Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 546/ - druhé čtení

Z pověření vlády tento návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely rozpočtových pravidel.

Předložený návrh zákona obsahuje zejména ustanovení, která rozšiřují výčet subjektů státní pokladny a ustanovení, která s tímto rozšířením souvisejí. Rovněž je navržena úprava přijímání úvěrů od mezinárodních finančních institucí, zejména od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy Ministerstvem financí za Českou republiku. Je také navrženo zkrácení přechodného období pro převod prostředků státních příspěvkových organizací na účty podřízené státní pokladně o 15 měsíců. Navrhovaná novela rozpočtových pravidel obsahuje také některé další změny, například rušení povinnosti finančně vypořádávat dotaci poskytnutou v plné výši na úhradu výdajů, případně nákladů, které příjemce dotace uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím. Všechny účty podřízené státní pokladně mají podle návrhů mít státní organizace, Správa železniční dopravní cesty, zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven, přičemž podřídit tyto účty státní pokladně budou povinny v zásadě do devíti měsíců od nabytí účinnosti zákona.

V souvislosti s podřízením účtů zdravotních pojišťoven státní pokladně je navrhována také změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Návrh obsahuje rovněž změnu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Její podstatou je zakotvení povinnosti vypořádávat některé dotace poskytnuté tomuto fondu ze státního rozpočtu.

Od navrženého podřízení výše uvedených účtů státní pokladně Ministerstvo financí očekává možnost centralizace dodatečných minimálně 28 mld. korun volné likvidity plynoucích z veřejných prostředků, což by představovalo roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádek stovek milionů až miliard v závislosti na vývoji výnosů státních dluhopisů České republiky a situaci na globálních finančních trzích.

Návrh zákona byl projednán ve výborech. Garančním výborem je rozpočtový výbor, s jeho navrženými pozměňovacími návrhy Ministerstvo financí souhlasí. K návrhu se vyjádřil i výbor pro zdravotnictví. S většinou jeho pozměňovacích návrhů se naopak Ministerstvo financí neztotožňuje.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán výboru pro zdravotnictví. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisk 546/1 až 3. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Romana Kubíčka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru ze 32. schůze ze dne 18. listopadu 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 546, druhé čtení.

Po úvodním slově náměstka ministra financí Jana Gregora, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 546, schválila ve znění navrhovaných pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy jsou vloženy do systému a jsou součástí usnesení. Nebudu je zde číst. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a nyní prosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Ludvíka Hovorku, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu v tomto výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás informovat o usnesení výboru pro zdravotnictví ze 26. schůze ze dne 3. prosince 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 546.

Po úvodním slově náměstka ministra financí pro sekci veřejné rozpočty Ing. Jana Gregora, mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor pro zdravotnictví za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, sněmovní tisk 546, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou vloženy do systému a můžete si je přečíst. A pověřila mě jako zpravodaje, abych vás s tímto usnesením seznámil.

Já se tímto hlásím současně do obecné rozpravy, abych informoval o důvodech přijetí jednotlivých pozměňovacích návrhů, které možná jsou malinko odlišné od toho, co přijal rozpočtový výbor. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan zpravodaj Roman Kubíček. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Roman Kubíček: Opět děkuji za slovo, pane předsedající. Uvedl bych pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a kterému se v obecné rozpravě přihlásím, v podrobné rozpravě. Jedná se o malou změnu. V části první Změna zákona o rozpočtových pravidlech za bod 13 se vkládá bod 14, který zní: "V § 26 odst. 1 písm. h) se za slovo podle vkládají slova: § 3 písmeno o) bod 4 a následující body se přečíslují."

Odůvodnění: A-hlavičku ROP, to je rozpočtové opatření v rozpočtovém systému, a písemnou žádost kapitoly nelze zpracovávat odděleně. Rozpočtový systém je primárním systémem pro evidenci rozpočtových opatření, avšak nenahrazuje stávající oběh a schvalování originálních dokumentů v jejich písemné podobě. Schvalování originálního písemného dokumentu je doplněno odpovídající činností v rozpočtovém systému prostřednictvím A-hlavičky ROP. Podle § 24 odst. 5 rozpočtových pravidel lze písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Z uvedených důvodů je nutné vztáhnout tento termín i na aktualizaci údajů v rozpočtovém systému s tím, že navrhujeme rozšířit ustanovení § 26 odst. 1 písm. h) rozpočtových pravidel.

V podrobné rozpravě se k tomu přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kubíčkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem již v prvním čtení upozorňoval na úskalí tohoto návrhu, a to především ve vztahu k některým dalším subjektům, jejichž peněžní prostředky by byly podřízeny státní pokladně. Podle mého soudu lze právě tady v této věci vnímat pohled Ministerstva financí, pohled pracovníků Ministerstva financí jako velmi úzce profesně zaměřený pohled toliko ve spojení s financováním státního dluhu. Samozřejmě zde vždy bude přirozená tendence Ministerstva financí a i určité pokušení rozšiřovat státní pokladnu na další subjekty veřejných financí anebo subjekty, které v určitém rozsahu s veřejnými financemi nakládají. Ministerstvu financí to umožňuje používat i tzv. cizí zdroje, kterými jsou přímo zdroje státu, mimo státní rozpočet na financování krátkodobých potřeb státního dluhu.

Víte, o podřízenosti veřejných subjektů nebo některých subjektů státní pokladně v minulém volebním období tady byla vedena velká debata. Původní návrh, který předložila ještě vláda v tom minulém volebním období, také obsahoval různé veřejné subjekty, dokonce včetně tzv. vlastních příjmů územních samosprávných celků.

Diskuse, která byla tehdy velmi bohatá, ukázala, že je namístě zvolit určitý kompromis, neboť vedle ryze účetního pohledu státního úředníka musíme akceptovat také určitou míru autonomie jednak územních samosprávných celků a samozřejmě i dalších veřejných subjektů, jako jsou třeba zdravotní pojišťovny. To, co je totiž výhodné pro Ministerstvo financí, může být nevýhodné anebo velmi komplikované pro tyto subjekty. Určitá míra rozumnosti přístupu je totiž nezbytná, pokud nechceme oživovat nějakou předlistopadovou praxi se Státní bankou československou.

Měl jsem za to až do tohoto návrhu, že ta diskuse vyústila v rozumné řešení, se kterým nakonec souhlasili, někdo více, někdo méně, všichni aktéři této diskuse. Kdo s tím tehdy nesouhlasil, byla opozice. Já jsem se dnes podíval, jak hlasovaly opoziční strany v tom minulém volebním období, tak i z pohledu dnešní optiky jaksi jiného složení vládní koalice musím říci, že tehdy člen vládní koalice - sociální demokracie odmítla všechny tyto návrhy. Jedním z těch, kdo hlasoval proti, byl i pan předseda Sklenák. Dokonce nepodpořila ani ten velmi kompromisní návrh, který se vrátil ze Senátu, kde se prodloužila lhůta povinnosti převést finanční prostředky pod státní pokladnu u příspěvkových organizací. Ani tam nikdo z tehdejších poslanců sociální demokracie nehlasoval pro. Jinak to byl sněmovní tisk 660, takže se určitě každý z těch, co zde byli v minulém období, může podívat, jak hlasoval.

Pan ministr zde v tom úvodním expozé hovořil, že jeho cílem je urychlit povinnost zrovna těch příspěvkových organizací státu převést své peněžní prostředky pod státní pokladnu o 15 měsíců. To by platilo, kdyby teoreticky ten zákon nabyl účinnosti 1. ledna, a pokud dobře počítám, tak dnes je 19. ledna, vím to dobře, poněvadž jsem včera měl svátek. Takže určitě 15 měsíců se nezvládne. Koneckonců ono to vyplývá i z některých pozměňovacích návrhů. Víte, v případě zvláště těch veřejných zdravotních pojišťoven je situace ještě daleko vážnější. Nejsem přesvědčen o tom, že zdravotní pojišťovny, které hospodaří s prostředky, jež jim svěřují také samotní pojištěnci, mají mít své účty podřízené státní pokladně. Taková změna je samozřejmě pro tyto pojišťovny nevýhodná a hlavně i pro pojištěnce zcela nevýhodná. O tom není vůbec sebemenší pochybnost. Koneckonců i v důvodové zprávě se píše, že snížení úrokových příjmů bude mít negativní dopad zhruba ve výši 100 milionů korun. Ani dotace státního rozpočtu tento dopad zcela nekompenzují, nehledě na to, že by se skutečně dostavily vážné překážky ve využívání některých bankovních instrumentů.

Chtěl bych se pozastavit nad jedním argumentem, který je také v té důvodové zprávě obsažen. V důvodové zprávě k zákonu se píše, že rizikem spojeným se stávajícím stavem - teď cituji - je především rostoucí mezinárodní kritika o neefektivním řízení hospodaření s veřejnými prostředky a zpožděný přístup k informacím, který silně omezuje jejich využitelnost v operativě. Kdybychom byli v situaci Řecka, tak bych to pochopil. Ale my nejsme v situaci Řecka, my jsme ve zcela jiné situaci, takže sotva nás může někdo kritizovat za nějaké neefektivní nakládání s veřejnými prostředky. To považuji za zcela absurdní argument.

Proč se tedy pan ministr snaží, nebo Ministerstvo financí, ale především asi pan ministr, podřídit další veřejné subjekty pod státní pokladnu? Ve hře dokonce byl návrh, aby byly podřízeny, a velmi vážně míněný návrh, aby byly podřízeny státní pokladně veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce. Tam to dokonce vypadalo, že to projde, ale pak nějak v rámci toho vnějšího připomínkového řízení návrhy byly staženy.

Pan ministr po svém nástupu, především v tom minulém roce, mluvil o tom, že bude snižovat zadlužení České republiky. Samozřejmě v případě vykazovaných schodků státního rozpočtu i v letošním roce byl vykázán schodek, tak může činit účetně. Buďto rozpuštění v oblasti naakumulovaných rezerv, které byly naakumulovány v poměrně velkém rozsahu za minulé volební období. To již provedl v minulém roce, kdy tyto rezervy rozpustil. V letošním roce zjistil, že se mu státní dluh i přes využívání těch stávajících cizích prostředků státní pokladny nedaří nadále absolutně snižovat.

Pan ministr kroutí hlavou, ale měl by se podívat, jak narostl absolutně státní dluh v minulém roce. Narostl o 9,3 miliardy korun. Pouze pan ministr, když jsem ho sledoval při tiskové konferenci, kterou vedl k pokladnímu plnění státního rozpočtu, opomenul tuto okolnost zmínit. Nevšiml jsem si, že by se pan ministr pochlubil, že v minulém roce se absolutně zvýšil státní dluh o 9,3 miliardy na bilion 673 miliard korun. Pan ministr se může kroutit, ale já mu ukážu i v jeho vlastních materiálech, že mám naprostou pravdu.

Samozřejmě že, a teď to nechci úplně pojímat úzce v souvislosti s blížícími se volbami i do Poslanecké sněmovny v příštím roce, ale i ministr financí potřebuje rozšířit objem finančních prostředků, se kterými může ve prospěch tzv. účetního snížení státního dluhu počítat, tak aby se v příštím roce mohl pochlubit, že se mu ten státní dluh až tolik nezvýšil.

Nebudu některé věci zde dopodrobna analyzovat. Já jsem měl docela naději, když jsem vystoupil v prvním čtení, že ať již rozpočtový výbor, nebo výbor zdravotnický - navrhl jsem tehdy, aby to projednal i výbor zdravotnictví - provedou určité změny v okruhu a výčtu povinných subjektů, které musí být převedeny pod státní pokladnu. Ukázalo se v případě rozpočtového výboru, že tomu tak není. Rozpočtový výbor v zásadě vládní návrh ponechal úplně ve stejném duchu. Musím říci, že zdravotnický výbor přišel alespoň s nějakým polovičatým řešením, dle mého soudu. Proto mi nezbývá nic jiného, byť nejsem ani člen rozpočtového výboru, ani výboru pro zdravotnictví, abych v podrobném čtení navrhl vyjmutí, a to trvalé vyjmutí, zdravotních pojišťoven, nejen Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale i ostatních zdravotních pojišťoven, z povinnosti převést ty prostředky pod státní pokladnu. Stejně tak ponechání toho termínu převodu pod státní pokladnu u příspěvkových organizací, protože kvůli nějakým 12 měsícům, protože když dobře počítám, pokud by vládní koalice tento návrh prohlasovala beze změny, tak stejně může být platný nebo účinný od 1. dubna, pak je tam nějaké devítiměsíční období, takže to nebude, pane ministře, 15 měsíců, ale maximálně 12 měsíců. A myslím, že kvůli tomu v podstatě demonstrovat v přímém přenosu nevypočitatelnost a neserióznost postupu státu, to za to nestojí.

Jediné, s čím nemám problém z hlediska převodu finančních prostředků pod státní pokladnu, je podřízenost účtů Správy železniční dopravní cesty. Tam je to, myslím, rozumné a tam určitě nebudu navrhovat žádnou změnu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Můj předřečník měl už velmi vyčerpávající - ve smyslu informačně vyčerpávající přednes. Řekl víceméně vše, co tady mělo zaznít. Já bych vás tedy jenom velice krátce seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, kteří by samozřejmě byli ochotni podpořit tuto novelu zákona, nicméně s jednou zásadní výhradou. A to je v okamžiku, kdy z této novely skutečně bude vyjmuto ono podřízení účtů zdravotních pojišťoven státní pokladně. S touto změnou zásadně nesouhlasíme, a pokud nebude z tohoto návrhu odstraněna, tzn. pokud neprojde ten pozměňovací návrh, o kterém tady mluvil můj předřečník, tak ve třetím čtení tuto novelu zákona nepodpoří poslanecký klub TOP 09 a Starostové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolil bych si několik poznámek k projednávání tohoto návrhu zákona na zdravotním výboru.

Zdravotní výbor se snažil dívat na tento návrh věcně. Chápeme, že snahou je využít prostředky, které jsou zůstatky - řekněme denní zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, využít je pro přednostní splácení splátek státního dluhu. Ovšem při diskusi převážil názor, že zdravotní pojišťovny hospodaří s prostředky státu v rozsahu zhruba jedné čtvrtiny, a že tedy se nejedná o prostředky státu, ale o veřejné prostředky a že by z různých důvodů zdravotní pojišťovny tomuto režimu zákona neměly být podřízeny.

Výboru pro zdravotnictví bylo doručeno celkem šest pozměňovacích návrhů. Vzhledem k rychlosti projednávání nebylo předem známo stanovisko legislativy o vzájemné nehlasovatelnosti jednotlivých pozměňovacích návrhů, které se zčásti překrývaly. Výbor pro zdravotnictví proto hlasoval o jednotlivých pozměňovacích návrzích číslo 1 až 6 s tím, že nikdo z členů výboru nenamítal nehlasovatelnost jednotlivých pozměňovacích návrhů. Výsledný návrh usnesení obsahuje několik bodů, i když některé jsou nehlasovatelné, pokud budou přijaty jiné.

V zásadě výbor pro zdravotnictví byl veden snahou o vynětí zdravotních pojišťoven z působnosti tohoto zákona o rozpočtových pravidlech z těchto důvodů: Výbor spatřuje velké riziko v možném propadu příjmů zdravotního pojištění a v nepřipravenosti přechodu systému z komerčních bank pod Českou národní banku především z těchto důvodů: Očekává se nedovýběr zdravotního pojištění především u osob samostatně výdělečně činných a individuálních plátců souvisejících s převodem účtu do České národní banky, kdy zcela určitě část plateb bude minimálně dva až tři roky odesílána na původní účty. Stejně tak předepsané úroky a penále, často na základě výměru až na deset let. Ano, je to tak. Někdo splácí i deset let dlužné pojistné a penále.

Možnost ministerstva stanovovat termíny a rozsah režimu realizace plateb poskytovatelům zdravotní péče. Pochybnosti o schopnostech České národní banky vést účty s tolika operacemi a faktická nemožnost platit příkazy v den podání. To bylo konstatováno. Podle náměstka Ministerstva financí bude ale Česká národní banka stejně dělat účetní operace s třetím partnerem, tedy zřejmě s jednou z komerčních bank.

Systém zdravotního pojištění spravuje veřejné peníze. Nejedná se tedy o státní prostředky. O státní se jedná pouze v objemu zhruba jedné čtvrtiny pojistného v případě plateb za státní pojištěnce. S tím převodem účtu jsou spojeny samozřejmě i zbytečné náklady se změnou systému a reklamní kampaně v souvislosti se změnou účtu a současně i ztráta úroků z komerčních bank, které dneska plní fond prevence u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Jak říkal kolega, je to zhruba v rozsahu do sto milionů korun ročně.

Vzhledem k tomu, že se jedná o průtokový systém, nejsou denní zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven tak vysoké, že by efekt pro státní pokladnu mohl vyvážit riziko, že nepřipravená změna rozkolísá funkční systém zdravotního pojištění. Přitom možnost výpomoci systému státní pokladny od zdravotních pojišťoven zůstává zachována i v těch pozměňovacích návrzích.

Jenom pro informaci - vynětí zdravotních pojišťoven z působnosti zákona jsou klíčové body usnesení zdravotního výboru 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 12 a legislativně technické včetně posunu účinnosti zákona. Pokud by snad tato usnesení nebyla přijata, tak se domnívám, že je nutné minimálně posunout dobu účinnosti a přijmout bod 10 - zachování dosavadních účtů minimálně po dobu tří let, a to z důvodu setrvačnosti, protože spousta plátců bude zasílat na původní účty. Bod 1 - to je vynětí zdaňovaných činností zdravotních pojišťoven, a bod 10 - to je vynětí možnosti Ministerstva financí stanovit termíny a rozsah režimu realizace plateb. Současně s tím je podle mne potřeba realizovat pilotní testovací projekt, o kterém se mluví v důvodové zprávě, který měl být testován u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Myslím si, že bez toho testování by spuštění zákona bylo určitým rizikem, jestli ten systém bude fungovat.

Tolik můj komentář k projednávání. Jenom chci říct, že pozměňovací návrhy byly přijaty průřezově většinou kolegů zdravotního výboru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji panu poslanci Hovorkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Hlásí se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych k tomu dodal ještě pár slov, která tady zatím nepadla.

Naše Ústava říká, že zdravotní péče je poskytována cestou veřejného zdravotního pojištění, a to zdravotní pojištění doposud mělo oddělené rozpočty od rozpočtu státního, přestože je nutno uznat, že to jsou veřejné rozpočty. Já si myslím, že by bylo docela legitimní v téhle zemi, i když bych toho nebyl příznivcem, ale bylo by zcela určitě legitimní vést debatu o tom, zda chceme náš systém veřejného zdravotního pojištění, který je založený na pluralitě pojišťoven, zda ho chceme transformovat radikálně do systému s jednou zdravotní pojišťovnou, takové návrhy se v minulosti objevovaly, i když v nějaké konkrétní podobě nikdy nebyly předložené, anebo jestli dokonce nechceme ten náš systém převést na systém, který je financovaný z rozpočtu. I to bych pokládal za legitimní. Jsou země, které prostě své zdravotnictví financují rozpočtově ze státního rozpočtu. Financují ho velmi zodpovědně, ty systémy jsou stabilní a fungují, pokud jde o kvalitu zdravotnictví, velmi dobře. Patří sem v Evropě systém ve Velké Británii a patří sem systémy severských zemí, které jsou založeny na státním rozpočtu. Takže nic proti tomu, i když ten náš systém tady funguje téměř 25 let a bohužel není pořádně doladěn. Pak je otázka, jestli není rozumnější ho jednou konečně doladit a ne se vydat cestou nějaké velké transformace, tak jak k tomu došlo v roce 1991.

Krok, který tady navrhuje Ministerstvo financí, nepochybně směřuje k nějaké velmi radikální změně celého toho systému, ale ta změna prostě nebyla při téhle příležitosti diskutována, takže to vnáší obavu, že je to kromě těch rozpočtových otázek Ministerstva financí jakýsi pokus salámovou metodou prostě celý ten systém začít převádět na systém, který bude pod dirigencí státu. Tohle se stalo v jiné formě s důchodovým systémem, který se tím stal z důchodového pojištění záležitostí prakticky rozpočtovou. A lze spekulovat, že toto chystá Ministerstvo financí i s naším systémem všeobecného zdravotního pojištění.

Ještě jednu věc bych k tomu rád dodal, to je fakt, že systém veřejného zdravotního pojištění, tak jak je nastaven, se chová velmi chaoticky. Díky tomu, že je zčásti založen na výběru pojistného od pojištěnců, převážně pracujících občanů, a na druhé straně je tam ne nepodstatný příspěvek státu. Diskuse, které se vedly už před delší dobou na zdravotním výboru se zástupci Ministerstva financí, ukázaly, že snahou všech těchto kroků je omezit cykličnost, ke které dochází a které jsme byli svědky v hospodářské krizi od roku 2008 řekněme do roku 2013, kdy státní rozpočet byl oslaben a nebyl schopen vyrovnávat své úkoly ve zdravotním pojištění, kde to lze interpretovat buďto tak, že stát platí i svých 60 % státních pojištěnců, byť je platí velmi podúrovňově, anebo že stát přispívá prostě solidárně do toho systému veřejného zdravotního pojištění. Ale v každém případě tedy, když přispívá, čímž se snadno odůvodní to, proč platí polovinu toho, než je platba od průměrného zaměstnance, tak ten příspěvek je v době, kdy systém nejvíc ten příspěvek potřebuje, v době hospodářské krize - tak stát není schopen prostě zajistit jeho podporu a plynulé chování, plynulé finanční toky, a ten systém začíná jít do propadu. A jestli něco způsobilo, že zdravotnictví přežilo celkem rozumně hospodářskou krizi bez nějakých lidských či pacientských tragédií nebo rozpadu toho systému, tak to bylo způsobeno tím, že byly v pojišťovnách naakumulovány jisté zisky z období let 2005 až 2007, a z těchto peněz na účtech pojišťoven systém byl v podstatě suportován a přežil.

Takže je to složitý systém, který se chová asi trošku jinak, než jak se vyvíjí státní rozpočet. Také díky našemu ústavnímu pořádku a zákonodárství nemáme v systému žádné omezení péče, takže poskytovatelé péče jsou nuceni poskytovat péči v tom objemu a kvalitě, jak je nastavená a jak ji pacienti potřebují, a jakékoli výchylky směrem ke spoření na těchto penězích ze strany poskytovatelů zdravotní péče jsou velmi tvrdě kritizovány a často se dostávají ty případy i k soudu.

Takže všechno toto jsou argumenty, proč se systémem veřejného zdravotního pojištění není radno nějak násilně, improvizovaným způsobem hýbat, anebo přinejmenším s ním hýbat, aniž by tomu předcházela zcela jasná diskuse a jasná představa Ministerstva financí, jak se má ten systém do budoucna chovat a jak se má vyvíjet. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Hegerovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já obdivuji kolegy, jak dlouho dokážou mluvit o takové jednoduché věci, jako že peníze zdravotních pojišťoven, které leží v soukromých komerčních bankách a které dneska, za chvíli, možná budou muset platit negativní úrok, a platí bankovní poplatky, tak jsme si dovolili říct, že by mohly ležet v státní pokladně. V naší státní pokladně. Takže nevím, proč pan kolega Heger mluví o zdravotnictví. Nechci mluvit o zdravotnictví. Nechci mluvit o tom, kolik potřebujeme pojišťoven, možná jednu, nevím. Takže je to jenom o penězích.

A pokud zůstatky na účtech jsou 10 až 15 miliard a je to u soukromých komerčních bank, a my říkáme dejte to teď státní pokladně a my vám odpustíme bankovní poplatky a dáme vám nulu, a vy jste blízko nuly a možná budete mít minus, tak je to triviální. To přece každý pochopí, ne?

A pan kolega Vilímec, ten mě vždycky baví, to je fakt, to je neuvěřitelná debata. Já bych zopakoval jenom fakta, pane kolego. Dne 31. 12. 2013 a 31. 12. 2015, absolutně snížen dluh o 10 miliard. Máte pravdu, kapánek jsme navýšili vůči 2014, ale víte proč? Protože ještě 30. 12. jsme dělali operaci, že jsme si půjčili s negativním úrokem, na kterém jsme vydělali 3,5 milionu. Minulý rok jsme totiž pracovali s těmi penězi a vydělali jsme 540 milionů, roku 2014 - 240 milionů, v roce 2013 to byla jen stovka. Takže my vyděláváme peníze, protože peníze plodí peníze, aspoň kdo to s nimi umí, tak plodí peníze. A absolutně jsme dluh snížili o 4 %. Ze 41,3 na 37,3 %, máme jeden z nejmenších v Evropě a jsme na to pyšní.

Takže teď tohle v některých státech funguje normálně. Je to takzvaný cash pooling. A ty peníze patří zdravotním pojišťovnám, budou patřit, akorát ty zůstatky na účtech bychom chtěli do státní pokladny, do pokladny nás všech. Je tam nula a odpustíme bankovní poplatky. Pro ně je to dobrý obchod. A to je všechno. Pan ministr Němeček o tom dobře ví, my jsme o tom jednali, je to výhodné a nemá to nic společného se zdravotnictvím ani s počtem pojištění ani se zdravotní péčí. Je to čistě pragmatická finanční operace, která nám vylepší, ano, vylepší nám dluh, vylepší nám rating a zase budeme v Evropě kapánek lepší. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolte mi malinko drobnou poznámku. Já bohužel nemůžu souhlasit s tím, co tady teď řekl pan ministr právě v té oblasti zdravotnictví tohoto zákona. Zákon si nedovoluji hodnotit. Ale na výboru pro zdravotnictví probíhala velmi seriózní diskuse, kde jsme jasně dávali argumenty proti tomu, co tady pan ministr tak vychvaluje. Skutečně nejsou - jsou k dispozici od zdravotních pojišťoven, nejenom od VZP, ale i od ostatních zdravotních pojišťoven rozbory a data o tom, že toto opatření, které tady pan ministr tak obhajuje, skutečně vážně poškodí všechny zdravotní pojišťovny, všechny zdravotní pojišťovny, a bude to v neprospěch zdravotnictví, nikoli ve prospěch. Jenom upozorňuji na to, asi mu to pan náměstek měl vyřídit, protože pan ministr a všichni ostatní na zdravotním výboru s tímto opatřením zásadně nesouhlasili a neberou ho jako něco, co je ve prospěch českého zdravotnictví. Takže tady si dovoluji nesouhlasit. A bylo by fajn, kdyby si Ministerstvo financí udělalo rozbory, jaký dopad to bude mít na zdravotní pojišťovny, a tedy na systém veřejného zdravotního pojištění, a tedy na zabezpečení potřebné zdravotní péče pro pacienty České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu mluvit stručně. Já jsem pozorně poslouchal pana ministra a musím s ním souhlasit, že komerční banky dneska, když si uložíte peníze, tak to nic moc není. To je jasné, dokonce mám pocit, že Erste, to znamená Česká spořitelna, dokonce už dneska za uložené peníze chce peníze. Není to tak, jak jsme byli po léta zvyklí si uložit peníze do banky, že banka vám za to platí, že je může používat. A to, co tady říkal, že ta pokladna je víceméně výhodná, tak já s tím souhlasím, ale mělo by to pak být na bázi dobrovolnosti, a ne zákonem určeno, že to tam musí dávat. Pak bych tomu rozuměl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Pardon, pane ministře, s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan poslanec Heger, po něm s přednostním právem pan ministr.

 

Poslanec Jan Volný: Dobře. Já samozřejmě souhlasím s panem předřečníkem. Teď chci trochu reagovat na paní kolegyni z levého spektra.

Já tomu opravdu nerozumím. Vždyť peníze v té státní pokladně budou stejně bezpečné, ne-li bezpečnější než na jakékoliv komerční bance a bude to mít naprosto stejný princip průtoku těch prostředků, protože státu natékají přece obrovské prostředky a on je vydává a je to naprosto jednoduchý selský tah a úvaha nehromadit ležící peníze, které nepracují, a zaplatit spíš dluh. Takže já opravdu této diskusi nerozumím.

Děkuji, kolegové.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger. Po něm paní poslankyně Marková s faktickou poznámkou. Po ní pan ministr. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já bych rád řekl prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Volnému i panu ministrovi, že to, co já jsem tady říkal, není žádný ideologický projev, není to ani žádná debata o tom, jestli stát se chová centralisticky a chce jaksi mluvit těm subjektům, daným ze zákona, které jsou dnes prakticky oddělené od státního rozpočtu. A rozumím sice málo makroekonomii, ale rozumím tomu, co je cash pooling, protože jsem seděl v zastupitelstvu města, kde se snažili ekonomové tyto věci optimalizovat. Totéž se dělo v nemocnici, kterou jsem řídil.

Takže pokud je to technikálie, tak jak tvrdíte, tak je to v pořádku. Ale debata na zdravotním výboru nevedla k jasnému vyjádření Ministerstva financí, že na ty peníze nikdy nesáhne v tom směru, že si je ponechá. Pokud to je jako s úložkou v bance, kdy ty peníze budou zase vráceny, a budou vráceny včas, až to ta pojišťovna bude potřebovat, pak je to samozřejmě jenom technická operace jako v každé jiné bance a lze s tím souhlasit. Ale bylo by potřeba, aby to tady zcela jasně zaznělo pro stenografický záznam, až se jednou bude dít něco jiného, což řada lidí ve zdravotním výboru podezírala, abychom se měli na co obrátit a to zdravotnictví trošku obhájit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Marková. Po ní s faktickou poznámkou pan poslanec Hovorka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, k panu kolegovi Volnému. Vy skutečně nevíte, o čem to je, protože jinak byste nemohl říkat to, co tady říkáte. Prostě pro oblast zdravotnictví nevíte, o co jde. A to stejné si myslím o panu ministrovi, že neví. Skutečně to bude mít velký dopad na hospodaření zdravotních pojišťoven. To je beze sporu.

Dobře, takže pokud na tohle přistoupíme, tak v tom případě, tak pokud tenhle zákon schválíme, a my to potom můžeme podpořit, pokud mi tady pan ministr slíbí, že následně - protože tohle je první krok k tomu, že můžeme mít v České republice jednu zdravotní pojišťovnu, protože já bych tady za to tady potom veřejně poděkovala, jak jsem to udělala ve výboru pro zdravotnictví. Já děkuji panu ministrovi za tento zákon, protože pokud tohle projde, můžeme tady mít jednu zdravotní pojišťovnu a to má KSČM ve svém programu už od roku 2005. Takže pane ministře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. S další faktickou poznámkou, zatím poslední, pan poslanec Ludvík Hovorka. Potom pan ministr. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom věcně. Na jedné straně je tady profit státu z toho, že denní zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven jsou v nějaké výši a umožní splátky státního dluhu a lepší zhodnocení těchto prostředků, než je v současné době pro zdravotní pojišťovny, ale na druhé straně je tady věc, která v tom zákoně asi nejvíc zarazila členy zdravotního výboru, a to je právě možnost stanovit termín a rozsah plateb poskytovatelům zdravotní péče. Protože v tom zákoně je skutečně napsáno, že prostě Ministerstvo financí může říci, kdy se bude platit, a to je podle mě klíčová věc, stejně jako otevřeně zástupce Ministerstva financí řekl, že ten systém České národní banky ve spolupráci s třetím partnerem, to znamená s tou další komerční bankou, prostě nebude možné platit tak jako dnes účty ze dne na den. To znamená, bude tam zpoždění plateb a je tam možnost Ministerstva financí říci, že se nebude platit teď, ale bude se platit později. To tam skutečně z toho zákona je možné vyčíst.

Myslím si, že to byly asi takové největší a nejhlavnější důvody, které vedly k tomu, že většina členů zdravotního výboru se přihlásila k těm návrhům na usnesení, které potom byly přijaty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já to zkusím ještě jednou pro kolegyni Markovou. Vy jste řekla asi dvanáct vět, ale já jsem vůbec nepochopil, co jste řekla. Ano, bude to mít dramatický dopad. Víte na koho? No na toho finančního ředitele, že nedostane pozvánku na vánoční večírek té komerční banky a nedostane asi tu flašu šampusu na Vánoce, protože my jako státní pokladna neděláme večírky a nepošleme mu tu flašku. Jo, to se tak dělá na Vánoce. Jsou ty večírky, tam se jde. Takže to je jediný rozdíl. To je ten dramatický dopad na české zdravotnictví.

Znovu opakuji - chceme nahradit komerční banky státní bankou. Naší bankou, vždyť my jsme tady pro lidi, ne? My z toho máme všichni profit. A nabízíme výhodu: nebudete platit poplatky, máte u nás sice nula úrok, ale někde už možná bude minus. A jsou to peníze těch pojišťoven! Vždycky budou. Vždycky zůstanou. Takže my jenom říkáme: teď chceme být my ta banka. A nám všem to pomůže pro cash pooling.

Nemá to žádný dopad na zdravotnictví, žádný dopad na počet zdravotních pojišťoven, na žádného pacienta. Takže není to pravda a všechny faktury, jak pojišťovny budou chtít platit, budou zaplaceny včas. Takže je to jenom o penězích, prosím vás, tak soustřeďte se na to, co říkám. Takto to je, prosím vás. Takto to je. V některých státech to je normální už dávno. Takže je to jenom operace, kde nabízíme lepší podmínky pro pojišťovny. A peníze jsou jejich, nikdy si je nepřivlastníme, není k tomu důvod.

Doufám, že už jsem to vysvětlil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou ještě paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Soňa Marková: Vážený pane ministře, ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou a demagogie zůstane demagogií.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Volný. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, to byla silná slova. Já možná bych potom někdy chtěl třeba i soukromě toto vysvětlit.

Já chci jenom upozornit - to nejsou přece peníze pojišťovny. Jsou to peníze lidí tohoto státu. A jestli my nabízíme variantu, že s penězi lidí tohoto státu umí stát nakládat tak, aby vydělal půl miliardy a snížil obslužné náklady na státní dluh, tak to přece musíme udělat. A je to půl miliardy znovu pro ty lidi, pro obce, tam, kde je budou potřebovat. Vždyť přece vezměme rozum do hrsti. Jestli paní kolegyně Marková má jediný důvod, proč říkat, že to je lež, a má jedinou pochybnost, že se to dotkne zdravotní péče, ať to tady řekne na rovinu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Je tady smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Ivan Adamec, po něm pan poslanec Petr Bendl, po něm paní poslankyně Soňa Marková, následně pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Já budu kratší. Já bych chtěl panu kolegovi Volnému říci, že to není varianta, ale je to povinnost uložená zákonem. To je to, na co jsem se tady ptal, proč to má být povinností. No tak jako proč ne? Tak máme tu nějaký bankovní trh a teď vytváříme alternativní státní. To byla ta moje otázka, proč je to povinné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Připraví se paní poslankyně Soňa Marková, po ní pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říci něco podobného, zeptat se pana kolegy Volného, jaké varianty tam tedy - prostřednictvím předsedajícího - jaké varianty tam tedy jsou. Tam žádná varianta není. My ukládáme povinnost, aby prostředky, které státu nepatří, byly uloženy u státu. To je významný návrat ne o deset nebo o patnáct let zpátky, ale o třicet let zpátky. To je salámová metoda. Vždyť přeci to taky můžeme najednou prohlásit, že i DPH jsou prostředky státu, a protože se platí až někdy později na daních, tak by bylo nutné, aby podnikatelé drželi všechny své finanční prostředky u státu. No tak zrušte ty komerční banky přeci. To je úplně to, kudy jdete. Vždyť přeci komerční banky poskytují i jiné různé formy, jak s těmi penězi naložit. Objeví se něco významného. Právní subjekty mají správní rady atd. atd. a mohou se rozhodnout, že jim nabídnou nějaký finanční nástroj, který bude krátkodobě pro ně výhodný. Zároveň je to o penězích na trhu. Vždyť přeci buď jste ekonomové, anebo jste socialističtí plánovači, že prostě říkáte: Všechny peníze sem, protože ty patří mně, státu. To je pro vás, pro lidi, ty peníze, které se tady točí. To je úplně neuvěřitelné!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Soňa Marková: Ještě jednou děkuji. Teď už opravdu naposledy, abych nezdržovala toto velevýznamné fórum. Teď už tady ta pravda zazněla, protože skutečně pokud se bude špatně hospodařit a budeme potřebovat peníze, tak to bude na úkor veřejného zdravotního pojištění. Tedy to jsou peníze, které nejsou státní, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé a další. Takže opravdu pokud bude potřeba zaplácnout nějakou díru, tak se to zaplácne veřejným zdravotním pojištěním. Ano, teď už to byla pravda.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, chtěl bych se zeptat na jednu věc, která souvisí s projednávaným bodem nebo problematikou a týká se konkrétně § 34 odst. 6, kde se píše, že v podstatě je možnost Ministerstva financí stanovovat termíny a rozsah režimu realizace plateb poskytovatelům zdravotní péče. Tečka. Toť vše. To je zákon. Čili pokud by toto prošlo, tak bez jakýchkoli dalších omezení, když si Ministerstvo financí vzpomene, nadneseně řečeno, může určit příslušnému poskytovateli zdravotní péče, v jakém rozsahu a v jakých termínech by měla být realizována příslušná platba. Což bych poprosil, zda je možno tedy vyložit, jak si to přesně Ministerstvo financí vykládá, že tam třeba já vidím zásadní riziko, že lze ovlivňovat hospodaření i financování jednotlivých zdravotnických zařízení, ať státních, nebo privátních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byl zatím... Pardon. Ještě s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo. Vy budete zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak jenom připomenu slova, která tady zazněla: než komerční banka nebo komerční banky, raději státní banka. To už je jenom kousek od toho: než soukromé podniky, tak lépe státní podniky. Pak by nějaká centrální plánovací komise mohla určit ceny, vždyť je to pro lidi, aby ty ceny byly lepší. Přece proč mají tak velké zisky ti, kteří z toho profitují? To je taky pro lidi. A tak dále.

Vy tady - teď citoval můj předřečník, že Ministerstvo financí může určit termín platby, když to zjednoduším. No dobře. Tak Ministerstvo financí určí, že to bude platit jednou za dva měsíce. Chci se zeptat. Česká národní banka bude taky poskytovat těm poskytovatelům zdravotní služby kontokorentní úvěry provozní na to, aby držely cash flow? No nebude. Protože nemůže. Takže nedostaneme peníze z rozhodnutí státu. A cash flow si založí u privátních firem. A to jsou nejdražší peníze. Kontokorentní nebo krátkodobé. To ví každý. To je ve prospěch veřejného zdravotního pojištění?

Tento návrh je legitimní za jediného předpokladu, že se prosadí - my jsme ostře proti, ale je to legitimní politický názor, někteří zejména levicoví politici chtějí mít jednu zdravotní pojišťovnu, a to státní. Kdybychom měli jednu státní zdravotní pojišťovnu, pak (nesrozumitelné) říkáme, že je to špatně, ale logické, ty peníze budou v systému státní pokladny. Proto když formuloval postoj našeho klubu můj kolega pan poslanec Vilímec, tak říkal, že nemáme žádný problém, aby SŽDC jako státní organizace podléhala státní pokladně. A s tím skutečně problém není.

Problém je v tom, že stát chce nakládat s prostředky, které nejsou jeho. Nejmenuje se to státní zdravotní pojištění, ale systém veřejného zdravotního pojištění. A pokud chcete mít státní, prosím, je to politický názor, říkám převážně levicový, tak si prosaďte změnu zákona, zaveďte jednu pojišťovnu, která bude státní, a pak můžete používat systém státní pokladny i pro ty peníze.

Ale zkuste si ještě jednou, zejména ti, kteří se nehlásíte v levici, vzpomenout na tu větu: než komerční banky, lépe státní banka. Mně jako pravicovému politikovi je z takové věty úzko. Protože jaký je rozdíl, když to pak použiji ne na banky, protože banka je privátní podnik, že ano, podnikání jako každé jiné, legální. Legální. Takže není to skoro stejné, jako kdybychom říkali: než privátní podniky, jsou lepší státní podniky. Já si to nemyslím ani jednou. Nemyslím, že státní banka je lepší než komerční banky, ale měli jsme jednu. Státní banka československá se jmenovala, ne? Myslím, že do roku 1990, než se rozdělila. A nemyslím si, že státní podniky fungují lépe než privátní podniky. Myslím si pravý opak.

Proto věřím, že až se dostaneme ve třetím čtení k hlasování, tak podpoříte návrh, který přednesl pan poslanec Vilímec, protože jasně rozdělíme, co je veřejné zdravotní pojištění a co jsou státní peníze. A není to totéž.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Pan ministr přece jenom chce závěrečné slovo. Prosím, pane ministře, máte své závěrečné slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Díky. Já jen pár slov panu Stanjurovi. Víte, já jsem vždycky říkal, že to budu řídit jako firmu. Tak to řídím jako firmu. Proto jsem taky vydělal minulý rok 540 milionů korun. A taky jsme si půjčili 100 miliard za negativní úrok. Ano. My soutěžíme. Proč by stát nemohl prosperovat? Proč by měl být jenom jako dojná kráva, kterou každý podojí? No tak teď fungujeme. Jsme v konkurenci. A nabízíme dobré podmínky. Lepší. Proč bychom nemohli? Kde to je napsané? Proč by stát nemohl transparentně nakupovat? Proč by nemohl fungovat? Transparentně. Snižujeme daně. Snižujeme dluh. Takže já nevím, proč jste překvapen. (Slabý potlesk z lavic hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak to bylo závěrečné slovo pana ministra. Nyní se s přednostním právem hlásí pan předseda Stanjura a pan místopředseda Kučera. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nejsem překvapený. Nevím, jak jste na to přišel. Já jsem jenom kladl otázky nebo jsem komentoval, co tady zaznělo. Ale překvapený bohužel nejsem. Ale kdyby byla pravda, co říkal pan ministr financí: nabídneme například zdravotním pojišťovnám možnost, ať si to zdravotní pojišťovny vysoutěží, ať se Česká národní banka přihlásí do soutěže, a když vyhraje, tak to bude dělat ona, tak neprotestujeme. Takže neříkejme si, že to je nějaká nabídka. Je to uložená povinnost peněz, které nejsou státní.

Ale souhlasím s tím, že mnozí těží nejenom ze státního, ale i z evropských fondů či z krajských a obecních rozpočtů. Zrušme dotace. Zrušme dotace. To ušetříme desítky miliard ročně. Já si opravdu myslím, že bychom se měli shodnout na tom, že dotace jsou špatně, a měli bychom to zrušit, protože už z toho samotného systému, jak v obci mezi sebou soutěží, všichni chtějí opravit hasičskou zbrojnici, jenom někdo uspěje, protože má například barevnější žádost, nebo líp napsanou žádost. Nebo obce soutěží u SFDI o cyklostezky. Tomu rozumím. Dobré projekty. Ale někdy je ta dělicí čára těch, kteří dostanou... Zrušme ty dotace. Ušetříme peníze. Případně můžeme zvýšit podíl obcí. Ušetříme úředníky. Ty, kteří píšou ty dotace. Potom ty, kteří vyhodnocují dotace.

Pak ušetříme úředníky na finančních úřadech, kteří kontrolují ty dotace. Možná bychom ušetřili nějaké úředníky na ÚOHS. To jsou všechno peníze, které bychom mohli ušetřit a použít někde jinde. Ale neříkejme, pane ministře, že dáváme možnost, aby se Česká národní banka přihlásila do soutěže u zdravotních pojišťoven. Tak to prostě není. Dáváme povinnost tam ty peníze uložit. To se pak může stát, že ne vy, ale nějaký váš nástupce za pár let řekne, tak už to dělají banky, máme to u zdravotních pojišťoven, tak příště to budou peníze nemocnic a podniků. A skončí to tak, že budeme mít fakt jednu státní banku, ne československou, ale českou, a budeme tam mít povinně účty úplně všichni. To online propojíme se všemi kartami, se všemi platbami a budeme o těch občanech vědět úplně všechno. Nejen o těch, kteří podnikají, ale o každém z nich. Vždyť to děláme pro lidi. A ještě něco ušetříme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní pan místopředseda pan poslanec Michal Kučera s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já už jenom velice krátce. Já bych skutečně doporučoval panu ministru financí, aby si ověřil, co jsou veřejné peníze a co to jsou státní peníze, jaký je mezi nimi rozdíl a jak se s nimi nakládá, kdo má oprávnění s nimi a jak nakládat. To je, myslím, zásadní pohled. A myslím, že tohle mu splývá, protože... jako ostatně mnoho dalších věcí.

Samozřejmě já nebudu reagovat na tu poznámku, když tady hovořil o tom, kdo dojí stát. Kdo dojí stát, to samozřejmě vidíme na rostoucích dotacích Agrofertu, který je absolutně největším příjemcem státních dotací. Možná že mířil do svých řad. Myslím si, že to je správná sebekritika, protože ten, kdo dojí stát, je ministr Babiš a jeho Agrofert.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, ale nemohu vám udělit faktickou poznámku, až zahájím podrobnou rozpravu, kterou teď právě zahajuji, a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý večer, vážené kolegyně, kolegové, jenom velmi stručně. Pan ministr financí tady v podstatě řeší problém, na který vy asi nejste zvyklí. Pan ministr financí odpovídá za peníze daňových poplatníků. Pohybuje se v rámci legislativní normy. O čem tady diskutujeme? Jestli jste nebyli zvyklí na to, co se v tomto státě dělo předtím, když jsme přišli do Sněmovny, tak my k tomu přistupujeme jiným způsobem a není to nelegální a pan ministr financí využívá té kompetence a je to ve prospěch daňových poplatníků a této země. O čem tady diskutujeme? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan zpravodaj Roman Kubíček. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych se přihlásit k sněmovnímu dokumentu 3523, který je uložen v systému včetně odůvodnění, které jsem zde přednesl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit v návaznosti na své vystoupení v obecné rozpravě ke sněmovnímu dokumentu 3382. Je to pozměňovací návrh, který, jak jsem avizoval, vyjímá z navrhované povinnosti - ne dobrovolnosti, ale povinnosti - vést peněžní prostředky na účtech v České národní bance, tzn. podřízené státní pokladně, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, další zdravotní pojišťovny, svazy zdravotních pojišťoven. Předmětem návrhu je také ponechání stávajícího termínu povinnosti převést své peníze do České národní banky u státních příspěvkových organizací.

Jenom mi dovolte jednu noticku k té diskusi. Kdyby to bylo tak výhodné, nabídka toho státu, tak subjekty, které se mohou dobrovolně přihlásit pod státní pokladnu, to jsou obce, to již dávno využily. Možná by bylo dobré, aby si pan ministr financí nechal zjistit, kolik obcí z těch 6250 takovou skvělou nabídku využilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobré odpoledne. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 3522. V podstatě poněkud upravuje některé problematické otázky, které byly řešeny ve zdravotním výboru. Jednak to zde bylo uvedeno panem poslancem Hovorkou, týkalo se to termínu a rozsahu a režimu realizace plateb, což by byla první část pozměňovacího návrhu. Je to bod 19 § 34 odst. 6, kde v podstatě se říká, že se umožňuje tou změnou právě uvolňování plateb, ne snad dnes, a že Ministerstvo financí nebude provádění platebních příkazů omezovat, a to ani ve smyslu zpomalení vyvádění peněžních prostředků mimo souhrnné účty státní pokladny.

Další potom, co bylo hodně diskutováno, se týká účtů, toho přechodného ustanovení, přechodného období, kdy by měly být účty u České národní banky vytvořeny. Původně byl návrh do 9 měsíců, ale zdravotní pojišťovny z praxe, zde to bylo řečeno, uvádějí, že někteří plátci po delší dobu nerespektují určitá pravidla a nemění podle požadavku zákona své účty, tak z původních navrhovaných 9 měsíců, později 15 měsíců tento můj návrh prodlužuje tuto povinnost převedení na účty ke státní bance za dobu 24 měsíců. To je všechno, děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vyzulovi. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jenom k těm službám, které se nabízejí. Tak nevím, jestli někdo z vás má zkušenost, když váš poslanecký klub chce něco zaplatit hotově a potřebuje si vybrat v bance peníze, jak je to komplikované, když je to u České národní banky. Já bych možná stál o odpověď, kolik má Česká národní banka poboček, kam můžete přijít na přepážku a vybrat si peníze. A i ty zdravotní pojišťovny potřebují někdy hotové peníze. Ten komfort je mnohem nižší. A skutečně chceme budovat konkurenci komerčních bank v podobě České národní banky? Není úloha České národní banky úplně jiná než budovat internetové bankovnictví, nabízet karty, výběry z bankomatů atd., to, co všechno běžně na konkurenčním prostředí nabízejí komerční banky? Vy tvrdíte, že ano. Zeptejte se tajemníků svých poslaneckých klubů, jak je to jednoduché, jak rychle a kam si pro ty peníze musí zajet apod. A to nás je tady pár. Potřebujeme to fakt jednou za uherský rok a je tady sedm klubů. A kolik je zdravotních pojišťoven? Kolik mají poboček ve všech okresních městech? A copak v okresních městech jsou pobočky České národní banky? No nejsou. Podle mě nejsou ani ve všech krajských městech. A vy úplně klidně říkáte, že se žádný komfort nesníží, že je to výborné. Já tomu prostě nevěřím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Protože neeviduji žádné návrhy na hlasování, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.