Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

202.
Ústní interpelace

Dalším bodem našeho jednání jsou ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Dříve než dám slovo prvnímu vylosovanému, dovolte mi načíst omluvy. Z dnešního jednání odpoledne se omlouvá paní ministryně Marksová, mezi 14.30 až 18. hodinou z pracovních důvodů z dnešního dne se omlouvá pan poslanec Sedlář. Mezi 14.30 až 18.00 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Hájek. Pan poslanec Havíř se omlouvá z dnešního odpoledního jednání do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

 

A teď přistoupíme k interpelacím. Dávám slovo poslanci Jaroslavu Foldynovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, pane premiére. Dobré odpoledne, kolegové. Mám připravenou takovou otázku na pana premiéra. Samozřejmě po tom významném tématu o uprchlících a migraci mám takovou prozaičtější otázku a ta se týká především našich občanů.

Pane premiére, podpora rodiny by měla patřit mezi pilíře politiky moderního státu. Domnívám se, že náš stát je moderní, nicméně porodnost v České republice stále klesá a mnozí lidé se obávají, zda by unesli výdaje spojené s příchodem dalšího dítěte. Ženy mají problémy a starost v zaměstnání, sladit zaměstnání, sladit rodinný život.

Já bych se chtěl zeptat po těch 25 letech úspor, kdy se především šetřilo na těchto lidech, jaké kroky udělá ta naše - promiňte - současná vláda České republiky. Jaké kroky plánuje na podporu rodiny, aby posílila její sociální stabilitu a soudržnost, tak aby lidé měli prostě pocit, že když se jim narodí dítě, že to není něco, co by mělo zastavit jejich rodinné standardy a život. Jaké tedy kroky udělá vláda k tomu, aby se tyto věci změnily, sladil se ten pracovní a rodinný život? Má současná vláda vůbec něco takového vážně na mysli? To je moje otázka.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní má slovo pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, v rámci vládního programu jsou už některé věci, které se povedly, a pak jsou věci, o kterých chceme ještě otevřít debatu v rámci koalice, o kterých bychom rádi přesvědčili jak koaliční partnery, tak samozřejmě většinu poslanců a senátorů.

K těm věcem, které se povedly, chci zmínit zvýšení daňových slev na dvě a více dětí. V loňském roce poprvé došlo ke zvýšení této daňové slevy. V letošním roce je připravena znovu. Bohužel v důsledku pomalého projednávání v Poslanecké sněmovně ten zákon ještě zatím nebyl schválen, ale leží tady a je šance na to, aby na dvě a více dětí byla větší daňová sleva. Já tuhle cestu velmi podporuji, protože jde o to motivovat pracující rodiny s dětmi, tzn. že budou mít větší šanci, aby jim zůstalo více z jejich výplaty v okamžiku, kdy se starají o děti, mají dvě a více dětí a současně pracují, tzn. odvádějí na daních ještě státu finanční prostředky.

Druhá věc, která je, myslím, rozjetá, a teď jde jenom o to, aby to skutečně obce a města dokázaly využít, je využití evropských prostředků na posílení kapacit mateřských škol. To byl v minulosti velký problém, řada obcí a měst neměla vlastní zdroje. Dneska z hlediska rozšíření kapacit mateřských a základních škol tady je větší šance použít evropské fondy.

Velký problém z hlediska fungování rodiny je vlastně sladění rodinného a pracovního života. Tady si myslím, že tam, kde není možnost umístit děti do mateřských škol, tak že by mohly pomoci dětské skupiny, které se podařilo před nějakým časem legislativně zakotvit. Ale myslím si, že to, co by mohlo také pomoci, to je návrh, který bychom rádi diskutovali v rámci koalice, je úprava rodičovského příspěvku - nikoliv proto, abychom ušetřili, ale proto, abychom dali možnost matkám vyčerpat stejnou finanční částku v kratším čase. To znamená, že u těch matek, které chtějí nebo mají možnost se velmi rychle vrátit do práce, mají možnost, aby se o děti někdo postaral, nebo mají možnost zařízení, kde se o dítě postarají, aby byla šance zkrátit dobu na čerpání rodičovského příspěvku dneska, s tím, že by samozřejmě nedocházelo ke zkrácení celkové finanční částky.

To, co pokládám za důležité vůbec pro fungování rodinného života, je určitá pomoc, která by tady mohla existovat v systému nemocenského pojištění, a to je možnost mít určité volno pro pečující osobu, tzn. mít volno na pečovatelskou práci, kterou neformálně odvádějí rodinní příslušníci. Je to třeba situace, kdy se musíte postarat o svoje těžce nemocné rodiče. Není vždycky možné využít nějakého sociálního zařízení. Byl bych velice rád, kdybychom byli schopni v rámci volna na takovouto péči v rámci nemocenského pojištění dát lidem možnost, aby se v horizontu několika měsíců, když takováto situace nastane, o své rodiče postarali.

Další téma, které souvisí s podporou rodin s dětmi a je, myslím, velmi důležité, je diskuse, kterou jsme již otevřeli a vedeme v rámci vládní koalice. Týká se sociálních odvodů, odvodů na sociální pojištění u těch lidí, kteří se starají o děti. Ministerstvo práce připravilo návrh, aby u lidí, kteří se starají o děti, jsou ekonomicky aktivní, platí sociální pojištění, byla šance, aby platili nižší sociální pojištění než ti, kdo se o děti nestarají. Bylo by to po dobu, než dítě dospěje do 18 let věku. Pak by se platba sociálního pojištění vracela na původní úroveň. Ale opět myslím, je to velmi zajímavá možnost, pokud bychom se na ní dohodli, jak podpořit rodiny, které jsou odpovědné a které se starají o děti.

Věc, která je zatím z hlediska rozsahu spíše symbolická, ale myslím, že je to velmi důležitý signál, je otázka týdenní otcovské poporodní péče, tzn. v rámci nemocenského pojištění bychom byli velmi rádi, kdyby bylo umožněno mužům podílet se na péči o novorozené dítě, tak aby tady byla dávka nemocenského pojištění ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, která by umožnila otci, aby si po narození dítěte vzal v období do šesti týdnů od narození otcovskou týdenní dovolenou. Opět je to jakýsi signál toho, jakým způsobem by se společnost mohla k rodinám chovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane premiére, omlouvám se, váš čas. Doplňující otázka pana poslance Foldyny.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji panu premiérovi za odpovědi, nicméně bych položil doplňující otázku, která jistě není od věci. Chtěl bych se, pane premiére, zeptat, v jaké fázi se nachází teď zamýšlený zákon o podpoře matek samoživitelek, to znamená tzv. náhradní výživné. V jaké fázi - jestli byste mi mohl jenom zhruba říct, zdali se toho dočkáme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Návrh na náhradní výživné byl tady už v minulosti v Poslanecké sněmovně opakovaně předkládán. Myslím, že jsme tady k němu opakovaně vedli debatu. Je známa jeho konstrukce, jsou známy eventuální problémy, které jsou s ním spojeny. Ministerstvo práce na začátku volebního období ten návrh připravilo a hledá se koaliční shoda. Já bych byl velmi rád, kdybychom se co nejdříve vrátili k projednání tohoto návrhu na úrovni koaliční rady, aby ten návrh paní ministryně Marksová na toto jednání přinesla, a myslím si, že bychom měli dospět k rozhodnutí a měli bychom tento problém vyřešit.

Vnímám to jako jeden z důležitých závazků, který máme v rámci současného volebního období. Myslím si, že to téma nemůžeme nechat otevřené. Když se podíváte na to, jaké skupiny lidí jsou dneska v České republice nejvíce ohroženy chudobou, tak jsou to rodiče, je to vlastně samoživitel, který zůstal na výchovu dítěte sám. Velmi často je to v situaci, kdy ten druhý rodič se odmítá na výchově podílet. Nejsou tady nástroje, jak ho třeba přinutit, resp. nedaří se využít ty nástroje efektivně tak, aby to té rodině skutečně v reálném čase pomohlo. Probíhají dlouhé soudní spory a podobně. Tady si myslím, že by společnost měla mít schopnost zareagovat. Pokud objektivně víme, a víme to už řadu let, minimálně od doby, kdy byl zrušen sociální příplatek, který těmto rodinám pomáhal, tak od té doby, kdy ten sociální příplatek byl zrušen, tak víme, že tohle je právě ohrožená kategorie, jsou to lidé, kteří se starají o děti a jsou na to sami a samozřejmě to ekonomicky poznamenává stabilitu takovéto rodiny.

Takže ano, je to jeden ze závazků, který bych byl velice rád, kdybychom ještě do konce tohoto volebního období dotáhli do konce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu dalšího vylosovaného v pořadí a tím je pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, naposledy dnes dopoledne jste mi neodpověděl na mé otázky, proto se vás musím zeptat znovu.

Vaše vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL odsouhlasila přijmutí tisíců nezákonných imigrantů z arabských a afrických zemí do České republiky a nyní začínáte váš vládní plán silou a proti vůli většiny občanů realizovat. Aktuálně se vaše vláda snaží nastěhovat nezákonné imigranty do města Králíky ve východních Čechách. Občané Králík na Ústeckoorlicku se vašemu sprostému diktátu zoufale brání, a proto předevčírem naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD společně s občany Králík vyhlásilo celostátní petici občanů města Králíky v Pardubickém kraji, jelikož občané se brání umístění jakékoliv typu zařízení pro imigranty ve svém městě. A vy je ignorujete. Doslova mě šokovalo, že občané Králík předevčírem veřejně před novináři na naší tiskové konferenci sdělili, že se dozvěděli o záměru vaší vlády umístit v jejich městě imigranty z facebooku. To je neuvěřitelně otřesný způsob, jak vláda jedná s občany, jak jimi opovrhuje, jak občany povrhá, opovrhá. Občanům Králíků z rozhodnutí vlády následně hrozí zvýšená kriminalita, znehodnocení cen nemovitostí, odchod firem z regionu, zvýšení nezaměstnanosti a sociální pnutí.

A já se vás ptám přímo: Odsouhlasili jste přijmutí tisíců imigrantů a vyčlenili jste na ně peníze na úkor potřebných občanů České republiky? Řekněte tedy mně i občanům České republiky na rovinu a bez vytáček, do jakých konkrétních lokalit v České republice budete imigranty umisťovat. A pakliže zde odmítnete sdělit jména konkrétních lokalit, tak mi řekněte, jaké typy lokalit, tedy měst a obcí, považujete za vhodné pro umístění imigrantů. Ptám se proto, aby se občané těchto z vašeho pohledu vhodných měst a obcí mohli začít včas bránit, a slibuji, že já a naše hnutí SPD budeme všem občanům pomáhat, aby se vzepřeli tomuto neuvěřitelnému násilnému diktátu vaší vlády a Evropské unie tak, jako nyní pomáháme v odporu proti vaší vládě občanům Králík, kteří se o   umístění imigrantů dozvěděli z facebooku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl především poděkovat občanům obcí a měst, kde jsou dneska umístěna zařízení Ministerstva vnitra, která umožňují detenci nelegálních migrantů, kteří přicházejí na naše území a jsou zadržováni při kontrole, kterou vykonávají policejní složky. Chci poděkovat obcím a městům, kde dnes působí zařízení pro uprchlíky, pro lidi, kteří utíkají před válkou, pro lidi, kteří utíkají před pronásledováním a na základě mezinárodních smluv a na základě zákonů této naší České republiky mají právo na to, abychom těmto lidem poskytli před jejich pronásledováním azyl, abychom jim poskytli ochranu. Vím, že to v takovýchto obcích a městech není jednoduché, že je potřeba najít způsob spolupráce, a jsem přesvědčený o tom, že takováto zařízení, která dnes v České republice působí, fungují ve velmi vysokém standardu zajištění bezpečnosti a ve velmi vysokém standardu komunikace s jejich okolím.

Já myslím, že nikdo nemůže popřít fakt, že takováto zařízení, kam můžeme umístit uprchlíky v té první fázi jejich pobytu v České republice, zařízení, kam umístíme nelegální migranty v okamžiku, když jsou zadrženi na našem území a není možné je okamžitě vrátit, že takováto zařízení v České republice potřebujeme. Vláda neusiluje o nějaké budování nadbytečných kapacit, ale musíme mít kapacitu, která tady bude potřebná. V minulých letech jsme se setkávali s tím, že řada těchto zařízení byla zprivatizována, byla třeba zrušena nebo se z nich staly věznice, prostě nepočítalo se z hlediska nějakého koncepčního rozhodování s tím, že může nastat taková silná migrační krize. Dnes tady máme největší migrační vlnu od konce druhé světové války. Největší migrační vlnu, se kterou se musí potýkat všechny členské státy Evropské unie. Já myslím, že naši lidé s tím mají zkušenost, vědí, že naše vláda je schopna garantovat bezpečnost v České republice.

Chci připomenout, že navzdory tomu, že čelíme této silné migrační krizi, Česká republika není cílovou zemí migrace, ležíme na okraji hlavního migračního proudu a v loňském roce poklesla kriminalita v České republice o 14 %. Čili to je jasný výsledek toho, že vláda myslí na bezpečnost, že jsme stabilizovali policii a že nepodceňujeme jakákoliv bezpečnostní rizika, která by mohla být spojena s některými aspekty této migrační krize jako takové.

Ale já odmítám vyvolávání nesmyslného strachu, odmítám vyvolávání nenávisti, nevraživosti tam, kde to v žádném případě není potřeba, kde pro to není žádný důvod. Naše vláda se chová odpovědným způsobem, dodržujeme pravidla, respektujeme zákony a vyžadujeme to také od těch lidí, kteří u nás o pomoc, o azyl, o mezinárodní ochranu žádají. I tito lidé musí dodržovat naše zákony, musí dodržovat naše pravidla a ti, kdo u nás získají azyl na základě mezinárodních norem, tak tito lidé by měli mít také právo na pomoc při jejich integraci do naší většinové společnosti. To je kromě bezpečnostního aspektu další důležitá věc - integrační proces, schopnost tyto lidi začlenit, dát jim možnost pracovní aktivity, dát jim možnost naučit se dobře náš jazyk, osvojit si naši kulturu. Tohle je všechno součást integračního procesu a naše vláda stojí o to, aby se integrace cizinců v České republice zlepšila.

Myslím si, že žádná společnost nemůže fungovat jako úplně uzavřená, nemůže žádná společnost fungovat na nějakém uzavřeném etnickém principu. Vždycky když se v minulosti něco takového stalo, tak to vedlo jenom k zaostávání a vedlo to k degeneraci.

Máme právo na to, abychom rozhodovali o tom, jakým způsobem se věci budou odehrávat na území naší republiky. Já jsem pro to, aby to byla česká vláda, kdo bude rozhodovat o demografickém vývoji tady u nás, kdo bude rozhodovat o migrační politice. Jsem pro to, abychom zohledňovali všechna rizika, která jsou spojena s migrací, ale jsem také pro to, aby tato země fungovala na demokratických principech a respektovala lidská práva.

Ještě jednou děkuji všem občanům v obcích a městech, kteří se podílejí na tom, že tam mohou fungovat v klidné slušné atmosféře zařízení, která spravuje Ministerstvo vnitra a která se starají o uprchlíky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec Okamura chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, tak když mluvíte o demokracii, tak umožněte přece občanům referendum a přímou volbu, odvolatelnost politiků, kterou jste mi zamítli, a nejednejte proti jejich vůli.

Co se týče 14 % poklesu kriminality, zapomněl jste dodat, že je to díky poklesu kriminality českých občanů a naopak kriminalita cizinců podle mých údajů od policie stoupla meziročně, takže to jste tam trošku neřekl pravdu. Sám víte, že skutečná migrační vlna teprve přijde a podle všeho je řízená.

Dále jste mi odepsal v dopise, že pokud se jedná o přijímání uprchlíků, tak vaše vláda k tomu zavázala Českou republiku v rámci celoevropské dohody na základě členství v EU. Takže dokud bude Česká republika pod diktátem Evropské unie, tak nic nevyřešíte, budete jen řečnit, na skutečný odpor proti této invazi nemáte odvahu.

A již třikrát jste našemu hnutí SPD zamítli tady referendum o vystoupení z Evropské unie či o přijímání imigrantů, aby se občané sami nemohli vyjádřit. A přestaňme už prosím používat slovo uprchlíci, jsou to nezákonní migranti, a konečně odpovězte na můj dotaz, do jakých lokalit chcete ty imigranty umisťovat. Neodpověděl jste mi na ten dotaz!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že je jasné, že ten migrační proud, kterému dneska Evropa čelí a který dneska přichází zejména přes Balkán do střední a západní Evropy, tak ten proud není homogenní. On je skutečně diferencovaný. Pokud se podíváme na statistické údaje, které máme k dispozici, tak polovinu těchto lidí tvoří lidé, kteří utekli ze Sýrie. K nim se přidávají váleční uprchlíci, kteří utíkají z Iráku. Přidává se také řada Afghánců. A já nevím, jestli ta situace v Afghánistánu se dá označit za válečnou, nicméně bezpečnostní situace tam nepochybně klidná není. To by nebyl tak silný požadavek na to, aby tam ještě nějakou dobu zůstalo přítomno zahraniční angažmá.

No a k těmto uprchlíkům před válkou se samozřejmě přidávají i lidé, kteří do Evropy nejdou proto, že by jim hrozilo pronásledování nebo že by v jejich zemi zuřila válka, ale jdou do Evropy proto, že si tam chtějí najít lepší existenční příležitosti. To znamená, jsou to ekonomičtí migranti. V situaci, kdy je tady naléhavá potřeba postarat se o tak velké množství lidí, kteří utíkají před válkou, není možné automaticky neregulovaně vpouštět na území Evropy ekonomické migranty. Ten proud je prostě diferencovaný a určitě se nedá vyloučit, že mezi těmi lidmi, kteří přicházejí do Evropy, tak že toho chaosu využívají i lidé, kteří jsou radikalizovaní, kteří jsou spojení s islamistickými radikály. Ale oni využívají zejména chaosu, který je na vnější hranici Evropské unie, a právě tomu chaosu je potřeba zabránit tím, že bude důsledná ochrana vnější schengenské hranice a že bude registrace.

A jinak, já si zásadně dovoluji nesouhlasit s tím, co zde prohlásil pan poslanec Okamura, že bychom snad měli vystoupit z Evropské unie. Myslím si, že by byla velká chyba vystupovat z Evropské unie. Evropská unie je garancí stability a je do značné míry také garancí prosperity i pro občany České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. Dříve, než pozvu k mikrofonu dalšího vylosovaného, dovolte mi načíst dvě omluvy, a to paní poslankyně paní Lorencové, která se omlouvá z dnešního dne od 14.30 do konce jednacího dne, a paní poslankyně Berdychové od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Klučku, připraví se pan poslanec Velebný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Velmi pěkně děkuji paní místopředsedkyně. Nejdříve mně dovolte takový malý povzdech, s jakým velkým zájmem tady dneska projednáváme interpelace na pana premiéra. Hlavně, že při normálním jednání pak ty jednotlivé kauzy takhle rozbujele rozvádíme.

Vážený pane premiére, často se mezi našimi občany diskutuje otázka valorizací mezd, chcete-li výší penzí, opravuji valorizací penzí. Vládě se podařilo napravit zmrazení valorizace zavedené dříve Nečasovou pravicovou vládou a obnovit valorizaci důchodů dle inflace a růstu mezd. Osobně si tedy myslím, že dosavadní opatření a nápravy uskutečněné vládou právě vlivem a z důvodu nízké inflace doprovázející dobrý ekonomický růst České republiky se ukazují jako nedostatečné. Nenaplňují představy seniorů o spokojeném životě ve stáří, tedy o době, kdy se důchod stává jediným příjmem k zajištění životních potřeb těchto starých lidí.

Pane premiére, jaký je současný pohled a názor vlády včetně Ministerstva práce a sociálních věcí v této velmi citlivé a veřejností nesmírně sledované oblasti? Nechci zde analýzu detailů koaliční smlouvy, která je základním dokumentem vládní spolupráce, ale ptám se vás, jaké jsou aktuální dohody v rámci koaliční rady v této tak zásadní oblasti.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, tohle je myslím vážné politické téma a chci jenom avizovat, že určitě tohle téma v krátkém čase dorazí také sem na půdu Poslanecké sněmovny.

Jsem krajně nespokojen s tím, jak dopadla valorizace penzí v roce 2016. Musím říci, že informaci o tom, jak nízká bude tato valorizace, že bude jenom 40 korun, jsme dostali od Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí až na poslední chvíli v rámci přípravy státního rozpočtu. Po celou dobu, kdy jsme připravovali státní rozpočet na letošní rok, jsme všichni jako členové vlády počítali s tím, že by letošní valorizace měla být někde kolem stokoruny v průměru. V poslední chvíli jsme dostali aktuální data od úředníků těchto dvou ministerstev a ukázalo se, že podmínky pro vyšší valorizaci naplněny nebyly.

Proč to je jenom těch 40 korun? Je to proto, že od září do srpna 2015 se ceny zvedly jenom o 0,3 % a důchody se valorizují o inflaci a důchody se také valorizují o 1/3 růstu reálných mezd, jenomže v letech 2012 až 2014 k žádnému růstu reálných mezd nedošlo. To znamená, tahle valorizace, to, že je tak nízká, je důsledkem toho, že v uplynulých letech naše ekonomika stagnovala a nerostly reálné mzdy. To se naštěstí už počínaje rokem 2014 a v mnohem větším rozsahu rokem 2015 změnilo. Takže předpokládám, že až se bude vypočítávat valorizace pro rok 2017, tak už bude vycházet z vyššího růstu reálných mezd, nicméně inflace bude i nadále velmi nízká.

Jak ten problém vyřešit? Podle mého názoru systémové řešení není to, které jsme zvolili. Rozhodli jsme se, abychom kompenzovali seniorům a invalidním důchodcům tu extrémně nízkou valorizaci 40 korun, tak jsme se dohodli ve vládě, a jsem rád, že to podpořil i parlament, že vyplatíme v únoru každému důchodci starobnímu a každému důchodci invalidnímu 1 200 korun. Je to míněno jako kompenzace právě za nízkou valorizaci, která je v letošním roce. Ale to určitě není systémové řešení, abychom dorovnávali nízké valorizace jednorázovými příspěvky. Byl bych spíše pro to, abychom zvětšili manévrovací prostor vlády, aby v situaci, kdy nerostou mzdy, měla vláda možnost důchody zvýšit na základě svého rozhodnutí, ale současně jsem pro to, aby tam byl horní limit, to znamená, aby to bylo predikovatelné a nemohlo to vést k nějakému nabourání vývoje veřejných rozpočtů.

Jsem pro to, aby se upravil systém valorizace penzí. Budeme o tom jednat na úrovni vlády. Paní ministryně Marksová připravuje příslušný návrh novely zákona. Doufám, že vláda ho podpoří, a pak bude moci ten návrh přijít sem do Poslanecké sněmovny. Navrhoval bych, aby ten limit byl zhruba 1,7 %, to znamená, že by to zajišťovalo, aby se valorizace vždy pohybovala alespoň někde v průměru kolem té stokoruny, pokud bude extrémně nízká inflace a bude extrémně nízký růst reálných mezd. Takže do výše 1,7 % bych podporoval myšlenku, aby vláda měla manévrovací prostor. Byl by to manévrovací prostor ve prospěch seniorů, ve prospěch vyšší valorizace, ale současně by vláda nemohla podlehnout pokušení, aby třeba jednorázově v nějakou chvíli, třeba před volbami, důchody zvedla dramatickým způsobem a narušila tím vývoj veřejných rozpočtů. Takže bude tam i horní limit pro rozhodování vlády.

Skutečně chci ještě jednou poděkovat i Poslanecké sněmovně. Myslím si, že to řešení s kompenzací 1 200 korun pro každého seniora, tak jak ho schválila Poslanecká sněmovna a jak ho potom schválil Senát, že to je rozumné řešení pro letošní rok, pro rok 2016, a pro rok 2017 už bych byl rád, kdybychom měli schválené upravené pravidlo a vláda měla o něco větší manévrovací prostor, byť si myslím, že výchozí parametry pro valorizaci penzí budou lepší, než byly výchozí parametry v loňském roce. Díky tomu, že ekonomika konečně přestala stagnovat, díky tomu, že konečně začínají růst reálné mzdy, tak by se mohly vylepšit i parametry pro konstrukci valorizace penzí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nastal čas pro doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já tedy musím poděkovat panu premiérovi za tu, řekněme, v krátkém čase docela obsáhlou odpověď. Ale pane premiére, já mám jednu prosbu a je to možná i otázka, jestli dokážete v daném okamžiku se společně s ministryní Marksovou domluvit na tom, že těch 600 tisíc občanů, kteří budou obesláni dopisem o tom, že hrozí nebezpečí, pokud nepůjdou do důchodového pojištění, do spoření apod., respektive hlavně u těch lidí, kteří platí ta minima, ty minimální odvody, tak hrozí nebezpečí - šlo by prosím do těchto dopisů dát i základní informaci o tom, v jaké situaci jsme toto prováděli a proč to provádíme, a hlavně to, co proběhlo v minulosti, aby věděli, kde je ten problém těch 40 korun?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pan premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ono je to vlastně současně několik problémů, to, co ještě otevřel pan poslanec ve své doplňující otázce. Já se na to pokusím velmi stručně reagovat.

První věc je, že do sdělení o tom mimořádném příspěvku se asi žádné takové informace nedostanou. Nicméně já bych byl velice rád, kdyby Ministerstvo práce a sociálních věcí věnovalo více pozornosti a energie tomu, aby vysvětlilo občanům, jak vlastně je postavena valorizace penzí, jaké jsou ty základní předpoklady, na základě kterých k tomu dochází. Že to dneska není libovůle vlády, ale že to je odraz ekonomického vývoje, který tady byl v uplynulých letech. No a prostě když ten ekonomický vývoj bude dlouhodobě špatný, tak se to bohužel odrazí i na výši valorizace penzí.

Jsem ale rád, že Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo akci, která si myslím, že je užitečná a že lidé, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a mají možnost si eventuálně zvolit vyšší platbu sociálního pojištění, tak že dostanou vlastně poprvé od Ministerstva práce a sociálních věcí informaci o tom, jak nízký budou mít důchod, pokud si budou platit pouze ono zákonné minimum na odvodech sociálního pojištění. Já rozumím tomu, že je tady řada OSVČ, které si nemohou vyskakovat, nemohou si příliš dovolit platit vyšší odvody, na druhou stranu je strašně důležité, aby každý, kdo samostatně podniká, patří mezi osoby samostatně výdělečné činné, věděl, že když si bude platit pouze minimální zákonný odvod, tak dostane velmi extrémně nízký důchod. A když mluvím s lidmi, s pracovníky na České správě sociálního zabezpečení, tak oni opakují v zásadě historky, které jsou velmi podobné, odehrávají se ve všech našich regionech, a hovoří o tom, jak překvapeni a zděšeni jsou někteří podnikatelé OSVČ, když dosáhnou nároku na důchod, je jim vyměřen jejich důchod a v posledních letech a desetiletích si odváděli pouze minimální sazbu odvodu na sociální pojištění. Bohužel v takovémto případě je ten důchod velmi nízký (Předsedající: Váš čas.) a podnikatelé by tuto informaci měli dostat včas.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího vylosovaného a tím je pan poslanec Velebný, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Fiala.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, po zveřejnění výsledků kontrol České obchodní inspekce se opět hojně mluví o problematice stáčení tachometrů. Stáčení tachometrů je u nás nejrozšířenějším nešvarem při prodeji ojetých vozidel. Čeští spotřebitelé jsou tak masivně podváděni, kupují si přestárlé osobní vozy za násobek jejich skutečné hodnoty. Podle dostupných informací má zhruba 42 % nabízených ojetých automobilů stočený tachometr. Bohužel podvodného stáčení tachometru stále přibývá, protože podle stávající legislativy není přetáčení tachometru trestným činem. Dlouholeté řešení novely zákona, která by mohla toto jednání omezit, bohužel zatím nedospělo ke svému zdárnému závěru. Autobazary si navíc do smluv často píší ujednání, že za rozdíl mezi realitou a stavem tachometru prodávající neodpovídá.

Je nanejvýš načase, aby naše občany a spotřebitele stát před podvodníky lépe chránil a abychom se zbavili nálepky pračky špinavých aut v Evropě. Ptám se tedy, pane premiére, jak vláda řeší tuto oblast, co udělala a co připravuje pro ochranu spotřebitelů v oblasti autobazarů, ale i obecně pro ochranu spotřebitelů ve všech oblastech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já mohu potvrdit to, co zde zmínil pan poslanec, a mohu to potvrdit i z pohledu zjištění Ministerstva průmyslu a obchodu při prodeji ojetých vozidel v autobazarech, ale i mimo ně, že je největším nešvarem právě stáčení tachometru. Prokázání a sankcionování těchto postupů je za současných legislativních podmínek hodně složité, proto expertní skupina zřízená ministrem průmyslu a obchodu doporučila několik kroků, které by tu situaci mohly zlepšit. To znamená, například zakotvit v zákoně o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zákaz pozměňování stavu počítače ujeté vzdálenosti, uložit povinnost stanicím technické kontroly zapisovat stav počítače ujeté vzdálenosti do velkého technického průkazu a do příslušného elektronického registru apod. Čili je tady několik konkrétních závěrů z té pracovní skupiny a teď je samozřejmě důležité, aby se ty věci implementovaly do pravidel a do právního řádu.

Je tady samozřejmě také další otázka, zda zakotvit do trestního zákoníku skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného zásahu do počítače ujeté vzdálenosti. Tady zatím nedošlo k dohodě, jestli něco takového je dobře, aby se v rámci nových skutkových podstat objevilo. Nicméně Česká obchodní inspekce se v posledních dvou letech výrazným způsobem právě na tuto oblast zaměřila z hlediska své kontrolní činnosti. Svědčí o tom i nedávno zveřejněné výsledky kontrol. V roce 2015 provedla Česká obchodní inspekce 115 kontrol autobazarů a v 56 % z nich odhalili její inspektoři v prodeji ojetin vážné nedostatky. Byl jsem informován panem ministrem průmyslu a obchodu, že i z tohoto hlediska chce nadále prosazovat, aby tady takováto skutková podstata trestného činu existovala.

Chtěl bych ještě připomenout, že spotřebitel má i dnes určité možnosti obrany. Kromě toho, že může dát přirozeně podnět České obchodní inspekci, tak má právo odstoupit od uzavřené kupní smlouvy, protože smlouva byla podstatným způsobem porušena uvedením zásadně nesprávného údaje.

Jinak vláda postupuje nejenom v té oblasti, ale i v těch dalších částech ochrany spotřebitele tak, abychom realizovali koncepční dokument, který se jmenuje Priority spotřebitelské politiky 2015-2020. Vláda ho schválila v lednu loňského roku, to znamená před rokem. Ten materiál je zaměřen na řešení těch nejvíce citlivých otázek, které se týkají ochrany spotřebitele, na posilování ochrany před nebezpečnými výrobky, na podporu aktivit, které vedou ke zvyšování znalostí spotřebitelů, ke zvyšování jejich informovanosti, na posílení vymahatelnosti práva. Samozřejmě není to jenom věc, kterou by mělo řešit Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tohle téma ochrany spotřebitelů jde napříč jednotlivými ministerstvy, a proto vznikla meziresortní expertní skupina, kterou vede Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale kde jsou také zástupci dalších ministerstev, a ta skupina by měla průběžně vyhodnocovat plnění těch jednotlivých opatření. To se týká samozřejmě i toho problému, a tím se vracím k tomu zpátky, toho problému se stáčením tachometru.

Chci také ještě připomenout, že jednou z priorit, která byla v tom materiálu definována z hlediska vymahatelnosti práva, je otázka vzniku nového systému mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v České republice. Potřebná legislativa byla schválena a ten systém by měl začít fungovat od 1. února letošního roku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak.

Děkuji a prosím dalšího vylosovaného v pořadí a tím je pan poslanec Petr Fiala. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane premiére. Před asi rokem a půl jsme tady obsáhle diskutovali o služebním zákonu, který jsme nakonec přijali. Vaše vláda, vaše argumentace tehdy byla velmi jasná: Chceme oddělit politickou sféru od úřednické, potřebujeme vytvořit nezávislé úřednictvo v České republice a k tomu nám bude sloužit ten služební zákon. Navíc jste do toho služebního zákona proti našemu názoru vložili i to, že úředníky jsou i náměstci, vytvořili jste náměstky, kteří řídí sekce, a ještě jste od toho oddělili ty politické náměstky. Dobře, byla to nějaká představa. Dokonce jsme se dohodli na určitém kompromisu a všichni jsme si mysleli, že opravdu máte na mysli tedy odpolitizování státní správy. A my jsme měli trochu obavy, že možná tam chcete zabetonovat svoje lidi.

A co se děje teď? Já v médiích čtu, že někteří náměstci, ale ti úředničtí, ti odborníci, ti, kteří měli být apolitičtí, že najednou budou kandidovat za politické strany vládní koalice. Těch jmen je asi víc. Když tady vidím paní ministryni pro místní rozvoj, tak její náměstkyně paní Dostálová zrovna patří k těm, o kterých se mluví. Proti tomu bych uvedl třeba našeho kandidáta, lídra v Královéhradeckém kraji pana generála Červíčka, který oznámil, že prostě jakmile bude kandidovat, od policie odejde. To mně připadá jako čestné jednání.

Tak já se vás ptám, pane premiére, jak je to myšleno s tou apolitizací státní správy? Donutíte nebo řekněte těm náměstkům, aby odstoupili, protože to jsou úředníci, a nemají se politicky angažovat, nebo jak to vlastně bude? A nepostrádá nakonec ten služební zákon v této podobě smysl, když se odehrává to, že úředničtí náměstci kandidují za politické subjekty ve volbách?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, to, co tady zmiňoval pan poslanec Fiala, je reálný problém. Čili chci potvrdit, že to je reálný problém, a myslím si, že to není úplně v souladu s tím, co jsme měli na mysli v okamžiku, kdy vláda prosadila zákon o státní službě.

Za prvé bych chtěl ještě jednou poděkovat za to, že se nám tady v parlamentu podařilo dosáhnout určité dohody a určitého konsenzu, protože to byla důležitá chvíle pro Českou republiku. Byť jsme na ten zákon měli rozdílné názory a řadu výhrad si jednotlivé strany ponechávají až dodnes, tak jsme dokázali ten zákon schválit a prošli jsme úzkým hrdlem, kterým jsme projít prostě museli, protože jinak by byly zpožděny evropské fondy a na to by nedoplatila jenom tato vláda, ale ještě další dvě nebo tři vlády, které přijdou po ní, a samozřejmě hlavně by na to doplatila Česká republika. Takže já si vážím toho, že jsme dokázali dosáhnout dohody, a myslím si, že je důležité, abychom toto téma, to téma, jestli lidé, kteří jsou pod státní službou, a týká se to dneska zhruba necelých 70 tisíc státních zaměstnanců, kteří jsou v tom režimu státní služby, tak bychom měli hledat nějakou dohodu nad tím, jestli je vhodné, nebo není vhodné, aby kandidovali ve volbách.

Zákon tak, jak platí, obsahuje omezení, že ten, kdo je v režimu státní služby, nesmí mít funkci v politické straně. Myslím si, že politické strany na to poměrně silně dbají, alespoň soudě podle mé vlastní politické strany, protože my jsme samozřejmě, pokud jsou takovíto lidí ve státní službě, tak nemají v sociální demokracii žádnou politickou funkci. Nicméně zákon neřešil a neřeší otázku kandidatury ve volbách. A já nejsem stoupencem toho, abychom lidem, kteří šli do režimu státní služby, podrobili se těm podmínkám, třeba i opustili to předcházející zaměstnání, které měli, dneska pracují pro stát, tak abychom těm lidem měnili pravidla způsobem, který nevychází přímo ze zákona. A myslím si, že pokud dojde v budoucnu k novele, tak bychom měli toto téma znovu zvážit.

Měli bychom také možná mít schopnost rozlišit, jestli ten dotyčný státní úředník pod státní službou kandiduje do zastupitelstva své obce, nebo jestli kandiduje do kraje, nebo dokonce jestli kandiduje do Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Protože já si dokážu představit, že když žijete na malé obci, tak často není moc nikdo jiný, kdo by byl ochoten se ujmout správy v té obci. A je to jiná situace, než když třeba kandidujete do krajského zastupitelstva nebo kandidujete do Poslanecké sněmovny. Čili rozhodně vnímám tuto věc jako problém. Také nad tím přemýšlím. A chci jasně deklarovat ochotu v okamžiku, kdy se bude dělat nějaká novela zákona o státní službě, tak chci deklarovat ochotu a zájem tohle téma probrat, eventuálně tuto věc přímo vyřešit zákonem tak, aby kolem toho nebyly spory a aby tady kolem toho nebyl nějaký jiný výklad. Ale nechci teď nějakým politickým tlakem nebo politickým rozhodnutím zasahovat nad rámec těch povinností, které zákon o státní službě v tuto chvíli definuje.

Požádali jsme... Ministerstvo vnitra zpracovalo i určitý oficiální výklad na základě příslušného zákona. V tom výkladu, pokud z něho mohu alespoň stručně citovat: "Zákon o státní službě obecně nevylučuje, aby státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru ke služebnímu úřadu, kandidoval ve volbách do všech zastupitelských sborů, a to i jako člen politické strany nebo politického hnutí. Samotná jeho kandidatura ve volbách se na jeho služebním poměru nijak neprojeví. V případě, že by takový státní zaměstnanec po volbách získal funkci, která je podle příslušného zákona neslučitelná s výkonem státní služby - ten výčet funkcí je přímo uveden v § 33 zákona o státní službě - bude to znamenat pozastavení výkonu státní služby tohoto státního zaměstnance, a tedy i zařazení tohoto státního zaměstnance mimo výkon služby pro pozastavení služby, a to do doby skončení výkonu jeho funkce. Po dobu zařazení tohoto státního zaměstnance mimo výkon služby tomu zaměstnanci nepřísluší plat." To je tedy režim pro případ, že by ten dotyčný zaměstnanec pod státní službou po volbách byl zvolen do některé veřejné funkce.

Čili chci ještě připomenout, že pro všechny státní zaměstnance, ať už kandidují ve volbách, nebo nekandidují, platí povinnost vykonávat službu nestranně a v mezích svého oprávnění se zdržet při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost. Tolik tedy výklad Ministerstva vnitra k této otázce. A znovu potvrzuji, že jsem připraven na debatu o případné legislativní úpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Petr Fiala: Pane premiére, já jsem rád, že to vnímáte jako problém. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl všechno řešit zákonem. Ono všechno řešit zákonem nejde. Ale byli jste to vy, kdo jste vehementně prosazovali služební zákon, a tím jste tady vytvořili určitou situaci. My jsme varovali, že třeba funkce náměstka je funkce v mnoha směrech politická, že je podivné vytvářet dva typy náměstků. Teď se ty naše obavy potvrzují, protože prostě někteří náměstci budou kandidovat v krajských volbách.

A v jednom s vámi souhlasím. Je obrovský rozdíl mezi tím, jestli je někdo úředník na nějaké řadové pozici a kandiduje do zastupitelstva, a jestli je někdo náměstek a kandiduje do krajského zastupitelstva. To prostě rozdíl je, ten musíme vnímat. A já nevím, jestli to lze ošetřit zákonem. Máme tu prostě špatný zákon v tom smyslu, že jsou tu dva typy náměstků, a teď se ukazuje, že vlastně nejsou dva typy náměstků, že to jsou náměstci političtí a náměstci političtí, jenže ti jedni náměstci političtí budou v nějakém speciálním režimu. Já, pane premiére, bych očekával, že se k tomu nějak postavíte a že navrhnete nějaké řešení, jak si s tím poradit, protože zákonem asi lidem neodejmeme pasivní volební právo. To prostě není možné. Ale není ani možné, abychom tvrdili, že máme apolitickou státní správu (upozornění na čas), měli tam odborné náměstky, a oni kandidovali ve volbách (znovu upozornění na čas) jako političtí náměstci. To je absurdní.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Musím říci, že zatím těch případů na takto vysoké pozici, jako jsou náměstci v té linii odborného řízení ministerstev, je několik málo. A nemyslím si, že můžeme teď bez změny legislativy zasahovat do jejich práva ať už z hlediska působení státní služby, nebo z hlediska jejich práva kandidatury ve volbách. Pokud by ovšem tato věc byla upravena zákonem, a souhlasím s tím, že je potřeba prozkoumat, jestli něco takového můžeme udělat, pak si myslím, že by vhodným řešením bylo omezit nebo řekněme prohlásit za neslučitelnou kandidaturu do určitých vyšších struktur samospráv nebo na úrovni Parlamentu České republiky, prohlásit to za neslučitelné s režimem zákona o státní službě, pokud to bude legislativně možné. Pokud to legislativně možné nebude, tak veďme diskusi o jiných postupech, které by k tomu směřovaly. Z hlediska zdravého rozumu, z hlediska logiky zákona o státní službě, z hlediska selského rozumu by člověk řekl, že odborný náměstek nemá nikam kandidovat a má dělat pozici odborného náměstka. A jestliže existuje politický náměstek, tak prosím, a tam se to omezovat nebude. Takže myslím si, že ač máme různé názory v celé řadě oblastí, tak myslím, že bychom měli být schopni se na úrovni selského rozumu dohodnout a hledat takovou legislativní změnu, která by toto zajistila.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v tisku jsem se včera pod titulkem Miliardy z EU na internet ohroženy dočetla, že - cituji: "Vláda v této věci zatím hodně namluvila, ale málo udělala. Brusel nabídl zemím EU, kde je nízká rychlost připojení k internetu, několikamiliardovou dotaci. Česká republika ale o peníze může přijít. 14miliardová injekce bude k dispozici jen do konce letošního roku a u nás se nic moc neděje." Tolik citace.

Sdělení tisku je nepochybně velmi varovné. Proto se musím ptát, zda se tyto informace zakládají na pravdě, zda nečinnost vaší vlády skutečně povede k tomu, že těch 14 mld. na zvýšení rychlosti připojení k internetu můžeme odepsat. Pokud tomu tak skutečně je, který člen vlády je za to zodpovědný. A pokud se tato hrozba naplní, zůstane i nadále členem vlády? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Situace se má tak. To, co je klíčové, je dokument, který má název - a já ho tady přečtu, abych neudělal nějakou chybu - ten dokument se jmenuje Národní plán rozvoje sítí nové generace. To je dokument, který musí schválit vláda. Je to dokument, který je součástí podmínek pro to, abychom vůbec evropské fondy mohli čerpat. A my jsme se dohodli, když jsme připravovali všechny ty podmínky pro to, aby se rozjelo čerpání evropských fondů, že by v polovině letošního roku měl být tento národní plán schválen.

Jednoduché to nebude. Já opakovaně čelím požadavkům na to, abychom prodlužovali termíny pro předložení toho materiálu do vlády. Já to odmítám, protože si myslím, že je potřeba ten termín poloviny roku dodržet. A to, co je ale relevantní, aby to nebyl jenom dokument pro dokument, je, tak já bych chtěl, aby součástí toho Národního plánu rozvoje sítí nové generace byla i aktualizovaná data, která se týkají pokrytí internetem. Ta data v tuto chvíli aktualizuje Český telekomunikační úřad. Poslední aktualizace těchto dat podle mých informací proběhla v roce 2013. To znamená, potřebujeme mít nová data, aktuální, která se týkají letošního roku. A potřebujeme je mj. proto, abychom přesně věděli, kam zacílit tu podporu, kterou máme šanci získat z evropských fondů. To znamená, cílem vlády je, aby v polovině roku vláda měla na stole dopracovaný národní plán a součástí toho národního plánu byla i aktualizovaná data poskytnutá Českým telekomunikačním úřadem.

Tohle jsou peníze, které se budou čerpat v rámci operačního programu PIK. Tento operační program spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tím odpovídám na otázku, kdo za to nese odpovědnost. Odpovědnost nese ministr průmyslu a obchodu Mládek, který musí garantovat, že v polovině roku bude vláda schopna takovýto klíčový dokument schválit - za prvé, abychom splnili kondicionalitu, za druhé, abychom nenabrali zpoždění.

Jenom chci ještě potvrdit také fakt, že prostředky, které máme na podporu projektů, které by měly zlepšit připojení k vysokorychlostnímu internetu, můžeme čerpat po celou dobu programového období. Nehrozí, že bychom o ty finanční prostředky přišli na konci letošního roku. Pouze v letošním roce musíme mít splněnu jednu z těch podmínek pro čerpání a mít připravený tento národní plán, který v tuto chvíli musí garantovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem. Já pevně věřím, že ministr dostojí své odpovědnosti, že tento dokument bude moci vláda schválit a že pak tedy bude možné vypsat první výzvy, které umožní čerpat finanční prostředky z těch tuším cca 14 mld. korun, které jsou zatím alokovány v rámci operačního programu PIK na podporu rychlého internetu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych se možná ještě vrátila v té doplňující otázce k tomu, co jste řekl dnes dopoledne ohledně elektronizace státní správy, že chcete zrychlit práce s tím, že bude elektronická identita od 1. 1. 2017. Já to chválím, ale ptám se - taková drobnost, jako je využívat fotografie z občanských průkazů i pro řidičské průkazy, tak jsme se dozvěděli, že tato varianta přichází v úvahu až od roku 2018. Tak jestli to půjde tímto tempem, tak nevím, jestli to od 1. 1. 2017 stihnete. A přimlouvala bych se za to, abyste na své členy vlády trochu zatlačil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já doufám, že pan ministr vnitra nebude zcela vytížen pouze řešením migrační krize, což se obávám, že jeho agendu z velké části vytváří, a že mu zbude prostor i pro tlak na své náměstky a podřízené, kteří pracují na tom, aby se realizovala koncepce elektronizace státní správy tak, jak je koneckonců zakotvena v těch oficiálních dokumentech, které schválila vláda. Já bych byl velice rád, kdyby od 1. 1. příštího roku byly standardem občanské průkazy, které budou vybaveny tím elektronickým identifikačním prvkem, což je základní nástroj pro to, aby lidé mohli být v kontaktu s eGovernmentem a byli schopni vyřizovat svoje záležitosti přes internet s úřady, které na to ale budou mít připravené aplikace a budou mít na to připravené systémy.

To, co je velký problém, je sdílení dat. Myslím si, že paní poslankyně na to poukázala. V minulosti tady byly vytvořeny informační systémy v zásadě na resortní bázi. Někdy dokonce ani ne na resortní bázi, ale dokonce na bázi jednotlivých resortních organizací. Potřebujeme ještě pokročit z hlediska integrace těchto systémů. Já doufám, že i k tomu ty kroky Ministerstva vnitra budou směřovat. Takže ano, určitě budu i v příštích měsících mluvit i s panem ministrem vnitra o tom, že toto je důležitá priorita - elektronizace státní správy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Připraví se paní poslankyně Hnyková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Sněmovna projednává návrh zákona o zdravotních službách, který má umožnit propojení velmi citlivých dat o každém z nás ze zdravotní dokumentace a ze všech zdravotních registrů v jediném centrálním úložišti, v tzv. Národním zdravotnickém informačním systému. Veškeré informace ze zdravotní dokumentace, které důvěrně sdělí pacient lékaři, budou odesílány do centrálního datového úložiště a propojeny se všemi osobními údaji včetně rodného čísla. Tento koncept připravil již pan Julínek s pány Hroboněm a Šnajdrem v roce 2008, ale do zákona se dostal až v roce 2011 za ministra Hegera. Krátce po tom jeden registr zrušil Ústavní soud a od té doby až dosud NZIS nebyl zprovozněn. Nyní pan ministr Němeček usiluje, aby všechny databáze byly propojeny a zprovozněny, ale bohužel bez odpovídajícího zajištění ochrany dat.

Z posouzení návrhu zákona vyplývají velmi závažné nedostatky, pro které není možné zákon schválit. Zákon dostatečně nechrání informační sebeurčení osob, a dokonce ani v případě citlivých údajů. Údaje nemohou být jako jednotlivé zvlášť legislativně ochráněny, a to ani údaje citlivé. Rovněž osoby, které budou povolovat přístup do registrů, nemají nějak stanovenu povinnost posuzovat proporcionalitu poskytování osobních údajů jiným osobám vzhledem k informačním sebeurčení osob, což vyžaduje Ústavní soud. Je nejasné, jaké bude postavení technického provozovatele. Vzhledem k tomu, že toto není vůbec v zákoně zmíněno, nemůže být ochrana ohledně provozovatele a ohledně zaměstnanců provozovatele v tomto posudku nijak posouzena. Proto je považována za chybějící. Ochrana osobních údajů je základním právem stanoveným Listinou. Omezení i jiná manipulace se základními právy jsou možné pouze se zákonem a na základě zákona. (Upozornění na čas.) Z posuzovaného zákona také nevyplývá, že by měl občan jako subjekt údajů přístup ke všem svým datům, osobním údajům, které jsou na něm zpracovávány.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je to zajímavé, že to tak vyšlo, ale zrovna interpelace pana poslance Hovorky přichází po interpelaci předcházející, která se týkala právě slabé elektronizace státní správy. To, co zmiňuje pan poslanec Hovorka, je naprosto legitimní otázka, která je spojena s nějakým dalším pokrokem v oblasti elektronizace státní správy v oblasti zdravotnictví.

Mohu tady uvést řadu argumentů, které říkají, že Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky postupuje a bude postupovat při správě Národního zdravotnického informačního systému v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a v souladu s další legislativou, která definuje standardy a mezinárodně platné standardy, které se týkají managementu bezpečnosti informací. Když jsem učinil dotaz na základě interpelace pana poslance, tak úřad toto garantuje.

Nicméně debata o bezpečnosti na internetu, bezpečnosti v oblasti elektronických komunikací je vždycky namístě v okamžiku, kdy se pracuje s tak velkým množstvím dat, s jakým se v tomto systému pracovat bude. Jsem stoupencem toho, abychom postupnými kroky pokračovali v elektronizaci i v oblasti zdravotnictví. Myslím si, že nám to umožní, abychom lépe pracovali s daty a vyhodnocovali je při snaze hodnotit kvalitu, bezpečnost poskytovaných zdravotních služeb. Mělo by nám to umožnit sledovat demografický vývoj, důsledky stárnutí populace, mělo by nám to umožnit mít k dispozici registr zdravotnických pracovníků, kteří vykonávají povolání ve zdravotnictví. Mělo by nám to umožnit registr úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Myslím si, že nejsme schopni a nejsme připraveni v oblasti systému zdravotní péče pracovat s daty tak, jak by nám tam mohly současné moderní technologie umožňovat. Ale nechci nic bagatelizovat. Nechci bagatelizovat žádné obavy, které se týkají bezpečnosti údajů. A pouze bych chtěl odkázat pana poslance na odbornou debatu s ministrem zdravotnictví a s představiteli Ústavu zdravotních informací a statistiky České republiky. Zákon tuším prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně a právě tady by ta debata měla být vedena, včetně pojistek toho, aby nedošlo k jakémukoliv zneužití informací a údajů, které v tom informačním systému budou shromažďovány. Ale nemyslím si, že bychom měli zastavit elektronizaci zdravotnictví. Podle mého názoru bychom ji ale měli dělat promyšleně, měli bychom ji dělat koncepčně, měli bychom ji také dělat s nadějí, že nám poskytne co nejvíce racionálních informací pro dobré řízení systému zdravotní péče.

Takže znovu zdůrazňuji, nechci žádné obavy bagatelizovat. Podklady, které mám k dispozici, říkají, že je zde snaha dodržet všechny mezinárodní standardy, a chtěl bych odkázat na debatu, která se k tomuto zákonu povede tady teď v Poslanecké Sněmovně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane premiére, děkuji za vaši odpověď. Děkuji za to, že říkáte, že pan doktor Dušek má všechno zajištěno. Ale problém je ten, že v zákoně se o zajištění dat nemluví. Pokud se podíváte na jiné registry, například zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, jsou tam stanovena pravidla pro sdílení dat a služby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní atd. atd. To znamená, že například data o řidiči auta mají lepší zajištění, než mají mít jeho daleko citlivější zdravotní data v připravované databázi Národního zdravotnického informačního systému. A to, co se navrhuje v návrhu zákona, kde chceme hodnotit kvalitu péče, demografické údaje, chceme hodnotit úroveň poskytovaných služeb, chceme hodnotit ekonomické údaje, k tomu nepotřebujeme spojovat tak citlivá data s rodnými čísly. (Upozornění na čas.) To je možné již dneska vzít ze zdravotních pojišťoven a nemusíme vytvářet novou nákladnou databázi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Tohle je nepochybně téma na odbornou debatou o tom, jak jsou zajištěny standardy ochrany osobních údajů v jednotlivých informačních systémech. Asi to není jediný zákon, kde tohle téma a tuhle diskusi povedeme. Zítra budeme diskutovat o jiném zákonu, který se týká elektronické evidence tržeb. A i tam vím, že řada občanů si klade otázku, jestli ty údaje nejsou nějakým způsobem zneužitelné. Jsem přesvědčen, že ne. A byl bych rád, kdyby ministr zdravotnictví tady při projednávání na půdě Poslanecké sněmovny byl schopen všechny takovéto obavy vyvrátit, eventuálně aby se ty standardy nastavily srovnatelným způsobem.

Rád bych doporučil, pane poslanče, a určitě na to upozorním i pana ministra, aby se eventuálně na tohle téma udělal samostatný seminář na půdě Poslanecké sněmovny s experty, kteří v rámci eGovernmentu mají na starosti zabezpečení nakládání se soukromými údaji, možná i ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů, tak aby Sněmovna měla jistotu, že pokud ten zákon bude schválen, tak tam nebudou nějaká hluchá místa.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou a připraví se pan poslanec Kolovratník.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, dnes dopoledne jste téměř hodinu hovořil o migrační krizi. Bohužel z vašich úst nezazněla jediná konkrétní informace o tom, jaké konkrétní legislativní kroky vláda chystá, aby byla připravena na eventuální a velmi pravděpodobný příchod migrantů do České republiky, a o zdravotních rizicích jste nemluvil vůbec.

Jelikož jsem členkou zdravotního a sociálního výboru a celý svůj profesní život se pohybuji v této oblasti, vím, s jakými obtížemi se tento resort teď zaobírá. Musím zdůraznit, že nám ubývají zdravotníci, jak sestry, tak i lékaři, a ubývají nám i akutní lůžka v tomto resortu. Myslím si, že je to velmi důležité, kdyby se tady nějaká infekce rozšířila. Díky kvalitnímu zdravotnictví v naší zemi se nám podařilo vymýtit nemoci, na které se ještě v 50. letech minulého století běžně umíralo, ať je to tuberkulóza, záškrt, spalničky, příušnice, žloutenka a mnoho dalších. Tyto infekční nemoci bohužel nevymizely z celého světa a v místech, odkud migranti přicházejí, jsou běžné a často smrtelné.

Proto se vás ptám, jak vláda přistupuje k této hrozbě. Jaké konkrétní legislativní či jiné kroky podnikáte, abyste ochránili občany České republiky před těmito nemocemi? Nechala si vláda vypracovat studii, která by relevantně shrnula veškerá zdravotní rizika spojená s migrační krizí?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem to cítil ze strany paní poslankyně jako jakousi mírnou výčitku, že jsem zde hovořil necelých 50 minut k tématu o migraci. Už jsem se tady k tomu dnes vyjadřoval. Vzhledem k tomu, že jsem tady cítil včera, když jsem byl na schůzi Poslanecké sněmovny, tak jsem cítil opravdu silnou poptávku po tom, aby tady zazněla důkladná zpráva o migrační situaci, tak jsem se rozhodl, že připravím důkladnou zprávu. A přece jenom myslím, že necelých 50 minut není zase tak dlouho. Myslím, že už i v této Poslanecké sněmovně zazněly projevy, které byly mnohem delší, než byl dnes ten můj.

Ale dovolte mi, abych reagoval na otázku, která se týkala zdravotního rizika spojeného s migrací. Na úvod chci zopakovat, že Česká republika není cílovou zemí migrace. Na úvod chci zopakovat, že Česká republika je na okraji hlavního migračního proudu. Z hlediska počtu žadatelů o azyl, z hlediska počtu zadržených nelegálních migrantů v České republice jsou naše čísla řádově nižší než čísla v zemích, jako je Rakousko nebo jako bylo Maďarsko nebo jako je třeba Německo, které je jednou z hlavních cílových zemí migrační vlny.

I když jsme na okraji migrační vlny, nechceme podceňovat žádný aspekt, který je s tímto možná novodobým stěhováním národů dneska spojen. Ministerstvo zdravotnictví proto přijalo v zájmu ochrany veřejného zdraví některé konkrétní kroky a já bych teď o nich rád informoval.

Za prvé zpracovalo ve spolupráci s odbornými společnostmi České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Státním zdravotním ústavem materiál, který se jmenuje Návrh doporučení k laboratornímu vyšetřování a vakcinaci migrantů, kteří jsou umisťováni v příslušných zařízeních Ministerstva vnitra. Ministerstvo zdravotnictví denně sleduje informace Světové zdravotnické organizace, Evropské komise o vývoji epidemiologické situace ve světě se zvláštním zaměřením na uprchlíky. Ve spolupráci s místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví a Státním zdravotním ústavem Ministerstvo zdravotnictví monitoruje vývoj situace v České republice. Tuto situaci lze z hlediska epidemiologického hodnotit jako příznivou. K udržení příznivé situace významně přispívá i vysoká proočkovanost proti záškrtu a dalším infekčním nemocem, proti nimž se provádí pravidelné očkování dětí. Jenom připomínám, že takovýto systém pravidelného očkování přirozeně v řadě zemí, odkud přicházejí uprchlíci do Evropy, neexistuje.

Ministerstvo zdravotnictví ustavilo expertní tým, jehož členové byli jmenováni ministrem zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra se vzájemně pravidelně informují o zdravotní situaci v zařízeních pro migranty, ale také o situaci v zemích původu této migrační vlny. Všechny tyhle informace jsou aktuálně cestou krajských hygienických stanic předávány příslušným zdravotnickým zařízením. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě konzultace s Ministerstvem zdravotnictví vydalo metodiku k umisťování nezletilých cizinců bez doprovodu do příslušných dětských zařízení. Ministerstvo zdravotnictví zajistilo a zařazuje na seznam zásob vybrané medikamenty včetně toho, že Ministerstvo zdravotnictví prověřilo rezervní kapacitu vakcín pro pravidelné očkování.

Závěrem tedy chci říci, že pokud vyhodnotíme epidemiologickou situaci v uprchlických zařízeních, byla a je tato situace příznivá a výskyt diagnostikovaných infekcí je minimální. To je zkušenost uplynulého roku.

Čili tolik jenom velmi stručně k této otázce. Já chci jenom připomenout, že Česká republika je samozřejmě země, která je do značné míry tranzitní, je zemí s významným letištěm v Praze, s celou řadou regionálních letišť. Je zemí, kde je velmi intenzivní turistický ruch, a potkávají se u nás cizinci a turisté z celého světa. A pokud si porovnám pravděpodobnost, že se vyskytne nějaká takováto nemoc u některého z turistů, a pravděpodobnost, že se vyskytne u uprchlíků z hlediska množství uprchlíků, kteří dnes pobývají v České republice, pak si myslím, že ta pravděpodobnost, která se týká uprchlíků, je statisticky výrazně nižší. (Upozornění na uplynutí času k odpovědi.) Nicméně opět chci zdůraznit, že v žádném případě tuto věc nepodceňujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní poslankyni k mikrofonu, protože vidím, že chce položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane premiére, já vám děkuji za odpověď a to, že to nepodceňujete. Přesto bych vám chtěla ještě jednu otázku, možná trochu osobní, položit. Dokážete jistě pochopit matky dětí, že se bojí o zdraví svých dětí. Proto při mých návštěvách mezi občany padají tyto dotazy. Setkáváte se s nimi také? Pokud ano, tak byste jistě přistupoval odpovědněji k celé debatě o imigrační krizi a plnil usnesení Poslanecké sněmovny a pravidelně nás informoval. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že jsou to legitimní dotazy, že takové věci lidi napadají, proč ne. Na druhou stranu zase je legitimní říci, že vláda má tyto věci pod kontrolou. Já jsem velice rád, že navzdory všem útokům, které tady v minulosti byly, se podařilo udržet hygienickou službu. Protože jistě víte, že v minulosti byly snahy v důsledku škrtů, snižování počtu státních zaměstnanců hygienu nějakým způsobem oslabit. Rušila se její pracoviště a já jsem rád, že se nepodařilo tenhle záměr dotáhnout do konce. I proto jsme na stávající situaci připraveni.

A znovu opakuji, jsou to legitimní dotazy. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno na ně reagovat a Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem vnitra věnuje zvýšenou pozornost všem zařízením, kde v tuto chvíli pobývají uprchlíci, kteří třeba žádají na území České republiky o azyl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Kolovratníka, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. I vám, vážený pane premiére.

Já teď ze zdravotnictví zabrousím do problematiky dopravy. Dne 26. listopadu loňského roku jsem vás ústně interpeloval ve věci sporu mezi Českými dráhami a společností Škoda Transportation. V té interpelaci jsem vám položil dvě konkrétní otázky a vzhledem k tomu, že jste na jednání nebyl přítomen, tak jsem během několika dnů obdržel vaši písemnou reakci, za kterou děkuji. Ale bohužel musím konstatovat, že v tomto materiálu, v té odpovědi jsem se konkrétních odpovědí na konkrétní otázky nedočkal. Podle mého názoru jste se těm odpovědím vyhnul. A navíc v odpovědi je zřejmě faktická chyba. Ta reakce byla pouze na obecné rovině a podle mého názoru, ač jste jedním z nejvyšších představitelů státu, tak vyzýváte místo ochrany státní firmy ke smíru.

Proto bych vám ty otázky rád položil znovu a prosím o jasné odpovědi. Za prvé, rozhodci v této věci přiznali výrobci nároky na doplatky a dodatky. České dráhy musí zaplatit téměř 1,2 mld. korun navíc, ačkoliv předmět dodávky dosud nebyl splněn. Takže se ptám, jak budete vy osobně bránit stát a českého národního dopravce v situaci, kdy není dosažena shoda a České dráhy mají proti své vůli zaplatit stamiliony navíc za nedokončenou dodávku. A druhá otázka míří právě na onu shodu. Rád bych se zeptal, jestli jste ochoten pomoci a jak osobně pomůžete ministru Danu Ťokovi, aby byl ochráněn primárně zájem právě státního dopravce, tedy Českých drah. Jestli budete vystupovat na straně státu resp. dopravy.

Ještě bych rád korektně doplnil, že vzhledem k tomu, že těch nezodpovězených otázek v té kauze je mnohem více, tak bych rád upozornil, že dnes vám také zasílám písemnou interpelaci v této věci, kde bych žádost rozepsal podrobně a doplnil bych tam ještě další otázky. Nyní ale poprosím o tyto dvě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já musím říci, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že jako předseda vlády nemám žádné pravomoci, abych vstupoval do sporu, který je dneska mezi Českými dráhami a jedním z jejich dodavatelů. Nemohu žádným způsobem vstupovat ani do rozhodčího řízení, nemohu vstupovat ani do jakéhokoliv jiného sporu, který je veden tímto způsobem. A nemám ani jako předseda vlády žádné speciální informace, které by se týkaly vedení tohoto sporu.

Předpokládám, že informace mají členové dozorčí rady Českých drah, že tyto informace mají členové řídicího výboru Českých drah, který jmenuje vláda. A tady chci zdůraznit, že vláda, ačkoliv České dráhy jsou stoprocentně státním podnikem, tak vláda přímo neřídí České dráhy, ale vláda rozhoduje o složení řídicího výboru Českých drah, který následně tedy za stát řídí České dráhy jako takové, s tím, že České dráhy mají představenstvo a mají dozorčí radu a tyto odpovídají na základě příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Takže tady je zřejmé, jaká je přímá odpovědnost.

Pokud jde o informace o tomto sporu, tak tyto informace mám z médií, tzn. mám informace o tom, co se odehrálo, informace o tom, že historicky zde byl návrh na smír v tomto sporu, informace o tom, že ten návrh byl ze strany společnosti odmítnut, následně došlo k rozhodnutí a České dráhy samozřejmě musí využít všech možností, které jim dává právní stát, aby obhájily svoji pozici v tomto obchodním sporu, který vedou. Ale jako předseda vlády do toho nemohu vstupovat a nechci také hodnotit jednotlivé argumenty. Určitě bych si přál, aby České dráhy obhájily svoji pozici jako firma, která je stoprocentně vlastněna státem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance. Ano, chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já tomu vysvětlení rozumím, beru a děkuji za to, ale zaujal mě právě ten moment té dozorčí rady, resp. řídicího výboru a asi konkrétně dozorčí rady, tak bych se dovolil zeptat, jestli v tuto chvíli je to pro vás téma, kterému se chcete věnovat a třeba s tou dozorčí radou komunikujete, popř. s panem ministrem Ťokem, anebo jestli je to z vašeho pohledu jako premiéra, šéfa vlády, manažera, věc, kterou zatím necháváte plně v kompetenci ministra a dozorčí rady a pouze sledujete její průběh.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že je na ministrovi dopravy, jestli se rozhodne o této věci nějakou formou informovat vládu České republiky. Pravděpodobně ministr dopravy k tomu má nástroje, aby takovouto informaci vládě poskytl. Určitě nevylučuji, že tato věc může být předmětem nějakého jednání, pokud se rozhodne ministr dopravy takovouto informaci poskytnout. Nicméně nepokládám v tuto chvíli za nezbytné, abych se v této věci jako předseda vlády angažoval. Je zde dozorčí rada Českých drah, je zde představenstvo Českých drah, je zde funkční řídicí výbor Českých drah a tyto orgány musí nést odpovědnost za to, aby České dráhy obhájily svoji pozici a aby utrpěly, pokud možno, co nejmenší ekonomickou újmu v důsledku vedení tohoto sporu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu premiérovi a prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych ve své interpelaci chtěl navázat na dnešní mimořádný bod, na formu, jakou se to odehrávalo, a jaké byly podávány informace.

Prostřednictvím paní předsedající pane premiére, my jsme očekávali nikoli, a hlavně občané, kteří momentálně možná sledují tento, pokud ještě je, přenos, zprávu nikoli o migrační krizi, o tom, jak probíhala, jak probíhá nebo jaká jsou fakta, ale očekávali jsme zejména informace o tom, jak jsme připraveni řešit možné vývoje, možné varianty vývoje, to, co nás čeká, a to jsme tady neslyšeli.

Já jsem si díky tomu, že už je k dispozici stenozáznam z tohoto jednání, tak jsem si napsal dvě vaše věty z vašeho projevu. Cituji: Evropa dnes doplácí na fakt, že čtyři roky fakticky politicky ignorovala válku v Sýrii. A já k tomu dodávám: a důsledky té války v Sýrii. A potom další větu, kterou odcituji z vašeho projevu: A také doplácíme na fakt, že v Iráku se po svržení režimu Saddáma Husajna nepovedlo dosáhnout žádné dlouhodobé potřebné udržitelné stability. A protože vy jste proevropsky orientovaný, to je jasné, Evropa se k tomu stavěla také tak a Spojené státy jako mocnost, já k tomu dodávám to, že občané České republiky ani já se nechceme dožít toho, aby za rok nebo za dva, že budete konstatovat, že se nepodařilo zvládnout příliv migrantů a důsledků, že se nepodařilo situaci stabilizovat a že jsme bezpečnostní rizika podceňovali nebo ignorovali. Já tedy očekávám, že v tom pokračování bodu bude informace o tom, a to by určitě chtěli slyšet i občané, jak jsme připraveni na to, řešit ty alternativy vývoje, a očekávám vaši odpověď, v jakém duchu tedy bude tato informace podána. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že tady, a zažili jsme to v uplynulých letech, víme přece, že tady bylo arabské jaro, že západní svět řešil otázku a stále častěji po tom arabském jaru řešil otázku, jestli je tedy lepší stabilita, nebo porušování lidských práv. Řešila se otázka, jestli vůbec arabské jaro mohlo dopadnout jinak, než dopadlo v situaci, kdy v těch zemích, kterými arabské jaro prošlo, nebyly vytvořeny žádné silné střední vrstvy, které by měly liberální orientaci nebo měly demokratickou orientaci, a velmi často se ukázalo, že v řadě těch zemí, kterými prošlo arabské jaro, tím, kdo byl nejvíce a nejlépe zorganizován, byli islámští radikálové. Prostě ten vývoj v okolí Evropy v posledních letech vůbec nebyl jednoduchý a nedá se nějak jednoduše interpretovat na jednu nebo na druhou stranu. Severní Afrika, Blízký východ, to, co se stalo v Iráku, to, co se stalo v Sýrii, tohle všechno dramaticky zhoršilo bezpečností situaci v okolí Evropské unie. A přidala se k tomu situace na Ukrajině. To znamená, máme dnes destabilizovanou velkou část okolí, které bezprostředně s Evropou souvisí.

A jestliže jsem mluvil o tom, že se řadu let ignoroval ten problém v Sýrii, tak je to pravda, prostě proto, že se pouze hromadili lidé v uprchlických táborech. Vlastně Evropa ani nesledovala, jestli má OSN dost peněz pro to, aby těm lidem pomáhala, a nějak se tak automaticky předpokládalo, že ti lidé v těch uprchlických táborech budou čekat pořád, že tam prostě budou trpělivě sedět a čekat, co se stane v jejich zemi. A v okamžiku, kdy ta válka trvá čtyři pět let, ti lidé už vlastně utratili všechny peníze, které si vzali s sebou, jejich děti jim vyrůstají - a teď mi řekněte, jaká je perspektiva dětí, které vyrůstají uprostřed uprchlického tábora, kde je soustředěno 50, 60, 70 tisíc lidí. A teď se něco stalo, A já si myslím, že to je prostě důsledek toho, že byly ignorovány aspekty a dopady toho, co, se odehrávalo v Sýrii. Stejně jako bylo sporné, jaký efekt vlastně přineslo arabské jaro do celé řady zemí. Ano, já souhlasím s tím, že dodržování lidských práv je důležité, že ty diktatury byly odporné, ale je důležité, aby ty odporné diktatury nahradily režimy, které nebudou porušovat lidská práva a zajistí lidem šanci na důstojnější život, a to se v řadě případů po arabském jaru nestalo. Vidíme to dnes na tom, jak je rozbitá Libye a jak to vlastně vytváří další prostor pro nestabilitu v okolí Evropy.

Nemyslím si, že kdokoliv mohl úplně přesně predikovat, co se v okolí Evropy odehraje, ale myslím si, že Evropská komise má dostatek nástrojů, má agentury, má prostě poměrně kvalifikovaný aparát, který má k dispozici, a mohla některá data analyzovat rychlejším způsobem a především na ně mohla rychlejším způsobem reagovat. Já jsem rád, že naše vláda od samého počátku té migrační krize zdůrazňuje věci, které jsou podstatné. Poukazujeme na příčiny migrační krize, říkáme, co reálně tu migrační krizi může vyřešit, že vnější hranice Schengenu nejsou žádný přežitek, že je potřeba zajistit jejich ochranu, že si nemůžeme myslet, že Evropa má nekonečné kapacity pro to, aby byla schopna zajistit dobrou integraci, že jsou tady limity a pravidla přistěhovalecké politiky, která fungují ve všech vyspělých zemích na světě, a musí tudíž existovat a fungovat také v rámce Evropské unie. Takže myslím si, že analýza naší vlády v okamžiku, kdy jsme nastoupili a kdy jsme se začali potýkat s dopady té migrační krize, byla hodně přesná, a dokonce zaznamenávám, že spíše vlády v západní Evropě, které původně V4 kritizovaly, tak dneska přebírají celou řadu z našich stanovisek a z našich postojů, které jsme my v rámci V4 zastávali v této migrační krizi od samého počátku.

Nemyslím si, že by Evropa měla připustit, aby opakovala podobné chyby, a proto bych také chtěl, aby Evropa měla silnější společnou zahraniční politiku, a proto bych také chtěl, aby Evropa měla silnější společnou bezpečnostní politiku. Prostě tím řešením, jak ochránit lépe naši budoucnost, není rozbít Evropu, to by vyvolalo další a další nestabilitu a krize, ale potřebujeme Evropu, která má silnější nástroje pro to, aby se vypořádala s problémy, které jsou v jejím bezprostředním okolí. Řadu těch věcí za Evropu nikdo řešit nebude. Pokud to neuděláme my, tak nám ty konflikty v okolí budou mokvat a budou nám tam doutnat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Ta odpověď byla bohužel bez překvapení. Já doporučuji prostřednictvím paní předsedající, abyste si, pane premiére, potom přečetl ten stenozáznam. V první části vaší odpovědi to bylo opět jen popisování toho, co bylo, jak se ty věci odehrávaly, jaká je situace. Ve druhé části obecná proklamace, že je třeba bránit vnější hranice Schengenu a že je třeba dbát na bezpečnost a udržovat Evropu. Nic konkrétního jsme opět neslyšeli. Asi je to marné, je to zbytečné opakovat stále dokola. Vy jste řekl, že situace se vyvíjí, že je špatná kolem. To my všechno víme. Ale občané i já bychom chtěli jako jejich volení zástupci slyšet konkrétní kroky, konkrétní opatření, která chystáte, která připravujete, jak se té situaci bránit. To pořád jsme bohužel od vás neslyšeli.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Váš čas! Zeptám se pana premiéra, zda chce reagovat. Nechce.

V tuto chvíli musím říct, že jsme za 16. hodinou, tedy uplynul čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. V tuto chvíli vyzývám paní poslankyni Miroslavu Němcovou, aby přednesla interpelaci na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci projektu, o kterém jsem se dozvěděla včera z veřejných zdrojů. Konkrétně na serveru Svobodné fórum bylo uvedeno, že spouštíte ve školách, v základních školách na druhém stupni, kampaň k tomu, aby žáci těchto škol lépe pochopili migrační krizi, a tato kampaň má za cíl vzbudit v nich soucit s uprchlíky. Je doložena několika příběhy.

První příběh vypráví situaci afghánského chlapce, jemuž spojenecká vojska - podtrhuji ausgerechnet spojenecká vojska - při bombardování zabijí tatínka a tenhle chlapec je potom vypraven s maminkou do Švédska, aby zde nalezl své štěstí. Já bych se chtěla zeptat, jestli jste ty dokumenty viděla, protože druhý z těch filmů popisuje situaci, kdy v ČR vybuchne atomová bomba a 10 milionů Čechů dostane nabídku, aby se přesídlilo, myslím, někam do nějaké asijské země, ale ona je v podstatě nechce, a tak jim klade různé podmínky a otázky, na které mají v podstatě odpovědět ty děti. A mají odpovídat například děti na druhém stupni základní školy: zamyslet se nad tím, co znamená česká kultura, jak by chtěly žít v nové vlasti, jak by tam praktikovaly své náboženství, zda by chtěly volební právo nebo sociální výhody a zda budou dodržovat tamní svátky a tradice.

Já bych chtěla vědět, jestli jste to viděla, jestli považujete tento dokument za vyvážený, například že když je řeč o afghánském chlapečkovi, jestli je tam také řeč o tom, co by bylo, kdyby byl náhodou afghánskou holčičkou, a tudíž se stal méněcenným tvorem společnosti, který by byl asi v 10 nebo 12 letech provdán za bratrance a v tu chvíli ztratil jakákoliv práva, nesměl by sám na ulici, tak jako mohou maminky českých dětí, nesměla by řídit auto, tak jako mohou maminky českých dětí. Mně jde prostě o to, jestli, je-li spuštěna nějaká kampaň, která má za cíl, aby děti pochopily, co se v současném světě děje, jestli je tahle kampaň vedena vyváženě, anebo propagandisticky ve smyslu, když nepochopili rodiče blahodárnost (upozornění na čas) multikulturalismu, tak to musíme nalít do těch dětských hlav. (Potlesk některých poslanců vpravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o reakci.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za interpelaci paní poslankyně Němcové. Co se týká onoho komiksu, který byl medializován včera, tak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s ním nemá nic společného. Neposkytlo mu záštitu, neposkytlo mu finanční podporu, není to žádným způsobem dokument Ministerstva školství. Ačkoliv na semináři, který včera pořádal Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky, byl přítomen náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, tak jeho přítomnost měla zcela jiný význam a jiný kontext. Byl tímto úřadem požádán, aby seznámil účastníky tohoto semináře s kroky, které v případě integrace cizinců, podotýkám průběžně, Ministerstvo školství činí. A musím říct, že mě velmi mrzí, že zpravodajství televize Nova, ačkoliv se ptalo na souvislost s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a můj náměstek již na tomto semináři odmítl a vysvětlil, že se netýká o materiál Ministerstva školství, nýbrž vysokého komisaře pro uprchlíky, tak následně tady byla bohužel veřejnost šokována a šířena panika v duchu té souvislosti, že se vede nějaká kampaň směrem k našim dětem ve školách.

Takže já to jako ministryně školství odmítám. Není to materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Prosím a zároveň děkuji paní poslankyni, že jsem interpelována, že mám možnost to vysvětlit, abychom tedy nepokračovali v debatě v tomto duchu, jako kdyby se o nějakou kampaň Ministerstva školství jednalo. Samozřejmě se obrátím písemně na televizi Nova a budu žádat nápravu dané věci. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Hezké dobré odpoledne paní ministryni. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za odpověď. Rozuměla jsem tomu tedy tak, že paní ministryně říká, že s tím od samého počátku nemá nic společného, přestože informace, které jsem včera měla v médiích, píší, že tedy s posvěcením Ministerstva školství tento program přichází do škol. Vy říkáte, že to není pravda, a já se vás tedy ptám, jestli, když už vznikl Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky, se v tom angažoval, vložil do toho své peníze, a ten program je hotový, byť byl původně určen pro švédské děti, nyní tedy modifikován pro děti české, co uděláte pro to, aby tento program - pochopila jsem, že jste to možná ani neviděla - do českých škol nešel.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji za doplňující otázku. Co se týká toho, co se děti učí ve školách, tak to samozřejmě z hlediska rámcového vzdělávacího programu a obsahu je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tento materiál podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nemá v žádném směru. A co se týká mého hodnocení, já jsem se s ním neseznámila, protože to není náš materiál, neznám jeho obsah, ale jenom to, co mi bylo zprostředkováno poté, co jsem se připravovala na dnešní den na tu reakci, tak se má jednat o materiál, který je přeložením švédského materiálu, který je starý tři roky. V této situaci, tedy v případě úřadu vysokého komisaře a nevládní organizace META došlo jenom k překladu daného materiálu a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ho samozřejmě žádným způsobem do škol distribuovat nebude a nejedná se o žádnou kampaň Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Já si uvědomuji, že současná situace v případě uprchlické krize je velmi citlivá, myslím si, že je velmi složitá a vážná věc pro dospělé a v žádném případě nedovolím, aby tímto způsobem byly strašeny nebo zatahovány do celospolečenské vážné debaty děti. (Potlesk několika poslanců vpravo.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní ministryni za její odpověď. Druhou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci přípravy vinařského zákona. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, mám jednoduchou otázku. Podle mých informací Ministerstvo zemědělství připravovalo znění novely vinařského zákona. To prošlo vnitřním i vnějším připomínkovým řízením a došlo k nějakému konsenzu s vinařskou obcí. Ale podle mých informací chystáte změnu v tomto návrhu zákona ještě po těch připomínkách, a to v tom smyslu, že by mělo být zakázáno prodávat sudové víno.

Chci se zeptat, zda to je pravda, či nikoliv. V jaké podobě v tomto ohledu zákon předložíte na jednání Poslanecké sněmovny, neboť by toto znamenalo pro malé vinaře, kteří nelahvují, že nebudou moci prodávat své produkty jinde než ve sklípku nebo jenom těm, kteří víno lahvují. Prosím o odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré odpoledne. Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče Bendle, prostřednictvím pana předsedajícího. Pokud jde o materiál, který schválila vláda na jednání vlády tento týden v pondělí, tak ta konečná podoba hovoří po všech jednáních, která trvala víc než tři čtvrtě roku, takto: Nezakazujeme prodej sudového vína, neděláme povinnost, že by veškeré sudové víno by se muselo ze sudů překlopit do balení jenom bag-in-boxů. Ten model bude fungovat takto: Je-li příjemce, tzn. dovozce vína sudového do Českého republiky, tak tento příjemce, pokud to víno chce prodávat jako sudové v rámci své prodejní sítě vinoték, může tak činit v balení keg-sud, tak jak je tomu dnes. To stejně moravský a český vinař, který vyrábí také víno a chce je prodávat jako sudové, může v síti vinoték, kterou provozuje, prodávat nadále v keg-sudu, může je stáčet v těchto provozovnách.

Změna nastává u provozoven, které, řekněme, známe především jako různé večerky, prodejní místa non-stop atd., tak tam nastává de facto ta změna, že pokud prodejce nesplňuje kritérium příjemce, tzn. dovozce vína, nebo výrobce, to víno bude moci prodávat a rozlévat jej pouze z bag-in-boxů v balení omezeném do 20 litrů, tzn. obal, který nemůžeme znovu naplnit, na kterém bude plnohodnotná etiketa. Když přijde náš dozorový orgán, odebere vzorek, zjistí pochybení, okamžitě je schopen říci, kdo to pochybení udělal, tzn. ten, kdo je na etiketě uveden jako ten, kdo to víno do toho bag-in-boxu stočil. A máme tu dohledatelnost.

Teď samozřejmě vyvstává otázka. Je tady určité penzum vinoték, které nejsou, řekněme, v té kategorii různých míst, která nejsou úplně ideální, která mají největší chybovost na základě zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ale jsou to solventní vinotéky, které ale v tento okamžik nejsou třeba vlastněny nějakým (nesrozumitelné) nebo někým, kdo víno dováží nebo vyrábí. A tato vinotéka má z dikce zákona možnost stát se také výrobcem vína, jestliže si to víno u někoho objedná. To znamená, pokud si vinotéka objedná sudové víno od konkrétního vinaře anebo příjemce, který víno dováží do České republiky, tak může to víno potom prodávat v tom keg-sudu. A pro nás je to důležité zase v tom, že máme dohledatelnost a vidíme, že víno, které on takhle prodává, má nakoupeno od toho a toho dodavatele, a my jsme schopni v případě zjištění pochybností mít zajištěnu vymahatelnost práva.

To je ten kompromis, který jsme se snažili v celé té diskusi najít. Nejít tou cestou zakázat prodej sudového vína a jenom na bag-in-boxy, což byla původní varianta ještě z první poloviny loňského roku, ale najít dobré kompromisní řešení, které by bylo použitelné v České republice, které by nepoškozovalo české vinaře a poctivé prodejce sudového vína, kteří to víno dovážejí případně ze zahraničí. Takže toto je výsledný kompromis a tento budeme také prezentovat veřejnosti. Chystám velké setkání první únorový týden na jižní Moravě, kde vinařům osobně já se svými kolegy budeme tady tento princip vysvětlovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za vaši odpověď, pane ministře. Mně jde o to, aby zejména ti malí vinaři nebyli příliš omezováni. Rozumím tomu, že tady je jasná snaha, aby nedocházelo ke klamání zákazníků v tom, že něčemu říkám moravské víno, a přitom jsem to víno přivezl odjinud. Tomu rozumím. To je něco, čemu chceme společně zabránit. Ale neměli bychom s vaničkou vylít i dítě a omezit tak šanci malých vinařů se na trhu uplatnit a šanci zákazníků koupit si dobré kvalitní moravské sudové víno od konkrétního vinaře. My se o tom určitě ještě budeme bavit na jednání Poslanecké sněmovny. V tuto chvíli děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci.

Třetí interpelaci přednese pan poslanec Daniel Korte, který bude interpelovat ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci Centra vízových služeb v Minsku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, je běžnou praxí, že za účelem zjednodušení a urychlení procesu vydávání víz se zřizují externí vízová centra, což jsou, řekněme, jacísi zprostředkovatelé mezi žadateli o víza, o vstupní víza, a příslušným konzulárním oddělením, které pouze a výhradně má tu rozhodující pravomoc udělit nebo neudělit vízum.

Ministerstvo zahraničních věcí, konkrétně jeho odbor konzulárních koncepcí a metodiky, vybralo pro poskytovatele těchto služeb v Minsku ve výběrovém řízení ruskou společnost Pony Express. Pony Express je obchodní značka společnosti, avšak její skutečný název je AO FREIGHT LINK a patří kyperské obchodní skupině Goodtek Company Limited. Ale to vše patří do holdingu Bazovy Element, který kontroluje ruský oligarcha Oleg Deripaska, který má relativně blízké vztahy ke Kremlu a zejména k Putinovi, jakož i další kontakty na část ruské vládnoucí elity.

Vážený pane ministře, jsou vám tyto skutečnosti známy?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra zahraničí o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Tady vlastně už v té interpelaci zazněly některé důležité skutečnosti. To, že například pokud dojde k tomu outsourcingu, což je tedy standardní nástroj vízového procesu, který používáme v řadě zemí a používá se obecně evropskými státy v Evropské unii jako standardní způsob. My jsme tady tento způsob použili v zemích, jako je Turecko, Čína, Jihoafrická republika, Indie, Thajsko, Kuvajt, Saúdská Arábie - a samozřejmě tam, kde se rozhodneme, že budeme takhle outsourceovat ten nábor víz, tak se postupuje podle výběrového řízení, které tady v tomto případě proběhlo, jsem přesvědčen, naprosto transparentně v souladu se zákonem. Podrobná informace o tom je veřejně k dispozici na webovém portálu www.vhodne-uverejneni.cz. Tam je všechno, zadávací dokumentace, hodnoticí kritéria výběrového řízení. Okruh kandidátů nebyl limitován tady v tomto řízení.

Máte pravdu, když jste informoval o tom výsledku. Ta běloruská koncesní smlouva transparentního výběrového řízení byla podepsána dne 3. září 2015 se společností FREIGHT LINK Pony Expres. Zastupitelský úřad doposud spolupráci s vízovým centrem nezahájil. Tak jak jsem se tím zabýval, tak jsem tam skutečně neshledal žádné pochybení v celém tom procesu, který se tam odehrál. Na druhé straně uznávám, že okolnosti, které jste zmínil, jsou i pro mne docela významné, a proto jsem zadal takové zvláštní posouzení toho, jestli přesto neexistují určitá rizika toho, jak by bylo toto spravováno.

Je pravda to, co vy jste také naznačil ve svém vystoupení, že vízové centrum nijak neposuzuje žádosti o víza ani o nich nerozhoduje. Pracovníci vízového centra nevstupují ani nijak do systému Ministerstva zahraničí ani Evropské unie, takže tam se opravdu nedostanou. Při tom prvním tom jsem zjistil, že bezpečnost vízového systému není nijak ohrožena, toho vízového procesu, který se odehrává především na zastupitelském úřadě. Tam oni to přijmou, tam to rozhodují. Myslím si při tom pohledu takto, že se nezdá, že by tam nějaké riziko mělo být. Přesto i já do určité míry sdílím asi některé otázníky, které naznačujete, a proto jsem se rozhodl, že to nechám celé ještě posoudit důkladnějším způsobem.

Opakuji, do této chvíle zastupitelský úřad spolupráci s vízovým centrem nezahájil a čekám výsledky zevrubnějšího zkoumání, které jsem zadal nedávno, a budu vás, když budete mít zájem, o těch výsledcích informovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za tu odpověď. Já nezpochybňuji řádnost výběrového řízení. Já zpochybňuji, zda zrovna společnost, která má takto blízko ke Kremlu - poněkud mě zneklidňuje, že může mít přehled kompletně o všech osobách, které hodlají přijet či přijíždějí do České republiky z Běloruska. Oceňuji, že to hodláte přezkoumat, a prosím vás o písemné vyrozumění o výsledku vašeho rozhodnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr má ještě doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Jenom bych chtěl upozornit ještě na jednu skutečnost, že to není tak, že by ten dotyčný měl úplný přehled, protože i když my tedy takto bychom outsourceovali tu činnost a používali službu toho vízového centra, tak v každém případě ten žadatel případně tady v Bělorusku má možnost si vybrat. On může žádat přes to vízové centrum, anebo osobně na zastupitelském úřadě. Naznačujete takovou možnost, že by někomu mohlo být nějak bráněno, že by mohl třeba zmizet z toho systému díky tomu, že se tam bude hlásit, ale on má v každém případě možnost neobrátit se na vízové centrum třeba i v tom Bělorusku a jít přímo na zastupitelský úřad. Takže to není tak, že ten dotyčný má potom monopol na ten přístup. To je jen informace tady. Ale jinak si myslím, že jsme si porozuměli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Není lepší zpráva, než když jste si porozuměli, pane ministře. Děkuji.

Čtvrtou interpelaci přednese pan poslanec Jan Farský, který bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci prodeje pozemků v Harrachově. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dostala se ke mně od starostky Harrachova informace, že v samotném Harrachově stát vlastní velké pozemky, na kterých jsou sjezdovky, ale i přístupové cesty k jednotlivým rekreačním objektům, a tyto pozemky využívá i Krkonošský národní park pro hospodaření v přilehlých lesích. Objevila se informace o tom, že se uvažuje o prodeji těchto pozemků přímo určenému zájemci. Chtěl bych se zeptat, co je na tom pravdy, jestli tento prodej se skutečně plánuje, že by proběhl, a jestli není lepší ta varianta, že stát jako dosud by vybíral nájemné z těchto pozemků, a ty tak byly ve vlastnictví veřejného subjektu a přístupné všem subjektům, které jsou na to napojeny. Je to stěžejní otázka pro budoucí rozvoj Harrachova, jestli tyto pozemky zůstanou ve veřejném vlastnictví, nebo ne.

Když už se začalo uvažovat o tom, že má dojít k převodu vlastnictví, tak se přihlásil také Krkonošský národní park i obec, ale podle všeho to vypadá, že se připravuje prodej tomu předem určenému zájemci. Já bych od vás chtěl slyšet, jestli to tak je, nebo jestli se jedná jenom o dezinterpretaci nebo nedorozumění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra financí o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ono to vypadá, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že jsme se nikdy k tomu nepotkali, ale my jsme se přece k tomu potkali a jednali jsme o tom. Takže vy tady vyvoláváte zdání, že je tady nějaká nepravost, přitom dobře víte, že jde z vaší strany jenom o politickou záležitost. Vy lobbujete za vaši starostku Zbrojovou, blíží se volby, já tomu rozumím.

Řekněme si, jak to je. My jsme o tom jednali a vy dokonce máte zítra v 10 hodin tady ve Sněmovně schůzku s panem Kremlíkem z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V tom areálu je společnost Sportovní areál Harrachov, která má pozemky v nájmu za cenu 2 mil. 178 tis. korun ročně a která vlastně myslím od 30. 6. neplatí nájem. Neplatí nájem, protože my bojujeme za stát a my chceme tržní cenu. Podle našeho názoru tržní cena je 3,5 mil. Tahle společnost, která by si pravděpodobně chtěla koupit ty pozemky, není ochotna nám zaplatit 1 mil. 322 tis. korun navíc, takže se s ní handrkujeme už dlouho.

Celý tento problém je vlastně osobní, protože šéfem té společnosti, a to dobře víte, je bývalý místostarosta a vaše starostka tohoto místostarostu nesnáší. A vy tady teď vlastně chcete vzbudit dojem, že máte dojímavou starost o nějaké pozemky.

Takže ten status quo je takový, že my jsme ve fázi dojednávání nájmu, a pokud se s tou společností nedomluvíme, že nám zvýší o milion a něco, tak je zažalujeme do 31. 3. 2016 za bezdůvodné obohacení.

Samozřejmě ten pozemek podle našich odhadů má cenu 60 až 80 mil. korun, a pokud náš úřad ty pozemky dá do prodeje, a my jsme pro to, abychom ztržňovali transparentně majetek, tak nic nebrání tomu, aby vaše starostka se následně ucházela o ty pozemky. Ale vůbec nejsme v té pozici. Vy to dobře víte. Takže jsme v pozici střetu o nájem a bylo by dobré, abychom si tady říkali věci tak, jak jsou, a nedělali nějakou propagandu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Dozvěděl jsem se hodně, ale málo odpovědí na svoje otázky. Dozvěděl jsem se, že se tedy tam prodává, nebo se neprodává? Užívá ty pozemky aktuálně někdo bez právního důvodu, jsem pochopil. Podle mých informací ten, který tam dneska užívá pozemky bez právního důvodu a na kterého stát bude podávat žalobu do konce března, pokud nepodepíše dodatek ke smlouvě, tak je zároveň tím, který ty pozemky má dostat jako zájemce. Pokud to tak není, budu rád.

Moje otázka byla ještě, proč tyto pozemky nejdou na KRNAP, Krkonošský národní park. Je to uprostřed národního parku, slouží ty pozemky k obhospodařování okolí, slouží nejen této jedné společnosti, ale slouží také mnoha dalším subjektům, které tam fungují v tom okolí. A proč vůbec stát, který z toho má pravidelný nemalý roční příjem, chce tyto pozemky prodat? Co je na nich zbytného, když stát nic nestojí a pouze z toho má příjmy? (Předsedající upozorňuje na čas.)

Poprosil bych, abych už dostal odpovědi na otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Takže ještě jednou. Pozemky se neprodávají. Nemohou se prodávat, protože není vypořádaný nájem. To jsem řekl. Stát by se měl chovat s péčí řádného hospodáře, pokud se to vypořádá. A pokud vy máte pocit, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že je lepší dostávat 3 mil. korun ročně než 80 mil. najednou, tak to investičně asi není moc dobrá záležitost pro stát. Takže pozemky se neprodávají. Pokud se to vypořádá, tak my určitě chceme ty pozemky prodat, protože pro nás, pro stát, je lepší mít 80 mil. než zatím 2,1 mil. ročně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Přikročíme k páté interpelaci. Pan poslanec Radim Holeček měl interpelovat pana ministra vnitra Milana Chovance, nicméně pana poslance nevidím, není tady, tudíž jeho interpelace propadá a my přejdeme k dalšímu interpelujícímu. To bude pan poslanec Roman Procházka, který bude interpelovat pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci jmenování ředitele Lesního závodu Kladská. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci ředitele Lesního závodu Kladská. Lesní závod je součástí Lesů České republiky. Ředitel lesního závodu byl v loňském roce odvolán a zároveň byl pověřen řízením lesního závodu. Následně bylo vyhlášeno výběrové řízení na místo ředitele, do kterého se přihlásilo asi, tuším, jedenáct uchazečů. Nikdo z nich však nebyl vybrán. Následně snad mělo být vyhlášeno druhé výběrové řízení s termínem podání přihlášek do 4. ledna, nicméně tuto informaci jsem nedokázal nikde ověřit, protože jsem ji nikde nedohledal.

V poslaneckých dnech mě navštívilo několik občanů, kteří mě na tuto situaci upozornili, dokonce mi tvrdili, že ten odvolaný ředitel by měl být znovu opětovně jmenován. Sice tomu nevěřím, nicméně bych vás rád požádal o zevrubnou informaci v této záležitosti. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Procházkovi. Pane ministře, prosím o vaši odpověď. Máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, dobré odpoledne ještě jednou. K této záležitosti poměrně stručně. Pan ředitel Němický byl odvolán z této funkce. Do výběru nového ředitele je zatím dočasně pověřen výkonem této funkce Lesního závodu Kladská s tím, že opravdu v prvním výběrovém řízení se nevybral žádný nový uchazeč. Teď 4. ledna bylo vypsáno druhé výběrové řízení s tím, že zítra jsou pohovory s uchazeči. Teď jsem mluvil s generálním ředitelem lesů, takže opravdu to výběrové řízení běží. Zítra bude probíhat fyzicky. Uchazeči tam jsou. Myslím, že pět lidí je zítra pozváno na pohovor. Pokud se podaří z tohoto výběrového řízení vybrat nového ředitele, bude jmenován a pověření pana Němického skončí.

To je asi tolik k tomu výběrovému řízení. To, proč byl odvolán, mi generální ředitel sdělil, že pro to měl celkem vážné důvody, proto se rozhodl ho odvolat. Tolik asi k tomu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Marek Ženíšek, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci reformy psychiatrické péče. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo pane předsedající. Svojí interpelaci vzhledem k nepřítomnosti pana ministra stahuji. Trošku mě udivuje důvod, nebo odůvodnění nepřítomnosti ministra, kde je uvedeno pracovní důvody. Myslím si, že ministr během interpelací, pokud není nemocen nebo pokud není v zahraničí, by se měl interpelací zúčastnit. U pana ministra Němečka to opakovaně vypadá, jako kdyby chodil na interpelace ještě do jiné Sněmovny, než které se zodpovídá. Já si tedy počkám, až pan ministr bude přítomen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pane poslanče. Osmou interpelaci přednese pan poslanec Zdeněk Ondráček, který bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci zahraniční politiky Ukrajiny. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pokud vzpomínáte, 17. září, byl to čtvrtek, jsme zde večer diskutovali o dohodě o přidružení zemí Evropské unie s Ukrajinou. Byl to sněmovní tisk 310. Při svém vystoupení jsem hovořil o tom, proč se domnívám, že Ukrajina není připravena na to, aby byla součástí Evropské unie, aby vůbec přemýšlela a pošilhávala po tom být v tomto evropském společenství. Zmiňoval jsem její politiku a její zákazy. Zmiňoval jsem, pokud vzpomínáte, herce a umělce. Řekl jsem pana Depardieu, zmiňoval jsem novináře Die Zeit, BBC, zmiňoval jsem politiky, místopředsedu Národní demokracie pana Zemánka nebo senátora pana Doubravu.

Jaká je politika Ukrajiny v současné době? Z mého pohledu zamrzla v éře Sovětského svazu. Zákazy, příkazy. Znovu budu citovat: "Ukrajina není připravena pošilhávat po svém členství ani přidružení s Evropskou unií." Jak víte, byl jsem pozorovatelem voleb se souhlasem ukrajinské vlády, a když jsem přijel na mezinárodní konferenci, byl mi zakázán vstup na Ukrajinu, vrátil jsem se zpět do ČR a jsem nežádoucí osoba.

Požádal jsem ministra, pan ministr mi odpoví, už vím, že dopis je na cestě. Ale já se ptám, pane ministře: Je z vašeho pohledu normální, aby země, která usiluje o členství v Evropské unii, zakazovala politikům Evropské unie, nebo členských zemí Evropské unie vstup na svoje území? A neměla ani tu slušnost jim říct, z jakého důvodu tak činí? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano, děkuju za interpelaci a pokusím se na ni odpovědět.

První věc a to musím zdůraznit pro začátek, aby bylo jasné. Ukrajina neusiluje o členství v Evropské unii. Myslím si, že nikdo ani nic takového nenavrhuje, a myslím si, že Ukrajina si je vědoma toho, že v tuto chvíli nemůže mít ambici vstoupit do Evropské unie, protože je evidentní, že je celá přehršle důvodů, proč takovéto členství je něco, o čem je naprosto předčasné mluvit. Také když jsme tady probírali tu dohodu, kterou jsme se tady zabývali, tak jsem neustále zdůrazňoval, že to, co dnes projednáváme, nebo co jsme tady projednávali, schvalovali, to nebyla otázka členství, protože to je skutečně absolutně předčasné. Ukrajina se dnes nachází ve stavu, kdy bojuje, konflikt na východě, to opravdu není stav, ve kterém by se dalo mluvit o členství. My jsme nikdy nemluvili o tom, že projednáváme členství. Dokonce ani Ukrajina samotná neříká, že jí dnes jde o členství. My jsme maximálně mluvili o perspektivě toho členství a to je zásadní rozdíl.

Nemůžeme se dívat na Ukrajinu jako na zemi, kterou teď posuzujeme z hlediska toho, že by chtěla vstoupit do Evropské unie. To je jasně předčasné. My dneska usilujeme o to, aby Ukrajina byla součástí procesu, ve kterém by se pomaličku odehrával proces integrace v různých oblastech, a byla by to příprava na něco, co může přijít až v budoucnosti. Takže opakuji, je to, rozumíte?, nepřesné a zavádějící, když mluvíme o členství. To je v případě Ukrajiny brzo a to vám podle mě vážně nebude říkat ani žádný ukrajinský politik. To je jedna věc. Nemluvme o členství v EU.

Druhá věc je, co se týče toho... což je tady problém, to je to, že nebylo umožněno vstoupit na území Ukrajiny. Přátelé, já mám pocit, že to je úplně nejklíčovější princip, ke kterému se dneska hlásíme od rána do večera v této Sněmovně, že každá země má právo rozhodnout o tom, koho na své území pustí a koho ne. Chápete? (Hovoří velmi důrazně.) To je základní právo každého státu! A neexistuje žádné mezinárodní ustanovení ani v rámci OSN, žádných smluv, že nějaké zemi můžete vnutit, že někoho musí pustit na své území!

Dovolte, abych (nesrozumitelné), celý den tady bavíme. My se tady bavíme o migraci a my se bavíme o tom, jestli máme povinnost pustit někoho na naše území. A tady v celé Sněmovně pořád zní, že přece to nám nemůže nikdo nutit. No ale přátelé, jestli tedy nemůže nám nikdo nutit, abychom my někoho pouštěli na naše území, tak to nemůžeme nutit ani těm zemím kolem nás! Nebo si někdo myslí, že můžeme komukoli říci: vy musíte vpustit tohoto člověka na území Ukrajiny? A já nemám sílu říci, nikde v žádné zemi - tohoto poslance nebo občana vy musíte vpustit na své území. No když ta země nechce, tak nechce. Ale nezlobte se na mě, to je to, co my tady celé dny hájíme. Tak po mě nechtějte, abych já teď řekl Ukrajincům, že oni mají povinnost někoho vpustit, když oni říkají, že mají důvody, proč ho nevpustí. Nemůžeme měřit sobě jinak, než měříme všem těm ostatním. Ono to vypadá - mě někam nepustili? A já vám říkám úplně klidně - nezlobte se, ale to je suverénní právo té země a neexistuje mezinárodní ustanovení, nenajdete ho, které by nějaké zemi přikazovalo, že musí někoho pustit na své území! A to prostě, přátelé, přes to nejede vlak. Ať se to někomu líbí, nebo ne!

A tady, v tomto případě, ukrajinské úřady mají nějaké důvody, mluví o porušení ukrajinských zákonů. Asi byste chtěli, kdyby Česká republika řekla - tady tento člověk se nám nelíbí, on porušil naše zákony, my ho tady nevpustíme - tak byste všichni křičeli, že máme suverénní právo o tom rozhodnout. A já vám mohu říci - tohle právo nemůžeme upírat ani nikomu jinému. Takhle to prostě je!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Škoda, že mám jenom jednu minutu. Pane ministře, vy jste demagog! Vy jste normální demagog, prostě mícháte jabka s hruškama, jste úplně mimo. Mluvíme o migraci a tady mluvíme o politice Evropské unie a politicích. Nesměšujte dvě úplně jiné věci. A jestli si Ukrajina myslí, že to je demokratické, a to, co chce předvádět... Mě to je úplně jedno, jestli mě tam Ukrajina chce, nebo nechce. Pro mě za mě ať zahájí trestní řízení a vydají mezinárodní zatykač. To je jejich právo. Ale vy jste demagog a nehájíte zájmy České republiky! Protože vstupní pohovory, a jestli to je přidružení, anebo členství, to co tady nazýváte, je jedna z věcí. Ano, ale Ukrajina pošilhává po tom být součástí evropského společenství. A my máme jasně říct, jaké máme hodnoty. Vy ty hodnoty nehájíte! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já si myslím, že po čem kdo pošilhává, nebo ne, to by nemělo být předmětem naší debaty, protože to nás nemusí zase tak moc zajímat. To je něco jiného než úvahy o členství. A já bych vás odkázal na asociační dohodu s Ukrajinou článek 9, kde se mluví o podmínkách pohybu, a tam se nestanovují žádné právní podmínky a žádné závazky v této oblasti. To znamená, tam není nic, z čeho byste vy mohl odvodit, že Ukrajina má povinnost pustit někoho na základě té asociační dohody, že by měla nějaké povinnosti. Prostě žádné neplynou. A já vám pouze říkám, že ani nemohou plynout. My v téhle věci nemůžeme prostě nic nutit. Ano, my chceme zlepšit kontakty a děláme věci pro to zlepšení kontaktů, ale pokud Ukrajina řekne, že někoho na svém území nechce, stejně jako to může říct Česko. My můžeme jako Češi říct Ukrajincům, my tady tohoto vašeho občana na svém území nechceme. Z nejrůznějších důvodů. Máme na to právo a nikdo nám prostě nemůže v tom bránit. A to stejné Ukrajina. Takové jsou podmínky v Evropě, takové jsou podmínky v Evropské unii.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dále svou interpelaci přednese pan poslanec Martin Lank, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci odznaku SKPY.

 

Poslanec Martin Lank: SKPV, to je špatný přepis, moje chyba.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Píšou Y, je to V. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Lank: Ano, omlouvám se, to asi jsem trošičku špatně to tam rozepsal. Mělo to být V, je to tam napsáno jako Y. To je jedno, já to teď vyjasním. Děkuji vám za slovo.

Vážený, bohužel nepřítomný pane ministře, já se na vás obracím ve věci odznaků příslušníků policie, respektive služby kriminální policie a vyšetřování. Předpokládám, že je vám známo, že tito museli do 21. prosince uplynulého roku odevzdat své odznaky s tím, že jim budou vydány odznaky nové. O tom rozhodl už předpis číslo 122/2015 Sb. ze dne 14. května 2015 platný od 1. června 2015 s tím, že se tam dala výjimka, že stávající odznaky mohou používat do konce roku 2015. Až potud v pořádku, nic proti tomu. Bohužel, jak se ukázalo, dodavatelská firma nebyla schopna nové odznaky včas vyrobit, respektive dodala pouze pár kusů odznaků, které vyrobila ručně pro účely výběrového řízení. To, že se jedná údajně o italskou firmu, která se doteď zabývala výrobou knoflíků, tak to by ještě nebylo nic zásadně špatného. Že ale podle mých informací ještě ani začátkem tohoto roku ani neměla v České republice dovezený stroj na výrobu těchto odznaků a odhadovaný termín dodávky je někdy v prvním čtvrtletí tohoto roku, tak v tom už tedy problém spatřuji, a to poměrně zásadní. Důsledkem je, že kriminalisté v celé republice jsou momentálně bez odznaků, takzvaných placek, kterými se odnepaměti byli zvyklí prokazovat. Ano, mohou se prokazovat služebním průkazem, ale já si myslím, že převážná část veřejnosti ani netuší, jak takový průkaz vypadá, a to ani nemluvím o tom, že pro detektivy je to to jediné, tato placka, co prokazuje jejich příslušnost ke kriminální policii, protože ten služební průkaz je prakticky stejný od začínajícího pochůzkáře až po policejního prezidenta. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

Dvě otázečky v rychlosti: Ptám se, proč bylo nutné detektivům odznaky odebrat, když bylo evidentní, že nové nejsou a jen tak nebudou, za druhé, kdy budou, a hlavně za třetí, kdo za toto selhání ponese odpovědnost a jaké z toho budou vyvozeny důsledky. Děkuji, aspoň doufám v písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Desátou interpelaci přednese pan poslanec Ladislav Velebný, který bude interpelovat přítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci doprivatizace zemědělských areálů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, již v měsíci březnu 2015 jsem se na vás obrátil ve věci doprivatizace zemědělských areálů, jejichž velkou část zemědělci privatizovali v 90. letech 20. století na základě privatizačních projektů schválených vládou České republiky. Vzhledem k skutečnosti, že jsem od vás přes půl roku neobdržel žádnou odpověď, dovoluji si proto prostřednictvím této interpelace položit dotaz: Jak se bude řešit doprivatizace zemědělských areálů?

V minulých letech byla tato problematika řešena a neřešena Státním pozemkovým úřadem České republiky. K žádnému posunu nedošlo, ba naopak tyto nemovitosti převedl Státní pozemkový úřad do správy Ministerstva financí České republiky, které údajně bude doprivatizaci řešit veřejnou soutěží. Domnívám se, že může dojít k tomu, že budovy, které zemědělci zhodnotili, aby vůbec mohli být k zemědělskému podnikání využívány, jako rozvody vody, rozvody elektřiny či obnova zastřešení apod., nemusí získat. Problém vidí zemědělci, jichž se to týká, hlavně v tom, že podali žádosti o doprivatizaci již před deseti až patnácti lety na tehdy ještě Státní pozemkový fond České republiky, ale jejich žádosti nebyly řešeny. Upozorňuji, že to nebylo zanedbání ze strany zemědělců, nýbrž byl to liknavý přístup státní instituce. Nyní hrozí, že na tuto skutečnost mohou zemědělci tvrdě doplatit.

Vážený pane ministře, zemědělci okresu Bruntál,a jistě nejen oni, se v žádném případě nebrání uhrazení doprivatizovaného majetku, ba naopak žádají, aby tato otázka byla již konečně řešena. Proto se ptám, zda máte už vytvořen alespoň metodický pokyn, jak mají postupovat, aby tento problém byl po mnoha letech již konečně dořešen. Pana ministře, budu vděčen za jasnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem překvapen, že jste nedostal odpověď. Já bych tedy poprosil o kopii toho dopisu. Já od nástupu do funkce skutečně dbám na to, abych odpověděl na každý dopis, samozřejmě nejen poslanců, ale kteréhokoliv občana. Takže je to divné, nezdá se mi to. A pokud se to tak stalo, tak určitě ten úředník nebude mít radost, když na něj promluvím. Takže bych vás poprosil o kopii toho dopisu.

Všeobecně privatizace zemědělských areálů je hlavně problém Státního pozemkového úřadu, takže Ministerstvo financí v tom nehraje nějakou zásadní roli. Privatizace průběžně probíhá, jedná se o majetek, který se nachází v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu. Tento úřad předkládá na Ministerstvo financí průběžně privatizační projekty na jednotlivé zemědělské areály podle zákona číslo 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Při privatizaci je dávána přednost nájemcům těchto areálů, kteří v areálech dlouhodobě a úspěšně hospodaří v oblasti zemědělské prvovýroby. Každý prodej předem určenému nabyvateli bez předchozí veřejné soutěže nebo veřejné dražby musí podle citovaného zákona schválit vláda České republiky. Do konce roku 2014 byl při těchto prodejích uplatňován takzvaný splátkový režim pro zemědělskou prvovýrobu, který byl v souladu s předpisy Evropské unie o poskytování veřejné podpory notifikován Ministerstvem zemědělství u Evropské komise. Od počátku roku 2015 v důsledku změny příslušných předpisů Evropské unie není možné v současné době původní splátkový režim při těchto prodejích uplatňovat. Přednostní prodeje nájemcům těchto areálů podnikajícím v zemědělské prvovýrobě proto probíhají za ceny stanovené soudními znalci jako ceny v čase a místě obvyklé bez splátkového režimu. Případné dojednání nového splátkového režimu u Evropské komise, který by bylo možno uplatňovat při prodeji zemědělského majetku, je v kompetenci Ministerstva zemědělství, takže my tam nehrajeme takovou roli.

Takže já poprosím o kopii toho dopisu a určitě vám odpovíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za tuto odpověď. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Já děkuji za slovo. Určitě kopii dopisu dodám, ale spíše, pane ministře, mně připadá, že ono to opravdu v teorii vypadá jako takto dobře. Ale co mám informace z Agrární komory a od těch, kterých se to týká, tak prostě v praxi to tak neprobíhá. Jednal jsem na Státním pozemkovém úřadě, ti jsou respektive nachystáni, ale tvrdí mi, že je brzdí Ministerstvo financí. Takže praxe je jiná. Takže omlouvám se, ale je to tak.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobře. V tom případě vás poprosím, kdybyste mohl zorganizovat schůzku a kdyby všichni přišli: Agrární komora, pozemkový úřad, zemědělci. A já připravím naše úředníky, a řekneme si to za stolem v přímém přenosu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za tento přístup i jeho odpověď.

Jedenáctou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci ochrany citlivých dat občanů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Národní zdravotnický informační systém má být centrálním úložištěm veškerých detailních informací o zdravotním stavu, sociálních poměrech a zaměstnání každého z nás. Po schválení tohoto zákona se mají sbíhat údaje ze všech zdravotnických registrů a veškeré lékařské zprávy spolu s rodnými čísly na Úřadu pro zdravotnické informace a statistiku.

Můžete mi prosím vysvětlit, proč je nutno veškeré citlivé údaje, například o psychických problémech, o urologických, sexuálních, potratech, zkrátka o všem, co je zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci včetně bydliště a rodného čísla, posílat do jednoho místa a jak tyto údaje pomohou řešit kvalitu, dostupnost, bezpečnost, optimalizaci péče a optimalizaci sítě poskytovatelů? Kde v zákoně je stanoveno, jaké bude postavení technického provozovatele systému a jeho zaměstnanců a s tím spojená ochrana citlivých dat? Jak budou jednotlivá citlivá data zvlášť legislativně ochráněna před zneužitím? Jak budou mít osoby, které budou povolovat přístup do registrů, stanovenu povinnost posuzovat proporcionalitu poskytování osobních údajů jiným osobám vzhledem i informačnímu sebeurčení osob? Jak budou mít osoby, pacienti, zajištěn přístup ke svým datům, která mají o nich být zpracovávána? Proč se neřídí zdravotnický informační systém stejnými přísnými pravidly jako jiné základní registry? Proč jsou data o řidiči auta z pohledu bezpečnosti silničního provozu chráněna lépe než daleko citlivější data zdravotní? Proč se pro řízení ekonomiky nevyužívají existující data ze zdravotních pojišťoven? Proč je pro nový systém DRG nutno veškeré informace o zdravotním stavu, sociální a pracovní anamnéze spojovat výhradně s rodnými čísly a ne anonymním identifikátorem? Proč je nutno teď rychle a překotně schválit tento sněmovní tisk, propojit všechny databáze, a teprve potom připravit kvalitní zákon? Nemyslíte si, že v případě NZIS musí být úplně stejný režim jako u jiných registrů podle zákona o základním registru číslo 111/2009 Sb.? Že musí být oddělena agenda a správa dat?

Zákon o základních registrech určuje definice registru, rozsah shromažďovaných dat, vazby mezi agendami, evidenci přístupu k datům, správce agend a mimo jiné i vedení záznamů o událostech souvisejících s provozováním zdravotních registrů. Musí být zřejmé, kdo, kdy, co a za jakým účelem v systému s daty dělal. Toto bohužel ve sněmovním tisku 614 naprosto chybí a odkaz na důvodovou správu nestačí.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dvanáctou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Zlatuška, který bude interpelovat pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka ve věci podvodů spojených s veřejným financováním. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, interpeluji nepřítomného pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka stran dvou problémů, které se v nedávné době objevily v médiích, informace o nich, a které ukazují, že ve financování výzkumu založeném na poskytování veřejných financí za vykázané výsledky může docházet k systematickým podvodům a neoprávněnému čerpání, vydávání těchto prostředků.

Jeden z těch problémů se týká patentového sporu o lék Hemagel, kde není podstatné, kdo vlastní patent, ale je podstatné, že v tom sporu se objevila informace, podal ji ředitel Ústavu makromolekulární chemie pan František Rypáček, že původní výsledek byl vykázán pouze formálně proto, aby byl... přihláška patentu byla podána jen proto, aby byl vykázán výsledek v grantovém projektu. Říká, že ty údaje nebyly pravdivé, přihláška byla stažena a poté nahrazena jinými autory a z toho pramení soudní spor, který z hlediska tohoto problému není podstatný.

Jiná záležitost stejné povahy jsou publikace v takzvaných predátorských časopisech, nebo informace o tom, že existují instituce, které platí speciální stipendia za jakési fiktivní publikace v nakladatelstvích, která publikují cokoliv, ale poté na základě vykazovaných publikací jsou přijímány veřejné prostředky na institucionální podporu výzkumu a vývoje. (Upozornění na čas.)

Oba tyto problémy ukazují, že existuje problém fiktivního vykazování, a ptám se na to, jak je kontrolován, kdo konkrétně tyto věci kontroloval a jaké jsou z toho vyvozovány důsledky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pane poslanče, bude vám odpovězeno písemně.

Přikročíme k 13. interpelaci. Pan poslanec Jiří Petrů bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci přístupu Ministerstva kultury ke zpracování územních plánů obcí. Prosím.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane ministře, dnešní má interpelace se týká přístupu pracovníků Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury k novelizovaným územním plánům obcí a měst Lednicko-valtického areálu, především však Lednice a Valtic. Pokud se týká Lednice, žaloba obce ve věci pořizování nového územního plánu leží u Městského soudu v Praze, a tudíž se k tomuto územnímu plánu nebudu vyjadřovat. Zastupitelstvo obce Lednice je odhodláno obrátit se i na Ústavní soud. Postupem pracovníků Ministerstva kultury však k podobnému závěru spěje i územní plán města Valtice. Z důvodu časového omezení uvedu nyní pouze jeden důvod.

V roce 2000 byl pořízen a schválen územní plán města Valtice s obchvatem města. Byla respektována trasa i umístění stavby dle požadavků tehdy Státního památkového ústavu i Ministerstva kultury a tyto subjekty neměly k obchvatu výhrady. Po dobu 15 let byly vynaloženy miliony korun ze strany města a státu na zajištění pozemků a provedení pozemkových úprav, aby dnes při pořizování nových aktualizovaných územních plánů přišlo Ministerstvo kultury se šíleným nápadem dát obchvat kolem Valtic do tunelu, a to pod zástěrkou ochrany Bezručovy aleje. Nejenže je to dopravní nesmysl, kdy by obchvat neplnil jeden ze základních požadavků, což je napojení na silnici do Valtic a Lednice, ale, a to je ještě horší, znamenal by totální devastaci širokého okolí této aleje v rozsahu stovek metrů.

Vážený pane ministře, proč Národní památkový ústav a Ministerstvo kultury podporují výstavbu tunelu Blanka ve Valticích, v Lednicko-valtickém areálu zapsaném v seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO? Za druhé: Proč pracovníci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury prosazují naprosto nesmyslně betonovou lobby v době, kdy platí územní plán s obchvatem schváleným v roce 2000 bez připomínek orgánů památkové péče a bez připomínek zástupců UNESCO? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra kultury o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane poslanče, Lednicko-valtický areál je mimořádně hodnotný krajinný celek o rozloze více než 283 km čtverečních. Jedná se o světově unikátní komplex komponované krajiny a architektury, zámků, loveckých zámečků, vyhlídek a různých krajinotvorných prvků. V roce 1992 bylo území Lednicko-valtického areálu prohlášeno krajinnou památkovou zónou. V roce 1995 byly zámky v Lednici a Valticích prohlášeny národními kulturními památkami a v roce 1996 byl areál právě pro svoji mimořádnou světovou hodnotu zapsán na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Ministerstvo kultury se v rámci své příslušnosti vyjadřuje ke všem územním plánům obcí, které se nacházejí na území Lednicko-valtického areálu. V nedávné minulosti to bylo například u obcí Sedlec u Mikulova, Hlohovec, Valtice nebo Břeclav. Své stanovisko musí vždy zpracovat s ohledem na dodržení podmínek, které jsou pro ochranu a zabezpečení památkových hodnot zóny, respektive památky světového dědictví UNESCO stanoveny ve vyhlášce číslo 484/1992 o prohlášení Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě za památkovou zónu.

Z hlediska procesního je každý návrh územního plánu nejdříve představen na tzv. společném jednání. Poté je možné uplatnit k návrhu územního plánu připomínky. Ministerstvo kultury tak činí po projednání věci s Národním památkovým ústavem po velmi pečlivém zvážení všech relevantních skutečností, když o korektnosti a správnosti jeho postupu svědčí i ta skutečnost, že při projednávání územních plánů výše zmíněných obcí došlo k dohodě mezi Ministerstvem kultury a pořizovatelem územního plánu, přičemž výsledné konsenzuální materiály respektují jak rozvojové a urbanistické zájmy obcí včetně úpravy poměrů dopravy v klidu a v pohybu, tak také památkové hodnoty místa.

Až při projednání návrhu územního plánu Lednice vznikl rozpor mezi pořizovatelem územního plánu Lednice a dotčeným orgánem, kterým je Ministerstvo kultury, který nebyl mezi těmito stranami vypořádán. Poté následoval stanovený postup, tedy že rozpor byl řešen na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj, když Ministerstvo kultury jednoznačně deklarovalo, že stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj bude plně respektovat. Tomuto závazku Ministerstvo kultury bezezbytku dostálo, protože bez jakýchkoli připomínek přijalo návrh dohody Ministerstva pro místní rozvoj, a mezi těmito stranami, tedy Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem kultury, byla uzavřena dohoda pod číslem jednacím Ministerstva pro místní rozvoj - budu citovat číslo dohody - 41466/2014-81-2 ze dne 9. března 2015. Obec Lednice se však s tímto standardním průběhem projednávání územního plánu, resp. s jeho výsledkem nesmířila a podala žalobu v právní věci žalobce Obec Lednice proti Ministerstvu pro místní rozvoj a také Ministerstvu kultury, a to na ochranu před tvrzeným nezákonným zákazem, pokynem nebo donucením správního orgánu, která byla doručena rovněž Ministerstvu kultury dne 8. prosince 2015 spolu s výzvou soudu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji panu ministrovi. Popsal situaci, jak by to mělo být prováděno, i když jsem nedostal odpověď na to, proč po patnácti letech změnilo Ministerstvo a Národní památkový ústav stanovisko k obchvatu Valtic.

Já bych ještě zmínil, že k zápisu Lednicko-valtického areálu do seznamu míst kulturního a přírodního dědictví UNESCO byla připravena dokumentace, která obsahovala některá tvrzení, která v té době nebyla naplněna. Například otázka vlastnictví statku, který je předmětem ochrany, stejně jako jeho jednoznačné vymezení. Podobně způsob ochrany byl postaven na několika obecných tezí vyhlášky, o které hovořil pan ministr, 484/1992 Sb.. K rozpracování způsobu ochrany a vymezení konkrétních hodnot za celých dvacet let nedošlo. Rozhodnutí a stanoviska vydávaná orgány památkové péče jsou tak zcela nepředvídatelná. Co je nejhorší, takováto situace vytváří prostor pro zcela neobjektivní, odborně nepodložená vyjádření jednotlivých osob, které tímto způsobem nad celým územím - mimochodem, pan ministr to řekl, 283 km čtverečních - získaly neomezenou moc a bez jakékoli vlastní zodpovědnosti mají možnost naprosto znemožnit realizaci legitimních záměrů obcí. Ukázkovým příkladem jsou právě novelizované územní plány. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Odpovědné územní plánování je účinné pouze tehdy, když je konzistentní, dlouhodobé a respektuje udržitelný rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Ano. Tady zazněly určité teze. Samozřejmě je to vždycky úhel pohledu, názor proti názoru. Jak jsem řekl, žaloba byla 8. prosince 2015 doručena Ministerstvu kultury. V tuto chvíli tedy probíhá soud. Nechceme do toho vstupovat. Je třeba, aby nezávislý soud mezi těmito - názor proti názoru - sám rozsoudil a posoudil, což samozřejmě budeme respektovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Další interpelaci přednese pan poslanec Adolf Beznoska. Ten ale není přítomen, tudíž jeho interpelace propadá. Paní poslankyně Věra Kovářová přednese interpelaci na již nepřítomného pana ministra Andreje Babiše - pan ministr se řádně omluvil, neb za chvilku zastupuje vládu na setkání s ministrem financí Saska - ve věci zjednodušení daní. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, vaše kroky, které by měly vést k posílení výběru daní, současný systém rozhodně nezjednodušují a je otázkou, zda právě zjednodušení, snížení administrativní zátěže není tím, co by mohlo přinést ovoce v podobě zvýšeného daňového výběru. Tento názoru sdílí řada daňových expertů. Snahu po žádoucím zjednodušení a odbourání zbytečné byrokracie na straně Ministerstva financí v tuto chvíli bohužel nevidím. Nebo se mýlím a přehlédla jsem ji? Děkuji za odpověď.

Ještě před chvílí jsem měla naději, že se dočkám po devíti měsících osobní účast pana ministra. Tak doufám, že dostanu tentokrát podrobnou odpověď na svoji otázku. Chápu, že je řádně omluven, ale asi nemám štěstí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Zcela jistě jí bude písemně odpovězeno a doufám, že řádně.

Další, šestnáctou interpelaci přednese pan poslanec Václav Klučka, který bude interpelovat přítomného pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci koncepce vězeňství. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Ano, děkuji vám, pane místopředsedo. Jsem rád, že pan ministr je přítomen. Trošku to bude navazovat na dnešní jednání podvýboru pro vězeňství, kde jsme mj. diskutovali o věcech koncepce Vězeňské služby.

Já chci říct, že od počátku tohoto volebního období jsme hned ze začátku o koncepci dost slyšeli. Slyšeli jsme dokonce takové záměry, kterým se dalo věřit, že ta koncepce do půl roku, tři čtvrtě roku bude platit. No, nestalo se tak. Nestalo se tak s největší pravděpodobností asi z jakýchsi objektivních důvodů. Ale v této chvíli vím o tom, a měl jsem možnost tu koncepci včera obdržet, že ta koncepce existuje. Je to docela velký počet stran, nepletu-li se přes 120. Koncepce řeší velmi důležitou oblast vězeňství České republiky, řeší věci spojené s Vězeňskou službou.

Pane ministře, má otázka je doprovázena jakousi nadějí, že mně řeknete, kdy předpokládáte, že koncepci poté, kdy bude schválena třeba v té vládě, nebo v tom následném čase, budeme naplňovat, kolik toho stihneme ještě do konce volebního období. A ta druhá část otázky: Je to koncepce, kterou by zpracovávalo pouze Ministerstvo spravedlnosti, nebo jste měli možnost konzultovat a spolupracovat s dalšími orgány a organizacemi? Vím o tom, že to bylo v připomínkovém řízení. Prosím, řekněte nám trošinku více v této věci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A pan ministr jistě rád řekne více k této věci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tu otázku a za možnost něco málo říci o připravené koncepci vězeňství, která má jen tak mimochodem 162 stran, ale délka není všechno.

Skutečně si myslím, že se můžeme pochlubit poměrně bezprecedentním v tomto směru krokem, protože koncepce vězeňství se tu periodicky objevovaly přibližně každých pět let, nicméně chybělo jednak vyhodnocení vždycky po tom uplynulém období, co z nich se naplnilo, nebo nenaplnilo - a ono většinou nenaplnilo - a jednak to byly skutečně koncepce vypracovávané výhradně Vězeňskou službou a zabývající se tedy v podstatě technickými otázkami střežení, výstavby věznic atp.

My jsme se vydali úplně jinou cestou - kvůli tomu se to také zdrželo - a rozhodli jsme se na věc podívat optikou člověka, vězně. To znamená, dát dohromady všechny, kdo se nějakým způsobem podílí na procesu a pokusu o to, aby se z toho, kdo nám přichází do věznice, stal řádný občan.

Takže tu koncepci dohromady vytvářelo téměř padesát odborníků na slovo vzatých. Byli to lidé z Vězeňské služby, z Probační a mediační služby, z Ministerstva práce a sociálních věcí, z Institutu kriminologie a sociální prevence, z Ministerstva zdravotnictví. Snad jsem na nikoho nezapomněl. A potom z akademické sféry ještě a z Ministerstva vnitra. Teď už jsem snad na nikoho nezapomněl.

Koncepce stojí skutečně na tom, že naším cílem je umožnit vězni, pracovat s vězněm takovým způsobem, aby získal šanci přejít do normálního nekriminálního života, naučit ho pracovat, naučit ho mluvit s úřady, chovat se v běžné společnosti, naučit ho často i jaksi zcela základní věci, protože s tím míváme problém, vyřešit jeho dluhovou situaci, pomoci mu od různých závislostí atd. Je to skutečně velice ambiciozní plán, velice náročný úkol. A tou koncepcí to všechno doopravdy jenom začíná. Nechceme, aby to byl další dokument, na který bude deset let sedat prach, a za deset let se to napíše v zásadě znovu.

Proto ta téměř padesátičlenná komise neskončila svou činnost dokončením koncepce, ale přeměnila se v trvalý orgán, který bude dohlížet na to, jak se ta koncepce naplňuje, a bude to pravidelně každoročně vyhodnocovat. Zároveň koncepce přímo počítá, deklaruje, že bude rozpracována do tzv. akčních plánů, které budou popisovat zcela konkrétní postupy postupně naplňující jednotlivé, jak říkám, velmi ambiciozní cíle koncepce.

K vaší otázce - co stihneme? Jsem přesvědčen, že stihneme určitě zavést individuální programování pro vězně, to znamená to, že když vězeň přijde do věznice, tak společně psycholog, vychovatel a další osoby mu sestaví vlastně individuální program, který by měl vést ideálně až do doby po opuštění věznice, protože to je důležitý prvek koncepce. Naše práce s vězněm nesmí končit okamžikem, kdy on tu věznici opustí. Program by měl přesně řešit, jaké vzdělání mu poskytneme, jaká další opatření učiníme pro to, abychom ho vychovali atd. (Upozornění na čas.) To je první věc. (Předsedající: A poslední! Smích v sále.)

Poprosím druhá - věříme, že ještě letos vybudujeme tři ubytovny, které by měly být modelovými ubytovnami odpovídajícími té nové, moderní koncepci, a uvidíme, co to udělá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance o doplňující otázku.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane ministře. Myslím, že ty informace byly velmi zajímavé pro ty, kteří tady nejsou. Možná si je poslechnou ze záznamu.

Ale promiňte mi - ještě jednu věc. České vězeňství bude dobré tenkrát, kdy v kondici bude Vězeňská služba. V nedávné době jsme byli svědky toho, že nastal určitý zvrat ve vedení Vězeňské služby. Podařilo se ho nějakým způsobem vyřešit. Chci se zeptat na to, zda právě s touto změnou pro budoucnost Vězeňské služby kráčí nějaká perspektiva, která nám pomůže ve Vězeňské službě řešit určité problémy, které se tam objevily. A druhá věc - jestli vznikne ještě nějaký čas potom následně i v podvýboru pro vězeňství na Probační a mediační služby.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, teď máte dvě minuty na ty další věci.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Zkusím, poučen po předchozím nezdaru, být stručnější. Ano, jsem přesvědčen, že personální stabilizace ve vedení Vězeňské služby povede ke zlepšení fungování Vězeňské služby. Nejistota, období nejistoty, které máme za sebou, Vězeňské službě neprospělo. Jsem rád, že máme v tuhle chvíli jediného generálního ředitele, že máme postaveno najisto, že ho tu budeme mít po zbytek funkčního období, pokud něco neprovede. Zároveň jsem učinil potřebné kroky pro to, aby naplňoval právě tu koncepci, to znamená, zavádíme běžné manažerské systémy řízení, kdy jeho odměny budou navázány na přesně definované a s ním probrané cíle, měřitelné cíle, které bude muset za daný rok splnit. On sám, jemu se to líbí, sám to promítá zase dolů směrem ke svým podřízeným. Takže věřím, že naše vězeňství se skutečně začne přibližovat západní Evropě, kam patří. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Víra tvá tě zachránila, jest psáno v Bibli.

Další interpelaci přednese paní poslankyně Helena Langšádlová. Bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci kontrolního hlášení DPH. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Hezké odpoledne, vážený pane předsedající. Vážený pane první místopředsedo vlády, ministře financí nepřítomný, vy a vaše vláda přijímáte zdánlivě ve jménu boje proti daňovým únikům řadu opatření, která zatěžují především poctivé podnikatele, například kontrolní hlášení či elektronickou evidenci tržeb. Pro televizi Nova, pro televizní noviny, které byly vysílány 30. prosince minulého roku, jste uvedl následující - cituji: "Je pravda, že sankce jsou přísné, a připravujeme návrh na možnost jejich prominutí a v podstatě Finanční správa vzhledem k tomu, že je to nový nástroj, bude samozřejmě z počátku benevolentní." Ráda bych se zeptala, jestli toto vyjádření bylo myšleno vážně. Na jednu stranu tvrdíte, že postihujete podvodníky, na druhou stranu potom řeknete, že Finanční správa bude benevolentní. Benevolentní v případě, že jsou pevně v zákoně stanoveny sankce, znamená, že by musela Finanční správa konat nezákonně.

Pane ministře financí, vy sám jste tyto sankce do zákona prosadil. Chci se zeptat, zda jste k tomuto postupu vydal Finanční správě vydal nějaký pokyn. A pokud ano, žádám o jeho poskytnutí. Zajímalo by mě, jak je ona benevolence konkrétně definována.

Navíc bylo v reportáži předsedou rozpočtového výboru uvedeno, že na prověřování údajů a analýz z kontrolního hlášení budou vyčleněni speciální pracovníci s bezpečnostní prověrkou. Můj dotaz zní: Kolik těchto analytiků s prověrkami daňová správa nyní zaměstnává? A jaký stupeň prověrky mají? Jakým způsobem je zajištěno, že data a informace nebudou zneužívány zejména ve prospěch vašich vlastních ekonomických zájmů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její otázku, na kterou jí bude odpovězeno písemně.

A přikročíme k 18. interpelaci. Pan poslanec Karel Rais bude interpelovat ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážení kolegové a hosté, Česká republika má podle mě dobře nastavený systém humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráce. Je aktivní v řadě míst, které se díky humanitárním opatřením (nesrozumitelné) bezprostřední migrační tlaky. Například ráno zmiňovaný jordánský uprchlický tábor Zátarí, v němž žije více než 80 tisíc uprchlíků ze Sýrie včetně deseti tisíců dětí a kde Česká republika poměrně výrazně pomáhá. Dlouhodobě podporujeme rozvojové projekty, které zlepšují podmínky pro důstojný život v daném místě tak, aby z něho nebylo nutno odcházet, to znamená, že se zaměřujeme na příčiny migrace, nikoliv až na hašení požárů.

Tuto strategii dlouhodobé podpory považuji za klíčovou. Kdyby řídící elity Evropské unie věnovaly pozornost podpoře migrantů v blízkosti válečného konfliktu a neumožnily jim volný, velmi obtížně kontrolovatelný pohyb po Evropě, určitě by dnes byla celková situace v Evropě lepší i v rámci celé Evropské unie.

Vždyť je potřeba si uvědomit, že v současné době se pohybuje nejenom po území Německa asi jeden milion lidí, z tohoto počtu podle odhadů bezpečnostních služeb je asi 7 000 potenciálních džihádistů, z toho je 75 % konvertitů. Je nutné si uvědomit, že každý den přešlapování vládních elit Evropské unie před tímto problémem přivede na území EU nových asi 6 000 osob z Řecka a tisíc osob z Turecka.

Při svém vstupu do Evropské unie se Česká republika zavázala navyšovat postupně rozpočet na zahraniční rozvojovou spolupráci tak, aby v roce 2015 odpovídala asi 0,33 hrubého národního důchodu. To se jednalo o závazek nových, v uvozovkách, členských států. Staré členské státy se zavázaly k 0,7 % hrubého národního důchodu. Řada z nich to plní, některé to i překračují. My dlouhodobě investujeme do zahraniční rozvojové spolupráce pouhých 0,11 % hrubého národního důchodu a tento podíl již několik let stagnuje. Domnívám se, že nestačí jenom posilovat bezpečnostní opatření na vnějších hranicích a přenášet břemeno na tranzitní země a je potřeba se orientovat taky na prevenci. (Předsedající: Čas, pane poslanče!)

Aha, tak já půjdu přímo k těm dotazům. Myslel jsem, že mám nekonečný čas.

Mám tedy dva konkrétní dotazy. Nedomníváte se, pane ministře, že na úrovni vlády a na úrovni elit Evropské unie by bylo potřeba více preferovat pomoc postiženým v místě nebo v blízkosti válečného konfliktu, než je tomu doposud, to jest navýšit několik let stagnující podporu České republiky, která je dnes na úrovni zmiňovaných 0,11 % HDP? To je první dotaz. A druhý: Co děláte pro to, aby na úrovni vládních elit Evropské unie se výrazně prosadila myšlenka preference podpory postiženým zejména v místě či blízkosti vzniku lokálního válečného konfliktu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Ač jsem tolerance sama, prosím příště o dodržení časového limitu. Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji za dotaz. Není jednoduché odpovědět v tom čase, který je k dispozici, ale zkusím to. Protože ta věc lze nahlížet různě. Dalo by se říci, že toho dáváme málo, a vy jste to vlastně zmínil, že ten závazek dávat 0,33 % HDP na rozvojovou pomoc vlastně nesplňujeme. V roce 2014 to bylo pouze 0,11, takže to je poměrně dost hluboko pod tím, co bychom měli, co jsme se zavázali. A teď je otázka, o čem budeme mluvit. Něco jiného je oficiální rozvojová pomoc, humanitární pomoc. A pak vy jste speciálně říkal, jak se soustředíme na ta místa, která jsou dnes klíčová z hlediska migrace. To znamená, vás zajímá, do jaké míry pravděpodobně myslíte jsme schopni přesunout pozornost do těch zemí, které jsou největším zdrojem migrace. To je asi na velké vystoupení, ale já zkusím aspoň něco naznačit.

Souhlasím s vámi, že by se i podle mého názoru měla rozvojová pomoc, humanitární pomoc zvětšovat. Jednak to odpovídá těm závazkům, síle ekonomiky České republiky a také to odpovídá tomu, že máme kolem sebe poměrně velké množství krizových situací, které spíš rostou, a ta pomoc je tam potřebná. Já také mám v úmyslu v tomto roce předložit vládě určitou žádost na zvyšování prostředků právě na tu humanitární pomoc. A právě na tu pomoc, která bude věnována zdrojovým zemím. Takže je to věc, o které se ve vládě mluví, a já mohu říci, že připravujeme materiál, který předložíme za Ministerstvo zahraničí a kde bychom chtěli i ve spolupráci s dalšími tu rozvojovou pomoc zvyšovat.

Abych byl přesný - nám se podařilo v posledních dvou letech vzhledem k těm krizím, které vznikly v Iráku, Sýrii, kolem nás, a vzhledem k migrační krizi, nám se podařilo získat mimořádné prostředky společně s Ministerstvem vnitra, díky kterým byla zvýšena pomoc těm nejvíc krizovým regionům. Také (nesrozumitelné) i na humanitární pomoc. Když se podíváte, kolik jsme dali v roce 2015, tam bylo - 70 mil. jsme dali vlastně jenom na ty krizové země Irák, Sýrie, na ty vnitřně vysídlené z těch zemí do dalších oblastí, Libanon, Jordánsko. A speciálně kdybyste se ptal, kolik třeba se dalo na Sýrii, tak vám dám jedno číslo: od roku 2012 na Sýrii bylo vynaloženo přes 200 mil. na pomoc vnitřně vysídlenému obyvatelstvu i syrským uprchlíkům v Jordánsku, Libanonu, Iráku a Turecku. Takže to je suma toho, co jsme dali třeba za dva, tři, čtyři roky na speciálně, řekněme převážně syrské uprchlíky. V tom je třeba i program Nové elity pro Sýrii, kde se snažíme podporovat stipendijní program pro syrské studenty. To jsme zahájili v listopadu. A v České republice zahájilo studium 18 syrských uprchlíků z Jordánska.

Vy jste se zmínil o tom táboře v Zátarí, který je na hranicích Jordánska a Sýrie. V tom táboře jsem byl. To je samozřejmě asi 90 tis. lidí, když jsem tam byl. Já jsem tam byl proto, že tam máme několik programů, které realizujeme přímo v tom táboře. Je to podpora mladých chlapců, mladých děvčat. Chlapce tam učíme ovládat počítače, děvčata... Neděláme to přímo my, dáváme to křesťanským organizacím, se kterými máme zkušenost a které ta děvčata i chlapce učí to, co by jim pomohlo se orientovat na trhu práce. Protože oni mají možnost si vlastně sehnat práci v tom prostoru tam kolem, v tom Jordánsku. V tom táboře nejsou drženi, oni chodí ven a řada z nich si je schopna sehnat práci. Takže my zvyšujeme jejich schopnost si práci sehnat. Klukům, které jsem viděl, 18, 17 roků. Takže je to velice dobrá věc. Myslím si, že to jsou velmi dobře dané peníze. Ty společnosti, kterým to dáváme, většinou myslím jsou to protestantské, křesťanské organizace, jsou podle mě velmi spolehlivé a dělají to dobře. To jsem se přesvědčoval na vlastní oči.

Takže si myslím, že to jsou velmi užitečné věci a stojí za to tady tyto prostředky zvyšovat. Je to vlastně to, že se snažíme, aby ti lidé neodcházeli pryč do Evropy, ale aby se vzdělávali a nacházeli práci přímo tam. Asi se oba shodneme na tom, že tohle je třeba podporovat. A rozsah této pomoci se budeme snažit zvyšovat.

Už nemám moc času, ale řeknu vám, že není jednoduché u těch programů, které děláme dnes v Etiopii, v Palestině a jinde, v Bosně a Hercegovině, říci: Tohle skončíme a přesuneme to jinam. Protože to by byla obrovská škoda a je to pro mě nepředstavitelné. Takže řešením je spíš získat další prostředky a ty pak soustředit do těch míst, která vy máte na mysli. Tam, kde jsou zdroje té migrační krize. Ale myslím si, že jsou omezené možnosti získávat ty prostředky tam, že budeme to, co máme, omezovat a dávat to jinam. (Upozornění na uplynutí času na odpověď.) To by mohlo být jednom částečně. Hlavní je získat peníze nové.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nejenom prostředky, i čas je omezen, pane ministře. Prosím pana poslance o doplňující otázku.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. V podstatě nemám doplňující otázku, kde v základních strategických směrech jsme ve shodě. Protože si myslím, že efektivita vynaložené koruny v místech těch rozvojových zemí je daleko lepší než tady pak provádět nějaké rekvalifikace v podstatě nekvalifikovaných lidí. To nás přijde strašně draho a byl bych rád, kdyby tento názor, co jste tady řekl, sdílely taky vládní elity Evropské unie. To byl ten druhý dotaz. Tak jestli snad k tomu, jakým způsobem se budete toto snažit o implementaci do podmínek Evropské unie. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty doplňující odpovědi.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji za možnost pokračovat, protože jednu věc jsem chtěl tady zmínit, která mně připadá dost zajímavá. Jedna věc je to, že se shodneme, že by Česká republika do těch zdrojových míst mohla dávat větší prostředky. O to se budeme snažit a budeme se snažit, aby samozřejmě to šlo efektivně tam, kde máme šanci třeba ty vysídlené těmi prostředky přimět k tomu, aby zůstali a nestěhovali se nezvyšovali... To je jasné.

Ale zajímavá je ta otázka, kterou vy jste naznačil. Co ty evropské prostředky? To je zajímavé proto, že to jsou nepředstavitelně robustní prostředky, které Evropa dává na rozvojovou pomoc. Teď nemluvím o České republice. Mluvím o Evropě. To jsou stovky miliard, které proudí do Asie, do Afriky. Jsou to peníze, které se vlastně, ty toky se vytvářely desetiletí. Jsou spojeny se zeměmi, které mají v těch zemích obrovskou minulost, třeba i koloniální a další. Dneska se tam obhospodařují skutečně nepředstavitelné toky peněz, kde je velice zajímavé se dnes zeptat na to, jak jsou vlastně tyto tradiční toky stovek miliard eur, jak jsou efektivní.

Já jsem se právě o tomto v poslední době bavil jak s Federicou Mogherini, tak s holandským předsednictvím a řadou dalších, do jaké míry jsme schopni dneska vést debatu o těchto obrovských penězích, které tradičně proudí do různých kontinentů světa a které bychom my dnes potřebovali soustředit na ta místa, kde jsou ty největší krize, a které kdybychom dokázali z velké části transformovat, tak to jsou peníze takového rozsahu, že by skutečně byly schopny pravděpodobně vytvářet, měnit ty podmínky. A otázka je, do jaké míry v Evropě jsme schopni a ochotni se o takovýchto zásadních změnách bavit.

Vy si dovedete představit, že to jsou toky, které se vytvářely desetiletí, v době, kdy my jsme ani v Evropské unii nebyli. Jsou spojeny s těmi tradičními donory a jsou spojeny samozřejmě i s určitými strukturami, které se desetiletí vytvářely. Ale Evropa se dnes nachází skutečně ve velice vážné situaci a stálo by za to mluvit o tom, jak celá ta rozvojová pomoc, jak ji znovu uchopit (předsedající upozorňuje na čas) tváří v tvář tomu, co se děje, a přehodnotit ji. A to je to, o co se snažíme, a doufám, že se to povede.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Devatenáctou interpelaci přednese paní poslankyně Jana Černochová, která bude interpelovat nepřítomného ministra obrany ve věci náborů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, naše armáda se dlouhodobě potýká s problémy v oblasti náborů. Jistě dobře víte, že naplněnost některých jednotek bohužel nedosahuje ani poloviny požadovaného stavu. Jsem velmi ráda, že se nám společnými silami podařilo schválením novelizace branné legislativy, zejména novely branného zákona a nového zákona o vojácích v záloze, provést první kroky k tomu, abychom tento stav napravili. Samotná legislativa však není jediným řešením a naše práce rozhodně nekončí. Stojí před námi úkol naplnit počty jak u útvaru profesionálních vojáků, tak i počty aktivních záložáků. S kolegy na výboru pro obranu vnímáme oblast náboru jako klíčovou pro budoucnost naší obranyschopnosti a jsme si vědomi toho, že je třeba zintenzivnit práci na vybudování silnějšího pouta mezi občany a armádou, na její popularizaci a na zvýšení zájmu veřejnosti o otázky obrany vlasti a pocitu spoluodpovědnosti za její zajištění.

V rámci debat o této problematice jsme v minulosti opakovaně diskutovali o projektech, kterými by se tohoto cíle dalo dosáhnout. Jedním z nich byla i možnost využít pro tento účel televizní tvorbu, např. v produkci specializovaných pořadů či seriálů, které by obrátily pozornost veřejnosti k otázkám s armádou a obranou souvisejícím. Já bych v tomto smyslu očekávala větší vstřícnost zejména od veřejnoprávního média, tedy České televize, protože jsme svědky toho, že se točí jeden policejní seriál za druhým, točí se celá řada dokumentů, na které Česká televize vysokými částkami přispívá, ale tak nějak postrádáme, že by byl nějaký pořad, který by se věnoval této problematice.

Takže v této souvislosti bych se vás chtěla zeptat, zda a jaké projekty v tomto segmentu resort Ministerstva obrany připravuje, zda případně hodlá podpořit nějaký z projektů, jež se nabízejí, nebo zda o takových projektech vůbec, pane ministře, víte a v jaké fázi probíhá komunikace např. s Českou televizí právě o tom, že by se v ní objevil (předsedající upozorňuje na čas) nějaký pořad, který by se tematicky věnoval Armádě České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bude odpovězeno písemně. Dvacátou interpelaci přednese paní poslankyně Jana Hnyková. Bude to interpelace na ministra zdravotnictví ve věci počtu lůžek v českých nemocnicích. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji pane předsedající, zapomněl jste dodat nepřítomného ministra zdravotnictví.

K interpelaci mě vedl článek ze dne 18. 1. 2016 v Hospodářských novinách pod názvem Plán ministerstva selhává, lůžek pro akutně nemocné ubývá, chybí však místa pro seniory. V něm se praví: Pacientská lůžka roky mizí z českých nemocnic. Ruší se místa pro akutně nemocné, jejichž potřeba například díky moderní medicíně průběžně klesá. Podle předpokladu Ministerstva zdravotnictví by ale tato lůžka neměla zanikat úplně. Měla by se stěhovat do zařízení, která pečují o seniory a nemohoucí, jichž v populaci skokově přibývá. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček před časem slíbil, že ustanoví speciální komisi, která na vznik potřebných lůžek dohlédne. Z plánu ale potichu sešlo a počet míst pro seniory stále nepřibývá. Žádná komise neexistuje a ani není plánována, říká dnes ministr Němeček. Tolik citace.

Během 40 let se počet 80letých seniorů, vážený pane ministře, zvýší podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí až čtyřnásobně a v nemocnicích je podle statistiky jen necelých osm tisíc lůžek následné péče. Víte, že existují v naší zemi neregistrovaná zařízení, která řeší nedostatek míst v pobytových službách - ale za jakých podmínek tam lidé živoří? Nejen paní ombudsmanka na toto upozorňuje v řadě svých zpráv. V České republice chybí jakákoli koncepce ve zdravotnictví. Já to vidím v našem Libereckém kraji. Aktuálně se teď řeší přežití nemocnice v Semilech a komplikace, které způsobilo obyvatelům Frýdlantska zrušení akutní péče v tamní nemocnici. (Předsedající upozorňuje na čas)

A já se ptám, proč tato komise nevznikla. Co vás k tomu vedlo, proč zde ještě nemáme koncepci zdravotnictví? A poslední otázka: Jak tedy chcete zajistit do budoucna zdravotní péči pro naše občany, bude naše zdravotnictví stále živelné, bez jakéhokoli plánování? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bude odpovězeno písemně pro nepřítomnost pana ministra. Dvacátou první interpelaci přednese paní poslankyně Nina Nováková, bude interpelovat ministryni školství ve věci vzdělávání v uměleckořemeslných oborech. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Dovolím si v začátku oslovit nepřítomnou paní ministryni, která se omluvila, s tím, že jistě nejsme v rozporu, že bychom měli v rámci vzdělávacího i výchovného procesu klást také důraz či alespoň nezapomínat na uměleckořemeslné obory a také na všestranný rozvoj dětí v oblasti umění či prostřednictvím umění. A právě tyto dvě záležitosti se spojují v mém dotazu či mé připomínce.

Víme, že existuje v rámci škol velice zajímavá, se stoletou tradicí existující škola Konzervatoř Jana Deyla pro zrakově postižené, a při této konzervatoři také působí střední škola pro zrakově postižené, kde lze studovat obor, který je právě na pomezí řemesla a umění, a to je obor ladič. Tato škola je zřizovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a přitom právě tady jistě k velkému překvapení mnohých z nás existuje situace, kterou bych snad nejlépe nazvala inkluzí naruby, nebo nějakou exkluzí či antiinkluzí. Ředitelka na tuto školu totiž smí přijímat pouze uchazeče s diagnostikovaným zrakovým postižením a jiní uchazeči sem mají přístup vlastně uzavřen. Pro úplnost, výrobu a údržbu hudebních nástrojů lze studovat nejblíže v Hradci Králové. Můžeme namítnout, že současný trh práce zdánlivě nepotřebuje tisíce ladičů a opravářů hudebních nástrojů a že múzy teď, bohužel, jsou méně v kurzu než třeba zbraně, ale to nemůže znamenat, že se vzdáme úsilí o všestranný rozvoj našich dětí. Je-li cílem ministerstva inkluze, i když v našich představách by se mělo jednat o velmi citlivé a ve správném tempu prováděné společné vzdělávání, pak by právě ministerstvo mělo jít příkladem na škole, kterou ono samo zřizuje.

Můj dotaz tedy zní: Proč nemohou na škole, která působí při Konzervatoři Jana Deyla zde v Praze, studovat také ti, kteří nemají diagnostikováno zrakové postižení? (Předsedající upozorňuje na čas) Dosud to totiž možné bylo a myslím si, že to škodí oboru a že to škodí i v rámci inkluze těm dětem se zrakovým postižením, které na této škole studují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně pro omluvu paní ministryně. Dvacátou druhou interpelaci přednese pan poslanec Zdeněk Soukup a bude interpelovat ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci novely zákona o sociálních službách. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dobré odpoledne. Asi před rokem jsme novelizovali zákon o sociálních službách. Přijali jsme poměrně průlomové řešení, převedli jsme odpovědnost za financování z Ministerstva práce a sociálních věcí na kraje. Řada věcí ale zůstala nedořešena. Pár příkladů: Jak zajistit, aby kraje nepreferovaly své rozpočtovky na úkor privátních i ostatních poskytovatelů sociální péče? Nebo dál: Jak to bude s financováním zohledňujícím kvalitu? Ministerstvo slíbilo vypracování určitých standardů, podle kterých by měly být přidělovány dotace. Do dneška ty standardy v podstatě nejsou známy.

To všechno vedení Ministerstva práce a sociálních věcí slibovalo v další velké novele, která měla vejít v platnost původně 1. 1. 2017. Teď už se mluví o 1. 7. 2017, a přitom ministerstvo nezveřejnilo ani hlavní záměry. Přitom, jak víme, od zveřejnění záměrů k platnosti zákona je poměrně dlouhá doba. toho plyne nervozita poskytovatelů sociálních služeb, kteří se na mě v karlovarském regionu obracejí.

Otázka: Paní ministryně, jaký je konečný termín předložení novely? Další otázka: Jaký je odhad legislativního procesu? A můžete naznačit, jakým způsobem se chce novela s problémy vypořádat?

Mám tady ještě doplňující otázku, využiji svého času. Z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí prosáklo, že vzorec pro financování sociálních služeb počítá s 20% účastí privátních zdrojů a příspěvků obcí. Obcím ale tuto povinnost zatím žádný právní předpis neukládá. Sněmovnou neprošel zatím ani žádný návrh na rozšíření daňové výtěžnosti pro ně. Z čeho budou obce platit sociální služby, těch 20 %? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně. Další interpelaci bude mít paní poslankyně Jitka Chalánková, která ale není přítomna, tudíž její interpelace propadá. Dostáváme se k 24. interpelaci. Pan poslanec Josef Šenfeld bude interpelovat přítomného pana ministra Jana Mládka ve věci programu řešení brownfieldů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jsem rád, že jste dorazil.

Svou interpelací bych chtěl říct, že mě oslovil jeden ze starostů z mého volebního obvodu. Údajně jste měl veřejně přislíbit vyhlášení nově připraveného programu Ministerstva průmyslu a obchodu, program, který by umožnil městům a obcím výkup tzv. brownfieldů od soukromých osob. Ten program by se měl jmenovat "Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, revitalizace a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů, příprava průmyslových ploch a objektů pro podnikání na území strukturálně postižených krajů Moravskoslezského, Ústeckého, Karlovarského a hospodářsky problémových regionů dle Strategie regionálního rozvoje České republiky na období 2014 až 2020".

Jak vyplývá z názvu, jednou z podmínek by mělo být, že takto vykoupené nemovitosti by musely být využity jen pro průmysl a podnikání, takže někteří starostové tento záměr velmi uvítali. Ten můj konkrétní pan starosta se mým prostřednictvím ptá, jestli návrh již prošel meziresortním připomínkovým řízením, zda tento návrh projednala vláda, anebo kdy ho projedná, kdy lze očekávat spuštění tohoto programu. A pokud bude program spuštěn, jak velká bude alokace pro tento dotační titul. Předem děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra Mládka o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, děkuji za tuto interpelaci ohledně brownfieldů. Jedná se o o, že tento program, který by měl řešit brownfieldy v oněch třech strukturálně postižených oblastech, tj. v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, byl již připravován na jednání vlády do Ústí nad Labem, které proběhlo v říjnu minulého roku. Pravda je ovšem také ta, že skončil v meziresortu, protože byla neshoda s Ministerstvem financí. A ta neshoda byla právě o tom jednom bodu, který jste zmínil. Na jedné straně je vůle věnovat peníze, předpokládá se, že by šlo o dvě miliardy korun, do rozvoje průmyslových zón, do řešení brownfieldů. Podotýkám, jsou to brownfieldy, které by event. byly využívány pro průmyslovou výrobu nebo služby. Nejsou to brownfieldy obecně, které by potom třeba byly přebudovány na park nebo nějaké zařízení, které slouží městu. To patří paní ministryni Šlechtové, Ministerstvu pro místní rozvoj. Sporný bod byl jeden z těch, který jste zmínil, tj. jestli mají mít možnost z toho benefitovat soukromé osoby, tzn. přeprodávat městům. Tohle je jedna z věcí, kterou musíme dořešit.

V tuto chvíli je ten materiál před poradou na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Poté, až proběhne vnitřní poradou a připomínkovým řízením, tak ho předáme do meziresortního připomínkového řízení, protože máme zájem se k tomu vrátit, byť první pokus prosadit tento plán se nepovedl.

S tím samozřejmě souvisí, byť to je projednáváno zvlášť, to je zóna nad Barborou, kde bychom se také rádi posunuli a udělali tam velkou průmyslovou zónu už jenom proto, že v Moravskoslezském kraji došlo při přípravě výstavby továrny Hyundai k jakési společenské dohodě, že všechny další průmyslové zóny budou brownfieldy. To je samozřejmě z hlediska ochrany životního prostředí velmi chvályhodný zájem, ale z hlediska rychlosti a nákladů to zdaleka není tak jednoduché.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku. Další interpelaci by měla mít paní poslankyně Gabriela Pecková, která ale není přítomna, tudíž její interpelace propadá. Dostáváme se k 26. interpelaci. Pan poslanec Martin Plíšek bude interpelovat pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci elektronických náramků. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Plíšek: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, chtěl bych se vás zeptat na osud projektu elektronického monitoringu odsouzených osob, tedy tzv. elektronických náramků pro vězně, a vrátím se do minulého roku.

Zkraje ledna loňského roku Probační a mediační služba zveřejnila předběžné oznámení o úmyslu zadat veřejnou zakázku na pořízení systému a provoz systému elektronického monitoringu odsouzených osob. Následně v srpnu Probační a mediační služba vyhlásila tuto veřejnou zakázku. Mezitím následně rezignovala na svou funkci ředitelka Probační a mediační služby a Probační a mediační služba posunula podzimní termín pro podávání přihlášek do tohoto výběrového řízení na 23. prosince. To znamená na základě dotazů případných uchazečů, předběžných dotazů, se měnily ještě v průběhu zadávacího řízení některé technické podmínky zadávací dokumentace. 23. prosince ovšem při otvírání obálek tato veřejná zakázka skončila fiaskem, protože se do této veřejné zakázky nepřihlásil ani jeden uchazeč. Tím pádem muselo být výběrové řízení zrušeno.

Chci se vás, pane ministře, zeptat na důvod, proč tomu tak podle vašeho názoru bylo. Jaké jste případně vyvodil personální či jiné důsledky vůči těm, kteří se na zadávacím řízení podíleli? A pak se vás chci samozřejmě zeptat, jestli tento projekt bude nadále pokračovat, jestli tedy vyhlásíte nové výběrové řízení na elektronické náramky, nebo jak hodláte v této věci dále postupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra spravedlnosti o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jestliže u předminulé interpelace jsem se tu zvesela chlubil, tak tady se bohužel opravdu nemám čím chlubit.

Pro nás to bylo velké překvapení, jak jste správně připomněl. My jsme ještě v průběhu řízení uvolňovali v návaznosti na reakce potenciálních dodavatelů podmínky, abychom zvýšili předpokládanou soutěž, výhru v tom výběrovém řízení. Zaznamenali jsme mnoho otázek od mnoha potenciálních dodavatelů a nedošlo tam k žádné situaci, kdy bychom některému z dodavatelů řekli, že něco, co on požaduje, není možné. Čili skutečně jsme neměli žádný signál, že se tohle stane. Zrovna tak předtím, než jsme vůbec výběrové řízení vypsali, tak externí dodavatel nám udělal tzv. studii proveditelnosti, kde tedy také na základě konzultací s trhem nás ujišťoval, že se nejedná o žádné nereálné požadavky. Proč to takhle dopadlo, přiznám se, nevím. Snažili jsme se získat reakce od potenciálních dodavatelů. Ty reakce v podstatě říkaly, že to pro ně není dostatečně výhodný projekt, tak jak jsme podmínky nastavili. Neříkali, že by to bylo nemožné. Neříkali, že by to nebylo výhodné, jenom říkali, že to není dost výhodné. Mám jisté podezření, že tam mohlo dojít k nějaké dohodě mezi těmi potenciálními dodavateli, ale je to pochopitelně jenom mé podezření, pro které přímé důkazy nemám.

Situaci jsem se pokoušel řešit nejprve tak, že jsem oslovil VZLÚ, což je Výzkumný a zkušební letecký ústav, který přes svůj název patří státu a přes svůj název se zabývá mimo jiné i geolokačními technologiemi a aplikovaným výzkumem v této oblasti. Ten se vážně zabýval možností, že by pro nás ten systém vytvořil. Po čtrnácti dnech nám bohužel sdělil, že není reálně schopen ten systém vytvořit dostatečně rychle.

Tím se dostáváme tedy do bodu, kdy takovéto řešení nemáme a náš další plán je tedy ten, že se vydáme cestou takzvaného soutěžního dialogu, což je jediná možnost podle zákona o veřejných zakázkách. Je to velice nevyzkoušená cesta, ale je to jediná možnost, jak vyjednávat s potenciálními dodavateli, protože prostě nám nezbývá než si přiznat, že nemůžeme naslepo stanovit podmínky, protože by se nám mohlo stát podruhé to samé. Čili musíme s patřičnými formami vyjednávat o tom, jaké podmínky jsou a nejsou přijatelné. Nebude to nic příjemného.

Provedu nějaké změny v týmu, který to připravoval, zúžím ho, byl příliš široký podle mého názoru. Jinak personální odpovědnost vyvozovat nebudu, protože, jak říkám, bylo to překvapení, myslím si, pro všechny zúčastněné.

Nakonec ještě parafrázuji jeden anonymní výrok jednoho z těch dodavatelů, jak jej přinesla média, že to byla první čistá soutěž v téhle věci a že dopadla podle toho. Ta další bude čistá také, snad dopadne jinak.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Martin Plíšek: Já děkuji za odpověď. Protože se skutečně ztratil tou marnou zakázkou celý loňský rok, chtěl bych se vás zde, pane ministře, zeptat, kdy tedy očekáváte, že by ten projekt elektronických náramků mohl být spuštěn a zda to bude ještě za vašeho fungování v této vládě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, věštěte.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Záleží na tom, jak budu dlouho fungovat v téhle vládě, že? My jsme úplně neztratili ten rok. Značnou část toho roku jsme věnovali technickému průzkumu toho, co potřebujeme, atd., takže máme nějakou kompetenci, kterou jsme na začátku neměli, máme i nějakou zkušenost z prvního výběrového řízení. To samozřejmě využijeme v další fázi. Já bohužel nedovedu v tuto chvíli odpovědět, harmonogram prostě ještě nemáme postavený. Ale jak vidíte, jsem nepoučitelný optimista, takže věřím, a uděláme všechno pro to, abychom to do konce volebního období stihli. Snad je to reálné. Bohužel prostě závisíme na tom, co udělají ty soukromé subjekty.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Petr Kudela přednese interpelaci na nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci převodu budovy postavené v akci Z v obci Březová v Moravskoslezském kraji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, pane ministře. Žádám vás o radu, jak postupovat v záležitosti obce Březová získat pro svůj provoz a rozvoj budovu úřadu. Obec Březová se nachází v okrese Opava v nadmořské výšce asi 525 metrů. Tvoří ji pět místních částí, ve kterých žije celkem 1 400 obyvatel. Úřad obce sídlí v budově postavené v rámci akce Z, kterou vlastní Česká republika prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Obec Březová se již řadu let snaží získat tuto budovu do svého vlastnictví. V budově sídlí sice v nájmu, ale jako u cizího. Stát se k obci chová v tomto případě skutečně jako k cizímu. Budovu v současné době užívají obec pro svůj obecní úřad, pobočka České pošty, živnostnice s kadeřnictvím a Telefónica, která tam má digitální ústřednu pro celé Březovsko na základě věcného břemene.

Obec opakovaně jednala s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad nabízí dvě možnosti - buď předložení záměru s využitím budovy ve veřejném zájmu, nebo koupě budovy za 2,8 mil. korun. To je pro obec nedosažitelné. Úřad sice připouští bezúplatný převod, ale dosud žádný z předložených záměrů obce nesplňoval podmínku převodu ve veřejném zájmu. Veřejným zájmem totiž podle úřadu není využití budovy pro obecní úřad, není veřejným zájmem využití budovy pro domov s pečovatelskou službou ani zřízení prostor pro služby občanům. A tak budova chátrá. Obec do ní nemůže investovat, protože by investovala do cizího majetku, a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových stav budovy nezajímá. Nechce řešit ani prasklou hadičku na splachovadle toalety, který je dle inventarizace součástí budovy. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Prosím tedy, pane místopředsedo, udělejte s úřadem pořádek, nebo prosím o dotaci 2,8 mil. pro obec Březová, nebo prosím o doporučení, jak má obec postupovat, aby si pro svůj rozvoj zajistila budovu obecního úřadu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dostáváme se k další - a už nedostáváme, protože podle jednacího řádu poslední interpelaci lze podat nejpozději pět minut před 18. hodinou. Už jsou čtyři minuty před 18. hodinou. Takže vám, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji. Končím dnešní jednací den. Zítra ráno v 9 hodin budeme pokračovat mimořádnou schůzí Poslanecké sněmovny k elektronické evidenci tržeb.

 

(Schůze přerušena v 17.56 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.