(9.10 hodin)
(pokračuje Babiš)
Naše strategie je lépe vybírat existující daně a vytvořit prostor pro snížení sazeb, jako jsme již udělali u DPH. Mimochodem, v roce 2015 jsme oproti plánu vybrali na daních o 36 mld. více, po zohlednění mimořádných vlivů dokonce o 59 mld. více. Současně jde o nárůst o 72 mld. ve srovnání s rokem 2014. Také díky tomu jsme srazili plánovaný deficit státního rozpočtu o 38 mld. Kč. Je zřejmé, že naše strategie funguje, ale existuje stále podstatný prostor pro zlepšení díky elektronické evidenci tržeb.
Jak funguje elektronická evidence tržeb? Vzhledem k tomu, že i přes naše snahy informovat jak tuto Sněmovnu, tak i podnikatele a všechny občany České republiky o skutečnosti fungování elektronické evidence tržeb, existuje stále mnoho nepochopení či polopravd. Zopakuji zde základní principy, na kterých je elektronická evidence tržeb postavena a které jsou obsaženy v návrhu zákona.
Jaká je tedy elektronická evidence tržeb? Jak napovídá název, je elektronická, je tedy založena na využití techniky, a to v rozličných podobách pokladních zařízení, ať už tak, jak je dnes známe, nebo ve formách, které zdaleka tak obvyklé nejsou. Je to evidence, jde tedy o systém evidenční, kdy mezi podnikatelem a Finanční správou probíhá komunikace o skutečnostech, které následně ovlivňují jeho daňovou povinnost. A na závěr je to evidence tržeb, nikoliv evidence zákazníků, nikoliv evidence jejich nákupního chování. Evidence je zaměřena pouze na výši tržby, která je z daňového pohledu jeho příjmem.
Jak bude evidence fungovat z technického hlediska? Půjde o čtyři jednoduché kroky.
Krok první. Podnikatel zadá tržbu do svého pokladního zařízení, a to formou, na kterou je zvyklý, ať už přímo zadá částku tržby, nebo ve svém pokladním systému vybere, co zákazník zkonzumoval. Zde bych zdůraznil, že pro podnikatele se vůbec nic nezmění proti postupu, který znají již dnes. Neexistují zde žádné kroky navíc, žádná administrativa. Podnikatel pouze takzvaně namarkuje tržbu.
Krok druhý. Pokladní zařízení, které obsahuje příslušný software, odesílá elektronickou formou přes zabezpečené spojení informace o tržbě na centrální server, a to pouze nejnutnější informace, které Finanční správa potřebuje, tedy informace o výši tržby. Pokud je podnikatel plátcem DPH, pak samozřejmě informaci o sazbě DPH a konečně informaci sloužící k identifikaci podnikatele a ke kontrolní činnosti, tedy datum, čas, DIČ a místo tržby. Abych nebyl napaden, že něco zamlčuji, další odesílané položky povinného charakteru jsou pouze pomocné údaje. Například jde o kryptografickou transformaci odesílaných údajů. Zde chci zdůraznit jeden podstatný fakt. Neodesílá se žádná informace o obsahu nákupu. A jelikož jde skutečně o podstatnou věc, tak ještě jednou: neodesílá se žádná informace o jednotlivých položkách nákupu. Neodesílá se ani informace o identitě zákazníka, pokud tuto identitu podnikatel zná. V tomto směru existuje spousta dezinformací. Takže opakuji: výše tržby, DPH, DIČ, místo a čas.
Krok třetí. Server Finanční správy okamžitě - a zde hovoříme o řádu desetin sekundy - zasílá pokladnímu zařízení unikátní kód potvrzující přijetí zaslaných údajů.
Krok čtvrtý. Pokladní zařízení vystavuje účtenku, která obsahuje unikátní kód a další údaje předepsané zákonem. Nepoužívám zde záměrně výraz "tiskne účtenku", protože zákon nestanoví formu účtenky. Ta může být vystavena i v elektronické formě. Tu využijí například internetové obchody nebo další podnikatelé, kteří vystavují již dnes doklady v elektronické formě a zasílají je na e-mail zákazníka. Pro úplnost dodávám, že podnikatel samozřejmě nemusí vystavit zvláštní účtenku pro evidenci tržeb. Údaje například z daňového dokladu pro DPH, údaje z účtenky pro evidenci tržeb, stačí uvést na jeden dokument.
Takto ve čtyřech jednoduchých krocích funguje elektronická evidence tržeb.
Všimněte si prosím, že jediný zásah podnikatele je ono zadání tržby do pokladního zařízení, chcete-li namarkování tržby. Vše ostatní je automatika. A já se ptám: Kde je ta administrativa, o které opozice neustále mluví? Kde je to obtěžování podnikatelů? Kde jsou ty dodatečné úkony? Znovu opakuji: podnikatel pouze namarkuje tržbu do pokladny způsobem, jakým je zvyklý, a v ten okamžik, ve který je zvyklý, tedy samozřejmě až při placení celkové útraty zákazníkem. Žádné zadávání položek, žádné markování každého piva zvlášť a podobné nesmysly, kterými podnikatele straší opozice. Pan poslanec Kalousek na této půdě vyjádřil obavy, že mu pivo zvětrá, než se hostinský s evidencí tržeb vypořádá. Nevím, zda to znamená, že v restauracích vyžadují po panu poslanci Kalouskovi platbu předem.
Jak jsem tedy popsal, elektronická evidence tržeb funguje na principu automatické komunikace stroje se strojem. Vše funguje automaticky a zcela přirozeně. Zákazník nemá šanci poznat, zda se podnikatel do evidence tržeb zapojil, dokud neobdrží účtenku se speciálním kódem.
Také pan poslanec Gazdík vyjádřil obavy, že pivo nebude, protože třeba nepůjde internet. Doporučoval bych mu přečíst si návrh zákona, případně návštěvu chorvatské restaurace, kde systém již funguje. Zákon jednoznačně stanoví, že v případě výpadku spojení není nutné čekat, než se spojení obnoví. Pokladní zařízení se pouze bude snažit navázat spojení s centrálním systémem po dobu, kterou si podnikatel určí a která nesmí být kratší než dvě sekundy. Tato doba by měla odpovídat charakteru činnosti podnikatele a kvalitě jeho internetového připojení. To znamená, že pokud se bude jednat o samoobsluhu či podnik rychlého občerstvení, stanoví si podnikatel uvedené dvě sekundy. Pokud se bude jednat například o recepci v hotelu, může si stanovit dobu delší. Stále se však bavíme o době v řádu jednotek sekund a v mimořádných situacích výpadku internetového spojení. V běžném provozu bude systém odbavovat jednotlivé účtenky okamžitě. Přirovnejme to k placení kartou.
Co se stane v případu výpadku internetu po uplynutí uvedených dvou sekund? Pokladní zařízení uloží informaci o tržbě do paměti a okamžitě vystaví účtenku. Tato účtenka, říkejme jí například off-line účtenka, samozřejmě nemůže a nebude obsahovat unikátní kód Finanční správy. Místo toho ji pokladní zařízení podepíše takzvaným podpisovým kódem poplatníka. Zákazník dostává účtenku a odchází. Nemusí čekat na obnovení internetového spojení. To by byl samozřejmě nesmysl něco takového požadovat. Pokladní zařízení se bude nadále snažit připojit k centrálnímu systému, a jakmile se připojí, odešle všechny v paměti uložené účtenky.
Mimochodem, odeslaná data budou tak malá, že rozhodně není nutné mít vysokorychlostní internet, kterým tu opakovaně operovala opozice. Hovoříme o jednotkách kilobytů na jednu účtenku. V takovém případě skutečně není nutné mít k dispozici LT signál nebo optickou linku. A tvrzení pana poslance Gazdíka, že zavedení evidence tržeb v Chorvatsku způsobilo přetížení jejich mobilní sítě, to je skutečně pohádka hodná předvánočního času, ale už bychom se k ní neměli vracet.
Návrh zákona umožňuje podnikatelům, kteří přijímají tržby v místech, kde není dostupný internet nebo kde je velký problém s kvalitou mobilního signálu, zažádat o takzvaný zjednodušený režim. Pak budou evidovat zcela off-line a data odesílat do pěti dnů. Takže opět shrnuji: V případě výpadku internetového připojení dostane zákazník off-line účtenku po uplynutí řádu jednotek sekund. Žádné fronty se netvoří, nikdo nikoho nezdržuje. A pro pana poslance Kalouska, který platí předem, žádné zvětralé pivo.
Pro koho je vlastně ta elektronická evidence tržeb? Elektronická evidence tržeb míří do oblasti hotovostního placení. Jde o plošný systém, který není mířen na žádnou velikost podnikatelského subjektu. ***