(16.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Svobodu, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji ještě jednou za slovo. Já pracuji celý život s onkologickým registrem. Byl jsem u toho, když vznikal pro gynekologickou onkologii, a můžu s pravděpodobností hraničící s jistotou říct, že všechny číselné údaje o tom, kolik máme rakoviny té které lokalizace, známe a máme.
My se každý rok scházíme jako centra klinické onkologie a gynekologické onkologie a navzájem si říkáme výsledky, předkládáme je tam ve strukturované podobě. Nikdy u toho není žádné rodné číslo, ale naprosto přesně víme, kolik kdo z nás léčil které rakoviny, s jakým efektem a úspěchem, jak byly ty ženy staré, jaká byla jejich sociální anamnéza. Ale nikde u toho nemáme rodné číslo. A ještě nám nikdy nechybělo. Já si myslím, že obávat se, že nebudeme znát počet nádorů mammy, když nebudeme mít rodná čísla k těm diagnózám, je údaj, který v té praxi skutečně nefunguje. A znovu říkám, že je celá řada zemí, která vůbec žádnou takovou registraci pacienta nedovede přes nějaký obecný celonárodní identifikátor, a přesto tam tyto věci fungují. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jenom musím říct, že ne vždycky se s panem kolegou Hovorkou shodnu, ale v tomto stoprocentně. Já se skutečně domnívám, že by pan ministr měl tento návrh stáhnout. Já ho nepodpořím, dokonce budu hlasovat proti tomuto návrhu. Myslím si, že skutečně tento zákon, nebo tato novela není postavena tak, aby garantovala nezneužitelnost těchto velmi, velmi osobních a citlivých dat.
A k panu kolegovi Vyzulovi. Kde se zastavíte? Vy chcete skutečně, tato koalice, vynakládat obrovskou energii na shromažďování dat, snahou dostat občany pod kontrolu, ať jsou to podnikatelé přes elektronickou evidenci tržeb, selektivně vybrané občany na základě velmi sporných kritérií k majetkovým přiznáním atd. atd. Já vás upozorňuji, že vy první se můžete stát obětí těchto praktik. A skutečně pokud stát potřebuje tato data, není v dnešní době takový problém přidělit všem anonymní čísla a shromažďovat ta data tak, aby byla bezpečná a neidentifikovatelná s konkrétními osobami. V době, kdy tady jeden z členů vlády vyrábí složky na své politické konkurenty, koaliční partnery apod., se domnívám, že ostražitost je velmi namístě. A tady argumenty, že to poslouží... Samozřejmě, každá statistika, data, jsou lepší k rozhodování. Ale k tomu skutečně nepotřebujete rodná čísla a další detaily, které to konkrétně identifikují s konkrétní osobou.
Já skutečně vyzývám pana ministra, aby tento zákon stáhl, ať s ním přijde za dva roky, až bude systém udělaný tak, aby ta data byla anonymní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde další tři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku, připraví se pan poslanec Běhounek a po něm pan poslanec Antonín. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Ludvík Hovorka: Ano. Já jenom aby bylo jasné, co všechno se sbírá. Takže pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému, je-li subjektem údajů pacient, se sbírají za prvé údaje potřebné k jeho identifikaci, a to číslo pojištěnce, je-li přiděleno, nebo rodné číslo, není-li tímto číslem číslo pojištěnce, anebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo, dále název obce a popřípadě název městské části nebo městského obvodu, adresa místa trvalého pobytu, a jde-li o cizince, adresa místa hlášeného pobytu a státní občanství. Za druhé údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to zejména údaje sociodemografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o zdravotních službách poskytovaných pacientovi, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta. Za třetí identifikační údaje poskytovatele, který zdravotní služby poskytoval, včetně oddělení a pracoviště. Za čtvrté identifikační údaje posledního zaměstnavatele pacienta, u něhož nemoc z povolání vznikla, naposledy pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká... Pak je tedy jednoznačné, které údaje se sbírají. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Běhounka, připraví se pan poslanec Antonín a po něm pan poslanec Štětina. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Běhounek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, členové vlády, hezké odpoledne. Položím jedinou otázku. Na čem je založeno zdravotní pojištění? Na anonymních datech? Kolují v našem prostoru vaše zdravotní údaje z nemocnic? Tak si udělejte obrázek sami. (Potlesk z řad koalice.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Antonína, připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Antonín: Já nemám vlastně už co říct, protože jsem chtěl říct přesně to, co řekl kolega Běhounek. Vaše data jsou v každé nemocnici. Ta je digitalizuje a odevzdává každé pojišťovně. A vy se teď jenom bráníte, aby se ty pojišťovny posčítaly v podstatě dohromady a udělala se z toho jedna statistika. Nerozumím tomu.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Štětinu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já na rozdíl od svých předřečníků chci poprosit, přímo požádat pana ministra, aby tento zákon nestahoval. Protože tento zákon je potřebný. A mně se nelíbí, že při každém projednávání jakéhokoli zákona spočívá konzervatismus v tom, že budeme tajit rodná čísla. Vždyť ta rodná čísla o nás zná každý. Já se domnívám, že nikoho vůbec nebude zajímat, jestli já půjdu na nějakou operaci s kýlou za čtrnáct dnů, že někdo si moje rodné číslo zjistí. On ho prostě už dávno má. Takže já si myslím, že takováto malichernost, jako je rodné číslo, není důvodem pro to, abychom neměli tento zákon, který je skutečně potřebný.
To je jenom moje slušná připomínka. Mohl bych hovořit a navazovat na svoje předřečníky, ale zatím to neudělám. Ale nevylučuji, že možná budu hovořit stejným tónem, jako hovořil pan prof. Vyzula. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou paní poslankyni Peckovou, připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych si dovolila říct jako lékař k jednomu z předřečníků prostřednictvím paní předsedající, že zprávy z nemocnic skutečně kolují. Dokonce je to tak, že diagnózy, které se jednou objeví na závěrečné propouštěcí zprávě, se téměř, jakkoli si svých kolegů vážím, tupě opisují, takže když takzvaně jednou máte nějakou diagnózu přišitou, je velmi obtížné se jí zbavit.
Jinak bych chtěla říct něco, co tu možná nezaznělo nebo nějak vyšumělo. Víte, lékařské tajemství tady nebylo kvůli tomu, aby z lékařů byli nějací tajemní mágové, kteří jsou nadaní nadpřirozenou mocí a disponují tajemnými informacemi. To tady vždycky bylo kvůli ochraně pacienta. Každý z nás lékařů kromě medicíny založené na důkazech potřebuje ještě jednu kategorii, bez které léčit nejde, kterou potřebuje jak lékař, tak pacient. A to je prosím důvěra. Důvěra pacienta v to, že to, k čemu se možná dlouho odhodlával - svěřit vám své obtíže -, u vás zůstane v dobrých rukou, že se nedostane tam, kam se dostat nemá. A tím nijak nezpochybňuji to, že společnost určité informace potřebuje. Ale chci říct, že ty samozřejmě má. Zdravotní pojišťovny disponují potřebnými daty, zrovna tak jako lékaři mají povinnost hlásit určité typy onemocnění. Takže není třeba se obávat, že bychom všichni onemocněli infekční chorobou prostě proto, že se to utají a nikomu nesdělí.
Takže bych ještě apelovala na to, abychom nezrazovali důvěru pacienta, protože pak možná skutečně ušetříme náklady, protože když pacienti (upozornění na čas) ztratí důvěru ve svého lékaře, tak prostě nepřijdou. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.) ***