(10.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Ale abych se vrátil k tomu - snížení migračního tlaku, to je další princip. Není tady ministr vnitra, ale pokud je mi známo, tak ministr vnitra vám každý měsíc posílá zprávu o situaci migrace. Takže tady nemá cenu řadu věcí říkat, protože žiju v domnění, že to všichni máte. To není tak, že je tady jediné místo, skrz které tečou informace. Milan Chovanec, vím, já jsem si to u něj ověřoval, vás pravidelně informuje o všech nových skutečnostech a faktech v téhle oblasti. Takže Sněmovna by v tomhle měla být informovaná podle mě docela zevrubně. To už vůbec nemá cenu, abych to opakoval.
Pak bych vám řekl jednu věc, která mi připadá dneska strašně důležitá, když mám mluvit za zahraniční politiku. Principem české zahraniční politiky dnes je deeskalace napětí a vytváření důvěry mezi všemi zapojenými stranami. Já se strašně bráním tomu a nedovolím si, abych někoho napadal. Teď nemluvím o České republice, ale o našich partnerech. Já si prostě přeju, aby všichni pracovali co nejvíc. Nemáme vykřikovat, že někoho vylučujeme. Musíme naopak všechny zapojit. Tady se pořád říká nefunguje, nic nefunguje a podobně. Ano, to není třeba opakovat. Evropská komise tvrdě kritizovala některé státy, a dokonce vás mohu ujistit, že ta kritika byla nesmírně masivní, velmi razantní, až opravdu na hranici, že budou přijaty velmi tvrdé kroky. A jestli se dneska věci začaly hýbat, nejenom hotspot na Lesbosu, ale také na Kosu podle mě dnes už funguje, to znamená, tam se skutečně provedlo poměrně hodně.
Tím nechci vůbec tvrdit, že je hotovo, protože něco jiného je, když to je instalováno, je tam personál, jsou tam všechna zařízení, je to technicky vybavené. Nedokážu vám přesto stoprocentně říci, jaký je efekt toho. Protože my nejsme schopni ještě úplně, a čeká nás to, sledovat, jak se skutečně zachází se všemi těmi... I když se dotyční screenují, i když se v tom udělá představa, kdo odkud je, jestli je to ekonomický migrant, nebo žadatel o politický azyl. I když dochází k zadržení některých, jak nám tedy bylo tvrzeno, nebo jak jsme měli možnost vidět, není úplně jasné, jak to je na celém tom pohybu s nimi, když se přesunou na pevninu, jaká je kapacita těch zadržení, jakým způsobem to skutečně funguje, jak se realizuje návratová politika. Tam se přiznám, že je ještě řada detailů, které budeme muset dále ověřovat a o kterých se obávám, že nejsou dneska ještě zdaleka naplněné. Ale nicméně je pravda, že pod tím obrovským tlakem, který byl, se skutečně vybudovala, a měl jsem možnost to vidět na vlastní oči, zařízení, která jsou dneska rozsáhlá, vybavená, mají personál, technicky jsou zajištěná, to znamená, tady se něco rozhodně udělalo. Já jsem to včera nazval začátkem, slibným - opatrně. Nemohu za to přebírat garanci, je to předčasné.
Víte, že Řecko asi nesplní to, co slíbilo, do 18. února. Nicméně rozhodlo o tom, že nasadí armádu na vybudování hotspotů. Je to rozhodnutí řecké vlády, že nasadí armádu a armáda má prodloužený termín, aby stihla rozjet hotspoty řekněme do konce března, z čehož asi nemáte radost, nicméně taková jsou fakta. Ale je to tak, že se něco děje a Řecko nasazuje i své síly na to, aby skutečně dostálo tomu, co slíbilo, protože ví, že důsledky by skutečně byly zlé.
Takže to není tak, že by tam bylo nehybno. Všichni vědí, že je zle. Všichni vědí, jak je to vážné. Stejně tak Turecko. Tady se taky hodně opakují takové ty floskule kolem Turecka. Samozřejmě Turecko je nesmírně významný prvek celé téhle věci. My jsme měli možnost se také bavit s představiteli pobřežní stráže, dokonce, jak jste asi zaregistrovali, se nám stalo, že při cestě lodí mezi Řeckem a Tureckem naše vlastní loď, na které jsme jeli, zadržela člun uprchlíků 150 metrů před hraničními vodami, tedy před opuštěním výsostných vod Turecka. To je hranice, za kterou by už turecké lodě nemohly zasáhnout. Takže v poslední chvíli byl zachycen člun uprchlíků za naprosto bílého dne za poměrně docela neuvěřitelných okolností, že jsme kolem toho břehu jeli deset minut předtím a oni si zřejmě mysleli, že jsme zajeli, tak prostě vyrazili. Oni jsou schopni tu úžinu člunem přeplout za 30 minut. To se děje neuvěřitelně rychle. Proto Turci vlastně říkali, že nemají dostatek plavidel a personálu na to, aby takto lodě, které tak rychle jsou schopny to přeplout, zachytili. Viděli jsme to, jak je vracejí zpátky, ty lodě.
Já z toho nechci dělat nějaké závěry. Seznámil jsem se s tím, že cesta v takovém člunu stojí za dobrého počasí tři čtyři tisíce dolarů pro jednoho, za špatného počasí se platí tisíc dolarů. Ty, které vrátí, tak si představíte, že je to pro ně tragédie, když nemají peníze, a když je mají, tak se zanedlouho pokusí o přeplutí znovu. Když vám Turci řeknou, že zadrželi 91 tisíc takových, já nevím, od ledna, tak je to relativní, protože je otázka, kolik takových pokusů oni dělají.
To, že mají nedostatek osob a lodí, je evidentní. Proto si myslím, že určitý omezený smysl má rozhodnutí NATO, že bude ten prostor monitorovat. Chtěl bych tady upozornit na to, že během toho, co jsem tady vyslechl, jsem zaslechl větu, že ty lodě NATO budou vracet uprchlíky do Turecka zpátky. Já bych chtěl upozornit, aby nevznikal falešný dojem - tak to není. Já si myslím, že je téměř jisté, že mise NATO nebude vypadat tak, že budou vracet uprchlíky do Turecka. Tohle udělají pouze v případě, když tam najdou nějakou topící se, ztroskotanou loď. Podle námořního práva musí v takové chvíli zasáhnout, ale rozhodně nebudou dělat to, co se stalo, když jsme tam byli my, že se s nimi zahájí vyjednávání, protože oni se samozřejmě nechtějí vrátit. Jsou tam děti, ty pláčou, ženy, které křičí: Proboha, nechte nás těch 150 metrů! My chceme na druhou stranu! Přijdeme o všechny peníze. A oni je přesvědčují, jak říkali, asi tak hodinu a hodinu a půl a pak je táhnou zpátky. Do Turecka. Jsou to Turci, tak do Turecka. Tohle ale NATO dělat nebude. To je jisté. To je v této chvíli nemožné.
Mise NATO je monitorovací. Oni budou v podstatě monitorovat a důvod je v tom, že se řeklo, že za tímto stěhováním, za tímto převáděním lidí je organizovaný zločin, a NATO na tom vystavělo argumentaci, že vzhledem k tomu, že se jedná o organizovaný zločin, tak je možné použít prostředky NATO na monitorování pohybu plavidel a toho, co se v prostoru děje. To je, pokud je mi známo, charakter té mise, která byla schválena. Takže já nepopírám, že to bude mít určitý význam, na druhé straně nejde o to, že by se přímo posilovalo, a tím jsem si prakticky jist, vracení uprchlíků, jak si někteří možná mylně představují. To je v této chvíli asi nemožné z řady důvodů, protože pohyb na moři a zasahování není vůbec jednoduchá věc ve výsostných vodách a podobně.
Takže jenom upozorňuji na to, že ta věta, která tady zazněla, by byla příliš ambiciózní. Já jsem ale řekl, že to, oč jde podle mě dneska, je obnovení důvěry a deeskalace napětí. Mám-li mluvit za zahraniční politiku, tak musím zdůraznit to, co mi připadá zásadní. Totiž přátelé, migrace je vlastně vždycky jenom projev něčeho zásadního, co se děje, co je důvodem té migrace, a to je dnes to, co je nejvíc znepokojivé. Když jste ve svých vystoupeních říkali, že se situace nezlepšila od vaší poslední debaty, od posledního sezení, tak je to dáno nejenom tím samotným faktem migrace, ale celkovou situací, kontextem zahraničněpolitické situace kolem nás. A ta se, přátelé, především bohužel nezlepšila! Dokonce naopak. Jsme vlastně dneska svědky okamžiku, kdy mírové iniciativy vycházejí naprázdno. Všichni víte, jak dopadla konference v Ženevě. A mohu vám zjistit, že všude, kam přijedete, tak vám všude všichni říkají: kořen toho problému je Sýrie. V Řecku nám v podstatě napočítali, že mezi uprchlíky je přes 60 % Syřanů, druhá největší skupina je Afghánistán. Ale tam jsme to viděli přímo na seznamech. Když jsme tam byli včera, tak byl vítr na moři, tím pádem tam nepřijel skoro ani jeden uprchlík, byly tam jenom nějaké zbytky. Protože vítr je to, co brání pohybu těch uprchlíků. Ne ani zima, ale vítr, rozvlněné moře. Ale dva dny předtím, než jsme přijeli, tam měli během dvou dní dva tisíce uprchlíků a z toho počtu dvou tisíc nám ukázali, že bylo více než 60 % Syřanů. ***