(17.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Protože pokud by šlo o příjmy, tak by bylo možné ho privatizovat a těch příjmů by bylo možné dosáhnout mnohem efektivněji. Stát má majetek proto, že mu zaručuje určité strategické rozhodování v určitých odvětvích, která není možné privatizovat, což je například energetika.
Domnívám se tedy proto, že náš návrh je zcela namístě, že odpovídá současné bezpečnostní energetické i mezinárodněpolitické situaci. Že si uvědomuji, že jsou tam některé momenty environmentálního významu nebo zemědělského významu, o kterých je možné hovořit ve druhém čtení, a nejsem maximalista. Nicméně zbavit se možnosti projednat to v odborných orgánech Poslanecké sněmovny ve druhém čtení bych pokládal za chybu, a proto prosím o propuštění do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Urbana. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že to nelze nazvat nesystémovým krokem, protože se musíme podívat na nějakou historii. To je o výkonu akcionářských práv. Dnes je vykonavatelem akcionářských práv Ministerstvo financí nikoliv proto, že by nám to určoval Brusel nebo cokoliv jiného, ale to vzniklo tak, že zanikal Fond národního majetku a ten byl celý převeden na Ministerstvo financí. Ve Fondu národního majetku bylo vykonavatelem akcionářských práv nejenom Ministerstvo financí, ale i Ministerstvo průmyslu a obchodu, tedy obě tato ministerstva, což se zrušením Fondu národního majetku a převodem tohoto zbytkového Fondu národního majetku na Ministerstvo financí stalo tak, že Ministerstvo financí je vykonavatelem akcionářských práv, což nepovažuji z hlediska dlouhodobého za úplně optimální řešení. Platí, že tady má být ministerstvo, které zajišťuje rozvoj, strategii reálné firemní politiky, reálného hospodářství, a to podle mého názoru by daleko víc mělo být Ministerstvo hospodářství. Ministerstvo financí by tady mělo být na to, aby se vybíraly dobře daně a podobně.
Z tohoto pohledu nemůžu tedy potvrdit, že to je nesystémové řešení. Není to je nesystémové řešení a obvyklé to je, i když se podíváte do vyspělých zemí Evropské unie, že tam prostě Ministerstvo financí není vykonavatelem akcionářských práv. Naopak, bývá to Ministerstvo hospodářství.
Jsem rád, že pan předkladatel tady řekl, aniž bych to musel kritizovat, že tam jsou některé věci, které by bylo třeba opravit, bezpochyby. Nicméně podle mého přesvědčení je to návrh, který je k diskusi, nikoliv k nějakému primárnímu jednoduchému zamítnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji dále dvě přihlášky. První pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se také chci jako spolupředkladatel velmi přimluvit za to, abyste tento návrh pustili do druhého čtení. Není to skutečně mířeno proti kterémukoliv ministerstvu, ale sami, kdo fungujete v hospodářském výboru, tak víte, že situace v energetice, v odvětví energetiky, se tak dramaticky mění, mění se situace u společností, které produkují, distribuují atd. například pohonné hmoty a další a další věci. Proto se domníváme, že systémově by bylo dobré, aby stát skutečně ty firmy převedl tam, kde je odborné zázemí, a bylo přihlíženo k tomu, že čím dál více klíčový než prostý zdroj financí příjmů pro státní rozpočet budou strategická rozhodnutí. Sami víte, k jakým v podstatě i sociálním problémům vede, a nejenom sociálním, to, že se svého času samosprávy zbavily např. kontroly nad pitnou vodou a dalšími infrastrukturními záležitostmi. A co se týká energetiky, tak sami víte, že skutečně už se to posunuje někam jinam. S velkou pravděpodobností už výrobce elektřiny polostátní ČEZ nebude tak velkým zdrojem příjmů do státního rozpočtu, někdy cena energií výroby klesá k velmi malým hodnotám a těžko se kdy vrátí na původní hodnoty, na které jsme byli zvyklí v minulé dekádě například. A čím dál více nabývá rozhodování, do kterého více než ekonomika je potřeba odbornost, konkrétní, praktická. Sami víte teď velké diskuse kolem novely energetického zákona, které... zřejmě ještě neskončila celá ta záležitost kolem toho, kolik budou občané platiti za energii atd. atd.
Takže vás skutečně vyzývám, nejde o žádné pošťuchování. Můžeme se také bavit o tom, že se tam dá jednak to legislativně ve druhém čtení upravit, dá se diskutovat o tom, jestli ten zákon bude platit s nějakou krátkou lhůtou nebo například i pro příští období. Ale pojďme dělat koncepční kroky, aby další nástupci měli trošku snadnější práci.
Totéž chci požádat, aby vláda zvážila a v obdobném gardu začala přemýšlet o změně kompetencí tak, aby se zoufale roztříštěný vývoj inovace, podpora inovačních projektů dostala pod jedno ministerstvo. Dneska je situace tristní a doplácí na to celá naše země. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Stanjura se svým příspěvkem do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejdřív chci říct, že podpoříme propuštění do druhého čtení, a teď to krátce zdůvodním.
My jako občanští demokraté dlouhodobě navrhujeme vytvoření jednoho Ministerstva hospodářství jako druhého silného ekonomického resortu vedle Ministerstva financí. Kdysi jsme měli, ještě za komunistů, odvětvová ministerstva: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo energetiky, Ministerstvo pošt a telekomunikací, výstavby a stavebnictví a tak dále. Někteří z komunistických ministrů už mají i státní vyznamenání z té doby, nebo v této době za to, jak působili v té době na ministerstvech. Ale poslední, které zbylo je Ministerstvo dopravy. A já si myslím, že by bylo dobře, kdybychom - asi ne v tomto volebním období, protože když je koaliční vláda a teď by někdo přišel o jedno křeslo, tak je to politicky neřešitelný problém, přestože je to efektivní. Navíc v této koaliční vládě dopravu a MPO mají dvě různé politické strany, což je vždycky komplikovanější. Ale byla by to cesta přesunu kompetencí výkonu akcionářských práv na MPO k tomu budoucímu Ministerstvu hospodářství. V mnoha zemích to tak mají, myslím, že se můžeme poučit a není žádný důvod, aby doprava byla vytržena z hospodářství a měla jako jediné odvětví hospodářství svůj samostatný resort. Stejně tak podle mě je zcela nelogicky Česká pošta na Ministerstvu vnitra. Ta by měla patřit pod budoucí Ministerstvo hospodářství. Jsem o tom prostě přesvědčený.
Myslím, že někteří kolegové zejména z hnutí ANO tento zákon špatně chápou, že to je zákon antibabiš. Tak si řekněme, že bude platit třeba od příštího volebního období. I to je lepší. A navíc konec volebního období se neúprosně blíží. Takže klidně to může být. Tím se zbavíte podezření, že ten zákon je antibabiš.
Teď jenom jednoduchý příklad například z té dopravy. V očích veřejnosti naprosto samozřejmě a pochopitelně má Ministerstvo dopravy plnou zodpovědnost například za fungování Českých drah. České dráhy řídí kromě představenstva ještě tzv. řídicí výbor, který jmenuje stát. Je tam sedm členů, a přestože Ministerstvo dopravy v očích veřejnosti oprávněně má stoprocentní odpovědnost za fungování Českých drah, tak má tři ze sedmi členů řídicího výboru. To znamená stoprocentní zodpovědnost, ale menší než 50procentní možnost delegace a ovlivňování rozhodování klíčového orgánu Českých drah, to je řídicího výboru. To všechno podle mého názoru potvrzuje oprávněnost našeho dlouhodobého cíle mít jedno Ministerstvo hospodářství. Pokud tohle propustíme, bavme se o té účinnosti, abyste zas nemysleli, že vašemu ministrovi něco bereme.
Pak jsou samozřejmě věci, o kterých mluvil pan předseda hospodářského výboru, kdy prostě není možné, aby například ČEPS a ČEZ byl výkon akcionářských práv z jednoho místa. Tomu já rozumím, tomu se nikdo nebrání. A pokud to evropská pravidla hospodářské soutěže neumožňují, tak samozřejmě se na to musíme připravit. Ale skutečně si myslíte, že v oblasti hospodářství či ekonomiky máme mít jednoho politicky supersilného ministra a ty ostatní takové chudé příbuzné? Myslím si, že by i pro budoucí koaliční vlády bylo dobré mít dvě silná ekonomická ministerstva. A tohle je krok správným směrem.
Takže mohli bychom to propustit do druhého čtení. Ve výborech se můžeme bavit o účinnosti. O tom, které kompetence nebo výkon kterých akcionářských práv má smysl převést a který ne. ***