(10.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Tak dámy a pánové z hnutí ANO, je to normální? Nebo to dokresluje to, co říkám, tu bezradnost, a vždycky jeden krok dopředu a dva kroky zpět?
Ale já jsem nabídl tu debatu, jsme na ni připraveni, ale opravdu, ta debata je potom tak podrobná, že opravdu nepatří sem za mikrofon. Tady bychom měli říct když tak zásadní stanoviska, případně říct ano, máme zájem, pojďme vést tu debatu na půdě hospodářského výboru, v pracovní skupině a tak dále. Jinak se nikam nedostaneme. Ale to zpoždění, které každým dnem narůstá, opravdu vychází z přesvědčení mnoha lidí i pana ministra, že bez součinnosti se stávajícím dodavatelem se nepohneme. Podle mě to není pravda a jsem připraven hodiny a hodiny o tom debatovat a tohleto si vyříkávat, ale ne tady, pro to tady skutečně není prostor.
Ale potom, vrátím se k té otázce ze začátku - jak to asi dopadne, když takovouhle volbu dáte dodavateli? Když nám pomůžeš, tak si zasoutěžíme a můžeš vyhrát, když nám nepomůžeš, tak ti to prodloužíme. To je špatná pozice pro stát.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Kováčika. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, vážená paní předsedající. Dámy a pánové, přeji vám hezký dobrý den. Než začnu, rád bych na konto uspokojení, určitého uspokojení pana ctěného kolegy Faltýnka, který tady řekl, že je rád, že vítá debatu, která probíhá. Já si myslím, že žádná ani nezačala. Aby byla plnohodnotná debata doopravdy možná, musí být schválený program.
Vítám, že tato schůze, byť ještě jakoby nezačala oficiálně, vůbec byla svolána, protože KSČM již dlouhodobě sleduje tuto otázku. Už v okamžiku vzniku mýtného systému jsme měli odlišný názor na to, jaký použít systém. Prosazovali jsme jej, pravda, byli jsme v menšině, a čím dál tím více jsem přesvědčen o tom, že kdybychom tehdy dali na Františka Beneše z klubu KSČM, který je odborníkem na satelitní systémy, nejen tedy co se týká úzké specializace na mýto, ale satelitní systémy obecně, tak jsme dnes nemuseli řešit tyto problémy, nemuseli jsme žehrat na vysoké náklady, nemuseli jsme klást otázky, a myslím si, že spolu s veřejností docela oprávněné otázky, bude-li se vůbec po roce 2017, nebo od roku 2017 nějaké mýto v České republice vybírat. Protože zatím to vypadá že nic.
Dovolím si, velmi krátce shrnout historii, protože se nedomnívám, na rozdíl možná od některých předřečníků, že úplně veškerá vina světa padá na hlavu pana ministra Ťoka, byť je ministrem, je ministrem nějakou dobu, je ve vládě, kterou my jako opozice kritizujeme. Nicméně aby to bylo skutečně objektivní, je potřeba znát tu historii a já se velmi stručně pokusím tu historii shrnout, některé zásadní okamžiky vypíchnout.
Vůbec ten počátek byl počátkem všech problémů. Pan ministr Šimonovský a smlouvy na dodávku a provoz mýta, které byly podepsány v březnu 2006, tam je zásadní problém, že nebylo upraveno předání systému jiného poskytovateli poté, co skončí dosavadní smlouvy. Dále dodatky k této smlouvě, které přesně stanovily, že ve vlastnictví státu nebudou některé zásadní záležitosti týkající se infrastruktury. Smlouvy jsou udělány tak, že je velmi těžké, ne-li nemožné je vůbec jakýmkoliv způsobem měnit, že komponenty toho systému se staly cizím majetkem bez kompenzace státu, že i další dodatky byly pro stát uzavírány přinejmenším, jemně řečeno, nevýhodně, že není řešen rozdíl, například oprávnění obsazování mýtnými branami veškerých zpoplatněných komunikací, u nichž stavební povolení nabude právní moci do konce roku 2017, ale smlouvy o službách jsou účinné, o provozu, jen do konce roku 2016, a tak podobně.
To jsou ty určité pochybnosti o způsobu výběru dodavatele a provozovatele mýtného systému. To je to slabé postavení státu, tedy České republiky, tehdy ve smlouvě uzavřené s konsorciem Kapsch. To jsou ty pochybnosti, které jsme už tehdy vyjadřovali, bohužel pro věc jsme neměli sílu tehdy to zvrátit, nepřesvědčili jsme. A to je možná záležitost, která se táhne celou historií jako červená nit.
Tehdy, pro připomenutí, osvěžení paměti, vládla koalice pod vedením Jiřího Paroubka s ministrem dopravy Milanem Šimonovským z KDU-ČSL. Sněmovna v dalším volebním období, za vlády koalice po vedením občanských demokratů, reagovala ustavením vyšetřovací komise, která konstatovala dílčí pochybení v dodržování formálních administrativních postupů, ale nevznesla žádné konkrétní obvinění. Všichni účastníci výběrového řízení a přípravy smlouvy jako by náhle utrpěli ztrátu paměti, rozhodně tedy před tou komisí. Nedošlo ani k vyvrácení ani k potvrzení podezření na zadávání veřejných zakázek na míru pro konkrétní firmu, která realizovala mikrovlnnou technologii, a smlouva byla podepsána v době, kdy termín na dodávku systému a jeho spuštění do provozu zůstal stejný, tedy 1. 1. 2007, což znamenalo poměrně velmi vysoké riziko nesplnění termínu ze strany dodavatelské firmy, ale také ze strany státu při změně časového zpoplatnění za výkonové.
Tato situace sama o sobě vyvolala potřebu změn smlouvy, které byly postupně realizovány formou oněch dodatků, o kterých jsem hovořil v úvodu. Jen tak pro připomenutí, dosud je těchto dodatků 85. Za ministra Aleše Řebíčka z ODS byly uzavřeny první čtyři dodatky, které reagovaly na rozsah zpoplatnění a způsob dodávek zařízení pro mýtný systém. Dodatkem ze 27. 12. 2007 bylo umožněno konsorciu Kapsch pokračovat ve výstavbě zařízení pro mikrovlnný systém mýtného i po ukončení smlouvy na služby. To znamená po 31. 12. 2016. Další dodatky smluv na zajištění služeb a dodávky zařízení souvisely se snahou postupně přebírat mýtný systém státem, ovšem bez řádného legislativního ukotvení způsobu nového zpoplatnění v legislativě České republiky. Podíleli se na něm bez výrazné snahy všichni ministři dopravy vlád Mirka Topolánka - to je ODS, KDU-ČSL a Strana zelených, jen tak pro připomenutí, kdo to tady vládl, Jana Fischera úřednická vláda, tedy ODS, ČSSD a Strana zelených, Petra Nečase, připomínám, že to byla ODS, TOP 09 a LIDEM a Věci veřejné, možná někteří ještě pamatujeme Jiřího Rusnoka, což byla vláda úřednická, a Bohuslava Sobotky, což je vláda sociální demokracie, ANO 2011 a KDU-ČSL.
Úpravy smlouvy s konsorciem Kapsch reagovaly vždy na poslední chvíli na potřeby provozu nebo dodávek zařízení mikrovlnného systému a bohužel ani jedné z vlád se nepodařilo nastavit podmínky a provést včas transparentní výběrové řízení na provozování mýtného systému po roce 2016, kdy končí smlouva na služby s konsorciem Kapsch.
Byla přijata, a to opakovaně, usnesení vlády s různou úrovní síly a kvality. Tato usnesení zůstala pouze formálními opatřeními, bez odezvy Ministerstva dopravy.
Nyní se pokusím zrekapitulovat činnost jednotlivých ministrů dopravy, kteří mohli řešit situaci s provozováním mýtného systému po roce 2016. Pan ministr Bendl z ODS byl na Ministerstvu dopravy pouze čtyři měsíce v lednu až květnu 2009, zřejmě nic moc nemohl v té krátké době zlomit. ***