(10.10 hodin)
(pokračuje Fiala)
Podle tohoto průzkumu 56 % oslovených živnostníků a podnikatelů chápe pokladny jako novou administrativní zátěž a část z nich se dokonce přímo bojí likvidace. Pouze 8 %, to je tedy sedmkrát méně dotázaných, oceňuje pozitivní přínos pokladen. Zbylé třetině jsou pokladny víceméně lhostejné, protože třeba předpokládají, že systému elektronické evidence tržeb budou vyhovovat pokladny, které již vlastní. Což, jak se potom přesvědčí, nebo by se přesvědčili, kdyby ten zákon vstoupil v planost, pravda není.
Značně negativní vztah většiny podnikatelské veřejnosti podle tohoto průzkumu potvrzuje i podrobnější datování, které se ptá na to, zda elektronická evidence tržeb má vůbec nějaký smysl. Vice než polovina podnikatelů předpokládá, že tento systém půjde obejít třeba tím, že se budou více zapírat tržby, že se budou vymýšlet náklady atd., čili ani taková nějaká důvěra podnikatelské veřejnosti v tom, že by došlo k narovnání podnikatelského prostředí, z tohoto průzkumu nevyplývá. Pouze třetina podnikatelů si myslí, že něco takového nehrozí, a polovina se obává, že informace z pokladen budou moci politici a úředníci zneužít. Pouze 40 % věří, že k tomu nedojde.
Tak tady vidíte postoje podnikatelské veřejnosti na základě relevantního průzkumu. A já myslím, že když se tady bavíme o tom, co chtějí podnikatelé a živnostníci, oháníme se jejich zájmy, tak nemůžeme používat jenom ta data, která se nám hodí, ale musíme používat i data nebo průzkumy, které provedly nezávislé agentury, a s nimi pracovat. Z tohoto průzkumu se jasně ukazuje, že většina živnostníků a podnikatelů má z toho obavy a nevidí smysl. Má obavy jak ze zvýšené administrativní zátěže, z případné likvidace, tak ze zneužití těch dat. A jenom pro velmi malou skupinu podnikatelů je elektronická evidence tržeb něco, v co by věřili a co si myslí, že přinese pro naši ekonomiku něco pozitivního.
Zaznívá zde často v diskusi, bylo to i minule a nakonec se to tady objevilo i dnes ve vystoupení pana ministra financí, že není možné argumentovat jenom tím Chorvatskem, že přece i jiné země mají nějaký systém registračních pokladen. Byl zde několikrát zmíněn příklad Rakouska jako země nám blízké, kde se uvažuje o zavedení nějaké formy elektronických pokladen. Já myslím, že případ Rakouska je do značné míry ilustrativní a že by zde měl být zmíněn skutečně, ale že by zde měl být zmíněn ve všech souvislostech. Tedy včetně rakouských debat, které se o elektronických pokladnách vedly. A o tom, jak ty politické debaty dopadly a v co ten systém v Rakousku nakonec vyústil nebo vyústí.
Takže když se podíváme do několikrát zmíněného Rakouska, tak zjistíme, že tam měl být skutečně zaveden systém elektronických pokladen mnohem méně přísný a jinak konstruovaný než to, co se chystá v České republice - protože u nás se skutečně chystá ten chorvatský model - a že tyto pokladny měly být zavedeny od ledna 2016. Nakonec ale po velmi rozsáhlé veřejné debatě a po diskusi i politické bude toto opatření účinné až od ledna 2017, a to ještě s řadou výjimek pro malé podnikatele, pro malé podnikatele s obratem do 15 tis. eur nebo v případě trhovců bez kamenné prodejny dokonce s výjimkami pro ty, kteří dosahují 30 tis. eur ročně. Výsledek toho posunutí a toho, že do toho systému byla zavedena řada výjimek - nebo to, že se posunula účinnost a že do toho systému byla zavedena řada výjimek, to bylo způsobeno právě tou diskusí a tím, že podnikatelé si sami začali uvědomovat, co by pro ně zavedení elektronických pokladen v tom původním návrhu znamenalo. Začali argumentovat proti tomu na veřejnosti a nakonec přesvědčili i řadu politiků, kteří původně byli pro, že v té podobě, v jaké to vláda navrhovala, to není dobré.
Tady zaznívalo takové mírné zpochybňování toho, že nějaký podnikatel nebo živnostník u nás něco říká, napíše nějaký dopis nebo se vyjádří, co pro něj elektronická evidence tržeb znamená, a že to tak jako úplně vážně brát nemůžeme. No v tom Rakousku právě zaznívaly taky názory jednotlivých podnikatelů a společnost to vážně brala, nebo politici to vážně brali. Tak já si myslím, že to vážně brát můžeme. Tak třeba v Rakousku se diskutovala argumentace majitelky prodejny knoflíků - můžete se usmívat, ale to je taky docela závažná živnost - konkrétně v Salzburgu, která zjistila, že tisíce různých typů knoflíků by podle původního návrhu musela položku po položce zanést do elektronického systému, aby je vůbec mohla nějak vyúčtovat. Mluvčí salzburgských restauratérů Ernst Fierlinger vypočetl, že pořízení kvalitních pokladen pro deset číšníků ve směně znamená investici 20 tis. eur. A tak bych mohl pokračovat.
To znamená, že když se na nás dnes obracejí živnostníci a podnikatelé a říkají nám "prosím vás, moje živnost je tím vaším nápadem, vládním nápadem, ohrožena a znamená to pro mě toto a toto" a vy nad tím mávnete rukou, tak to není správné. Podobná debata se vede i v jiných zemích, podobné názory zaznívaly i od rakouských živnostníků. A to znova podotýkám, to, co se chystalo v Rakousku, je nesrovnatelné s tím, co tady chce zavést tato vláda.
S blížící se účinností, která, jak jsem říkal, měla být od ledna 2016, přibývalo těch stížností a přibývalo i politiků, a to bych rád, kdyby takových politiků přibývalo i v našem vládním táboře, kteří si začali uvědomovat, že ten nápad není nejlepší, a začali uvažovat alespoň o odkladu. Jako první se veřejně vyslovil pro odklad nejvlivnější muž vládní lidové strany, dlouholetý dolnorakouský hejtman Ervin Pröll, který ještě na jaře ten projekt podporoval. Jednoznačně vládu za tyto úmysly odsoudil šéf Svazu rakouského průmyslu Georg Kapsch, podle kterého jde o další krok k zavedení dohlížitelského státu. Tady bych pana Kapsche citoval. "Z národohospodářského pohledu jde o výnosy, které jsou za desetinnou čárkou. Dělá se to jen kvůli emocím. V zemi vládne přesvědčení, že každý podnikatel je potenciální daňový podvodník," prohlásil Kapsch v rozhovoru pro deník Der Standard a dodal, že podvádět s daněmi je už dnes nemožné kvůli častým kontrolám ze strany různých úřadů. "Ty kontroly blokují všechno. Když musíte ohlídat, jestli plníte všechny předpisy, jak vůbec stihnete podnikat?" ptá se Kapsch a obává se stejně jako řada dalších rakouských podnikatelů, že konečným důsledkem toho tzv. tažení státu proti daňovým únikům může být to, že se zastaví ekonomika a že Rakousko zažije ztracené desetiletí nulového růstu, tak jak se to nedávno stalo Japonsku.
Dámy a pánové, můžete si o tom myslet, co chcete, ale musíte to vzít na vědomí. Takto probíhala diskuse v Rakousku, s těmito argumenty vystupovali živnostníci a podnikatelé, k těmto výsledkům, k těmto závěrům dospěli politici sociální demokracie a lidovců rakouských poté, co tato diskuse proběhla, a zmírnili a odložili to, co původně navrhovali. ***