Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

32.
Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek
/sněmovní tisk 637/ - druhé čtení

ve kterém je první přihlášena do podrobné rozpravy paní poslankyně Jana Černochová. Máte slovo, paní kolegyně. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně, vzhledem k tomu, že jsem se nepřihlásila do obecné rozpravy, abych odůvodnila věci, které jsem podávala písemně, tak mi prosím dovolte, pokusím se být stručná, odůvodnit pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v mém pozměňovacím návrhu pod číslem 3583. Je tam celkem šest bodů.

Jeden bod se týká § 38 odst. 1, druhý bod se týká § 38 odst. 2, kde se jedná o úpravu vyhrazených veřejných zakázek v podobě, v jaké je navrhována, ta je příliš zpřísňující ustanovení čl. 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES a směrnice - prostě všech těch dokumentů, které se výběrových řízení týkají. Zadávací směrnice stanoví - cituji: "Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění veřejných zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné."

Jedná se zcela evidentně o chybně provedenou transpozici směrnice jdoucí proti zájmům zdravotně postižených či jinak znevýhodněných občanů České republiky. Podle návrhu zákona je vyžadováno zaměstnávání alespoň 50 % postižených osob, zatímco zadávací směrnice v tomto ohledu vyžaduje pouze 30 % osob s postižením nebo znevýhodněných osob. Podle návrhu zákona dochází i k zúžení okruhu dodavatelů možných plnit vyhrazené zakázky o ty zaměstnávající i další skupiny znevýhodněných osob. Je zřejmé, že návrh je v tomto směru asociální a zároveň jdoucí proti věcnému záměru zákona o sociálním podnikání. Současně omezením okruhu možných soutěžitelů omezuje hospodářskou soutěž a diskriminuje zejména malé a střední zaměstnavatele. Předkládaný návrh změny odstraňuje alespoň dílčím způsobem uvedené nedostatky a snižuje množství postižených zaměstnanců na úroveň zadávací směrnice. Ten přesný text vám číst nebudu, odvolávám se na to, že jsem to řádně podala do systému.

Třetí mnou navrhovanou změnou je úprava § 40, kde navrhuji zrušit odst. 4, protože se domnívám, že se jedná o velmi nestandardní ustanovení, které jde nad rámec evropských zadávacích směrnic. Opět jsme papežštější než papež, protože podle současné právní úpravy uplynutím zadávací lhůty dochází pouze k zániku vázanosti nabídkou, ale zadavatel je nadále oprávněn zadávací řízení dokončit a smlouvu s vybraným dodavatelem podepsat, čímž může předcházet zmaření účelu a nákladů zadávacího řízení. Podle návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně však bez ohledu na vůli zadavatele a vybraného dodavatele dochází automaticky k ukončení zadávacího řízení. Zadavatel má být podle návrhu zákona zároveň povinen uhradit všem účastníkům zadávacího řízení náklady. Přitom není specifikováno, co se považuje za účelně vynaložené náklady a ani tyto náklady nejsou nijak limitovány, což si jistě umíte představit, co bude v praxi znamenat. Zadavatel tak tedy může být vystaven nereálným nárokům ze strany účastníků, a to i těch, kteří neměli šanci zakázku získat, či dokonce kteří mohli přispět k marnému plynutí zadávací lhůty neposkytováním součinnosti či neudělením souhlasu s jejím prodloužením dle § 40 odst. 3. Opět nebudu číst tu přesnou změnu v textu, tak jak ji navrhuji.

Předposlední můj bod, který navrhuji v tomto pozměňovacím návrhu, se týká § 79 odst. 4 písm. a), kdy se slova: "a to v plném rozsahu zakázky" nahrazují slovy "a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel". Můj názor je ten, že návrh tohoto ustanovení není transpozicí zadávací směrnice. Ustanovení zároveň zavádí nerovnost mezi formami účastenství v zadávacím řízení, když účastníkům "sdružení" je referenční zakázka uznána v plném rozsahu, avšak poddodavatelům je uznávána pouze ta část, na které se podíleli, byť fakticky, materiálně, se jedná o totožnou situaci. Návrh ustanovení umožňuje, aby dodavatel, který se ve sdružení na plnění referenční zakázky podílel, byť pouze v minimální části, mohl pro prokázání technické kvalifikace tuto referenci využít v plném rozsahu. Připuštěním této možnosti zároveň dochází k razantnímu odklonu od stávající rozhodovací praxe - tou praxí víme, koho myslím, myslím tím Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a naše soudy -, podle které má takový dodavatel možnost uplatnit pouze svůj procentuální podíl, tj. rozsah provedených prací, kterým se dodavatel na realizaci referenční zakázky jakožto účastník sdružení, což je společnost bez právní subjektivity, skutečně podílel, nikoliv celý rozsah takové zakázky. Ustanovení představuje velké riziko zejména pro zadavatele z řad obcí - a samozřejmě, že i já jsem komunální političkou a mám starost o to, jak bude tato norma realizována v praxi - obce, které zadávají významnější veřejné zakázky v režimu zákona ojediněle a nemají propracované specifické zadávací podmínky. Byť je zadavatelům ponechána možnost aplikace této právní úpravy v zadávací dokumentaci vyloučit či upravit, zadavatelé by měli mít možnost spoléhat se na funkčnost prokazování technické kvalifikace v zákonném režimu. Navrhované ustanovení je však nestandardní a vysoce rizikové z důvodů uvedených a citovaných mnou výše. Nelze spoléhat na to, že zejména příležitostní zadavatelé rizika této zákonné úpravy předem odhadnou nebo zjistí a využijí možnost odchylné úpravy, přičemž se v zadávacím řízení následně kvalifikují dodavatelé, kteří k realizaci veřejné zakázky nebudou objektivně kvalifikováni. Navrhovanou změnou dochází k odstranění popsané diskriminace a dodržení stávající osvědčené praxe. Opět vám nebudu číst přesně to znění paragrafu, z čeho na co navrhuji úpravu.

V pátém bodě, což je část osmá, navrhuji hlavu IV včetně § 186 vypustit, a to z toho důvodu, že se jedná o zvláštní úpravu týkající se pouze územně samosprávných celků a koncesních smluv, která jde nad rámec evropské koncesní směrnice. Dochází tak k uplatnění nerovného přístupu, když povinnost vyžádat si dotčené stanovisko nedopadá na jiné veřejné zadavatele a fakticky představuje zásah do zaručeného práva obcí a krajů na samosprávu. Tady by měli opravdu zpozornět všichni komunální politici. Samotná zákonná úprava zároveň pouze předepisuje povinnost si stanovisko předem vyžádat, aniž by specifikovala důsledky vydání tohoto stanovisko na uzavření či změnu smlouvy pro obce a kraje, tj. zda či nakolik je výsledek z tohoto posouzení závazný či s jakými následky je spojen. Pro vydání stanoviska je ovšem nutné počítat minimálně s dvouměsíční lhůtou, jak to je uvedeno v § 186 odst. 6 návrhu, přičemž tato lhůta se může prodlužovat v případě vyžádání si doplnění ze strany Ministerstva financí. Jedná se tedy pouze o administrativní krok, který nemá pro kraje a obce žádnou právní závaznost, a přitom představuje nadbytečnou administrativu jak pro kraje, obce, tak i pro samotné Ministerstvo financí a prodlužuje samotný zadávací proces. Přitom pokud má být účelem získání statistických dat, pak takové údaje může získat Ministerstvo financí jistě i jiným způsobem, například z Věstníku veřejných zakázek či v budoucnu z registru smluv. Návrh tohoto ustanovení neprošel posouzením z pohledu dopadů RIA a dopady spojené s tímto institutem tak ani nebyly řádně zváženy z pohledu účelnosti a přiměřenosti. Snaha zjednodušit, zefektivnit a odbyrokratizovat zadávací postupy byla přitom jedním z hlavních cílů při přípravě nové úpravy. V neposlední řadě je nutno připomenout, že za nedodržení této povinnosti, která, jak jsem říkala, je skutečně spíše formálním krokem, hrozí obcím a krajům nepřiměřený postih, neboť nevyžádání tohoto stanoviska spadá pod správní delikt podle § 267 odst. 1 písm. a) návrhu zákona, za který hrozí pokuta ve výši 10 % z veřejné zakázky, resp. koncese, nebo do 20 mil. korun, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Jistě si umíte představit, jaký dopad to může mít do obecních rozpočtů.

Šestý můj bod obsažený v pozměňovacím návrhu pod číslem 3583 se týká § 222 odst. 5, kde navrhuji vypustit slova "jejichž potřebu nemohl zadavatel jednající s náležitou péčí předvídat". Odůvodnění, které by tady mělo při mém návrhu zaznít, je takové, že kategorie změn upravená v odst. 5 návrhu zákona zahrnuje změny, kdy se vyskytne potřeba dodatečných stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou nezbytné pro dokončení původní zakázky, a změna dodavatele by byla obtížná nebo by způsobila výrazné zvýšení nákladů. Jedná se například o situace, kdy zadavatel poskytl zhotoviteli výkaz výměr, ale v průběhu výstavby se ukáže, že výkaz výměr neobsahoval některé položky, které jsou nutné k dokončení stavby. V praxi takové situace nastávají poměrně běžně, protože objektivně není vždy možné nebo v rámci přípravy projektu účelné v naprosto vyčerpávajícím detailu předem stanovit, kolik položek a jakých bude nezbytné k dokončení stavby. Mluvím z vlastní zkušenosti, kdy jsme skutečně i v režimu památkové ochrany a některé ty vícepráce vyplynou právě z požadavku památkářů. Problémy nastávají typicky například při rekonstrukcích nebo větších infrastrukturních a technologických staveb, kdy je přesné určení výkazů výměr předem fakticky nemožné. Ne, nebudu tady zmiňovat Blanku. Vládou doplněná podmínka kromě nezbytnosti zavádí navíc nad požadavek článku 72 zadávací směrnice nutnost odůvodnit a doložit, že zadavatel jednající s náležitou péčí skutečně nemohl potřebu změny v budoucnu předvídat. Pokud tuto nepředvídanost není schopen zadavatel odůvodnit podle požadavků kontrolních orgánů, což je v praxi kontrolními orgány často hnáno až do extrémních výkladů, také to víme všichni, nebude schopen právně správně změnu provést, ačkoliv změny jsou nezbytné pro dokončení a jejich provedení je i hospodárné a účelné, neboť novela toho zákona nenabízí žádný právní prostředek, jak takové změny provést - na rozdíl od evropských směrnic a praxe běžné v zahraničí. Může se tedy jednat o poměrně významnou administrativní překážku čerpání evropských fondů, která je vytvořena výlučně národním rozhodnutím. A říkám si, jestli to není škoda.

Jedná se tedy o odstranění administrativně byrokratické zátěže a potenciálně šikanózního nástroje výkonu veřejné moci typicky vůči zadavatelům, kteří nedisponují odborným aparátem. Jsou to opět mnou již několikrát dnes zmiňované malé a střední podniky, které obdržely dotaci z evropských fondů, případně i malé obce, a která jde nad rámec evropských zadávacích směrnic, a myslím si, že naprosto nadbytečně.

Kolegyně a kolegové, paní ministryně, děkuji vám za pozornost a prosím vás o podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Nyní v podrobné rozpravě pokračujeme vystoupením pana poslance Ivana Adamce, připraví se paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, budu stručný. Já se přihlásím k pozměňovacím návrhům k tisku 637, které byly podány písemně a jsou označeny jako sněmovní dokumenty číslo 3598 a 3600. Abych jen připomněl, o co se jedná, 3598 - je to zjednodušený postup pro zadávání podlimitních veřejných zakázek. Jedná se o to, abychom zbytečně v tomto návrhu zákona nešli nad rámec evropské směrnice. Ten druhý, 3600, se týká obecně použití elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek. Odkazuji na své vystoupení v obecné rozpravě.

Prosím o podporu těchto pozměňujících návrhů a věřím tomu, že i přes počáteční negativní postoj paní ministryně, až to tady budeme mít příště, možná dojde k jiným závěrům. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Slova se ujme paní poslankyně Soňa Marková a připraví se pan poslanec Jan Klán. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych se pouze přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, protože jsem ho odůvodnila již v obecné rozpravě. Takže se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 3597. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni. Nyní pan poslanec Jan Klán. Připraví se pan poslanec Chvojka.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu uvedenému jako sněmovní dokument číslo 3615. Odůvodnil jsem ho už v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klánovi. Nyní pan poslanec Jan Chvojka, připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem taktéž stejně jako moji kolegové odůvodnil svůj pozměňovací návrh v obecné rozpravě, tudíž se k němu chci jenom přihlásit a říci, že je zaevidován v systému pod číslem 3580. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Nyní pan poslanec Antonín Seďa, připraví se pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, přihlašuji se ke svým podaným pozměňujícím návrhům, uvedeným pod sněmovními dokumenty 3590 a 3591. V obou případech se jedná o variantní změnu § 193 Zabezpečení dodávek. Sněmovní dokument 3590 doplňuje v odstavci 2 nové písmeno e) a sněmovní dokument 3591 upravuje v odstavci 2 písmeno a). Jenom pro pana zpravodaje - potom variantně hlasovat.

A jenom stručně zdůvodnění pozměňujícího návrhu, který je tedy uveden. Jenom stručně. Kontrolu kvality dodávek pro obranu a bezpečnost realizuje Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, který byl zřízen zákonem číslo 309/2000 Sb. Úřad ověřuje kvalitu výrobků a služeb dodávaných do resortu Ministerstva obrany, případně i do ostatních resortů a správních úřadů České republiky. Kvalita dodávek, které jsou realizovány v zahraničí, je ověřována partnerskými úřady na základě požadavku, který u nich úřad uplatňuje. Vzájemné poskytování této služby se mezi členskými státy Severoatlantické aliance řídí standardizační dohodou STANAG 4107. S některými dalšími nečlenskými státy má tento úřad uzavřenu dvoustrannou dohodu. Nicméně tato dohoda není uzavřena se všemi zeměmi, proto je důležité upravit jednoznačnou právní oporu pro omezování místa výroby produktu okruhem zemí, kde může výroba produktu a kontrola kvality probíhat.

Děkuji za vaši pozornost i za případnou podporu pozměňujícím návrhům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi. Nyní pan zpravodaj se svým pozměňovacím návrhem. Připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já jsem se do obecné rozpravy nehlásil, nicméně také mám pozměňující návrhy, které stručně odůvodním. Takže se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden do systému pod číslem 3596. Týká se to doplnění zvláštního postupu pro knihovny na nákup knih a jiných informačních zdrojů do knihovních fondů.

Dále se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu 3601, který je téměř totožný jako pozměňovací návrh kolegyně Markové, jen se tam přidává jeden odstavec a doplňuje, že postup pro zdravotně postižené nelze použít na určité druhy dodávek, dále v soutěžním dialogu, inovačním partnerství a hlavně pak na projektové práce.

Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3608, který se týká § 67, který doplňuje odstavec 3, který se týká obchodování na komoditních burzách, a že se jedná v tomto případě o postup podle platného zákona o komoditních burzách.

Dále je pozměňovací návrh 3612, který sleduje totéž, co zde v obecné rozpravě přednášel kolega Jiří Petrů, akorát že vychází z platné legislativy a znění zákona o komoditních burzách.

A konečně se hlásím ke čtvrtému pozměňovacímu návrhu 3609, který zvyšuje v § 222 odstavec 8 cenový nárůst na 50 % v souladu s evropskou směrnicí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lukáši Pletichovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Martin Kolovratník, připraví se paní poslankyně Berdychová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dobrý podvečer. Já se pokusím být velmi stručný a přihlásím se ke svým dvěma pozměňovacím návrhům. Nebyl jsem přihlášen v obecné rozpravě, takže ve dvou větách přibližný obsah.

První se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 3605. Týká se § 223 a pouze upřesňuje situaci, kdy zadavatel může odstoupit od smlouvy, ukončit ten smluvní závazek, a to ustanovení upřesňuje ve smyslu, aby se tak stalo nejpozději do šesti měsíců od okamžiku, kdy zjistí rozhodné skutečnosti. Je to inspirováno snahou o to, aby bylo právní prostředí, ten vztah vyvážený na straně zadavatelů i dodavatelů. Je to inspirováno také stejnou objektivní lhůtou šesti měsíců už v platné právní praxi, kdy například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhoduje o uložení zákazu plnění smlouvy, a dokonce je to naprosto stejná konstrukce, jako je ve stejném zákoně používaném v sousedním Německu nebo Rakousku. Takže to je můj pozměňovací návrh 3605.

Ten druhý, ten já osobně považuji za důležitější a zásadnější, ale prosím o vaši podporu u obou. Hlásím se tedy k pozměňovacímu návrhu 3606. Ten řeší § 242, konkrétně termín, dokdy je možno podávat námitky proti obsahu zadávacího řízení. Podle dosavadní praxe, a zatím tedy i navržené, je tak možno činit až do pěti pracovních dnů po ukončení jednotlivých lhůt. Já si myslím, že to je špatně, že ve chvíli, kdy lhůta je ukončena, kdy je rozhodnuto, tak už by námitky podávány být neměly, a jsou informace z praxe, že to občas ze strany soutěžitelů bývá zneužíváno. Jinými slovy, když to hodně zjednoduším, nějakým způsobem se dozvědí výsledky výběrového řízení, a pak teprve během těch pěti pracovních dnů podávají námitky. Takže to si myslím, že bychom měli odstranit. Takže hlásím se ještě k pozměňovacímu návrhu 3606, a prosím o podporu vaši i paní ministryně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Nyní se slova ujme paní poslankyně Martina Berdychová, připraví se pan poslanec Klaška. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 3584. Tento pozměňovací návrh podávám z podnětu organizace Člověka v tísni, který realizuje humanitární pomoc v zahraničí a využívá k tomu zahraniční prostředky.

Navrhuje se úprava § 4 odstavce 2, který definuje zadavatele. Návrh navrhuje vyjmout z režimu zákona zadavatele, který k úhradě zakázky použije vyšší než zákonem stanovený objem peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu, pokud je takováto zakázka plněna mimo území Evropské unie.

Jak fondy a agentury cizích států jsou zkušení poskytovatelé prostředků pro aktivity realizované mimo Evropskou unii, znají detailně jak specifika cílových zemí, tak specifika daná určením finančních prostředků, a mají proto vytvořena svá vlastní pravidla pro výběr dodavatelů, a to často právě s ohledem na výše uvedená specifika. Jedná se navíc o poskytovatele, kde se celkové objemy prostředků plynoucích do zemí mimo evropskou unii pohybují v desítkách miliard eur. V situaci, kdy poskytovatel vyžaduje svá vlastní pravidla pro výběr dodavatelů, která jsou pro zadavatele veřejné zakázky závazná stejně jako česká právní norma, dochází logicky ke kolizím a konfliktům mezi závaznými předpisy, přičemž tyto konflikty nemají často dobrá řešení. Významná část prostředků směřujících do zemí mimo Evropskou unii má charakter humanitární nebo rozvojové pomoci. Je proto nanejvýš vhodné, aby potenciální zakázky byly realizovány místními dodavateli. Pravidla zahraničních a nadnárodních poskytovatelských agentur uvedený postup umožňují a upřednostňují. Současná česká právní norma spíše nikoliv. Proto předkládám tento pozměňovací návrh, který usnadní humanitárním organizacím realizovat zahraniční finanční pomoc v mimoevropských zemích.

Děkuji vám za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Berdychové. Nyní se slova ujme pan poslanec Klaška. Ptám se pana kolegy Velebného, jestli se hlásí k faktické poznámce. Jenom řádně přihlášen do podrobné rozpravy. Dobře. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k několika pozměňujícím návrhům. První z nich je uveden ve sněmovním dokumentu 3613.

Stručné odůvodnění je, že moje navrhovaná úprava reaguje na časté obstrukční jednání dodavatelů, kteří námitkami proti zadávacím podmínkám protestují až po otevření nabídek, kdy je zřejmé, jak si stojí, a teprve pak napadají údajnou netransparentnost nebo diskriminační zadávací podmínky. V mém pozměňujícím návrhu je navrhováno, aby lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám skončila spolu s koncem lhůty pro podání námitky, aby dodavatel stěžovatel brojil proti zadávacím podmínkám tehdy, kdy zadavatel ještě může zadávací podmínky reálně změnit.

Druhý pozměňující návrh, který předkládám, je uveden ve sněmovním dokumentu pod číslem 3614 a spočívá v tom, že v § 62 se odstavec 6 zrušuje a následující odstavce 7 a 8 se přečíslují jako 6 a 7.

Odůvodnění: Ustanovení § 262 řeší opatření proti špatnému postupu zadavatele při vypořádání námitek. Původní návrh stanoví, že opomene-li zadavatel ve lhůtě odpovědět na námitky, nezhojitelně riskuje zrušení úkonu i zadávacího řízení. Úřad na ochranu hospodářské soutěže v případě, že zahájí řízení, musí bez možnosti uvážení zrušit napadený úkon a úkony následující nebo zrušit celé zadávací řízení. Práva stěžovatele jsou přitom dostatečně zabezpečena, dokud zadavatel neodpoví na námitky, nemůže v následné osmidenní lhůtě uzavřít smlouvu. Navíc platí, že do 19 dní může ten, kdo podává námitky, podat námitky k ÚOHS.

Další sněmovní dokument, nebo pozměňující návrh je uveden ve sněmovním dokumentu 3616 a jedná se o vyhrazené veřejné zakázky, kdy navrhuji nové znění § 38. Odůvodnění: Navrhované znění zachovává současnou praxi vyhrazených zakázek pouze pro dodavatele zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců z řad zdravotně postižených. Nová směrnice unijní však podmínky pro vyhrazené zakázky rozšiřuje. Na toto rozšíření vládní návrh zatím nereflektuje. Nový odstavec 3 vychází z článku 20 evropské směrnice, který umožňuje vyhradit veřejnou zakázku pro dodavatele, kteří zaměstnávají více než 30 % osob nejenom zdravotně postižených, ale i osob znevýhodněných na trhu práce. Těmito osobami jsou ve smyslu bodu 36 preambule evropské směrnice osoby z řad nezaměstnaných, příslušníci znevýhodněných menšin nebo jinak sociálně vyloučených skupin. Cílem pozměňujícího návrhu je podpora sociálních podniků integrujících do pracovního procesu i osoby znevýhodněné. Pro vysvětlení je třeba dodat, že navrhovaný koncept vyhrazených veřejných zakázek je zcela jinou věcí než nechvalně proslulá praxe zneužívání chráněných dílen pro cenové zvýhodnění při hodnocení o 15 % v podlimitních zakázkách. Vyhrazené zakázky jsou směrnicovou úpravou, která je osvědčená a přispívá k realizaci sociální politiky veřejných zadavatelů a integraci znevýhodněných osob do pracovního procesu.

Předposlední můj pozměňující návrh je uveden ve sněmovním dokumentu 3617 a upravuje § 4 odst. 2, kdy navrhované znění je prostou implementací evropské směrnice 2014/24/EU, která vyžaduje zadávání zakázek podle pravidel směrnice pouze u subjektů, kteří nejsou veřejnými zadavateli, avšak získají z veřejných zdrojů více než 50 % při zadávání nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce, tedy nad 130 milionů korun, či související služby. Nad rámec směrnicové úpravy ponechává tento pozměňující návrh ještě hranici 200 milionů korun u dotovaných staveb a souvisejících služeb. Navrhovaná úprava snímá z příjemců dotací obecnou povinnost zadávat dodávky, služby a podlimitní stavební práce podle zákona při zadávání dotovaných zakázek hrazených v souhrnu z více než z 50 % z veřejných zdrojů. Poskytovatel dotace však bude moci vyhradit v podmínkách dotace, že dotovaný subjekt je povinen zadávat podle zákona. Stačí, pokud odkáže na postup podle § 4 odst. 4, podle kterého bude příjemce dotace postupovat podle zákona, ačkoliv by k tomu jinak nebyl povinen. Celé úplné podrobné zdůvodnění je součástí sněmovního dokumentu 3617.

A konečně poslední můj pozměňující návrh, který jsem načetl ve sněmovním dokumentu pod číslem 3618. Upravuje § 4 tak, že za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3 včetně poznámek pod čarou číslo 3 a číslo 4. Odůvodnění: V rámci realizace společné zemědělské politiky jsou příjemci zemědělských dotací vystavováni široké konkurenci napříč evropským společenstvím. Ponecháním stávající úpravy dotovaného zadavatele jsou ubírány České republice jakožto členskému státu možnosti intervenovat ve prospěch zemědělců.

To je vše, děkuji za pozornost a prosím o podporu mých pozměňujících návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klaškovi. Nyní pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych se rád přihlásil k sněmovnímu tisku 3472 zavedeném v systému. Pokud bych mohl, zároveň bych požádal paní ministryni, aby v závěrečném slově zmínila ty spolupředkladatele tohoto materiálu, k jejichž názorům bude brát potaz v rámci vypořádání připomínek a pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní pan poslanec Jiří Petrů, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si přihlásit se k pozměňujícím návrhům, které jsou zaevidovány v elektronickém systému pod čísly 3575 a 3604. Obsahují rovněž zdůvodnění. A vážený pane předsedající, dovolil bych se také přihlásit k pozměňujícím návrhům Jana Birkeho, který je řádně omluven ze zdravotních důvodů, a přihlásil bych se tedy k jeho pozměňujícím návrhům vedeným v elektronickém systému jako 3435, 3437, 3438 a 3599. Také tyto pozměňující návrhy mají v souladu s jednacím řádem i odůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se tímto hlásím k pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému pod číslem 3620. Jedná se o čtyři pozměňovací návrhy. Krátce je okomentuji.

Pozměňovací návrh první. V § 36 se doplňuje nový odstavec 9, který zní: "Zadavatel u veřejné zakázky na stavební práce stanoví obchodní podmínky v souladu s prováděcím právním předpisem. Prováděcí předpis stanoví znění obchodních podmínek. Obchodní podmínky jsou závazné pro dodavatele i pro jeho případné subdodavatele." Odůvodnění: Měla by být zachována existence obchodních podmínek ve formě prováděcího předpisu, přičemž by mělo být jasně definováno, jak mají tyto obchodní podmínky znít. Je třeba skrze objektivně nastavené obchodní podmínky chránit dodavatele a případné subdodavatele. Soulad s prováděcím předpisem pak dává zadavateli možnost, aby se v odůvodněném případě mírně odchýlil od znění v prováděcím předpise. Podobný režim ochrany volí jiné právní systémy, jako například systém německý. Jasné a úplné znění obchodních podmínek v prováděcím předpise má přispět k právní jistotě dodavatelů a subdodavatelů při plnění veřejných zakázek.

Další pozměňovací návrh. V § 36 odst. 3 se doplňuje věta: "Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel." Zdůvodnění je takové, že zadávací dokumentace by měla být tvořena tak, aby byla co nejpřesnější a nejjasnější a nebylo pokud možno třeba uplatňovat institut dodatečných informací. Navíc často bývá zadavatel zastoupen a zadávací dokumentaci tvoří třetí osoba. Je pak o to složitější dohledat odpovědnou osobu, kterou případně bude možné potrestat za nesprávnou zadávací dokumentaci. Jasnost a přesnost tohoto dokumentu je pro uchazeče zcela zásadní, a proto by mělo být na zadavateli, aby ji zajistil a odpovídal za ni. Stávající formulaci v předpise není zcela jasná, proto by měla být přesněji formulována.

Třetí pozměňovací návrh. V § 29 písm. k) nově zní: "k) jde-li o právní služby:

1. které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporu, pakliže předpokládaná hodnota poskytované právní služby nepřesáhne hodnotu 2 miliony korun,

2. které poskytuje advokát při přípravě řízení uvedená (?) v bodě 1 nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc s vysokou pravděpodobností se stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1, pakliže předpokládaná hodnota poskytované právní služby nepřesáhne hodnotu 2 miliony korun,

3. které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu - odkaz na odstavec 10 - v rámci osvědčování a ověřování listin - nebo

4. při kterých na základě jiného právního předpisu - odkaz na odstavec 11 - příležitostně vykonává dodavatel veřejnou moc."

Odůvodnění je takové, že výjimka na právní služby, která je ve stávajícím návrhu zákona, hrozí tím, že budou ze strany dodavatelů zneužívány a ceny za právní služby budou stanovovány neúměrně poskytované službě. Zákon by tak měl přinejmenším zastropovat výjimku tak, aby nedocházelo k jejímu zneužití. Výjimka by pak neměla být koncipována oproti stávající úpravě tak, že bude zcela odhlédnuto od kritéria ekonomické výhodnosti a vhodnosti, tedy kritéria nejnižší ceny. Výsledkem v oblasti zadávání veřejných zakázek na právní služby by mělo být zajištění takového procesu zadávacího řízení, který zohlední profesní kvality advokáta a jeho zkušenosti, což lze nastavit, a zároveň nebude klást takový důraz na nízkou cenu. Dle mého názoru není zcela vhodná naprostá cenová liberalizace při poskytování právních služeb zadavatelům dle zákona o veřejných zakázkách. Pozměňovací návrh tak počítá s výjimkou, která se bude hodnotově rovnat veřejným zakázkám malého rozsahu. To zdůvodnění je takové, že z praxe znám spoustu příkladů, kdy byly zadány právní služby např. v nemocnicích, v Nemocnici na Homolce, bez toho, že by byla zadána zakázka na právní služby, a mnohdy nebylo ani zřejmé, co za ty peníze bylo poskytnuto. Čili ten důvod je jasný, jakmile zakázka přesáhne hodnotu 2 miliony, měla by být na právní služby zadána veřejná zakázka.

Čtvrtý pozměňovací návrh se týká § 113 odst. 2 a je popsán v systému pod číslem 3620. Týká se odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zdůvodnění je takové, že pro případ, kdy zadavatel nestanoví kritéria pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny, pak je nutné v zákoně uvést závazná kvantitativní kritéria k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Flexibilita pro zadavatele je zachována možností stanovení vlastních kritérií zadavatelem. Pokud v zadávacím řízení dojde k nabídce takové ceny, která nezaručuje zadavateli bezproblémové dokončení zakázky, měl by zadavatel institut mimořádně nízké nabídkové ceny využít. K tomu by měl být motivován a metodicky veden. Jedním z motivačních nástrojů je stanovení jasných limitů, při nichž je zadavatel povinen vyžádat si od účastníka zadávacího řízení objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Uvedené limity navíc jasně indikují, že cena vyhovující daným limitům může být mimořádně nízká, což by mělo usnadnit nastavení vhodné praxe, kdy se zadavatelé nebudou obávat institut mimořádně nízké nabídkové ceny v praxi využívat.

To je z mé strany vše a prosím, aby o jednotlivých pozměňovacích návrzích bylo hlasováno odděleně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Petr Kudela, připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, já se jenom krátce chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 3625. A jak jsem řekl v předchozí rozpravě, tak se týká výslovného uvedení podmínky, že zadavatel si vyhrazuje právo zakázku zrušit, pokud nedostane dotaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Nyní pan poslanec Ladislav Okleštěk, připraví se paní poslankyně Milada Halíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní ministryně, pane ministře, dámy a pánové, přihlašuji se tímto k pozměňovacím návrhům, které jsou pod sněmovními dokumenty číslo 3429 - tento návrh se týká právě zpoplatnění podání k ÚOHS. Dále je to sněmovní dokument 3433, který se týká převodu lhůt z pracovních na kalendářní dny. Dále je to sněmovní dokument 3553, který se týká akceptace elektronických faktur, sněmovní dokument 3554 - ten se týká legisvakační lhůty. Pak je to sněmovní dokument 3560, který se týká § 222 bod 7 a je to započítávání změn. Dále je to sněmovní dokument 3587, který se týká změn konzultovaných s MMR. Dále je to sněmovní dokument 3607, který se týká opět § 222 a je tam zastropování celkových zvýšených nákladů na zakázku 30 procenty. Dále je to sněmovní dokument 3610, který se týká § 104 a je to specifikace dokladů, které jsou nutné k předložení vlastnické struktury. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Oklešťkovi. Nyní paní poslankyně Milada Halíková, připraví se pan kolega Fichtner.

 

Poslankyně Milada Halíková: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jak jsem avizovala ve svém vystoupení v obecné rozpravě, zadala jsem do systému pozměňovací návrh pod číslem 3622, ke kterému se tímto přihlašuji. Navrhovaná změna se týká § 67, kde se doplňuje nový bod. Znění i zdůvodnění máme v písemné podobě. Ještě jednou, pozměňovací návrh pod číslem 3622. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Halíkové. Pan kolega Fichtner tady není, takže jeho přihláška propadá na konec. Pan kolega Velebný svoji přihlášku k faktické poznámce - říká mi, že přihlášku do podrobné rozpravy, také tady není. Je to vyřízeno, tak dobře. Takže kolegové tady nebyli, takže máme konec. A ještě se hlásí pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Jsme stále v podrobné rozpravě. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já ještě před závěrečným slovem zejména pana zpravodaje bych ho poprosil o dvě čísla. Za prvé, kolik bylo podáno pozměňovacích návrhů a kolik je z dílny samotného ministerstva, vládních poslanců a kolik z dílny opozičních poslanců. O kvalitě toho textu svědčí to, že paní ministryně přinesla desítky pozměňováků svého ministerstva k vlastnímu textu na výbory. Když jsem se podíval na seznam jmen poslanců, kteří pojali písemně pozměňovací návrhy, které jsou v systému, tak drtivá většina je z řad vládní koalice. Já to plně respektuji, žádný problém v tom nevidím, nicméně to jasně svědčí o kvalitě toho textu.

Už zase slyšíme věty typu - pokud to neschválíte, Brusel nám zastaví peníze. Já už to nechci poslouchat, opravdu ne. Někdo mi chce s vážnou tváří tvrdit, že Brusel nemá na starosti nic jiného než nás šikanovat kvůli EIA nebo veřejným zakázkám tváří v tvář migrační krizi? Opravdu si to ti bruselští byrokrati takhle šetří na nás a hážou nám klacky pod nohy?

Z těch pozměňovacích návrhů chci poukázat na jeden návrh vládního poslance, který je podle mě naprosto neuvěřitelný, a pevně věřím, že paní ministryně bude první, která bude proti, a to je, že zákon nabývá účinnosti sedm dnů poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Tak vládě to trvalo dva roky od té doby, co tu funguje, než přišla do třetího čtení. Mým odhadem těch pozměňováků bude více než sto. I těch pár dnů do třetího čtení je pro nás šibeniční lhůta, protože běží ještě schůze zítra a pozítří, abychom se s tím seznámili a zaujali stanovisko, jak budeme o tom neuvěřitelném množství pozměňovacích návrhů hlasovat. A někdo tady navrhuje, že poté, co vyjde text, o kterém dneska nevíme, v jakém bude tvaru ve Sbírce zákonů, za sedm dnů budou tisíce zadavatelů zadávat veřejné zakázky podle nového zákona. To si dělá legraci ne z nás, ale z těch zadavatelů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Není nikdo přihlášen do podrobné rozpravy. Pokud nikoho nevidím z místa, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně má zájem. Prosím, paní ministryně Karla Šlechtová.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, chtěla bych vám poděkovat za konstruktivní debatu, kterou jsme tady společně vedli. Já věřím tomu, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek bude dobrý. Věřím tomu, že pro zadavatele, ať už bude účinný v jakýchkoli dnech, bude zákonem, který jim zlehčí celé zadavatelské prostředí. A věřím tomu i proto, protože jsem s nimi osobně mluvila a probírali jsme spoustu paragrafů.

Jsem ráda za některé pozměňovací návrhy, které jste dali. Jsem ráda i za veškeré debaty, které jsme spolu vedli i mimo plénum Poslanecké sněmovny a musím říci i na té mé skupině, a jsem ráda, že tam poslanci chodili a zúčastňovali se, ač ano, jako exekutiva jsem odpovědná pouze Poslanecké sněmovně. Nicméně ochota některých poslanců byla velmi vysoká a jsem za to opravdu ráda.

Osobně bych si dovolila zmínit takovou svou myšlenku: Ano, jsem nováčkem, nejsem politikem, jsem tady rok a něco. Nicméně se domnívám, že takhle těžké zákony, a zvlášť když je to nový zákon, by měly vznikat ve spolupráci zákonodárců. Ať už si o tom kdokoli zde v Poslanecké sněmovně myslí, co chce, já jsem ráda, že jsem tu skupinu poslanců a senátorů zřídila v lednu loňského roku. A také jsem ráda za účast, kdo jste tam chodili.

Já bych vám poděkovala a budu se těšit na třetí čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo, i pana zpravodaje. Ano, je zájem. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, musím se panu kolegovi Stanjurovi omluvit. Zaznamenal jsem tady 36 pozměňovacích návrhů v systému. Co jsem na ně koukal, tak některé se dublují i triplují, některé se liší třeba, já bych to řekl tak lidově, o půl zubu nebo o dva zuby, takže v něčem jsou hodně podobné a v něčem jiné. A teď tu statistiku, kolik je z řad vládní koalice a opozice, tak tu vám tady teď narychlo nedokážu spočítat. Ale vy to určitě spočítáte.

Teď jenom co se týče mých zpravodajských povinností, tak řeknu, že nepadl návrh, aby se některá ustanovení projednávala odděleně. A to je k tomuto sněmovnímu tisku si myslím všechno v tuto chvíli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tedy není žádný návrh na hlasování na konci druhého čtení. Končím bod č. 32 a zahajuji přerušený bod č. 33 v podrobné rozpravě.

Ale ještě než tak učiním, mám tady nové omluvy plus omluvy, které ještě nebyly načteny. Takže nejdříve pan kolega Šarapatka od 17.45 do konce jednání. Pan ministr Daniel Herman od 17 do 19 hodin. Od 17.30 do 23.59 pan poslanec Martin Sedlář. Paní kolegyně Matušovská od 17 do konce jednacího dne. Od 13 hodin pan předseda vlády se omlouvá. Od 16 hodin do konce jednacího dne pan ministr dopravy Dan Ťok. Do konce jednacího dne od 19 hodin pan poslanec Roman Procházka. Od 14.30 do 16.30 se omlouval pan poslanec Leoš Heger. A od 17 do 19 hodin paní poslankyně Jitka Chalánková.

 

Nyní se tedy budeme zabývat podrobnou rozpravou přerušeného bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.