(9.50 hodin)
(pokračuje Zlatuška)
U stanoviska Rady vysokých škol - které vám všem došlo, nebo předpokládám, že to bylo adresováno všem, od pana předsedy Rady vysokých škol Fischera, dokonce dvakrát, jednou ráno, jednou po poledni - u toho bych se zastavil z hlediska druhého bodu, který vidím jako velice důležitý, a to je pozměňovací návrh, který jsem předkládal na omezení tzv. létajících profesorů. Jinými slovy úprava toho, jak se regulují pracovní poměry vzhledem k obecnému ustanovení § 304 zákoníku práce, který obsahuje obecnou zásadu, že v okamžiku, kdy pracovník má mít výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele, musí žádat o předchozí písemné povolení od tohoto zaměstnavatele. Zákoník práce v obecných ustanoveních obsahuje z tohoto výjimku, kde říká, že omezení výdělečné činnosti se na obecné úrovni nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Důvod toho je jednoduchý. Je veřejným zájmem šířit dál poznatky, šířit vědění, šířit kulturní statky. Odtud tady toto obecné oprávnění. Ale je zjevné, že obecné oprávnění není v pořádku, kdy hovoříme o institucích, které se konkrétně těmi činnostmi zabývají jako svými základními činnostmi a vstupují do konkurenčních vztahů s jinými.
Nevztahuje se na výkon vědecké a pedagogické. Takto ta výjimka začínala. Zastavil bych se u toho vědecké. Vezměme si, že bychom si vzali nějakou velkou zahraniční firmu, která přichází do České republiky a má nejen své oddělení výrobní a produkční, ale má také oddělení výzkumu a vývoje, kde pracují vědci, nebo aplikovaní vědci. Řekněme jako příklad by mohl sloužit třeba Siemens nebo něco podobného. A teď si představme, že by tam zaměstnaný vědec nebo aplikovaný vědec přišel s tím, že vzhledem k tomu, že zákoník práce obsahuje obecnou výjimku, že nemusí žádat o povolení práce u konkurence, protože vykonává vědeckou činnost, tak by si sjednal vedlejší úvazek u přímé konkurence Siemens. Všichni byste tady toto považovali zcela jistě za něco, co nepřipadá v úvahu a co je absurdní. Jistě byste neargumentovali Listinou práv a svobod, že takovéto omezení pracovníků není možné. Koneckonců nepůsobit u konkurence má jako podmínku zaměstnání běžně spousta společností. Přesto v okamžiku, kdy se mluví o tom, že by se podobné omezení mělo zavést pro specifickou konkrétní skupinu pracovních pozic na vysokých školách, což jsou akademičtí pracovníci, tak se naráz vzbudí obrovská vlna odporu charakterizovaná tím, co vám všem poslal předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer, a začnou se produkovat podkladové materiály, které jsou velmi pochybné úrovně.
Zdůraznil bych, že Jakub Fischer, když vám apeloval na to, že návrh není v pořádku, tak k tomu přidal jakousi právní analýzu v uvozovkách, která v šesti bodech tzv. analyzuje ten návrh. Doporučuji vám podívat se podrobně na ten materiál z hlediska toho, že je to materiál, který je nepodepsaný. Ten papír nemá žádnou hlavičku. (Ukazuje papír.) Není nikým podepsán. Když se mě na to ptali novináři, tak často dokonce předpokládali, že autorem tady tohoto je ten, kdo jim to poslal. Včera jsem měl hovor s novinářkou, která automaticky soudila, že autorem toho textu je rektor Policejní akademie Salač, protože ten to přiložil ke svému emailu. Až jsem jí říkal: Paní redaktorko, podívejte se na to, je to skutečně podepsáno? Tak zjistila, že to není podepsáno a že je to argumentace materiálem velmi podivným.
Nedivím se, že to není podepsáno, protože v prvním odstavci se tam mluví o nepřijatelnosti sjednávání zákazu souběhu určitých činností. Ta nepřijatelnost je jasně vyvrácena zněním § 304 zákoníku práce. Toto omezení mají všechny profese s výjimkou těch vyjmenovaných činností v té výjimce. Dále se argumentuje tím, že není jasné, co se stane, když rektor bude nečinný, nebo jakým způsobem se bude s tím omezením zacházet.
Podíval jsem se tady na tohle do učebnice pracovního práva, která se používá u nás na univerzitě. (Ukazuje knihu s názvem Pracovní právo.) Autoři Milan Galvas a kolektiv. Velice snadno v tomhle případě na straně 272 najdete pasáž, která jasně říká: "Na první pohled se zdá, že uvedené povinnosti a omezení jsou v zákoníku práce bez sankce, ostatně uvedli jsme výše, že nelze toto omezení chápat absolutně a nelze v pracovním poměru donutit zaměstnance, aby jinou výdělečnou činnost nevykonával. To je pravda. Avšak povinnost dodržovat omezení jiné výdělečné činnosti v předmětu činnosti zaměstnavatele je povinností tvořící obsah pracovní kázně v daném pracovním poměru. Jestliže tedy zaměstnanec nerespektuje takovou povinnost, dopouští se porušení pracovní kázně a podle míry intenzity tohoto porušení může být sankcionován v pracovním poměru. Sankce tedy nespočívá a ani nemůže spočívat v postihu mimo hranice pracovního poměru. Jednalo by se o zásah do základních práv a svobod zaručených Listinou práv a svobod. Spočívá v postihu uvnitř pracovního poměru samotného. Postihem by bylo zejména ukončení pracovního poměru, výpověď zaměstnavatele pro závažné porušení pracovní kázně, eventuálně okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně." Tedy toto je kontext, ve kterém by bylo možné dovozovat, že některé druhy zacházení s takovýmto omezením by byly omezením Listiny práv a svobod, nikoli však to omezení samotné, tak jak je navrhuji v pozměňovacím návrhu G1 plus G3.
Bylo vám také doručeno od předsedy Rady vysokých škol, a omlouvám se, že na to musím reagovat tímto způsobem, ale přišlo to na poslední chvíli, takže bych rád, aby tato věc nezůstala bez odpovědi už proto, že předseda Rady vysokých škol s tím vyšel v tiskové zprávě, která vyšla v ČTK, kdy tvrdil, že pozměňující návrh byl předložen bez toho, aby byl řádně zpracováván v legislativním procesu. Není to pravda. Osud pozměňovacího návrhu nebyl úplně jednoduchý, nicméně byl předkládán korektně a byl korektně zpracováván. Předložil jsem ho před projednáváním pozměňovacích návrhu na školském výboru, který se konal 15. 10. 2015, na 17. schůzi školského výboru. Tam došlo k tomu, že paní ministryně Valachová prezentovala jediné nesouhlasné stanovisko, o které se jednalo, a je k tomu k dispozici stenozáznam. (Ukazuje další papír.) Z těch všech jednání výboru byl usnesením výboru pořizován stenozáznam, takže součástí zápisu jsou přepisy toho, co se na výboru řeklo. ***