(11.30 hodin)
(pokračuje Gazdík)
S jedním rozporem přišel i Úřad vlády České republiky, kabinet vedoucího Úřadu vlády České republiky, který požaduje, aby zákon explicitně stanovil, že bude účtenková loterie pořádána v pravidelných intervalech. To totiž v zákoně není.
Se čtyřmi rozpory s Úřadem vlády České republiky přišla Rada pro vývoj, výzkum a inovace. Rada pro vývoj, výzkum a inovace s Úřadem vlády České republiky nepovažuje závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace v částech a dopadech na podnikatelskou sféru, případném počtu poplatníků, kteří zanechají ekonomické aktivity, nákladech na zavedení systému evidence tržeb a nákladech na provoz evidence tržeb za dostatečnou. Nepovažuje informace o podobě zavedeného systému o technických požadavcích na povinné subjekty, způsobu kontroly systému a také zapojení specifických skupin poplatníků používajících hotovost a o tom, jaký vliv mělo zavedení evidence tržeb na inkaso daně v zemích, ve kterých byl systém evidence tržeb zaveden, za dostatečně podrobné. Nepovažuje daňové zvýhodnění poplatníků, kteří budou evidovat tržby, za dostatečné a požaduje, aby i vynětí tržeb z podvodů - pardon, ne z podvodů, z důvodů postupného náběhu evidence tržeb bylo upraveno toliko zákonem.
S devíti rozpory s Úřadem na ochranu osobních údajů je tento návrh zákona. Úřad na ochranu osobních údajů požaduje, aby se návrh vrátil do fáze věcného záměru. Nepovažuje za dostatečné podrobné shrnutí dopadů úpravy na standard ochrany soukromí a osobních údajů. Považuje závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace za přetíženou detaily a požaduje její přepracování, požaduje přepracovat § 1 a § 3 návrhu zákona z důvodu jejich nenormativnosti. Požaduje automatické přidělování autentizačních údajů všem poplatníkům, tedy nikoli jen těm, kteří o ně budou aktivně žádat. Nepovažuje za vyjasněný vztah daňového identifikačního čísla bezpečnostního kódu poplatníka. Nepovažuje za nutnou existenci dvou identifikátorů účtenky, a to bezpečnostního kódu poplatníka a fiskálního identifikačního kódu. Považuje za legislativně nedostatečnou specifikaci postupu ověření účtenky zákazníkem. Požaduje detailnější legislativní úpravu a nesouhlasí se zvoleným právním konceptem účtenkové loterie, zejména nesouhlasí s tím, že účtenková loterie nebude podléhat právnímu předpisu regulujícímu loterie a jiné podobné hry.
Návrh zákona byl projednán mimořádnou pracovní skupinou, ad hoc komisí Legislativní rady vlády a také komisí pro evropské právo. Návrh zákona byl rovněž projednán pracovní komisí Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace RIA a její stanovisko je uvedeno v příloze k tomuto stanovisku Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády návrh zákona projednala na svém zasedání dne 7. května 2015, jak již jsem říkal, a doporučila předkladateli, aby zapracoval připomínky členů Legislativní rady vlády a připomínky uvedené v návrhu stanoviska Legislativní rady vlády k předloženému návrhu zákona, aby následně předložil upravený návrh zákona Legislativní radě vlády k opětovnému projednání. Toto upravené znění návrhu zákona projednala Legislativní rada vlády 28. května 2015. A toto stanovisko Legislativní rady je vypracované již k tomuto upravenému znění návrhu zákona.
Podotýkám tedy, že Legislativní rada vlády požádala o zapracování těch připomínek a po zapracování připomínek vydala následující stanovisko, které vás jistě bude zajímat.
Nejprve tedy obecně. Návrh zákona se na jedné straně snaží minimalizovat takové negativní jevy, jako je nezákonné obcházení daňové povinnosti, které se následně promítá do konečné výše daňového inkasa, a to zejména u daní z příjmů a daně z přidané hodnoty. Výsledkem tohoto stavu je snížení objemu prostředků tvořících příjem státního rozpočtu. Tento stav také zakládá nežádoucí nerovnost mezi různými skupinami daňových subjektů, kdy v tržním prostředí značně znevýhodňuje ty, kteří mají větší vůli daně odvádět řádným způsobem. Tady se patrně Legislativní rada vlády s koalicí plně shoduje.
Na druhé straně návrhem zákona zaváděná povinnost evidence tržeb dopadá zejména na malé a střední podnikatele, které zatěžuje dalšími administrativními požadavky. Vidíte, říká to i Legislativní rada vaší vlády. Není to výplod choré mysli opozice, která chce jenom zdržovat. I Legislativní rada vlády - a pan ministr (Dienstbier) souhlasně přikyvuje a usmívá se přitom, nepřikyvuje, ale usmívá se přitom - říká, že návrhem zákona zaváděná povinnost evidence tržeb dopadá (s důrazem) zejména na malé a střední podnikatele, které zatěžuje dalšími (s důrazem) administrativními požadavky. To je stav, který si asi jistě nikdo nepřeje.
V této souvislosti je třeba zmínit, když budu dále pokračovat, že Evropská komise se vyjádřila v tom smyslu, že malé a střední podniky jsou klíčovým hráčem evropského hospodářství, a v roce 2008 představila ucelený rámec jejich podpory Small Business Act, který má a měl umožnit růst malého a středního podnikání. V roce 2011 pak Komise vydala zprávu, dle níž by mělo pro futuro dojít ke snížení regulační zátěže pro malé a střední firmy ve všech oblastech, kde je to jen možné. Též z judikatury Evropského soudního dvora vyplývá, že vnitrostátní opatření, která činí výkon základní svobody usazování méně atraktivním, musí být nezbytná a přiměřená.
Podpora rozvoje malého a středního podnikání je také jedním z důvodů programového prohlášení vlády, jedním z bodů programového prohlášení vlády, která by měla v této souvislosti podnikat kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele. V tomto ohledu lze považovat za správnou alespoň snahu předkladatele o minimalizaci zátěže podnikatelů a spotřebitelů spojené se zavedením a následným provozováním systému evidence tržeb, a to například též v uvažovaném opatření, do kterého náklady na elektronickou evidenci tržeb budou moci být uplatněny formou slevy na dani z příjmů.
S ohledem - a teď prosím závěr zprávy Legislativní rady vlády - s ohledem na výše uvedené a po následném projednání návrhu zákona Legislativní rada vlády má nadále významné pochybnosti, zda zavedení povinnosti evidence tržeb a s ní souvisejících povinností je v souladu s principy zakotvenými v právních aktech Evropské unie uvedených výše v části dvě tohoto stanoviska, totiž s politikou podporování malých a středních podnikatelů, a zda opatření doprovázející její zavedení, která by měla minimalizovat související administrativní zátěž podnikatelů, jsou dostatečná. To jsou poměrně velmi závažná fakta.
Část dvě. Podle Legislativní rady vlády by hlavním účelem návrhu zákona měla být snaha o evidenci tržeb za účelem zvýšení částek vybraných při výběru daní a nikoli údajů o tržbách v maloobchodu, čemuž by měla odpovídat i mimo jiné formulace § 5 písm. b) návrhu zákona. Zároveň je podle předkladatele cílem vyloučit z povinnosti evidence tržeb bezhotovostní platby prostřednictvím platebního příkazu na základě faktury - typ mezi podnikateli. Evidenci tržeb by tak měly podléhat veškeré tržby plynoucí z prodeje zboží a služeb v kamenných prodejnách a jim odpovídající tržby z prodeje zboží a služeb prostřednictvím internetu. V tomto smyslu je proto třeba upravit znění § 5 písm. b), neboť podle současného znění tohoto ustanovení z povinnosti evidence tržeb vypadávají tržby plynoucí poplatníkovi na základě plateb provedených prostřednictvím on-line terminálů, on-line platebních služeb, například Servis 24, PayPal a podobně. ***