(10.10 hodin)
(pokračuje Fiala)
Pak je tu samozřejmě ještě jeden důvod. Asi také všichni víte, že skupina senátorů podala podnět k Ústavnímu soudu, a bylo by proto logické vyčkat na jeho výrok, a to by nám zase umožnilo to, kdybychom to kontrolní hlášení o rok odložili.
Podle důvodové zprávy, která tady byla loni předložena, kontrolní hlášení úzce souvisí s elektronickou evidencí tržeb. No ale původně Ministerstvo financí předpokládalo, že elektronickou evidenci tržeb zavede od začátku roku 2016. To se ukáže, že je naprosto nerealistické. Ani ta polovina roku 2016 není realistická a to je další důvod, proč je rozumné kontrolní hlášení odložit.
Možná namítnete - ale měli jste s tím přijít dřív. Teď máme konec prosince a jak to všechno uděláme? Tady musím konstatovat, že my jsme ten návrh podali už 9. listopadu, právě když se ukázalo, že podnikatelé nejsou informováni a že Finanční správa neudělala, co měla.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se velmi, pane předsedo. Nevím, co by namítli páni poslanci, ale já musím namítnout, že je tady příliš mnoho hluku, a prosím, aby se sněmovna ztišila. Děkuji.
Poslanec Petr Fiala: Nicméně přestože jsme podali tento návrh 9. listopadu, tak vláda k němu zaujala stanovisko až 7. prosince, tedy využila té maximální lhůty 30 dnů, a to samozřejmě vede k tomu, že na projednání v Poslanecké sněmovně a v Senátu máme velmi málo času. Ale nejsme to my, kdo uvalili podnikatele do nejistoty. Je to další, nebo tímto zdržováním svého stanoviska to udělala opět vláda.
Protože jsem tady říkal, že to není jenom náš názor, názor opozice, že by kontrolní hlášení mělo být odloženo, tak vás krátce seznámím s některými argumenty, s kterými přicházejí renomované organizace, které upozorňují na vady v kontrolní hlášení. Tak například již zmíněná Hospodářská komora, já jsem slyšel v rozhlase, kde jsme spolu diskutovali s panem poslancem Volným, pana poslance, jak říkal, že od Hospodářské komory nic takového neslyšel a že mluvili s prezidentem a on jim nic neříkal, tak Hospodářská komora jednoznačně prohlásila: Nebráníme se myšlence odložit účinnost opatření, aby bylo možné znovu otevřít nezaujatou diskusi k případné revizi zavedeného institutu kontrolního hlášení nebo využít časový odklad uzákonění kompenzací pro podnikatelské subjekty. Hospodářská komora nadále zastává názor, že kontrolní hlášení představuje významné zvýšení administrativní zátěže, a že by proto nově zavedená povinnost měla být podnikatelům kompenzována úlevami nebo zlepšením v platební či administrativní rovině.
Negativní stanovisko, jak jsem říkal, zaujala také Komora daňových poradců, což je organizace, která se bude s dopady kontrolního hlášení nejvíce potýkat. Komora daňových poradců by si určitě zasloužila, aby její názory byly slyšet.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, ale skutečně to tu připomíná spíš vánoční trhy. Poprosím, aby se sněmovna ztišila, abyste věnovali pozornost stanovisku Komory daňových poradců. Děkuji.
Poslanec Petr Fiala: Podle Komory daňových poradců kontrolní hlášení znamená významné zatížení poctivých daňových poplatníků. Komora daňových poradců vyzývá Finanční správu, aby zmírnila nastavené nepřiměřené sankce a snažila se omezit obtíže spojené se zavedením kontrolního hlášení, aby vše proběhalo bez zbytečné zátěže a postihování plátců daně. Dále Komora daňových poradců říká, že přestože základní pravidla týkající se kontrolního hlášení jsou v zákoně o DPH již z konce roku 2014, tak teprve na začátku prosince 2015 zveřejnila Finanční správa informace týkající se způsobu vyplňování kontrolního hlášení. Takové prodlení i přes relativně dlouhou dobu nabytí účinnosti kontrolního hlášení představuje výraznou komplikaci při zavádění tohoto opatření.
Proti daňovému hlášení snesla řadu argumentů i Česká advokátní komora, která má názor, že sběr dat, který bude doprovázet kontrolní hlášení, je v rozporu s požadavky základních principů tohoto státu, zejména s článkem druhým odstavcem třetím Ústavy ČR.
A konečně další instituce, kterou jsem tady jmenoval, Asociace podnikatelů a manažerů, říká, že kontrolní hlášení DPH je ohrožující povinností. Stalo se hrozbou pro malé podnikatele a živnostníky a teprve krátce před účinností tohoto zákona se ukazuje, co vše podnikatelům hrozí. Asociace podnikatelů a manažerů říká, že to je zřejmý nástroj proti malým podnikatelům a živnostníkům. Je to jasné omezení podnikatelské svobody.
Dámy a pánové, já nevím, kolik by bylo potřeba stanovisek různých asociací, profesních komor a dalších institucí, kolik argumentů potřebujete slyšet pro to, aby ministr financí uznal, že zavedení kontrolního hlášení byla chyba, anebo alespoň to, že kontrolní hlášení, což je zjevný fakt, nebylo Finanční správou dobře komunikováno, nebyli dostatečně informováni podnikatelé, a že tedy existují všechny důvody pro to, abychom kontrolní hlášení, abychom jeho účinnost alespoň odložili. A to je návrh, s kterým přicházíme. Nechcete-li tedy úplně zrušit povinnost kontrolního hlášení, což by samozřejmě bylo to nejlepší, tak aspoň vás žádám o to, abyste souhlasili s odložením a umožnili tak podnikatelům se na tuto věc řádně připravit.
Pokud byste se ptali, jaká hrozí rizika, když dnes budete hlasovat pro odložení kontrolního hlášení, tak odpověď je jednoduchá. Rizika nehrozí žádná. Vlastně hrozí pouze jedno riziko, které mohu citovat z důvodové zprávy k zákonu o DPH, a tam se říká: V případě ponechání stávající úpravy zákona nebude naplněna koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL na volební období 2013 až 2017.
Dámy a pánové, myslím si, že takové riziko nenaplnění koaliční smlouvy bychom všichni klidně mohli unést a že by bylo rozumné v tomto předvánočním čase dát podnikatelům malý dárek, možná velký dárek, a tím by bylo odložení povinnosti kontrolního hlášení plátce DPH aspoň o jeden rok. Tak vás za všechny navrhovatele žádám, abyste náš návrh podpořili a aby kontrolní hlášení bylo o rok odloženo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. (Potlesk vpravo.) Další s přednostním právem přihlášeným je pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Po něm pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Zkusím vyjmenovat čtyři důvody a vyvrátit jeden mýtus, resp. dva mýty, které jsou spojeny s tímto zákonem.
Tak první zásadní výhrada je administrativní náročnost. Někdy v listopadu byla publikovaná každoroční studie Světové banky o tom, kolik času stráví daňové subjekty podáváním daňového přiznání. 189 zemí je v žebříčku a my jsme se umístili na hezkém 122. místě. Ani tohle mizerné umístění neobhájíme, pokud zavedeme kontrolní hlášení.
Pokud odhaduje státní správa, a ta je vždycky velmi optimistická, co se týče časové náročnosti, kterou musí dělat někdo jiný, ne státní správa, ale podnikatelé, tak odhadla 3,5 hodině měsíčně, což je ročně 42 hodin, tj. o 10 % nárůst. Když si porovnáme okolní země, velmi často se to porovnává, tak na Slovensku je to 188 hodin, v Polsku 278 hodin, v Německu 218 hodin, Rakušané 166 hodin, Maďaři 277 hodin, a my, připomínám, už dneska 405, a to chystáte dva administrativně velmi náročné projekty, kontrolní hlášení a elektronickou evidenci tržeb.
Je třeba říct, že podle té studie, která porovnává náklady na zisku, které tvoří všechny daně, tak v loňském roce, resp. v letošním roce proti loňskému roku se to zvýšilo o 2 procentní body, takže z podílu na zisku je to více než 50 %, které podnikatelé v ČR zaplatí. A aby to bylo úplně jasné, porovnává se středně velká firma, její daňové povinnosti, a je tam zahrnuta daň ze zisku, korporátní daně, sociální příspěvky, daně, které platí zaměstnavatel za svého zaměstnance, majetkové daně, daň z převodu nemovitostí, daň z dividend, daň z kapitálového majetku, daň z finančních transakcí, daně, spojené se sběrem odpadů, silniční daně a další menší daně. Už tento dlouhý výčet ukazuje, kolik daňových povinností máme. ***