(11.20 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Má-li veřejná moc konat to, co je v zákoně vymezeno, musí nést také následky a chránit dobrou víru soukromých osob. Ohledně závěrů týkajících se souladu s evropským právem zpravodaj podotýká, že spoléhá na závěry OCOM s tím, že vzhledem k odlišnosti odbornosti není zpravodaj s to podstoupit povinnost notifikace, a ponechává pan zpravodaj tuto diskusi povolanějším v průběhu Legislativní rady vlády.
Přehlednost právní úpravy. Právní úprava nesplňuje požadavky přehlednosti. To je velký argument, nad kterým bychom se měli zamyslet, protože přece nikdo z nás jako volených zástupců lidu nechce, abychom přijímali takové právní úpravy, které nesplňují požadavky přehlednosti. Je to výsledek celé řady vážných nedostatků, píše pan zpravodaj. Zejména je třeba už zde říci, že zatímco text návrhu zákona má 12 stran, návrh stanoviska Legislativní rady vlády má již 15 stran a navržené změny nejsou jen změnami kosmetickými či legislativními. Mohu tak jistě konstatovat, že zde projednáváme v řadě jednotlivostí jiný zákon, než který byl předložen do připomínkového řízení. Domnívám se, že to je mimo jiné jeden z důsledků absence věcného záměru, v detailu viz dále.
Dostáváme se k části D - Jednoznačnost pojmů a základních institutů. Zákon je jednoduchý a krátký, nicméně téměř každý jeho paragraf vzbuzuje interpretační otázky. To je skutečně závada velké důležitosti, pokud to říká pan zpravodaj Legislativní rady vlády. Jsou to otázky, které nejsou zcela triviální, což je při existenci budoucích vynakládaných nákladů velmi žádoucí. Ať se budeme jakkoli přít o výši těch nákladů, tak přece jenom není triviální, že ten zákon vzbuzuje interpretační otázky.
Namátkově v detailu k bodu E - Vymezení předmětu evidence tržeb. Evidencí tržeb je také tautologie. Platba v hotovosti není činěna prostřednictvím hotovosti, vnímání prostředků placení je arbitrární a podobně. Důvodová zpráva je sice rozsáhlá, ale není součástí právního předpisu a je bohužel nezávazná. Tedy pro výklad vlastně nezajímavá. Navíc praxe ukazuje, že výklady se vždy liší podle toho, jaký správce daně je zrovna příslušný, právní norma musí být proto o to jasnější.
Dostáváme se k části E zprávy zpravodaje pro Legislativní radu vlády a to je srozumitelnost navrhovaných ustanovení.
Jsem rád, že moje vystoupení podnítilo k diskusi i předsedu Legislativní rady vlády.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegové v levé části.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: I předseda Legislativní rady vlády diskutuje nad mým vystoupením. Děkuji, pane předsedo, jste velice laskav.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pokračujte, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, jsme u srozumitelnosti navrhovaných ustanovení. Problémem není jen srozumitelnost jednotlivých ustanovení, problémem je srozumitelnost celého zákona, a to zejména při uvědomění si toho, kdo bude aplikujícím subjektem.
Tady jednotlivé paragrafy ve stručnosti vynechám a přejdeme k bodu F a to je jazyková úroveň toho návrhu. Použitý jazyk je standardní a pan zpravodaj nevidí problémy v samotném jazykovém vyjádření.
Dostáváme se k bodu G, což je úroveň důvodové zprávy. Nedostatky samotného textu návrhu zákona nemůže nahradit důvodová zpráva. Důvodová zpráva je dlouhá, včetně RIA části, ale klíčové odpovědi bohužel nedává. Tady vidíte, že důvodovou zprávu nemá ani moc cenu číst, protože klíčové odpovědi vám nedá. Viz zásadní připomínky a stanovisko komise pro RIA.
A teď závěr. Zpravodaj docent doktor Bohumil Havel, PhD., v Praze 6. května říká: "Vzhledem k výše uvedenému doporučuji Legislativní radě vlády předložený návrh zamítnout a vyzvat předkladatele, aby předložil věcný záměr, jak požadují legislativní pravidla vlády § 3 odst. 2 písm. a) a b), případně obhájil výjimku z této povinnosti. Měl-li by přesto být návrh projednán, doporučuji přerušení a předložení navrhovaného znění." Tolik zpravodajská zpráva k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb.
Tím se plynule dostáváme ke stanovisku samotné Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády dne 28. května 2015 vydala stanovisko Legislativní rady vlády k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb.
Za prvé k celkovému záměru návrhu. Cílem předkládaného návrhu zákona je za prvé snaha zakotvit kontinuální tok informací mezi daňovými subjekty a správcem daně, jehož účelem je snižovat míru takového jednání daňových subjektů, které usiluje o zamlčení skutečností relevantních pro správu a výběr daní a zkreslení skutečného obrazu o celkové daňové povinnosti. Za výše uvedeným účelem zřídit integrovaný systém evidence tržeb způsobilý zprostředkování on-line přenosu předepsaných informací o evidovaných tržbách. Svěření výkonu správy evidence tržeb správci daně z příjmů, přičemž zmocnění ke kontrole plnění uložených povinností se vedle orgánů Finanční správy ČR uděluje též orgánům Celní správy ČR. Zakotvit možnost zákazníka ověřit, zda byla jeho transakce řádně zaevidována v systému správce daně.
II. Vztah k právu Evropské unie. Návrhem zákona není do právního řádu ČR implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem EU v rozporu - což je dobrá zpráva. Přestože daná oblast daní z příjmů, jíž se návrh zákona týká, není v současné době harmonizována s právem EU, lze tuto problematiku vztáhnout v obecné požadavky vyplývající z primárního práva EU. Zejména články 19, 45, 49, 56, 63 a 115 Smlouvy o fungování EU.
V kontextu podpory malých a středních podniků lze zmínit zejména následující právní akty EU. Sdělení Komise ze dne 25. června 2008 Zelenou malým a středním podnikům. Dále sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem Přezkum iniciativy. A v neposlední řadě také zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum. Přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků.
III. Způsob projednání návrhu. Návrh zákona byl projednán v připomínkovém řízení, jehož výsledky jsou uvedeny v předkládací zprávě v části 6 předloženého materiálu. Dne 7. května předkladatel dodatečně aktualizoval materiál prostřednictvím eKLEP v části vypořádací tabulky důvodové zprávy a předkládací zprávy na základě výsledků dokončení vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení. Návrh zákona je na základě výše uvedené aktualizace podle předkladatele předložen s těmito rozpory. - Prosím, abychom se zaměřili na rozpory, které jednotlivá ministerstva k tomuto návrhu zákona uplatňují.
Začneme Ministerstvem zemědělství. To mělo celkem šest rozporů, pan ministr si to zcela jistě ještě pamatuje, které nepovažuje za dostatečné rozvedení závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace, nepovažuje informace o podobě (nesrozumitelné) systému, o taktických požadavcích na povinné subjekty, o způsobu kontrol v systému a zapojení specifických skupin poplatníků používajících hotovost... k tomu... A teď jsem se v tom ztratil. Pardon, používajících hotovost a o tom, jaký vliv mělo zavedení evidence tržeb na inkaso daně v zemích, ve kterých byl systém evidování tržeb zaveden, za dostatečně podrobné. Ministerstvo zemědělství také nesouhlasí s ponecháním prostoru doplnit tržby vyňaté trvale z evidence tržeb vyhláškou, ani když je vydání vyhlášky zavázáno zákonným omezením. Nepovažuje vymezení údajů, které má poplatník poskytovat správci daně, za dostatečně konkrétní. Požaduje, aby tržbami, které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z evidence tržeb, byly dočasně vyjmuty na dobu tří let též tržby ze zemědělských, rybářských a lesních činností. A požaduje stanovení nabytí účinnosti stanovit dnem 1. ledna 2017. To byly připomínky, rozpory Ministerstva zemědělství. ***