Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Petr Gazdík)

29.
Návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Pavla Blažka, Jany Černochové
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb.,
o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění
zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
/sněmovní tisk 425/ - druhé čtení

Návrh za navrhovatele uvede pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, Občanská demokratická strana 12. března loňského roku navrhla změnu ustanovení § 5 odst. 12 zákona o stavebním spoření. Naším cílem byla jednoduchá změna, aby akt ukončení smlouvy o stavebním spoření dítěte byl zařazen mezi běžné záležitosti správy majetku, ke kterému není třeba rozhodnutí soudu. Jenom stručně připomenu, že v roce 2014 se problém objevil poprvé, kdy v důsledku soudního rozhodnutí začaly stavební spořitelny odmítat bez souhlasu soudu i přes oboustranný souhlas rodičů, aby byly vypláceny zůstatky ze stavebního spoření s tím, že nechtějí být spoluodpovědné za výsledek, jakým bylo se zůstatkem naloženo.

Návrh Občanské demokratické strany měl jasný cíl, aby tedy nemuselo docházet k rozhodnutí soudu namísto rozhodnutí rodičů, a formálně byl náš návrh velmi jednoduchý. Spočíval ve vložení jednoho slova, a to slova "ukončení" mezi činnosti, které se považují za běžnou správu majetku dětí, což je třeba založení nebo změna smlouvy. Dále připomínám, že v listopadu loňského roku byl návrh zákona v rámci druhého čtení hlasy napříč politickými stranami přikázán ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu a byla zkrácena lhůta na projednání na 30 dní.

Dne 14. ledna tohoto roku ústavněprávní výbor schválil kompromisní pozměňovací návrh, který má následující znění. Cituji: "Ukončení smlouvy pro nezletilého účastníka se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte, dojde-li k němu po uplynutí doby stanovené v § 12 odst. 2 písm. a); nesouhlasí-li s ukončením smlouvy pro nezletilého účastníka všichni jeho zákonní zástupci, vyžaduje se souhlas soudu."

Tolik kompromisní návrh. Je zcela jasné, co znamená - že smlouvu je možné ukončit po šesti letech a nebude třeba rozhodnutí soudu za podmínky, že souhlasí všichni zákonní zástupci, tedy rodiče, čímž jsou na jedné straně chráněna práva dítěte a na druhé straně rodiče získají právo disponovat s tímto spořením bez podmínky soudního rozhodnutí. Těch šest let je tam z toho důvodu, aby nedošlo k povinnosti vracet státní příspěvek.

Mohu za navrhovatele konstatovat, že považujeme toto znění kompromisního návrhu za přijatelné a jsme připraveni ho podpořit. Chtěl bych ocenit, že napříč politickými stranami došlo k nalezení kompromisního stanoviska, které pomůže odhadem více než 650 tisícům rodin. Jenom doufám, že shoda, kterou jsme tady v této věci zatím nalezli, nás bude provázat jak druhým, tak nakonec i třetím čtením a závěrečným hlasováním.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Petru Fialovi a též optimisticky věřím ve shodu. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru doručena jako sněmovní tisky 425/2 a 3. Nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Vlastimila Vozku, aby nás informoval o projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já osvědčuji, že ústavněprávní výbor na své 50. schůzi dne 14. ledna 2016 projednal návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Pavla Blažka, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., tisk 425. Ústavně právní výbor po přerušení a následném projednání a dohadovacím řízení, které proběhlo v této věci, které nebylo úplně jednoduché, přijal nakonec usnesení, jehož část již předkladatel pan Petr Fiala zde citoval.

Ústavně právní výbor tímto usnesením 169 doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila v tomto znění:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I Změna zákona o stavebním spoření. V § 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů atd., jak jsem to již citoval v úvodu, tedy navrhuje zařadit nový odst. 13, který zní: "Ukončení smlouvy pro nezletilého účastníka se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte, dojde-li k němu po uplynutí doby stanovené v § 12 odst. 2 písm. a); nesouhlasí-li s ukončením smlouvy pro nezletilého účastníka všichni jeho zákonní zástupci, vyžaduje se souhlas soudu."

Čl. II Účinnost. Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Za druhé. Pověřil předsedu výboru, aby předložili toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.

Za třetí. Zmocnil zpravodaje výboru tak, jak vždy, aby podal zprávu o výsledcích projednávání na schůzi ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovně.

Za čtvrté. Zmocnil zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře provedl případné legislativně technické úpravy.

Toto usnesení máte v materiálech jako tisk 425/3. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jeroným Tejc: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych za prvé poděkoval předřečníkům za to, že shrnuli obsah toho zákona, a dodal pár informací, které vedly ústavněprávní výbor podpořit tento návrh. A zdůrazňuji nikoliv proto, že to je opoziční nebo koaliční návrh, ale protože ten návrh podle našeho názoru splňuje požadavky na to, aby pomohl občanům České republiky.

První věc je, proč se tímto návrhem zabývat musíme. Do značné míry to, co se stalo, je způsobeno přijetím nového občanského zákoníku. Tady bych chtěl zdůraznit, že žádná z dnešních koaličních stran nehlasovala pro nový občanský zákoník. Ale není to pouze otázka onoho znění, které se změnilo, ale také přístupu, a to jak některých institucí, tak i dětí, kdy některé z nich dokonce žalovaly své rodiče nebo žalovaly přímo pojišťovnu, že vyplatila příslušnou částku nikoliv jim jako oprávněným, ale vyplatila ji rodičům neoprávněně a tato spořitelna poté musela plnit znovu tomuto dítěti. Jsou to sice případy okrajové, nicméně vedly k tomu, že se spořitelny rozhodly jít tou cestou, která pro ně bude nejpohodlnější, především nejbezpečnější, tzn. začaly vyžadovat v souladu s novým občanským zákoníkem pro tyto věci souhlas soudu. Samozřejmě je to věc, která na jedné straně je asi logická, na straně druhé přináší velké problémy konkrétním rodičům.

Nevím, kdo z vás měl možnost jít k soudu za celý život. Možná se tady mezi námi objeví řada lidí, kteří tam budou jednou muset zamířit. Já jsem měl to štěstí, že jsem u soudu trávil poměrně hodně času jako advokát. Není to pro mě nic mimořádně nepříjemného nebo nového. Ale myslím si, že pro někoho, kdo nikdy u soudu nebyl, není příjemné se zpovídat z toho, jak naloží s prostředky, které obvykle - ne samozřejmě ve všech případech, ale obvykle - naspořil dítěti on sám. To znamená, my chceme bránit situacím, které by vedly k tomu, že někdo spoří svému dítěti a následně po dokončení spoření musí získat souhlas soudu, aby ty prostředky byly dítěti vyplaceny.

Nikdo myslím nezpochybňuje nebo nezpochybňoval to, že prostředky, které jsou naspořeny, patří tomu dítěti. Je samozřejmě rozhodnutím rodiče, zda bude, nebo nebude dítěti spořit, a je třeba zdůraznit, že bez ohledu na změnu této úpravy vždy ty prostředky, které budou vybrány, budou majetkem dítěte, protože rodiče v tu chvíli, kdy spoří, mu ty prostředky darují. To znamená, není to tak, že bychom měnili ten základní princip touto normou.

Praxe u soudů v současné době, tak jak jsme se dozvěděli, je velmi různá. Některé soudy si vyžadují informace o tom, jak rodiče hodlají s těmi prostředky naložit, a na základě toho buď souhlas vydají, nebo nevydají. Obvykle vydají. Ale už nekontrolují, jak s těmi prostředky skutečně bylo naloženo, takže je to do značné míry rozhodnutí formální, které neochrání to dítě, alespoň ne v té praxi. Pak jsou soudy, tak jak jsme se dozvěděli, které žádají ještě po tom rozhodnutí doložit, jak s těmi prostředky bylo naloženo, jestli v souladu s tím rozhodnutím. Ale je otázkou, jestli tohle je vůbec v souladu se zákonem a zda vůbec na to mají právo. Takže byť je to určitě praxe užitečná a správná, tak je otázkou, jestli má oporu v zákoně.

Návrh prošel velkou debatou. My jsme nechtěli v uvozovkách vylít dítě i s vaničkou, tzn. nechtěli jsme přijmout úpravu, která by byla úplně liberální a v zásadě by zrušila ochranu dětí. Řekli jsme si, že by měly být splněny dvě základní podmínky - a ty už byly jmenovány. To je ten kompromisní návrh, tzn. není možné vstoupit do té lhůty šesti let, protože pokud bychom do ní vstoupili, pokud by např. rodiče zrušili spoření do šesti let, než uplyne ta základní doba, pak by to dítě bylo kráceno, protože by přicházelo o státní podporu. Takže do toho času nevstupujeme.

A druhá věc byla debata, kdo s tím musí vyslovit souhlas. Vím, že řešení, že to jsou oba rodiče, nepřináší jen klady. Může nastat situace, že např. spoří prarodiče, byť se souhlasem rodičů, protože ti jako zákonní zástupci dávají souhlas, a prarodiče by nesouhlasili s tím, aby např. ty prostředky byly vybrány, aby smlouva byla zrušena, a rozhodnou o tom oba dva rodiče. Jsou případy, kdy např. rodiče spolu nežijí, spoří jeden rodič, ale k výběru by byl třeba souhlas obou rodičů. Rozumím tomu, že to je nepříjemná situace, ale bráním se tak právě situacím, kdy by jeden rodič spořil a ten druhý by rozhodl o zrušení. A bohužel tak, jak jsme byli informováni, není úplně jednoduché v této věci zjistit alespoň ze strany spořitelen, kdo je vlastně tím, kdo spoří a kdo by tedy dával souhlas. Takže nebylo by možné asi přijmout ustanovení, že ten, který spoří, vydává souhlas.

To ustanovení, které tady je, samozřejmě má své výhody. Chtěl bych upozornit na to, že v tuto chvíli podle statistik, jak jsem se díval, je uzavřeno 3,5 milionu smluv a každý rok se uzavře zhruba 350 až 400 tisíc. Je to zhruba polovina počtu, který býval před možná deseti lety, ale pořád je to velké číslo. A samozřejmě těch případů individuálních bude také celá řada a může se stát, že skutečně bude docházet k obtěžování lidí, kteří budou muset nakonec k soudu, neboť např. druhý rodič nebude chtít souhlasit z nějakých zástupných důvodů. Ale myslíme si, že z 90, možná 95 % ty problémy budou odstraněny.

A poslední věc. Výtka zástupců Ministerstva financí spočívala především v tom, že to řešení je nesystémové, a já s tím souhlasím, že se to netýká jiných finančních produktů, že to řešíme pouze u stavebního spoření. Odpověď, která zaznívala na ústavněprávním výboru, byla - ano, my jsme si vědomi toho, že to je nesystémové, ale těch smluv je tolik, zatěžuje to tolik rodičů, tolik soudů, že se určitě vyplatí tady udělat určitý úkrok stranou v zájmu nějakého zdravého rozumu. Takže v tomto smyslu myslím, že návrh, který byl předložen ODS, splňuje ty požadavky po úpravě, kterou jsme učinili v ústavněprávním výboru.

Já si nedělám iluze o tom, že bychom dnes hlasovali podle stranického klíče. Nechám určitě všem možnost argumenty, které tady ještě zazní, si vyslechnout a rozhodnout se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Určitě neodstraníme všechny problémy, ale myslím si, že zjednodušíme život lidem, kteří skutečně nemají důvod k soudu chodit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Votava, po něm řádně přihlášený pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já se domnívám, že pozměňovací návrh ústavněprávního výboru je rozumný, ano, aby bylo možné u nezletilých dětí ukončit smlouvu, vybrat za určitých podmínek - podmínka šesti let, jestli jsem dobře pochopil, podmínka souhlasu zákonných zástupců. To si myslím, že je v pořádku. Má to i moji podporu.

Chci jenom poznámku. My jsme v případě třetího důchodového pilíře přijali, a tehdy jsme se odkazovali právě na stavební spoření, to, že rodiče mohou uzavřít smlouvu a mohou měnit smlouvu bez souhlasu soudu. Naskýtá se tedy otázka, jestli podobné ustanovení, co se týká stavebního spoření, byť to zní divně, je to doplňkové penzijní spoření nebo připojištění postaru, prostě třetí pilíř, jestli to nepromítnout právě i do tohoto tzv. třetího pilíře. Toť poznámka možná na diskusi. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Vondráček, po něm řádně přihlášený pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Radek Vondráček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěl poděkovat všem svým předřečníkům, že tak shrnuli problematiku. Nám se moc pěkně debatovalo na ústavněprávním výboru o této věci. Málokdy se stane, že v podstatě všichni všem dali za pravdu, a snažili jsme se najít řešení. Já bych se asi vešel do faktické poznámky, protože už téměř všechno bylo řečeno. Moje chyba. Příště to budu vědět. Mám se hlásit včas a hned z místa. Příště budu chytřejší.

Nicméně zazněly tady víceméně argumenty pro, já jsem také hlasoval pro. Já si myslím, že ten kompromis je rozumný. Řeknu proč. Považuji za vhodné, aby tady aspoň stručně zazněly argumenty, řekněme, i druhé strany, argumenty pana ministra spravedlnosti, který tu není a který by určitě vystoupil.

Na počátku k tomu původnímu návrhu bylo nesouhlasné stanovisko vlády a to mělo jasnou oporu v tom, že zrušení smlouvy o stavebním spoření není běžným právním jednáním ve smyslu zákona ani ve smyslu už ustálené judikatury vyšších soudů. Vždy bylo zájmem chránit oprávněné zájmy dítěte. Připomínka jedna k vystoupení pana kolegy Tejce. On to obsahoval v podstatě už starý občanský zákoník. Ono to nebylo žádné novum. Nicméně s přijetím nového občanského zákoníku se soudy začaly chovat jinak a zavedly jinou praxi a my tu situaci nyní musíme řešit.

Má pravdu Ministerstvo spravedlnosti, když tvrdí, že toto řešení, které jsme našli, není zcela systémové, narušuje určitou doktrínu ochrany zájmu dítěte, která je obsažena v novém občanském zákoníku. Je fér, abyste věděli, že jde o to, že tu ošetřujeme v podstatě jen jeden produkt finančního trhu pro děti. Jsou i jiné způsoby, jak spořit dítěti. Ale podstatné je to, že stavební spoření je zdaleka nejrozšířenější, je masové, používá ho každý a setkává se s ním v běžném životě skoro každý. Samozřejmě, argumentoval jsem tím také na ÚPV, pro běžného člověka, který používá stavební spoření, jak má, spoří svému dítěti, pak mu naspoří, uplyne ten čas a chce to skutečně využít třeba na zlepšení bydlení dítěte a v životě neměl co do činění se soudem, tak je to opravdu stresující se na soud dostavit. Musíte si podle jednacího řádu stoupnout za tu ohrádku a tam vypovídat. Ne každý je na to zvyklý, a když je soudce opravdu, jaký je, může si vás tam vychutnat. Navíc jsou to dvě řízení - je to řízení o ustanovení kolizního opatrovníka a pak samotné řízení o svolení s tím právním jednáním.

Takže jestliže se tady dopouštíme tím kompromisem narušení určité doktríny, za kterou bojoval ministr spravedlnosti, což bychom neměli dělat jako poslanci, zvlášť ti, kteří utrpěli právní vzdělání, měli bychom se snažit vyhýbat těmto krokům, potom jestliže k nějakým kompromisům sáhneme, tak bychom se měli ptát, komu je to ku prospěchu a zdali to něčemu zásadně ublíží. A odpověď je taková, že skutečně to pomůže tisícům rodičů, tisícům nezletilých dětí. A jestli to někomu ublíží? Domnívám se, že tak, jak jsme se to snažili napsat nebo stylizovat, že to skutečně není škodlivá právní úprava a dítě to neohrozí. Z toho důvodu jsme tedy přikročili k tomu, že jsme narušili systém, a abychom pomohli lidem a abychom naplnili trochu i společenskou poptávku, tak jsme jednotně hlasovali na podporu tohoto pozměňovacího návrhu. A já bych vás, kolegyně a kolegové, také chtěl osobně poprosit při hlasování o podporu tohoto kompromisu a této novely zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pan poslanci Vondráčkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych chtěl upozornit, že nejde jen o právní rozměr. On je tu také rozměr ochrany veřejných financí. Víte, když máte dobrého finančního poradce, tak vám u důchodového pojištění poradil, jestli je také pojištěná babička a dědeček a tchyně a tchán a že vlastně přes ně můžete získat státní podporu. Já samozřejmě jsem pro to, aby byla podpořena prostřednictvím stavebního spoření i možnost zajišťovat si v budoucnu bydlení, ale každopádně zde dochází k případům, a bude se to rozšiřovat, kdy vlastně ti, kteří mají na odloženou spotřebu, protože bankovní produkty dneska žádné velké výnosy nepřinášejí, revolvingově vlastně od narození do 18 let obrátí ty peníze třikrát a třikrát přijdou ze státního rozpočtu. Je pak otázkou, jestli se budou opravdu vracet do bydlení a jestli do té doby nebude také změněn zákon o stavebním spoření, protože ta tendence už tu byla opakovaně, že státní příspěvky by měly jít jenom v tom případě, kdy opravdu ty peníze budou na stavební účely a vybavení bytu či rekonstrukci bytu vynaloženy.

Takže vedle právních norem, které jsme možná ošetřili, zde ještě existuje nebezpečí, že nějaké procento občanů to bude využívat opravdu jako nejlepší produkt, kde dochází k zhodnocení jejich peněz opakovaně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Pavel Blažek, po něm pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Mnoho bylo řečeno. Já snad se pokusím o určité zpřesnění a malinké zobecnění, které neplatí pouze v tomto případě.

Za prvé bych chtěl zdůraznit, že nový občanský zákoník, který byl přijat minulou Sněmovnou, na stávajícím právním stavu nezměnil vůbec nic, ale došlo k tomu, že se rozšířilo povědomí, a to je potřeba si všímat i v jiných věcech, že se něco strašně změnilo a že náhle je třeba postupovat jinak ve věcech, aniž to právo říkalo. A došlo k tomu, že Česká národní banka jako orgán dohledu obeslala přípis spořitelnám, kde vlastně sdělila, že i když je stále stejná právní úprava, tak v těchto věcech doporučuje, aby se vyžadoval souhlas soudu. To znamená, že ČNB byla najednou, řekněme, papežštější než papež a spořitelny raději postupovaly podle toho, co říkala Česká národní banka, a tím se vyvolal vlastně faktický stav, aniž se změnil stav právní, který byl odlišný, a náhle ti lidé, kteří uzavírali smlouvy v minulém období, zjišťovali, že to, co si mysleli, že budou s těmi prostředky dělat, tak náhle jen tak nemohou. Pamatujme si tento případ, protože může docházet často k praxi, že tu něco schválíme, anebo dokonce neschválíme, zůstane stejný právní stav, a náhle v praxi dojde k tomu, že někdo má za to, že je potřeba postupovat jinak.

A v čem je to zobecnění? Je správné, že právní řád chrání děti, chrání i některé jiné skupiny obyvatelstva, nicméně jakákoliv právní jistota a ochrana nemá být vedena takovým způsobem, aby komplikovala život těm, které chrání. Přesně k tomu došlo na základě tohoto přístupu České národní banky, a proto je rozumné a správné v těchto věcech, byť to může být nesystémové, tuto úpravu zpřesnit tak, aby spořitelny přesně věděly, jak se mají chovat, a nebály se toho, že jejich postup bude špatný, přestože právní úprava je stále stejná. Čili my to raději zpřesněme a tímto opravdu ty skupiny, které mají být chráněny, ochráníme lépe, než si vlastně myslí Česká národní banka, která tento přípis vyslala. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Pan poslanec Benda stahuje svoji přihlášku. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestli se nikdo další nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně pana navrhovatele. Není tomu tak. Neeviduji návrh na vrácení návrhu k přepracování a zahajuji podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Benda. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se zřejmě jediný přihlašuji do podrobné rozpravy, tak navrhnu dva návrhy procedurálního charakteru, které nejsou úplně obvyklé, a myslím, že se na ně podle novely jednacího řádu musíme zvykat.

Za prvé aby se podle § 94a Sněmovna usnesla, aby se garanční výbor návrhem zákona již nezabýval. Protože garanční výbor přijal své usnesení. Tady žádný jiný návrh nezazněl, tak mi připadá zcela zbytečné, aby se garanční výbor znovu vracel k tomu, co již jednou rozhodl, a nic dalšího podáno nebylo. To je jeden procedurální návrh.

Druhý procedurální návrh podle § 95 je, abychom zkrátili lhůtu mezi druhým a třetím čtením ze 14 dnů na 7 dnů, abychom mohli případně ve variabilním týdnu ve středu, až dojde na třetí čtení, projednávat. Toto jsou dva mé procedurální návrhy.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím nyní pana zpravodaje, hlásí se o slovo. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji, pane místopředsedo. Já s návrhem pana poslance Bendy jako zpravodaj souhlasím. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Určitě. Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrzích, o procedurálních návrzích, které navrhl pan poslanec Marek Benda.

Nejprve tedy budeme hlasovat podle § 94a jednacího řádu o návrhu pana poslance Bendy, aby se garanční výbor již tímto bodem nezabýval. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Bendy, aby se již garanční výbor tímto návrhem nezabýval.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 149, přihlášeno je 125 poslankyň a poslanců, pro 121, proti žádný. Návrh byl přijat.

Druhé procedurální hlasování bude o návrhu, aby se lhůta mezi druhým a třetím čtením zkrátila na sedm dnů. Pan navrhovatel i pan zpravodaj souhlasí s tímto návrhem.

Já zahajuji hlasování o zkrácení lhůty na sedm dnů. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 150, přihlášeno je 129 poslankyň a poslanců, pro 100, proti 23. Návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji a končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.