(14.40 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
Dalším tématem, které se objevilo na ústavněprávním výboru, je zákaz účasti členů vlády ve veřejných zakázkách. Jedná se o návrh, který je v rozporu s evropským právem, jedná se o rozhodnutí soudního dvora Řecka a jedná se již o uzavřený judikovaný případ. Tento rozsudek říká, že výčet důvodů pro vyloučení z veřejné zakázky je omezený na ty důvody, které jsou vyjmenovány ve směrnici, a členský stát nemůže stanovovat další důvody pro vyloučení. V řeckém případě přímo ústava zakazovala účastnit se ve veřejných zakázkách těm společnostem, které vlastní osoba, která je zároveň vlastníkem sdělovacích prostředků. Soud rozhodl, že takové opatření je nepřiměřené, protože tyto společnosti nemají ani možnost prokázat, že neexistuje střet zájmů. Platí tedy, že nelze automaticky zakazovat účast ve veřejných zakázkách těm dodavatelům, které vlastní například člen vlády. Pokud by se ukázalo, že takový dodavatel je ve střetu zájmu, pak návrh zákona umožňuje takového dodavatele vyloučit, pokud by neexistovala mírnější opatření. Vládní návrh zákona tuto problematiku řeší, a široce, v ustanoveních o střetu zájmů, a podrobněji a přísněji než stávající současná úprava zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel je vždy povinen vyloučit z rozhodovacího procesu nebo vlivu na veřejnou zakázku takové osoby, které jsou ve střetu zájmů. Pokud na základě informací o skutečných majitelích vybraného dodavatele střet zájmu zjistí, vybraného dodavatele musí - musí vyloučit.
Další debatované téma byl dotovaný zadavatel. V otázce okruhu osob, které se se zadavateli výběrového řízení, a to z důvodu, že jejich zakázka je dotována z veřejných rozpočtů, bude Ministerstvo pro místní rozvoj nadále podporovat vládní návrh, to znamená širší okruh povinných osob, než vyžadují směrnice. Tento postoj opakovaně podpořilo i Ministerstvo financí. Naše ministerstvo tedy nepodpoří návrhy, které tento okruh osob zužují. Jedinou výjimkou je osoba, která obdrží dotace z rozpočtu cizího státu, a zakázka je plněna mimo území Evropské unie, což řeší otázku činnosti neziskových organizací v krizových oblastech.
Dále jsme řešili výši poplatku za podnět k antimonopolnímu úřadu, k ÚOHS, k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je také spolupředkladatelem tohoto zákona. Objevil se pozměňovací návrh, který navrhuje zavést poplatek za podnět k ÚOHS. Za přiměřenou Ministerstvo pro místní rozvoj považuje částku tisíc korun, nicméně pozměňovací návrh počítá s deseti tisíci korun. Zde se domníváme, že ta částka je opravdu velmi vysoká, a jde o částku za každý podnět. Domníváme se, že tato částka by mohla být také označena za neústavní, neboť by zcela bránila možnost ten podnět podat. Poplatek je navíc nevratný.
Dále jsme řešili, a bylo to také hodně medializováno, otázku zapojení společností, které zaměstnávají postižené, respektive hendikepované osoby. V otázce zvýhodnění zaměstnavatelů zdravotně postižených osob bude Ministerstvo pro místní rozvoj vycházet z vládního návrhu, kdy se odstraňuje automatické zvýhodnění chráněných dílen či obdobných zaměstnavatelů snížením cen o 15 % při hodnocení nabídek. Tento institut byl velmi zneužíván. Nicméně v našem zákoně to vyvažujeme širší možností zohlednit takzvané sociální dopady na plnění veřejné zakázky při stanovení podmínek pro zadávací řízení, například počet hendikepovaných zaměstnanců při výkonu určitého typu zakázky a tak dále.
Dále jsme řešili komoditní burzy. V garančním výboru byl projednáván pozměňovací návrh, který řešil možnost postupovat v jednacím řízení bez uveřejnění na komoditních burzách. Tato otázka byla řešena i při projednávání vládou. V této otázce bude Ministerstvo pro místní rozvoj respektovat stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, které je gestorem zákona o komoditních burzách. Objevily se nám dva protichůdné pozměňovací návrhy. Jeden z nich umožňuje nákupy na komoditních burze v řízení takzvaném JŘBU, jednací řízení bez uveřejnění, pouze bez zprostředkovatelů, a ten druhý návrh zprostředkovatele připouští, ale pouze za předpokladu, že se jejich odměňování řídí předem uveřejněným ceníkem. Ministerstvo pro místní rozvoj si v tomto případě vyžádá stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu a bude podporovat jeho stanovisko.
Dále jsme tam měli téma, které se objevilo i na poslední chvíli, uveřejňování nad 0,5 milionu korun. Pozměňovací návrh, který byl podán, zavádí povinnost uveřejňovat na profilu zadavatele dopředu informace o veřejných zakázkách malého rozsahu nad 500 tisíc korun. Návrh posiluje transparentnost, negativním dopadem je zvýšení administrativy dodavatelů. Dále by mohlo dojít k dalšímu zahlcení Úřadu po ochranu hospodářské soutěže. Ten s pozměňovacím návrhem nesouhlasí. Je nutné zmínit, že většina zadavatelů již tyto zakázky uveřejňuje dobrovolně, i když to zákon neukládá, a to dokonce i zakázky s nižší předpokládanou hodnotou. S tímto návrhem nesouhlasí ani zástupce veřejných zadavatelů, kterých se to nejvíce týká, to znamená starostové, a to prostřednictvím Svazu měst a obcí.
Diskutovali jsme také oblast předběžného opatření. V oblasti přezkumu vycházíme z vládního návrhu, který připravil antimonopolní úřad jako spolupředkladatel zákona. Zásadně nesouhlasíme a nebudeme souhlasit s návrhem na úplné zrušení možnosti vydávat předběžné opatření ze strany antimonopolního úřadu. Možnost vydávání předběžných opatření výslovně vyžadují zadávací směrnice.
Dále jsme řešili zavedení výjimky na pacht závodu. Jedná se o požadavek na rozšíření nadlimitních výjimek, které jsou stanoveny směrnicemi, a nelze jejich výčet rozšiřovat. Návrh je tedy v přímém rozporu s evropskými směrnicemi a tento návrh Ministerstvo pro místní rozvoj nepodpoří. Výjimka by také mohla navíc sloužit k obcházení zákona.
Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo ke všem pozměňovacím návrhům své stanovisko a i nadále jsme připraveni k jakékoliv diskusi a samozřejmě debatám. Já bych vám chtěla poděkovat za pozornost a děkuji i za vaši aktivní účast na přípravě celého nového zákona. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru, dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru a výboru hospodářskému. Usnesení těchto výborů vám byla doručena jako tisky 637/1 až 5. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj garančního výboru a současně ale i ústavněprávního výboru, kterým je pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane zpravodaji, informujte nás o projednání návrhu v obou výborech a odůvodněte prosím také příslušné pozměňovací návrhy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Já bych možná na úvod hned navrhl (obrací se k předsedajícímu) sloučit rozpravu s následujícím tiskem 638, protože tyto dva spolu souvisí.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Tak já navrhuji, abychom tak učinili až poté, co vystoupí zpravodajové a bude zahájena rozprava. Poté je možné tento návrh vznést a provedeme příslušné kroky. Prosím.
Poslanec Lukáš Pleticha: Ano. Takže uvedeným sněmovním tiskem 637 se, jak již řekla paní ministryně, zabývaly výbory, kterým to bylo přikázáno, přičemž garanční výbor, výbor pro veřejnou správu, se tímto tiskem zabýval opakovaně. To nejhlavnější zasedání bylo 13. ledna na jeho 35. schůzi, kdy byly podrobně probírány všechny pozměňující návrhy, které mezitím do tohoto výboru přišly. Bylo jich na 120. Opravdu jsme se tomu podrobně věnovali několik hodin a výsledek, návrhy, které prošly, ty jsou uvedeny ve sněmovním tisku 637/5.
Já asi v tomto případě nebudu komentovat všechny pozměňující návrhy, protože těch je skutečně hodně. Měnily se tam lhůty, měnily se tam věci, o kterých již mluvila paní ministryně, byl to třeba poplatek za podání k ÚOHS, byla tam obsáhlá diskuse o vícepracích a vůbec systému započítávání víceprací, méněprací. Nakonec jsme přijali řešení, jak ho máte v tomto tisku. Byla tam udělána řada legislativních zpřesnění, některé chyby, které při takto rozsáhlém díle se občas stanou, takže to je také odstraněno. Podstatná změna byla, že se prodloužily lhůty tak, aby bylo jednoznačné, kdy lhůty začínají běžet, jak pokračují.
Další okruh věcí, které se řešily, byly věci ohledně podmínek účastí, podmínek kvalifikace. Zabývali jsme se tam i velice podrobně možnostmi vyloučení některých uchazečů, za jakých podmínek. Diskutovaly se tam také kvalifikační podmínky.
Já asi tímto skončím komentování tohoto tisku, protože je to skutečně rozsáhlé a ne všechny věci jsou tak zcela zásadní. Spíš se tam jedná o upřesnění tisku, jak byl předložen ministerstvem. Takže tolik k usnesení garančního výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. ***