra financí. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi a pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Miroslava Kalouska. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo a dobré ráno, dámy a pánové. Já jsem se nepřihlásil s přednostním právem, protože vás chci požádat o pochopení, že využívám své pozice poslance, abych mohl panu ministrovi odpovědět jako zdravotní pojištěnec. On tady řekl, že pro zdravotní pojištěnce se tímto krokem nic nezmění. Byla by to zajisté pravda, kdyby řekl, že pro zdravotní pojištěnce se nic nezmění v oblasti poskytování zdravotní péče. Ale výrazně se pro zdravotní pojištěnce změní účel, na který posílá své povinné pojistky. Peníze, které posíláme státu z daní, nemají mašličky a on je může použít libovolně. Peníze, které posíláme na povinné pojistné v případě zdravotního pojištění do veřejných zdravotních pojišťoven, mašličky mají a smějí být použity pouze pro poskytování zdravotní péče. Za tímto účelem tam všichni posíláme své zdravotní pojistné, za žádným jiným účelem ne. Jediný význam, který má tato změna navržená v rozpočtových pravidlech, je, aby se ten účel rozšířil, aby v okamžiku, kdy vznikne přebytek na účtě zdravotní pojišťovny, ho mohlo Ministerstvo financí použít pro cash flow své dluhové služby. To znamená v podstatě si ode mě jako od pojištěnce ty moje peníze půjčit na jiný účel, než je poskytování zdravotního pojištění.
A to je pro mě, pane ministře, jako pro pojištěnce výrazná změna. Já už ty peníze neposílám jenom na poskytování zdravotní péče, ale posílám je na to, abych vám je za určitých okolností půjčoval na cash flow správy dluhové služby. A když se podívám na výdaje státního rozpočtu, na které si půjčujete a sanujete z té dluhové služby, tak dovolte, abych vám jako zdravotní pojištěnec řekl, že vám fakt půjčit nechci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Pokračujeme faktickou poznámkou pana poslance Jana Volného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych z tohoto místa chtěl říct na rozdíl od pana kolegy Kalouska, že já jako pojištěnec tyto peníze chci půjčit. Já když jsem bral ve své firmě roční odměny, tak se mi samozřejmě protáčely panenky, jaké odvody jsem odváděl. Nedělalo mi to problém. Rozumím celému principu pojištění, ale nevidím důvod, proč mé peníze, pokud mají ležet někde na bankovním účtě v celkové sumě několika miliard, nemohly pracovat a vydělávat zase pro mě, protože já jsem součást státu. Ty diskuse o tom, že to nejsou státní peníze - asi je to pravda. Já vůbec nechci zpochybňovat suverenitu VZP, nicméně říkáme tady, a teď se o tom hodně, hodně mluví, že stát je společenstvo lidí, to znamená těch pojištěnců. A my jako stát přece máme právo nebo povinnost tyto peníze co nejhospodárněji používat. VZP je suverénní organizace, nicméně její příjmy modeluje stát. To znamená, my poslanci říkáme, kolik kdo bude platit na pojištění, protože určujeme výši daní. Výdaje opět sanuje stát. Ministerstvo zdravotnictví dělá úhradovou vyhlášku a to je náklad pojišťovny. Proč by tedy stát se o ty peníze, které leží na tom účtu, neměl postarat tak, aby je ve prospěch toho státu, těch občanů a těch pojištěnců použil? Proto já říkám jako pojištěnec, já ty peníze rád půjčím, já vím, že se neztratí, akorát budou pracovat v době, kdy by ležely ladem na účtě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času panu poslanci. Máme další dvě faktické poznámky, a to poslance Roma Kostřici a připraví se pan poslanec Plzák, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se na tento problém chci podívat z hlediska lékaře. Uvědomte si prosím vás, že naše zdravotnictví je těžce pořád podfinancované. Je zde celá řada nemocí, které jsme schopni léčit, ale nemáme na to peníze. To si uvědomte. A toho bude určitě přibývat, protože nové metodiky, které jsou, jsou nesmírně drahé. A my skutečně - málokdo to chce slyšet - jsme schopni některé nemoci léčit, ale nemáme na to peníze. Já si myslím, že je naprosto trestuhodné tyto finanční prostředky, které zde jsou, nevyužít ve prospěch těchto nemocných. Já si myslím, že pojišťovny by neměly mít žádné přebytkové peníze, protože my jsme schopni - a řeknu to tady, možná to nezní velice příznivě - my jsme schopni konkurovat cizím zdravotnictvím pouze nízkou cenou placené zdravotnické péče, to znamená lékařů, sester atd. A já si myslím, že jakékoli převádění těchto prostředků ve prospěch státu, byť by to bylo sebeúčelnější, je naprosto nevhodné a stoprocentně zavrženíhodné. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Nyní pan poslanec Pavel Plzák, také k faktické poznámce, a mám další faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já chci opravdu fakticky reagovat na to, že tady zaznělo, že to nejsou státní peníze, co tam leží. Prosím vás, můžete mi říct, kdo tam dává peníze za ty nezaměstnané, za ty důchodce, za ty děti? To tady vůbec nezaznělo. To jsou státní peníze, prosím vás. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Soňa Marková také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat na svého předřečníka v tom smyslu - teď myslím pana poslance Volného. Protože on říká, že jako pojištěnec rád ty peníze dá. Ale co když stát s těmi prostředky, které budou, bude hospodařit špatně? Bude hospodařit špatně, to přece není úplně vyloučené. A jak potom tedy? Protože to oddělení, oddělení zdravotního pojištění od státního rozpočtu má svůj účel. Je to proto, aby ty peníze skutečně byly využívány pouze pro financování, hrazení zdravotní péče. Co když stát bude hospodařit s těmi prostředky špatně? Co potom? Potom tyto peníze budou zřejmě chybět pro hrazení zdravotní péče, kterou pacienti potřebují. Na to bychom měli také dostat odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já z toho nechci dělat filozofickou debatu, ale přece jenom kroutím hlavou nad úvahou pana doktora Plzáka, který má pocit, že jsou tady nějaké peníze pojištěnců a nějaké peníze státu. Ty peníze, které jsou ve státním rozpočtu, pane doktore prostřednictvím pana předsedajícího, nejsou nikoho jiného než peníze pojištěnců. Každý je u nás nějak pojištěn, buď se pojišťuje sám, nebo ho pojišťuje stát. A stát nemá jiné peníze než peníze svých občanů. Pojištění prostě posíláme na poskytování své zdravotní péče. A tady je ještě k tomu otázka, jestli jako všichni pojištěnci, ať už státní pojištěnci, nebo vlastní pojištěnci, to pojištění chceme používat ještě na něco jiného než na poskytování zdravotní péče. Vy a pan Volný říkáte že ano, my říkáme že ne. Tak to rozhodneme hlasováním.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, jistě to tak bude. Nyní pan poslanec Leoš Heger také k faktické poznámce a připraví se pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne. Já bych rád reagoval na pana poslance Volného vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Já sice nejsem expert přes makroekonomiku, ale přesto musím říct, že jako zvolený poslanec mám problém s vaší argumentací v tom smyslu, že jestliže pojištěnec dává své peníze z pokynu státu na veřejné zdravotní pojištění, tak tyto peníze patří státu a může si s nimi zacházet, jak chce. Já si myslím, že v této logice tedy jednak hnutí ANO, které sebe prohlašuje občas za pravicovou stranu, se hlásí k tvrdému centralismu státnímu. Za druhé, v této logice je možno říct, že každé zdravotnické zařízení musí být pojištěno na odpovědnost vůči pacientům, a to mu také nakazuje stát, že musí být pojištěno. Takže i tyto peníze by mohly jít do státu, do státní banky. Tak já se ptám, jestli už rozpočtový výbor spolu s panem ministrem financí předpokládají, že budeme znárodňovat za chvíli všechny pojišťovny, které pojišťují zdravotnická zařízení. A jsou to komerční pojišťovny oddělené od státu, tak jako je VZP zčásti oddělená od státu. Nad těmi komerčními pojišťovnami také stát provádí dozor. Takže ta logika se příliš neliší. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Janulík také k faktické poznámce. Připraví se pan poslanec Kostřica ještě jednou.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. Nedá mi to, abych tady neřekl několik drobností. Prosím vás, říká se tomu pojištění, ale ono to vlastně vůbec žádné pojištění není. Vždyť to je normální zdravotní daň. To za prvé.
Za druhé. Když se Všeobecná zdravotní pojišťovna dostane do problémů, kdo jí dává peníze? Kdo jí dával návratnou finanční výpomoc? Ministerstvo financí. Kdo jiný než ten stát to prostě garantuje? Na margo kolegyně Markové. Po té silnici se jezdí tam, ale i zpátky, to není přece jednosměrka. A proč se tomu říká pojištění? Ta dojemná snaha o to... Různým věcem se tady říká pojištění, např. nemocenské pojištění. Ale vždyť to žádné pojištění není. Protože se to masivně zneužívá. Když se ten fond nemocenského pojištění octne v deficitu, tak ministr financí tam prostě musí poslat prachy, aby ti nemocní dostali peníze. Takže tady tu dojemnou snahu o to nazývat to najednou soukromými penězi a pojištěním, to je pěkné, ale ať tedy plní tu funkci opravdu. Kdyby to byla klasická pojišťovna, která pojišťuje na rizika, ale tohle přece není klasická pojišťovna. Děkuji. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vyvolali jsme řadu dalších faktických poznámek. Nyní pan poslanec Rom Kostřica, připraví se pan poslanec Jan Volný, dále Václav Votava, Miroslav Kalousek, Ludvík Hovorka. Takže prosím, pane poslanče, ještě jednou k faktické poznámce.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji. Já bych tady chtěl vyzvednou ještě jeden aspekt. Domnívám se, že tento naprosto protiprávní návrh v souvislosti s tím, že platíme zdravotní pojištění, ať je to daň, nebo to je jakékoliv jiné, je to zdravotní pojištění, že toto jde na jiný účel. Já se domnívám, nejsem odborník na ústavní právo, ale domnívám se, že toto je porušení Ústavy, a myslím si, že takovouto problematikou by se mohl velice dobře zabývat i Ústavní soud. Protože si myslím, že to je opravdu protiprávní, zavrženíhodné a je rozhodně nutné, aby tato část byla zrušena. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Volný také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Já jenom opravdu velice, velice krátce. My tady říkáme, že bude pracovat stát s penězi státních pojištěnců. Ano. Vy si myslíte, že pokud tyto peníze všeobecné pojišťovně leží v komerční bance v řádu pěti, osmi miliard, že ta komerční banka s nimi nepracuje? No pochopitelně že s nimi pracuje, ale vždycky je tam ta pojišťovna má v plné výši, ve které si je tam uložila. A přece takto to bude přesně, pokud to bude v České národní bance. Ano, bude s tím stát pracovat, ale kdykoliv tam ten balík peněz musí mít. A komerční banky to přece dělají úplně stejně. Ty peníze tam nenechají ležet. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Votava také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl pana ctěného kolegu, pana poslance Hegera, ubezpečit, že rozpočtový výbor nechce žádné prostředky znárodňovat. Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, určitě ne ta koaliční část. Já jsem tak trošku nerozuměl tomu vašemu vyjádření.
Rozpočtový výbor schválil jako garanční výbor některé pozměňovací návrhy, které upřesňují postavení VZP právě v té státní pokladně. Takže tím myslím, že jsme dost věcí řešili tak, aby to bylo ve prospěch pojištěnců a samozřejmě i těch pojišťoven.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Votavovi za dodržení času a za jasné vyjádření. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka a další přihlášení k faktickým poznámkám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já bych chtěl opravdu poprosit, abychom alespoň v parlamentní diskusi nepletli základní pojmy. Při vší úctě k lékařům v poslaneckém klubu ANO, já si také neukazuji na ruku a netvrdím, že tam mám femur. Prostě ano, pan doktor Janulík má pravdu, že to není soukromé pojištění, je to veřejné pojištění. Ale není to zdravotní daň, byť poplatník to tak chápe a je mu úplně jedno, jestli odvádí daň z příjmu, nebo zdravotní pojištění, je to přímé zatížení jeho mzdy. Ale v systému veřejných rozpočtů to není daň, je to pojištění. Kdyby to byla daň, byl by to příjem státního rozpočtu a stát by s ním mohl naložit libovolným způsobem na jakýkoliv účel. Protože daňové příjmy na příjmové straně bilance nemají účelové určení. Tohle je příjem Veřejné zdravotní pojišťovny a má jedno jediné účelové určení a to je zajištění zdravotní péče. Ano, zákonem o rozpočtových pravidlech můžeme rozhodnout, že kromě zajišťování zdravotní péče bude občas přebytky zdravotních pojišťoven sanovat náklady dluhové služby panu ministrovi financí ve státním rozpočtu. Když se tak Sněmovna rozhodne, bude to legální. Otázka jenom je, jestli to chceme, nebo nechceme. A takhle je to fér a takhle to je. A nemlžte to pojmy, které nejsou přesné, nebo jsou dokonce nepravdivé.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka a ještě potřetí pan poslanec Leoš Heger - pardon podruhé. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, z těch zhruba 250 miliard korun ve zdravotních pojišťovnách jsou ze tří čtvrtin peníze vybírané od pojištěnců a jejich zaměstnavatelů a z jedné čtvrtiny peníze, které tam posílá za státní pojištěnce stát.
Ale o co jde tady v tom návrhu. Jde podle mě především o princip, že peníze, které jsou ve zdravotních pojišťovnách, jsou peníze zdravotního pojištění a měly by být odděleny od státního rozpočtu.
V tom návrhu vidím já osobně dva největší problémy. Ten jeden je za prvé zpoždění plateb zdravotnickým subjektům minimálně o jeden den a za druhé možnost, že stát může nařídit splatnost faktur. Protože v příslušném paragrafu a odstavci je takto napsáno, že peníze, které budou soustředěny na účtu České národní banky, může o nich Ministerstvo financí rozhodnout, kdy budou splatné. To já vidím jako největší rizika tady tohoto návrhu, proto jsem podpořil pozměňovací návrhy zdravotního výboru a také je podporuji. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Leoš Heger. Jenom upozorňuji členy správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven, aby případně hlásili střet zájmů vzhledem k tomu, že hovoříme o tom, jak funguje ta která zdravotní pojišťovna. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leoš Heger: Tak já hlásím střet zájmů, protože jsem členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Já jsem vystoupil podruhé, abych se prostřednictvím pana předsedajícího omluvil panu předsedovi Votavovi, protože jsem si uvědomil, že jsem pana poslance Volného nesprávně oslovil a měl jsem ho oslovit jako místopředsedu výboru. Takže tedy panu poslanci Votavovi nehrozí, že bych ho podezíral ze snahy znárodnit cokoliv, a platí to pouze o panu poslanci Volném. Protože, jak už jsem zmínil, v rámci té jeho argumentace, že jsme všichni občané státu a naše úložky do systému veřejného zdravotního pojištění jsme tedy morálně povinni státu dát k dispozici, aby si s nimi dělal, co si přeje, tak další možná úvaha, která může následovat, je, že všechny úložky, které máme u nějakých bank, bychom měli raději než do těchto komerčních bank, které vydělávají ročně okolo 50 miliard, tak bychom měli dávat vlastně taky do nějaké státní banky. Tak se táži, jestli také nemáte ve výhledu to, že by se bankovní systém postupně zase vrátil státu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura k faktické poznámce, připraví se pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Teď nevím, jak jste to myslel s tím střetem zájmů. Já jsem pojištěnec jedné z pojišťoven a předpokládám, že každý z nás, tak nevím, jestli budeme všichni říkat ze zákona. (Předsedající: To určitě ne.) Tak nemusím, když jsem jenom pojištěnec. (Předsedající: Ne, jenom ti členové správních a dozorčích rad.) Děkuji.
Já bych chtěl podpořit logickou úvahu svého předřečníka pana poslance Hegera. Pan poslanec Volný tady předvedl takovou hezkou levicovou úvahu, že my jsme vlastně stát, a co je občana, případně pojišťovny, tak prostě logicky patří státu. A mluvil s takovou vášní a zaujetím, že se jedná o pět až osm miliard, které leží v těch podezřelých privátních bankách, a bylo by mnohem lepší... No, pane místopředsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana místopředsedy Poslanecké sněmovny, vy jste letos navrhli schodek státního rozpočtu 70 miliard. Ne pět. Ne osm. Kdybyste vyslyšeli alespoň část našich navrhovaných úspor, které jsme našli ve výši 30 miliard, tak těch osm miliard jste tam takhle lehce našli a nemuseli jste sahat na peníze, které státu prostě nepatří.
Já už jsem říkal ve druhém čtení, že pokud chcete, aby patřily státu, zrušte systém, který funguje, to je legální, legitimní, zaveďte jednu státní pojišťovnu, a pak na to máte plné právo. V okamžiku, kdy to je veřejné zdravotní pojištění, není to státní zdravotní pojištění, tak tady nechoďte s takovými úvahami, že vlastně státu patří všechno. Stát zajišťuje péči, to bychom tedy měli taky zrušit privátní nemocnice nebo i krajské, protože nejsou státní a bůhvíjak ty peníze čerpají... To je taková ta úvaha, že stát ohlídá všechno nejlépe. Já si to nemyslím, ale respektuji levicový politický názor, když si to někdo myslí, a proto se utkáváme v těch diskusích. Nebo se to snad jmenuje státní zdravotní pojištění? Nejmenuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Štětina, připraví se paní poslankyně Gabriela Pecková. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, vážený pane ministře, já tady s velkým zájmem sleduji levicovou a pravicovou debatu o zdravotním pojištění. Říkám zcela jednoznačně: Já budu podporovat usnesení zdravotního výboru, protože to není ani levicové ani pravicové, to je prostě zcela normální. Já nejméně dva a půl roku sleduji na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví základní ukazatele, tzn. kolik mají pojišťovny na fondech. A jsou to velmi zajímavá čísla. Proč to říkám? Já se samozřejmě nebudu zapojovat do debaty, která je zde velmi rušná, a skutečně si myslím, že původ je tam, kdo něco o tom ví a kdo ví, jak se prostě peníze ve zdravotnictví ztrácely a možná by se mohly i ztrácet. Ale já konkrétně k tomu.
Ministerstvo zdravotnictví vydávalo, a myslím, že to vydávalo dobře, ale až do října loňského roku, jaké byly celkové zůstatky na bankovních účtech ke konci běžného období. Dneska máme březen a my tam máme poslední údaj ze září roku 2015. Já si myslím, že bychom už toto číslo měli znát za celý rok 2015, protože vždycky to mělo určitou latenci, která byla asi tak šest týdnů. Dále tam byly základní fond zdravotního pojištění, ten taky končí v září 2015, a další údaje už tam nejsou, a potom základní ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v letech, kde je počet pojištěnců, příjmy celkem, výdaje, a máme to tam jenom za rok 2014. Tak já se ptám, proč to tam nemáme už za rok 2015, abychom si mohli udělat takový svůj vlastní obraz, když někdo něco hledá. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Gabriela Pecková k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych ráda reagovala na jeden mýtus, a sice že tento návrh se nedotkne pojištěnce jako takového. To v žádném případě není pravda. Velmi mě znepokojuje § 34 a odstavec 6, kde se hovoří o tom, že ministerstvo může rozhodovat o termínech a rozsahu realizovaných plateb zdravotnickým zařízením. Prosím vás, zdravotnické zařízení, když je to malé ambulantní zařízení, tak samozřejmě je velmi závislé na obojím. Jak na objemu, tak na termínu splatnosti. A velmi si rozmyslí, pokud budou nějakým způsobem redukovány platby či odkládány termíny, kolik té zdravotnické péče může poskytnout.
Druhá věc jsou i investice do nákupu nových technických zařízení, kdy v momentě, kdy tato zařízení nedostanou v řádném objemu i termínu splatnost, tak nebudou moci splácet úvěry, leasingy, hypotéky atd. Co se týče velkých zdravotnických zařízení, tak tam samozřejmě jestli bude toto realizováno v redukovaném objemu, ta platba, nebo s odsunutým termínem splatnosti, pak samozřejmě dojde k tomu, že určité třeba plánované operace se budou odkládat a objeví se to prostě v objemu, v rozsahu poskytované péče. Takže to, že se to nedotkne poskytovatele, pravda v žádném případě není. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Peckové. Nyní pan poslanec Petr Bendl. Ještě než mu udělím slovo, konstatuji omluvu od 12.30 do 13 hodin pana poslance Jiřího Běhounka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Myslím, že už hodně bylo řečeno a možná se točíme v kruhu, ale vzhledem k tomu, že jsem byl vyzván, tak taky chci nahlásit konflikt zájmů, neboť jsem z titulu rozhodnutí Poslanecké sněmovny členem dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, která, myslím tím dozorčí rada, neovlivňuje to, co má být, ale spíše kontroluje to, co v minulosti bylo.
Jenom dvě poznámky. Myslím si, že ministr financí chce získat větší vliv na rozhodování a své vlastní rozhodování v oblasti poskytování zdravotní péče, a to na úkor pojištěnců, a myslím si, že je tam ještě jedna skrytá věc.
Protože jsme věděli o tendencích ministra financí a Ministerstva financí o tom, že chce koncentrovat u České národní banky původně i účty jednotlivých měst, obcí, případně krajů a podobně, neboť si tímhle způsobem chce vylepšit hospodářský výsledek České republiky. Myslím, že je evidentní, že chce s těmi penězi pracovat on, nikoliv ti, kteří jsou za jednotlivé rozpočty zodpovědní, neboť je přece normální, a každý to musí vědět, v Agrofertu určitě taky, že když máte volné finanční prostředky, tak s nimi hospodaříte na trhu. Zkoušíte, kolik by vám banka dala na úrocích, jestli není možné s finančními prostředky, které momentálně v tuhle chvíli nepotřebujete, nějak výhodně pracovat, uložit je a podobně. To chce stát, potažmo ministr financí jednotlivým subjektům uvnitř státu sebrat, aby tím vylepšil na konci roku své hospodaření na úkor někoho, komu finanční prostředky ze zákona patří.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě tři faktické poznámky. Paní poslankyně Marková, poslanec Hovorka a pan poslanec Rais. Všichni k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já za prvé také musím oznámit střet zájmů, protože jsem členkou správní rady VZP.
Za druhé bych se ráda dopustila drobné edukace jednoho ze svých předřečníků. Je pravdou, že každý stát se rozhodne, jakým způsobem bude hradit zdravotní péči za své pacienty. Buďto formou veřejného zdravotního pojištění, jako je tomu u nás a v dalších zemích světa, anebo formou státního fondu, jako je to třeba ve Velké Británii. Určitě nejde o levicový nebo pravicový názor. Pokud vím, tak Velká Británie není žádnou levicovou zemí, a přesto má takzvaně státní zdravotnictví. Takže prosím, abychom tento pohled nezjednodušovali. Nejde o levicovost nebo pravicovost, ale země se rozhodne, že bude hradit péči buď formou veřejného zdravotního pojištění, anebo formou státního fondu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Markové. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka. Připraví se pan poslanec Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, také oznamuji střet zájmů, protože jsem členem dozorčí rady VZP.
A znovu opakuji, že jakkoliv návrh vypadá logicky pro úsporu státních prostředků z titulu státní pokladny, jako nejvážnější problém vidím § 34 odst. 6, to je možnost stanovit termín a rozsah plateb, čili ministerstvo může rozhodnout, kdy bude konkrétní zdravotní pojišťovna platit svým zdravotnickým zařízením, smluvním partnerům, a dále je to zpoždění plateb minimálně o jeden den. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Karla Raise. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Já bych jenom stručně zareagoval na to, co tady říkal pan poslanec Bendl, a to ve věci posilování role Ministerstva financí a ministra financí speciálně tím, že bude manipulovat s prostředky, které jsou uloženy ve státní pokladně. Já bych chtěl říct, že vlastně problém státní pokladny a manipulace s finančními prostředky se začal zhruba před čtyřmi, šesti lety, kdy samozřejmě tady žádné ANO nebylo. Tehdy se vlastně používaly a používají finanční prostředky třeba univerzit, které jsou tady ve státní pokladně. Jenom na doplnění, že ministerstvo zbytečně nálepkujeme nějakou koncentrací moci. To už tady dávno bylo. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Raisovi. Nyní ještě poslední faktická poznámka pana poslance Janulíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedo. Vaším prostřednictvím k panu poslanci Hovorkovi, že se bojí paragrafu, že si bude stát stanovovat, jak bude platit zdravotnickým zařízením.
Víte, kolegové, já jsem vlastně u Všeobecné zdravotní pojišťovny jako pojištěnec i jako poskytovatel od jejího samého začátku. Pamatuji dobu, kdy pojišťovna platila s šestiměsíční splatností. Dostávali jsme mizerné peníze, a ještě jsme je dostávali za šest měsíců. Museli jsme to celé nějak přežít a nebylo síly a nebylo boha v tomto státě, který by to jakýmkoliv způsobem změnil. Takže i teď zažíváme všichni poskytovatelé samozřejmě relativně lepší časy, protože tyto manýry 90. let už se nedějí, ale nicméně pojišťovna prostě stejně zaplatí, kdy ona chce. A hlavně taky zaplatí, kolik ona chce. My proti tomu nemáme naprosto žádnou obranu. Nikdo to není schopný dohledat, zkontrolovat. Máme uzavřené smlouvy, podle kterých by se mělo postupovat, ale my přesně poznáme, kdy se pojišťovna ocitne ve špatné kondici, protože se nám začnou zpožďovat platby. Samozřejmě šéf pojišťovny, která má tak obrovský obrat, když si to spočítáte, denně to vychází kolem půl miliardy, když pozdrží platby lékařům, poskytovatelům a nemocnicím o pět dnů, tak si vylepší o dva a půl miliardy stav účtu. A to se děje dnes a denně. Vy to vůbec netušíte, nevnímáte. Teď se tady dojemně staráte o to, aby se náhodou něco nedělo, ale že se to děje 25 let, vám nikomu nevadí. Já budu ten první, protože to samozřejmě sám na sobě jako fyzická osoba pocítím, pokud se mi opozdí platby, tak hned začnu nadávat ministru financí, že se nesplnil ten efekt a je to horší, než to bylo. Ale věřím tomu, že naopak to poskytne reálnou oporu poskytovatelům v tom, že najednou na to začne být vidět.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, váš čas. Děkuji. To nebyla poslední faktická poznámka. Ještě faktická poznámka pana poslance Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom zareagovat na pana poslance Raise, který mluvil o tom, že stát využívá peníze univerzit, nebo veřejných vysokých škol v rámci státní pokladny. Tak to není. Veřejné vysoké školy zatím nejsou povinnými klienty státní pokladny, pokud dobrovolně peníze nepřevedou do České národní banky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě paní poslankyně Pecková k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Gabriela Pecková: Dámy a pánové, co se týče zpožďování plateb, tak by mě zajímalo, jestli stát v tuto chvíli bude tím, kdo eventuálně uvolní mimořádné prostředky, protože to v tom paragrafu také je. Kdyby byla ve skluzu s platbami daná smluvní zdravotní pojišťovna, jestli by tedy byly mimořádně uvolněny prostředky, aby se tento skluz vyrovnal. A pak taky záleží na majiteli zdravotnického zařízení. Možná v některých případech by k žádnému zpoždění nedocházelo, naopak by takto mimořádně byly realizace uvolňovány včas nebo i před termínem. To je otázka. Ten paragraf tady umožňuje pohyb i dopředu i dozadu. Jenomže všichni jsme si rovni a někteří rovnější. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Protože nemohu vystoupit, nemám tady nikoho, kdo by měl nahradil, tak si nechám tu poznámku pro sebe.
Nyní tedy, pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra. Má zájem o závěrečné slovo. Potom závěrečné slovo pana zpravodaje. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Rád bych reagoval na debatu, i když jí vůbec nerozumím. (Veselost a potlesk v pravé části sálu.)
Pokud chcete debatovat o penězích, tak se zkuste naučit, co je to hospodářský výsledek, cash flow a dluh, protože někteří z vás to vůbec neovládají.
Já bych to jenom zopakoval. To, co navrhujeme, nemá vůbec nic společného se zdravotní péčí. To je bod č. 1.
Za druhé, je to jenom o penězích. A ty peníze nemají nic společného s pojištěnci. Oni zaplatili a jsou to peníze zdravotních pojišťoven.
Největší přispěvatel zdravotních pojišťoven je stát. My platíme za státní pojištěnce 64 miliard a to je čtvrtina odvodů za zdravotní pojištění. Takže nemá to nic společného. To jsou peníze zdravotních pojišťoven. To je všechno. A ty zdravotní pojišťovny... Takže nemá to nic společného s výdaji státního rozpočtu, s hospodařením... Bavíme se jenom o penězích zdravotních pojišťoven. Takže prosím vás, co tu povídáte o zdravotní péči? To jsou všechno nesmysly a lži. (Ohlas v pravé části sálu.)
Takže jsou to peníze zdravotních pojišťoven, které je mají kde? No v komerčních bankách. V soukromých komerčních bankách. Kolik tam mají teď? No 15 miliard v této chvíli tam mají. A co dělají komerční banky s těmi penězi? No půjčujou. Dávají úvěry. A to vám nevadí? A to, že my chceme, aby soutěžily a půjčily státu na chvilku o jeden den, to vám vadí? Takže to je absurdní debata prosím vás. Absurdní debata.
Znovu opakuji, nemá to nic se zdravotní péčí. To nejsou půjčky pojištěnců. To jsou peníze zdravotních pojišťoven. A skutečně mě baví, když tady vystupují členové dozorčí rady VZP. Paní poslankyně Marková, prostřednictvím pana předsedajícího, skutečně VZP, vy jste tady zpochybňovala hospodaření státu. Tak VZP je model dobrého hospodaření. IZIP. Protonové centrum. A kuchař. A já nevím, co tam všechno bylo. Máte tam skvělého ředitele. Ten je tam taky dlouho. Dohoda politických stran. Jo. Skvěle hospodaří ta VZP. Fakt skvěle.
Takže bych byl strašně rád, abychom mluvili k věci. A tady stát přichází s tím, že dává výhody. My říkáme: nebudou bankovní poplatky. Ano, my chceme v rámci cash flow, aby ten stát to mohl použít, protože ten dluh státu je dluh nás všech. Takže je to vlastně jednoduché a já nechápu, proč jste proti. Znovu opakuji. Nemá to vliv na péči. Nemá to vliv. Nejsou to žádné... Jsou to peníze zdravotních pojišťoven. A mají jich dost. Ano. A zůstávají na účtech.
A my směřujeme k tomu, a doufejme, že to nenastane, že těch peněz je tolik, že dneska si půjčujeme za negativní úroky, takže si půjčujeme a někdo nám platí. Takže ještě nakonec aby nebyly někdy ty pojišťovny rády, že to půjčily státu, protože ten určitě negativní úroky od nich nebude chtít. Takže prosím vás, zůstaňme u těch peněz. A to všechno ostatní, co tady odznělo, není pravda. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Nyní závěrečné... Pan zpravodaj nemá zájem o závěrečné slovo. V tom případě můžeme pokračovat.
Dříve než nám pan zpravodaj navrhne způsob hlasování, musíme rozhodnout o procedurálním návrhu pana poslance Vladislava Vilímce na opakování druhého čtení. To je samostatný návrh, který padl ve třetím čtení, a je třeba o něm hlasovat dříve než o ostatních pozměňovacích návrzích. Přivolám kolegy, které jsem kvůli hluku požádal, aby opustili jednací sál, zpátky do sálu, aby se mohli zúčastnit hlasování. Všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Vladislava Vilímce na opakování druhého čtení. Počet přihlášených se ustálil, můžeme zahájit hlasování číslo 18. Ptám se, kdo je pro opakování druhého čtení. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 18, z přítomných 171 poslance pro 44, proti 93. Návrh nebyl přijat.
Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje garančního výboru, pana poslance Romana Kubíčka, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko garančního výboru. O totéž požádám potom pana ministra. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, obdržel jsem dvě hlasovací procedury, takže v prvním bodě vás seznámím s usnesením rozpočtového výboru jako garančního výboru k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 546.
Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných v návrhu zákona podle sněmovního tisku 546 v následujícím pořadí.
Za prvé body A1 a A2 hlasovat jako celek. Za druhé bod B1. V případě, že bude odsouhlasen návrh B1, jsou nehlasovatelné návrhy B2 až B6 a návrh B12 a také již nelze hlasovat o pozměňovacích návrzích pod písmenem D. Za třetí návrh B2 - současně je nutno hlasovat společně B3 až B6 a B12 - v případě schválení jsou dále nehlasovatelné D1 až D5, D7, D8 a dále B8 až B11, návrhy E1 a E3. Pokud nebude přijat ani jeden z návrhů B, musí se hlasovat návrhy C, D3 až D6 a návrhy pod písmenem E.
Další postup v případě schválení pozměňovacího návrhu B1: v tom případě je návrh B2, B3, B4, B5, B6 nehlasovatelný. Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem B7. Dále budeme hlasovat B8. Bude-li přijat B8, je nehlasovatelný E1. Dále současně návrhy B9 až B11 jedním hlasováním, a budou-li tyto přijaty, je nehlasovatelný návrh E3. Za dvanácté B12 se stává nehlasovatelným. Za třinácté hlasovat o všech legislativně technických připomínkách, které jsou uvedeny kurzívou za bodem B12 v usnesení výboru pro zdravotnictví. Za čtrnácté bod C. Za patnácté bod D se stává nehlasovatelný v přijetí B1. Za šestnácté bod E1 je možno hlasovat pouze v případě, že nebyl přijat bod B8. Za sedmnácté bod E2. Za osmnácté bod E3 je možno hlasovat pouze, pokud nebude přijat bod B9 až B11. A na závěr hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Další postup v případě pozměňovacího návrhu B2 současně schváleného s písmenem B3 až B6 a B12 - budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B7. Bude-li tento schválen, je nehlasovatelný návrh E1. Dále budeme hlasovat bod B8. Dále body B9 až B11 společně jedním hlasováním. Bude-li schválen, jsou nehlasovatelné body D6 a E3. Dále budeme hlasovat o první až čtvrté legislativně technické připomínce, které jsou uvedeny kurzívou za bodem B12 v usnesení výboru pro zdravotnictví, zbývající jsou nehlasovatelné. Za další bod C. Dále budeme hlasovat bod D6, který se bude hlasovat pouze v případě, že nebyl schválen bod B9 až B11. Body D1 až D5, bod D7, D8 je nehlasovatelný. Body E1 jsou hlasovatelné pouze v případě, že nebyl přijat návrh B7. Dále bod E2, E3, který je hlasovatelný pouze v případě, že nebyly přijaty návrhy B9 až B11. A na závěr budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Dále rozpočtový výbor zaujal navrhující stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ty přednesete, pane zpravodaji, až u těch návrhů, tak jak budou.
Poslanec Roman Kubíček: Ano. Pane předsedající, já jsem obdržel ještě druhou hlasovací proceduru, kterou navrhl pan poslanec Vilímec. (Předsedající: Ano.) Takže učiním totéž co v prvním případě, přednesu proceduru tak, jak je navržena. Dále bychom potom hlasovali o jednotlivých procedurách.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budeme hlasovat o návrhu procedury kolegy Vilímce. Pokud nebude přijata, bude platit procedura garančního výboru. Ano?
Poslanec Roman Kubíček: Takže podle návrhu pana poslance Vilímce. Navrhuje za prvé hlasovat body A1, A2 jako celek. Za druhé dává hlasovat o bodech B2 až B6 a o bodu B12 - vyjmutí zdravotních pojišťoven z povinnosti převést prostředky na účet ČNB. Pokud projde B2 až B6 a B12, nelze již hlasovat o bodech B1, D1 až D5 a D7 až D8. Pokud neprojde B1 až B6 a B12, bude se hlasovat o písmenu B1. Dále pak už nelze hlasovat o pozměňovacích návrzích pod písmeny D. B1, to je vyjmutí povinnosti převést prostředky na účet ČNB u zdravotních pojišťoven, když jsou tyto účty vytvořené pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností. Pokud nebude přijat ani jeden z návrhů B, musí se hlasovat návrhy C a E. Pokud bude schválen návrh B1, pak se dále toto usnesení bude řídit postupem garančního výboru. V případě, že bude schválen B2 až B6 a B12, je postup ... ale nicméně to jsem přednášel, protože i já jsem téhož názoru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je obdobné v obou návrzích.
Poslanec Roman Kubíček: Takže v globálu tam už dále pokračujeme podle toho, co jsem přednesl já.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Má někdo ještě připomínku? Kolega Vilímec, který je navrhovatelem druhé procedury. Prosím, upřesněte. Můžete, pane poslanče, přímo to označit.
Poslanec Vladislav Vilímec: Pan zpravodaj to nedočetl. Musí se v každém případě, to je trošku jiná procedura, než navrhl garanční výbor, v případě, že bude schválen B2 až B6 a B12, je návrh postupu následující: Hlasovat o bodech D6, to je jedno z těch přechodných ustanovení, s vyjmutím zdravotních pojišťoven a ponecháním stávajícího termínu u příspěvkových organizací státu. V případě schválení D6 je pak nehlasovatelné B9 až B11 a E3. Pokud by pak nebyl schválen bod D6, tak by se hlasovalo o dalším návrhu přechodného ustanovení zdravotního výboru B9 až B11. Pak by se hlasovalo o první a čtvrté legislativně technické připomínce, to je podobné jako garanční výbor, a v případě, že by nebyl schválen ani bod D6, to je jedno přechodné ustanovení, jedna verze, ani bod B9 až B11, tak by se potom hlasovalo o třetím přechodném ustanovení, které přednesl pan poslanec Vyzula, o bodu E3.
Pak by se hlasovalo o bodu B7, B8, C, E1 a E2, to už je stejné, jako je to v případě garančního výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za upřesnění. Má někdo výhradu k jedné nebo ke druhé proceduře? Jsou alternativní. Ano, pan kolega Hovorka. Jestli vyčleňuje něco k samostatnému hlasování? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já jen, jestli jsem rozuměl, tak pan kolega Vilímec chtěl předřadit hlasování B1 tomu hlasování B2 až B6 a tak dál, ale pokud by bylo schváleno B1, tak ta usnesení B2 až B7 by... (Hlas mimo mikrofon: Ne, to je obráceně.) Aha, takže jsem to špatně postřehl. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže máme jasno. Čili nejdříve hlasujeme o tom, jestli bude alternativní návrh kolegy Vilímce, nebo bude návrh, který máte v tisku č. 546/5.
Rozhodneme v hlasování číslo 19, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro alternativní návrh kolegy Vilímce. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 19, z přítomných 172 pro 45, proti 86, návrh nebyl přijat.
Budeme tedy postupovat podle návrhu, který předložil garanční výbor. Prosím tedy nyní, pane zpravodaji, o jednotlivé návrhy a stanoviska.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Takže nejprve budeme hlasovat body A1, A2 jako celek. Rozpočtový výbor doporučuje schválení těchto bodů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, vaše stanovisko k bodu A1, A2? (Souhlas.) Dobře.
Pan zpravodaj chtěl ještě něco dodat.
Poslanec Roman Kubíček: Já jenom, jestli tedy pro jistotu nemám ještě mírně popsat, co jsou ty pozměňovací návrhy, ono je jich poměrně hodně. Já se omlouvám, ale...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, samozřejmě, budeme rádi.
Poslanec Roman Kubíček: Jenom ve stručnosti - body A1, A2 jsou úprava podmínek pro pokračování činnosti příspěvkových organizací v případě vykázání účetní ztráty za příslušné období z důvodu neplnění povinností podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Zahájil jsem hlasování číslo 20. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 20, z přítomných 172 pro 168, proti 2, návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.
Poslanec Roman Kubíček: Nyní budeme hlasovat návrh B1, to je alternativa k návrhu B2. Jedno je vedení účtu, druhé je vyjmutí účtu. Doporučení rozpočtového výboru k B1 je souhlas.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 21. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 21, z přítomných 172 pro 123, proti 41, návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.
Poslanec Roman Kubíček: Tímto tedy máme nehlasovatelný bod B2, B3, B4, B5 a B6. Takže budeme pokračovat hlasováním o bodu B7. Je to vlastně termínování těch plateb, o kterých jsme se tady bavili, to znamená určení Ministerstva financí, rozdíl těchto termínů. Stanovisko garančního výboru je nesouhlas.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 22, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 22, z přítomných 172, pro 73, proti 83, návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Roman Kubíček: Dále budeme hlasovat o návrhu B8, který se týká toho, že ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů pod písmeny 1 až 14 a 16 termíny a rozsahy režimu plateb a povolovat jeho výjimky při provádění operací. Stanovisko garančního výboru je nesouhlas.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 23, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 23, z přítomných 172, pro 1 poslanec, proti 133, návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Roman Kubíček: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrhy B9 až B11 jedním hlasováním. V globálu se to týká přechodných ustanovení pro všeobecnou zdravotní, resortní, oborové, podnikové pojišťovny a další svazy zdravotních pojišťoven. Stanovisko garančního výboru je nesouhlas.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 24. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 24 z přítomných 173 poslanců pro 69, proti 84. Návrh nebyl přijat. Další návrh?
Poslanec Roman Kubíček: Potom bychom měli hlasovat - B12 je nehlasovatelná. Další budeme hlasovat o legislativně technických připomínkách, které jsou uvedeny kurzívou za bodem 12 usnesení výboru pro zdravotnictví. Garanční výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.) Dobře.
Zahájil jsem hlasování číslo 25. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 25 z přítomných 173 pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.
Poslanec Roman Kubíček: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod bodem C. Jedná se o A-hlavičku ROPu, rozpočtové opatření v rozpočtovém systému. Už jsem to tady zdůvodňoval ve druhém čtení. Garanční výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 26. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 26 z přítomných 173 pro 172. Návrh byl přijat. Další návrh?
Poslanec Roman Kubíček: Pozměňovací návrhy pod písmenem D jsou nehlasovatelné. Pozměňovací návrh E1 je hlasovatelný, protože nebyl přijat B8, takže budeme hlasovat o pozměňovacím návrh E1. (Námitky z pléna. Zřejmě správně nezachytili písmeno E.) E1, ano. Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů termíny a rozsah režimů realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech podle paragrafu 3 písmeno h); ustanovení paragrafu 33 odst. 8 věty první ani ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. Stanovisko garančního výboru je souhlasné.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 27. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 27 z přítomných 173 pro 98, proti 39. Návrh byl přijat. Další návrh?
Poslanec Roman Kubíček: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu E2. Jedná se - v návaznosti na změnu, kterou se navrhuje rozšíření oprávnění Ministerstva financování k poskytování zápůjček a úvěrů tak, aby se toto ustanovení vztahovalo mj. na všechny majitele účtů u ČNB s výjimkou organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Stanovisko garančního výboru: doporučuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 28. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 28 z přítomných 173 pro 137, proti 2. Návrh byl přijat. Další návrh?
Poslanec Roman Kubíček: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu E3. Tam se jedná o rozdělení lhůt, kdy to nabývá platnosti. Garanční výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 29. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 29 z přítomných 173 pro 131, proti 36. Návrh byl přijat.
Poslanec Roman Kubíček: Pane předsedající, myslím, že jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy, takže doporučuji hlasovat o návrhu zákona jako o celku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsou všichni předkladatelé pozměňovacích návrhů spokojeni, že byly vyčerpány nebo byly prohlášeny za nehlasovatelné? Je tomu tak. Můžeme tedy přikročit k hlasování o návrhu zákona jako celku.
Poslanec Roman Kubíček: Garanční výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 546, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahájil jsem hlasování číslo 30 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 30 z přítomných 132 pro 127, proti 35. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodajovi a končím bod číslo 149.
Budeme pokračovat schváleným pořadem schůze a tím je bod číslo 150. Zároveň předám řízení schůze. (O slovo se hlásí posl. Stanjura a přeje si, aby mpř. Filip zůstal u předsednického stolu.) Dobře. Ano, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pane místopředsedo. Vy jste řídil hlasování a já bych poprosil legislativu, aby vyjasnila pro mě dosti nejasnou věc. My jsme dvakrát hlasovali o totožném pozměňovacím návrhu a pokaždé s jiným výsledkem. Podle toho, co jsem si teď ještě kontroloval, tak návrhy B8 a E1 byly zcela totožné. Návrh B8 Sněmovna odmítla a podle mě se nemohlo hlasovat znovu o návrhu E1. Omlouvám se, ale v proceduře, kterou pan zpravodaj řekl, jsem to nebyl schopen zachytit, takže bych poprosil... Jednak vznáším námitku a chtěl bych, ať se to prověří, aby to bylo úplně legislativně jasné, protože si myslím, že jsme nepostupovali správně. Podle mého názoru nemůžeme dvakrát hlasovat o témž návrhu, pokud nikdo nezpochybní původní hlasování. Ale tím pádem podle mě nebylo ani legitimní hlasování o zákonu jako celku, protože jsme prohlasovali pozměňovací návrh, který jsme chvíli předtím zamítli jiným hlasováním, jiným návrhem. Nebylo zpochybněno hlasování o tom konkrétním návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pak bych musel požádat pana zpravodaje, protože v tom případě považuji za důležité, abychom si ujasnili, jestli jsme o něm hlasovali, nebo jestli byl prohlášen za nehlasovatelný. To je asi podstatné. Já mám, že o B8 jsme hlasovali, protože za nehlasovatelné byly prohlášeny body B2 až B6. O B7 jsme hlasovali, o bodu B8 jsme hlasovali a u B8 nebylo schváleno podle mých poznámek a u E1, jestli to je ono, to bylo schváleno. Pan zpravodaj nejdřív. Já rozumím dvěma přednostním právům předsedy klubu TOP 09, ale pan zpravodaj asi je odpovědný a má přednostní právo, ač už jsem tedy ukončil bod, jestli mi to bude odpuštěno. Je to bezprostředně. Předseda klubu ODS... (Posl. Laudát mimo mikrofon navrhuje krátké přerušení schůze pro vyjasnění.) Ne. Nejdřív si vyslechneme stanovisko zpravodaje a potom případně (jednání) přeruším pro vyjasnění. To je třeba udělat hned. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Po vyjasnění s legislativou tyto body tyto body nejsou totožné. Je třeba si přečíst celé znění.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nejsou totožné. Dobře. Mohu tedy požádat experty jednotlivých klubů, aby si když tak vyjasnili stanovisko? Pane zpravodaji, můžete tedy ještě označit rozdíl mezi těmi dvěma body?
Poslanec Roman Kubíček: Bod B8 zní: V § 34 odst. 6: Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 14 a 16 termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech podle § 3 písm. h). Ustanovení § 33 odst. 8 věty první tím není dotčeno.
Druhý návrh vynechává "bodů 1 až 14 a 16" a je takto: Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech podle § 3 písm. h). Ustanovení § 33 odst. 8 věty první ani ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. Není tam "bodům 1 až 14 a 16".
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To znamená, není výčtová část, které se to týká, čili je to odlišný návrh.
Prosím pana předsedu klubu ODS.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za vyjasnění. Náš zpravodaj k tomu v této fázi nemohl vystoupit, musel jsem vystoupit já. Máte pravdu, že se to formálně liší, ale obsahově je to totéž. Reagoval jsem místo zpravodaje, protože ten skutečně v této chvíli vystoupit nemohl. Beru to na vědomí, nic proti tomu. Chtěl jsem na to upozornit, aby se to vyjasnilo. Děkuji za vyjasnění.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vyjasněno to bylo, mohu tedy bod 149 ukončit. I to je důležité, abychom se potom nepotýkali v praxi s něčím, co by se složitě vykládalo. Končím bod 149 a předávám řízení schůze.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pěkné dobré dopoledne, milé kolegyně a kolegové. Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.