Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

32.
Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek
/sněmovní tisk 637/ - druhé čtení

Prosím paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, aby tento tisk uvedla.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek jsem vám představila při prvním čtení zákona, které se konalo v listopadu loňského roku. Chtěla bych jenom připomenout vůbec smysl toho zákona a proč jsme ho zpracovali.

Nový zákon je výraznou změnou oproti dosavadní úpravě a posunuje zadávání veřejných zakázek v celoevropském modernizačním trendu. Je důležité, že nová pravidla jsou jasná, a chceme tak mimo jiné zabránit soustavnému novelizování jako u stávajícího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, což je opravdu jeho největší problém. Náš nový zákon - není to novela, je to opravdu nový zákon - je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby zákon byl přehlednější, a směřuje od obecného ke konkrétnímu. Jedná se opravdu o velkou změnu zákona, který představuje, jak se mají zadávat v České republice veřejné zakázky.

Ráda bych připomněla také, že se jedná o důležitou normu a cílem tohoto zákona je zajistit férová pravidla pro výběr dodavatele. Právě spravedlivou a rovnou soutěží lze dosáhnout hospodárnosti a efektivity ve veřejných investicích. Návrh zákona velmi výrazně snižuje byrokracii, a to jak pro zadavatele, tak i pro uchazeče a dodavatele. Zároveň budou zadávací řízení výrazně flexibilnější. Posílení pružnosti ovšem také samozřejmě přináší posílení odpovědnosti zadavatele a na druhou stranu zákon je určen hlavně těm, kteří chtějí zadávat hospodárně a efektivně.

Předložený návrh byl podroben při přípravě a při projednávání ve výborech velmi silné diskusi a velmi dlouhé diskusi. Přestože u veřejných zakázek existuje mnoho protichůdných zájmů, naše snaha směřuje k tomu, aby pravidla byla vyvážená, tedy na jednu stranu silně naplňuje zásadu transparentnosti a zároveň však umožňuje již zmíněný pružný přístup.

Jsme si velmi dobře vědomi rizika, že se jedná o normu novou, a lze očekávat přirozenou nedůvěru všech, kterým je zákon určen. Tomu samozřejmě absolutně nezabráníme, nicméně u menších zakázek pravidla zůstávají v podstatě stejná, tedy neměníme limity pro nejmenší zakázky a zároveň zadavatel - například v takzvaném zjednodušeném podlimitním řízení jsou pravidla také v zásadě shodná - na druhou stranu bude mít mnoho nových možností pro své rozhodnutí, jak bude postupovat.

Návrh zákona byl probírán ve třech výborech Poslanecké sněmovny. Paralelně s ním byl projednáván i změnový zákon, kterým se budou měnit v souvislosti s přijetím nového zákona o zadávání veřejných zakázek jiné zákony. Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek byl ve výborech podroben diskusi, za kterou bych chtěla všem poslancům přítomným na všech výborech velmi poděkovat. Některé pozměňovací návrhy, které jsme přijali, zákon opravdu vylepšují.

Zároveň bych si vám dovolila poděkovat za vaši aktivní účast ve skupině poslanců a senátorů, kterou jsem zřídila prostřednictvím a skrz veškeré politické spektrum Poslanecké sněmovny a Senátu České republiky. Vaše návrhy i zkušenosti byly pro nás podnětné a sami víte, že mnoho z nich jsme akceptovali.

Projednávání ve výborech vyústilo v doporučení výborů zákon schválit, avšak ve znění doporučovaných pozměňovacích návrhů. Pro představu, o jakém počtu pozměňovacích návrhů hovořím, jedná se o 13 za hospodářský výbor, 5 za ústavněprávní výbor a 152 za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který byl a je garančním výborem tohoto zákona.

Chtěla bych zde zmínit některá témata, která byla nejvíce podrobena diskusi. Změna smlouvy, dodatečné práce, velmi diskutovaný § 222, zjednodušeně 30 % nebo 50 %. Velká debata se vede a vedla ke změnám smlouvy. Předmětem diskuse je otázka, zda pravidla stanovená směrnicemi na národní úrovni nezpřísníme. Ministerstvo pro místní rozvoj vyjadřovalo k těmto změnám neutrální stanovisko, neboť důvody jsou legitimní a nejsou proti směrnicím. Ministerstvo pro místní rozvoj je připraveno podpořit takové řešení, na kterém bude dosažen širší konsenzus. Za rozumný kompromis považujeme řešení, kdy bude přípustná jednotlivá změna ve výši 50 %, ale zároveň součet všech změn nepřesáhne 30 % z celé hodnoty zakázky.

Dalším diskutovaným tématem bylo zvýšení limitu pro koncese malého rozsahu z 20 milionů na 100 milionů. S návrhem na zvýšení limitu pro hranici, kdy není třeba zadávat koncese podle zákona, zásadně Ministerstvo pro místní rozvoj nemůže a nebude souhlasit. Jedná se o změnu jednoho z podstatných parametrů zákona. Ministerstvo financí také v této oblasti nesouhlasí se zvýšením. Hrozí v tomto případě riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se staly koncesemi, a mohli tak do 100 milionů zadávat bez soutěže. To je pro nás nemožné a nepřípustné.

Dalším debatovaným tématem byla majetková struktura, resp. skuteční vlastníci. Vládní návrh zavádí povinnost zadavatele zjišťovat u vítěze majetkovou strukturu až ke skutečným majitelům. Nebudeme souhlasit s návrhy na vypuštění této povinnosti, které se také objevily v pozměňovacích návrzích, a jsme připraveni podpořit návrh na upřesnění způsobu prokazování majetkové struktury.

Dalším tématem, které se hodně debatovalo, jsou takzvané zaknihované akcie. Vládní návrh našeho nového zákona předpokládá, že o veřejné zakázky se v případě akciových společností budou moci ucházet pouze ty společnosti, které mají zaknihované akcie. Zde je však nutno aplikovat odlišný přístup k zahraničním dodavatelům, u nichž byl požadavek na povinné zaknihování považován za diskriminační, neboť jejich právní řád s ním nemusí počítat. Stejný přístup je obsažen v zákoně o podporovaných zdrojích energie, jehož úprava byla inspirací pro vládní návrh na doporučení vlády České republiky.

Dalším tématem, které se objevilo na ústavněprávním výboru, je zákaz účasti členů vlády ve veřejných zakázkách. Jedná se o návrh, který je v rozporu s evropským právem, jedná se o rozhodnutí soudního dvora Řecka a jedná se již o uzavřený judikovaný případ. Tento rozsudek říká, že výčet důvodů pro vyloučení z veřejné zakázky je omezený na ty důvody, které jsou vyjmenovány ve směrnici, a členský stát nemůže stanovovat další důvody pro vyloučení. V řeckém případě přímo ústava zakazovala účastnit se ve veřejných zakázkách těm společnostem, které vlastní osoba, která je zároveň vlastníkem sdělovacích prostředků. Soud rozhodl, že takové opatření je nepřiměřené, protože tyto společnosti nemají ani možnost prokázat, že neexistuje střet zájmů. Platí tedy, že nelze automaticky zakazovat účast ve veřejných zakázkách těm dodavatelům, které vlastní například člen vlády. Pokud by se ukázalo, že takový dodavatel je ve střetu zájmu, pak návrh zákona umožňuje takového dodavatele vyloučit, pokud by neexistovala mírnější opatření. Vládní návrh zákona tuto problematiku řeší, a široce, v ustanoveních o střetu zájmů, a podrobněji a přísněji než stávající současná úprava zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel je vždy povinen vyloučit z rozhodovacího procesu nebo vlivu na veřejnou zakázku takové osoby, které jsou ve střetu zájmů. Pokud na základě informací o skutečných majitelích vybraného dodavatele střet zájmu zjistí, vybraného dodavatele musí - musí vyloučit.

Další debatované téma byl dotovaný zadavatel. V otázce okruhu osob, které se se zadavateli výběrového řízení, a to z důvodu, že jejich zakázka je dotována z veřejných rozpočtů, bude Ministerstvo pro místní rozvoj nadále podporovat vládní návrh, to znamená širší okruh povinných osob, než vyžadují směrnice. Tento postoj opakovaně podpořilo i Ministerstvo financí. Naše ministerstvo tedy nepodpoří návrhy, které tento okruh osob zužují. Jedinou výjimkou je osoba, která obdrží dotace z rozpočtu cizího státu, a zakázka je plněna mimo území Evropské unie, což řeší otázku činnosti neziskových organizací v krizových oblastech.

Dále jsme řešili výši poplatku za podnět k antimonopolnímu úřadu, k ÚOHS, k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je také spolupředkladatelem tohoto zákona. Objevil se pozměňovací návrh, který navrhuje zavést poplatek za podnět k ÚOHS. Za přiměřenou Ministerstvo pro místní rozvoj považuje částku tisíc korun, nicméně pozměňovací návrh počítá s deseti tisíci korun. Zde se domníváme, že ta částka je opravdu velmi vysoká, a jde o částku za každý podnět. Domníváme se, že tato částka by mohla být také označena za neústavní, neboť by zcela bránila možnost ten podnět podat. Poplatek je navíc nevratný.

Dále jsme řešili, a bylo to také hodně medializováno, otázku zapojení společností, které zaměstnávají postižené, respektive hendikepované osoby. V otázce zvýhodnění zaměstnavatelů zdravotně postižených osob bude Ministerstvo pro místní rozvoj vycházet z vládního návrhu, kdy se odstraňuje automatické zvýhodnění chráněných dílen či obdobných zaměstnavatelů snížením cen o 15 % při hodnocení nabídek. Tento institut byl velmi zneužíván. Nicméně v našem zákoně to vyvažujeme širší možností zohlednit takzvané sociální dopady na plnění veřejné zakázky při stanovení podmínek pro zadávací řízení, například počet hendikepovaných zaměstnanců při výkonu určitého typu zakázky a tak dále.

Dále jsme řešili komoditní burzy. V garančním výboru byl projednáván pozměňovací návrh, který řešil možnost postupovat v jednacím řízení bez uveřejnění na komoditních burzách. Tato otázka byla řešena i při projednávání vládou. V této otázce bude Ministerstvo pro místní rozvoj respektovat stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, které je gestorem zákona o komoditních burzách. Objevily se nám dva protichůdné pozměňovací návrhy. Jeden z nich umožňuje nákupy na komoditních burze v řízení takzvaném JŘBU, jednací řízení bez uveřejnění, pouze bez zprostředkovatelů, a ten druhý návrh zprostředkovatele připouští, ale pouze za předpokladu, že se jejich odměňování řídí předem uveřejněným ceníkem. Ministerstvo pro místní rozvoj si v tomto případě vyžádá stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu a bude podporovat jeho stanovisko.

Dále jsme tam měli téma, které se objevilo i na poslední chvíli, uveřejňování nad 0,5 milionu korun. Pozměňovací návrh, který byl podán, zavádí povinnost uveřejňovat na profilu zadavatele dopředu informace o veřejných zakázkách malého rozsahu nad 500 tisíc korun. Návrh posiluje transparentnost, negativním dopadem je zvýšení administrativy dodavatelů. Dále by mohlo dojít k dalšímu zahlcení Úřadu po ochranu hospodářské soutěže. Ten s pozměňovacím návrhem nesouhlasí. Je nutné zmínit, že většina zadavatelů již tyto zakázky uveřejňuje dobrovolně, i když to zákon neukládá, a to dokonce i zakázky s nižší předpokládanou hodnotou. S tímto návrhem nesouhlasí ani zástupce veřejných zadavatelů, kterých se to nejvíce týká, to znamená starostové, a to prostřednictvím Svazu měst a obcí.

Diskutovali jsme také oblast předběžného opatření. V oblasti přezkumu vycházíme z vládního návrhu, který připravil antimonopolní úřad jako spolupředkladatel zákona. Zásadně nesouhlasíme a nebudeme souhlasit s návrhem na úplné zrušení možnosti vydávat předběžné opatření ze strany antimonopolního úřadu. Možnost vydávání předběžných opatření výslovně vyžadují zadávací směrnice.

Dále jsme řešili zavedení výjimky na pacht závodu. Jedná se o požadavek na rozšíření nadlimitních výjimek, které jsou stanoveny směrnicemi, a nelze jejich výčet rozšiřovat. Návrh je tedy v přímém rozporu s evropskými směrnicemi a tento návrh Ministerstvo pro místní rozvoj nepodpoří. Výjimka by také mohla navíc sloužit k obcházení zákona.

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo ke všem pozměňovacím návrhům své stanovisko a i nadále jsme připraveni k jakékoliv diskusi a samozřejmě debatám. Já bych vám chtěla poděkovat za pozornost a děkuji i za vaši aktivní účast na přípravě celého nového zákona. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru, dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru a výboru hospodářskému. Usnesení těchto výborů vám byla doručena jako tisky 637/1 až 5. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj garančního výboru a současně ale i ústavněprávního výboru, kterým je pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane zpravodaji, informujte nás o projednání návrhu v obou výborech a odůvodněte prosím také příslušné pozměňovací návrhy. Prosím, máte slovo.

Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Já bych možná na úvod hned navrhl (obrací se k předsedajícímu) sloučit rozpravu s následujícím tiskem 638, protože tyto dva spolu souvisí.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Tak já navrhuji, abychom tak učinili až poté, co vystoupí zpravodajové a bude zahájena rozprava. Poté je možné tento návrh vznést a provedeme příslušné kroky. Prosím.

Poslanec Lukáš Pleticha: Ano. Takže uvedeným sněmovním tiskem 637 se, jak již řekla paní ministryně, zabývaly výbory, kterým to bylo přikázáno, přičemž garanční výbor, výbor pro veřejnou správu, se tímto tiskem zabýval opakovaně. To nejhlavnější zasedání bylo 13. ledna na jeho 35. schůzi, kdy byly podrobně probírány všechny pozměňující návrhy, které mezitím do tohoto výboru přišly. Bylo jich na 120. Opravdu jsme se tomu podrobně věnovali několik hodin a výsledek, návrhy, které prošly, ty jsou uvedeny ve sněmovním tisku 637/5.

Já asi v tomto případě nebudu komentovat všechny pozměňující návrhy, protože těch je skutečně hodně. Měnily se tam lhůty, měnily se tam věci, o kterých již mluvila paní ministryně, byl to třeba poplatek za podání k ÚOHS, byla tam obsáhlá diskuse o vícepracích a vůbec systému započítávání víceprací, méněprací. Nakonec jsme přijali řešení, jak ho máte v tomto tisku. Byla tam udělána řada legislativních zpřesnění, některé chyby, které při takto rozsáhlém díle se občas stanou, takže to je také odstraněno. Podstatná změna byla, že se prodloužily lhůty tak, aby bylo jednoznačné, kdy lhůty začínají běžet, jak pokračují.

Další okruh věcí, které se řešily, byly věci ohledně podmínek účastí, podmínek kvalifikace. Zabývali jsme se tam i velice podrobně možnostmi vyloučení některých uchazečů, za jakých podmínek. Diskutovaly se tam také kvalifikační podmínky.

Já asi tímto skončím komentování tohoto tisku, protože je to skutečně rozsáhlé a ne všechny věci jsou tak zcela zásadní. Spíš se tam jedná o upřesnění tisku, jak byl předložen ministerstvem. Takže tolik k usnesení garančního výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Další výbor, který se tímto zabýval, byl ústavněprávní výbor, který se tímto zabýval dne 14. ledna, kde byly přijaty dva podstatné pozměňující návrhy. Jeden se týkal možnosti vyloučení společnosti nebo uchazeče, v němž má člen vlády 10 %, to již paní ministryně také okomentovala, a další věc se týkala víceprací a záležitostí, kdy v průběhu plnění zakázky se vyskytly nějaké okolnosti, které nešlo při zadávání předvídat. Takže tato usnesení tam máte ve sněmovním tisku 673/4.

A konečně třetí výbor, který se tímto sněmovním tiskem zabýval, byl výbor hospodářský a ten se zabýval tímto tiskem dne 13. ledna -

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, jenom pro pořádek - já zde mám napsaného jako zpravodaje pana poslance Birkeho, který je omluven, takže pokud jste členem hospodářského výboru, tak ho můžete zastoupit. Pokud ne, tak v této fázi potřebuji někoho z hospodářského výboru, kdo se ujme role zpravodaje. (Předseda hospodářského výboru Ivan Pilný přebírá z rukou předsedy Jana Hamáčka písemný podklad). Já panu předsedovi půjčím usnesení jeho vlastního výboru. (Písemný podklad padá na zem.) Já bych vám ten tisk donesl, ale pokud se zvednu ze své židle, tak přeruším jednání schůze. Musel jsem zvolit tento méně důstojný postup. Prosím.

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo, já bych tedy za zpravodaje hospodářského výboru přečetl usnesení hospodářského výboru, které k tomuto zákonu a k tomuto sněmovnímu tisku bylo přijato.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstka ministryně pro místní rozvoj Jana Blechy, zpravodajské zprávy poslance Jana Birkeho a po obecné a podrobné rozpravě:

Za prvé - doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 637 ve znění schválených pozměňovacích návrhů:

1) v § 4 odstavec zní: "(2) zadavatelem je osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 miliónů českých korun nebo více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie".

2) v § 36 odst. 4 v první větě za slova "od zadavatele" doplní slova "s výjimkou advokáta nebo daňového poradce"

3) v § 36 odst. 4 věta druhá zní: "Pokud zadávací dokumentace obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, zadavatel označí v zadávací dokumentaci tyto informace, identifikuje osoby, které se na předběžné tržní konzultaci podílely a uvede všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžné tržní konzultace."

4) v § 153 odst. 1 písem. a) se v bodech 1 a 2 slova "nebo zásobníku plynu" zrušují

5) v § 158 se vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) ustanovení § 4 odst. 4 se nepoužije pro podlimitní sektorové zakázky." Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

6) za § 160 se vkládá nový § 160a, který zní: "§ 160a Zvláštní ustanovení pro režim veřejné zakázky. Ustanovení § 24 věty druhé se nepoužije pro sektorové veřejné zakázky."

7) v § 178 se číslo 20 miliónů nahrazuje číslem 100 miliónů

8) v § 222 odst. 5 a 6 písm. c) zní: "c) hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku, pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce"

9) v § 223 odst. 2 úvodní části se slova "rovněž v případě" nahrazují slovy "a to bez zbytečného odkladu, poté co zjistí" a písm. b zní: "b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly vliv na výběr dodavatele nebo"

10) za § 258 se vkládá nový § 259, který zní: "1. Za podání podnětu k zahájení řízení z moci úřední úřad od toho, kdo podnět podal, vybere poplatek ve výši 1 000 korun za každou veřejnou zakázku, ve vztahu k jejímuž zadávání je v podnětu uvedeno pochybení. 2. Podalo-li podnět více osob společně, vybere se poplatek podle odstavce 1 pouze jednou. 3. Poplatek je splatný s podáním podnětu na účet úřadu. 4. Nebyl-li s podáním podnětu poplatek ve lhůtě dle odstavce 3 zaplacen, podnět se nevyřizuje. 5. Poplatek se nevrací. 6. Osvobození od poplatku ani prodloužení lhůty pro zaplacení poplatku není přípustné. 7. Zákon o správních poplatcích se nepoužije.

Další paragrafy se přečíslují.

11) § 259 až 278 se označí jako § 260 až 279

12) v dosavadním § 278 odst. 2 se slova "podle § 3 odst. 2" nahrazují slovy "podle § 4 odst. 1"

13) v části čtvrté nadpisu hlavy čtyři se slova "bez uveřejnění" nahrazují slovy "s uveřejněním"

Za druhé - zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.

Za třetí - pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru.

Za čtvrté - pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo. Tolik tedy vystoupení zpravodajů. Ještě přečtu omluvu paní poslankyně Semelové, ale to je na zítra od 9. hodiny z pracovních důvodů, a pan poslanec Adam se omlouvá dnes od 17. hodiny také z pracovních důvodů.

Otevírám rozpravu, kdy registruji návrh na sloučení rozpravy. Je zde faktická poznámka. (Poslanec Pleticha mimo mikrofon říká, že se jedná o procedurální návrh). Pokud je to procedurální návrh na sloučení rozpravy... takže registruji procedurální návrh, prosím ještě pro jistotu jednou na mikrofon, že žádáte o sloučení rozpravy s bodem 33.

Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, navrhuji procedurální návrh, abychom sloučili rozpravy sněmovních tisků 637 a 638 dohromady, neboť spolu souvisí.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Takže já vás všechny odhlásím, protože je zde žádost o novou registraci, a budeme tedy hlasovat o tom, že rozprava k bodu 32 bude sloučena s rozpravou k bodu 33, neboli že o těchto dvou bodech povedeme společnou rozpravu. Upozorňuji, že pouze sloučenou rozpravu obecnou, protože v podrobné rozpravě je možné navrhovat pozměňovací návrhy k oběma tiskům.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí se sloučením obecné rozpravy u těchto dvou tisků, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 129, přihlášeno je 107, pro 107, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

Paní poslankyně Kailová má kartu číslo 17.

Já tedy přeruším bod číslo 32 a otevírám bod 33, což je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.