(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kudela. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů. Toto teď, doufám, že za chvíli, odsouhlasíme v zákoně. Takže sazba bude limitována 10 % a vláda může v rámci těchto 10 % stanovit sazbu nižší kdykoli, ale zvýšit ji bude moci pouze jednou za pět let. Takže ten strop je stanoven na 10 %, tento je nepřekročitelný a pro těžaře si myslím, že to je sazba, která je akceptovatelná, je vykomunikována. Jednal jsem o tom s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ty sazby, tak jak jsou nastaveny, jsou vykomunikovány se všemi těžaři, s odborovými organizacemi, s vládou apod. To, že tady byl návrh, aby se sazby zvýšily desetinásobně, takových výstřelků jsme určitě slyšeli mnoho, ale tento návrh, který tady přichází do Sněmovny, je vykomunikován se všemi. Takže bych si prosím vyhradil, aby mi někdo říkal, že jsem proti zájmům lidu. Ne. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, už jsem trochu čelil smršti těch technických poznámek, ale jen bych chtěl připomenout -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegové a kolegyně, opět o ztišení, zvlášť u stolku zpravodaje a pana ministra, aby bylo dobře slyšet, co se zde říká.
Poslanec Petr Bendl: Já když tak počkám, až si to dopovídají, a pak bych začal. (Předsedající: Prosím, pokračujte.)
Děkuji za korektnost a slušný přístup k věci, i já se pokusím být korektní a slušný. Nicméně musím říct, že jsem se teď díval na ty technické, a podotýkám všem poslancům, až nás budou kritizovat jako opozici, že zneužívají technické, kdyby se podívali na své technické. Tím to nekritizuji, já si myslím, že technická poznámka sem patří, že je složité oddělit, kdy to je technická a řádná, ale jenom připomínám, že se jich dopouštějí všichni a že bychom na ně neměli sahat, tato pravomoc, a to říkám přesto, že jsem tady čekal minimálně půl hodiny, než jsem se dostal ke slovu.
Teď k věci. Vláda se rozhodla po situaci, se kterou souhlasím, kterou popisoval pan poslanec Kudela, tuším, nebo někdo takový, že nerostné bohatství je majetek státu, a vláda tady přichází do Poslanecké sněmovny a říká: Tento majetek státu chceme, aby všichni, co s ním hospodaří, aby nám za něj víc zaplatili. Rozhodla se přenést na těžební společnosti další náklady, a to významné. Když jsem poslouchal řadu poslanců napříč politickým spektrem, tak není možné popřít, že jde o zvýšení nákladů na důlní činnost, tzn. zvýšení poplatků. Někdo tomu říká daně, někdo tomu říká poplatky, ale je to uvalení prostě vyšších nákladů. Stát říká: Dejte nám to a my možná, když potom vám bude nějak špatně, s vámi budeme jednat, abychom vám ty peníze vrátili, kdyby vám bylo náhodou nejhůř. To je celý smysl toho principu. Dejte nám ty svoje peníze a my potom následně, až nás přijdete poprosit, že je potřebujete, vám budeme říkat, na co je dáte, a nejlépe, komu je dáte. To je normální politické smýšlení levicové, které říká: Dejte mi své daně a já vám řeknu, co s nimi potom udělám a kde je použiji. Legitimní rozhodnutí, se kterým já nesouhlasím, protože ti, co říkají, že chtějí opravdu pomoc těm regionům, by měli udělat všechno pro to, aby v tom regionu peníze zůstávaly. Takže tohle se mi principiálně nelíbí a není to možné podle mě podpořit.
K těm jednotlivým pozměňovacím návrhům. Nejprve jednu zkušenost a pak vlastně komentář k těm pozměňovacím návrhům. Moje zkušenost je, a to není jenom v důlní činnosti, jako Středočech tuhle situaci dobře znám, že poplatek jde té obci, na jejímž katastru to důlní pracoviště je, kterého se to týká, ale postiženy jsou důlní činností často i jiné, sousední obce. Ne v celém kraji. Když řeknu Středočesku, ale budeme se bavit o Tuchlovicku, Kladensku atd., budu moct jmenovat jednotlivé oblasti, a to v případě, že řekneme: krajům přidáme, neznamená automaticky, že sousední obce něco dostanou na likvidaci nebo, řeknu, na likvidaci škod způsobených důlní činností. V tomhle ohledu se mi ten pozměňovací návrh zdá nedotažený, který říká: dejme ty peníze krajům, protože z vlastní zkušenosti vím, že kraje si ty peníze pak přerozdělí v rámci samosprávy v okamžiku, kdy to nemají zamašličkované, tak jak to cítí ony. A v tomhle případě si myslím, že by si to zasloužilo ten pozměňovací návrh dopracovat. Bohužel jsme to neměli na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tuto problematiku, protože jste tady rozhodli jinak, že to tam nepatří, ale přál bych si, kdyby to bylo dopracováno, tak to budu všemi deseti podporovat. Ale v okamžiku, kdy ten pozměňovací návrh, který tam je a říká: dejme to obecně krajům bez ohledu na to, že ten kraj je povinen to dát do toho území, které je opravdu postižené, pak říkám neutrální stanovisko, že to nejsem podpořit, a to neznamená, že jsem proti. Chybí mi tam to B.
Totéž, nebo něco podobného se týká i obcí. Řeknu vám konkrétní příklad, jenom abyste věděli, protože ono je to vlastně symetrické, to, co se děje ve svozu domovního odpadu v oblasti skládek. Když je na území katastru nějaké obce skládka, tak ty poplatky za skládkování jdou za tou obcí, stejně jako když je tam nějaká takováto důlní činnost, poplatky jdou za tou obcí. Řeknu vám konkrétní příklad, kdy třeba obec Rynholec ve středních Čechách má na svém katastru velkou skládku, ovšem ta skládka je obsluhována nikoli skrze tu obec nebo to město, ale skrze obec Lány, takže všechno, co se veze na skládku, případně ze skládky, se katastru týká jenom tolik, že téměř na katastru nebo na hranici katastru je brána, kde se přejíždí z lánského katastru do rynholeckého, a Rynholec z toho má významné peníze, přičemž postižením, zejména dopravní činností atd., je postižena obec jiná. Takže podle mého hlubokého přesvědčení by tu měl být pozměňovací návrh, který stanovuje nějaký způsob solidarity mezi těmi obcemi, které jsou postiženy tou důlní činností, případně jinými aktivitami, na kterých se shodneme, že z titulu veřejného zájmu trochu škodí jednotlivým městům a obcím, a takovýto pozměňovák by měl smysl, resp. takový vůbec vládní návrh, kdyby si vláda uvědomovala, že nějaký takový problém existuje. Bohužel si ho neuvědomuje.
A poslední věc, kterou jsem chtěl komunikovat. Ano, přání každého socialisty je, aby řídil, pokud možno, podnik, který mu nepatří, jenom rozhodoval o těch parametrech, které se ho dotýkají. Mám teď na mysli, aby vláda stanovovala míru poplatků podle toho, jak se který ministr vyspí, čímž neříkám, že to nutně musí udělat stávající ministr, to se může zbláznit další nebo jiná vláda, to není útok na konkrétního ministra dneska. Myslím, že to je pravomoc, kterou si Poslanecká sněmovna má nechat ve svých rukách, a nemá takovéto nástroje, které zásadně mění parametr podnikání, a téměř ze dne na den, které způsobují v podnikatelském sektoru nepředvídatelnost chování, jenom politickým rozhodnutím řekne: Hele, zrovna nám chybí prachy, tak zvedneme poplatky, ať to stojí, co to stojí jednotlivé těžební společnosti. To si nemyslím, že je moudré a že mělo zůstat tohle rozhodnutí, a koneckonců tady v tuto chvíli má vláda koaliční většinu, tak by mělo zůstat toto rozhodnutí v Poslanecké sněmovně, tady bychom se o něj měli přít, a pak přijde nějaké politické rozhodnutí, jak to v praxi má vypadat.
Děkuji vám za pozornost. ***