(15.20 hodin)
(pokračuje Adamec)
Navrhovaná právní úprava namísto výrazného zjednodušení procesu zadávání podlimitních veřejných zakázek velmi podrobně upravuje postup zadavatelů pro tento typ veřejné zakázky. Právní úpravu tzv. podlimitních veřejných zakázek navrhuji zjednodušit pouze na oznamovací povinnost vybraných údajů podlimitních veřejných zakázek na profilech zadavatelů a následnou technickou povinnost prostřednictvím elektronických nástrojů transponovat údaje takto zveřejňované do jednoho datového úložiště. Jako vhodné úložiště se v tomto případě jeví Věstník veřejných zakázek. Cílem tohoto navrhovaného řešení bude zjednodušení a sjednocení zadávání veřejných zakázek v podlimitním režimu do jednoho postupu, a tak zcela vypustit kategorii tzv. veřejných zakázek malého rozsahu. Tuto kategorii veřejných zakázek zařadit do režimu zadávání veřejných zakázek v podlimitním režimu. Zásady uvedené v § 6 zákona pak budou dodrženy tak, že bude povinností zadavatelů veřejných zakázek uveřejňovat všechny zakázky a například od limitní předpokládané hodnoty 50 tis. korun bez daně z přidané hodnoty na svém profilu a transponovat vybrané údaje o těchto zakázkách do Věstníku veřejných zakázek. Tímto způsobem bude umožněna účast co nejširšímu okruhu dodavatelů. Zároveň bude stanovena povinnost minimální doby uveřejnění zakázek v procesu zjednodušeného postupu zadávání podlimitních veřejných zakázek. Tento model, pokud mám správné informace, funguje například v Rakousku.
Druhý návrh, který budu podávat, tak je to ohledně užívání elektronických nástrojů. V návrhu zákona vůbec není zakotvena přímo možnost, aby si zadavatel zvolil, zda bude používat elektronické nástroje, jejichž správu buď zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, anebo elektronické nástroje komerčních výrobců. Myslím si, že tady je to potřeba také tak udělat. Pokud mám správné informace, Ministerstvo pro místní rozvoj na toto připravuje podzákonnou normu, vyhlášku, a já bych byl velmi nerad, aby se tady zúžila možnost konkurenčního soupeření mezi různými provozovateli a aby to nespadlo pouze jenom pod tzv. národní elektronický nástroj, který pro ministerstvo dělá firma Tesco, o které si zjistěte informace každý sám. Myslím si, že by tady měla být konkurence a přímo ta elektronická možnost by měla být zakotvena v zákoně.
Jinak na závěr mého krátkého vystoupení mi dovolte nám všem popřát, ať se nám podaří probojovat s tím pralesem pozměňujících návrhů a ať skutečně to, co vyjde tady ve finální podobě z Poslanecké sněmovny, je to, co naši zástupci veřejné správy budou využívat efektivně, budou to využívat tak, aby se nebáli, a ta rozhodnutí budou jednoznačná natolik, že ÚOHS se bude moct věnovat něčemu jinému než jenom honění starostů na základě různých podnětů. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě než vystoupí paní poslankyně Marková, je zde faktická poznámka pana poslance Plíška. Prosím, máte dvě minuty.
Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Dovolil bych si jenom krátce reagovat na vystoupení paní ministryně, ve kterém odmítla můj pozměňovací návrh, který schválil ústavněprávní výbor a který se týká toho, že firmy, které jsou alespoň z 10 % ovládány nebo vlastněny členem vlády, se nemohou zúčastnit veřejných zakázek. Na výboru ústavněprávním jsme se od paní ministryně dozvěděli, že probíhá řízení s Řeckem v této údajně obdobné kauze, ale toto řízení ještě neskončilo, a že o jeho výsledku budeme informováni. Teď po pár týdnech jsme se dozvěděli, že to řízení skončilo, ale - a to je podstatné - týká se zjevně úplně jiné věci. Týká se údajně oblasti vlastnictví médií. Já chápu, že vláda chce řešit otázku řetězení a vlastnictví médií a že chce předložit tuto legislativu, ale to není téma zákona o veřejných zakázkách. Takže já trvám na tom, že ty případy nejsou úplně stejné. Navíc můj návrh tam má to vlastnění z 10 %, takže rozhodně se nedá říkat, že by šlo o úplně stejný návrh, který se teď řeší v Řecku. Takže jenom jsem na to chtěl takto zareagovat, že mě paní ministryně utvrdila v tom, že ten návrh je v pořádku. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím paní poslankyni Markovou a připraví se pan poslanec Klán.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se při projednávání tohoto vládního návrhu zákona dotkla pouze jedné části, o které se také zmiňovala paní ministryně, a to je zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zdravotně postižených osob. Právě do tohoto vládního návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek není zahrnuto toto zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zdravotně postižených osob, které je nedílnou součástí dosud platných zákonných úprav. Okolnosti a důvody tohoto postupu vycházejí často z podle mého názoru zkreslených představ a informací. Někdy se opírají i o tendenční mediální obraz jednotlivých excesů vyplývajících nejen z nedokonalé právní úpravy, ale i z podstaty stávající úpravy, která akcentuje cenové hledisko a která by novelou měla právě v tomto směru doznat zásadních změn.
Domnívám se, že bychom měli usilovat o racionální a objektivní přístup a neschválit návrh, který by mohl významně a dlouhodobě zhoršit postavení několika stovek zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají ale tisíce zdravotně postižených spolupracovníků. Je třeba zdůraznit, že zaměstnavatelé zdravotně postižených osob 50+ jsou objektivně a dobrovolně obchodně ekonomicky znevýhodněni právě nadpolovičním zastoupením osob se zdravotním postižením, v průměru 65 %. Jejich nižší ekonomická výkonnost je finančně částečně kompenzována příspěvkem dle zákona o zaměstnanosti. Pracovní místa zdravotně postižených osob je možno i při stávající finanční podpoře vytvářet a udržovat pouze v případě dostatku zakázek, podnikatelských příležitostí, které zajistí financování zbytku nedotovaných nákladů a vytváření alespoň minimálního zisku pro další obchodní a technický rozvoj. Vliv má samozřejmě úroveň management a schopnosti profesně rozvíjet zaměstnané osoby se zdravotním postižením. Klíčový je pro tyto podniky zájem majoritního obchodního trhu o jejich produkci a nabídku, případně o práci ve mzdě.
Mluví se tady o zneužívání. Zneužívání cenového zvýhodnění lze jednoznačně zabránit, aspoň podle tvrzení Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených v České republice, a to stanovením podmínek podobných, jako je tomu v dalších ustanoveních návrhu novely. Konkrétně omezením poddodávek smluvně sjednaného plnění tak, aby se na něm prokazatelně a kontrolovatelně podíleli i zaměstnaní, osoby se zdravotním postižením zvýhodněného dodavatele, čímž se výrazně sníží míra zneužití.
Pozměňovací návrh, který jsem si dovolila předložit, navrhuje eliminovat změnou koncepce zvýhodňování dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením v zadávacím řízení tak, aby bylo obcházení zákona jednak v co největší míře odstraněno a zároveň aby byly zachovány obě stávající možnosti zvýhodnění, a tím došlo zejména k zachování možnosti růstu pracovních pozic pro zdravotně postižené osoby. Týká se to tedy odst. 7 až 9 navrhovaného ustanovení § 38. Konkrétně se navrhuje nově v zákoně zakotvit povinnost při zájmu aplikace daného zvýhodnění dodržet v návrhu stanovený limit, podíl poddodávek v rámci realizace veřejné zakázky nepřesahující hranici 85 % hodnoty realizované veřejné zakázky. Takovýmto omezením poddodávek smluvně sjednaného plnění pak dojde k prokazatelnému a kontrolovatelnému podílení se OZP zvýhodněného dodavatele na veřejné zakázce.
Ze společenského a socioekonomického hlediska představuje stávající ustanovení § 101 zákona o veřejných zakázkách nástroj, který napomáhá v začleňování osob se zdravotním postižením na pracovní trh, který je plně v souladu s požadavky uvedenými v úmluvě OSN a též v úvodní zprávě České republiky o opatřeních přijatých k plnění závazků podle úmluvy OSN, která byla vypracována v září 2011 Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to mimo jiné též na základě podkladů Ministerstva pro místní rozvoj, ze které vyplývá, že se Česká republika zařadila mezi státy, které si uvědomují zvýšenou odpovědnost za odstraňování bariér bránících občanům se zdravotním postižením plnohodnotně se zapojovat do společnosti. ***