(16.10 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Za druhé, dostupnost zdravotní péče. Hodnocení dostupnosti péče vyžaduje nutně plošnou analýzu dat, která v současné době není pro všechny segmenty péče možná. Národní registr zdravotních služeb tuto situaci zásadně změní. Bude možné hodnotit dostupnost péče z geografického pohledu a rovněž z hlediska různých sociálních a demografických skupin obyvatel. Tolik důvodová zpráva. Jaká je skutečnost? Návrh struktury dat obsahuje pouze údaje o poskytnuté péči a její úhradě. Součástí nejsou údaje o dostupnosti zdravotních služeb, místní a časové, dostupnost nelze tedy vyhodnotit. Pro vyhodnocení indikátoru kvality nejsou nezbytné osobní údaje, pouze údaje o demografickém zařazení pacienta, věk, pohlaví, region, ohrožující faktory apod.
Za třetí, důvod, bezpečnost, zdravotní péče. Zavedení indikátoru kvality s sebou nese i kvantifikaci indikátoru bezpečnosti péče. Navržená úprava umožní kvantitativně hodnotit významné nežádoucí události, zejména v systému akutní a následné lůžkové péče. Tolik důvodová zpráva. Skutečnost je taková, že návrh struktury dat obsahuje pouze údaje o poskytnuté péči, její úhradě, součástí nejsou údaje o nežádoucích účincích nebo komplikacích. Bezpečnost nelze tedy vyhodnotit. Záměr by naopak mohl být naplněn, pokud by došlo ke konkretizaci sběru nezbytných údajů, zároveň by ale byla duplicitně s činností jak jiných sběrů ÚZIS, tak s povinností oznamování Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
Čtvrtý důvod. Spolehlivý systém kontroly, monitoringu kvalitu a dostupnosti péče. Národní registr hrazených zdravotních služeb společně se zavedenými zdravotními registry umožní analyzovat a hodnotit krátkodobé a dlouhodobé ukazatele výsledků péče, identifikovat slabá místa v systému a zaměřit se na ně. Skutečnost je taková, že návrh struktury dat obsahuje pouze údaje o poskytnuté péči, její úhradě, součástí nejsou údaje o dostupnosti místní a časové, nelze tedy vyhodnotit. Pro vyhodnocení indikátoru kvality nejsou nezbytné osobní údaje, pouze údaje o demografickém zařazení pacienta, věk, pohlaví, region, ohrožující faktory apod.
Možnost optimalizovat léčebnou péči pro různé sociální a demografické skupiny. Plošná analýza dat o poskytovatelích zdravotních služeb, objemu a struktuře jejich péče umožní optimalizovat hustotu a dostupnost vybraných služeb pro různé skupiny obyvatel, např. pro seniory, občany s určitým zdravotním postižením nebo pro těhotné ženy. Ale ani v tomto případě dostupnost nelze vyhodnotit.
Optimalizace sítě poskytovatelů zdravotní péče. Distribuce zdravotní péče adekvátně připravených, vybavených a také situovaných zdravotnických zařízení vyžaduje nejen monitoring objemu péče, ale také analýzu spádových oblastí, zejména u lůžkových zařízení. Navržená novelizace Národního zdravotnického informačního systému toto umožní s využitím plošně reprezentativních dat. Rovněž bude možné monitorovat migraci pacientů za léčbou. Navrhovaná úprava je použitelná jen připojením Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb. Pro splnění cíle ale není nezbytně nutné použití osobních údajů pojištěnců. V této souvislosti je nutné zmínit duplicitu sběru údajů o poskytovatelích zdravotních služeb - sběr dat v Národním registru hrazených zdravotních služeb podle § 77a písm. g) je redundantní, pokud jsou stejné údaje předmětem sběru pro Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb.
Sedmý důvod. Plánování finančních a personálních zdrojů pro zajištění adekvátní léčebné péče. Jedním ze základních cílů navrženého řešení je zajistit dostupnost dat pro optimalizaci systému úhrad a pro plánování personálních kapacit systému. K tomuto budou zejména sloužit Národní registr hrazených zdravotních služeb a Národní registr zdravotnických pracovníků. Navrhovaná úprava, bohužel, je použitelná jenom při napojení Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb. Pro splnění cíle není nezbytně nutné použít osobních údajů pojištěnců.
K dostupnosti dat o síti poskytovatelů zdravotní péče a o zdravotní péči samotné. Navržená úprava v konečném důsledku zvýší informovanost občanů a pacientů o dostupnosti léčebné péče v jejich okolí, ve střednědobém horizontu rovněž informovanost o kvalitě a výsledcích péče. Skutečnost je taková, že navrhovaná úprava je možná jen při propojení Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, Národního registru zdravotnických pracovníků, Národního registru hrazených zdravotních služeb, ale pro splnění cíle není nezbytně nutné použít osobních údajů pojištěnců.
Z toho, co jsem uvedl, je třeba konstatovat, že navrhovaná novela tohoto zákona v testu přiměřenosti z pohledu evropského práva neobstojí, protože propadá hned v několika aspektech. Svým charakterem navrhovaná právní úprava představující mimořádně široce koncipované shromažďování citlivých údajů není nezbytná, důvodná ani účelná. Návrh novely zákona, resp. v rámci ní definovaný rozsah sběru dat, neumožňuje ani naplnit všechny vytčené cíle, o něž se předkladatel v návrhu v důvodové zprávě opírá. Naproti tomu v kontextu shora uvedených závěrů k jednotlivým bodům při využití stávající právní úpravy i při ochraně osobních údajů, při využití anonymizovaných dat, při zodpovědném definování struktury požadovaných dat dává možnost dosáhnout požadovaného účelu.
K této problematice uspořádal podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku seminář minulé úterý, bohužel se na tento seminář nedostavil ani pan ředitel Úřadu pro zdravotnické informace a statistiku jako hlavní předkladatel tohoto zákona ani žádný zástupce z Ministerstva zdravotnictví, kteří by na tomto semináři návrh tohoto zákona obhájili.
Já jsem tady přitom prvním projednávání, při první části projednávání tohoto zákona přednesl některé otázky, dosud jsem na ně nedostal odpověď, tak prosím, aby pan ministr na tyto otázky odpověděl. Pro jistotu je můžu zopakovat.
Pane ministře, dovoluji si požádat o vysvětlení, proč je nutno veškeré citlivé údaje, např. o psychických problémech, o užívaných psychofarmakách, urologických, sexuálních problémech, potratech, zkrátka o všem, co je zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci, včetně bydliště a rodného čísla, posílat do jednoho místa a jak tyto údaje pomohou řešit kvalitu, dostupnost, bezpečnost, optimalizaci péče a optimalizaci sítě poskytovatelů, jak se píše v důvodové zprávě. Kde v zákoně je stanoveno, jaké bude postavení technického provozovatele systému a jeho zaměstnanců a s tím spojená ochrana citlivých dat. Jak budou jednotlivá citlivá data zvlášť legislativně ochráněna před zneužitím. Jak budou mít osoby, které budou povolovat přístup do registru, stanovenu povinnost posuzovat proporcionalitu, tj. přiměřenost poskytování osobních údajů jiným osobám vzhledem k informačnímu sebeurčení osob. Jak budou mít osoby-pacienti zajištěn přístup ke všem svým osobním údajům, které mají podle zákona o nich být zpracovávány bez jejich souhlasu. Proč se neřídí zdravotnický informační systém stejnými přísnými pravidly jako jiné základní registry, jako registry veřejné správy. Proč se pro řízení ekonomiky nevyužívají existující data, existující databáze ze zdravotních pojišťoven. Proč je pro nový systém DRG nutno veškeré informace o zdravotním stavu, sociální a pracovní anamnéze spojovat výhradně s rodnými čísly a ne s jiným anonymizovaným identifikátorem. Proč je nutno teď rychle, překotně schválit tento sněmovní tisk, propojit všechny databáze, spustit tady ty agendy, a teprve poté do dvou let podle informací Úřadu na ochranu osobních údajů připravit kvalitní zákon o NZIS. Nemyslíte, že v případě Národního zdravotnického informačního systému musí být úplně stejný režim jako u jiných registrů podle zákona o základním registru, že musí být oddělena agenda a správa dat a že nemůže být soustředěna v rukou jedněch lidí? Zákon o základních registrech určuje definice registru, rozsah shromažďovaných dat, vazby mezi agendami, evidence přístupu k datům, správce agend a mj. i vedení záznamů o událostech souvisejících s provozováním zdravotních registrů. Musí být zřejmé kdo kdy co a za jakým účelem v systému s daty dělal. Toto bohužel ve sněmovním tisku naprosto chybí a odkaz na důvodovou zprávu nestačí.
Dovolím si ještě jednu další otázku. Můžete, pane ministře, informovat Poslaneckou sněmovnu, kolik lidí, zaměstnanců Úřadu pro zdravotnické informace a statistiku, současně pracuje, případně v jakých funkcích, v soukromé společnosti IBA, s.r.o., která se mj. zabývá farmako-ekonomickým hodnocením některých léčiv, např. významných inovativních léčivých přípravků? ***