(11.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Pyrotechnickou specializací se zabývají pyrotechnici na místě a tam rozhodnou, jak k věci přistupovat. V obou případech, tedy ve stanovení sedmi i devíti dní takzvané bezzásahové doby, zasedala k této věci tato pyrotechnická skupina, tato pyrotechnická komise. Nebyla to libovůle velitele zásahu, ale byl to odborný názor, který tam proběhl.
Ministr vnitra se také vyjádřil k některým informacím o tom, že nebyly informace podávány včas a přesně. Těmi informacemi údajně šetřil jako se šafránem, protože nechtěl znejisťovat situaci na místě samém. Informaci, kterou podával pan premiér, tu informaci, tvrdil ministr vnitra, mu podal ještě ten den a v té době zasedal krizový tým a bylo to telemostem z Prahy a ze Zlína, po druhém výbuchu, aby si upřesnil situaci, kdy až ve čtyři hodiny odpoledne jsme byli schopni po vzletu vojenské helikoptéry potvrdit, že vybouchl druhý sklad. Do té doby Policie České republiky i velitel zásahu, hasičský záchranný sbor deklarovali, že se jedná o výbuch z místa původního výbuchu, takže se nejedná o další subjekt. To je ta jedna jediná dezinformace, která do mediálního prostoru unikla. Ministr vnitra se za ni omluvil, ale v té době neměl podle svých slov informace o tom, že by to bylo jinak. Teprve v 16 hodin odpoledne, když vojenská helikoptéra vzlétla a dron nebyl k dispozici, zjistili, že hoří jiný sklad, který vybuchl. To je jediná dezinformace, nebo nepřesná informace, která tady vznikla. Znovu připomněl, že tuto informaci premiér dostal od Policie České republiky jeho vlastním prostřednictvím.
Opět bych rád zdůraznil, že skutečný význam té mimořádné schůze a důvod jejího svolání v tomto případě dokreslovalo i to, že po předsedovi vlády a po ministrovi vnitra vystoupil také ministr obrany Martin Stropnický. Ministr obrany Martin Stropnický pak nám tady - a poslouchali jste ho mnohem pozorněji než mě, ale on pochopitelně měl také mnohem lepší přednes svým školeným hereckým hlasem - (řekl), že výbuch jednoho z objektů, které se nacházejí v areálu Vrbětice, dne 16. října tohoto roku byl, a možná se na to trochu zapomíná, ale v první řadě také tragickou událostí pro dva zaměstnance společnosti Imex Group a jejich nejbližší. To, zda šlo o neuvěřitelnou shodu nešťastných náhod nebo polonáhod, nebo něčí zlý úmysl, nebo zda tam jsou jiné příčiny, to jednoznačně odpoví až policejní vyšetřování. Podle informací, které ministr obrany měl, tedy převážně z těch otevřených zdrojů, policie má několik variant, několik směrů, kterými vyšetřování vede. Apeloval tedy na nás, abychom dali policii čas, a my jsme mu vyhověli.
Pokud hovořil o mediálním prostoru, tak kromě toho, kde působí pozitivně a lidé dostávají v reálném čase potřebné informace, tak bohužel v mnoha případech také vzniká prostor k neuvěřitelným spekulacím a v některých případech i čistým nepravdám. Některé z nich, tvrdil ministr obrany, poškodily dobré jméno Ministerstva obrany a zejména Armády České republiky. Není to fér, tvrdil, zvlášť ve světle toho, jak k řešení něčeho, co nezavinili, přistupují právě příslušníci armády, ale i pracovníci Ministerstva obrany.
A samozřejmě přivítal, tedy ministr obrany, stejně jako jeho předřečníci příležitost hovořit o tomto tématu na mimořádné schůzi. Žádná jiná možnost než svolat mimořádnou schůzi, k tomu nebyla. Na rozdíl od třetího čtení elektronické evidence tržeb, kterou jsme mohli projednávat v řádném legislativním režimu jako řádně zařazený bod.
Pravil, že by byl rád, kdybychom si vyjasnili jeden termín. Ve veřejném prostoru je stále ještě možné zaregistrovat slovní spojení "armádní" nebo "vojenský" sklad. Rozumím tomu, říkal ministr obrany, co je mediální zkratka, ale toto prostě není pravda. Sklad ve Vrběticích nemá s Armádou České republiky nic společného od roku 2007, tedy řadu let. Po dobu sedmi let je všem příslušným orgánům státní správy i samosprávy, ale i místním obyvatelům - protože sklady byly v období mezi roky 2008 a 2011 jedním z největších zaměstnavatelů v regionu, tehdy zde probíhala delaborace munice - bylo jim známo, že zde nepůsobí armáda, ale společnosti s různou právní subjektivitou: státní podnik, akciové společnosti, s.r.o. apod. Vojenský technický ústav, který, jak snad už je jasno a známo, je státním podnikem, tedy právním subjektem plně odpovědným za svou činnost, má v současnosti ve správě tento státní majetek. Má ve Vrběticích své povinnosti, má ve Vrběticích své kompetence a ty mají své jasné limity.
Ve stručnosti nám ministr obrany přednesl stručnou genezi celého případu. Armádní muniční sklad byl budován v roce 1936. Byl dokončen během okupace německou armádou. Od roku 1945 až do roku 2006 byl využíván československou a poté českou armádou. Rozhodnutí o ukončení potřebnosti bylo učiněno za ministra Jiřího Šedivého a převod na Vojenský opravárenský podnik za ministryně Vlasty Parkanové. Od roku 2007 byl areál využíván státním podnikem Vojenský opravárenský podnik Šternberk k delaboraci nepotřebné munice Armády České republiky. V té době byl jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu a postupně, jak se vyprazdňovaly objekty skladů, docházelo k jejich pronajímání externím subjektům. Aktuálně platné nájemní smlouvy s komerčními subjekty nám přednesl ministr obrany jako následující: Firma Bochemie, smlouva z roku 2009, a potom tři smlouvy z roku 2011 v případě Imex Group, Excalibur Army a STV Group. V roce 2012 došlo k převodu areálu z VOP na Vojenský technický ústav vojenské munice Slavičín, čili divizi Vojenského technického ústavu přímo ve Slavičíně. Ten v areálu vyráběl munici a rovněž ji také skladoval. Všichni nájemci, kteří v jednotlivých objektech skladovali munici, jsou držiteli licence pro nakládání se zbraněmi a se střelivem, a jak bylo řečeno a jak je známo, licence vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu za poskytnutí příslušného dobrozdání Ministerstva zahraničí, vnitra a také obrany. Dodržování těchto licencí potom kontroluje Policie České republiky a Český báňský úřad, pokud se tedy týká trhaviny v tom druhém případě. V areálu je celkem 61 objektů a oni si myslí, že se tam nachází 26 z nich, které jsou využívány ke skladování munice a výbušnin.
Vážená paní předsedající, ne že bych trval na pozornosti, kterou mi kolegové mají věnovat, já si to nemyslím, že musejí, ale možná že až budeme soustředěnější, že se nám bude jednat lépe. Proto si dovoluji navrhnout přerušení naší mimořádné schůze do 1. 9. 2016. ***