(17.40 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
Co se týká trestněprávní odpovědnosti, tak tady musím říci, že ta platí i dnes a bude platit i nadále, a to my tímto zákonem opravdu neovlivníme.
Jednací řízení bez uveřejnění a umělecká díla. Toto vychází ze směrnic a na výběr umělce, obecněji soutěž o návrh, to znamená tzv. architektonická soutěž.
K dozoru. Tady padlo mnoho návrhů na dozor. My to budeme debatovat, já to budu debatovat ještě s panem předsedou ÚOHS Rafajem, nicméně tady se budeme řídit stanoviskem našeho spolupředkladatele, které v tuto chvíli je negativní.
Na pana poslance Zahradníka bych ráda reagovala, že pro stavby ve výši 10 až 50 milionů máme právě to zjednodušené podlimitní řízení a to řízení není netransparentní. Ono se uveřejňuje už teď na internetu. A každý může podat nabídku a zadávací dokumentaci a ta je také na internetu dostupná, takže to řízení je transparentní.
Ohledně nízké ceny. Zadavatel může, a to už může i teď podle stávajícího zákona, se ptát na důvody pro nízkou cenu. V novém zákoně jsme k tomu ještě přísnější. Tady musím říci, že například na Ministerstvu pro místní rozvoj máme v rámci interních předpisů, které jsou vydávány ministry pro místní rozvoj, mnohem přísnější pravidla pro zakázky, například uveřejňujeme i zakázky právě malého rozsahu. Každý zadavatel může postupovat přísněji, nicméně nesmí postupovat benevolentněji, než zákon ukládá.
Já se domnívám, že tímto jsem pokryla veškeré klíčové body, a děkuji v tuto chvíli za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové a ptám se pana zpravodaje, jestli na závěr obecné rozpravy chce vystoupit. Ano, prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Lukáš Pleticha: Jenom bych shrnul, že ve sloučené rozpravě ani k jednomu tisku nezazněl návrh na vrácení garančnímu výboru, takže můžeme asi postoupit dál.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a v tom případě končím sloučenou obecnou rozpravu k bodu 32 a 33 a otevírám přerušený bod
32.
Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek
/sněmovní tisk 637/ - druhé čtení
ve kterém je první přihlášena do podrobné rozpravy paní poslankyně Jana Černochová. Máte slovo, paní kolegyně. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně, vzhledem k tomu, že jsem se nepřihlásila do obecné rozpravy, abych odůvodnila věci, které jsem podávala písemně, tak mi prosím dovolte, pokusím se být stručná, odůvodnit pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v mém pozměňovacím návrhu pod číslem 3583. Je tam celkem šest bodů.
Jeden bod se týká § 38 odst. 1, druhý bod se týká § 38 odst. 2, kde se jedná o úpravu vyhrazených veřejných zakázek v podobě, v jaké je navrhována, ta je příliš zpřísňující ustanovení čl. 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES a směrnice - prostě všech těch dokumentů, které se výběrových řízení týkají. Zadávací směrnice stanoví - cituji: "Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění veřejných zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné."
Jedná se zcela evidentně o chybně provedenou transpozici směrnice jdoucí proti zájmům zdravotně postižených či jinak znevýhodněných občanů České republiky. Podle návrhu zákona je vyžadováno zaměstnávání alespoň 50 % postižených osob, zatímco zadávací směrnice v tomto ohledu vyžaduje pouze 30 % osob s postižením nebo znevýhodněných osob. Podle návrhu zákona dochází i k zúžení okruhu dodavatelů možných plnit vyhrazené zakázky o ty zaměstnávající i další skupiny znevýhodněných osob. Je zřejmé, že návrh je v tomto směru asociální a zároveň jdoucí proti věcnému záměru zákona o sociálním podnikání. Současně omezením okruhu možných soutěžitelů omezuje hospodářskou soutěž a diskriminuje zejména malé a střední zaměstnavatele. Předkládaný návrh změny odstraňuje alespoň dílčím způsobem uvedené nedostatky a snižuje množství postižených zaměstnanců na úroveň zadávací směrnice. Ten přesný text vám číst nebudu, odvolávám se na to, že jsem to řádně podala do systému.
Třetí mnou navrhovanou změnou je úprava § 40, kde navrhuji zrušit odst. 4, protože se domnívám, že se jedná o velmi nestandardní ustanovení, které jde nad rámec evropských zadávacích směrnic. Opět jsme papežštější než papež, protože podle současné právní úpravy uplynutím zadávací lhůty dochází pouze k zániku vázanosti nabídkou, ale zadavatel je nadále oprávněn zadávací řízení dokončit a smlouvu s vybraným dodavatelem podepsat, čímž může předcházet zmaření účelu a nákladů zadávacího řízení. Podle návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně však bez ohledu na vůli zadavatele a vybraného dodavatele dochází automaticky k ukončení zadávacího řízení. Zadavatel má být podle návrhu zákona zároveň povinen uhradit všem účastníkům zadávacího řízení náklady. Přitom není specifikováno, co se považuje za účelně vynaložené náklady a ani tyto náklady nejsou nijak limitovány, což si jistě umíte představit, co bude v praxi znamenat. Zadavatel tak tedy může být vystaven nereálným nárokům ze strany účastníků, a to i těch, kteří neměli šanci zakázku získat, či dokonce kteří mohli přispět k marnému plynutí zadávací lhůty neposkytováním součinnosti či neudělením souhlasu s jejím prodloužením dle § 40 odst. 3. Opět nebudu číst tu přesnou změnu v textu, tak jak ji navrhuji.
Předposlední můj bod, který navrhuji v tomto pozměňovacím návrhu, se týká § 79 odst. 4 písm. a), kdy se slova: "a to v plném rozsahu zakázky" nahrazují slovy "a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel". Můj názor je ten, že návrh tohoto ustanovení není transpozicí zadávací směrnice. Ustanovení zároveň zavádí nerovnost mezi formami účastenství v zadávacím řízení, když účastníkům "sdružení" je referenční zakázka uznána v plném rozsahu, avšak poddodavatelům je uznávána pouze ta část, na které se podíleli, byť fakticky, materiálně, se jedná o totožnou situaci. Návrh ustanovení umožňuje, aby dodavatel, který se ve sdružení na plnění referenční zakázky podílel, byť pouze v minimální části, mohl pro prokázání technické kvalifikace tuto referenci využít v plném rozsahu. Připuštěním této možnosti zároveň dochází k razantnímu odklonu od stávající rozhodovací praxe - tou praxí víme, koho myslím, myslím tím Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a naše soudy -, podle které má takový dodavatel možnost uplatnit pouze svůj procentuální podíl, tj. rozsah provedených prací, kterým se dodavatel na realizaci referenční zakázky jakožto účastník sdružení, což je společnost bez právní subjektivity, skutečně podílel, nikoliv celý rozsah takové zakázky. Ustanovení představuje velké riziko zejména pro zadavatele z řad obcí - a samozřejmě, že i já jsem komunální političkou a mám starost o to, jak bude tato norma realizována v praxi - obce, které zadávají významnější veřejné zakázky v režimu zákona ojediněle a nemají propracované specifické zadávací podmínky. Byť je zadavatelům ponechána možnost aplikace této právní úpravy v zadávací dokumentaci vyloučit či upravit, zadavatelé by měli mít možnost spoléhat se na funkčnost prokazování technické kvalifikace v zákonném režimu. Navrhované ustanovení je však nestandardní a vysoce rizikové z důvodů uvedených a citovaných mnou výše. Nelze spoléhat na to, že zejména příležitostní zadavatelé rizika této zákonné úpravy předem odhadnou nebo zjistí a využijí možnost odchylné úpravy, přičemž se v zadávacím řízení následně kvalifikují dodavatelé, kteří k realizaci veřejné zakázky nebudou objektivně kvalifikováni. Navrhovanou změnou dochází k odstranění popsané diskriminace a dodržení stávající osvědčené praxe. Opět vám nebudu číst přesně to znění paragrafu, z čeho na co navrhuji úpravu. ***