Středa 10. února 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
39.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu
č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
/sněmovní tisk 639/ - prvé čtení
Prosím ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše, aby se za vládu ujal slova. - Omlouvám se, pane místopředsedo vlády. Rád bych, aby se u stolku zpravodajů objevil pan poslanec Jan Volný, který je zpravodajem pro prvé čtení.
Protože byl schválen organizačním výborem pan kolega Holeček, tak vás ještě zdržím jedním hlasováním, jestli s tím souhlasíte - změnit rozhodnutí organizačního výboru, že by zpravodajem byl pan kolega Volný.
Kdo je pro v hlasování pořadové číslo 201, změna zpravodaje? Kolega Volný dostal důvěru. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 201 ze 137 přítomných 126 pro, nikdo proti. Máme zpravodaje na svém místě.
Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Hlavním cílem navrhovaných změn je odstranění nedostatků právní úpravy, které se projevily v souvislosti s její aplikací v praxi, a provedení dalších věcných změn, které si praxe vyžádala, včetně těch, které mají bránit nežádoucí daňové optimalizaci.
Mezi nejdůležitější změny, které návrh zákona přináší, patří sjednocení osoby poplatníka na nabyvatele a s tím související odstranění možnosti volby poplatníka a institutu ručení. Jednoznačné vymezení nabyvatele jako poplatníka odstraňuje řadu obtíží, které možností volby v praxi vznikají a odpovídají koncepci právních řádů většiny států Evropské unie.
Dále je třeba vyzdvihnout změnu koncepce zdanění nabytí inženýrských sítí. S ohledem na nejasnou a nejednoznačnou právní úpravu inženýrských sítí v občanském zákoníku bylo přistoupeno k takové úpravě zdanění, která není závislá na vyřešení otázky povahy inženýrských sítí. Nově se proto navrhuje zdaňovat pouze nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí inženýrské sítě.
Další významnou změnou je osvobození nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky, a to v souvislosti se změnou osoby poplatníka. Zdanění případu, kdy poplatníkem je územní samosprávný celek, není ani důvodné ani účelné, neboť by znamenalo pouze transfer peněžních prostředků mezi jednotlivými veřejnými rozpočty.
Podstatnou změnou, kterou návrh zákona přináší, je zjednodušení určení základu daně u směny nemovitých věcí, kdy se nově navrhuje při určování sjednané ceny přihlížet pouze k případnému doplatku.
Významnou změnou je také úprava koncepce osvobození nových staveb a jednotek. Nově se navrhuje toto osvobození vztahovat na první úplatné nabytí stavby a jednotky dokončené nebo užívané.
Účinnost zákona se navrhuje k 1. dubnu 2016.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a místopředsedovi vlády Andreji Babišovi a pana zpravodaje žádám, aby se ujal své zpravodajské zprávy.
Poslanec Jan Volný: Vážení kolegové, vážené kolegyně, pan ministr tuto novelu pojmenoval naprosto přesně, tak jenom žádám, abychom ji schválili a pustili do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Ano, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, první přihlášený v rozpravě. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. My jsme před několika týdny projednávali náš návrh na zrušení této daně, tak avizuji dopředu, že budeme navrhovat jednak zrušení té daně v rámci dalších čtení, nebo alternativně také snížení této daně, protože i snížení je dobře, pokud nejsme schopni dát nula.
Kdybychom to měli schválit tak, jak je to navrženo, tak já to považuji za zbytečnou změnu zákona, protože daň z nabytí nemovitosti se v každém případě projeví v kupní ceně a je skoro jedno, kdo ji platí. Kupující si to ohlídá, aby to šlo k tíži toho, který tu nemovitost - nebo prodávající si to ohlídá, aby to šlo k tíži kupujícího. Všechno ostatní jsou zbytečné změny, protože je mnohem lepší to nechat na domluvě, kdo to zaplatí, ale reálně to vždycky zaplatí kupující. Ať už tím, že je vyšší kupní cena, nebo tím, že on přímo ze smlouvy o prodeji nemovitosti je plátcem. Jediné, co se může změnit, je ten, kdo má povinnost vůči státu a finančnímu úřadu. Ale i tam dneska platí, že ta druhá strana ručí za toho, který tu daň nezaplatí.
Nebudeme navrhovat zamítnutí, jenom avizuji, že v dalších čteních navrhneme zrušení této daně, protože když se podíváte na odpověď pana ministra na jednu z mých písemných interpelací, tak zjistíte - stovky, stovky úředníků se věnují této jednoduché dani, což je v zásadě administrativní věc. A jestli se některá daň těžko vysvětluje občanům, proč ji platí, tak je to zrovna daň z nabytí nemovitosti.
U daně z nemovitosti můžete říkat: poskytuje vám město, kterému to platíte, nebo obec, které to platíte, nějaké služby, svítí vám tam, obsluhuje chodníky apod. Ale tady za své zdaněné peníze si koupíte nemovitý majetek a státu zaplatíte 4 %. Správná otázka zní proč. A určitě to není na provoz katastrálních úřadů, protože výnos, myslím, že je to zhruba 9 nebo 9,5 mld. ročně, je to částka zanedbatelná. V okamžiku, kdy zjistíte, že se ročně vybere více než 800 mld. všech daní, tak je to něco kolem 1 %. Ale nevěnuje se té dani 1 % daňových úředníků, ale mnohem víc. A pak je výsledek úplně jednoduchý. Ta daň je zbytečná, výnos příliš malý, úředníků příliš mnoho a je určitě lepší ji zrušit než ji takhle, řekl bych, kosmeticky upravovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování, kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.
Hlasování číslo 202 jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 202, z přítomných 145 je pro 163, proti nikdo, návrh byl přijat.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům k projednání? Není tomu tak. Není tedy co hlasovat. Mohu konstatovat, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu, lhůta k projednání byla zachována podle zákona o jednacím řádu na 60 dnů. Děkuji panu ministrovi financí a děkuji panu zpravodaji, a končím bod číslo 39. Zároveň předám řízení schůze.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.