(10.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Ale já rozumím tomu, že tady ve Sněmovně zaznívají slova, že to je věc vážná, i to napětí i té tenzi rozumím, ale přesto když poctivě přemýšlím nad tím, co vláda dělá, tak si myslím, že ty body, které tady říkám, jsou podle mě naprosto racionální nástroje toho, co může dělat země jako Česká republika. A jediné, z čeho byste mě mohli vinit, kdybyste řekli, že se nevěnuji třeba té otázce deeskalace napětí, budování důvěry mezi zeměmi. Já si myslím si, že by bylo špatně, kdybychom my sehrávali roli těch, kteří poštvávají jedny vedle druhých, když by prostě byli ti, kteří by vykřikovali, že ti už selhali. Naopak. Ta role je všechny dostat tomu, aby se toho účastnili.
Já bych si přál, aby Řekové dokončili hotspoty, abychom jim pomohli zvládnout to, co dělají, lépe. Aby systém fungoval. Dneska je tady celá řada disproporcí. Podívejte se, když jste na hranicích mezi Makedonií a Řeckem, tak vám tam hodí desítky falešných pasů. Papíry, kde vám prokážou, že jim tam docházejí na hranice evidentně velmi podezřelá individua, a řeknou vám: Jak je možné, že tito lidé prošli přes ty hotspoty nebo přes registrační místa, třeba někde v Řecku? Jak je možné, že tady máme desítky takových? A Makedonie přitom není dostatečně vybavená technicky a není součástí Schengenu. A my jim přesto pomáháme, protože se stávají součástí toho. Tady bylo řečeno evropské - neevropské země. V tomhle jsme tak trochu všichni společně. Tyhle země jsou v různé fázi přistupování k EU a jsou součástí západního Balkánu, který je vždycky historicky strašně nejisté místo, které bylo zdrojem konfliktu. A my přece jako Češi o tom něco víme, proto máme západní Balkán jako prioritu. Víme, že erupce na západním Balkánu by mohla znamenat ohrožení Evropy, a proto se snažíme těm zemím pomoci. Právě proto, že známe minulost a víme, co to znamenalo pro Evropu, tak se snažíme těmto zemím maximálně pomáhat. Nenechat je v tom samy. Proto se snažíme jim dodávat lidi. Víte, že tam máme policisty v Makedonii, víte, že tam dodáváme techniku a snažíme se, aby byli partnery v tom, v kontrole toku migrantů. V té snaze omezit a snížit. Proto s nimi spolupracujeme. A myslím si, že máme slušnou důvěru těch zemí. To je to, co dělá Česká republika. V tom pruhu, rozumíte?, v tom pruhu, v tom pásu, přes který postupuje migrace, se dneska snažíme vytvořit systém, který bude schopen zabránit opakování roku 2015. A to bychom se měli o to snažit všemi prostředky.
Takže to je to, co dělá Česká republika a co mně připadá, že je jednak poučení naše z historie a jednak to, že se snažíme odbourávat nedůvěru a vytvářet systém, který bude funkční. Kde se budeme snažit zabránit těm, kteří do Evropy nepatří, aby se vůbec do ní dostali. Kde se budeme snažit ekonomické migranty vracet zpátky do zemí, ze kterých odcházejí, protože v této chvíli na ně Evropa nemá absorpční schopnost. Kde rozeznáme ty, kteří skutečně utíkají před válkou. Rodiny, které je třeba zachránit, protože jim hrozí, že neobhájí ani svůj život. To je politika, za kterou byste nás měli posuzovat. Do jaké míry tohle děláme a v tomhle se angažujeme.
A mně připadá - vždyť si vezměte, i ta Sýrie. Česká republika, je to tady už asi stokrát opakováno, je země, která je výjimečná v tom, že má zastoupení v Sýrii. Že se snažíme i tam mapovat situaci. I tady se snažíme na mezinárodních fórech mluvit se znalostí věci na základě informací, které máme z původního zdroje. Takže i tady si myslím, že děláme maximum a děláme víc, než by si možná někdo představoval. Je role země, která má deset milionů obyvatel, je ve středu Evropy a je zdánlivě poměrně daleko konfliktu někde v Sýrii. Ale já i z vašich vystoupení cítím, že tady je shoda na tom, že se nás to týká. Že se nás týká to, co se děje v Iráku, v Sýrii. Že se nás týká to, co se děje v Turecku, a že to angažmá snažit se po té celé linii vytvářet bariéry, vytvářet způsob, jak nedovolit těm, kteří nepatří do Evropy, protože jsou často spojeni s pochybným zločinem, a dokonce někdy, ano, někdy jsou spojeni s terorismem. Vytvořit systém, který jim nedovolí, aby se do Evropy dostali. A vytvořit systém, ve kterém ta vlna bude zvládnutelná. Je to výzva, hlavní výzva roku 2016 a je to podle mě i klíčová výzva pro českou zahraniční politiku. Je to výzva pro českou vládu.
Myslím, že tomu věnujeme poměrně dost času. A já se zase dneska vrátím do Mnichova na debatu, která vlastně celou řadou témat se bude zase týkat této otázky. Myslím si, že je legitimní, že Sněmovna chce tomu věnovat pozornost, ale myslím si, že by bylo dobré v té argumentaci vůči vládě být přesný a být spravedlivější, protože... Já jsem tady řekl základní principy, kterými se řídíme, a tvrdím, že všechny jsou v souladu s životními zájmy České republiky. A že to je kurz, který je promyšlený, a že vláda se chová v téhle věci jako zodpovědná vláda.
Přál bych si, aby debaty tady vedené k tomu vedly k tomu, aby i veřejnost v tomto byla uklidněna a měla jistotu, že vláda jí dneska je schopna garantovat to, že bude dělat maximum pro zajištění bezpečnosti této země a maximum pro to, aby fungovala nejen Česká republika, ale i Evropa, která je vlastně garancí naší nejen prosperity, ale také bezpečnosti do budoucnosti. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne. Děkuji panu ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi. A než budeme pokračovat, budu konstatovat omluvy. Z dalšího jednání se omlouvá pan předseda Hamáček, protože odjíždí na zahraniční cestu. Dále se omlouvá pan ministr dopravy Dan Ťok.
Můžeme pokračovat, nejdříve faktickými poznámkami. První faktická poznámka je pana poslance Petra Fialy. Připraví se pan poslanec Radim Fiala k faktickým poznámkám. Celkem jich tady mám šest. Ten, kdo je přihlášený elektronicky, má přednost před přihláškou z místa. Já musím respektovat jednací řád. Takže prosím, pane předsedo, máte dvě minuty.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí, že reagoval na některé věci, které jsem přednesl ve svém vystoupení. Samozřejmě teď pomíjím invektivy, které se týkají nejasnosti postoje opozice. Tak ODS jako první strana předložila jasný program, co dělat s migrací, který podle aktuální situace doplňujeme, takže výtka je směšná. Ale přesto v tom jeho vystoupení, přesto, že na některé věci reagoval, tak řada otazníků i po jeho vystoupení zůstává.
Mluvil jsem třeba o tom, že vláda nemluví jednou řečí. Tak jen abych tady zmínil jednu aktuální věc. Pan ministr Zaorálek tady řekl, že si nemáme představovat, že uprchlíky bude NATO vracet zpátky. Tak nějak to tady zaznělo. Necituji možná úplně přesně, poznamenal jsem si to. No ale včera čtu vyjádření pana ministra obrany Stropnického, který říká - cituji: "Migranty budou vracet do Turecka, které s tím souhlasí." Tak to je samozřejmě možná vysvětlitelné, ale v tuto chvíli tu rozpor zůstává.
Pan ministr Zaorálek říkal, nebudeme budovat žádný Minischengen. Jenomže ten návrh na hranici Makedonie-Bulharsko je budování Minischengenu. Je to potřeba prostě jasně říct: Řecko bude ze Schengenu pryč. Dobře, ale řekněme si to otevřeně.
A pak ta věc se suverenitou. Já děkuji za to stanovisko. Konečně zaznělo. Vládě to nevadí, zatímco vládě Polska a Maďarska to vadí. Mně to prostě vadí. Tam když si to ustanovení přečtete přesně o té pohraniční a pobřežní stráži, tak tam je, že mohou zasahovat i do třetích zemí. Já bych aspoň žádal, co to znamená, ten výklad, které nejsou na vnější hranici Schengenu. Myslí se vně EU, anebo do třetích zemí uvnitř EU? To by pak mohly zasahovat i do České republiky. A to je něco, co opravdu nechci. Nechci, aby tady nějaký evropský policajt chodil kontrolovat do bytu proti mé vůli, čím topím v kamnech. A k takové absurditě by to mohlo dospět. Tomu se musí Česká republika hned ze začátku postavit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, uplynul vám čas k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Radim Fiala také k faktické poznámce. Připraví se paní poslankyně Lorencová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***